DOSTUPNOST SLUŽEB PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ V OKRESE ŠUMPERK

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Renata Jandrtová Závěrečná bakalářská práce DOSTUPNOST SLUŽEB PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ V OKRESE ŠUMPERK AVAILABILITY OF SERVICES FOR VISUALLY IMPAIRED PEOPLE IN THE DISTRICT ŠUMPERK Vedoucí práce: PhDr. Eva Klimentová, Ph.D. Olomouc 2012 1

Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Hanušovicích dne 30. 3. 2012 2 Vlastnoruční podpis

Obsah ÚVOD... 4 1. ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ... 8 1.1. Klasifikace vad zraku... 9 1.2. Charakteristika jednotlivých skupin zrakově postižených... 12 1.2.1.Osoby nevidomé... 12 1.2.2. Osoby se zbytky zraku... 13 2. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE OSOB SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM V ZÁVISLOSTI NA DOBĚ VZNIKU A S TUPNI PORUCHY... 15 2.1.... Vrozená vada zraku 15 2.2. Oslabení a ztráta zraku v průběhu života... 17 2.3. Vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti člověka... 19 3. ZTRÁTA ZRAKU JAKO TĚŽKÁ ŽIVOTNÍ SITUACE A JEJÍ VLIV NA KVALITU ŽIVOTA... 22 4. POTŘEBY A ZÁJMY ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH JAKO MOTIVAČNÍ PROCES... 24 5. PODPORA, PÉČE A POMOC OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM... 27 5.1. Úloha rodiny... 28 5.2. Služby pro osoby se zrakovým postižením... 30 5.2.1. Sféra zdravotních služeb... 30 5.2.2. Školská sféra... 31 5.2.3. Sociální sféra... 31 6. TECHNIKY PRŮZKUMU, STANOVENÍ CÍLŮ A VÝZKUMNÝCH OTÁZEK... 40 6.1. Techniky sběru dat... 40 6.2. Charakteristika zkoumaného vzorku... 42 6.3. Stanovení cíle a výzkumných otázek... 43 6.4. Zmapování poskytovatelů sociálních a jiných služeb pro osoby prakticky nebo úplně nevidomé.... 44 6.5. Konstrukce dotazníku vysvětlení pojmů... 49 7. VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ... 51 8. ZHODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH OTÁZEK A NAPLNĚNÍ CÍLE PRÁCE... 56 ZÁVĚR... 70 3

ÚVOD Nevidět. Oslepnout. To jsou slova, kterých se bojí v podstatě každý. Vyvolávají hrůzu, strach a děs. O to horší je, když se tato slova stanou realitou a život člověka se najednou zcela změní - ať už postižením vlastním, nebo dítěte, partnera či jiné blízké osoby. Přichází zoufalství a beznaděj, ztráta všech výhledů do budoucnosti, život skončil. A do nekonečna se v mozku ozývají jen ta dvě slova UŽ NIKDY! UŽ NIKDY: - běžet orosenou travou, číst si před spaním - žádné oddechové činnosti - malovat, fotografovat - žádná zájmová činnost - toulky přírodou, výlety po hřebenech hor, lyže - žádné hry, žádný sport - být užitečný (řídit auto, něco opravit, ušít si šaty) - už jen objekt péče druhých - vidět se v zrcadle, tančit ve vlajících šatech - už žádná rozkoš - nezažít obdivné pohledy - už jen soucit - nebýt normální - už jen odlišnost - blbnout jako dřív - už jen důstojný adresát péče A co tedy s tím? Jak je možné, že lidé žijí, pracují i takto ochuzení, ošizení či omezení? Jak je možné, že vykonávají činnosti, které se zdají být nemožné? 1 Lidé se zrakovým handicapem toho dosahují na základě poskytovaných služeb ze strany neziskového i ziskového sektoru, pomoci a podpory rodiny, přátel i známých a také nástrojů sociální politiky státu. 1 WIENER, P. RUCKÁ, R. Terapie zrakového handicapu. 1. Vyd. Praha: Marcon, 2006, s. 5. 4

