ST EDOVùKÉ DNY NA RADYNI

âervenec 2010 ST EDOVùKÉ DNY NA RADYNI ANEB JAK SE ÎILO VE ST EDOVùKU O víkendu 19. a 20. ãervna 2010 hrad Radynû jiï letos potfietí oïil stfiedovûkem. Uskuteãnila se totiï dal í z akcí, které pro náv tûvníky hradu Radynû pfiipravilo mûsto Star Plzenec. Pfiíchozí se mohli pomyslnû pfienést do doby dávno minulé, do doby stfiedovûku. Pfiipraven byl zajímav program s ukázkami stfiedovûk ch fiemesel. Uvnitfi hradní vûïe se mohli náv tûvníci nejen dozvûdût, ale také si vyzkou et, jak se dfiíve ruãnû tkalo. Nûktefií odváïlivci, ktefií si oblékli drátûnou ko ili, se na vlastní kûïi pfiesvûdãili o tûïkém Ïivotû stfiedovûkého rytífie. Zajímavé byly ukázky v roby zbraní a zpûsobu dobového odívání vãetnû v ech praktick ch odûvních doplàkû - spodního prádla nevyjímaje. Hradem Radyní se nesla libá vûnû peãen ch obiln ch placek a dal ích pokrmû, které vybízely k ochutnávce. Zvoniv zvuk kováfiského kladiva se oz val do irého okolí a hlasitû dával vûdût v em pocestn m, Ïe na Radyni to opravdu Ïije! Více informací vãetnû kalendáfie akcí na Radyni 2010 najdete v kulturní rubrice tohoto mûsíãníku a na www.staryplzenec.cz Eva Vlachová Foto Jifií Vlach VÛnû obiln ch placek lákala k ochutnávce. Velkému zájmu se tû ily ukázky kováfiského fiemesla. Hradní vûï Radynû oïila stfiedovûkem.

Strana 2 RadyÀské listy ãervenec 2010 INFORMACE ZE SCHÒZÍ RADY MùSTA STARÉHO PLZENCE OBSAH 11. schûze 27. kvûtna 2010 RM souhlasila, na Ïádost Zemûdûlské vodohospodáfiské správy, s vydáním prohlá ení mûsta o souhlasu s vydáním územního a stavebního rozhodnutí pro stavbu ZKT SEDLEC, fie ící zkapacitnûní koryta Tymákovského potoka a protipovodàovou ochranu v Sedlci v rámci programu ProtipovodÀová opatfiení 2. Etapa financovaného z prostfiedkû EU, a s trval m a doãasn m záborem stavbou dotãen ch pozemkû mûsta v k.ú. Sedlec, Tymákov a LhÛta; schválila uzavfiení darovací smlouvy se skupinou majitelû nemovitostí v chatové lokalitû Ostrá HÛrka tj. spoluvlastníkû novû vybudovaného vodovodního fiadu pro napojení chatové osady, jejímï pfiedmûtem je bezúplatné pfiedání tohoto vodovodu mûstu, a uzavfiení esti smluv s vlastníky pozemkû, na kter ch je tento vodovod vybudován, o zfiízení vûcného bfiemene mûstu, spoãívajícího v právu vést na tûchto pozemcích v e uveden vodovodní fiad vãetnû práva vstupovat na dotãené ãásti pozemkû za úãelem zaji tûní jeho provozu, oprav, údrïby a pfiípadné likvidace; schválila rozdûlení hospodáfiského v sledku pfiíspûvkové organizace ZU ÚVODNÍK.......................... 1 ZE ÎIVOTA MùSTA................. 2 4 SERIÁL HISTORIE............... 4 6 PRÁVNÍK VÁM RADÍ................. 6 KULTURA........................ 7 8 NA E KOLY...................... 8 11 JUNÁK............................... 12 PION R.............................. 12 SPOLEâENSKÉ ORGANIZACE...... 13 14 âtená I PÍ Í....................... 14 RÒZNÉ........................... 14 SPORT............................ 15 INZERCE................. 4, 13, 14, 16 Star Plzenec za rok 2009 návrhu fieditele koly, tzn. 50% tdo rezervního fondu a 50% do fondu odmûn; souhlasila s pfiijetím finanãní dotace od Agentury ochrany pfiírody a krajiny âr v roce 2010 na údrïbu vefiejné zelenû v lokalitû na HÛrce; nesouhlasila se sníïením místního poplatku za provoz systému shromaïìování, sbûru, pfiepravy, tfiídûní, vyuïívání a odstraàování komunálních odpadû pro rok 2010 Jitce Tou ové; vzala na vûdomí ustanovení stavebního zákona ã. 183/2006 Sb. vyïadující pfii stavebním fiízení doloïení práva stavebníka zaloïeného smlouvou provést stavbu na cizím pozemku, tj. napfi. na pozemku mûsta v pfiípadû budování pfiípojek infrastruktury, schválila cept smlouvy o právu provedení stavby a souhlasila se zplnomocnûním stavebního technika mûsta starostou k uzavírání takov ch smluv se stavebníky; souhlasila, na návrh Bytového hospodáfiství, s opravou podlahy pronajat ch nebytov ch prostorû v Sokolovnû zaji tûnou nájemcem spoleãností STRAKA vy ívání s.r.o., které bude z toho dûvodu prominuta jedna mûsíãní splátka nájemného; souhlasila s pfiijetím finanãního daru 30.000 Kã Matefiskou kolou Star Plzenec urãeného na vybavení zahrady koly; souhlasila s pofiízením 3 ks baterií pro svítilny ADALIT L 200 vãetnû nabíjeãek a jejich pfiíslu enství do v bavy hasiãského automobilu JSDH Star Plzenec podle pfiedloïené cenové nabídky; souhlasila s úhradou tisku broïur vydávan ch ke 130. v roãí zaloïení Sboru dobrovoln ch hasiãû ve mûstû z rozpoãtu JSDH Star Plzenec v roce 2010; vzala na vûdomí informaci starosty o investiãních akcích mûsta a o nezbytnosti provedení oprav nûkter ch místních komunikací, souhlasila provedením poptávky na provedení tûchto prací u nûkolika dodavatelû; schválila uzavfiení smlouvy o dílo se spoleãností Stavpran, spol. s r. o. na provedení stavby PÛdní vestavba Z Sedlec ; vzala na vûdomí zápis z kontroly provedené lesní komisí 6. kvûtna 2010 v mûstsk ch lesích a zamûfiené na vedení prvotní i následné evidence o tûïbû a prodeji dfieva. Kontrolou nebyly zji tûny Ïádné závady; schválila v jimku v poãtu dûtí M Star Plzenec ve v i 28 ve tfiídû pro kolní rok 2010-11; souhlasila s poskytnutím finanãního pfiíspûvku 3.000 Kã Diakonii âce stfiedisku Radost v Merklínû na denní dopravu obãanky mûsta se zdravotním postiïením -pí Forejtové; souhlasila se zápisem do kroniky mûsta za rok 2009 podle návrhu kronikáfiky pí Fenclové. 