Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2009 Jana Ryšavá

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2009 Jana Ryšavá

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Pojišťovnictví Analýza úrazového pojištění na trhu ČR Autor bakalářské práce: Jana Ryšavá Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc. Rok obhajoby: 2009

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Analýza úrazového pojištění na trhu ČR jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne.. Jana Ryšavá

Poděkování: Ráda bych poděkovala paní prof. Ing. Evě Ducháčkové, CSc. z katedry bankovnictví a pojišťovnictví za její čas, velmi cenné rady a odborné připomínky, které mi pomohly k vypracování mé bakalářské práce.

Obsah Úvod... 1 1 Úrazové pojištění... 2 1.1 Historie a současnost... 2 1.2 Právní úprava... 6 1.3 Základní charakteristika... 8 1.4 Vymezení subjektů... 9 1.5 Definice úrazu... 10 1.5.1 Výluky z pojištění... 11 1.6 Výše pojistného... 12 1.6.1 Rizikové skupiny... 12 1.7 Druhy pojistného plnění... 13 1.7.1 Pojištění pro případ smrti následkem úrazu... 13 1.7.2 Pojištění pro případ trvalých následků úrazu... 14 1.7.3 Pojištění denního odškodného za dobu pracovní neschopnosti následkem úrazu. 16 1.7.4 Pojištění denního odškodného při pobytu v nemocnici následkem úrazu... 17 1.8 Druhy úrazového pojištění... 18 1.8.1 Individuální úrazové pojištění... 18 1.8.2 Skupinové úrazové pojištění... 19 1.8.3 Rodinné úrazové pojištění... 19 2 Analýza úrazového pojištění u vybraných pojišťoven... 21 2.1 Definice úrazu... 21 2.2 Druhy pojistného plnění... 22 2.3 Progresivní plnění za trvalé následky úrazu... 28 2.4 Výše pojistného a pojistného plnění... 29 2.5 Výluky z pojištění... 32 2.6 Rizikové skupiny... 33 2.7 Shrnutí... 35 Závěr... 37 Seznam použité literatury a zdrojů... 39 Seznam tabulek a grafů... 40 Přílohy...... 41

Úvod Téma mé bakalářské práce Analýza úrazového pojištění na českém pojistném trhu jsem si vybrala především proto, že se, již od útlého mládí, ve volném čase věnuji sportovním aktivitám a úraz nejenom pro mě, ale i pro ostatní, kteří provozují či neprovozují sport, představuje hrozbu. Cílem této práce je seznámit čtenáře s úrazovým pojištěním, podat jim tak přehledný a stručný obsah o tomto produktu, analyzovat podobu a postavení úrazového pojištění na českém pojistném trhu. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je zaměřena na úrazové pojištění jako takové. Věnuje se historii a současnému vývoji na českém trhu; nesmí zde chybět ani právní úprava v podmínkách České republiky. Od právní úpravy je přesunut zájem na základní charakteristiku, vymezení subjektů včetně definování pojmu úraz pro potřeby úrazového pojištění a jeho výluk. Dále je věnována pozornost výpočtu výše pojistného, přičemž je důležité zmínit existenci tzv. rizikových skupin a dále druhům pojistného plnění a úrazového pojištění. Druhá, tedy poslední kapitola je věnována praktické části úrazového pojištění. Jelikož analyzovat celý pojistný trh by bylo velmi náročné, rozhodla jsem se provést analýzu u dvou vybraných pojišťoven, které mají ve své nabídce pojistných produktů samostatné úrazové pojištění pro dospělé osoby. Kapitola je zaměřena nejen na definování pojmu úraz, druhy pojistných plnění jednotlivých pojišťoven včetně pojistných částek, ale také na výluky z pojištění, rozdělení rizikových skupin a další. Málo lidí si v dnešní době uvědomuje, že se jim může něco stát. Většina se domnívá, že neštěstí nechodí po lidech, ale po horách. Avšak opak je pravdou. Život přináší někdy radost a štěstí, jindy zase situace, bez kterých bychom se raději obešli. V běžném životě se může na každém kroku přihodit něco nepříjemného. Mnoha neštěstím či tragédiím lze předejít opatrným a rozumným chováním. Úraz, zejména vážný s trvalými následky, znamená podstatný zásah do života jedince i jeho rodiny. Úrazové pojištění nás nemůže před úrazy chránit, ale může zaručit, že v případě úrazu pomůže při řešení složité situace tak, aby naše životní úroveň zůstala částečně zachována. Vznik úrazového pojištění je proto namístě. 1

1 Úrazové pojištění 1.1 Historie a současnost Počátky úrazového pojištění se začínají psát již od středověku, kdy mezi první úrazová pojištění spadá pojištění cestovní, které vzniklo v návaznosti na námořní dopravní pojištění. Důvodem vzniku těchto pojištění byla velká rizika spojená s námořní dopravou. Avšak koncem 18. století cestovní pojištění zaniklo. Hlavním důvodem zániku se uvádí, že úrazové pojištění bylo v rozporu s přirozeností a morálkou. Na druhou stranu tehdejší právní zásady povolovaly pojištění otroků proti námořním rizikům, jelikož bylo na ně shlíženo jako na věci. V daném případě se tedy jednalo o pojištění majetku, nikoliv osob. Rozvoj samostatného úrazového pojištění začal v 19. století jako reakce na vznik a rozšiřování železniční dopravy. V té době nebyla věnována přílišná pozornost na bezpečnost cestujících, ale na rozmach dopravy, a tak se na železnicích stávalo spousta nehod. Lidé se proti nim chtěli ubránit a tak vznik úrazového pojištění byl namístě. Dalo se nejenom pojistit na určité období, ale i pro jednotlivou jízdu železnicí. Dalším důvodem rozvoje úrazového pojištění se uvádí rozmach tovární výroby a vznik továrního zákonodárství. Počátkem 20. století opět došlo k dočasnému útlumu úrazového pojištění v důsledku vzniku sociálního úrazového pojištění. Teprve o mnoho let později dochází k jeho znovuobnovení. Impulsem opětovného vzniku bylo zaměření sociálního úrazového pojištění výhradně na odškodňování pracovních úrazů a později i nemocí z povolání. V současné době by se dalo říci, že úrazové pojištění má klesající trend, resp. je v pozici stagnace kolem příslušného procenta, což dokazují následující čtyři grafy (graf č. 1, graf č. 2, graf č. 3 a graf č. 4) zobrazující strukturu českého pojistného trhu v letech 2004 2007. Důvodem klesajícího trendu (resp. stagnace), podle mého názoru, je finanční situace obyvatelstva. Stále více lidí se nachází v nepříjemné finanční situaci, která jim zabraňuje si připlatit další nadstandard. Jako další aspekt vidím v nárůstu konkurence ze strany nabídky různých finančních produktů. 21. století představuje boom v oblasti půjček a úvěrů, jejichž splácení zatěžuje domácnosti, čímž dochází k vytěsnění investic do tohoto produktu. 2