Podle Výsledků výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 je k datu 31. 12. 2006 evidováno 1015548 občanů se zdravotním postižením v ČR a z toho 87439 osob se zrakovým postižením. Přičemž nejčastější příčinou zrakového postižení je onemocnění. Zrakový handicap se dotýká všech věkových kategorií, z toho se nejvíce projevuje ve věkové kategorii 75 a více let. 2 Z výše uvedených dat je zřejmé, že zrakové postižení se dotýká velké skupiny občanů České republiky. Proto se ve své práci zabývám problematikou života se zrakovým handicapem z hlediska dostupnosti a nabídky služeb pro tyto osoby. Pracuji v Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR, která se zabývá pomocí těžce zrakově postiženým občanům při překonávání zrakového handicapu. Poskytujeme odborné poradenství, zajišťujeme doprovod, pomoc při prosazování oprávněných zájmů a práv a také vytváříme prostor pro smysluplné trávení volného času. Klienti se zrakovým postižením mají specifické potřeby na služby. Jsou poživateli příspěvku na péči v I., II. a výjimečně III. stupni závislosti. Velmi často se zabýváme problematikou zajištění služeb. Cílem mé práce je evaluace nabídky a dostupnosti služeb prakticky a úplně nevidomým klientům žijícím v přirozeném prostředí v okrese Šumperk dle jejich potřeb. Výsledkem empirického šetření bude, doufám, zmapování potřeb služeb, o které mají klienti zájem. Výsledky šetření bude možno využít při rozšiřování nabídky služeb naší organizace i dalších poskytovatelů v regionu okresu Šumperk a také při komunitním plánování sociálních služeb. Výzkumné otázky mohou také prokázat, že služby mimo území měst a obcí s rozšířenou působností poskytují převážně rodinní příslušníci nebo jiné fyzické osoby z důvodu nedostatečné dostupnosti služeb poskytovatelů. 2 Český statistický úřad, Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007; 3. Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 07, zveřejněno: 30. 5. 2008, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 20. 2. 2012) 5

V teoretické části bude využíváno odborné literatury a legislativního ukotvení problematiky k definování základních pojmů vztahujících se k tématu. Jedná se zejména o vymezení pojmů v oblasti zrakového postižení a jeho důsledků, stanovení potřeb a následně služeb nabízených této klientele. V první kapitole se budu zabývat vymezením zrakového postižení, jeho klasifikací a charakteristikou jednotlivých skupin osob se zrakovým postižením. Druhá kapitola bude věnována charakteristice vývoje osoby se zrakovým postižením z hlediska doby vzniku a stupně postižení. Třetí kapitola pojednává o ztrátě zraku jako o těžké životní situaci a o vlivu na kvalitu života. Svůj výklad směřuji k zjištění potřeb osob s těžkým zrakovým postižením a s možností uspokojení těchto potřeb poskytováním péče, podpory, pomoci a služeb ze stran různých institucí. Této problematice se věnuje kapitola pátá a šestá. Empirická část bude realizována kvantitativním šetřením, ve kterém si stanovím výzkumné otázky o dostupnosti, nabídce a poskytovatelích služeb. Šetření bude provedeno formou písemného dotazníku. Dotazníky s probandy budu vyplňovat osobně z důvodu jeho nevhodného formátu pro osoby se zrakovým handicapem. Respondenty šetření budou osoby prakticky nebo úplně nevidomé docházející na pracoviště oblastní odbočky SONS ČR Šumperk Jeseník žijící v přirozeném sociálním prostředí regionu okresu Šumperk. Praktická část bude obsahovat výsledky šetření a závěry vyhodnocující výzkumné otázky o dostupnosti a nabídce služeb pro zrakově postižené. 6