12. schûze 10. ãervna 2010 RM nesouhlasila s prodejem ãásti pozemku parc. ã. 54 (PK) v k.ú. Sedlec poïadovan m majitelem sousedních nemovitostí; vzala na vûdomí Ïádost manïelû Majerov ch o prodej pozemku pro stavbu rodinného domu ve mûstû; uloïila MûÚ, na základû usnesení ZM ze dne 29.03.2010 bod B 7, zvefiejnit zámûr mûsta prodat pût stavebních parcel novû oddûlen ch pozemkû parc. ã. 343/179, 343/180, 345/87, 345/88 a 345/89 v k.ú. Star Plzenec v ulici Ke Hfii ti za minimální cenu ve v i 1.400 Kã za m2 zájemcûm, ktefií pfiedloïí nejvy í nabídky; schválila uzavfiení dohody se spoleãností Media Production Music s.r.o. o uspofiádání koncertu Pavla Dobe e na hradu Radyni dne 23. 07. 2010 a o reklamní spolupráci s mûstem; vzala na vûdomí opakovanou Ïádost Aleny paãkové o finanãní pfiíspûvek na úhradu ãásti nákladû na jí jiï provedenou opravu chodníku na pozemku mûsta pfied jejím domem ãp. 957 v ulici K Lomu, kdy Ïadatelka namítá provedené zhodnocení majetku mûsta, a souhlasila proto s úhradou vynaloïen ch nákladû za materiál, kdyï náklady na provedení prací na opravû chodníku ponese Ïadatelka sama; souhlasila s v pûjãkou klavíru umístûného v obfiadní síni radnice pfiíspûvkové organizaci Základní umûlecké kole Star Plzenec a s následn m provedením jeho generální opravy o pfiedpokládané v i nákladû cca 155.000 Kã, které uhradí ZU ze svého rozpoãtu v následujícím roce; souhlasila s poskytnutím finanãních pfiíspûvkû z rozpoãtu mûsta v roce 2010 spoleãensk m a sportovním organizacím pûsobícím na území mûsta na jejich ãinnost podle návrhu místostarosty dr. Háka a s nav ením pfiíspûvku SK házená TJ Sokol Star Plzenec o 5.000 Kã na pofiízení nov ch ochrann ch sítí za brankami na hfii ti; vzala na vûdomí vyïádané cenové nabídky na nutné opravy místních komunikací od spoleãností STRABAG, a. s., STAVAS spol. s.r.o. a SILNICE NEPOMUK s. r. o., stanovila pofiadí oprav místních komunikací v ulicích Luãní, Baslova, Sládkova a Tomá kova a uloïila starostovi dojednat upfiesnûní jednotliv ch nabídek a v sledn návrh pfiedloïit k rozhodnutí RM na její schûzi 24. 06. 2010; schválila uzvafiení darovací smlouvy se sdruïením SPIM Team pofiádajícím sportovní akci v mûstsk ch lesích, jejímï pfiedmûtem je pfiíspûvek 1.000 Kã do lesního fondu; schválila uzavfiení smlouvy s PlzeÀsk m krajem o poskytnutí úãelové dotace 1.500.000 Kã mûstu na ãásteãné pokrytí nákladû na pofiízení nového poïárního vozidla pro potfieby JSDH Star Plzenec.

Strana 3 RadyÀské listy ãervenec 2010 ZMùNA PÒSOBNOSTI MùSTSKÉHO Ú ADU Mûstsk úfiad Star Plzenec oznamuje, Ïe podle ustanovení zákona ã. 150/2010 Sb., kter m se mûní zákon ã. 254/2001 Sb., o vodách a o zmûnû nûkter ch zákonû (vodní zákon), pfiestává dnem 1. srpna 2010 vykonávat agendu tzv. vodoprávního úfiadu pfiíslu ející povûfien m obecním úfiadûm, tzn. zejména nebude jiï povolovat pro potfieby jednotliv ch obãanû (domácností) odbûr a jiné nakládání s povrchov mi nebo podzemními vodami, zfiizování, zmûny a odstraàování vodních dûl, která s tímto odbûrem nebo nakládáním souvisejí, a vydávat souhlas ke stavbám, k tûïbû nerostû nebo k terénním úpravám v záplavov ch územích a v ochrann ch pásmech vodních zdrojû. Po tomto datu budou pouze dokonãena zahájená správní fiízení v tûchto vûcech. Tuto agendu vodoprávního úfiadu bude novû vykonávat obecní úfiad obce s roz- ífienou pûsobností, kter m je pro mûsto Star Plzenec a ostatní obce ve správním obvodu na eho mûstského úfiadu Magistrát mûsta Plznû (MMP). Îádosti a podání ve v e uveden ch vûcech je proto od 1. srpna 2010 nutné adresovat MMP, Odboru stavebnû správnímu, kroupova 4, 306 32 PlzeÀ ãi podávat buì osobnû v podatelnû MMP, kroupova 5 nebo prostfiednictvím elektronické podatelny MMP: http://e-podatelna.plzen.eu/. Prvního ãervence to bylo 10 rokû, co mûsto Star Plzenec odkoupilo od podniku Jitona Sobûslav a. s. závod v na em mûstû. Co pfiedcházelo tomuto neobvyklému kroku v samosprávû mûst a obcí? Vedení Jitony Sobûslav rozhodlo poãátkem roku 2000, Ïe závod ve Starém Plzenci zru í, v robu a ve keré strojní vybavení pfiestûhuje do matefiského závodu Sobûslav a objekty v na em mûstû prodá. V tu dobu bylo v na em závodû cca 90 zamûstnancû, s kter mi ukonãí pracovní pomûr a nûkolika málo jedincûm nabídne pracovní místa v závodû Klatovy ãi Sobûslav. Po tomto rozhodnutí vedoucích ãinitelû Jitony mne nav tívil fieditel staroplzeneckého závodu pan Karel Sokol s dotazem, zda by mûsto nemûlo zájem závod koupit, a tím zachovat ve mûstû pracovní místa (vût inou staroplzeneck ch obãanû) a zároveà zabránit opu tûní celého v robního areálu blízko centra mûsta. S pfiedstavou, jak by dopadl opu tûn areál bûhem nûkolika málo mûsícû (viz kasárna v Plzni-Slovanech) a s takov m nárûstem poãtu nezamûstnan ch jsem slíbil, Ïe jeho návrh pfiednesu na zasedání rady mûsta. Na Ïádost radních jsem si vyïádal rozbory hospodafiení staroplzenecké Jitony za posledních 5 rokû, seznámil se s v robním programem a hledal nezávislého odborníka na nábytkovou v robu. V hledání odborníka mûlo mûsto první Èastnou ruku, neboè se mi podafiilo seznámit se s ãlovûkem, kter cel Ïivot v této profesi pracoval a vûci naz val prav mi jmény, byè velmi tvrd mi. Závûr jeho hodnocení znûl jednoznaãnû: KdyÏ to nikdo nevytuneluje, fabrika nemûïe zkrachovat. Chce to v ak roz ífiit v robní sortiment