VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Pavlína Kobrová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Pavlína Kobrová Systém dietního stravování a jeho uplatnění v českém lázeňství Bakalářská práce 2014

Systém dietního stravování a jeho uplatnění v českém lázeňství Bakalářská práce Pavlína Kobrová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management volného času Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: kobrova.paja@tiscali.cz Praha 2014

Bachelor s Dissertation Dietary system and its application in the Czech spa Pavlína Kobrová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Leisure Time Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail: kobrova.paja@tiscali.cz Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Systém dietního stravování a jeho uplatnění v českém lázeňství zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.... Pavlína Kobrová V Praze dne 24. 4. 2014

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D., za podporu a vstřícnost při vedení mé bakalářské práce, dále za jeho připomínky a hlavně odborné rady, které pro mě byly v průběhu zpracování celé práce velmi užitečné. Rovněž bych chtěla poděkovat Bc. Zuzaně Hillebrantové, vedoucí gastronomického provozu a nutričním terapeutkám, za poskytnutí informací týkajících se akciové společnosti Lázně Poděbrady.

Abstrakt KOBROVÁ, Pavlína. Systém dietního stravování a jeho uplatnění v českém lázeňství. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 64 str. Bakalářská práce pojednává o současném stavu a využití dietního systému a dietního stravování v Lázních Poděbrady a. s. V práci byla zhodnocena hypotéza, zda je edukace v oblasti dietního stravování na dostatečně rozvinuté úrovni. Cílem práce bylo zjištění stavu využitelnosti dietního systému v lázeňství dnešní doby, kdy je častěji než léčba dietou využívána léčba pomocí medikamentů. Z dotazníkových šetření mezi klienty a zaměstnanci, a dále z interních zdrojů lázní vyplynulo, že dietní systém má v Poděbradech nezastupitelnou roli z důvodu léčení nemocí, pro které je dietní stravování klíčové. V lázních Poděbrady je dietní systém uplatňován velmi dobře nejen z hlediska norem, ale i spokojenosti mezi klienty. Edukace v oblasti dietního stavování je prováděna spoluprácí nutriční terapeutky s klientem, kdy jsou během pobytu stanovena pravidelná sezení o správném stravování a osobní konzultace s terapeutkou během dne. V případě léčení diabetu jsou dokonce nabízeny celé pobyty zaměřené převážně na edukaci. Hypotéza tedy byla potvrzena, alespoň, co se týče lázní Poděbrady. V návrhové části byl navržen program pravidelných přednášek o zdravém stravování s nutriční terapeutkou. Tento návrh vyplynul z dotazníkového šetření mezi klienty, kdy byl o takovouto službu projeven zájem i mezi klienty samoplátci. Dále bylo doporučeno rozšíření speciálních edukačních pobytů i v rámci dalších onemocnění, což by napomohlo ke zlepšení celkového zdravotního stavu klientů a po návratu do běžného života by zabránilo opětovnému zhoršení zdravotního stavu. Klíčová slova: dieta, dietní systém, lázeňství, lázně, stravování, výživa

Abstract KOBROVÁ, Pavlína. Dietary system and its application in the Czech spa. [Bachelorʼs Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague : 2014. 64 pages. This Bachelor s thesis deals with current state and utilisation of dietetic system and dietetic feeding in Lázně Poděbrady a. s. Hypothesis that level of education regarding dietetic feeding is sufficient has been evaluated in this paper. The goal of this thesis was to determine usability of dietetic feeding system in modern spa industry, where use of medicaments is much more common than diets. The result, based on questionnaires filled out by clients and workforce, and internal spa resources is, that dietetic system in Poděbrady is irreplaceable in curing diseases that require some sort of diet. The dietetic system in Lázně Poděbrady is successfully used according to standards as well as for customer satisfaction. The education in dietetic feeding is based on cooperation between nutrition therapist and client. A number of sessions and daily one on one consultations are planned during customer s stay. Patients with diabetes are offered whole stays, focused predominantly on education. The hypothesis has been confirmed, at least for Lázně Poděbrady. Program consisting of regular lectures about healthy diet, led by nutrition therapist has been proposed in a draft section. This draft was based on popular demand among self-paying customers as well as result of polls conducted among clients. Another recommendation was to expand special educational programs within the framework of other diseases, which in turn would help to improve health of the clients and would prevent illness from coming back after their return to normal lives. Key words: balneology, diet, dietary system, eating, nutrition, spa