Graf č. 1 struktura českého pojistného trhu v roce 2004 Struktura českého pojistného trhu v roce 2004 životní pojištění úrazové pojištění 4,0% 19,2% 39,3% pojištění budov a staveb obyvatel pojištění domácností havarijní pojištění (celkem) povinné ručení 18,8% 12,8% 1,8% 2,4% 1,7% odpovědnostní pojištění za pracovní úrazy ostatní pojištění Zdroj: údaje z Výroční zprávy České asociace pojišťoven Graf č. 2 struktura českého pojistného trhu v roce 2005 4,1% Struktura českého pojistného trhu v roce 2005 18,6% 20,0% 13,0% 2,5% 1,7% 38,4% 1,7% životní pojištění úrazové pojištění pojištění budov a staveb obyvatel pojištění domácností havarijní pojištění (celkem) povinné ručení odpovědnostní pojištění za pracovní úrazy ostatní pojištění Zdroj: údaje z Výroční zprávy České asociace pojišťoven 3

Graf č. 3 struktura českého pojistného trhu v roce 2006 Struktura českého pojistného trhu v roce 2006 20,2% 38,7% 4,3% 18,1% 1,7% 12,7% 2,6% 1,7% životní pojištění úrazové pojištění pojištění budov a staveb obyvatel pojištění domácností havarijní pojištění (celkem) povinné ručení odpovědnostní pojištění za pracovní úrazy ostatní pojištění Zdroj: údaje z Výroční zprávy České asociace pojišťoven Graf č. 4 struktura českého pojistného trhu v roce 2007 Struktura českého pojistného trhu v roce 2007 životní pojištění 4,3% 19,6% 40,7% úrazové pojištění pojištění budov a staveb obyvatel pojištění domácností havarijní pojištění (celkem) 17,2% 12,2% 2,6% 1,7% 1,7% povinné ručení odpovědnostní pojištění za pracovní úrazy ostatní pojištění Zdroj: údaje z Výroční zprávy České asociace pojišťoven 4

Výše uvedené grafy (graf č. 1, graf č. 2, graf č. 3, graf č. 4) zobrazují strukturu českého pojistného trhu v letech 2004 2007 vyjádřenou v procentech, resp. kolika procenty se jednotlivé druhy pojištění podílí na českém pojistném trhu. Vysunutá část grafu zobrazuje úrazové pojištění, které zaujímá ve všech čtyřech letech 1,7% podíl. Přičemž je důležité podotknout, že tento podíl (1,7 %) vychází z důvodu zaokrouhlování. Ve skutečnosti v sobě skrývá klesající trend, resp. stagnaci okolo určitého procenta, např. v roce 2004 činil podíl 1,744 %, v roce 2005 činil 1,734 % atd. Níže uvedený graf (graf č. 5) zobrazuje vývoj předepsaného pojistného v úrazovém pojištění v letech 2000 2007. Příliš velký pokles podílu úrazového pojištění, oproti rokům 2000 a 2001, je způsoben změnou vykazování úrazového pojištění, které, pokud je uzavřeno s pojistnou smlouvou na životní pojištění, je vykazováno v rámci životního pojištění. Od roku 2002 až po rok 2007 přetrvává rostoucí trend předepsaného pojistného. Graf č. 5 vývoj předepsaného pojistného v úrazovém pojištění v letech 2000 2007 Vývoj předepsaného pojistného v úrazovém pojištění 4 000 3 500 3 000 Kč (v mil.) 2 500 2 000 1 500 Předepsané pojistné 1 000 500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok Zdroj: údaje z Výročních zpráv České asociace pojišťoven 5

1.2 Právní úprava Význam pojištění v České republice neustále roste, dokonce tento růst je rychlejší než růst ekonomický. Pojišťovnictví je oblast, ve které je soustředěno velké množství kapitálu. Klienti do něj investují za účelem poskytnutí ochrany v případě pojistné události, ale zároveň očekávají zhodnocení svých vložených finančních prostředků. Pravidla v pojišťovnictví jsou zajišťována prostřednictvím právních předpisů upravující výhradně pojišťovnictví, ale i prostřednictvím právních předpisů obecného charakteru, např. daňové zákony, obchodní zákoník, občanský zákoník. Zákon o pojišťovnictví 1 Zákon o pojišťovnictví udává základní pravidla pro podnikání v oblasti pojišťovnictví. Stanovuje právní formy podnikání v pojišťovnictví (družstvo a akciové společnosti), upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti (nutné povolení, dodržení právní formy a výše základního kapitálu atd.) a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou od 1.4. 2006. Dále definuje pojmy pojišťovací a zajišťovací činnosti a vymezuje působnost a pravomoc České národní banky nad pojišťovnictvím. Pokud jde o neživotní pojištění, do kterého úrazové pojištění jako samostatný produkt spadá, v příloze jsou vymezena odvětví neživotních pojištění nebo skupiny neživotních pojištění, k jejichž provozování musí pojišťovna získat povolení. 2 Kromě toho musí pojišťovna splnit minimální výši základního kapitálu 3, která pro provozování úrazového pojištění činí 60 mil. Kč. Přičemž základní kapitál může být tvořen pouze peněžitými vklady. Zákon dále stanovuje povinnost vytvářet technické rezervy k plnění závazků z pojišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. 4 A zároveň určuje jejich skladbu umístění do aktiv a stanovuje povinnost pro pojišťovny nebo zajišťovny vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, výnosech a nákladech a o hospodářském výsledku podle zvláštního právního předpisu 5. 1 Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů 2 Příloha č. 1 Zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů 3 Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, 9 4 Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, 13 5 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 6

Dále stanovuje povinnost pojišťovny být po celou dobu provozování činnosti solventní, tzn. povinnost mít dostatek vlastních peněžních zdrojů ke krytí všech potřeb a závazků v příslušné výši, dát odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost výše technických rezerv, výpočtu sazeb pojistného, výpočtu požadované míry solventnosti apod. a nakonec udává ověřitelnost účetní závěrky auditorem, který o ní předkládá písemnou zprávu České národní bance, a to do 30 dnů ode dne vypracování auditorské zprávy. Zákon o pojistné smlouvě 6 Zákon o pojistné smlouvě upravuje vztahy mezi účastníky pojištění (komerční pojištění) vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků komerčního pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se Občanským zákoníkem. Pojistné smlouvy uzavřené do 31.12. 2004 se řídí Občanským zákoníkem 7 a na smlouvy vzniklé od 1.1. 2005 se vztahuje Zákon o pojistné smlouvě. Dále definuje základní pojmy pojištění (pojistitel, pojistník, pojištění, oprávněná a obmyšlená osoba, pojistná doba, pojistné atd.), obsah pojistné smlouvy, která obsahuje vždy: - určení pojistitele, pojistníka, oprávněné osoby - určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové - vymezení pojistné události - výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné jednorázové nebo běžné - vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena - v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet Zákon také stanovuje, že pojistník musí být před uzavřením pojistné smlouvy seznámen s pojistnými podmínkami, které jsou součástí pojistné smlouvy a které bez souhlasu pojistníka nelze měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku 6 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů 7 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, část 8., hlava 15, 788 828 7

pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Dále stanovuje písemnou formu pojistné smlouvy, s výjimkou případů, kdy se zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok. Ostatní právní úkony týkající se pojištění musí mít písemnou formu, není-li dále stanoveno jinak nebo není-li jinak dohodnuto v pojistné smlouvě. Dále zahrnuje členění pojištění a jejich náplň a také stanovuje promlčecí dobu práva na pojistné plnění nejpozději za 3 roky, promlčecí doba počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí 8 Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí upravuje podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů, zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů, vymezuje základní pojmy (likvidátor, pojišťovací makléř a agent, zprostředkovatel a zprostředkovatelská činnost atd.), zřizuje registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, který vede Česká národní banka, předepisuje obsah žádosti o zapsání do registru a obsah registru. Dále upravuje výkon dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Tento zákon má především sloužit k regulaci v oblasti prodeje pojistných produktů. 1.3 Základní charakteristika Úrazové pojištění je pojistný produkt, který lze sjednat buď jako samostatný druh pojištění nebo jako připojištění k životnímu pojištění, nebo bývá součástí např. cestovního pojištění nebo pojištění motorových vozidel. Je-li sjednáno ve formě připojištění, zařazuje se do životního pojištění, v opačném případě spadá do neživotní oblasti. Jak již název napovídá, představuje pojistný produkt, který kryje rizika úrazu. Nechrání před úrazem, ale pomáhá zmírnit finanční důsledky, které by mohly nastat v případě vzniku pojistné události. Jedná se o pojištění, které odškodňuje, resp. zahrnuje výplatu sjednaného pojistného plnění v případě, že v důsledku úrazu dojde k přechodnému nebo trvalému poškození zdraví nebo smrti pojištěného. 8 Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona 8

1.4 Vymezení subjektů Každý vztah je charakteristický tím, že v něm vystupuje řada účastníků, kteří si dali určitý příslib. Oblast pojišťovnictví to nijak nemění. Vztah mezi účastníky je upraven pojistnou smlouvou, kterou lze sjednat i ve prospěch jiné osoby, než která pojištění uzavřela. V důsledku toho se rozlišují pojmy, pojistník a pojištěný. Pojistitel Pojistitelem rozumíme právnickou osobu, která má oprávnění provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona 9. Osoba, která za převzetí rizika vybírá pojistné a v případě vzniku pojistné události vyplácí pojistné plnění. Pojistník Pojistník je osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu s pojistitelem, ve které se zavazuje, že bude platit pojistné za pojistnou ochranu. Pojištěný Pojištěný je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost za škody se pojištění vztahuje. Osoba, která má právo v případě vzniku pojistné události na pojistné plnění. Oprávněná osoba Oprávněná osoba je osoba, která má v případě vzniku pojistné události právo na výplatu pojistného plnění od pojistitele. Osoba určená v pojistné smlouvě buď jménem, nebo vztahem k pojištěnému. Obmyšlená osoba Osoba, která je určena v pojistné smlouvě a které bude vyplaceno pojistné plnění v případě smrti pojištěného. 9 Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 9

1.5 Definice úrazu U úrazového pojištění je pojistnou událostí úraz. K úrazu může dojít kdekoliv a kdykoliv, většinou když to nejméně čekáme. Úrazy se nevyhýbají nikomu, mohou se stát při sportu, při dopravních nehodách, při práci doma i v zaměstnání. Pravděpodobnost vzniku této pojistné události je velká a existuje i možnost spáchání pojistného podvodu ve formě záměrného zranění s cílem se obohatit, proto pojem úraz bývá charakterizován následovně: Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání soukromého pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt. 10 Definice výše uvedeného typu je velmi obecná, a proto každá pojišťovna stanovuje jeho definici ve svých všeobecných podmínkách z důvodu existence sporných případů, kdy podle zákona nelze jednoznačně určit, zda se jedná o úraz nebo ne. Ve všeobecných pojistných podmínkách používaných pojišťovnami v ČR je úraz obvykle charakterizován takto: Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly anebo neočekávané a nepřerušované působení vysokých nebo nízkých vnějších teplot, plynů, par, záření (s výjimkou jaderného), elektrického proudu a jedů (s výjimkou jedů mikrobiálních a látek imunotoxických), jímž bylo pojištěnému během trvání pojištění způsobeno tělesné poškození anebo smrt. 11 Za úraz se považuje i utonutí, stejně tomu může být i u nemocí, které vznikají následkem úrazu, ale také i infekce, které proniknou do těla ranou způsobenou následkem úrazu. Je důležité zmínit, že výše uvedený typ definice je pouze všeobecné vysvětlení pojmu úraz v pojišťovnictví. O to, jak moc se vzájemně liší interpretace tohoto pojmu u náhodně vybraných pojišťoven, se budu zabývat v kapitole 2.1. 10 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, 60 odst. 2 11 www.simecek.cz/vpp920.htm 10

1.5.1 Výluky z pojištění Výlukami z pojištění rozumíme události, které v souvislosti s pojištěním nejde považovat za úraz a pojišťovny tudíž nemají povinnost vyplácet pojistné plnění. Pojistitel neplní za: - sebevraždu, pokus o ni a úmyslné sebepoškození - infarkty a mrtvice - následky léčebných, diagnostických a preventivních zákroků, které nebyly provedeny za účelem léčení následků úrazu - vznik a zhoršení kýl, nádorů všeho druhu a nemocí v důsledku úrazu - duševní či mentální poruchy, kolapsy, epileptické nebo jiné záchvaty a křeče, které postihnou tělo, pokud nevznikly výlučně následkem úrazu - úrazy vzniklé v souvislosti se ztrátou vědomí nebo ovlivněním výkonnosti alkoholem či různými druhy léčiv a omamných látek atd. Významnou součástí pojistných podmínek jsou i výluky některých úrazů z pojistného krytí, resp. jde o události, které se považují podle výše uvedených definic za úraz, ale přesto je pojišťovny nezahrnují do pojištění, protože představují příliš velké riziko pro pojišťovnu. Pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, pojistitel neplní za úrazy, k nimž dojde: - v souvislosti s válečnou událostí či občanskou válkou nebo při aktivní účasti pojištěného na občanských nepokojích - při účasti pojištěného jako řidiče nebo spolujezdce motorového vozidla na automobilových nebo motocyklových závodech nebo při přípravě na ně - při výkonu funkce pilota nebo jiného člena posádky letadla (s výjimkou této činnosti jako povolání), při létání s ultralehkými letadly a dalšími letadly podobného typu, létání v balónech, při parašutismu - při závodech na lyžích a bobech - při výkonu horolezecké činnosti apod. Uvedené výluky z pojištění a úrazy, za které pojišťovna neposkytuje plnění, jsou pouze všeobecné, resp. u většiny pojišťoven jsou shodné. O to, jak moc, se budu podrobněji zabývat v kapitole 2.5 u náhodně vybraných pojišťoven. 11

