Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Možnosti využití různých druhů terapií ve venkovském cestovním ruchu

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Možnosti využití různých druhů terapií ve venkovském cestovním ruchu Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D. Vypracovala: Leona Kotačková Brno 2015

ZADÁNÍ ZÁVĚRNÉ PRÁCE

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Možnosti využití různých druhů terapií ve venkovském cestovním ruchu vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat především vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení, pomoc a rady, které jsem mohla využít pro zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Mgr. Janě Audy, která mi poskytla cenné informace pro tuto práci. Děkuji také své rodině a přátelům za podporu a trpělivost během mého studia.

ABSTRAKT Téma moji bakalářské práce je možnosti využití různých druhů terapií ve venkovském cestovním ruchu. Tuto práci jsem si vybrala, protože mě zajímá jak příroda a zvířata mohou pomoci lidem. V mé práci se budu zabývat jednotlivými druhy terapií a jejich historií. Dále se zaměřím na jednotlivé provozy a společnosti provozující tyto druhy terapií v Kraji Vysočina. Navrhnu možnosti dalšího rozvoje a potencionálního využití i jiných druhů terapií v rámci venkovského cestovního ruchu. Nejvíce se zaměřím na canisterapii a zahradní terapii. Klíčová slova: venkovský cestovní ruch, Kraj Vysočina, canisterapie, zahradní terapie ABSTRACT Topic of my work is options of using different kinds therapy in range country tourism. This work I chose because I am interested both in nature and animals which can help people. In my work I will deal with particular sorts of therapy and their history. Next I will focus on special farms and communities running different sort of therapy in Highlands region. I will suggest various options future development and potential using other kinds of therapy in range country tourism. I will focus most on Canistherapy and Gardentherapy. Key words: range country tourism, Highlands region, Canistherapy, Gardentherapy

OBSAH 1 ÚVOD... 9 2 CÍL PRÁCE... 10 3 TERAPIE VE VENKOVSKÉM CESTOVNÍM RUCHU... 11 3.1 Cestovní ruch... 11 3.2 Zooterapie... 11 3.2.1 Jednotlivé druhy zooterapie... 11 3.2.2 Rozdělení zooterapie dle použité metody... 12 3.3 Ergoterapie... 12 4 CANISTERAPIE... 14 4.1 Definice canisterapie... 14 4.2 Oblasti použití... 14 4.3 Canisasistent a pes... 15 4.4 Správný výběr psa pro canisterapeutické účely... 15 4.5 Klient terapie... 15 4.5.1 Cílové skupiny... 16 4.6 Cíle canisterapie... 16 5 HISTORIE CANISTERAPIE... 17 5.1 Vývoj canisterapie... 17 5.2 Novodobá historie canisterapie... 17 6 SOUČASNÝ STAV CANISTERAPIE V KRAJI VYSOČINA... 19 6.1 Canisterapeutická sdružení a společnosti působící na Vysočině... 19 6.2 Dětské středisko Březejc... 20 6.3 Domov Kamélie Křižanov... 21 6.4 Stáj Sága a statek na Javorku... 22

7 ZAHRADNÍ TERAPIE... 24 7.1 Definice zahradní terapie... 24 7.2 Funkce zahrady... 24 7.3 Správný výběr rostliny... 24 7.4 Oblasti použití... 24 7.5 Zahradní terapeut... 25 7.6 Klient... 25 7.6.1 Cílové skupiny... 25 7.7 Zahradně-terapeutické cíle... 26 8 HISTORIE A VÝVOJ ZAHRADNÍ TERAPIE... 27 8.1 Počátky zahradní terapie... 27 8.2 Vývoj v USA... 27 8.3 Vývoj v Evropě... 28 8.4 Současný stav zahradní terapie ve světě... 29 9 SOUAČASNÝ STAV ZAHRADNÍ TERAPIE V KRAJI VYSOČINA... 30 9.1 Chaloupky... 30 9.2 Denní centrum Barevný svět... 31 9.3 Přírodní zahrady... 32 10 NÁVRHY NA ROZVOJ A JINÉ FORMY TERAPIÍ V ČR... 35 10.1 Další možnosti rozvoje... 35 10.2 Další formy terapií v rámci ČR... 37 11 ZÁVĚR... 38 12 POUŽITÉ ZDROJE... 39 12.1 Knižní zdroje... 39 12.2 Internetové zdroje... 40

12.3 Prezentace... 42 13 SEZNAM OBRAZKŮ... 43 14 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 44 15 SEZNAM PŘÍLOH... 45 16 PŘÍLOHY... 46

1 ÚVOD Láska k přírodě je velmi důležitou součástí našeho života. Dodává člověku pocit radosti, uspokojuje jeho potřeby, poskytuje mu odpočinek, ale také má pozitivní účinky na mentální a fyzické vlastnosti člověka. Vzájemný vztah mezi člověkem a zvířetem vznikl v období domestikace. Pro člověka zvíře znamenalo nejprve pouze kořist, která mu zajistí potravu. V průběhu času však lidé pochopili, že zvířata mohou využívat k práci, ochraně svých obydlí, ale také v nich hledali společníka pro volné chvíle. Některé druhy zvířat se také staly symbolem uctívání a měly ve společnosti výsadní postavení. Odborníci již v dávné minulosti odhalili i zvířecí léčebné schopnosti, které pozitivně působí na lidské zdraví. Tato léčebná metoda se začala označovat jako zooterapie. K této léčbě se využívají různé druhy zvířat. Mezi ty nejznámější patří především kůň, pes a kočka. V současnosti se, ale také uplatňují například papoušci, delfíni, králíci, činčily, morčata, křečci, kozy a ovce. Součástí přírody není pouze zvířecí říše, ale také rostlinná. Rostliny plní estetickou funkci, jsou zdrojem potravy a mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Nejedná se pouze o léčivé látky, které určité druhy rostlin obsahují, ale také pozitivně působí na lidské smysly, mentální a fyzické zdraví. Těchto účinků si lidé všimli již v dávných dobách, ale teprve v novodobé historii, se rostliny začaly využívat k terapeutické léčbě. Tato metoda dostala označení zahradní terapie. Zooterapie je v České republice velmi oblíbenou formou terapie, ale také poskytuje svým klientům příjemný odpočinek. V posledních letech se stává čím dál tím více rozšířenější především na farmách či v léčebných zařízeních. Zahradní terapie není u nás ještě natolik známá, ale neustále se rozvíjí a získává si svoji klientelu. 9

2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je zpracovat aktuální možnosti využití různých druhů terapií ve venkovském cestovním ruchu. Zaměřila jsem se jak na terapii za pomoci zvířat neboli zooterapii tak i na pracovní terapii. V oblasti zooterapie jsem se konkrétně zajímala o canisterapii, kde jsem v jednotlivých bodech popsala, o jakou terapeutickou metodu se jedná a zpracovala její rozšíření v kraji Vysočina. Dále jsem se zaměřila na zahradní terapii, která spadá pod ergoterapii. Opět jsem tuto léčebnou metodu popsala a zaměřila jsem se na jednotlivé provozy v kraji Vysočina, které tuto formu terapie poskytují. Dále jsem zhodnotila aktuální stav rozšíření výše zmíněných terapií v kraji Vysočina a navrhla možnosti dalšího rozvoje. V závěru jsem navrhla další formy terapií, které by se mohly využívat v podmínkách ČR. 10