je tû o dal í v robní programy. V té dobû totiï v závodû byly pouze dva hlavní v robní programy: sesazování d h a v roba zásuvek. Tfietím programem, velmi nepodstatn m, bylo obalování profilû (cca 10 % z celkového objemu v roby). Ing. Zdenûk Kugler, tajemník mûstského úfiadu 10 let PRONAPu S tímto závûrem jsem seznámil radu mûsta a ta rozhodla, Ïe v pfiípravû na odkoupení budeme pokraãovat. Nav tívil jsem spolu s fieditelem závodu vedení Jitony Sobûslav a tam jsem prezentoval rozhodnutí rady mûsta. Pfii tomto jednání jsem byl informován o kupní cenû ve v i 43,5 mil. Kã. ZároveÀ bylo dohodnuto, Ïe mûsto bude jmenovat právníka, kter bude spolupracovat s právníkem Jitony Sobûslav na vypracování kupní smlouvy. Ve volbû jmenování právníka za na e mûsto jsme mûli Èastnou ruku podruhé. Ilustraãní foto Pronap Star Plzenec. JUDr. Kosnar se zhostil své práce bezchybnû, a to vãetnû zaloïení s. r. o., zapsání do obchodního rejstfiíku a ostatních úkonû spojen ch se vznikem nové firmy. Budoucí firma mûla uï svoje nové jméno PRONAP s. r. o. Dal ím úkolem pro mne jako starostu bylo (tento úkol jsem si dal v ak pfied sebe sám), Ïe problematiku s nákupem PRONAPu vysvûtlím a následnû pfiesvûdãím ãleny ZM tak, aby minimálnû dvû tfietiny zastupitelû hlasovaly pro zakoupení firmy, a tím byl mandát nezpochybniteln. Pfii hlasování na zasedání ZM hlasovalo 15 ãlenû pro a 2 se zdrïeli. Následnû kupní smlouva byla podepsána, mûsto se 1. 7. 2000 stalo jedin m majitelem PRONAPu. Je tû pfied podepsáním kupní smlouvy byl s âeskou spofiitelnou pfiedbûïnû dojednán úvûr ve v i 50 mil. Kã. 6,5 mil. Kã, o které byl úvûr vy í neï kupní cena, bylo pouïito jako provozní kapitál pfii rozjezdu nové firmy. Jako zástava na tento úvûr byl vyuïit majetek firmy. Z fiad nûkter ch obãanû Starého Plzence se snesla vlna kritiky o tomto nákupu. Nejvût ím kritikem byl pan Jaroslav Wohlmut, kter v ãlánku RL vypoãítal, jakou ãástkou jsem jako starosta zadluïil kaïdého obãana Sedlce a Starého Plzence vãetnû kojencû. Pan Jaroslav Wohlmut je ten Jaroslav Wohlmut, kter dnes vykonává funkci místostarosty a je jednatelem PRONAPu za mûsto jako majitele. Je tû bych rád zdûraznil skuteãnost, jak mûsto zabezpeãilo pfiípadné patné hospodafiení firmy. Rada mûsta se usnesla, Ïe zároveà jako valná hromada v s. r. o. se budeme pravidelnû kaïd mûsíc scházet ve firmû, kde budeme seznámeni s ekonomick mi v sledky hospodafiení za kaïd uplynul mûsíc, vãetnû stavu v ech úãtû, které firma má. Tím jsme chtûli zajistit, abychom jakékoli patné hospodafiení firmy zjistili v samém poãátku. Po ãase nûkolika mûsícû jsme konstatovali, Ïe jsme mûli Èastnou ruku potfietí. Spoãívala v tom, Ïe vedení firmy tvofií lidé na sv ch místech, ktefií mají jedin zámûr prosperitu firmy. Jisté pochyby o moïném vytunelování zmizely a to, Ïe dnes firma po 10 letech existence prosperuje se ziskem, ze kterého pofiizuje nové investice, a pravidelnû splácí úvûr, je zásluhou pfiedev ím fieditele Karla Sokola a ekonoma Ing. Petra Blabola. Pánové, díky Vám. Jaké jsou v sledky PRONAPu po 10 letech? Firma postavila 2 nové v robní haly v roce 2001 a 2006 v cenû 6,5 mil. Kã, aby bylo moïné roz ífiení sortimentu v roby. Dále zakoupila nové stroje a novou technologii ve v i 15,1 mil. Kã. Suma sumárum pofiízené nové investice ãiní cca 21,6 mil. Kã. O tuto ãástku se zv il majetek PRONAPu, jin mi slovy majetek mûsta. Z úvûru, kter jsem zmínil v pfiede l ch fiádcích, zb vá k dne nímu dni zaplatit jiï necel ch 15 mil. Kã. TrÏní cena PRONAPu v souãasné dobû hrub m odhadem ãiní 80-100 mil. Kã. Toto je majetek na eho mûsta. Investice mûsta ãinily 100.000 Kã jako vklad na zaloïení s. r. o., které, jak se domnívám, byly uï dávno mûstu PRONAPem vráceny. Po tûch 10 letech se bez muãení pfiiznávám, Ïe tato kauza byla v mé starostovské éfie jednou z nejtûï ích, pfiipravila mû mnoho bezesn ch nocí, ale nelituji. Pavel Kondr

Strana 4 RadyÀské listy ãerven 2010 JAK VYPADALO HOSPODA ENÍ MùSTA V ROCE 2009 Zastupitelstvo mûsta (ZM) projednalo na svém zasedání dne 28.ãervna závûreãn úãet za rok 2009. Se závûreãn m úãtem se obãané mohli, kromû zasedání ZM seznámit i na úfiední desce a na internetu. Jaké tedy byly v sledky? V dûsledku hospodáfiské krize do lo k niï- ímu v bûru daní o 6,5 mil. Kã. Tento v padek byl vyrovnán finanãním ziskem za prodej Letkovského lomu. Mohly tak b t pokryty v plné v i provozní v daje napfi. sbûr a svoz komunálního odpadu 6,2 mil. Kã, pfiíspûvek kolám na jejich ãinnost ve v i 5,7mil. Kã, pro údrïbu mûsta 4,5 mil. Kã, peãovatelská sluïba 2,1mil. Kã, dopravní obsluïnost 1,9 mil. Kã na vefiejné osvûtlení 1 mil. Kã, na ãinnost místí správy 11,8 mil. Kã, odmûny pro zastupitele a ãinnost v borû a komisí 2,5 mil. Kã, ãinnost JSDH Star Plzenec a Sedlec 700 tisíc Kã. Nemusely b t kráceny ani finanãní ãástky na investiãní akce. Byl vybudován chodník v Havlíãkovo ulici za 3,5 mil. Kã, provedena oprava místních komunikací za 2,8 mil. Kã, byla provedena rekonstrukce vody, odpadû, um váren, záchodû a v mûna oken v M ve Starém Plzenci za1,3 mil. Kã, prodlouïen vodovodní fiad v Podhradní ulici za 810 tis. Kã., pfiivedena elektfiina a zaji tûna vlastní voda na hfibitov 500 tis. Kã., dokonãen Skatepark za 400 tis. Kã. a fiada dal ích drobn ch akcí. Mohlo b t pokraãováno i v projektové pfiípravû dal ích akcí v rozsahu 3mil. Kã. Finance byly