1.6 Výše pojistného Výše pojistného je uvedena v pojistné smlouvě a určuje se podle sazebníku pojistného stanoveného pojistitelem. Výpočet výše pojistného je individuální proces, který závisí na několika faktorech. Jedním z nich je výše sjednané pojistné částky. Obecně platí, čím vyšší pojistná částka, tím vyšší pojistné. Pojistnou částku by klient měl volit dle svého příjmu. Je zbytečné částku zbytečně podhodnocovat nebo nadhodnocovat. Mezi další faktory, které ovlivňují výši pojistného spadá povolání pojištěného a vykonávaná zájmová činnost a na druhém místě figuruje věk pojištěných osob. V souvislosti s povoláním a zájmovými činnostmi úrazové pojištění rozděluje pojištěné osoby do tzv. rizikových skupin. 1.6.1 Rizikové skupiny Rizikové skupiny jsou skupiny, podle kterých pojistitel hodnotí pravděpodobnost realizace rizika. Platí takové obecné pravidlo, že čím vyšší riziková skupina, tím vyšší riziko pro pojišťovnu, což má za následek, že klient platí vyšší pojistné. O zařazení klientů do rizikových skupin rozhoduje pojistitel, který v některých případech může odmítnout uzavřít pojistnou smlouvu s klientem, u kterého je příliš velká rizikovost. Počet rizikových skupin není státem regulován, proto každá pojišťovna má své vlastní rozdělení a jednotlivé skupiny se mohou lišit, což způsobuje, že dané skupiny nelze přesně určit. Následující tabulka (tab. č. 1) zobrazuje obecné dělení rizikových skupin. Tab. č. 1 obecné dělení rizikových skupin 1. riziková skupina zahrnuje povolání v nevýrobní oblasti, nebo ve výrobní oblasti, kde převažuje duševní činnost, popř. činnost s malým podílem manuálních prací, např. cukráři, kadeřnicí, krejčí, učitelé, umělci, soudci, ekonomové apod. 2. riziková skupina zahrnuje povolání ve výrobní oblasti a v oblasti s převažujícím podílem manuálních prací, popř. se zvýšeným rizikem úrazu, např. kuchaři, barmani, číšníci, letušky, mechanici, novináři, zedníci, kováři, veterináři, příslušníci policie a bezpečnostních agentur apod. 3. riziková skupina zahrnuje zaměstnání, sportovní nebo jinou zájmovou činnost s vysokým rizikem úrazu a vybranou sportovní činnost vykonávanou profesionálně nebo za úplatu, např. artisti, hasiči, krotitelé zvěře, řidiči kamionové přepravy, důlní práce, práce pod vodou, parašutismus apod. Zdroj: www.finance.cz 12

Pokud pojištěný změní své povolání je povinen bez zbytečného odkladu tuto změnu oznámit pojistiteli, jestliže nové povolání patří do jiné rizikové skupiny, než do které byl zařazen. Rovněž je povinen oznámit, že začal provozovat sport, který patří do skupiny s vysokou rizikovou činností. Pokud změny pojišťovně neoznámil, nebo uvedl nepravdivé údaje při vyplňování zdravotního dotazníku může pojišťovna v případě vzniku pojistné události odmítnout vyplatit pojistné plnění, případně plnění krátit. Jelikož výše uvedené dělení rizikových skupin je obecné, v kapitole 2.6 budu podrobněji zkoumat tyto skupiny u náhodně vybraných pojišťoven. 1.7 Druhy pojistného plnění Úrazové pojištění pokrývá celou řadu rizik, která lze libovolně kombinovat. Vedle dvou základních rizik lze toto pojištění rozšířit o další doplňkové formy. Základní rizika: - smrt následkem úrazu - trvalé následky úrazu Doplňkové formy: - denní odškodné při pracovní neschopnosti následkem úrazu - denní odškodné při pobytu v nemocnici následkem úrazu Uvedená rizika jsou opět obecná, tzn. většina pojišťoven je kryje v rámci úrazového pojištění. Podrobněji k nabídce rizik náhodně vybraných pojišťoven viz 2.2 kapitola. 1.7.1 Pojištění pro případ smrti následkem úrazu Pojištění pro případ smrti následkem úrazu představuje z hlediska výpočtu pojistného plnění nejjednodušší formu úrazového pojištění. V případě, že pojištěný zemře následkem úrazu je obmyšlené osobě (osobám) vyplaceno pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky pouze za předpokladu, že je uvedena v pojistné smlouvě. Pokud není tato osoba určena, je pojistné plnění vyplaceno osobě podle Zákona o pojistné smlouvě. 12 Je důležité také zmínit skutečnost, že bývá zvykem v pojistných podmínkách stanovovat délku období 12 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, 51 odst. 2 a 3 13

mezi úrazem a smrtí následkem úrazu. Často se jedná o období 1 roku. V praxi to znamená, že pokud pojištěný zemře následkem úrazu do 1 roku od pojistné události, bude pojistné plnění vyplaceno obmyšlené osobě (osobám). Pokud však zemře na následky úrazu po více jak 1 roce, pojistné plnění vyplaceno nebude. Jedná se spíše o produkt, který má zabezpečit pozůstalé po pojištěném, především uhradit náklady na pohřeb. Tento druh pojištění lze sjednat buď jako připojištění k životnímu pojištění nebo jako samostatný produkt, který se zpravidla kombinuje s pojištěním trvalých následků úrazu a případně ještě s dalšími druhy plnění. V rámci úrazového pojištění se jedná o produkt, který musí být sjednán vždy. Z výše uvedeného plyne, že samostatně toto pojištění sjednávat je nelogické, jelikož příčinou smrti není pouze úraz, ale většinou nemoc. Chcete-li tedy předem myslet na zaopatření blízkých osob, je třeba pojistit se pro případ smrti jako takové, a ne pouze následkem úrazu. V minulosti riziko smrti následkem úrazu mělo v úrazovém pojištění větší význam než má dnes. Vycházelo z představy, že náhlá a neočekávaná smrt pojištěného s sebou přináší velký zásah pro rodiny, hlavně pro jejich příjmy, což dokazovala i jednotná pojistná částka pro případ smrti úrazem a trvalé následky úrazu. 1.7.2 Pojištění pro případ trvalých následků úrazu Pojištění pro případ trvalých následků úrazu je nejvýznamnější složkou úrazového pojištění. Tento druh pojištění zabezpečuje pojištěného pro případ úrazu, který mu způsobí trvalé následky. Pojistná částka pro případ trvalých následků úrazem bývá větší než v případě smrti úrazem. Její výše může být odvozena od výše ročního výdělku pojištěného. Pro toto pojištění je charakteristický způsob výpočtu pojistného plnění. Výpočet spočívá v ohodnocení ztráty údů a dalších částí těla prostřednictvím procent. Například je-li ztráta palce u nohy ohodnocena 5 %, znamená to přepokládanou invaliditu v rozsahu 5 %. Pokud úraz zanechal více následků, příslušná procenta se sčítají, maximálně však do 100 %. Přičemž není podstatné, zda pojištěný o příslušnou část těla přišel, stačí když úraz způsobil ztrátu funkční schopnosti dané části. Je důležité zmínit, že každá pojišťovna má sestaveny vlastní tzv. oceňovací tabulky, které slouží právě k odhadu stupně invalidity a které se mohou měnit. Názornou ukázku oceňovací tabulky ČSOB pojišťovny naleznete v příloze (příloha č. 1). I přes existenci tabulek role lékaře je nezastupitelná, neboť největší vliv na konečnou peněžní částku má posouzení lékaře. Pojišťovnám často nestačí zpráva od lékaře, 14

