Poranění teplem, chladem, elektrickým proudem,tonutí

Poranění teplem, chladem, elektrickým proudem,tonutí

PORANĚNÍ TEPLEM Popáleniny Přehřátí organizmu

POPÁLENINY zvláštní typ poranění, kdy k poškození tkání (nejčastěji kůže) dochází vlivem vysokých teplot (nad 45 st.) suché popálení - popálení plamenem, zářením, přímým kontaktem s horkým tělesem, třením vlhké popálení popálení horkými tekutinami, nebo parou

nejčastěji postižená skupina: 18-30 let a malé děti 1-3 roky výskyt: úrazy v domácnosti (60%), dopravní nehody, průmysl závažnost popálení - hloubka (tzv. stupeň), rozsah, lokalizace popálené plochy

Poškození organizmu poškození přímé - poškození buněčných membrán -nekróza či zuhelnatění poškození nepřímé otok, ischemie

Vznik otoku (edému) poškození kapilár - zvýšení jejich propustnosti - únik bílkovin a tekutiny z cév do mezibuněčného prostoru - tvorba tzv. intersticiálního edému edém vznik prakticky ihned, rozvoj vrcholí do 12 hodin po popálení

rozsáhlejší popáleniny - generalizovaný edém - akutní ztráta cirkulující tekutiny hypovolemický šok prozánětlivé působky z poškozených tkání, některé působí negativně na funkci myokardu kardiogenní šok infekční komplikace ztráty tepla inhalační trauma (termické poškození plic, otravy)

Příznaky - hloubka I. st. zarudnutí kůže (poškození epidermis) II. st. puchýře (poškození dermis) III. st. nekrózy (poškození všech vrstev kůže) IV. st. zuhelnatění (poškození i hlubokých struktur svaly, kosti)

Příznaky - rozsah Wallaceho pravidlo 9 hlava a krk 9 % (u dětí do 3 let 15%) horní končetiny 2 x 9 % dolní končetiny 2 x 18 % hrudník 18 % zepředu, 18 % zezadu břicho 18 % zepředu, 18 % zezadu genitál 1 %

POZN.: velikost dlaně postižené osoby (i s prsty) odpovídá přibližně 1% jeho tělesného povrchu

těžké popáleniny - u dospělých již 30 % povrchu, u dětí do 3 let dokonce jen 5 % (lokalizace na obličeji, krku, dlani nebo plosce či genitálu i při menším rozsahu) těžké popáleniny - primární transport ZZS do popáleninového centra, nikoliv do nejbližší nemocnice

První pomoc Technická první pomoc zabránění dalšímu působení škodliviny (vypnutí či odstranění zdroje tepla, vyproštění, uhašení hořícího oděvu) Laická první pomoc primární ošetření je nutné přizpůsobit jak závažnosti popáleniny, tak celkového stavu pacienta

Popáleniny menšího rozsahu (I. a II. stupně do cca 7 cm v průměru) - lze ošetřit pouze lokálně bezodkladné chlazení vodou o teplotě zhruba 8 C, dokud to postiženému přináší úlevu uvolnění veškerých předmětů, které by mohly příslušnou část těla při následném vzniku otoku zaškrcovat (prsteny, řetízky, náramky, límce, manžety, těsné šatstvo)

odstranění hrubých nečistot, (popálenina se nedezinfikuje - pouze okolí a neaplikují se na ní žádné lokální prostředky, led, nepropichují se puchýře) krytí sterilní gázou a volný obvaz hydrofilním obinadlem tekutiny a běžná analgetika (např. ibuprofen, paracetamol)

Závažnější popáleniny přivolání odborné pomoci nechladit (hrozí celkové podchlazení organizmu) přiškvařené oděvy se z rány neodstraňovat sterilní krytí základní životní funkce, nic per os

PŘEHŘÁTÍ ORGANIZMU přehřátí organizmu (hypertermie) - stav, kdy stoupá teplota tělesného jádra nad 39 ºC příčina - nadměrná tvorba tepla, nadměrná okolní teplota či vlhkost organizmus nemůže zabezpečit nezbytný výdej tepla do okolí (sáláním, vedením, prouděním a pocením )

Reakce organizmu vazodilatace - zvýšení ztrát tepla nadměrně prokrvenou kůží a pocením ztráty vody a solí, pokles krevního tlaku (kolaps) možnost rozvoje hypovolemického šoku s vazokonstrikcí snížení možnosti termoregulace bludný kruh prudké zvýšení teploty

Příznaky Úpal (hypertermie, siriasis) - vznik v teplém, často vlhkém nebo dusném prostředí (hromadné dopravní prostředky, nebo nadměrná tělesná námaha v horku) Projevy - bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, závrať, žízeň, tachykardie a hypotenzí