TEORETICKÁ ČÁST 7

1. ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ V této části své bakalářské práce bych se chtěla věnovat problematice zrakového postižení. Zraková vada, podobně jako jiná postižení, ovlivňuje celou osobnost jedince a jeho psychický vývoj. 3 Libor Novosad uvádí charakteristiku postižení podle Světové zdravotnické organizace WHO jako: částečné nebo úplné omezení schopností vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu. 4 nevýhodu, které je jedinec vystaven vlivem postižení. 5 Novosad dále definuje handicap jako Zrakově postižení podle Milana Pešáka a Radka Schindlera osoby se zrakovým postižením, jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Úžeji se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. (Nezahrnujeme sem tedy např. člověka, který nosí dioptrické brýle a s nimi docela normálně vidí - to znamená, že má zrakovou vadu lehčího stupně a s brýlemi zvládá bez potíží každodenní činnosti, nemá omezení v přístupu k informacím, v orientaci a samostatném pohybu, v pracovním uplatnění, v sociální oblasti apod.). Abychom zdůraznili tento rozdíl, mluvíme někdy o těžce zrakově postižených. Tím máme na mysli skupinu zrakově postižených, u nichž právě onen vážný funkční důsledek zrakové vady zasahuje do běžného života, lidí, jimž už běžná brýlová korekce nepostačuje k plnému vidění. 6 Zrakové postižení považuje Dagmar Moravcová za jedno z nejtěžších, zrak zprostředkovává 70 90% informací. Jeho nedostatečnost způsobuje informační deficit, který musí zrakově handicapovaný jedinec nahradit, 3 KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Druhé, upravené vyd. Praha: SEPTIMA, 1998, s. 10. 4 NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 13. 5 NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 13. 6 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, SCHINDLER, R. PEŠÁK, M. Kdo je zrakově postižený, dostupný z: http://www.sons.cz/kdojezp.php (cit. 20. 2. 2012) 8

kompenzovat dalšími smysly - sluchem, hmatem, čichem a neúměrně větší pohybovou aktivitou, představami o vnějším světě a získanými osobními zkušenostmi, pokud ke ztrátě zraku došlo v průběhu života jedince. 7 Zrakově postiženého člověka je třeba vnímat především jako člověka. Radek Schindlera a Milana Pešák ve své stati uvádí: Samotný fakt, že nevidí, znamená jen to, že některé věci musí dělat jinými způsoby než ostatní, ale není proto lepší nebo horší: 8 1.1. Klasifikace vad zraku V předchozí části jsem uvedla charakteristiku zrakového postižení. A nyní se budu blíže věnovat klasifikaci vad zraku. Jak jsem již v předchozí kapitole uvedla, ve společnosti existují lidé s různými druhy a stupni zrakového onemocnění, proto je třeba provádět diferenciace a určit stupeň závažnosti postižení. Pojmem diferenciace máme na mysli rozdělení zrakově postižených do jednotlivých skupin na základě společných znaků. Při tomto rozdělení zpravidla uplatňujeme různá kritéria podle toho, jaké cíle diferenciací sledujeme. 9 Klasifikace osob se zrakovým postižením probíhá na základě určitých společných znaků. Nejčastěji se vychází a využívá Mezinárodní klasifikace zrakového postižení dle Světové zdravotnické organizace WHO, která determinuje kategorie zrakového postižení podle nejlépe dosažené zrakové ostrosti na lépe vidícím oku (tabulka č. 1), rozeznává slabozrakost střední, slabozrakost těžkou, těžce slabý zrak, praktickou nevidomost a úplnou nevidomost. 10 7 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON s. r. o., 2004, s. 17. 8 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, SCHINDLER, R. PEŠÁK, M. Kdo je zrakově postižený, dostupný z: http://www.sons.cz/kdojezp.php (cit. 20. 2. 2012) 9 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 6. 10 HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z., Oftalmopedie, Brno: Paido, 2007, str. 35. 9