který zraněného posuzoval ani od praktického lékaře, ale mají své smluvní lékaře, kteří hodnotí případy od případu individuálně. Trvalé následky úrazu se zjišťují zpravidla po jednom roce od data úrazu, kdy zdravotní stav pojištěného je již ustálen tak, že lze zjistit, jak se tyto následky podílí na jeho zdravotním stavu a funkční schopnosti. Po stanovení stupně invalidity můžeme přejít k samotnému výpočtu výše pojistného plnění. V praxi se používají 2 způsoby výpočtu, lineární a progresivní. Lineárním výpočtem se pojistné plnění stanoví ve výši procentuálního podílu ze sjednané pojistné částky, který odpovídá rozsahu trvalých následků po jejich ustálení podle oceňovací tabulky. Z čehož vyplývá, že výše pojistného plnění je ohraničena ze shora výší sjednané pojistné částky, resp. pojistné plnění může být maximálně ve výši pojistné částky. Progresivním výpočtem se pojistné plnění stanoví stejně jako pomocí lineárního výpočtu s tím, že procentuální podíl je ještě progresivně zvýšen, tzn. že stanovené plnění se progresivně zvyšuje v závislosti na rozsahu trvalých následků. Pojistné plnění může být v tomto případě několikanásobně vyšší než sjednaná pojistná částka. Trvalé následky úrazu s progresivním plněním tedy znásobují pojistnou částku, přičemž znásobení používají pojišťovny odlišně (viz 2.3 kapitola) a nepřipisují progresi menším úrazům. Zvolený způsob se promítá do výše pojistného, čím vyšší průměrné plnění, tím vyšší pojistné. Rozdíl mezi lineárním a progresivním výpočtem znázorňuje následující příklad (př. č. 1). Př. č. 1 rozdíl mezi lineárním a progresivním výpočtem Žena, 36 let, si sjednala úrazové pojištění trvalých následků úrazu s progresí na pojistnou částku 400 000 Kč. V důsledku vážné dopravní nehody utrpěla trvalé následky, které lékař ohodnotil na 60 % po jejich ustálení. V pojistných podmínkách byla stanovena progrese: Rozsah trvalých následků úrazu Násobek stanoveného plnění úrazu do 25 % včetně 1 nad 25 % do 50 % včetně 2 nad 50 % do 75 % včetně 3 nad 75 % do 100 % včetně 4 15

Lineární výpočet: Při lineárním výpočtu by žena dostala 400 000 * 0,6 = 240 000 Kč. Progresivní výpočet: Trvalé následky úrazu byly ohodnoceny na 60 %, což je rozmezí intervalu 50 % - 75 %, kterému odpovídá trojnásobek stanoveného plnění úrazu. Žena tedy dostane pojistné plnění ve výši 400 000 * 0,6 * 3 = 720 000 Kč. Pojistné plnění je vypláceno buď jednorázově nebo ve formě důchodu, která se využívá převážně u starších osob, kde důchod je odvozen ze sjednané pojistné částky. Podobně jako pojištění pro případ smrti následkem úrazu může být sjednáno jako připojištění k životnímu pojištění, ale častěji se využívá v kombinaci se smrtí následkem úrazu. Toto pojištění nelze sjednat samostatně. Pokud pojištěný utrpí trvalé následky úrazu a později na ně zemře, nemůže být plnění za smrt vyplaceno navíc k plnění za trvalé následky. Jestliže pojistné plnění za invaliditu je nižší než za smrt, pak pojišťovna vyplatí rozdíl. Byla-li však částka za invaliditu vyšší než za smrt úrazem, rozdíl se pojišťovně nevrací. V minulosti toto pojištění zahrnovalo pouze plnou invaliditu. V současné době je jeho součástí i částečná invalidita. 1.7.3 Pojištění denního odškodného za dobu pracovní neschopnosti následkem úrazu Jedná se o pojistný produkt, kde pojištěným rizikem je pracovní neschopnost. Pojistným plněním je zde tzv. denní odškodné, tedy částka placená pojištěnému za každý den jeho pracovní neschopnosti, která se sjednává v absolutní výši a neměla by přesahovat část příjmu, která není hrazena nemocenskými dávkami ze sociálního nemocenského pojištění. Z výše uvedeného vyplývá, že jde o produkt, který nahrazuje pojištěnému část ušlého příjmu. Výše celkového pojistného plnění se určí jako násobek sjednané denní dávky (odškodného) a počtu dní pracovní neschopnosti. Plnění poskytuje pojišťovna většinou zpětně, tedy až po ukončení neschopnosti a o jeho náhradu musí pojištěný zažádat. Doba, po kterou bude plnění vypláceno je omezena. Každá pojišťovna má vlastní oceňovací tabulky, ve kterých jsou uvedeny pro jednotlivé úrazy maximální doby, po které bude poskytovat pojistné plnění. Maximální délka plnění je obvykle určena v pojistných podmínkách a činí většinou 365 dní. 16