OBSAH ÚVOD... 9 1 LÁZEŇSTVÍ A BALNEOLOGIE... 11 1.1 Definice lázeňství... 11 1.2 Definice balneologie... 12 1.3 Vývoj lázeňství v České republice po roce 1945... 13 1.4 Funkce lázeňství... 14 1.5 Lázeňská péče... 15 1.5.1 Indikační seznam... 16 2 VYBRANÉ SLUŽBY V LÁZEŇSKÉM CESTOVNÍM RUCHU... 18 2.1 Léčebné služby... 19 2.2 Ubytovací služby... 19 2.3 Stravovací služby... 20 3 DIETNÍ SYSTÉM... 22 3.1 Dieta a druhy diet... 23 3.2 Dietoterapie... 26 3.3 Výživa... 27 3.3.1 Výživová pyramida... 28 4 ANALÝZA LÁZNÍ PODĚBRADY Z HLEDISKA VYUŽÍVÁNÍ DIETNÍHO SYSTÉMU V PRAXI... 30 4.1 Charakteristika regionu Střední Čechy a lázní Poděbrady... 30 4.2 Historie lázní... 33 4.3 Lázeňská zařízení... 34 4.4 Organizační struktura lázní... 38 4.5 Využití dietního systému a dietního plánu v lázních... 40 4.6 Dotazníkové šetření mezi klienty lázní... 42 4.7 Dotazníky pro zaměstnance lázní... 50 4.7.1 Vedoucí gastronomického provozu... 51 4.7.2 Nutriční terapeutka... 53 5 NÁVRHY... 55 5.1 Pravidelné přednášky s nutriční terapeutkou... 55 5.2 Edukační program ZDRAVÉ SRDCE... 56 ZÁVĚR... 59 ZDROJE... 61 PŘÍLOHY... 64

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obrázek 1 Výživová doporučení ve formě potravinové pyramidy Obrázek 2 Organizační struktura Lázní Poděbrady a. s. Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 10 Graf 11 Graf 12 Graf 13 Graf 14 Věk respondentů Povolání respondentů Počet pobytů v lázních Typ pobytu Důvod pobytu Dietní stravování Kvalita a chuť pokrmů Složení jídelníčku Předepsaná dieta Péče nutriční terapeutky Sezení s nutriční terapeutkou Zdravá strava Přednáška o stravování Dietologie

ÚVOD Toto téma pro bakalářskou práci jsem zvolila konkrétně z toho důvodu, že mě problematika zabývající se lázeňstvím zajímá již delší dobu a ráda bych se jí věnovala i v budoucnu. Samotné lázeňství a všechny služby s ním spojené jsou v dnešní době vysoce aktuálním tématem, jak pro odbornou tak i pro laickou veřejnost, protože se v tomto oboru odehrávají velké změny. V tuto chvíli bohužel můžeme jen předvídat, jakým směrem se bude lázeňství v České republice reálně vyvíjet a to hlavně po ekonomické stránce, ale můžeme alespoň doufat, že to bude vývoj k dobrému. Tradiční lázeňství v České republice začíná v posledních letech zastiňovat daleko modernější trend, a sice wellness, i přesto je však lázeňství nadále nedílnou součástí zdravotního systému České republiky a má zde svou významnou a opodstatněnou roli. Lázeňství je s Českou republikou v historickém kontextu pevně spjato, má dlouholetou tradici a podle mého názoru i vcelku věhlasné světové renomé. A to je také další důvod, proč jsem si toto téma vybrala, protože si myslím, že tato oblast cestovního ruchu, tedy lázeňství, stojí za to, aby se o něm stále nejen diskutovalo, ale hlavně psalo. Předmětem této práce je poukázat na zdravotní význam lázeňství pro současnou společnost, která je stále uspěchanější. Mnoho lidí v dnešní době zanedbává správné stravovací návyky a stravuje se v rychlosti, což má katastrofální účinky na lidský organizmus a stále více lidí se tak dnes potýká s nejrozšířenějšími civilizačními chorobami, jako jsou infarkt myokardu, apod. Na druhou stranu se však naštěstí začíná šířit jistá osvěta mezi lidmi. Stále více si jich tak konečně začíná uvědomovat, že zdravý životní styl jim může zajistit delší a kvalitnější život. Využívají proto již zmiňované wellness pro očistu těla i ducha, ale i tradiční lázeňské pobyty, kdy je v návaznosti na prodělané onemocnění naordinována patřičná dieta a úprava stravy tak, aby to mělo v souladu s léčebnými procedurami co nejpříznivější účinky pro lidský organizmus. 9

