ITÁLIE Ivana Třosková CzechTrade Itálie - Milán ivana.troskova@czechtrade.cz GSM: +39 328 36 30 394 TEL.: +39 02 295 32 109 www.czechtrade.cz
AKTUÁLNÍ SITUACE ITÁLIE VČERA, DNES A ZÍTRA Silvio Berlusconi (politická strana: Lid Svobody) IV (2008 2011) III (2005 2006) II (2001 2005) I (1994) Mario Monti (nestraník) 16/11/2011 27/4/2013 Enrico Letta (politická strana: Sociální demokraté) 28/4/2013-21/2/2014 Matteo Renzi (politická strana: Sociální demokraté) 22/2/2014 Poslední politické volby v roce 2013 Příští politické volby v roce 2018 2
ITÁLIE vs. ČESKÁ REPUBLIKA ZÁKLADNÍ DATA 3
DEMOGRAFICKÉ A GEOGRAFICKÉ INFORMACE Itálie Česká republika - Populace: 60,7 mil. - Rozloha: 301 340 km 2 - Počet regionů: 20 - Průměrná délka života: 82,1 let - HDP / obyv.: (EUR) 31 584 10,5 mil. 78 867 km 2 14 78,3 let 27 390 - Velikost ekonomiky (místo ve světě): 10. místo 26. místo - Nezaměstnanost: 11,9 % (aktuální) 11,3 % - Zaměstnanost: 56,5 % 6,1 % 4,1 % 70,3 % *Pokud není uvedeno jinak, všechna data k r. 2015 4
DANĚ A HOSPODAŘENÍ Itálie Česká republika - Zadlužení - stát (% HDP): 132,5 % - domácnosti (% HDP): 90,1 % - Výdaje - vládní (% HDP): 51,3 % - na soc. zabezpečení: 28,6 % 57,0 % 68,9 % 42,6 % 20,6 % - Příjem státu z daní na obyvatele (EUR): 13 710 - Daňové zatížení (% prac. nákladů): 48,2 % 5 865 42,6 % - DPH základní sazba: 22,0 % snížená: 10,0 % super snížená: 4,0 % 21,0 % 15,0 % 10,0 % - Daň z příjmů FO: 23 43 % - Daň z příjmů PO: 27,5 % 15,0 % 19,0 % *Pokud není uvedeno jinak, všechny data k r. 2015 5
VZDĚLÁVÁNÍ Itálie - Výdaje vlády na vzdělávaní (% HDP): 3,6 % (na studenta/eur): 6 050 Česká republika 3,7 % 6 330 - Výdaje vlády na R&D (mil. EUR): 22 401 (% HDP): 1,3 % 4 937 2,0 % - Výsledky (místo; M/Ž): 23. / 21. 19. / 17. 24. / 24. 16. / 15. 21. / 29. 16. / 17. - Přístup k internetu (% domácností): 62,9 % 65,4 % *Pokud není uvedeno jinak, všechna data k r. 2015 6
HOSPODÁŘSTVÍ - Ekonomická struktura hospodářství (%) Itálie Česká republika zemědělství / lesnictví / rybolov: 2,2 % průmysl: 18,6 % obch. / dop. / ubyt. / rest. / komunik.: 23,9 % finan. / pojišť. / nemovitosti: 29,4 % ostatní: 25,9 % 2,7 % 32,4 % 22,7 % 19,6 % 22,6 % - Ekonomická otevřenost (% HDP) Dovoz: 29,6 % Vývoz: 26,5 % 83,8 % 77,1 % *Pokud není uvedeno jinak, všechna data k r. 2015 7
PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA Aktivní italské společnosti: cca 5.000.000 Itálie registruje v rámci Evropy nejvyšší počet podniků na 1 obyvatele (64 firem na 1.000 obyvatel) Průměrný počet zaměstnanců na jednu firmu v Itálii: 3,9 (nejnižší hodnota v EU) DLE VELIKOSTI MIKROPODNIKY (do 10 zaměstnanců) VELKÉ PODNIKY (nad 250 zaměstnanců) 95,1% aktivních firem cca 1,5% 47,2% zaměstnanců 19,4% zaměstnanců 31,4% vytvořené přidané hodnoty 32,2% vytvořené přidané hodnoty DLE SEKTORŮ SLUŽBY PRŮMYSL 76,3% společností 10,2% společností 63,8% zaměstnanců 26% zaměstnanců 57,3% podíl na přidané hodnotě 34,6% podíl na tvorbě přidané hodnoty ROZDĚLENÍ PODNIKŮ DLE PRÁVNÍ FORMY VOLBA DODAVATELE individuální podniky 46,1% stejná provincie 34,9% kapitálové společnosti 28,0% stejný region 33,1% obchodní spol.osob 25,0% jiné regiony 27,4% ostatní formy 0,9% zahraniční 4,6% 8
NÁKLADY NA PODNIKÁNÍ Itálie Česká republika - Průměrná hrubá mzda (měsíc/eur) 2 390 - Náklady zaměstnavatele: 51,84 % - Super hrubá mzda: 3 630 950 (Praha: 1177 eur) 34,00 % 1 273 - Nájem kanceláří (1m 2 /měsíc/eur): MI - 46,6 - Průměrná cena elektřiny (1kWh/EUR): 0,20 - Průměrná cena zem. plynu (1m 3 /EUR): 0,95 - Průměrná cena vody (1m 3 /EUR): 2,98 21,5 Praha 0,14 0,57 2,95 Praha *Pokud není uvedeno jinak, všechna data k r. 2015 9