3 TERAPIE VE VENKOVSKÉM CESTOVNÍM RUCHU 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je v současné době velmi významným pojmem, především z hlediska světové ekonomiky. Jedná se o činnost, která uspokojuje lidské potřeby, zvyšuje životní úroveň a poskytuje možnosti při využívání volného času. Za cestovní ruch se považuje cestování a pobyt mimo místo obvyklého pobytu do doby kratší jednoho roku. Jednou z mnoha forem cestovního ruchu je tzv. venkovský cestovní ruch. Snižuje negativní dopady na životní prostředí, přírodu, mezilidské vztahy a kulturní bohatství. Venkovský cestovní ruch se odehrává v prostředí venkova. K jeho rozkvětu dochází mimo turistické a rekreační centra a také se vyhýbá městskému osídlení. Tato forma cestovního ruchu se dělí na několik dalších typů. Patří sem především: venkovská turistika agroturistika ekoagroturistika a chalupaření a chataření. (Pourová, 2002) Tento druh cestovního ruchu v České republice využívají hlavně sportovně založení lidé, cykloturisté, různé spolky a kluby, rodiny s dětmi, skupiny dětí jako jsou školy, mateřské školy, zotavovací zařízení, starší lidé a důchodci, zdravotně a tělesně postižení klienti a milovníci a ochránci přírody. (Stříbrná, 2005) 3.2 Zooterapie Zooterapie je souhrnný termín pro rehabilitační metody a metody psychosociální podpory zdraví, které jsou založeny na využití vzájemného pozitivního působení při kontaktu mezi člověkem a zvířete. Tato forma léčby se používá pro zlepšení motoriky, paměti, komunikace, ale také ke snížení stresu a fyzického či psychického napětí. Zvíře zde zastává roli prostředníka neboli koterapeuta a člověk roli terapeuta. (Velemínský, 2007) 3.2.1 Jednotlivé druhy zooterapie Zooterapie využívá velkého spektra různých druhů zvířat. Mezi nejvíce rozšířenou léčebnou metodu patří canisterapie, která je založena na interakci mezi člověkem a psem. Je vhodná pro všechny věkové skupiny a pomáhá lidem s různým druhem 11

postižení či onemocnění. Další terapií, která je v ČR velmi oblíbenou, je hipoterapie. Jedná se o využití koně za účelem rehabilitace, která zahrnuje fyzioterapeutické metody, parajezdectví a pedagogicko-psychologické metody. V rámci zooterapie se také využívají kočky a tento druh terapie nese označení felinoterapie. Mezi méně typické druhy zooterapie patří například delfinoterapie, která je založena na kontaktu člověka s delfínem. Dále také insektoreapie, kde se využívá hmyz, ornitoterapie za využití ptactva a lamaterapie, která využívá jako prostředníka lamy. Dále se v praxi využívají drobná domácí zvířata, jako akvarijní rybičky, morčata, křečci a mnoho dalších. Současným velmi oblíbeným trendem zvláště na farmách je tzv. farmingtherapy, kde se k terapii používají hospodářská zvířata a to hlavně kozy, ovce a prasata. Součásti terapie není pouze fyzický kontakt se zvířetem, ale zahrnuje i péči o ně. Méně známá terapie je za pomocí volně žijících zvířat a exotických zvířat v zoologické zahradě. (Velemínský, 2007) 3.2.2 Rozdělení zooterapie dle použité metody Zooterapii podle zvolené metody můžeme rozdělit na několik činností a to aktivity za pomocí zvířat (AAA) terapie za pomoci zvířat (AAT) vzdělávání za pomoci zvířat (AAE) a krizová intervence za pomoci zvířat (AACR). První výše zmíněná činnost se zaměřuje na zkvalitnění života klienta popřípadě na jeho sociální dovednosti. Naopak AAT se zabývá zlepšením psychického a fyzického stavu. AAE představuje vzdělávací činnost, díky které se podporují výchovné, vzdělávací a sociální schopnosti klienta. Velmi specifickou metodou je AACR. Jedná se o zmírnění či odbourání stresu a zlepšení fyzického a psychického stavu člověka, který se nachází v krizové situaci. (Velemínský, 2007) 3.3 Ergoterapie Označení ergoterapie je relativně nový pojem, který nahrazuje původní pojmenování této léčby a to pracovní terapie. Jedná se o druh terapie, který pomáhá lidem zvládat každodenní činnosti s ohledem na jejich postižení či omezení a osobnost. Mělo by se jednat o aktivity, které jsou pro klienty důležité a smysluplné. Aplikuje se u osob s různým typem postižení a u jakékoliv věkové skupiny. Ergoterapie se zaměřuje 12

na všední denní činnosti, práci a produktivitu, volný čas a hry a také poskytuje svým klientům poradenskou činnost. Ergoterapie v rámci zaměstnávání zahrnuje různé domácí práce jako je šití, vaření, ale také péči o rostliny. Hlavním cílem je především podpora senzorických, psychických, sociálních a kognitivních vlastností, rozvoj života, zachování funkčního výkonu klienta a zabránění vzniku dysfunkce. (Krivošíková, 2011) 13

4 CANISTERAPIE Pes je nepostradatelnou součástí lidského života. Plní funkci společníka, kamaráda, léčitele, vychovatele, ale má i pozitivní vliv na emoční zdraví, motivaci, inspiraci a podporu v životě. Všechny tyto vlastnosti ho dělají jedinečným. Sociálně rozumové schopnosti jako je komunikace, porozumění a učení jsou ideálním předpokladem pro využití psa v oblasti terapie. (Galajdová L. & Galajdová Z., 2011) 4.1 Definice canisterapie Jednoduše se jedná o terapeutickou metodu za pomocí psa, který má příznivý dopad na zdraví člověka. Dochází při ní k přímému kontaktu psa s klientem, což má pozitivní vliv jak na psychické tak i fyzické, emocionální a sociální vlastnosti. Canisterapii vyhledávají jak lidé se zdravotním znevýhodněním tak i zdraví lidé. Výhodou této terapie je zejména její přirozenost, kdy na klienta působíme pozitivně za pomoci živého tvora. (Čurillová et al., 2015) Probíhá formou skupinové nebo individuální terapie. Canisterapie slouží jako rehabilitace pro všechny věkové skupiny a používá se především: k rozvoji jemné a hrubé motoriky a sociálního cítění ke zlepšení verbální a neverbální komunikace a kvality života k podpoření orientace v prostoru ke komunikaci mezi ošetřovatelem či blízkými ke zvýšení motivace, koncentrace a pozornosti a také k regulaci agresivity. (Velemínský, 2007) 4.2 Oblasti použití Canisterapie se uplatňuje v různých léčebných zařízeních, domovech pro seniory, dětských domovech, ve věznicích nebo je pes přímo součástí rodiny. Mezi ústavy sloužící pro zdravotně znevýhodněné osoby patří ústav pro nevidomé, mentálně nebo tělesně postižené, léčebny pro dlouhodobě nemocné a různá nemocniční oddělení, jako je psychiatrie, neurologie a mnoho dalších. Tuto terapie využívají i zdraví lidé a tudíž se často objevuje v mateřských a základních školách, jako součást výuky či zájmových kroužků. (Galajdová L. & Galajdová Z., 2011) 14