V bakalářské práci je stanovena hypotéza, a sice je edukace v oblasti dietního stravování v lázeňství na dostatečně rozvinuté úrovni v rámci všech nemocí, u kterých je dietní stravování součástí léčby? Cílem práce je analýza současného stavu stravování ve vybraném lázeňském místě, a sice v lázních Poděbrady a. s., se zaměřením na využití dietního systému, dietního plánu a jednotlivých druhů diet, které jsou pro pacienty a klienty absolvující komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči ve většině případů nedílnou součástí pobytu, a jsou plošně využívány v celém lázeňském systému České republiky. V zájmu naplnění a zachování struktury bakalářské práce je tato rozčleněna na tři části. V první teoretické části jsou vymezeny a patřičně vysvětleny důležité pojmy týkající se tématu práce, jako například lázeňství, balneologie, funkce lázeňství, indikační seznam, služby v lázeňském cestovním ruchu, výživa, dietní systém, dieta nebo rozdíl mezi komplexní a příspěvkovou lázeňskou péčí. Druhá, tedy analytická část, má za úkol představit a zanalyzovat situaci ve vybraném lázeňském zařízení - jaká je zde organizační struktura, jaká zařízení jsou v lázních klientům k dispozici, jak je v lázních uplatňován dietní systém, které diety jsou v souladu s indikačním seznamem uplatňovány, atd. Po představení těchto informací bude zanalyzováno dotazníkové šetření mezi klienty lázní na téma dietního stravování a stravování vůbec. Následně bude zanalyzován dotazník pro vedoucí stravovacího úseku a nutriční terapeutku. Ve třetí, návrhové části, budou představeny možnosti zlepšení týkající se prevence a edukace stravování u klientů již během pobytu v lázních. Jedná se o pravidelné přednášky o zdravém stravování s nutriční terapeutkou, a o návrh další možnosti rozvoje edukačních pobytů. Během psaní bakalářské práce byla využita nejen tištěná odborná literatura, ale i internetové stránky a publikace. Tyto zdroje se zabývaly převážně lázeňstvím, službami v lázeňském cestovním ruchu, výživou a dietologií, ale také organizací a řízením podniku. Dále byla využita sekundární data lázní Poděbrady a v analytické části převážně primární data, a sice dotazníky mezi klienty a zaměstnanci lázní. 10

1 LÁZEŇSTVÍ A BALNEOLOGIE V úvodu již bylo řečeno, že lázeňství je v České republice nedílnou součástí zdravotního systému, ale i cestovního ruchu. V dnešní době již není pobyt v lázních chápán jen jako povinná součást léčby. Stále více lidí je dnes ochotno podstoupit pobyt v lázních i z vlastního rozhodnutí jako samoplátci, aby zde absolvovali klasický lázeňský pobyt nebo wellness, odpočinuli si a zregenerovali své tělo i mysl. 1.1 Definice lázeňství Lázeňství pochází již z dob dávno minulých, již v období antického Řecka a Říma bylo na vysoké úrovni a svou kvalitu si drží stále téměř stejnou napříč staletími. Sám název je odvozen od slova lázeň, v původním významu se jednalo o koupel. Jelikož se však jedná o obor, který je velmi obsáhlý a má svůj význam také pro další obory, má proto celou řadu definic, které se sice liší slovy, ale základ je vždy zachován. Jako nejpřesnější se jeví tato definice Lázeňství (anglicky balneology) je souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů (balneologie) a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (balneoterapie). Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí. (Zelenka, Pásková, 2012, s. 304) Další autor ve své knize vymezuje lázeňství jako zdravotnický obor a jako komplex produktů cestovního ruchu a jako specifickou ekonomickou kategorii. (Knop, 1999, s. 58) Georgiev G., a Vasileva M. uvádějí ve svém příspěvku ve sborníku Czech Hospitality nad Tourism Papers jako jednu z možných variant definice lázeňství, že lázeňství a léčebný turismus jsou druhem cestovního ruchu zaměřeným 11