HOSPODÁŘSKÁ SITUACE MAKROEKONOM. DATA PERSPEKTIVNÍ SEKTORY OBCHODNÍ BILANCE 10
ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÁ DATA Itálie je jednou z největších ekonomik světa (4. ekonomika eurozóny) Druhý nejvyšší státní dluh v eurozóně Výhled HDP 2015 2016 Počet daňových poplatníků 41 milionů Daň z příjmu právnických osob 27,50% Daň z příjmu fyzických osob 23% - 43% Daň z přidané hodnoty DPH 22% - 10% - 4% Italská vláda 0,7 1,2 OECD 0,6 1,0 It.cent.banka 0,5 1,5 UKAZATEL 2011 2012 2013 2014 2015* NOMINÁLNÍ HDP/OBYV ( ) 27 300 26 800 26 500 26 600 26 950 VÝVOJ OBJEMU HDP (%) 0,7-2,8-1,7-0,4 0,8 MÍRA INFLACE (%) 2,7 3,0 1,1 0,2 0,1 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI 8,4 10,6 12,2 12,7 11,9 11
HOSPODÁŘSKÁ SITUACE - PŘEHLED Italskou ekonomiku zasáhla hospodářská recese ve dvou vlnách: 2008-2009 a 2012-2014 Vývoj od roku 2015 potvrzuje, že italská ekonomika se vydává na cestu hospodářského růstu V roce 2015 HDP rostl o 0,8%. K oživení ekonomiky částečně přispěly příznivé makroek. podmínky v podobě poklesu cen energií a kvantitativního uvolňování zahájeného Evropskou centrální bankou. Prognózy italské vlády i mezinárodních institucí předpokládají mírný růst i v příštích letech. Vláda počítá s růstem HDP v roce 2016 ve výši 1,2% a pro další roky ještě mírně vyšším (2017: 1,4%, 2018: 1,5%). Hospodářské oživení však zůstává za evropským průměrem, i za představami vládních ekonomů. Některé ukazatele a spotřebitelský sentiment nicméně vykazují pozitivní trend: patří mezi ně např. zvýšení průmyslové výroby o 1,7% v roce 2015, stejně jako vývoj v sektorech turistiky či dopravy, naopak již dlouhodobě se s poklesem potýká stavebnictví. Hospodářský růst neprobíhá lineárně a liší se výrazně podle jednotlivých sektorů a regionů. 12
HOSPODÁŘSKÁ SITUACE - REFORMY V polovině října 2015 vláda schválila Zákon o stabilitě Ten definuje základní principy novinek zaváděných do rozpočtu na rok 2016 2018 Počítá se s výdajovým rámcem ve výši 26,5 mld. EUR, který může být navýšen až na 29,5 mld. Zákon o stabilitě předpokládá, že dojde k celkovému snížení daňového břemene, zintenzivní se potírání chudoby a ochrana nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, snižování veřejných financí. Důležité body nového zákona: Zrušení zvýšení spotřební daně a DPH Zrušení daně z první nemovitosti a ze všech zemědělských ploch Zrušení regionální daně z výrobních aktivit, konkrétně se týká zemědělství a rybolovu Snížení zdanění právnických osob (IRES) o 3,5% ze současných 27,5% od roku 2017 Živnostníci, malé a střední podniky (zvýhodněný daňový režim uplatnění daň.paušálů) Snížen povinných odvodů u nově přijímaných zaměstnanců (o 40% na 24 měsíců) Daňový bonus na rekonstrukce a renovace budov (odpočet z daně ve výši 50% nákladů) Platby v hotovosti: z povolené sazby 1.000 na 3.000 euro Zjednodušení ve fiskální oblasti zrychlení vratek DPH firmám 13
PERSPEKTIVNÍ OBORY Automobilový průmysl V Itálii bylo v prvním čtvrtletí tohoto roku vyprodukováno přes 276.000 osobních vozidel (+15%): mimo výroby autobusů zaznamenávají pozitivní trend všechny oddíly automobilového sektoru. Italský trh s vozidly neustále roste a oživuje tak statistiky indikující stagnující spotřebu země. Tento sektor je jedním z nejdůležitějších pro italské hospodářství a jeho výsledky zaznamenávají nejlepší hodnoty v celém zpracovatelském průmyslu. Z dobrých výsledků automobilové výroby ale těží i ostatní průmyslové sektory. Farmaceutický průmysl Loňskému růstu ekonomiky prospělo především oživení automobilového průmyslu a neustálý rozvoj a růst farmaceutického