Tabulka č 1 Klasifikace zrakového postižení podle WHO 11 Položka Druh zdravotního postižení 1. Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10-1/10, kategorie zrakového postižení 1 2. Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10-10/20, kategorie zrakového postižení 2 3. Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20-1/50, kategorie zrakového postižení 3 b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů 4. Praktická slepota zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4 5. Úplná slepota ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5 Mimo diferenciace podle stupně postižení rozeznávají autoři odborných textů další klasifikace: A. Keblová ve své publikaci uvádí následující dělení 12 : z hlediska speciálně pedagogické praxe je důležitá doba vzniku poruchy a příčiny vzniku rozeznáváme: - vrozené poruchy (kongenitální, prenatální) - získané poruchy (postnatální, juvenilní, senilní) 11 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Zdroj: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů - desátá revize (MKN-10), vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, dostupné z: http://www.sons.cz/klasifikace.php (cit. 20. 2. 2012) 12 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 6. 10

z hlediska profesionální přípravy a další výchovy je důležitý časový horizont přetrvávání vady rozeznáváme: - krátkodobé poruchy (akutní) - dlouhodobé poruchy (chronické) - opakované (recidivující) z hlediska poruchy orgánu rozeznáváme: - orgánové poruchy - funkční poruchy z hlediska možnosti nápravy postižení rozeznáváme: - reparabilní poruchy - ireparabilní poruchy L. Ludíková používá tytéž diferenciace a dále rozlišuje zrakové postižení podle stupně zrakového postižení a podle něj je možné klasifikovat jedince na 13 : Osoby nevidomé Osoby se zbytky zraku Osoby slabozraké osoby s binokulárním viděním V této kapitole jsem se zabývala klasifikací zrakového postižení optikou diferenciace podle různých kritérií stupeň postižení, délka a způsob vzniku poruchy a podle stupně postižením. Vzhledem k existenci značného množství druhů a stupňů zrakového onemocnění budu se v této práci zabývat skupinou osob s těžkým zrakovým postižením. Jedná se o osoby nevidomé a osoby se zbytky zraku. Pro účely této práce a stanovení potřeb zrakově postižených je důležitou determinantou doba vzniku funkční poruchy. Vysvětlením těchto pojmů se budu věnovat v následujících kapitolách. 13 LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 12. 11

1.2. Charakteristika jednotlivých skupin zrakově postižených Nyní se budu zabývat jednotlivými skupinami osob se zrakovým postižením. Vzhledem k cíli mé bakalářské práce zjištění dostupnosti a nabídky služeb pro osoby s těžkým zrakovým postižením se budu zabývat pouze kategoriemi osob nevidomých a osob se zbytky zraku. 1.2.1. Osoby nevidomé Nevidomost je nejtěžším postižením zraku. Z oftalmologického hlediska se projevuje především jako ztráta funkčnosti zrakového analyzátoru. Rozeznáváme absolutní ztrátu zraku a praktickou nevidomost a ty mohou být vrozené nebo získané. 14 Kategorie nevidomých zahrnuje děti, mládež a dospělé. Nevidomí díky své vadě nemohou své okolí poznávat zrakem, ale musí tento deficit nahrazovat využíváním nižších a vyšších kompenzačních činitelů. Mezi nižší kompenzační činitele řadíme sluch, hmat a čich a mezi vyšší pak myšlení, paměť, představy, řeč a emoce. Důsledky nevidomosti postihují celou osobnost jedince. Vedle vzniku informačního deficitu se objevují potíže také v oblasti prostorové orientace, samostatném pohybu, sebeobsluze, ve sféře společenského a pracovního uplatnění. 15 Slepota stěžuje poznávací procesy, socializaci a také omezuje grafické projevy. Může docházet k verbalismu - situaci, kdy především děti používají značné množství slov, aniž by přesně chápaly jejich význam. Vyučovací procesy jsou orientovány především na rozvoj zbylých smyslů. Ke čtení a psaní užívají nevidomí Braillovo písmo nebo také PC s hlasovým vyčítačem. Využívají spoustu pomůcek, které jim pomáhají při sebeobsluze a dalších běžných činnostech. 16 14 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 44. 15 LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 13. 16 HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z., Oftalmopedie, Brno: Paido, 2007, str. 39. 12