pfiipraveny i na pfiípadné rozbûhnutí investiãních akcí pfii získání dotací. Bylo zaïádáno o dotace na ulice Gorkého, Sv. âecha a Eduarda Bene e, na sportovní halu u koly a na v stavbu ãistiãky odpadních vod a kanalizaci Sedlce a Malé Strany. Vzhledem k tomu, Ïe se nepodafiilo Ïádnou z tûchto jmenovan ch dotací v roce 2009 získat, skonãil rozpoãet saldem 8,5 mil. Kã. Finanãní prostfiedky na úãtech mûsta ãinily k 31.12.2009 16,5 mil. Kã. Dluhy mûsta koncem roku pfiedstavují 57 mil. Kã. Z toho, dluh 13,8 mil. Kã je splácen PRONAPem, SBD Radynû 3,8 mil.kã splácí bytové druïstvo, SBD Andrej ky 10,8 mil.kã splácí bytové druïstvo, 2,2 mil. Kã Fond rozvoje bydlení je na zvlá tním úãtu a v leto ním roce bude splacen. Pouze pûjãky 1,3 mil. Kã hotel Sedlec a 25,3 mil. Kã, první etapa kanalizace a âov splácí mûsto. Pfiízniv stav v hospodafiení je i za první mûsíce leto ního roku kdy koncem mûsíce kvûtna bylo na úãtu 20 mil. Kã. Není tedy pravdou, Ïe by hospodáfiství na eho mûsta bylo na úrovni ecka a ani na úrovni státu.. Tuto milnou informaci si pravidelní ãtenáfii RL mohli pfieãíst v minulém ãísle. Samozfiejmû, Ïe realizací získané dotace na v stavbu ãistiãky odpadních vod a kanalizaci Sedlce a Malé Strany bude muset dojít k pûjãce a ke zv ení dluhu mûsta. To je v pfiípadû realizace akcí tak velkého rozsahu bûïné a mûsto se s tím musí vyrovnat. Josef Sutnar, ãlen rady mûsta DOMY â. P. 81, 82 A 83 DÛm ã. p. 81 není zmínûn v Ïádném starém seznamu. Nelze tedy fiíci nic o jeho dfiívûj ích majitelích. O tûch novûj ích majitelích také nemohu nic fiíci, protoïe ve stavebním archivu mûsta není o nûm Ïádná zmínka. Musel zde stát nejménû jiï v polovinû osmnáctého století, protoïe byl oãíslován jiï pfii prvním ãíslování domû v roce 1770. DÛm stojí na rohu ulic Palackého a Svatopluka âecha. Podle povûsti a kroniky Martina Hru ky nûkde na tomto místû stával kdysi kostel svatého Martina jeden z osmi kostelû, které v Plzenci byly. Svûdãí o tom i nálezy hrobû v pfiilehl ch zahradách. Shodou okolností stával v téïe dobû pfiímo naproti na pozemcích ã. p. 80 (Ha kanûv dvûr) dal í kostel sv. Václava ḊÛm ã. p. 82 stojí v ulici Svatopluka âecha a podle robotního seznamu z roku 1777 v nûm Ïil Ignác olar, domkáfi na obci, kter byl povinen 13 dny pû í roboty roãnû. O novûj ích majitelích není nic známo, protoïe ve stavebním archivu mûsta není vûbec zmínûn.

Strana 5 RadyÀské listy ãervenec 2010 DÛm ã. p. 83 stojí také v ulici Svatopluka âecha a podle kroniky Martina Hru ky, tedy ve druhé polovinû devatenáctého století, se tam po chalupû fiíkalo U ZíkÛ. DÛm je zmínûn jiï v Urbáfii z roku 1719. Tehdy v nûm Ïil chalupník Jan olar a brzy po nûm jeho syn Tomá olar. Hospodafiil na v mûfie 12 strychû, asi 4 hektary a mûl k tomu 1 konû, 1 vola a 1 krávu. Podle robotního seznamu z roku 1777 zde potom Ïil chalupník Kry tof Bláha. Ten mûl vymûfienu daà z roku 1773 ve v i 8 zlat ch a 59 krejcarû. T dnû mûl k tomu povinnost 2,5 dne roboty. Svatopluk Mare DÛm ã.p. 81, jehoï historii pfiipomíná ãlánek. Foto Eva Vlachová Co âech, to muzikant. Toto pfiísloví platí ve velké mífie i pro obãany ze Starého Plzence. Mnozí pamûtníci nejstar ích generací muzikantû jiï nejsou mezi námi, a nám pfiipadá za vhodné tûm mlad ím (a budoucím) vzpomenout tuto hezkou tradici muzikantství ve Starém Plzenci. Pfiíspûvek je i v zvou k doplnûní historie, pfiípadnû i k podnícení diskuse o krásné tradici v na em mûsteãku. Zdrojem informací jsou osobní vzpomínky autora tohoto ãlánku, rozhovory s Ïijícími nebo pozûstal mi plzeneck ch muzikantû, muzikologická literatura a nûkteré star í fotografie. StaroplzeÀáci Z odpadlíkû JÛzova orchestru vznikl v r. 1940 taneãní orchestr (pozdûji nazvan StaroplzeÀáci) pod vedením kapelníka Jaroslava Îení ka, kter hrál na saxofon. Dal í zakládající ãlenové kapely: Václav Soukup saxofon, Jan Baxa saxofon, Jaroslav Hucl trubka, Josef Královec trombon, Jan Bystfiick klavír, Josef HISTORIE PLZENEâTÍ MUZIKANTI pokraãování seriálu Historie osídlení Starého Plzence, zejména mlad í doby bronzové a doby Ïelezné, je spojena s ãinností v znamného prûkopníka ãeské archeologie, archeologa amatéra Franti ka Xavera France (1838-1910), zahradníka na zámku Kozel. Franti ek Xaver Franc se narodil 3.12.1838 v Hostivici u Prahy v rodinû ãeského uãitele.v pûti letech osifiel a vychovávali jej pfiíbuzní. Ti dopfiáli mimofiádnû inteligentnímu chlapci pouze základní vzdûlání ve vesnické kole a pak jej dali ve 12 letech do uãení k zahradníkovi. Po práci pomocníka v praïské botanické zahradû a po praxi v zámeck ch zahradách vídeàského císafiského zámku Schönbrunn pak F. X. Franc devût let Kapela ukonãila svoje pûsobení v r. 1968. Úslavan Pûvecko ochotnick spolek sloïen z místních hudebníkû. Jedním z nejv znamnûj ích vystoupení bylo provedení Smetanovy kantáty âeská píseà (v karvan kontrabas, Václav karvan bicí. SloÏení kapely se v prûbûhu dal ích let samozfiejmû obmûàovalo. Objevují se zde jména: Jaroslav Kopejtko, Radislav Herejk, r. 1940), koncert ke 100. v roãí narození A. Dvofiáka (1941) a k 10. v roãí úmrtí plzeneckého rodáka Stanislava Sudy. Foto Ing. Josef Such Václav Soukup, Zdenûk Batûk, Václav Hájek, Jifií lechta, Jan Uzel, Miroslav Jansa, Zdenûk Kfiepel, Jaroslav Ferda, Jindfiich Buriánek, Jifií Kasten, Josef Královec, Josef Miãan, Karel kopek, Ladislav âadek (pozdûji