4.3 Canisasistent a pes Pes a terapeut vytváří tzv. canisterapeutický tým, ve kterém musí být stoprocentní vzájemná důvěra a spolupráce. Jako tým musí složit canisterapeutické zkoušky, které ověří jejich připravenost. Důležitá je zde především specifická výchova a výcvik psa, ale také kvalifikace terapeuta. Terapeut má největší podíl na začlenění psa do terapeutického procesu a hlavně musí mít dostatečné schopnosti v oblasti práce se zvířaty. Velmi podstatnou roli u canisasistenta hraje motivace a musí si uvědomit cíle, kterých v rámci canisterapie chce dosáhnout. Dalším významným aspektem je také seznámení se s jednotlivými principy, metodikou a náplní této terapie. Pes zde slouží jako prostředek k léčbě a uspokojování lidských potřeb, ale je velmi důležité si uvědomit, že z terapie musí mít radost a užívat si ji. (Velemínský, 2007) 4.4 Správný výběr psa pro canisterapeutické účely Nelze přesně říci, které plemeno je a není vhodné pro canisterapii. Existuje velké množství plemen psů, která se využívají pro tuto činnost a úspěšně plní svoji funkci. Různorodost ras vyplývá z následujících příkladů používaných psů. Jedná se o Amerického kokršpaněla, Bígla, Anglického kokršpaněla, Labradorského retrívra, Zlatého retrívra, Německého krátkosrstého ohaře, West highland white teriér a mnoho dalších. (Velemínský, 2007) Výběr psa záleží především na jeho povahových vlastnostech a dědických předpokladech. Mezi ty nejdůležitější patří především dobrý psychický a fyzický stav a zvýšený zájem o lidskou společnost. Pes také nesmí projevovat známky agresivity a flegmatického chování. Důležitou roli hraje také výchova, výcvik a socializace psa. (Čurillová et al., 2015) 4.5 Klient terapie Důležitým faktorem je především strach či obavy klienta. Nikdy nesmí být nucen do canisterapie a musí s terapií souhlasit popřípadě jeho opatrovník. Klientovi je podle jeho potřeb, možností či druhu postižení přiřazena buď to individuální či skupinová terapie. Terapeut nikdy nesmí zapomínat, že každý klient je jedinečný a musí k němu přistupovat vždy podle jeho dovedností, schopností, znalostí, vlastností a povahy. Důležitým aspektem je také vybudování vzájemné důvěry a respektu mezi canisterapeutickým týmem a klientem. (Velemínský, 2007) 15

4.5.1 Cílové skupiny Tato terapeutická metoda je určena pro různé věkové skupiny a od toho se také odvíjí rozsáhlá potencionální klientela. Mezi tu nejmenší patří batolata, u kterých může mít tato terapie příznivý vliv na trávení. Další skupinou jsou děti v mateřských a základních školách, mládež, studenti na středních a vysokých školách a různé organizace, kde se pořádají různé semináře, přednášky, preventivní programy, aktivity v rámci zájmových kroužků a besedy. Canisterapie má především pozitivní dopad na osoby se zdravotním postižením a to jak mentálním tak i tělesným. Klienti se účastní aktivit, které jim pomáhají začlenit se do běžné společnosti, odbourat deprese či strach a zlepšit jejich celkový stav. Dále mezi cílovou skupinu spadají senioři, lidé bez domova a také se používá pro zlepšení vztahu mezi člověkem a zvířetem. (Čurillová et al., 2015) 4.6 Cíle canisterapie Cíle stanovuje terapeut každému klientovi individuálně podle druhu postižení, potřeb, dovedností, schopností a zájmů. Nejčastěji se canisasistenti zaměřují na rozvoj popřípadě zachování sociálních dovedností psychické pohody pohyblivosti kognitivních vlastností a také pozitivního vztahu k přírodě. (Velemínský, 2007) 16

5 HISTORIE CANISTERAPIE Pes doprovází svého pána již od dávné minulosti. Ze začátku se jednalo o vlka, který vyhledával blízkost člověka především za účelem potravy. Během času se vlivem křížení a šlechtěním změnil v psa, který se stal věrným společníkem člověka. (Nerandžič, 2006) 5.1 Vývoj canisterapie Dochované pozůstatky potvrzují, že soužití člověka a psa je staré více než 12 tisíc let. Pes plnil funkci jak přítele, tak i loveckého pomocníka. Stal se také symbolem úcty a vyznávání především ve starobylém Egyptě, Etiopii, Persii, Řecku a Římě. Pes se také uplatňoval při ochraně veřejného blaha a to hlavně pro hlídání majetku, občanů a ostatních zvířat na pastvě. Starověk se stal důležitým mezníkem v léčbě pomoci psů. Používali se především k léčbě revmatismu, kdy se pokládali na nemocná místa. Ve středověku bylo postavení psa velmi ovlivněno náboženstvím. Působení katolické církve došlo k prohlášení psa i jiných zvířat za tvora bez duše. Považovala totiž zvířata za tvory pohanské, a tudíž pro ni neznamenala důležité postavení ve společnosti. Naopak v Orientu měl pes výsadní postavení a to hlavně ve vyšších vrstvách společnosti. Doprovázel své pány na hostiny, byl dobrým společníkem pro osamělé ženy v Zakázaném městě v Číně a zúčastňoval se lovů. V Japonsku se stal pes na tolik oblíbeným zvířetem, že neúcta k němu znamenala pro člověka vyhnanství, vězení nebo dokonce i smrt. (Galajdová, 1999) 5.2 Novodobá historie canisterapie Tato forma terapie se poprvé objevila na území Franské říše a to v 8. století n. l., kde byla systematicky využívaná v léčebných zařízeních. Dalším významným mezníkem ve vývoji bylo 18. století, kdy se psi začali používat k léčbě duševně chorých v anglickém Yorku. Na popud Williama Tukeho byla založena léčebna York Retreat, která kromě obvyklé léčby svým pacientům nabízela i léčbu pomocí zvířat. Po vzoru yorské kliniky vzniká v letech 1867 1875 v Bielefeldu v Německu zařízení Bethel, které sloužilo pro lidi s epilepsií. 17

Vývoj canisterapie se začal urychlovat především po 1. světové válce. V Německu a Francii začíná pes plnit důležitou funkci pomocníka pro nevidomé pacienty, ale také se zapojuje do rehabilitačního procesu. V roce 1919 se USA inspirovalo evropskými státy a jako první zapojuje psa do léčby válečných veteránů přímo na území nemocnice. Jednalo se o nemocnici Sv. Elizabeth a strůjcem této myšlenky byl Franklin K. Lane, tehdejší sekretář ministerstva vnitra. (Galajdová, 1999) USA přebrala pomyslnou první příčku, co se týče terapie za pomocí psa během 2. světové války. Začala se zabývat výzkumem a praktickými poznatky. Tato forma terapie se začala aplikovat v roce 1942 při rehabilitaci válečných veteránů. Americký psychiatr Boris Levinson publikoval své poznatky a v roce 1982 stanovil zásady a metodiku v rámci canisterapie. Počátky canisterapie na území ČR se datují na začátek 90. let. V těchto letech se uplatňovala pouze ojediněle a to např. v Ústavu sociální péče Kociánka v Brně nebo v Psychiatrické léčebně v Bohunicích v Praze. Největší převrat nastal v roce 1993, kdy vzniká pojem canisterapie a to zásluhou PhDr. Jiřiny Lacinové, která se zapříčinila i o vznik České canisterapeutické asociace v roce 2003. Nebyla to však první celostátní organizace, která vznikla v ČR. V roce 1997 byla založena již dnes neexistující Canisterapeutická společnost. (Nerandžič, 2006) 18