na léčebné působení na lidský organizmus, čehož je dosaženo léčebnými postupy a terapiemi převážně na vodní bázi jako jsou minerální vody, termální bazény, parní lázně nebo sauny. Poslední vybraná definice ukazuje v jakých rovinách je možné lázeňství chápat. lázeňství není možné chápat jen jako medicínský pojem, ale z kontextu společenského rozvoje je nutné na něj nahlížet i z hlediska ekonomického a sociálně-politického. Pojem lázeňství tak vystupuje ve třech rovinách. (Dědina, 2004, s. 10) Jedná se tedy o to, že je zde spojen nejen vědní lékařský obor, kdy jde především o využívání přírodních léčivých zdrojů a poskytování péče nemocným, ale také souhrn činností a jednání ekonomického charakteru, kdy jde o dosahování co nejlepších ekonomických výsledků při co nejnižších provozních nákladech. V neposlední řadě jde o rovinu sociálně-politického systému, kdy je lázeňská péče poskytována občanům na základě doporučení lékaře specialisty a návrhu ošetřujícího lékaře. 1.2 Definice balneologie Jedná se o vědní disciplínu, která se zabývá lázeňstvím, i zde existuje množství definic, které se pojmem balneologie zabývají, jako například Vědní obor zabývající se lázeňstvím se nazývá balneologie. Ta zahrnuje v první řadě balneoterapii jako léčebnou a preventivní lékařskou disciplínu. Balneologie je snad jednou z nejstarších terapeutických metod lidské civilizace. (Kajlík, 2007, s. 7) Balneologie využívá k léčbě řadu různých metod, které napomáhají léčení, mezi nejznámější zajisté patří vodoléčba, různé pitné kúry, rehabilitace nebo dietoterapie a mnohé další léčebné procedury, které napomáhají k tomu, aby se zdravotní stav pacientů neustále zlepšoval. Podle Jandové, je balneologie nauka o léčení přírodními léčivými zdroji, jejich účincích na lidský organismus a o lázeňských léčebných metodách. (Jandová, 2009, s. 45) 12

Další definicí, kterou uvádí Výkladový slovník cestovního ruchu je, že Balneologie (anglicky balneology) lázeňské lékařství je lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích (minerální prameny pitné kúry, bahenní lázně, koupele aj.) a vytvářející tak předpoklady pro jejich využití jako lázeňských léčebných metod. (Zelenka, Pásková, 2012, s. 55) 1.3 Vývoj lázeňství v České republice po roce 1945 Zlatý věk lázeňství, jak je označována doba začátku 20. století nejen ve světě, ale i v Československu, utrpěl v období druhé světové války značnou ránu, co do svého rozvoje kulturního, společenského, ale i ekonomického. Po skončení války došlo opět ke zvýšení úrovně lázeňství. Služby však, především ubytování a stravování, začaly postupně ztrácet na úrovni, v Československu se tak stalo následkem politického vývoje. Nejprve se lázeňská zařízení stala součástí státního zdravotnického systému, následně byla po roce 1948 všechna zestátněna a stát se stal výhradním vlastníkem přírodních léčivých zdrojů. Po znárodnění se začaly objevovat tendence k přebudování lázní na ryze zdravotnická zařízení, došlo ke zřizování ordinací a laboratoří a postupně docházelo ke specializacím léčeben na konkrétní choroby a nemoci. Lázeňská léčba se stala nedílnou součástí preventivní a léčebné péče, což je rozhodující pro celý poválečný vývoj lázeňství v Československu. Do té doby převládající komerční a pojistný systém financování lázeňské péče byl tak zatlačován do pozadí optimistickou představou postupně zcela bezplatné lázeňské péče financované státním rozpočtem. (2004, s. 44). Tento úryvek z knihy J. Dědiny tak jasně ukazuje, jakým směrem se lázeňství v Československu mělo dále ubírat, nepodařilo se ho však uplatnit a prosadit do důsledku. Posun lázeňství do oblasti zdravotnictví byl stanoven v prvním jednotném lázeňském zákoně této doby, a sice v zákoně č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech. Byl zde hlavně zdůrazněn význam přírodních léčivých zdrojů a definování lázní jako zařízení preventivní a léčebné péče. V Československu tak v té době dle J. Dědiny vznikal jeden z nejmoderněji koncipovaných zdravotnických systémů v Evropě. (2004, s. 44) 13