kapelník), Miroslav Fiala, Václav karvan ml. a dal í. Z fiady zpûvákû je známá Ludmila Lisá (provdaná Kotnauerová). Taneãní orchestr StaroplzeÀáci. Foto archiv FRANTI EK XAVER FRANC (PRVNÍ ARCHEOLOG VE STARÉM PLZENCI) pûsobil jako zahradník u SchwarzenberkÛ na zámku Hluboká. V ãervnu 1871 jej pfiijímá do sv ch sluïeb hrabû Arno t Franti- ek z Vald tejna a Vartenberka jako umûleckého zahradníka na zámek Kozel. V estrannû nadan F.X. Franc (dobfie zpíval, hrál na nûkolik hudebních nástrojû, kreslil, vyfiezával, fotografoval) se vrhl do práce. Na Kozlu vybudoval bûhem let pfiekrásn anglick park, pln vzácn ch stromû a kefiû (dovezl jich kolem 6 tisíc!) a ve sklenících pûstoval vzácné rostliny. Proto- Ïe pfii roz ifiování parku narazil na rûzné historické objekty (hlavnû na zbytky zanikl ch stfiedovûk ch vesnic a na pravûké mohyly), podnítilo to jeho zájem o historii. (Pokraãování na str. 6) F. X. Franc autoportrét (kresba tuïkou, 1880)

Strana 6 RadyÀské listy ãervenec 2010 Místo posledního odpoãinku F. X. France na Ústfiedním hfibitovû v Plzni. Foto Mgr. Miroslav âadek (Dokonãení ze str. 5) Zpoãátku to povaïoval jen za druh zábavy, aby se v zimû nenudil. Zaãal studovat odbornou literaturu, na zahradnick ch cestách po Nûmecku a Itálii nav tûvoval tamní muzea. KdyÏ v ak r. 1878 prokopal svou první mohylu na pohfiebi ti v sousedství táhlavické myslivny Hájku, zjistil, Ïe se neshoduje s tehdej ími romanticko-fantazijními popisy mohyl. Proto se rozhodl mohyly prozkoumat co nejpodrobnûji. V tom jej podporoval syn hrabûte Arno t Karel, kter se také zajímal o historii. F. X. Franc se postupnû bûhem vykopávek jako archeolog-amatér stal tvûrcem nové metody, která pfiedbûhla svou dobu: metody plo ného v zkumu. Mohyly zkoumal po vrstvách a zamûfioval polohu i v - kopis jednotliv ch pfiedmûtû. (To mu pozdûji umoïnilo ãasovû od sebe odli it jednotlivé nálezové celky). Na rozdíl od ostatních archeologû-odborníkû, ktefií se zamûfiovali pfii v zkumu pouze na celé nádoby a kovové pfiedmûty, zajímaly F. X. France i stfiepy, rûzné úlomky, zbytky dfieva apod. Pfii urãování pûvodu nálezû se radil i s odborníky z jin ch oborû: lidské kosti zkoumali uãitelé Lékafiské fakulty Karlovy univerzity, zvífiecí kosti paleontologové a zoologové, kamenné nástroje geologové a chemické rozbory bronzu provádûli chemici. Nûkteré rozbité nádoby se úspû nû pokou el slepit a zrekonstruovat. Na svou dobu vytvofiil ke kaïdé mohyle s nálezy velice podrobnou dokumentaci: kaïdá mohyla dostala svûj arch 75 cm x 25 cm se jménem lokality a ãíslem a na tento arch lavírovanou kresbou tu í zakreslil podobu mohyly a její vnitfiní uspofiádání, naãeï kolem dokola zakreslil v echny pfiedmûty, které se v ní na ly. Ke kaïdé mohyle pak vytvofiil podrobnou písemnou zprávu. Pomocí tabule a zprávy tak vytvofiil pfiesn obraz sloïení mohyly, kter se dal vyuïít i po mnoha letech, i kdyï se ãást pfiedmûtû ztratila. Postupnû se nauãil i konzervovat a restaurovat nálezy. Také se pokusil roztfiídit pravûk na jednotlivá období: na pût kultur, témûfi shodnû s dne ní chronologií (na kulturu A - dne ní neolit, B - dne ní eneolit, C - stfiední dobu bronzovou, D - hal tatskou dobu a E - keltské období). Tento nadan ãlovûk v ak trpûl po cel Ïivot jednak svou v bu nou povahou, jednak komplexem ménûcennosti (kvûli nedostateãnému vzdûlání, ale hlavnû pro své tûlesné posti- Ïení byl mal a hrbat ). Zhruba bûhem 20 let se F. X. Francovi podafiilo prozkoumat na PlzeÀsku zhruba kolem tfií stovek mohyl (hlavnû z doby bronzové a star í doby Ïelezné). Také prozkoumal dvû eneolitická a jedno neolitické sídli tû, hrad Lopatu i nûkolik stfiedovûk ch sídli È. Na fiece Úslavû pracoval na sedmi mohylov ch pohfiebi tích a na pûti lokalitách prokopal jednotlivé mohyly. Jedním z nejbohat ích nalezi È byl soubor mohyl na vrchu HÛrka, kde se na ly i zlaté pfiedmûty. V 80. létech 19. stol. pak F. X. Franc ze sv ch nálezû vytvofiil v jednom sálu zámku Kozel archeologické muzeum. V sledky jeho prokopávání mohyl mezi Star m Plzencem a Blovicemi zpûsobily mezi odborníky velk zájem. F. X. Franc si dopisoval s ãeln mi evropsk mi archeology své doby a setkával se s nimi. O jeho nálezy projevilo zájem Pfiírodovûdné muzeum ve Vídni, coï hrabû Vald tejn odmítl (chtûl mít vlastní muzeum). Z podnûtu svého zamûstnavatele se pak F. X. Franc rozhodl své nálezy zpfiístupnit v monografii. Hrabû Vald tejn v ak slíbil peníze na vydání jen tehdy, bude-li dílo napsáno nûmecky. F. X. Franc mûl pouze ãeskou kolu, v psaní byl neobratn, a tak se práce protáhly. KdyÏ v ak v r. 1890 pfiedal Vald tejnovi spis táhlauer Ausgrabungen (ãili táhlavské vykopávky), kritizoval Vald tejn jejich obsah a zalekl se nákladû. KdyÏ pak nûkteré nálezy daroval do Vídnû, hluboce uraïen F. X. Franc podal v povûì. Správa Mûstského historického muzea v Plzni hledala totiï nového sekretáfie, tj. vlastnû fieditele a jediného zamûstnance muzea. F. X. Franc toto místo získal a od r. 1893 se pak jiï vûnoval pouze odborné práci: prokopal kolem stovky dal ích mohyl a hrobû, publikoval, nav tívil muzea v Rakousku, Nûmecku a ve v carsku. V r. 1904 ode el ze zdravotních dûvodû na odpoãinek a zaãal psát o sv ch vykopávkách z 90. let pfii MÏi, Radbuze, Úhlavû a Klabavû, tentokrát ãesky. Toto dílo pak plzeàské muzeum slíbilo vydat, ale nevydalo (vy lo teprve r. 1988 z popudu