6 SOUČASNÝ STAV CANISTERAPIE V KRAJI VYSOČINA Canisterapie je na Vysočině velmi rozšířená hlavně díky velkému počtu canisterapeutických sdružení a společností např. Sirius, Cantes, Kamarád, Anitera a mnoho dalších samostatných canisterapeutických týmu. Společnosti hlavně poskytují své služby v mateřských a základních školách, domovech pro seniory, denních centrech, ústavech sociální péče, stacionářích a podobných léčebných zařízeních. Dále se zúčastňují a podporují různé jednorázové akce, které jsou zaměřeny na širokou veřejnost a to jak rodiny s dětmi tak i handicapované osoby. Nejčastěji bývá canisterapie představována na dětských dnech, táborech, školách v přírodě a dalších akcích s podobným zaměřením. Některá zařízení provozující canisterapii na Vysočině mají venkovský charakter, díky svému umístění. Jedná se např. o Dětské středisko Březejc, které je situováno do volné přírody a Domov Kamélie Křižanov, který sídlí v renesančním zámku. Dalším typickým venkovským sídlem je statek na Javorku se stájí Sága. Umožňuje svým klientům bezbariérový přístup a tím se zvyšuje různorodost potenciální klientely. 6.1 Canisterapeutická sdružení a společnosti působící na Vysočině Sirius Třebíč je dobrovolnou a nezávislou organizací poskytující služby v oblasti canisterapie od roku 2005. Zaměřuje se především na terapii v ústavech, léčebnách, nemocnicích, školských zařízeních a domovech pro osamělé a staré lidi. Dále zajišťuje zkoušky pro psovody a psy, zvyšuje úroveň a rozvoj canisterapie a aktivně se podílí na akcích jak pro zdravé tak i handicapované osoby. Působí také v oblasti vzdělání, kdy pořádá různé přednášky, besedy a akce pro mládež, rodiny s dětmi a seniory. (siriustrebic.cz) Organizace Cantes o. s. Vysočina patří mezi nejpočetnější canisterapeutický tým v rámci této organizace. Vznikla v roce 2012 spojením skupin Třebíč a Bystřice nad Pernštejnem. Tato společnost zajišťuje terapii v kojeneckých ústavech, zařízeních pro děti a mládež, domovech pro seniory, mateřských a základních školách, stacionářích a také provádí individuální polohování v domácím prostředí. (cantes.cz) Občanské sdružení Kamarád o. s. vykonává svoji činnost již od roku 1999 pod záštitou neziskové organizace. Zabývá se aktivitami týkající se canisterapie, kynologie a speciálním výcvikem canisterapeutických psů. Sdružení také využívá psa 19

pro ekologickou výchovu, získávání informací o psech, k vybudování pozitivního vztahu ke zvířatům a přírodě u dětí. Tyto aktivity se uplatňují ve speciálních školách, stacionářích, v domovech důchodců a školách. Také zajišťuje programy pro školy v přírodě a tábory. (caniskamarad99.cz) Společnost Anitera o. p. s. vznikla v roce 2008 a to odpojením canisterapeutického oddělení od společnosti Pomocné tlapky o. p. s. Cílem společnosti je rozvíjet a zvýšit dosavadní úroveň poskytovaných služeb v oblasti této terapie, poskytuje kompletní informace a osvětovou činnost v oblasti animoterapie, vzdělávací programy pro děti a mládež a kurzy. Společnost se také zaměřuje na programy, které využívají i ostatní druhy zvířat. (anitera.cz) 6.2 Dětské středisko Březejc Jedná se o pracoviště, které bylo zřízeno pro osoby se zdravotním postižením a spadá pod Centrum Kociánka Brno. Středisko zahájilo svůj provoz již v roce 1952, kdy sloužilo pouze jako letní ozdravný tábor. Od roku 1954 nabízí svoje služby celoročně. V rámci střediska vznikla i Základní a střední škola Březejc a to v roce 1980. Zařízení se nachází poblíž Velkého Meziříčí u obce Březejc a Ronov. Nabízí celoroční odpočinkové pobyty a rekreační služby v krásné nenarušení přírodě, uprostřed lesa v blízkosti rybníka. Celý areál je bezbariérový a poskytuje svým klientům vycházky, sportovní činnosti a mnoho dalších aktivit. Středisko Březejc je určené pro různé věkové skupiny s fyzickým a psychickým onemocněním. Nabízené služby zahrnují denní stacionář, týdenní stacionář, sociálně terapeutické dílny, odlehčovaní služby a rehabilitace. Středisko poskytuje komplexní péči, která zahrnuje vzdělání rehabilitaci vyžití podporu správných návyků přípravu na pracovní uplatnění, bydlení, začlenění do společnosti a rozvoj osobnosti. (dsbrezejc.cz) Od roku 2014 středisko nabízí i možnost canisterapie, která probíhá jednou týdně v rozsahu 1-2 hodin. Je určena především žákům ze Základní a střední školy Březejc. Ke canisterapii zde slouží dva canisterapeutické týmy. (skoly-brezejc.cz) 20

Obrázek č. 1. Pohled na dětské středisko Březejc. (skoly-brezejc.cz) 6.3 Domov Kamélie Křižanov Domov vznikl pod záštitou Kraje Vysočina jako příspěvková organizace. Zařízení poskytuje kompletní sociální služby zejména lidem s mentálním postižením, ale také i s přidruženými kombinovanými vadami. Zařízení zahrnuje jak Domov pro osoby se zdravotním postižením tak i Chráněné bydlení. Domov se nachází v prostorách renesančního zámku, který je největší dominantou obce Křižanov. Historie vzniku tohoto zařízení sahá až do roku 1960, kdy zde byl zřízen ústav pro děti s mentálním postižením. Začlenění do venkovského prostředí dodává domovu rodinný charakter, který pozitivně působí na klienty. Kromě kvalitní sociální péče domov nabízí svým klientům mnoho druhů terapií a aktivizací, které jim pomáhají začlenit se do běžného života. Jedná se např. o arteterapii, hipoterpii, muzikoterapii, ale také farmingtherapy a canisterapii. Canisterapie zde probíhá dvakrát do týdne a to v prostorách tělocvičny nebo rehabilitace. Krásné a klidné prostředí obce poskytuje vhodné podmínky i pro procházky s terapeutickými psi. Domov Kamélii vlastní také několik hospodářských zvířat, o které se klienti starají právě v rámci farmingtherapy. Zahrnuje jak práci okolo zvířat, zajištění potravy, vody, úklid, tak i ošetřování a jejich chov. Na farmě žije několik králíků, kočky, koza, ovce a koně. (domovkamelie.cz) 21