V roce 1956 byl vydán zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, byla zde upravena lázeňská péče, která byla definována jako věcná dávka nemocenského pojištění a lázně byly vymezeny jako sociálně-ekonomický systém. V lednu 1957 došlo ke sjednocení lázeňství, kdy byly léčebné lázně začleněny v plném rozsahu do jednotné soustavy ostatních zdravotnických zařízení. Jejich řízení bylo svěřeno organizaci Československé státní lázně a zřídla. V této době péče přestala mít pro naprostou většinu obyvatelstva charakter dávky nemocenského pojištění a stala se přímo státem poskytovanou službou. (2004, s. 45). V následujících letech vystupoval stále více do popředí zdravotnický charakter lázeňství, bohužel však ekonomický charakter a s ním spojené problémy se odsouvaly do pozadí. V čele lázní totiž stáli výhradně lékaři a ti, ve většině případů, ekonomické podmínky neřešili. Tento vývoj bohužel pokračoval i v dalších letech a vyhlídky na zlepšení byly takřka nulové. V roce 1979 byla zpracována Koncepce rozvoje lázeňství do roku 2000, tento návrh však nepřinesl očekávané nové směry, ale omezil se pouze na návrh odstranění špatného současného stavu materiálně-technické základny s požadavkem na státní dotace. Zlom v lázeňství nastal po roce 1989, kdy začala postupná privatizace lázní, ale i restituce původním majitelům apod. Opět se zde objevila snaha vrátit lázním jejich zašlou slávu z dob minulých a úroveň zařízení i poskytovaných služeb se začala zlepšovat. V dnešní době tak opět Česká republika dokazuje, že zde lázeňství vždy bylo na kvalitní úrovni, což dokládá i věhlas lázeňských míst po celém světě. 1.4 Funkce lázeňství Hlavní podstatou a funkcí lázeňství je péče o zdraví člověka a obnovu jeho fyzických a psychických sil, s využitím přírodních léčivých zdrojů. Základní funkce lázeňství je možné shrnout do tzv. 6 R, kdy je jasně patrné, že lázeňství může současně působit nejen na naše tělo, ale i mysl a ducha. Jedná se konkrétně o tyto funkce: 14

Remedy (léčení) jedná se o nejdůležitější funkci, léčení zahrnuje procesy a postupy, které by měly bezprostředně navazovat na předchozí nemocniční nebo ambulantní péči Rehabilitace rehabilitace je druhou nejvýznamnější funkcí, prostřednictvím různých rehabilitačních metod se odborní pracovníci snaží odstranit nejen následky zranění a nemocí, ale i dalších zdravotních komplikací Revitalizace pacient by měl v lázních obnovovat nejen fyzické, ale i duševní síly a to díky působení lázeňského prostředí a klidovému režimu Relax bezprostředně souvisí s předchozí funkcí, pacient by měl v lázních odpočívat a zotavovat se z prodělaného onemocnění nebo úrazu Rejoice (potěšení) pacient by měl v lázních najít ztracené síly, uzdravit se a získat nový optimismus i elán do dalšího života Reflect (uvolnění) tato funkce má za úkol to, aby se pacient odpoutal od negativních problémů, které ovlivňují jeho životní styl a zbavil se jich i do budoucna 1.5 Lázeňská péče Lázeňská péče se dělí podle toho, jakým způsobem je hrazena. Délka základního léčebného pobytu dospělých je dnes po změnách, které vyvolaly rozporuplné reakce jak u odborné, tak u laické společnosti, na rozdíl od starého Indikačního seznamu stanovena na 21 dní, u dětí a dorostu se jedná o 28 dní. Je-li lázeňská léčebná péče poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař zdravotnického zařízení v lázeňské léčebně u vyznačených indikací podle konkrétního stavu pojištěnce výjimečně navrhnout její prodloužení. Prodloužení i jeho délka však podléhají souhlasu revizního lékaře pojišťovny. V České republice rozlišujeme celkem tři druhy péče: 15