âsav). Nemocn F. X. Franc umírá r. 1910. Jeho sbírka nálezû, ãítající asi 10 tisíc(!) kusû, zûstává na Kozlu a Vald tejnové ji povaïují za svûj majetek. Teprve r. 1920 ji Adolf z Vald tejna, bratr zemfielého Arno - ta Karla, daruje plzeàskému muzeu. Dodnes je zde uloïena spolu s jeho pozdûj ími nálezy a tvofií základ fondu pravûk ch sbírek. Je vyuïívána mnoha archeologick mi odborníky. Také obû jeho odborné práce mají dodnes svûj v znam: obsahují totiï cel pravûk v voj západních âech. Na poãest F. X. France byla v lesích u Kozlu zfiízena stejnojmenná nauãná stezka. Mgr. Anna Velichová Literatura: - Sklenáfi, K.: Archeologie a pohansk vûk, Praha, Academia 2000 - iplová, M.: Franti ek Xaver Franc. Îivot a dílo archeologa (diplomová práce), PlzeÀ, PF ZâU 2009 - F. X. Franc: táhlauer Ausgrabungen (ed. 1988 âsav) Dotazy zodpovídá JUDr. Petra Marková, advokátní kanceláfi Barrandova 19, PlzeÀ, tel.: 377 455 401. Otázka: Bydlím v domû, ve kterém je deset bytû. Nûktefií z vlastníkû bytû mají zájem dûm opravit, zateplit a udûlat novou fasádu, na úãtu spoleãenství v ak není dost penûz. Jsem zásadnû proti tomu, aby si spoleãenství bralo vysok úvûr, povaïuji to za rizikové. Co mohu proti tomuto udûlat? Odpovûì: Zákon o vlastnictví bytû nijak v slovnû nezmiàuje, jak má spoleãenství hlasovat o otázce úvûru a ani nestanoví, jaká je nutná vût ina k pfiijetí usnesení. Platí tedy, Ïe v této (pomûrnû závaïné) otázce hlasuje spoleãenství nadpoloviãní vût inou pfiítomn ch hlasû. Nejde o poãty vlastníkû, ale o hlasy, tedy o podíl na spoleãn ch ãástech domu, vyjádfien zlomkem, kter je moïno vyãíst pro jednotlivé byty v katastru nemovitostí napfiíklad 742/14254 pro konkrétní byt. Stanovy spoleãenství mohou urãit jin potfiebn hlasovací podíl, zpravidla takové ujednání neobsahují. Dokonce se vedou spory o tom, zda by o pfiijetí úvûru mohl rozhodnout sám v bor spoleãenství bez souhlasu shromáïdûní. Toto by zfiejmû bylo moïné v pfiípadû, Ïe by rozhodování v slovnû neupravovaly stanovy a shromáïdûní spoleãenství by si záleïitost nevyhradilo k vlastnímu rozhodnutí. Podot kám, Ïe hlasování o pfiijetí úvûru je odli né od hlasování, kter m se budou schvalovat stavební úpravy, rekonstrukce ãi modernizace domu, zde se vyïaduje hlasování vût ím podílem. Je v nejvlastnûj ím zájmu ãlenû spoleãenství, aby se o ãinnost spoleãenství zajímali, ãasto mûïe jít o dûleïitá rozhodnutí a o velk objem finanãních prostfiedkû. Vlastník bytu by nemûl zapomínat na fakt, Ïe za závazky spoleãenství ruãí do v e svého podílu cel m sv m majetkem.

Strana 7 RadyÀské listy ãervenec 2010 KALENDÁ âervenec 2010 K-Centrum a Staroplzenecká galerie Smetanova 932, Star Plzenec tel.: 377 183 662, 377 183 659 e-mail: info.plzenec@staryplzenec.cz, www.staryplzenec.cz Otevfieno pro vefiejnost: Po, St 9.00 12.00 13.00 17.00 hod. Út, ât 9.00 12.00 13.00 15.00 hod. Pá zavfieno Od 12. 7. do 16.7. 2010 zavfieno dovolená. Mûstská knihovna, Smetanova 932, Star Plzenec tel: 377 183 659, www.staryplzenec.cz Otevfieno pro vefiejnost: Po, St 9.00 12.00 13.00 17.00 hod. Út, ât po dobu prázdnin zavfieno Pá zavfieno Od 28. 6. do 7. 7. 2010 zavfieno - dovolená. Hrad RADYNù Otevfieno pro vefiejnost: âervenec ÚT NE 10.00 18.00 hod. V hradní vûïi je stálá pohádková expozice s tajemn mi bytostmi z povûstí o hradu Radyni a v stava skfiítkû. ROTUNDA sv. Petra a Pavla zpfiístupnûna pro vefiejnost v sobotu 3. ãervence 2010 od 13.00 do 16.00 hod. (Otevfieno pro vefiejnost v uvedenou dobu vïdy první sobotu v mûsíci od kvûtna do záfií 2010.) Skupinové prohlídky (min. 6 osob) mimo otevírací dobu po objednání na tel.: 377 183 662, 377 183 659. HASIâSKÉ MUZEUM - otevfieno pro zájemce po telefonické domluvû v prûbûhu celého roku. Kontakt: p. Franti ek Chrastil ã. tel.: 606 608 187. 4. 5. ãervence 2010 KELTSKÉ DNY NA RADYNI Místo: areál hradu Radynû âas: 4.7. 10.00 21.30 hod. 5.7. 10.00 16.00 hod. Úãinkuje: Keltská divadelní spoleãnost VousÛv kmen Pofiadatel: mûsto Star Plzenec Vstup: voln 23. ãervence 2010 (pátek) PAVEL DOBE koncert folkového zpûváka Místo: pod hradem Radyní (v pfiípadû de tû Lidov dûm) âas: od 19.00 hod. Pofiadatel: Media Production Music Pfiedprodej vstupenek: IC námûstí Republiky, PlzeÀ, www.plzenskavstupenka.cz nebo na místû pfied koncertem. 24. a 25. ãervence 2010 HISTORICK VÍKEND NA RADYNI Místo: areál hradu Radynû âas: 11.00 18.00 hod. Program: ermífiská vystoupení, lukostfieleck turnaj pro dospûlé o láhev vína Habánské sklepy, ukázka raïby mincí, stfiedovûká hudba a dal í stfiedovûké kratochvíle. Úãinkují: ãlenové Volnoãasového klubu Avalon PlzeÀ Pofiadatel: mûsto Star Plzenec Kontakt: info.plzenec@staryplzenec.cz, tel.: 377 183 662, 377 183 659, www.staryplzenec.cz Vstup: voln V stava v tvarn ch prací b val ch ÏákÛ ZU Star Plzenec Místo: Staroplzenecká galerie, Smetanova 932 Pofiadatel: mûsto Star Plzenec a ZU Star Plzenec V stava potrvá od 30.ãervna do 9. záfií 2010. V stava v BOHEMIA SEKT Centru, Star Plzenec, Smetanova 220 O KRAJINù A VÍNU aneb v tvarní umûlci PlzeÀska pfiiná í svá vyznání V stava potrvá do 15. 7. 