Obrázek č. 2. Domov Kamélie Křižanov. (domovkamelie.cz) 6.4 Stáj Sága a statek na Javorku Stáj Sága se nachází v obci Javorek ve žďárském okrese. Statek je umístěn v krásné přírodě, která návštěvníkům nabízí turistické stezky, koňské stezky, historická místa, běžecké tratě a lyžařský areál. Umožňuje pobyt pro rodiny s dětmi, handicapované osoby, díky bezbariérovému přístupu a také nabízí rehabilitační a rekondiční pobyty. Součástí těchto pobytů jsou i doprovodné aktivity, které slouží pro odpočinek a zábavu. Patři mezi ně péče o poníka, kterou využívají převážně děti, vyjížďky v kočáře či na saních za tažnými koňmi a mnoho dalších. Klienti mohou také využívat v prostorech areálu léčbu za pomoci psů neboli canisterapii. (ceskapohoda.cz) Stáj Sága umožňuje jak vyjížďky do volné přírody tak i drezurní jízdy a to jak pro zdravé tak i handicapované jezdce. K těmto účel zde slouží šest vycvičených koní. (region-vysocina.cz) Statek nabízí zapůjčení jízdních kol, rehabilitační a relaxační masáže, kadeřnické služby a je také vybaven saunou, kterou mohou klienti volně využívat. Kromě výše uvedených zvířat dále na farmě můžeme najít kozy, kočky, psi, osla, drobné savce, krávy, ptactvo a mnoho dalších, kteří tvoří významnou složku agroturistiky. V blízkosti farmy se také nachází mnoho zajímavých míst, které každoročně navštěvuje velké množství turistů. Lokálně významnou památkou je zřícenina hradu Štarkov a skalní útvar Prosička. (staj-saga.cz) 22

Mezi více známé lokality patří westernové městečko Šiklův mlýn, skanzen Veselý kopec, rozhledna Karasín, japonská zahrada ve Sněžném, ale také je toto území bohaté na památky UNESCO. (ceskapohoda.cz) Obrázek č. 3. obrázek: Farma na Javorku. (ceskapohoda.cz) 23

7 ZAHRADNÍ TERAPIE Změny v přírodě vyvolávají v každém z nás pocit, že se neustále něco děje. Vznik nové rostliny, její růst, dozrávání květu, to vše pomáhá člověku navrátit důvěru ve své vlastní schopnosti. Tím, že vnímáme své okolí a aktivně se do něho zapojujeme, rozvíjíme své dovednosti. Lidé i rostliny potřebují mít dojem, že se o ně někdo stará, chrání je a poskytuje jim oporu. (Putz, 2013) 7.1 Definice zahradní terapie Definovat pojem zahradní terapie není vůbec jednoduché. Jedná se o obor, který zasahuje do více odvětví a podléhá různým hlediskům. I znalci tohoto oboru se nedovedou shodnout na jednoznačné a výstižné definici, proto se v každé publikaci liší. Význam pojmu zahradní terapie se odvíjí hlavně od potřeb účastníka, ale také samozřejmě od povahy a profesionálního zaměření terapeuta. (Haubenhofer, 2013) 7.2 Funkce zahrady Zahrada člověku neposkytuje pouze jen prostor k bytí, ale umožňuje také rozvoj jeho osobnosti a osvojení některým dovedností. Zahrada vyvolává velké množství podmětů k vnímání, myšlení, orientaci a kreativitě, což má pozitivní vliv na psychický stav člověka. Pohyb a práce na zahradě patří k běžným všedním činnostem. Důležité je také zpracovávání produktů zahrady, které v člověku vyvolává pocit uspokojení z vykonané práce. Zahrada je také prostorem pro utváření mezilidských vztahů, odpočinek a zájmy. (Jindřichovská, 2014) 7.3 Správný výběr rostliny Volba pěstované rostliny je velmi důležitá. Vybíráme hlavně takové rostliny, které podporují a podněcují smysly u pacienta. Jedná se například o čistec vlnatý (Stachys byzantina), večernici (Hesperis), hrachor popínavý (Lathyrus clymenum), zimolez (Lonicera), svízel vonný (Galium odoratum) a mnoho dalších. Rostliny, které využíváme v zahradní terapii, nesmí být jedovaté. (Meixner-Katzmann, 2014) 7.4 Oblasti použití Zásadním aspektem zahradní terapie není místo, ale proces, který má splnit terapeutický účinek. Terapie nemusí probíhat pouze na zahradě zřízené právě pro tento účel, ale také ve skleníku, na terase, ve volné přírodě, v nemocničním pokoji a ve společenské 24

místnosti. Zahrady, které jsou součástí zdravotnických nebo jiných zařízení, musí být navrženy tak, aby odpovídaly potřebám klientů. Musí se zde brát ohled na fyzický a psychický stav pacienta. Na zahradní terapii má velký vliv počasí, tudíž musíme počítat s určitým zabezpečením proti povětrnostním vlivům. V zimním období, zahrady nahrazují společenské místnosti, kde se zpracovávají vypěstované plody a vyrábí různé dekorace z přírodních materiálů. (Haubenhofer, 2013) 7.5 Zahradní terapeut Zahradní terapeut musí být velmi všestranně vzdělaný, neboť tento obor je interdisciplinární. To znamená, že nestačí být pouze dobrý psychoterapeut, ale důležitá je i znalost botaniky a samotné zahradní terapie. Lékařsko-terapeutická kvalifikace odborníka musí odpovídat potřebám cílové skupiny. Se všemi vyjmenovanými odbornými disciplínami souvisí i dobrá komunikační schopnost, kterou by žádný terapeut neměl postrádat. Každý odborník by měl být schopný vypracovat všeobecný plán a stanovit cíle, kterých by měl klient dosáhnout. Dále musí stanovit a vhodně zorganizovat program, se kterým souvisí i příprava a realizace zahradně terapeutických aktivit. Po ukončení terapeutického programu vypracuje terapeut potřebnou dokumentaci a zhodnotí dosažené cíle. (Haubenhofer, 2013) 7.6 Klient Zahradní terapie může přinést pozitivní výsledky pouze v případě, když vznikne vzájemný vztah mezi terapeutem a pacientem. Odborník také musí dobře znát zdravotní stav účastníka terapie a jeho osobní historii. Individuální přístup je velmi důležitý pro sestavení terapeutického programu, díky kterému mohou být uspokojeny potřeby klienta. V rámci terapie dochází u pacientů k rozvoji dovedností, zájmů a schopností. Je to způsobeno nároky, které jsou na účastníky terapie kladeny. Jedná se o požadavky motorické, sociální, psychické, duševní, senzorické nebo interaktivní. (Haubenhofer, 2013) 7.6.1 Cílové skupiny Lidé, kteří mohou využívat zahradní terapii, nejsou omezeni věkem, původem, zdravotním omezením ani zručností či dovedností. Mezi cílové skupiny, které využívají tuto formu léčby a terapie, patří pacienti s demencí, starší lidé, osoby s tělesným nebo 25

duševním postižením, ale také osoby ve výkonu trestu. Dále se uplatňují také smyslové zahrady pro nevidomé klienty, bezbariérové zahrady nebo venkovní školy. Ty slouží především pro mládež, rodiny s dětmi a osoby podstupující fyzioterapii. (Jindřichovská, 2014) 7.7 Zahradně-terapeutické cíle Zahrada slouží jako spojovací prvek mezi terapeutem a pacientem. Terapeuti se zaměřují především na podporu a pomoc v oblasti: sociální fyziologické psychicko-emocionální kognitivní a vnímání vlastního já. (Putz, 2013) 26