průmyslu. Ten v posledním roce zaznamenal hned několik pozitivních dat (nárůst produkce o 5%, exportu o 4% a zaměstnanosti o 1%), přičemž samotná produkce dosáhla 30,1 mld. EUR, což je po Německu (32 mld. EUR) druhá nejvyšší hodnota v Evropské unii. Klíčovou roli v tomto růstu sehrává především export, který v roce 2015 představoval 73 % výroby a měl tak největší dopad na vývoz Itálie hned po strojírenském a automobilovém průmyslu. Nábytkářský průmysl Rok 2015 znamenal obrat ve vývoji sektoru a to především díky expanzivní politice stanovené zákonem o stabilitě (vouchery/bonusy pro nákup nábytku), inflaci, zlepšení reálného disponibilního důchodu a rostoucí důvěře domácností. Růst prodejů v zahraničí a značná stabilita prodejů na domácím trhu tak nakonec vedly i k růstu celkových tržeb průmyslu, který v roce 2015 činil zhruba 1,8%. Zemědělství a pěstování plodin, elektrotechnika a elektronika, optické produkty, keramika (obkladové materiály) a produkce jízdních kol. 14
OBORY, KTERÝM SE DAŘÍ - Automobilový průmysl +20,8 % (prodej; 1Q 2016) - Farmaceutický průmysl +5 % (produkce) +4 % (export) Německo Itálie Francie 32 mld. EUR 30 mld. EUR 23 mld. EUR - Nábytkářský průmysl +1,8 % (prodej) +2 % (2016) - Zemědělství +7 % (export) 5,4 mld. EUR hodnota prodejů vína - Jízdní kola +6,6 % (prodej; 2014) +2,1 % (produkce; 2014) - Optika +12,5 % (produkce) V. Británie 18 mld. EUR Španělsko 15 mld. EUR 36 mld. EUR hodnota exportu Ovoce a zelenina +11 % Olivový olej +10 % Těstoviny +9 % 3,5 mld. EUR hodnota produkce 90 % produkce -> export 25 % světového trhu obstará Itálie Sluneční brýle +9,6 % *Pokud není uvedeno jinak, všechna data k r. 2015 15
OBCHODNÍ BILANCE ITÁLIE Vývoz Itálie 2015 Evropa 28 (66,5%), Evropa 19 (40,3%), Asie (14,8%), Amerika (11,8%), Afrika (5,1%) Top 5: Německo (12,3%), Francie (10,3%), Velká Británie (5,4%), Španělsko (4,8%) ČR: 19 místo (1,2%) v roce 2014, 15. místo (1,2%) v roce 2015, zvýšení objemu Dovoz Itálie 2015: Evropa 28 (68,4%), Evropa 19 (45,3%), Asie (18,2%), Amerika (6,9%), Afrika (6,0%) Top 5: Německo (15,4%), Francie (8,7%), Nizozemí (5,6%), Španělsko (5,0%) ČR: 15 místo (1,4%) v roce 2014, 11. místo v roce 2015 (1,5%) Obchodní bilance Itálie celkem V mil. euro VÝVOZ ITÁLIE DOVOZ ITÁLIE SALDO 2010 337,346 367,390-30,044 2011 375,904 401,428-25,524 výrobek Mil.eur Podíl na celk.dovozu % automobily 24,459 6,6 chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku Komoditní struktura dovozy Itálie 2015 24,182 6,6 2012 390,182 380,292 9,890 2013 390,233 361,002 29,230 2014 397,996 355,115 42,882 2015 16 413,881 368,715 45,166 ropa 21,411 5,8 léky a farm. přípravky 18,083 4,9 vzácné kovy, neželezné kovy 15,191 4,1 zemní plyn 14,274 3,9
OBCHODNÍ BILANCE ČR - ITÁLIE Itálie patří dlouhodobě k TOP 10 obchodním partnerům ČR Objem vzájemného obchodu trvale roste V roce 2006 ČR poprvé zaznamenala kladné saldo bilance a to zůstává pozitivní V roce 2011 celkový obrat poprvé v historii překonal hranici 9 mld.eur V roce 2014 celkový obrat podruhé překročil hranici 9 mld.eur V korunovém vyjádření se obrat v roce 2014 meziročně zvýšil o 15,4% 17 (vývoz + 15,5%, dovoz + 15,2%) V roce 2015 celkový obrat poprvé v historii překonal hranici 10 mld.eur Českému vývozu do Itálie dominuje položka dopravní prostředky V TIS. EUR BILATERÁLNÍ OBCHOD ČESKÁ REPUBLIKA - ITÁLIE VÝVOZ DOVOZ OBRAT SALDO 2010 4 438 267 3 725 913 8 164 180 712 354 2011 4 845 550 4 266 650 9 112 200 578 900 2012 4 388 047 4 248 422 8 636 469 139 625 2013 4 417 794 4 330 747 8 748 541 87 047 2014 4 816 018 4 661 523 9 477 541 154 495 2015 5 390 094 5 188 047 