2010. Otevírací dobu a dal í informace naleznete na www.firma.bohemiasekt.cz nebo na telefonu 377 197 116. MEZI KRAJINOU SRDCE A VÍNEM Mezi krajinou PlzeÀska a vínem se zvlá tní lehkostí proplouvá v stava v hlavní budovû spoleãnosti Bohemia Sekt. Je to v stava pozoruhodná: nikdy nehostila v stavní síà ve Starém Plzenci tolik autorû najednou (je jich 32), ktefií by vystavovali svá díla s jedin m námûtem. Tady je námût jasn jiï z jejího názvu O krajinû a vínu. Vystavují zde opravdu plzeà tí rodáci tj. v tvarníci, ktefií se na PlzeÀsku narodili a nûktefií tam dodnes tvofií. V ichni jsou ãleny Unie umûlcû organizace, která jim pomáhá nejen s pofiádáním v stav u nás i v zahraniãí (hlavnû v Nûmecku a Polsku), ale také je propaguje napfi. vydáváním jejich monografií. VernisáÏ v stavy 26.5. byla ve znamení pfiíjemné, radostnû-pfiátelské nálady. Pfiítomní umûlci (zúãastnila se jich vût ina) snad mohli tento den vidût svût opravdu rûïovû - nejenïe se setkali navzájem, ale náladu jim vylep oval rûïov sekt s jahodami. V stavu zahájil Ing. Josef Vozdeck, generální fieditel spoleãnosti BOHEMIA SEKT, a.s., a poté se ujala slova kurátorka v stavy Dr. PotuÏáková. Vysvûtlila pfiítomn m, Ïe na v stavû je zastoupeno iroké spektrum v tvarn ch technik od malby, kresby, grafiky aï po keramiku a design a vyprávûla o ãinnosti západoãeské Unie umûlcû, která tuto v stavu uspofiádala. A pak uï v ichni korzovali a obdivovali nádherné obrazy M. Hausnera, pfiekvapující fotografickou montáï V. Huãíka Katedrála i obrazy umûlcû, ktefií jiï vystavovali ve Staroplzenecké galerii: rozdovádûné grafiky Jany Vackové, ironick humor porcelánov ch obrazû Miloslava âelakovského. Pfiíjemná procházka - se v emi obrazy by se tady ãlovûk mohl kamarádit: od Foto archiv BSC Autofii v stavy jsou ãlenové Unie v tvarn ch umûlcû PlzeÀské oblasti. abstraktní po realistickou malbu pro kaïdého se tu nûco najde. Je zde zastoupen i místní v tvarník Jifií Vlach lepty a akvatintou Bejvávalo, Rotunda, Radynû + olejomalbou Rotunda, plnou tajemn ch aï mystick ch detailû. I sochafii jsou zde zastoupeni - napfi. je tû umocnûná umûleck mi díly s námûtem vína a kdo by ho nemûl rád. OceÀme také, Ïe aãkoliv je na v stavû zastoupeno tolik rûzn ch umûlcû, uspofiádání jejich dûl na stûnách v stavního prostoru nepûsobí chaoticky, ale má v sobû urãit fiád. v znamn Gustav Fifka. V stavu je moïné zhlédnout do A tak se projdûme v radostné náladû a pohleìme do krajiny PlzeÀska, Starého Plzence a okolí, do krajiny na eho dûtství a mládí. Je to pfiíjemná procházka, navíc 15.7.2010. Otevírací dobu a dal í informace naleznete na www.firma.bohemiasekt.cz nebo na tel. 377 197 116. Mgr. Anna Velichová

Strana 8 RadyÀské listy ãervenec 2010 Z STAR PLZENEC V LET 6.A Dne 18. 5. vyrazila na e tfiída 6. A na v let do okolí hradu Karl tejna. Po hodinû jízdy jsme z vlaku vystoupili a li cestou ke Karl tejnu, tam jsme si dali men í pfiestávku a vyrazili jsme na pochod. První zastávka byla u lomu Malá Amerika, kter byl zatopen. Vidûli jsme staré toly a také krásnou prûzraãnou vodu. Ti, co mûli foèáky, fotili o sto est. Pokraãovali jsme k dal ímu lomu s názvem Mexiko, ten jedin nebyl zatopen. V 50. letech 20. století zde pracovali politiãtí vûzni. Nakonec jsme dorazili k nejkrásnûj ímu lomu - Velká Amerika. Pfii zpáteãní cestû jsme li k Bubovick m vodopádûm, byly sice malé, ale hezké. A koneãnû cesta do Srbska, do restaurace na malé obãerstvení a hurá na nádraïí a zpût do Plzence. V let se v em moc líbil, ale bolely nás hodnû nohy. Karolína Záhrubská, 6. A Dûti ze sportovního krouïku se zúãastnily dvou krajsk ch závodû. Umístûní na prvních tfiech místech dûtem zajistilo postup na republikové finále. Prvním závodem byla atletika, která se konala dne 23.5.2010 v N fianech. Celkem se zde se lo 130 dûtí z okresû PJ, PM, PS, RO, DO a KT. SoutûÏilo se ve sprintu, skoku dalekém, hodu a bûhu vytrvalostním. Dûti se vydaly ze v ech sv ch sil a celkem 7 si jich vybojovalo postup na republiku. Reprezentovat nás budou: Îáci I. 1. Adam Landergot 2. Kevin Moller 3. Petr Vlásek Îákynû I. Îáci II. 1. Orfee Decorte 2. Jakub KfiíÏek 3. Petr Pokora Îákynû IV. 3. Hana tûtková Medailovou sbírku dûti je tû roz ífiily o medaile za celková umístûní druïstev. Îáci I. Îákynû I. Îáci II. SPORTOVNÍ KROUÎEK 1. Adam Landergot, Petr Vlásek, Kevin Moller 1. Orfee Decorte, Eli ka Vavfiiãková, Ala Biriuc 1. Jakub KfiíÏek, Petr Pokora, Daniel Divi Îáci III. 3. Daniel Decorte, Luká orm, Michael Kesl Druh m závodem byla soutûï medvûdí stezka konaná dne 29.5.2010 v Habru u Volduch. Zde byla úãast slab í. Bûh lesním terénem na 2 aï 3 km s plnûním úkolû opût dûti zvládly na v bornou. V konkurenci 35 hlídek, kterou tvofií dvojice, si na ly svoje místo. Do republikového finále zde postupují pouze hlídky na prvních dvou místech, kromû kategorie I. V sledky: Îáci I 1. Orfee Decorte, Adam Landergot 3. Matûj Vícha, Vít Matas Îáci II. 1. Jakub KfiíÏek, Petr Pokora 2. Petr Vlásek, Luká Landauer Îáci III. 1. Daniel Decorte, Michael Kesl V em dûkuji za pûkné v kony a postupujícím na republiku drïím palce, aby dosáhli na co nejlep í umístûní. Podûkování patfií také rodiãûm, ktefií nás na závody ochotnû dopraví auty, bez nich by se dûti nemohly soutûïí zúãastnit. Jana Hermanová Foto Petra Landergotová