8 HISTORIE A VÝVOJ ZAHRADNÍ TERAPIE Než se stala zahradní terapie uznávanou léčebnou metodou, prošla určitým vývojem a zdokonalováním. (Haubenhofer, 2013) 8.1 Počátky zahradní terapie Počátky této terapie sahají až do dob, kdy vznikaly první lidská obydlí. Lidé využívali zahrady ne jen jako zdroj obživy, ale také jim sloužila k odpočinku a relaxaci. Jedná se o dobu dlouho před obdobím neolitu, kdy lidé začali shromažďovat a předávat si poznatky o pěstování a účinkách rostlin. Již kolem roku 3 700 př. n. l. popsal čínský císař Shen-nung 239 léčivých rostlin. Římský lékař Galén z Peramu hovoří o vzájemném vztahu mezi zahradou a prací. I ve starém Egyptě využívaly královské rodiny zahrady k duševnímu odpočinku. Dalším významným mezníkem ve vývoji je období středověku. Zahrady zde začaly plnit funkci ozdravnou a to hlavně v okolí nemocnic a v klášteřích. Lidé budovali i okrasné a parkové zahrady. Ve 13. století v Belgii vzniká první terapeutické společenství, které se podobá dnešnímu programu Green Care. Jedná se o pojem, který v sobě skrývá souhrnná opatření, cíle, metody a popisuje jednotlivé cílové skupiny. Organizovaná léčebná metoda práce na zahradě se začala uplatňovat v 15. století v nemocnicích ve Španělsku a v polovině 16. století v Německu, kde převažovala hlavně v klášteru v Haině, Merxhausenu a Riedstadtu. (Haubenhofer, 2013) 8.2 Vývoj v USA USA se považuje za kolébku zahradní terapie. Jejím zakladatelem se stal Benjamin Rush, uznávaný americký psychiatr. První soukromá psychiatrická léčebna, zaměřena na zahradní terapii, vznikala v roce 1817 ve Filadelfii. V roce 1880 americký psychiatr Thomas Kirkbride prohlásil, že spojení práce a zahrady je pro lidské zdraví příznivé. Důležitá byla znalost personálu, který se terapií zabýval, a proto v roce 1917 v nemocnici Bloomingdale Hospital, N. Y., se uskutečnila první přednáška na toto téma. Terapie se začala hojně využívat po 1. světové válce, kde sloužila pro duševní léčbu válečných veteránů. 27

Doba po 2. světové válce způsobila nedostatek odborníků v tomto oboru, a proto vznikla velká řada zahradních klubů. Tyto kluby poskytovaly sociální podporu svým členům. Jednalo se především o válečné veterány, kteří se nedokázali začlenit zpět do společnosti. Zahradní terapie byla zařazena mezi samostatné studijní obory, což představovalo významný mezník v jejím vývoji. Na tuto událost navázali odborníci Watson a Burlingame, kteří v roce 1960 uvedli první odbornou publikaci Therapy Through Horticulture. Nejvíce uznávanou organizací, která podporovala myšlenku této terapie, byla asociace AHTA (The American Horticultural Therapy Association). (Haubenhofer, 2013) 8.3 Vývoj v Evropě Vývoj zahradní terapie v Evropě se odvíjel od rozkvětu psychiatrie. Za nejvýznamnějšího zakladatele se považuje francouzský psychiatr Philippe Pinel, díky kterému se změnil celkový pohled na choromyslné pacienty. Dalším evropským průkopníkem byl Johann Christian Reil, který poprvé definoval pojem psychoterapie. Od roku 1825 začala vznikat velká řada ústavů, kde se uplatňovala i terapie, která svoji charakteristikou měla velmi blízko k zahradní. Mezi lety 1850 až 1900 vznikaly v Německu tzv. agrikolní kolonie, které poskytovaly svým klientům terapii formou zahradnictví. Vývoj v evropských zemích se před a během 2. světové války velmi lišil. V Německu došlo k velkému úpadku v oblasti psychiatrie, ale naopak v Anglii byly zahradnické práce zařazeny mezi léčebné a rehabilitační metody. Návrat k zahradní terapii byl pozastaven i mezi 60. a 70. léty minulého století. Do popředí se dostávala léčba pomocí psychofarmak. Tato forma léčby pacientům nepřinášela dostatečnou péči, a proto se odborníci rozhodli obnovit zahradnické terapeutické aktivity. V roce 1978 vznikala v Anglii největší a nejvýznamnější organizace Society for Horticultural Therapy and Rural Training, která je dodnes známá pod názvem THRIVE. První odbornou publikaci v německém jazyce vydala Alice Schaier v roce 1986. (Haubenhofer, 2013) 28

8.4 Současný stav zahradní terapie ve světě Čína je jednou z největších velmocí v rozvoji stavebního ruchu. Tato skutečnost má negativní vliv na zdraví a duševní cítění dětí, a proto vznikají tzv. Family Nature Clubs, které propojují volnočasové aktivity s přírodou. (Meixner-Katzmann, 2014) Ve všech asijských zemích se jedná o velmi mladou formu léčby. V Japonsku se stala uznávanou až od přelomu století, díky přednáškám a vzdělávacím kurzům pro veřejnost. Asociace HEATH, která vznikla v roce 2008, je nejdůležitější profesionální organizací v oblasti osvěty a vzdělávání v tomto oboru. Od roku 2004 se zahradní terapie stala velmi vyhledávaným studijním oborem na univerzitách, jako je Colorado State University, Oregon State University a mnoho dalších. (Haubenhofer, 2013) AHTA uvedla, že se neustále zvyšuje zájem a význam terapeutických zahrad v Americe. Na toto navázal známý odborný neurologický časopis Lancet, který v roce 2014 vydal článek o využití zahradní terapie v oblasti neurologického onemocnění. (Meixner-Katzmann, 2014) Mezi nejvýznamnější evropské státy, propagující terapii pomoci zahrady, patří především Rakousko, Německo, Anglie, Skandinávské země, Švýcarsko a Itálie. (Haubenhofer, 2013) Anglie se pyšní projektem Evergreen Gardeners, který vznikl v roce 2012 a představuje kombinaci umění a zahradní terapie. (Meixner-Katzmann, 2014) Rakouská zahradnická společnost ÖOG od roku 2002 každoročně pořádá vědecká zasedání a mezinárodní kongresy na toto téma a podílí se na projektu Garten Therapie Werkstatt. Důležitým krokem byl vznik Mezinárodní společnosti pro zahradní terapii, která byla založena roku 2009 v Německu. (Haubenhofer, 2013) 29