Komplexní lázeňská péče J. Dědina ve své publikaci uvádí, že komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní péči nebo péči v odborných ambulancích a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo minimalizaci rozsahu invalidity. (2004, s. 14). Jedná se o případ, kdy celkové náklady na léčení, ubytování a stravování ve standardní předepsané úrovni platí za klienta pojišťovna. Tato léčba je povinná pouze u dětí a dorostu, kde je příspěvková péče možná, pouze na základě žádosti rodičů. Tato péče je čerpána v rámci pracovní neschopnosti. Příspěvková lázeňská péče v této publikaci se uvádí, že je příspěvková péče poskytována u nemocí uvedených v indikačním seznamu, kde nejsou splněny podmínky pro poskytnutí komplexní lázeňské péče. Může být poskytnuta nanejvýš 1krát za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. (2004, s. 15). V tomto typu lázeňské péče hradí pojišťovna pouze standardní léčení a ostatní výdaje spojené s pobytem v lázních si platí klient sám. Finanční výdaje bývají z pravidla u příspěvkové péče různé, a to podle délky léčebného pobytu, dále podle kvality ubytování nebo podle ročního období, které si pro lázeňské léčení klient vybere. Péče je čerpána v rámci dovolené. Samoplátci v knize je uvedeno, že v tomto případě není nutný návrh na lázeňskou péči a klient může být léčen bez jakéhokoliv doporučení. (2004, s. 15). Tento typ péče se ze zdravotního pojištění nehradí, jde tedy o samoplátce, kteří si hradí veškeré náklady, včetně zdravotní péče. Tento pobyt nemusí být jako jediný schválen revizním lékařem. 1.5.1 Indikační seznam Nový indikační seznam, který platí od 1. října 2012 a je upraven vyhláškou č. 267/2012 Sb. je značně odlišný od toho, který byl zažitý a platil do té doby. Nová platnost této vyhlášky způsobila značnou změnu ve struktuře návštěvníků lázní a v typech lázeňských pobytů, kdy byl převážně snížen objem pobytů v rámci komplexní lázeňské péče. 16

Indikační seznam stanovuje indikační zaměření lázeňské léčebny. Je vydáván ministerstvem zdravotnictví České republiky. Jsou zde definovány diagnózy schválené ministerstvem zdravotnictví, pro léčení v příslušném lázeňském místě a zařízení. Tento seznam je rozdělen na 11 indikačních skupin podle druhu nemoci, viz příloha 3. A to zvlášť na péči o dospělé a na péči o děti a dorost. Vždy je zde kromě onemocnění uvedeno číselné označení indikace, délka pobytu, typ lázeňské péče, komentář, kontraindikace a lázeňské místo, ve kterém léčba probíhá. 17