Úžeh (insolatio, heliasis) - vznik přímým působením slunečních paprsků na nepokrytou hlavu a šíji postižení funkce CNS - bolesti hlavy, hyperreflexie, křeče a strnutí šíje jako při zánětu mozkových plen meningitidě (pseudomeningeální příznaky) poruchy oběhového systému - hypotenze nebo srdeční arytmie

První pomoc přenesení pacienta na chladné stinné dobře větrané místo a vyšetření základních životních funkcí zotavovací poloha při poruše vědomí uvolnění oděvu a aktivní chlazení (studené obklady, proudění vzduchu) tekutiny per os pokud není přítomna porucha vědomí - minerálky, oslazený čaj

PORANĚNÍ CHLADEM Omrzliny Podchlazení organizmu

OMRZLINY omrzliny (congelationes) poškození tkání působením chladu nejčastěji je postižena kůže (omrzliny se mohou šířit i do hlubších tkání podkoží, svalů, šlach, kostí a kloubů) nejvyšší riziko omrzlin - periferně uložené části těla prsty horních i dolních končetin, nos, brada a ušní boltce

Vznik omrzliny tvorba ledových krystalů mimobuněčně - přesun vody z buněk - poškození struktury a funkce buněčných membránvazokonstrikce a porucha prokrvení periferních tkání porušení endotelu cév shlukování krevních destiček tvorba krevních sraženin

po ohřátí vazodilatace únik tekutiny a bílkovin z poškozených cév otok další zhoršení prokrvení zpravidla nedochází k rozvoji šokového stavu a ohraničení nekrotických tkání se vyvíjí podstatně déle, než u omrzlin

Faktory přispívající ke vzniku omrzlin klimatické podmínky (silný mráz, vítr, vlhkost vzduchu, vysoká nadmořská výška) dehydratace, hlad, vyčerpání mokré či propocené oblečení nemožnost pohybu (poranění, zlomeniny, vyčerpání, opilost) omezení prokrvení (těsné boty a oblečení, prsteny, hodinky, popruhy batohu)

předchozí omrzliny onemocnění cév ( ateroskleroza, diabetes mellitus, apod.) kouření pohlaví (muži jsou postiženi 10x častěji)

Příznaky bledá, chladná a necitlivá kůže po zahřátí postupný vývoj do 4 stupňů, jako u popálenin z praktického hlediska - povrchové a hluboké podle toho, jsou-li poškozeny hlubší tkáně (cévy, nervy, šlachy, svaly, kosti, klouby) nutné chirurgické řešení

Prevence Dostatek tekutin, jídla a odpočinku, v případě vysokých hor dostatečná aklimatizace Kvalitní a odpovídající výbava, zejména boty a rukavice, náhradní oblečení Nenosit těsný oděv nebo boty, mokré oblečení včas vyměnit za suché Nechráněné oblasti těla (obličej) namazat dostatečnou vrstvou opalovacího krému

Nekouřit Aktivně pátrat po prvních známkách (ztráta citlivosti), zejména u dětí. Čím dříve se omrzlina začne ošetřovat, tím bude výsledek lepší Předchozí omrzlé plochy zvlášť pečlivě chránit

První pomoc postiženého dostat na bezpečné místo v závětří do té doby nesvlékat se ani z mokrého oděvu v provizorním úkrytu suchý oděv, teplé nápoje zahřívání postiženého místa tělesným teplem (podpaží, dlaně, třísla), je možné využít i spolupráce postiženého

omrzlé místo netřít zhmoždění tkání pokud nedojde do 10 minut k návratu citlivosti okamžitě transportovat do bezpečného teplého úkrytu (Horská služba)

Definitivní ošetření sejmutí mokré obuvi a oblečení, prstenů, náramků a hodinek dostatečné množství teplých oslazených tekutin (pokud postižený nejeví známky poruchy vědomí) vodní lázeň - 40 ºC nejlépe s přidáním desinfekce (Jodisol, Betadine apod.) teplota konstantní po celou dobu, až do návratu normální barvy pokožky (30 60 min.)

následně omrzlé místo opatrně osušit, krýt sterilními čtverci a volně ovázat končetinu je vhodné elevovat nad úroveň srdce nepoužívat sálavé teplo - hrozí nebezpečí popálení puchýře se nepropichovat kyselina acetylsalicylová (např. Acylpyrin nebo Aspirin 500 mg) - inhibuje agregaci krevních destiček, případně ibuprofen (např. Ibalgin 400 600 mg) - má protizánětlivý a analgetický účinek