10 578 141 202 047 Český vývoz komoditní struktura SITC 2 1. Auta os., vozidla motorová 27 086 263 pro přepravu osob 2. Kancelářské stroje a zařízení 10 596 251 k automat. zpracování dat 3. Stroje a zařízení všeobecně 9 895 264 užívané v průmyslu 4. Elektrická zařízení, přístroje 8 562 162 a spotřebiče 5. Textilní příze, tkaniny, tržní 6 946 093 výrobky z nich. 6. Tabák a tabákové výrobky 6 859 133 7. Železo a ocel 6 838 636 8. Zařízení pro telekomunikace 6 625 498 a pro záznam zvuku 9. Různé výrobky 6 348 608 10. Kovové výrobky 4 969 288
REGIONY ITÁLIE DEMOGRAFICKÁ DATA MAKROEKONOMICKÁ OBCHODNÍ BILANCE 18
DEMOGRAFICKÉ A GEOGRAFICKÉ INFORMACE PODROBNĚ Počet obyvatel: 60,7 milionů 4.nejlidnatější stát Evropy Vznik roku 1861 jako království spojením menších států Monarchie nahrazena republikou v roce 1946 20 regionů, 101 okresů (provincií), 8.100 obcí (comune) Asymetrie mezi jednotlivými regiony 5 regionů má statut autonomie Tyto autonomní regiony jsou: - Region Sicílie - Region Sardinie - Region Valle d Aosta - Region Trentino-Alto Adige - Region Friuli-Venezia Giulia Zvláštní postavení autonomních regionů zaručuje určitou samosprávu (administrativní a legislativní). Daňové výhody: Region Friuli-Venezia Giulia nemusí odvádět do státního rozpočtu 60% z vybraných daní, Sicílie rovných 100%, Trentino-Alto Adige 90%. 19
REGIONY PODROBNĚ HDP / obyv. 100% = (EUR) obyvatelé nezaměst. EU průměr Itálie Lombardia 34 700 10,0 mil. 8,2 % 126 % Piemonte 27 600 4,4 mil. 11,3 % 100 % Lazio 31 400 5,9 mil. 12,5 % 114 % Abruzzo 23 100 1,3 mil. 12,6 % 75 % Sicilia 17 000 5,0 mil. 22,2 % 62 % Calabria 16 000 2,0 mil. 23,4 % 59 % Campania 17 000 5,9 mil. 21,7 % 61 % Česká republika Praha 47 500 1,3 mil. 2,5 % 173 % Středočeský kraj 21 200 1,3 mil. 5,1 % 77 % Jihovýchod 21 700 1,7 mil. 5,9 % 79 % Střední Morava / 19 350 2,4 mil. 7,2 % 70 % Moravskoslezsko *Pokud není uvedeno jinak, všechny data k r. 2015 20
ROZDÍL MEZI JEDNOTLIVÝMI REGIONY ITÁLIE POČTY OBYVATEL V ITÁLII V MILIONECH 2014 Severo-západ 16,13 Severo-východ 11,65 Střed 12,07 Jih 14,17 ostrovy 6,76 celkem 60,78 Z toho cizinci rezidenti 4,922 téměř 46% obyvatel žije na severu země největší regiony z pohledu rozlohy: Sicílie a Piemont nemenší regiony z pohledu rozlohy: Molise, Valle d Aosta nejlidnatější region: Lombardie německy se domluvíte v Trentinu Alto Adige HDP per capita rok 2013 (poslední dostupné informace) Hrubé roční mzdy per capita (2014 a 2015) Jižní regiony: 17.200 euro ročně 1. Lombardie: 31.179 (2.600 měsíčně) Severozápadní regiony: 33.500 euro ročně 2. Trentino Alto Adige: 30.803 (2.566 měsíčně) Severovýchodní regiony: 31.400 euro ročně 19. Basilicata: 23.876 (1.989 měsíčně) Centrální regiony: 29.400 euro ročně 20. Kalábrie: 23.465 (1.955 měsíčně) Míra nezaměstnanosti rok 2015 Muži: 11,3% severní regiony: 8,1% Ženy: 12,7% centrální regiony: 10,6% Celkem: 11,9% jižní regiony: 19,4% 21
ZAHRANIČNÍ OBCHOD ITALSKÝCH REGIONŮ Motorem italské ekonomiky jsou severní regiony = nejvíce otevřeny zahraničnímu obchodu DOVOZ ITÁLIE: Více než polovinou (51,2%) se na celkových dovozech Itálie (2015) podílejí tři regiony z dvaceti: Lombardie, Veneto a Emilia Romagna. Naopak šest jižních regionů Itálie se podílí na celkových dovozech Itálie jen ze 7,6%. VÝVOZ ITÁLIE: Regiony, které se největší měrou podílely na italských vývozech v roce 2015, jsou: Piemont (+7,0%), Veneto (+5,3%), Emila-Romagna (+4,4%), Lazio (+9,2%) a Lombardie (+1,5%). Sever země se podílí na celkovém exportu Itálie dokonce ze 71,8%. Vývoz Itálie dle geografických oblastí Geografické oblasti Miliony Váha na celk. exportu % Severozápad 164.401 39,7 % 2,7 Severovýchod 132.807 32,1 % 4,7 Střed 69.108 16,7 % 4,0 Jih 29.068 7,0 % 10,2 Ostrovy 13.272 3,2 % -7,3 nespecifikováno 5.225 1,3 % X 2014/2015 % Z České republiky se dovážejí především počítače, automobily, stroje a chemické produkty. Z deseti nejvíce dovážených položek roku 2015 a 2014 z ČR bylo sedm importováno regionem Lombardie, dvě regionem Veneto a jedna regionem Emilia Romagna. Itálie 413.881 100 % 3,8 22