Důležitou roli při sjednávání tohoto pojištění (nejen tohoto) hraje tzv. karenční doba, která udává, za jak dlouho od začátku pracovní neschopnosti bude vyplaceno plnění. Jinak řečeno, v rámci denního odškodného za dobu pracovní neschopnosti nevyplácí pojišťovna denní odškodné od prvního dne neschopnosti, ale až ode dne, který je sjednán v pojistné smlouvě. Co vlastně karenční doba způsobuje znázorňuje následující příklad (př. č. 2). Př. č. 2 karenční doba Pan Petr Novák si zlomil ruku. V důsledku tohoto úrazu je 28 dní práce neschopný. Pojištění má sjednáno od 15. dne pracovní neschopnosti a denní odškodné činí 200 Kč. Z příkladu vyplývá, že se jedná o pojištění s karenční dobou 14 dní. Pojišťovna tedy panu Novákovi uhradí sjednané denní odškodné za 15. 28. den pracovní neschopnosti, tedy celkové plnění bude ve výši 14 * 200 = 2 800 Kč. Pokud by karenční doba uvedená ve smlouvě překročila dobu pracovní neschopnosti a byla by např. 29 nebo více dní, pak by pojišťovna panu Novákovi nevyplatila ani korunu. Karenční doba se nevztahuje pouze na výplatu denního odškodného, ale také na dobu, po kterou pojišťovna od uzavření smlouvy nebude plnit. Nutno podotknout, že zpravidla u většiny pojišťoven pokud pojištěný přesáhne karenční dobu, pojišťovny plní od počátku pracovní neschopnosti. Například je-li karenční doba 14 dní a pojištěný je v pracovní neschopnosti 15 dní, vyplatí mu pojišťovna plnění za celých 15 dní. Pojistné u tohoto typu pojištění závisí na věku, pohlaví, výši denního odškodného a délce karenční doby. Toto pojištění nelze sjednat samostatně, ale pouze jako připojištění k pojištění pro případ smrti následkem úrazu a pro případ trvalých následků úrazu. 1.7.4 Pojištění denního odškodného při pobytu v nemocnici následkem úrazu Pojištění denního odškodného při pobytu v nemocnici sjednává pojištěný pro riziko, že bude následkem úrazu hospitalizován v nemocnici, čímž dojde ke ztrátě části jeho příjmu. Obdobně jako u pojištění denního odškodného za dobu pracovní neschopnosti je zde pojistným plněním denní odškodné, které se sjednává v absolutní výši, která by neměla přesahovat část příjmu, která není hrazena nemocenskými dávkami ze sociálního 17

nemocenského pojištění. Celkové pojistné plnění, které pojišťovna vyplatí se rovná násobku sjednané denní dávky (odškodného) a počtu dní strávených v nemocnici, počínaje n-tým dnem pobytu v nemocnici, který si pojišťovny stanovují odlišně, jedná se o již zmiňovanou karenční dobu. Například pojišťovna Kooperativa má stanoveno 4. dnem pobytu v nemocnici. I v tomto pojištění doba poskytování plnění bývá omezena, většinou na jeden či dva roky. U Kooperativy činí 365 dní. Cena za pojištění denního odškodného při pobytu v nemocnici závisí na stejných faktorech jako u předcházejícího pojištění, tedy na věku, pohlaví, výši denního odškodného a délce karenční doby. Důležité je také zmínit, že právo na plnění za hospitalizaci následkem úrazu zpravidla nevzniká za léčebné pobyty: - v lázeňských, rehabilitačních, psychiatrických a jiných zdravotních zařízeních - v sanatoriích, zotavovnách, léčebnách - ve vojenských ošetřovnách a vězeňských nemocnicích apod. Podoba sjednání je stejná jako u pojištění denního odškodného za dobu pracovní neschopnosti, tedy nelze ho sjednat samostatně, ale pouze jako připojištění k pojištění pro případ smrti následkem úrazu a pro případ trvalých následků úrazu. 1.8 Druhy úrazového pojištění Nejčastější formy, ve kterých lze samostatné úrazové pojištění na českém pojistném trhu sjednat existuje několik. A to: - individuální úrazové pojištění - skupinové úrazové pojištění - rodinné úrazové pojištění 1.8.1 Individuální úrazové pojištění Individuální úrazové pojištění je pojištění, ve kterém je pojistník a pojištěný zpravidla jedna a ta samá osoba (úrazové pojištění dospělých osob). Druhy pojistných plnění si sjednává pojistník dle svých osobních potřeb a přání, přitom je velmi důležité si uvědomit účel tohoto pojištění, resp. že kryje pouze případy invalidity, pracovní neschopnosti a smrti, 18

které vznikly následkem úrazu. Nenabízí tedy kompletní pojistnou ochranu. To, že pojistník a pojištěný je často tatáž osoba neznamená, že je jí vždy. Pokud se jedná o úrazové pojištění dětí, je většinou pojistníkem jeden z rodičů a pojištěným je dítě. Pojištění lze pro dítě sjednat již od narození, přičemž horní věkovou hranici si pojišťovny stanovují různě. Například u Kooperativy lze úrazové pojištění dětí sjednat pro dítě ve věku 0 (1. den) do 14 let a ve výroční den počátku pojištění v roce, ve kterém dítě dosáhne 15 let, pojištění skončí. Ve většině případů úrazové pojištění dětí končí dosažením dospělosti (18 let) a pojištěný má zpravidla možnost zjednodušeného sjednání nového úrazového pojištění, tedy úrazového pojištění dospělých. Rozdíl mezi těmito druhy je především ve sjednávání pojistných částek, které bývají u dospělých vyšší, což se odráží i ve vyšším pojistném. Individuální úrazové pojištění je tedy pojištění, které lze sjednat pro dospělou osobu a dítě. 1.8.2 Skupinové úrazové pojištění Jak z názvu už vyplývá, jedná se o pojištění více osob prostřednictvím jedné pojistné smlouvy, přičemž pojistník není současně pojištěným. Tento druh pojištění může být sjednán zaměstnavatelem ve prospěch jeho zaměstnanců, zájmovými spolky ve prospěch svých členů proti riziku úrazu vyplývající z činnosti spolku, organizacemi pořádající různé kulturní akce (výstavy apod.) ve prospěch návštěvníků a další. Osoby na něž se pojištění vztahuje jsou v pojistné smlouvě uvedeny buď jménem, nebo bez něj. V prvním případě, tedy pokud by osoby byly uvedeny v pojistné smlouvě jménem, musel by pojistník nahlásit jméno každé nově příchozí a odchozí osoby. Jestliže by nebyly uvedeny jménem, pak každá nově příchozí osoba je pojištěna automaticky. V tomto případě, pojistník ve stanovené periodě nahlašuje pouze počet osob, na základě kterého se stanoví výše pojistného. Pro tento druh pojištění se všeobecné podmínky vydávají zvlášť, nebo se používá speciálních pojistných podmínek. 1.8.3 Rodinné úrazové pojištění Rodinné úrazové pojištění je relativně novým druhem úrazového pojištění na českém pojistném trhu. V současné době začíná nabývat na svém významu. Jedná se o pojištění, v rámci kterého je jednou pojistnou smlouvou pojištěno více osob (členové rodiny) na riziko úrazu. Skupina osob bývá zpravidla omezena velikostí (např. maximálně 8 osob) a zároveň je požadován určitý příbuzenský vztah jednotlivých osob. Rodinné úrazové pojištění je produkt, který přináší řadu výhod nejenom klientům, ale i pojišťovnám. 19