9 SOUAČASNÝ STAV ZAHRADNÍ TERAPIE V KRAJI VYSOČINA V Kraji Vysočina se nachází několik center a programů, které byly vytvořeny ve spolupráci s organizací Natur im Garten. Jedná se o zahradně-terapeutické středisko Baliny, které spadá pod společnost Chaloupky. Dalším významným projektem jsou Přírodní zahrady, vznikající po celém kraji. Dále se zahradní terapie stala součástí některých denních center např. Barevný svět v Třebíči, kde byla zřízená terapeutická zahrada na pobočce v Jaroměřicích nad Rokytnou v blízkosti místního zámku. Všechny tyto projekt jsou situovány do venkovského prostředí, což má pozitivní vliv na cestovní ruch. Kromě výše uvedených center a společností je dále zahradní terapie zavedená v Psychiatrické léčebně v Jihlavě a v domě pro seniory v Náměšti nad Oslavou. Ve srovnání s ostatními kraji v ČR je zahradní terapie na Vysočině poměrně na vysoké úrovni a to hlavně díky společnosti Chaloupky, které spolupracuje s dalšími významnými environmentálními společnosti, jako je Veronica, Lipka a mnoho dalších. 9.1 Chaloupky Jedná se o společnost, která především propaguje environmentální výchovu a vzdělání. Jako nestátní školské zařízení působí v kraji Vysočina od roku 1992. Zakladatelka Mgr. Květoslava Burešová se nechala inspirovat zahraničními středisky a to zejména na území Velké Británie a Nizozemí. Chaloupky se svojí činností zasloužily o posílení české legislativy v oblasti ekologické výchovy. Společnost se během několika let rozrostla o další pracoviště a v současné době disponuje s 6 ekologickými výchovními zařízeními. Jedná se o pracoviště u Kněžic, v Brtnici, Horní Krupé, Velkém Meziříčí, Balinách a Krátkém u Sněžného. Jednotlivé střediska poskytují různé jednodenní či týdenní výukové programy, vzdělávání pedagogických pracovníků, zajišťují volnočasové aktivity studentům i rodinám s dětmi a také propagují školní a přírodní zahrady. Specializované středisko v Balinách u Velkého Meziříčí, patří mezi nejnovější pracoviště, které bylo zpřístupněno veřejnosti dne 30. 8. 2014. Jedná se o projekt, který byl spolufinancován z Evropského fondu a slouží jako zahradně-terapeutický areál. 30

Slouží především pro mentálně, sociálně či zdravotně znevýhodněné pacienty, ale umožňuje i zážitkové pobyty pro rodiny s dětmi, seniory a školy. Součásti bezbariérového areálu jsou učebny a zážitková zahrada, která poskytuje klientům herní i vzdělávací prvky. Tyto prvky se uplatňují při různých programech, které pracoviště během roku nabízí. Jedná se o program: čarování s bylinkami krása květů živá zahrada moudrost přírodních národů s chutí jablka a další ovoce a relaxační pobyty. Areál je začleněný do přírodního parku Balinské údolí, a díky tomu, zde mají návštěvníci možnost vidět zachované krajinné prvky typické pro tuto část Vysočiny. (chaloupky.cz) Obrázek č. 4. Pohled na zahradně-terapeutický areál v Balinách. 9.2 Denní centrum Barevný svět Denní centrum Barevný svět poskytuje pomoc a podporu lidem s mentálním, kombinovaným postižením a psychickým onemocněním, ale také jejím rodinám. Zařízení zajišťuje sociální rehabilitace, chráněné bydlení, denní stacionář, výchovné a vzdělávací kurzy, pomoc při hledání zaměstnání, kulturní a společenské akce a mnoho 31

dalších služeb. Součástí denního stacionáře je i práce na zahradě. Jedná se především o údržbu okolí, kam spadá i péče o rostliny. Denní centrum ve spolupráci s EU a Operačním programem lidské zdroje a zaměstnanost zrealizovalo projekt s názvem I my rádi pracujeme, který podporuje zdravotně postižené pacienty. Jeho cílem je praktická a teoretická průprava těchto osob při hledání zaměstnání. (barevny-svet.eu) Součástí poskytovaných služeb je tréninková kavárna Splněný sen, dílny a také bylinková zahrada. Všechny tyto služby jsou realizovány v bezprostřední blízkosti Jaroměřického zámku. V těchto aktivitách se klienti pravidelně střídají podle svého terapeutického plánu. Toto prostředí plní i estetický dojem a kulturní zážitek. (Jindřichovská, 2013) Obrázek č. 5. Vstup do bylinkové zahrady v Jaroměřicích nad Rokytnou. (Jindřichovská, 2013) 9.3 Přírodní zahrady Jedná se o jedinečný projekt s názvem Přírodní zahrady bez hranic aneb Nový prostor pro lidi, přírodu i cestovní ruch na dosah. Vznikl ve spolupráci s rakouskou organizací Natur im Garten a českým občanským sdružením Přírodní zahrady a ekologickým institutem Veronica. Dále se do projektu zapojila i společnost Chaloupky. Cílem přírodních zahrad je především ochrana životního prostředí a podpora trvale udržitelného zahradničení. Vybudovaná síť ukázkových přírodních zahrad, vede k rozvoji tzv. zahradního turismu. (ekovysocina.cz) 32

Přírodní zahrady zajišťují úkryt a životní prostor pro živočichy, plní estetickou funkci v krajině, poskytují zdravotně nezávadné a chemicky neošetřené potraviny, jsou místem odpočinku a relaxace pro rodiny s dětmi, školy, starší lidé i psychicky či tělesně postižení lidé, umožňují poznávat a pozorovat procesy v přírodě a jsou také stanovištěm pro živočichy a rostliny. (veronica.cz) Pro získání plakety musí být dodržena následující kritéria: zákaz používání lehce rozpustných minerálních hnojiv zákaz aplikace pesticidů a zákaz používání rašeliny k úpravě a obohacování půdy. Dále jsou stanoveny prvky, které je nutno do přírodní zahrady začlenit. Jedná se například o živý plot z planých keřů, listnaté stromy, významná stanoviště, kvetoucí trvalky a květiny, přirozené louky a divoké porosty. U přírodních zahrad je také stanovený způsob jejího obhospodařování, kam patří používání kompostu mulčování zelené hnojení střídání plodin následné využití dešťové vody vybudování ovocné zahrady a mnoho dalších. (ekovysocina.cz) Projekt byl podporován z fondu Evropské unie a ze státního rozpočtu České republiky. Tento projekt byl realizován od června 2009 do srpna 2012 a byl hrazen z finančních zdrojů určených pro regionální rozvoj. Do roku 2011 vzniklo na území Jižních Čech, Jižní Moravy a Vysočiny celkem 85 přírodních zahrad. V současné době je možné získat plaketu na území celé České republiky, ale tato služba se stala zpoplatněná. (cz.natur-im-garten.at) Mezi ukázkové přírodní zahrady na Vysočině patří odpočinková zóna v obci Lukov, domov na zámku v Myslibořicích, soukromá zahrada v Chrástově a Libické Lhotě, firemní zahrada Laurus v Hybrálci u Jihlavy, přírodní zahrada Chaloupky a další. V rámci projektu vznikly i ukázkové školní přírodní zahrady například na základní škole v Myslibořicích, Novém Veselí, Domamilech a Velké Bíteši. (ekovysocina.cz) 33