Nevidomým ať již prakticky nebo úplně nevidomým byly podle přílohy č. 2 vyhl. MPSV 182/1991 Sb. do 31. 12. 2011 přiznávány výhody III. stupně a svůj těžký handicap prokazovali průkazem ZTP/P. 17 Nyní podle zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, jehož účinnost vešla v platnost k datu 1. 1.2012, dle 34 odst. 5 náleží průkaz ZTP/P osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. 18 1.2.2. Osoby se zbytky zraku Tato kategorie se dotýká osob ze všech věkových skupin, od dětí až po dospělé, kteří tvoří hraniční skupinu mezi osobami slabozrakými a nevidomými. Zbytky zraku nemají stálý charakter, může docházet k dočasnému zlepšení nebo také zhoršení vízu nebo také k progresi onemocnění. Jedná se o těžce slabý zrak. 19 Zrakový visus je charakterizován skutečností, že obvykle vidí osoba s defektem i s předepsanou brýlovou korekcí až prsty na kratší vzdálenost, nerozezná na oftalmotypu největší znak. Je schopna číst plakátové písmo a černotisk za využití optických pomůcek. Snížení nebo deformace zrakových schopností ovlivňují vytváření představ, které se projevuje zejména při osvojování znalostí a jejich reprodukci. Pro pedagogickou praxi je důležité členění žáků na ty, kteří preferují způsoby poznávání nevidomých, a ty, kteří upřednostňují reedukaci postiženého smyslu. Obě možnosti je třeba 17 Vyhláška č. 182/1991 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ze dne 26. dubna 1991, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení- příloha č. 2 18 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, 34 19 LUDÍKOVÁ, L., Tyflopedie andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 13. 13

zohledňovat při volbě didakticko-metodických postupů. Proto se při výuce osob se zbytky zraku kombinují prvky a metody obvyklé při práci s nevidomými i slabozrakými. Hlavním vzdělávacím cílem je snaha, aby se osoby se zbytky zraku za pomoci kompenzačních pomůcek naučily nebo si udržely schopnost číst a psát v černotisku zrakem a současně četly slepecké bodové písmo hmatem. Osoby se zbytky zraku mají problémy s orientací a samostatným pohybem. Také mají ztížené možnosti pracovního uplatnění a díky zbytkům zraku i s poznáváním osob. 20 Osobám se zbytky zraku těžce slabozrakým byly podle přílohy č. 2 vyhl. MPSV 182/1991 Sb. byly do 31. 12. 2011 přiznávány výhody II. stupně a svůj těžký handicap prokazovaly průkazem ZTP. 21 Osobám se zbytky zraku nyní podle zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů náleží rovněž průkaz ZTP/P. 22 V této kapitole jsem se věnovala charakteristikám osob se zrakovým postižením z hlediska stupně postižení. S ohledem na cíl své práce - evaluaci a dostupnost služeb osobám prakticky a zcela nevidomým jsem popisovala pouze osoby nevidomé a osoby se zrakovým postižením. Dalším důležitou determinantou z hlediska vývoje jedince je doba vzniku postižení. Této problematice věnuji následující kapitolu. 20 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 43. 21 Vyhláška č. 182/1991 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ze dne 26. dubna 1991, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení- příloha č. 2 22 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, 34 14

2. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE OSOB SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM V ZÁVISLOSTI NA DOBĚ VZNIKU A S TUPNI PORUCHY V předchozí kapitole jsem se věnovala problematice spojené s klasifikací zrakového postižení a také vymezením kategorií osob s těžkým zrakovým postižením. Další důležitou determinantou pro vývoj osobnosti zrakově postiženého a tím také stanovení jeho potřeb je doba vzniku postižení. 2.1. Vrozená vada zraku Ve zdravotní péči o děti má již své nezastupitelné místo zrakový screening, a proto většina dětí se zrakovým postižením je v péči specialistů od narození nebo ihned po zjištění vady. Vrozená vada je výraznou zátěží pro psychický vývoj dítěte a také ovlivňuje postoje rodičů k dítěti a je rovněž velkou zátěží pro fungování rodiny. 23 Zrakově postižené dítě je sice limitováno v mnoha dovednostech, avšak mělo by se učit dovednosti ve stejném věku jako zdravé děti. Například učit se chodit, mluvit, samostatně jíst, a to průměrně mezi jedním a dvěma lety. 24 U takto postižených dětí zrakové vnímání chybí nebo je značně zkreslené v závislosti na stupni zrakového postižení. Pro jeho rozvoj je nutné poskytování značného množství podnětů, které vnímá jinými smysly. Motorika hraje výraznou roli ve výchově i dalším vzdělávání. Vývoj hrubé i jemné motoriky je značně opožděný v důsledku absence zrakových vjemů a možnosti zpětné vazby. U nevidomých i těžce slabozrakých dětí je omezena také lokomoce aktivní pohyb z místa na místo. Dítě má obtíže s učením chůze, později projevuje zájem o poznávání světa kolem sebe. Dalším okruhem 23 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 22. 24 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 22. 15

je sebeobsluha. Dítě i přes svůj handicap se musí vše postupně naučit. V období 1 7 roku života dítěte mají u zrakově postižených dětí vliv na vytváření jejich osobnosti rodiče, kteří ve spolupráci s dalšími odborníky vytvářejí podmínky pro jejich rozvoj. Využívají speciálních technik a přístupů, poskytují adekvátní podněty, reedukují zbytky zraku, pokud jsou zachovány. Rozvíjí další smysly, které jsou potřebné pro vnímání. Neméně důležité je vytvoření bezpečného prostředí a podmínek, které napomohou při budování důvěry dítěte ve své schopnosti, dovednosti, rodinu, lidi kolem něj. 25 Období předškolní, školní a přípravy na budoucí pracovní uplatnění je dalším důležitým mezníkem ve vývoji osobnosti. Zde je kladen důraz na využití zbytků zraku nebo dalších kompenzačních činitelů. Velkou roli zaujímá také výběr vzdělávacích institucí specializované školství nebo integrace osoby se zrakovým postižením do běžných tříd s pomocí asistenta. V rámci socializace je důležité navazování vztahů s vrstevníky, sociální komunikace a interakce, začleňování do sociálních skupin. V adolescenci se stává problémem izolace, handicapovaní intenzivně prožívají svá omezení a někteří řeší tuto situaci začleňováním se do skupiny stejně postižených tzv. efekt similarity. V tomto období se také začíná projevovat potřeba partnerství. Volba partnera je značně omezena, a to zejména díky omezenosti výběru. Osoby s těžkým zrakovým postižením často navazují partnerské vztahy s partnery, které dobře znají, a velmi často se jedná o jedince se zdravotním handicapem. 26 Vrozené zrakové postižení má vliv na kvalitu utváření představ, pojmů, kvalitu řeči, abstraktního myšlení, na rozvoj pohybu a schopnosti orientace v interiéru i exteriéru, na rozvoj komunikace, vytváření sociálních vztahů. 27 25 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 22 28. 26 HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 86 94. 27 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha: TRITON, 2004, s. 36. 16