ZAHRANIČNÍ OBCHOD ITALSKÝCH REGIONŮ Dovoz Itálie dle geografických oblastí 2015 - pořadí dle nejvyšších hodnot sestupně Regiony a geografické oblasti Miliony 2014 2015 váha na celk. Miliony Váha na celk. importu % dovozu % LOMBARDIE 110.387 30,9 115.483 31,3 VENETO 39.578 11,1 41.909 11,4 EMILIA ROMAGNA 30.253 8,5 31.354 8,5 LAZIO 26.748 7,5 29.765 8,1 PIEMONTE 27.928 7,8 29.709 8,1 TOSKÁNSKO 20.272 5,7 21.335 5,8 SICÍLIE 17.500 4,9 12.934 3,5 CAMPANIA 11.029 3,1 12.118 3,3 PUGLIA 8.749 2,5 8.657 2,3 LIGURIE 8.350 2,3 7.766 2,1 MARCHE 7.023 2,0 7.393 2,0 FRIULI VENEZIA GIULIA 6.637 1,9 7.063 1,9 SARDÍNIE 8.420 2,4 6.886 1,9 TRENTINO-ALTO ADIGE 5.979 1,7 6.122 1,7 ABRUZZO 3.439 1,0 3.817 1,0 UMBRIE 2.261 0,6 2.407 0,7 BASILICATA 746 0,2 2.394 0,6 CALABRIA 551 0,2 572 0,2 MOLISE 356 0,1 561 0,2 VALLE D AOSTA 203 0,1 208 0,1 NESPECIFIKOVÁNO 20.530 5,8 20.263 5,5 51,2% 23
SHRNUTÍ CO Z TOHO PLYNE 24
CO Z TOHO PLYNE ROZDÍL MEZI REGIONY Silná diferenciace regionů severu, středu a jihu Itálie Severní regiony na tvorbě národního HDP participují z 55,9%, regiony ve středu země z 21,8% a jih Itálie z 22,2%. Sever země tedy produkuje téměř 56% domácího produktu a zaměstnává téměř polovinu celkové pracovní síly na apeninském poloostrově. Nejvíce aktivními regiony na poli obchodu jsou tři severní regiony (Lombardie, Veneto a Emilia Romagna). Tyto 3 regiony představují 19,5 milionů spotřebitelů a generují více než 50% národních dovozů i vývozů. Je třeba brát zřetel na geografickou strukturu země (velké vzdálenosti od severu na jih související s přepravními náklady a snižováním cenové konkurenceschopnosti výrobků) Jen velmi malý zlomek lokálních společností pokrývá svou distribuční sítí celý apeninský poloostrov. Z tohoto důvodu je v Itálii hluboce zakořeněná role obchodního zástupce. Vzhledem k odlišnosti krajů je také zřejmé, že české výrobky (týká se především spotřebního zboží) nebudou vhodné pro všechny regiony (jiné zvyky, obchodní vazby, apod.), či se setkají se semknutými klastry. Tyto znalosti napomohou českému podnikateli soustředit čas a finance správným směrem. 25
CO Z TOHO PLYNE VSTUP NA TRH PODNIKATELSKÁ STRUKTURA Italský podnikatelský systém je založený na mikro a malých podnicích. Malé firmy do 9 zaměstnanců tvoří páteř výrobního systému. Z této charakteristiky místního podnikatelského prostředí plyne celá řada specifik: formy podnikání, sdružování se do asociací, dosah pouze na klienty v rámci vlastního regionu, chybějící personál ovládající cizí jazyky, pomalá absorpce inovací, nízká či žádná investice do výzkumu, marketingu, omezený přístup ke kreditu, aj. VSTUP NA TRH Je potřeba mít na zřeteli, že Itálie se skládá z dvaceti regionů, které jsou jeden od druhého velmi odlišné. Jen velmi malý zlomek velkých společností pokrývá svou distribuční sítí celý apeninský poloostrov. Vzhledem k odlišnosti jednotlivých regionů je také velmi pravděpodobné, že české výrobky nebudou vhodné pro všechny regiony. Z těchto důvodů je dobré si vytipovat na začátek jeden, dva regiony a organizovat prodej formou výhradního/nevýhradního dovozce či obchodního zástupce. PRVNÍ STYK S ITALSKOU SPOLEČNOSTÍ Italové cizí jazyky příliš neovládají. Anglicky hovoří představitelé velkých mezinárodních firem a v některých případech mladší generace. Italská angličtina je ale v mnohých případech velmi rozdílná od běžné evropské angličtiny. Dle průzkumu Eurostat ovládá angličtinu 10% populace, 64% Italů má znalost velmi základní této cizí řeči. Pro první kontakt je italština nezbytná, jelikož i v malých firmách český podnikatel narazí na filtr neboli asistentku, která cizími jazyky nevládne. 26