2 VYBRANÉ SLUŽBY V LÁZEŇSKÉM CESTOVNÍM RUCHU Služby poskytované v lázeňském cestovním ruchu tvoří ucelený obraz kvality lázeňského místa a zařízení. Jedná se o tyto služby: zdravotně léčebné služby, ubytovací služby, stravovací služby, společensko-kulturní služby, sportovně rekreační služby, komunální služby, služby cestovního ruchu. Veškeré tyto služby mají nezanedbatelnou roli v rámci lázeňského pobytu, tato práce je však zaměřena hlavně na služby léčebné, ubytovací a stravovací. Proto zde bude nejprve napsáno něco málo ke zbývajícím službám. Společensko-kulturní služby dělí se na služby aktivní a pasivní. Mezi aktivní služby patří například čítárny nebo také různé společenské hry, k pasivním službám se řadí návštěva divadla nebo filmu, různé výstavy nebo přehlídky. Sportovní a rekreační služby tyto služby se opět dělí na aktivní a pasivní. Za aktivní služby lze považovat pohybové terapie, chůzi, léčebné plavání nebo třeba Nordic walking 1. Mezi pasivní služby se řadí například golf, cyklistika, jezdectví tedy sporty, u kterých nedochází k přehnané fyzické aktivitě a jsou tak vhodným doplňkem lázeňské léčby. Komunální služby jedná se o služby, které jsou poskytovány lázeňskými městy nebo najatými firmami. Tyto služby zpravidla využívají nejen návštěvníci lázeňského místa, ale i lidé v místě žijící. Tyto služby zahrnují například úpravu parků, lesoparků a městské zeleně, odvoz odpadu, činnost prádelen a čistíren, úpravu a údržbu komunikací a mnohé další služby. Služby cestovního ruchu dělí se na služby informační, jako jsou služby turistických informačních center nebo orientační systém města a místa, a dále na služby cestovních kanceláří a cestovních agentur, kam patří například směnárenské služby, zprostředkování ubytování, tvorba zájezdů a výletů do blízkého, ale i širšího okolí lázeňského místa. 1 dynamická chůze se speciálními sportovními holemi, která má velmi pozitivní vliv na zdraví 18

2.1 Léčebné služby Jsou hlavní podstatou lázeňství a odlišují ho tak od jiných forem cestovního ruchu. Léčebné služby se dělí dle využívaných metod na klasické metody založené na přírodních léčivých zdrojích, dále na klasické metody založené na jiných principech (jako jsou například fyzioterapie, dietoterapie nebo magnetoterapie) a nakonec na netradiční léčebné metody a pohybové aktivity (jako akupunktura nebo sauna). Léčebné služby zahrnují vstupní, kontrolní a výstupní prohlídku ošetřujícího lázeňského lékaře, který stanoví potřebné léčebné procedury, jejich rozsah a systém aplikace. Samotná lázeňská léčba spočívá v aplikaci léčebných výkonů - procedur, doporučeného denního režimu pacienta a edukační složky, která má pacientovi napomoci osvojit si vhodné návyky i pro další běžný denní život. 2.2 Ubytovací služby Lázeňská ubytovací zařízení podléhají klasifikaci, což znamená, že se člení podle tříd (počet hvězdiček) a podle kategorií (druh ubytování). Mezi zvláštnosti lázeňských ubytovacích zařízení, které se nevyskytují na jiných místech, patří, že takovéto zařízení musí mít balneologické oddělení, dále je zde striktně vyžadován klidový režim a v neposlední řadě zde musí být přítomen zdravotní personál. Všechna lázeňská zařízení musí zcela dodržovat hygienické normy a personál musí mít potřebnou kvalifikaci. Ubytovací zařízení se podle J. Dědiny v jeho publikaci (2004, s. 18) dělí takto: Lázeňský penzion jedná se o ubytovací zařízení pro klienty lázní, na pokoji je vždy vlastní sociální zařízení, většinou se zde podávají pouze snídaně, ostatní stravování a služby probíhají mimo penzion. 19

Lázeňský hotel zpravidla se jedná o zařízení vyšší třídy, na pokojích je vlastní sociální zařízení, v hotelu se vyskytuje stravovací provoz pro všechny druhy stravování. Zdravotnický personál je přítomen buď přímo v hotelu, nebo v dalších balneoprovozech 2. Lázeňské sanatorium jedná se o ubytování, kde jsou nabízeny komplexní programy léčebně-preventivní lázeňské medicíny, tedy nejen ubytování, ale i různé diety, vlastní balneoprovozy nebo zdravotní personál s nepřetržitou službou. Jde tedy o poskytování komplexní péče na nejvyšší úrovni. Mezi další typy ubytování se řadí lázeňské domy a ubytování v soukromí, hlavně ubytování v soukromí nebo v penzionech nabývá v poslední době na intenzitě, jde totiž o často vyhledávaný typ ubytování pro klienty samoplátce, jejichž počet v poslední době stoupá. Tato ubytování sice nenabízejí velký rozsah služeb, ale jsou výhodná zejména cenově. 2.3 Stravovací služby Stravovací služby musí zajistit celodenní stravování klientů. Podle stavu klienta a podle rozhodnutí lékaře může být uplatňován dietní systém. Stravování bývá často součástí léčebných výkonů, a to například v případech, kdy se pacient léčí s nemocí zažívacího ústrojí, s diabetem, apod. Stravovací služby v lázeňském místě a zařízení se dělí podle toho, jaký typ stravování nabízejí. Režimové stravování tento styl stravování je využíván ve většině případů u pacientů, kteří jsou v lázních na komplexním lázeňském pobytu. Základem tohoto druhu stravování je to, že má svůj pevně stanovený řád a to po celý den. Stravování pacientů se skládá vždy ze snídaně, svačiny, oběda a večeře. Tyto pokrmy jsou pacientovi podávány zásadně v souladu s jemu stanovenou dietou, viz podkapitola 3.1, a jelikož je stravování řízeno řádem, má dokonce každý pacient přidělené místo u stolu, které je označeno jmenovkou. 2 zařízení pro využití přírodních léčivých zdrojů včetně celého komplexu podávání lázeňských výkonů 20