2.2. Oslabení a ztráta zraku v průběhu života Ztráta nebo oslabení zraku v průběhu života člověka ovlivňuje osobnost jedince. Přijetí neboli akceptace vady je u jednotlivých postižených rozdílná a je podmíněna skutečností, zda v době vzniku defektu byla osobnost zformována či nikoliv. Ztráta nebo oslabení zraku může nastat ve všech věkových kategoriích. 28 Akceptovat ztrátu zraku v raném dětství lze snáze za vydatné podpory rodiny a při pomoci odborníků. V období osamostatňování tedy ve věku školním a adolescentním představuje ztráta zraku větší zásah do psychické stability jedince. Projevuje se často snížením sebevědomí a také zvýšenou emocionální labilitu v důsledku konfrontace s neúspěchem ve školní práci a také nepřijetím vrstevníky. Příčinou je zraková nedostatečnost (rychlost v reakci na zrakové podněty, nekvalitní zrakové vjemy) a také selhávání při společných činnostech (skupinové hry, soutěže). Je třeba předcházet neustálého vystavování jedince stresujícím prožitkům, které mohou vést až k psychickým poruchám. Podpora, pomoc při řešení problémů, posilování osobnosti jedince (poskytnutí prostoru pro seberealizaci v oblasti zájmů a nadání pro určitou činnost), vyhledání odpovídajícího způsobu vzdělávání, pomoc při výběru budoucího pracovního uplatnění napomáhá k akceptaci postižení. V tomto věku je vítána pomoc odborníků, kteří pomáhají překonat a akceptovat zrakový handicap. 29 V produktivním věku ztráta nebo oslabení zraku ovlivňuje jedince při výkonu profese. Omezuje rovněž při uspokojování svých zálib a potřeb. Emocionální prožívání zhoršení zraku zatěžuje vztahy jak na pracovišti, tak i v osobním životě. Ztráta možnosti vykonávat profesi staví člověka do ekonomických problémů, které se opět mohou negativně promítnout do partnerských a rodinných vztahů. 30 28 ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 44, 78. 29 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 36 37. 30 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 37. 17

Asi u 90% osob lze po 60. roku života zjistit výrazné zhoršení zrakového vnímání a asi u 30% se výrazně zhoršuje sluch. 31 Pokles schopností u této věkové kategorie omezuje nejen pokles výkonu určitých pracovních činností. Limituje však činnosti jako četbu, poslech hudby, cestovní a další. Pokles zrakového a sluchového vnímání negativně ovlivňuje samotnou schopnost komunikace s druhými lidmi. V důsledku zhoršení vnímání se zvyšuje riziko úrazů. 32 V seniorském věku přibývají obtíže se zrakovým vnímáním Dalšími typickými znaky stáří je pokles schopnosti smyslového vnímání, zhoršení paměti a také pokles inteligence. Pro seniory stoupá význam rodiny. Jsou častěji ohrožení sociální izolací a emoční nebo podmětovou deprivací. Pokud v této životní fázi ztrácí zrak nebo o něj zcela přijde, vyrovnává se s touto skutečností velmi těžko. Na svou ztrátu může reagovat různými strategiemi, které jsou shodné se strategiemi vyrovnávání se se stářím. Jedná se například o konstruktivní strategie, strategie závislosti, strategii obrannou, strategii hostility nebo strategii sebenenávisti jak uvádí ve své publikaci Dagmar Moravcová. 33 Z výše uvedených skutečností plyne, že zrakové postižení získané v průběhu života má dopady na celkový vývoj člověka. V různých vývojových stadiích jedince se projevuje odlišně. Jak jsem již zmínila a jak uvádí i. O. Čálek v publikaci Vývoj osobnosti těžce zrakově postižených záleží na tom, kdy ztráta zraku nastane a zda je již osobnost zformována či nikoliv. Ztráta nebo oslabení zraku zasahuje mnoho oblastí života člověka a mění jeho dosavadní životní styl. Člověk se musí učit provádět běžné úkony jinými způsoby a svou nezastupitelnou úlohu při překonávání důsledku handicapu hraje rodina, známí, přátelé, odborní lékaři a další odborníci z řad pomáhajících profesí. 34 31 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 37. 32 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 37. 33 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 38-39. 34 ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 44,78-85. 18