Pozor vždy myslet na to, že může být silně podchlazen a nesoustředit se tedy pouze na postižené místo, ale i na celkový stav pacienta, zejména na základní životní funkce

PODCHLAZENÍ ORGANIZMU stav, kdy teplota tělesného jádra klesne pod 35 ºC primárně -působením vysokého chladu sekundárně - je omezena produkce tepla organizmem (nemožnost aktivního pohybu - bezvědomí, zranění, vyčerpání) Regulace - autonomní (vazokonstrikce na periferii), motorická (svalový třes, zvýšení produkce tepla)

teplota pod 28 ºC - srdce je ohroženo vznikem fibrilace komor - nejčastější příčina smrti při podchlazení teplota pod 34 ºC - porucha funkce koagulačních faktorů

Příznaky chladná, suchá, bledá kůže periferní cyanoza snížení DF, zvýšení HR porucha vědomí - jak kvantitativní, tak kvalitativní

První pomoc bezpečné a teplé místo zamezit dalším ztrátám tepla jestliže je postižený apatický, nehybný a je podezření, že se už delší dobu nepohyboval, nenutit k aktivnímu pohybu (možnost vzniku fibrilace komor) teplé tekutiny (není - li porucha vědomí) horké zábaly

PORANĚNÍ EL. PROUDEM ohrožení oběti i případného zachránce nejčastější - úrazy proudem o nízkém napětí (v domácnostech nebo na běžných pracovištích) méně časté - úrazy způsobeny kontaktem se zdrojem vysokého napětí

Mechanizmus poškození tepelné poškození tkání porucha vlastních elektrických potenciálů organizmu nízké napětí - převažují elektrické škody vysoké napětí - převažují tepelné škody popáleniny

elektrický proud se tělem šíří cestou nejmenšího odporu a způsobí termickou nekrózu v této dráze postiženy jsou zejména cévy, nervové svazky a svalová tkáň většina elektrického odporu těla je tvořena kůží často je přítomna pouze minimální popálenina kůže v místě vstupu a výstupu elektrického obvodu

srdeční arytmie tetanické stahy kosterního svalstva (nemožnost pustit se zdroje, fraktury obratlů)

Příznaky poranění elektrickým proudem Zarudlá, oteklá, ožehnutá nebo zuhelnatělá kůže v místě vstupu a výstupu elektrického proudu možné poruchy vědomí; možné příznaky šoku; možné selhání základních životních funkcí (bezvědomí, náhlá zástava oběhu asystolie a fibrilace komor, zástava dechu).

První pomoc přerušení dalšího působení elektrického proudu (vypnutí nebo zkratování zdroje, odsun postiženého z dosahu zdroje, pokud je to bezpečné) vyšetření základních životních funkcí, v případě jejich selhání zahájení kardiopulmonální resuscitace

při poruše vitálních funkcí, příznacích šoku a u rozsáhlejších popálenin časné přivolání ZZS péče o základní životní funkce a protišoková opatření ošetření popálených ploch

nikdy se zachránce nesmí oběti přímo dotknout proud o vysokém napětí - zachránce se v žádném případě nesmí pokoušet o ošetření ani o přiblížení se k oběti (elektrický oblouk může vzniknout až na vzdálenost 20 metrů)

TONUTÍ dušení následkem ponoření do vody nebo jiné tekutiny utonutí - vede -li tato příhoda bezprostředně ke smrti

ponoření do tekutiny - zástava dechu - hypoxie a hyperkapnie - stimulace dechového centra - vůlí neovlivnitelný nádech vlhké tonutí - voda se dostává do plic suché tonutí - reflexní laryngospasmus - voda distálně do plic nepronikne (30%) sladká voda - hypoosmolární - osmotická hemolýza slaná voda - hyperosmolární - plicní edém

Příznaky panický strach usilovné nepravidelné dýchání podchlazení křeče poruchy vědomí až bezvědomí otok plic (vykašlávání narůžovělé zpěněné tekutiny), cyanóza zástava dechu a oběhu

První pomoc záchrana tonoucího (vlastní bezpečí) předchozí poranění hlavy a krční páteře vyšetření základních životních funkcí, ev KPR zotavovací poloha, lékařská pomoc zabránit tepelným ztrátám

V případě náhlé zástavy oběhu způsobené tonutím a utonutím se zahajuje kardiopulmonální resuscitace 2 5 umělými vdechy bez ohledu na věk postiženého. Osamocený zachránce přivolá ZZS po cca jedné minutě takto prováděné KPR. Vpřípadě více zachránců probíhá přivolání pomoci současně se zahájením neodkladné resuscitace.