Tento druh stravování je většinou v restauraci s obsluhou, jen málokdy se vyskytuje podávání formou bufetu, na kterém pacient nalezne například ovoce nebo pečivo. Toto režimové stravování je prakticky totožné se stravováním v nemocničních zařízeních. Nerežimové stravování nerežimové stravování je stejné jako klasický provoz restaurace. Více než v normálním provozu se zde dbá na hygienické předpisy a na to, aby lázeňští hosté měli při konzumaci pokrmů a nápojů větší klid a celkově by zde mělo být příjemné prostředí. Tento druh stravování se využívá nejčastěji u pacientů s příspěvkovou lázeňskou péčí a hlavně u samoplátců. Doplňkové stravování zařízení, která nabízejí doplňkové stravování v lázních je nepřeberné množství, počínaje lázeňskými cukrárnami, kde je nabízena široká škála různých lázeňských oplatek, místních specialit, bylinných likérů, ale i dobrá káva a klasický cukrárenský sortiment. Mezi další takováto zařízení se řadí kiosky, bary, bufety nebo různá občerstvení. 21

3 DIETNÍ SYSTÉM Tato slova na serveru zdravi.e15.cz nejlépe vystihují, jaký je současný stav obrazu o dietním systému a stravování mezi lidmi v České republice, Bučka M. říká Vysloví-li lékař nebo nutriční terapeut před pacientem slovo dieta, dochází povětšinou k tomu, že se někteří zaleknou, jiní mají vlivem dezinformovanosti různé, většinou mylné představy. Málokteří vědí a jsou dostatečně informováni o tom, že v nemocnicích, lázních, léčebnách, ale i v dalších ústavech, kde se dietní systém používá, je každá strava, dokonce i racionální strava (normální), označována právě slovem dieta. (zdravi.e15.cz, 2013) Jistá forma dietního systému byla dodržována již v dřívějších dobách, jak se například uvádí v knize Obrazy z dějin lázeňství, kde se píše V středověkých regimentech zdraví nacházíme vedle sebe pravidla pro životosprávu, dietní pokyny, rady ke koupání, pouštění žilou a sázení baněk Řada lázní si postupně vytvořila svůj vlastní dietní systém, který byl v místě samém tradičně důsledně dodržován Lázně postavené na podnikatelském principu musily především za všech okolností vyhovět strávníkům v jejich požadavcích dietních a někdy i rituálně náboženských (Křížek, 2002, s. 210). V této knize je tak jasně uvedeno, že tradice diet, dietního systému a dietoterapie spadá jak do dob středověku, tak i do dob dávno před tím, protože například již Hippokrates považoval dietu za zvláštní druh výživy a stravování, kdy konzumujeme potraviny podle předem daného výběru. Dietní systém v Československu byl vytvořen v letech 1952 1954 a to celým kolektivem odborníků z řad lékařů se specializací na dietologii, dále pak za účasti dietních sester a dietních kuchařů. V roce 1968 byl systém přepracován a vyšlo jeho rozšířené vydání. Od roku 1980 byl systém upravován a inovován v rámci nových poznatků v oboru té doby. K posledním úpravám však došlo v roce 1985, což činí problém v inovacích do dnešních dnů, kdy některé druhy diet vznikají až v současnosti. 22