Výhody pro pojišťovnu: - nižší náklady na správu smluv - rodinné úrazové pojištění má menší škodní průběh než individuální úrazové pojištění, protože ho kupují rodiče, kteří většinou moc neriskují a jsou odpovědní - vyšší průměrné pojistné na smlouvu - tržní výhoda produktu není moc rozšířen apod. Výhody pro klienta: - sjednání pouze jedné smlouvy pro celou rodinu, vše má pohromadě - možnost slevy v případě pojištění více osob na jednu smlouvu - vše pořídil na jednom místě - při přírůstku nového člena rodiny stačí smlouvu pouze rozšířit a naopak apod. Jedná se tedy o produkt, který představuje kvalitní pojištění a za nižší cenu, než která je u individuálního úrazového pojištění. V současné době nabývá na významu úrazové pojištění spíše jako připojištění především k životnímu pojištění, nebo bývá také např. součástí pojištění motorových vozidel či cestovního pojištění, kdy v případě úrazu pojišťovna uhradí náklady vzniklé v důsledku úrazu, např. náklady na převoz zraněného do nemocnice, vyproštění zraněného, léky, lékařské ošetření apod. 20

2 Analýza úrazového pojištění u vybraných pojišťoven V této kapitole se budu zabývat analýzou úrazového pojištění na českém pojistném trhu u dvou náhodně vybraných pojišťoven, Česká pojišťovna, a. s. a Kooperativa, a. s., které mají ve své nabídce pojistných produktů samostatné úrazové pojištění dospělých. Tento produkt budu zkoumat nejen z hlediska definování pojmu úraz, druhů pojistných plnění jednotlivých pojišťoven včetně pojistných částek, ale také výluk z pojištění, rozdělení rizikových skupin a další. 2.1 Definice úrazu I přesto, že pojem úraz charakterizuje Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (viz kapitola 1.5), tak každá pojišťovna si stanovuje jeho definici ve svých všeobecných pojistných podmínkách. Česká pojišťovna, a. s. Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly anebo neočekávané a nepřerušované působení vysokých nebo nízkých vnějších teplot, plynů, par, záření a jedů (s výjimkou jedů mikrobiálních a látek imunotoxických), kterým bylo pojištěnému během trvání pojištění způsobeno tělesné poškození anebo smrt. 13 Výše uvedený typ definice se zjevně liší od definice úrazu uvedené v zákoně o pojistné smlouvě. Postupem času se však Česká pojišťovna od ní distancovala a definici upravila na shodné znění v zákoně. V současné době tedy zní následovně: Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt. 14 Kooperativa, a. s. Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly pojištěného nezávisle na jeho vůli, který nastal v době trvání pojištění a pojištěnému způsobil poškození zdraví nebo smrt. 15 13, 14 Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění České pojišťovny, a. s. 15 Zvláštní pojistné podmínky pro úrazové pojištění Kooperativy, a. s. 21

Z uvedeného výčtu definic obou pojišťoven je vidět, že se pojišťovny drží zákona, a to i přesto, že mají možnost stanovovat vlastní charakteristiku úrazu z důvodu existence sporných případů, kdy podle zákona nelze jednoznačně určit, zda se jedná o úraz nebo ne. 2.2 Druhy pojistného plnění Česká pojišťovna, a. s. Úrazové pojištění zahrnuje krytí následujících rizik: - plnění za smrt následkem úrazu - plnění za smrt následkem úrazu v motorovém vozidle - plnění za trvalé následky úrazu (včetně progresivního) - plnění za trvalou invaliditu následkem úrazu - plnění za dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem - plnění za hospitalizaci následkem úrazu Základním pojištěním je zde pojištění pro případ smrti následkem úrazu, které musí být sjednáno vždy. Pokud se sjednává pojištění za dobu nezbytného léčení tělesného poškození nebo pojištění za hospitalizaci v důsledku úrazu, musí být sjednáno i pojištění za trvalé následky úrazu nebo pojištění za trvalé následky úrazu s progresivním plněním. Nelze však kombinovat trvalé následky úrazu a trvalé následky úrazu s progresivním plněním. Ostatní rizika je možno kombinovat libovolně s výše uvedenými. Věk, ve kterém lze uzavřít úrazové pojištění činí minimálně 15 let a maximálně 70 let. Doba pojištění trvá maximálně do věku 65 let (pro vstupní věk nad 60 let na dobu neurčitou). Pojistné se platí měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně. Při jiné než měsíční frekvenci pojišťovna poskytuje slevu z pojistného (placení čtvrtletně 1 %, pololetně 2 %, ročně 3 %). Možnost i jednorázového zaplacení. Výše pojistného závisí především na zařazení pojištěného do rizikové skupiny, dále na výši sjednaných pojistných částek a na způsobu placení pojistného. Karenční doba u pojištění za dobu nezbytného léčení tělesného poškození je 14 dní. Pokud se tedy pojištěný bude léčit déle než 2 týdny, vyplatí mu pojistitel plnění za každý den doby nezbytného léčení, a to od počátku. Plnění je vypláceno nejvýše za dobu 365 dní. V případě 22

plnění za hospitalizaci následkem úrazu není karenční doba stanovena. Doba, po kterou bude pojistné plnění vypláceno činí maximálně 365 dní v průběhu dvou let od data úrazu. Výši pojistných částek pro jednotlivá plnění si pojistník určuje sám, avšak je nutné dodržet jejich minimální a maximální hranici, kterou stanovuje pojistitel. Hranice těchto částek pro jednotlivá plnění shrnuje následující tabulka (tab. č. 2). Tab. č. 2 minimální a maximální pojistné částky pro jednotlivá plnění Riziko Pojistná částka (v Kč) minimální maximální Smrt následkem úrazu 200 000 2 000 000 Smrt následkem úrazu v mot. vozidle 200 000 2 000 000 Trvalé následky úrazu 200 000 2 000 000 Trvalé následky úrazu s prog. plněním 200 000 2 000 000 Trvalá invalidita následkem úrazu 200 000 2 500 000 Nezbytné léčení tělesného poškození způs. úrazem 50/den 4 000/den Hospitalizace následkem úrazu 50/den 4 000/den Zdroj: informace pracovníků České pojišťovny, a. s. Smrt následkem úrazu v motorovém vozidle Pokud v době trvání pojištění byla pojištěnému způsobena smrt následkem úrazu při provozování motorového vozidla s maximálním počtem 7 sedadel, která nastala nejpozději do tří let ode dne úrazu, vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku za smrt následkem úrazu v motorovém vozidle obmyšlené osobě. Pojistitel plní za úrazy, které způsobily smrt pojištěného z následujících činností: 16 - úrazy vzniklé při nastupování a vystupování z motorového vozidla - úrazy vzniklé při uvádění motoru do chodu bezprostředně před zahájením jízdy - úrazy dopravovaných osob, k nimž dojde za jízdy motorového vozidla nebo při jeho havárii apod. Pojištění se nevztahuje na: 17 - úrazy osob dopravovaných na místech vozidla, která nejsou určena k dopravě osob (kapota apod.) 16, 17 Doplňkové pojistné podmínky pro samostatné úrazové pojištění dospělých České pojišťovny, a. s. 23