CO Z TOHO PLYNE VSTUP NA TRH VELKÝ TLAK NA CENU, OBCHODNÍ PODMÍNKY Italové v posledních letech vyvíjejí velký tlak na cenu, hledají levnější dodávky z mimoevropských států či dislokují výrobu mimo apeninský poloostrov. Převažuje italské povědomí o levném českém zboží. Je třeba se na jednání o obchodních podmínkách řádně připravit a nechat si prostor pro slevu! V praxi je velmi běžné, že italské společnosti neuznávají prodejní podmínky českého dodavatele a trvají na vlastních. PLATEBNÍ MORÁLKA, ÚMRTNOST FIREM A JEJICH PROVĚŘENÍ PŘED OBCHODNÍM STYKEM Současná platební morálka v Itálii je jedna z nejhorších v zemích EU. V průměru pouze 48% italských společností hradí svým partnerům fakturu v době její splatnosti. Praxe prokázala, že nejdisciplinovanější jsou společnosti především ve finančním sektoru a v zemědělství. Nejhorší morálku vykazují společnosti ve stavebním sektoru, distribuční společnosti, maloobchodníci, zdravotnictví a státní správa. Je třeba si dát největší pozor na společnosti především z jižní části Itálie: region Kampanie (hlavní město Neapol), kde v termínu splatí fakturu jen 35% společností, následovaný regionem Kalábrie a Sicílie. Splatnosti faktur v Itálii: - Státní správa 170 dní - Privátní sektor 150/90 dní - Ze zákona 30/60 dní 27
ZDROJE INFORMACÍ CO Z TOHO PLYNE 28
ZDROJE INFORMACÍ DATABÁZE FIREM IT. KOMPASS www.it.kompass.com - Zdarma základní verze - Vyhledávání dle produktů/regionů - Produktové kategorie nejsou příliš podrobné - Výsledkem je velmi základní karta firem INFOIMPRESE https://www.infoimprese.it - Zdarma - Vyhledávání v databázi obchodního rejstříku - Široké možnosti vyhledávání dle produktů (podrobné) - Výsledkem základní karta o firmách (web, obecný e-mail) MISTER IMPRESE http://www.misterimprese.it - Zdarma - Typově jako Zlaté stránky - Výsledkem jsou informace o tlf. číslech, adrese, webu - Výsledek není nejpřesnější (produktové zaměření firem) REGISTRO IMPRESE http://www.registroimprese.it - Obchodní rejstřík firem - Základní info zdarma - Ostatní informace za poplatek GUIDA MONACI https://www.guidamonaci.it - Základní verze zdarma - Vyhledávání dle sektorů a následně kategorií ATECO, ale je potřeba specifikovat provincii - Detailní informace jsou zpoplatněny COMAS https://www.infocomas.it - Zpoplatněno - Vyhledávání dle produktových kategorií, teritoria, apod. - Výsledek: kompletní data z obchodního rejstříku o hledaných společnostech. 29
AKTUÁLNÍ SITUACE ITÁLIE VČERA, DNES A ZÍTRA JAK NÁS VIDÍ ITALŠTÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 30
Domníváte se, že komunikace slovem i písmem s českými podnikateli je obtížná, nebo je lineární a včasná? Nikdy jsem neměl problémy, co se týče komunikace s Čechy. Rozhodně hovoří anglicky lépe než Italové. Velká plynulost komunikace z české strany. Komunikace je jasná a dochvilná (plynulá). My máme pozitivní zkušenost s včasnou komunikací, především co se týče středních firem. U velkých podniků (velké ocelárny) je situace horší. Moje zkušenost je v tomto ohledu pozitivní, komunikace probíhá ve standardní době. Ano, v mém sektoru jsou trochu problémy s rychlými reakcemi ze strany českých podnikatelů (sklářské dodávky). Písemná komunikace je poměrně rychlá a lineární, ve skutečnosti jsou Češi velmi nakloněni písemné komunikaci a ne té telefonické na rozdíl od Italů, kteří snad příliš telefonují. Celkové hodnocení je pozitivní. VÝSLEDEK: - CELKOVĚ JE DOJEM Z KOMUNIKACE POZITIVNÍ (PRODLEVY VE STROJÍRENSTVÍ U VĚTŠÍCH FIREM) - OBČAS STÍŽNOSTI, ŽE SPOLEČNOSTI V ČR MAJÍ VELMI KRÁTKOU PRACOVNÍ DOBU (KONČÍ BRZY) 31