Obrázek č. 6. Pohled na jezírko v soukromé zahradě v Libické Lhotce. (prirodnizahrada.ic.cz) 34

10 NÁVRHY NA ROZVOJ A JINÉ FORMY TERAPIÍ V ČR 10.1 Další možnosti rozvoje Canisterapie je velmi specifický druh terapie. Vyžaduje důkladné proškolení canisterapeutického týmu, s čím také souvisí vzniklé náklady. Výcvik a výchova terapeutického psa dosahuje částky až několika statisíců Kč a poplatky za testování se pohybují v hodnotě několika tisíc korun. Důležité je zde také odhodlání, výdrž a motivace. Všechny tyto faktory jsou potřebné pro úspěšné dokončení zkoušek, které jsou náročné jak po fyzické tak i psychické stránce. Současný zákon stanovuje pravidla, která se týkají pouze asistenčního psa, a opomíná to, jak by měl vypadat vhodný terapeut. Nejsou zde stanoveny žádné předpoklady, které by měl budoucí terapeut mít. Důležitá je také jejich rekvalifikace, neboť je na ně kladen velký psychologický a fyzický tlak, což může vést ke změně osobnosti. Canisterapie je velmi rozšířená v rámci ČR zejména v léčebných zařízeních, kde plní funkci ozdravnou, ale také poskytuje klientům sociální podporu. Dále bývá canisterapie využívaná pro aktivity se zdravými dětmi v mateřských a základních školách. Mohla by se také více uplatňovat na dětských táborech a školách v přírodě, kde by upevňovala vztahy mezi dětmi a přírodou, ale zároveň by pozitivně působila na duševní a fyzické vlastnosti dětí. Méně rozšířená je canisterapie v rámci venkovského cestovního ruchu. Tento druh terapie nebývá moc často jako součást doprovodných programů např. na farmách, ubytovacích zařízeních zaměřených na agroturistiky či podobných provozech. Potencionální klientelou by byly především rodiny s dětmi a senioři. Nejvíce svazujícím faktorem jsou právě výše zmíněné finance a nedostatek proškoleného personálu. V doprovodu psa by mohly také probíhat různé prohlídky např. zoologické zahrady, zámků či hradů, skanzenů atd. Přineslo by to především zpestření a větší zájem z řad dětí. Zahradní terapie je v naších podmínkách poněkud novým pojmem, a tudíž není v současné době natolik rozšířená. Důležitým aspektem pro její rozvoj je zejména propagace a dostatečná informovanost široké veřejnosti. Tento druh neslouží pouze 35

pro podporu zdraví, ale zároveň lidem poskytuje nové zážitky a vyžití se ve volné přírodě. Nejčastěji se zahradní terapie uplatňuje v rámci léčebných zařízení, jedná se např. o Fakultní nemocnici Brno, Psychiatrickou nemocnici v Jihlavě, Domov pro zrakově postižené Palata, Diakonii v Čáslavi a Kolíně, Domov Jabloňová, Domov pod hradem Žampach, Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice a Denní centrum Barevný svět. Některé výše uvedené ústavy se nacházejí v blízkosti významných či esteticky zajímavých lokalit, čehož by mohly využívat a začít svoje aktivity nabízet i veřejnosti. Jedná se např. o hrad Žampach, Jaroměřický zámek, a pozůstatky hradebních bašt v Čáslavi, Dále je využívaná jako forma terapie pro odsouzené vězně ve věznice Jiřice, Nové Sedlo a Rýnovice. Z výše uvedených zařízení vyplývá, že na území ČR je záhadní terapie využívána hlavně pro určitou skupinu lidí, což je velká škoda. Její rozšíření je velmi ovlivněné jak financemi, tak i prostorem, který je potřebný pro realizaci jednotlivých prvků a budov. Naopak není svázaná potencionální klientelou, neboť ji mohou vykonávat všechny věkové skupiny. Důležitým podmětem je právě seznámení se s tím to novým druhem terapie. Velkou inspirací by pro nás mohli být okolní země jako Rakousko, Německo či Velká Británie, kde tento druh terapie je velmi rozšířený a uznávaný. Tato aktivita by nemusela sloužit pouze pro ozdravné účely, ale mohla by se využívat i pro podporu vzdělání. V zahraničí se můžeme setkat se školami, které jsou zaměřené na environmentální výhovu a zahrady slouží jako učební pomůcka. Zahrady s podobnou myšlenkou jsou v současné době zřizovány i u nás. Jedná se o Přírodní zahrady. Terapeutické zahrady by mohly být zřizovány i v rámci zoologických zahrad, arboret, botanických zahrad a zámeckých zahrad, ale také parků. Další možnou alternativou, kde využívat tuto terapie jsou farmy a podobné provozy. Mohly by se zde využívat planě rostoucí rostliny, ovocné stromy, zelenina a plodiny, které jsou typické pro tu danou výrobní oblast. 36

10.2 Další formy terapií v rámci ČR Další možnosti potencionálního rozvoje jiných druhů terapií na území ČR jsou především ovlivněné financemi, nedostatečnou podporou ze strany státu, ale také polohou. Poněkud novým trendem na farmách a v provozech zaměřených na agroturistiku je tzv. farmingterapie, která využívá hospodářská zvířata jako prasata, kozy, ovce, osly, králíky atd. Tato forma terapii je velmi dobrou alternativou, neboť není natolik finančně náročná a zvířata zde neplní pouze funkci ozdravnou a zážitkovou ale také se hospodářsky využívají. Součástí terapie je také běžná práce na farmě, která zahrnuje údržbu stájí i blízkého okolí. V současné době se farmingterapie provozuje v několika sociálních zařízeních jako je Domov na Zámku v Nezamyslicích, Domov Kamélie Křižanov a také na Farmičce u Kačenky. Na území ČR se nachází několik kozích a ovčích farem, kde by právě tato forma terapie mohla mít velké uplatnění. Mezi jednu z nich patří také Kozí farma v Ratibořicích, kde se pořádají různé exkurze, a obohacení o tuto aktivitu by mohlo přinést velký úspěch. Dalším výborným společníkem jak pro zdravé děti, tak i pro handicapované klienty, je také lama. Setkáváme se s ní zejména v zoologické zahradě, neboť se jedná o exotické zvíře, ale v současné době se uplatňuje i jako koterapeut. Klienti si ji mohou hladit, krmit a absolvují s ní i turistické výlety po krajině. Tento druh terapie se uplatňuje jako součást doprovodných aktivit např. na Farmě u Lamáka, v Domově na Zámku v Nezamyslicích, v Lamacentrum Hády a v žitavském Tierparku, který se nachází nedaleko Liberce. Důležité je také si uvědomit, že spojení s přírodou nemusí vždy probíhat podle určitých pravidel a v určitém prostředí. Současná generace dětí zejména v městských lokalitách tráví většinu svého volného času v uzavřených prostorech a přírodu nejeví téměř žádný zájem. Péče o duši prostřednictví přírody zahrnuje i lesní terapii, kde se využívá pozitivních účinků stromů, dále sem také může zařadit přírodní hřiště, léčivé zahrady, aromatické zahrady a i vlastní pohyb v přírodě má na naše tělo a duši pozitivní vliv. Tyto aktivity zahrnují i získávání zážitků a prožitků v rámci volné přírody. 37