- úrazy při účasti vozidla na závodech, při nakládání a vykládání nákladu - úrazy osob dopravovaných ve vozidlech autoškoly, taxislužby, autobusů, záchranné služby, traktorů, motocyklů a invalidních vozíků - úrazy osob dopravovaných ve vozidlech, která neslouží k dopravě osob apod. Trvalá invalidita následkem úrazu Pokud v době trvání pojištění nastal pojištěnému úraz, který mu zanechal trvalé následky ve výši nejméně 65 %, a to v součtu jednotlivých trvalých následků, vyplatí mu pojišťovna pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky. Trvalé následky se zjišťují po jednom roce od data úrazu. Pojistnou částku z této smlouvy vyplácí pojistitel pouze jednou, a to za první úraz pojištěného, který splní podmínky tohoto plnění, tj. 65 % rozsahu trvalých následků. Výplatou pojistného plnění pojištění trvalé invalidity následkem úrazu zaniká. Doba nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem Jedná se o pojištění, u kterého není nutností být v pracovní neschopnosti a navíc, pojišťovna nabízí možnost výběru z dvou variant, a to: - doba nezbytného léčení úrazu (DNL-15) - doba nezbytného léčení úrazu (DNL-MAX) Doba nezbytného léčení úrazu (DNL-15) Dojde-li v době trvání pojištění k úrazu pojištěného a doba, která je třeba ke zhojení nebo ustálení tělesného poškození způsobeného úrazem, je delší než 14 dní, vyplatí pojišťovna plnění za každý den doby nezbytného léčení, a to do maximálního počtu dní, který odpovídá příslušnému tělesnému poškození. Plnění je vypláceno nejvýše za dobu 365 dní. Celková výše pojistného plnění závisí na délce doby nezbytného léčení a tzv. přepočtovém koeficientu. Následující tabulka (tab. č. 3) zobrazuje velikost přepočtových koeficientů v závislosti na délce nezbytného léčení. Tab. č. 3 velikost přepočtového koeficientu v závislosti na délce nezbytného léčení Délka nezbytného léčení Přepočtový koeficient od 1. dne do 120. dne včetně 1 od 121. dne do 240. dne včetně 2 od 241. dne do 365. dne včetně 3 Zdroj: Doplňkové pojistné podmínky samostatného úrazového pojištění dospělých České pojišťovny, a. s. 24

Například je-li sjednáno denní plnění ve výši 150 Kč a doba nezbytného léčení činí 125 dní, bude celkové plnění ve výši 150 * 125 * 2 = 37 500 Kč. Pokud dojde k situaci, kdy jediný úraz způsobí pojištěnému několik tělesných poškození, vyplatí mu pojišťovna plnění jen za dobu nezbytného léčení toho poškození, které je ohodnoceno nejvyšším počtem dní. Doba nezbytného léčení úrazu (DNL-MAX) Dojde-li v době trvání pojištění k úrazu pojištěného a doba, která je třeba ke zhojení nebo ustálení tělesného poškození způsobeného úrazem, je delší než 14 dní, vyplatí pojišťovna plnění za maximální počet dní, který odpovídá příslušnému tělesnému poškození., bez ohledu na skutečnou délku léčení. Maximální doba, po kterou pojišťovna vyplácí plnění je 365 dní. Přepočtové koeficienty včetně intervalů dob nezbytného léčení jsou shodné s údaji v tabulce č. 3. I zde platí, pokud úraz způsobil několik tělesných poškození, vyplatí pojišťovna plnění jen za dobu nezbytného léčení toho poškození, které je ohodnoceno nejvyšším počtem dní. Kooperativa, a. s. Úrazové pojištění zahrnuje krytí následujících rizik: - plnění za smrt následkem úrazu - plnění za trvalé následky úrazu (včetně progresivního) - plnění za tělesné poškození způsobené úrazem - plnění za pracovní neschopnost v důsledku úrazu - plnění za pobyt v nemocnici v důsledku úrazu Základním rizikem je pojištění pro případ smrti následkem úrazu, které musí být sjednáno vždy. Pokud se sjednává pojištění tělesného poškození nebo pojištění pracovní neschopnosti nebo pojištění za hospitalizaci v důsledku úrazu, musí být sjednáno i pojištění trvalých následků úrazu nebo pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním. Nelze však kombinovat pojištění trvalých následků úrazu a pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním. Stejně je tomu tak u pojištění tělesného poškození a pracovní neschopnosti v důsledku úrazu. Minimální věk, ve kterém lze uzavřít úrazové pojištění je 15 let a maximální 70 let, přičemž doba pojištění nesmí přesáhnout 85 let. 25

Pojistné se platí měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně. Při čtvrtletním, pololetním a ročním placení pojistného se poskytuje sleva z pojistného (čtvrtletně 3 %, pololetně 5 %, ročně 7 %). Možnost i jednorázového zaplacení. Výše pojistného je závislá především na zařazení pojištěného do příslušné rizikové skupiny, dále na výši sjednaných pojistných částek a na způsobu placení pojistného. Karenční doba u pojištění pracovní neschopnosti je 7 dní, tzn. nepřesáhne-li pracovní neschopnost následkem úrazu tuto dobu, pojišťovna neposkytne pojistné plnění, pokud tento počet dní přesáhne, poskytne pojišťovna plnění již od počátku pracovní neschopnosti následkem úrazu. U pojištění pobytu v nemocnici v důsledku úrazu je 3 dny. Pojistné plnění poskytne pojišťovna u obou případů nejvýše za dobu 365 dní. Výši pojistných částek si pojistník určuje sám, avšak je nutné dodržet jejich minimální a maximální hranici, kterou stanovuje pojistitel. Hranice těchto částek pro jednotlivá plnění shrnuje následující tabulka (tab. č. 4). Tab. č. 4 minimální a maximální pojistné částky pro jednotlivá plnění Riziko minimální Pojistná částka (v Kč) maximální Smrt následkem úrazu 20 000 800 000 Trvalé následky úrazu 20 000 1 500 000 Trvalé následky úrazu s prog. plněním 20 000 1 500 000 Tělesné poškození způsobené úrazem 5 000 200 000 Pracovní neschopnost v důsledku úrazu 50/den 800/den Pobyt v nemocnici v důsledku úrazu 50/den 800/den Zdroj: informace pracovníků Kooperativy, a. s. Tělesné poškození způsobené úrazem Dojde-li k úrazu pojištěného v době trvání pojištění, vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši procentního podílu ze sjednané pojistné částky pro případ tělesného poškození způsobeného úrazem stanoveného podle oceňovací tabulky pro příslušné tělesné poškození. Pokud jediný úraz způsobil pojištěnému několik tělesných poškození různého charakteru nebo na různých částech těla, příslušná procenta pro jednotlivá tělesná poškození se sčítají, nejvýše však do 100 %. Je-li však několik tělesných poškození způsobených jedním úrazem na jedné části těla léčeno stejným způsobem, plní pojišťovna pouze za nejvýše ohodnocené tělesné poškození. 26