Domníváte se, že čeští podnikatelé jsou dochvilní a precizní při dodávkách jejich zboží? Bezesporu. Co se týče tohoto aspektu, Češi se naučili dochvilnosti od Němců. Rozhodně i v tomto bodě jsou Češi více dochvilní, než Italové. Rozhodně ano, více než italské společnosti. Řekl bych, že celková přesnost v dodávkách je jednou z charakteristik českého národa a tedy i podnikatelů. Domnívám se, že české společnosti mají standard obchodní bezchybnosti středně-vysoký. Jsou dochvilní, ale možná trochu nedůvěřiví (oprávněně). Pozoroval jsem v dodávkách malou elasticitu českých firem. V zásadě ano, ale někdy dochází ke zpožděním, která jsou ale často způsobená špatným programováním objednávek ze strany Italů. Máme se ještě hodně co učit o tom, jak nastavit strategie organizace objednávání zboží, aby se zabránilo zbytečným nákladům jak časovým, tak finančním. Dle naší zkušenosti ano. Měli jsme problémy s některými dodavateli, ale takové, které se mohou vyskytnout všude. Celkově je ale naše zkušenost pozitivní. Češi jsou všeobecně v dodávkách přesní a dochvilní. Neumějí ale řídit urgentní objednávky, tedy dodávky mimo standard, nebo dodávky v období špičky a pak dodávají pozdě. VÝSLEDEK: STANDARDNÍ DODÁVKY V POŘÁDKU, U DODÁVEK MIMO STANDARD MALÁ ELASTICITA. 32
Domníváte se, že vztah kvalita-cena českých produktů je optimální/výhodný oproti ostatním evropským partnerům? Doposud rozhodně ano, česká kvalita je pro italské firmy ještě na zajímavé úrovni. Vztah kvalita/cena je rozhodně jedním z největších výhod českého zboží. Ceny jsou srovnatelné s těmi italskými, ale kvalita je velmi dobrá. Co se týče našich produktů (sektor skla) zjistil jsem, že jsou ceny naprosto v souladu s tím, co najdeme v Itálii. Čekal jsem, vzhledem k české zkušenosti, že naleznu více atraktivní ceny. Testoval jsem ceny mezi 4 českými společnostmi se stejným výrobkem a dvě z nich mají stejné ceny jako italské firmy, jedna společnost o 20% nižší než italské a jedna o 35 % vyšší než italské výrobní společnosti. Hodně záleží na produktu a přidané hodnotě dodavatele, české know-how je rozhodně technicky napřed ve srovnání s ostatními sousedními národy, mají stoleté zkušenosti ve strojírenství, škoda méně výhodných cen oproti blízkému Polsku nebo Slovensku, ale rozdíl mezi cenami českého zboží a italského je ještě stále velký. Rozhodně jsou Češi při jednání o cenách naprosto nepružní a často se naráží při jednání o ceně na tak minimální rozdíly (mezi tím co nabízí dodavatel a co požaduje italský odběratel), že by stálo za to přezkoumat ceny, ale Češi z nabídnuté ceny standardně neustoupí. Co se týče produktů, které nakupujeme my (ocel a jiné slitiny), jsou české ceny srovnatelné s cenami standard v záp. a jižní Evropě. Jsou výhodnější oproti severní Evropě. V některých případech jsou ale IT ceny výhodnější. 33 Dle mých zkušeností jsou české výrobky kvalitní po technické stránce, většinou s konkurenceschopnou cenou. Horší je ale situace, co se týče estetického provedení. Doba vyžaduje jistý estetický cit i pro technické výrobky, respektive alespoň citlivější finální úpravu výrobku (povrchovou úpravu), což je dle mého názoru velkou slabinou českého zboží.