2.3. Vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti člověka Doba vzniku defektu a také stupeň postižení má vliv na vývoj osobnosti osoby s těžkým zrakovým handicapem. Důležitou roli při přijetí vady hraje rodina a postoj známých nejbližšího sociálního okolí jedince. 35 Zrakový defekt se projevuje v oblasti kognitivního vývoje, pohybového vývoje a také v oblasti socializace. 36 Kognitivní vývoj 37 Důsledkem využívaných odlišných poznávacích činností a nedostatku zkušeností dochází u osob s těžkým zrakovým defektem k odchylkám ve vývoji myšlení a řeči. Zrak zprostředkovává nejvíce autentické vjemy podnětů. V případě výpadku zraku, je nutné poznávat svět dalšími kompenzačními smysly sluchem, hmatem, čichem. Zrakově postižený člověk není od přírody nadán lepšími kompenzačními smysly, jejich schopnosti je nutné cvičit a zdokonalovat. Informace, které jimi získává, mu pomáhají při orientaci v prostoru a také při komunikaci. Odborní pracovníci kladou důraz na využívání tzv. zbytků zraku, které lze udržovat formou zrakové stimulace nebo reedukace zraku. Paměť v důsledku těžké životní situace má velký význam je více rozvinutá a lidé se zrakovým defektem ji častěji využívají. Zrakové vnímání se liší u osob se zrakovou vadou v úplnosti, přesnosti a rychlosti zobrazování, zúžením a deformací zorného pole a schopností barvocitu. Takto postižení lidé často špatně rozeznávají předměty, srovnávají je, určují velikost. 35 ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 44,78-85. 36 HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 61-65. 37 HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 61-63. 19

Pohybový vývoj 38 U dětí s těžkým zrakovým handicapem dochází v oblasti pohybového vývoje ke zpomalení rozvoje a také k přeskočení některých vývojových fází ve srovnání s dalšími dětmi. Příčinou je často ztráta motivace dítě nemá dostatek zrakových podnětů pro aktivní pohyb, neučí se nápodobou a imitací. Chůze i motorické schopnosti se rozvíjejí pomaleji a to především speciálními postupy a technikami. Děti s těžkým zrakovým defektem mají obtíže s vytvářením představ o okolí, jsou nejisté v orientaci. Je pro ně důležitý výcvik prostorové orientace a samostatného pohybu. Socializace 39 Osobnost jedince se vyvíjí při vzájemném působení a komunikaci s dalšími lidmi v rámci určitého společenství. Oblast sociálních vztahů je determinována postoji rodiny, známých a vidících přátel k osobě se zrakovým postižením, která zpětně ovlivňuje svým chováním a jednáním své sociální okolí. Na průběh socializace má vliv rodina, která je obvykle prvním společenstvím, do kterého se dítě s těžkým zrakovým postižením začleňuje. V prvním kolektivu dochází k první konfrontaci odlišnosti dítěte se zrakovou vadou. Dalším mezníkem v procesu socializace je volba povolání a vstup do zaměstnání. Pro socializaci jedince je také nalezení společenského uplatnění a převzetí relevantních životních rolí. U osob se zrakovým postižením pozorujeme v sociální interakci a komunikaci odlišnosti od běžných projevů. Jedná se o ztrátu možnosti učit se nápodobou a imitací, nedostatek vizuálních kontaktů v komunikaci s okolím, nemožnost vnímat neverbální komunikace, potíže při řešení běžných sociálních situací a omezené schopnosti orientace v neznámém prostředí. 38 HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 63-64. 39 HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 64-65. 20