Čeho by se podle Vás měli čeští podnikatelé vyvarovat při obchodních schůzkách s Italy? Nepodobat se tolik Němcům Jednou z priorit italských společností je možnost odložených plateb (dlouhodobá splatnost). V Itálii je to obvyklé. Čeští podnikatelé měli pochopit tento bod a nabídnout odloženou splatnost jako možnost, která může zvýšit/podtrhnout jejich nabídku produktů/služeb. Měli by lépe posuzovat zákazníka, který chce navázat obchodní vztahy, které pro nás pro Italy jsou nepřetržité a ne jako příležitostné vztahy řízené jako vztah ke klientovi v maloobchodní prodejně. Měli by se vyhnout přílišnému psaní a občas zvednout telefon. V Itálii je lidský vztah a kontakt zásadní pro dobrý průběh businessu. Češi jsou také příliš chladní při obchodních jednáních, ale přisuzuji to německé škole jednání. Myslím si, že v každém obchodním vztahu je základ všeho přesnost, dochvilnost a spolehlivost, což jsou ale nepřirozené charakteristiky latinských a balkánských národů, tedy je potřeba, aby toto čeští podnikatelé měli na zřeteli a snažili se to pochopit. Obecný nedostatek je velmi průměrná znalost angličtiny, zde by se měli Češi zlepšit, vzhledem k tomu, že čeština je velmi těžká a pro nás nepochopitelná. Češi by se měli vyvarovat své tvrdosti ve vyjednávání o obchodních podmínkách, jelikož ne všichni klienti jsou stejní a ne všichni mají stejné potřeby. VÝSLEDEK: VĚTŠÍ ELASTICITA PŘI VYJEDNÁVÁNÍ, VYHNOUT SE NĚMECKÉMU MODELU JEDNÁNÍ. 34
Naopak co oceňujete na českých podnikatelích během osobních jednání? Preciznost a kvalitu. praktičnost a včasnost akce (reakce). Dobrý kulturní rozhled a smysl pro humor Celkovou správnost (korektnost) jednání českých partnerů Schopnost kombinovat technické a ekonomické znalosti s lidským aspektem. Češi se mi zdají velmi přátelští a vstřícní. Viděl jsem ale při své návštěvě českých partnerů jednotlivé společnosti trochu zastaralé. Zdálo se mi, že jsem za stoly v ředitelských kancelářích viděl staré funkcionáře oblečené za podnikatele.postrádají touhu inovovat a obnovit jejich společnosti. Neviděl jsem nic nového a inovativního. Mají prospěch ze starého vedení, ale pokud jej nebudou inovovat, neuspějí. Čína vyrábí velmi podobné produkty za třetinové ceny oproti těm českým. Na rozdíl od mnoha italských obchodních partnerů nemají problém ukázat detailní cenovou kalkulaci produktů (rozpis nákladů). Jsou velmi rigidní, co se týče trvání na písemných potvrzeních (objednávek), což je ale pozitivní aspekt. Oceňujeme především mimořádnou laskavost, na kterou jsme při našich obchodních vztazích s Čechy vždy narazili. Osobně mám několik blízkých přátel mezi Čechy, které vzešli z pracovního vztahu. Velmi oceňuji technickou přípravu českých partnerů k tématu, o kterém se hovoří. 35
POZVÁNKA NA SEMINÁŘ FÓRUM ITÁLIE aktuální ekonomická situace, příležitosti a formy podnikání Dne 28. června 2016 se v Praze Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Program je rozdělen do tří tematických bloků. První blok přednáší Jiří Jílek, vedoucí obchodně ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Římě a pojednává o aktuální ekonomické situaci (italské reformy a jejich dopady na ekonomiku). V druhém bloku se účastníci dozvědí rozmanité informace o italském podnikatelském prostředí (zvyky a kulturní rozdíly, obchodní příležitosti) a přednášející je Ivana Třosková, ředitelka zastoupení CzechTrade v Itálii. Poslední blok podrobně nastíní nezbytné předpoklady k založení businessu v Itálii (podnikání pro české právnické osoby v Itálii, založení společnosti a praktické otázky vztahující se k reprezentativní kanceláři, živnostenskému oprávnění, či založení s.r.o., dále pak nastíní otázky příležitostného prodeje v Itálii (veletrhy, apod.) a krátkodobého vysílání pracovníků. Technický blok přednesou pracovníci poradenské společnosti Mazars, a.s. Přihlášky a více informací: http://www.czechtrade.cz/kalendar-akci/seminar-forum-italie-aktualni-ekonomicka-situace/ 36
DĚKUJI ZA POZORNOST CzechTrade Dittrichova 21 128 00 Praha 2 info@czechtrade.cz www.czechtrade.cz