Strana 9 RadyÀské listy ãervenec 2010 Závodníci na startu v bûhu na 400 m. SPORTOVNÍ DEN V pátek 11. 6. 2010 se se ly Z St. Plzenec, Sedlec a Tymákov na dal ím roãníku atletick ch závodû. Îáci soutûïili v bûhu na 50 m, skoku dalekém a vybíjené, která se letos poprvé hrála na novém tartanovém hfii ti. Pro dûti, které nezávodily, pfiipravila paní vychovatelka Jana Hermanová spoustu sportovních a vûdomostních soutûïí. ProtoÏe byl opravdu parn den, v ichni se ve voln ch chvílích rádi ukryli v novém altánu, kter pro dûti postavil pan Josef Mraãek. Tû íme se na dal í roãník, kdy by mûla b t novû upravena i bûïecká dráha. Mgr. Jana Khaurová Foto Mgr. Marcela Bardounová Úãastníci medvûdí stezky. Na i vítûzové. INDIÁNSK VEâER Dne 4. ãervna jsme se v ichni ze 4.A se li na zahradû koly obleãeni jako indiáni. Na e indiánské kmeny plnily rûzné úkoly, napfi. utíkaly ze zajetí, poznávaly zvûfi, zdolávaly skalní stûny nebo pfiekonávaly vodopády. Hodnû se nám líbilo hledání pokladu, i kdyï jsme dlouho nemohli najít první stopu, která k nûmu vedla. Skvûl byl i závûreãn táborák. Na úpln konec jsme hledali hlavní totem, kter nyní zdobí na i tfiídu. NeÏ jsme se roze li, podûkovali jsme rodiãûm, ktefií pro nás tento veãer pfiipravili. Dana Hlaváãová, Anna Smiãková, Radek Vaník Ïáci 4.A ORIENTÁLNÍ TANEâNICE Z STAR PLZENEC Dne 7. 6. 2010 ukonãily bfii ní taneãnice leto ní kolní rok závûreãn m vystoupením pro rodiãe a vefiejnost v Lidovém domû. Taneãnice pfiedvedly celkem deset skladeb. Vystoupení se vydafiilo. Dûkuji v em divákûm za dobrovolné vstupné. V tûïek bude pouïit na zakoupení taneãních pomûcek (vûjífiû), se kter mi zaãneme tanãit pfií tí kolní rok. ZároveÀ bych chtûla podûkovat panu Nedvûdovi za tûdr pfiíspûvek, z kterého jsem zakoupila dal í kfiídla bohynû ISSIS, a paní Lence Voldfiichové za celoroãní fotografickou dokumentaci. Pfiejeme Vám hezké prázdniny. Bc. Katefiina Vlachová Khaurová Foto Ladislava Hemrlová M SEDLEC Indiáni ze 4. A Foto archiv koly V LET DO PRAHY Dne 1. ãervna jsme se vydali na ná velk v let do Prahy. Nav tívili jsme Mofisk svût. Dûti byly nad ené z obfiích akvárií, ve kter ch vidûly spoustu pestrobarevn ch ryb a jin ch mofisk ch ÏivoãichÛ. Nepfiehlédnuteln byl Ïralok píseãn. Cel prostor je zdoben obrázky mofiského svûta a u stropu je zavû ena maketa nejvût ího rejnoka. Na zpáteãní cestû jsme se zastavili v Berounû, kde jsme nav tívili Medvûdárium. Dûti byly natû ené na své medvûdí kamarády Vojtu, Kubu a Matûje. BohuÏel se nám ukázal jen jeden z nich. Nakonec si dûti pohrály na krásném pfiírodním hfii ti. DomÛ jsme se vrátili unavení, ale se spoustou záïitkû. Lenka Václavoviãová Foto Katefiina PraÏáková

Strana 10 RadyÀské listy ãervenec 2010 M STAR PLZENEC DùTSK DEN O dûtském dnu jsme se pfievlékli do triãek, které mûli barvu na ich tfiíd (1. tfi. - zelená, 2. tfi. - modrá, 3. tfi. - Ïlutá, 4. tfi. - ãervená) a vydali jsme se po kole cestou za pokladem. âekalo nás mnoho úkolû a her, které nás pfiivedly k na emu pokladu. KaÏdá tfiída mûla svûj poklad zbarven stejnû jako svá triãka. Simona Mare ová ZAKONâENÍ KOLNÍHO ROKU Poslední kolní mûsíc nám v em, dûtem i dospûl m, utekl jako voda. Poslední akce, které jsme pro dûti pfiipravili nebo kter ch jsme se zúãastnili, byly: 28. 5. - vycházka na zámek Kozel a zpût, kde jsme si vyzkou eli svoji konviãku, 2. 6. - pfiespání ve kole - na tuto akci se dûti tû ily snad nejvíc, 3. 6. - turnaje ve stolních hrách, tj. v dámû, ãlovûãe, lodích, pr í atd., 4. 6. - beseda Zdravé zuby s praktick m nácvikem zamûfien m na ãi - tûní zubû. Také jsme se zúãastnili dvou sportovních zápolení, Sportovního dne ve Starém Plzenci a Trojboje na 7. Z v Plzni, 10. 6. - celodenní v let do Velhartic a Su ice, 15. 6. - exkurze do ât Kavãí hory a koneãnû 22. 6. - kolní slavnost spojená s vystoupením, které si pro rodiãe pfiipravily na e dûti. Hana Nekolová Z SEDLEC EXKURZE DO âeské TELEVIZE NA KAVâÍCH HORÁCH V úter 15.6.2010 si Ïáci 4. a 5. roãníku Z Sedlec vyjeli minibusem na exkurzi do âeské televize na Kavãích horách. Hned po pfiíjezdu se nás ujal reïisér Roman Va íãek, kter byl na ím prûvodcem po celé dal í 4 hodiny, které jsme v ât strávili. Nejprve jsme pfiihlíïeli natáãení jednoho z dílû Kouzelné kolky, pak jsme si prohlédli televizní dílny, kde se vyrábûjí nejrûznûj í kulisy a rekvizity, byli jsme svûdky pfiíprav na Ïivé vysílání pofiadu Sama doma. Potom jsme se pfiesunuli do budovy zpravodajství, kde si dûti na vlastní kûïi mohly vyzkou et vysílání zpráv, ãtení pohyblivého textu z kamery, pou tûní hudby do mluveného slova. Nav- tívili jsme virtuální studio, kde se natáãí pofiady jako Objektiv ãi Toulavá kamera. Nakonec si mohl kaïd z nás vyzkou et, jak se sedí za stolem moderátorû hlavních zpráv. Exkurze pokraãovala náv tûvou skladu kost mû, kde si dûti mohly nasadit nejrûznûj í klobouky, masky a ãepice. Pak jsme byli pozváni do studia, kde se dûlá dabing. Z nejvy ího patra budovy ât byla pûkná vyhlídka nejen na obrovité paraboly zaji Èující vysílání, ale i na Prahu. Bûhem prohlídky jsme nevynechali ani nejrûznûj í technická pracovi tû, jako jsou stfiiïny, vysílací centra ât 1, ât 2, ât 4 a ât 24. Akci, z níï byli v ichni nad eni, jsme zakonãili v obchûdku se suven ry ât, kde si mohl kaïd koupit nûjakou drobnost na památku. Celodenní v let do Velhartic. V LET DO VELHARTIC Ve ãtvrtek 10. 6. se celá sedlecká základka vydala na celodenní v let na hrad Velhartice. Okouzlila nás nejen prohlídka hradu, ale i prûvodce, kter byl obleãen v historickém kost mu z doby Karla IV. PfiestoÏe byl jeho v klad proloïen mnoha archaismy, byl v em srozumiteln a dûti i dospûlé jeho poutavé vyprávûní doslova nadchlo. V prûbûhu prohlídky si nûktefií z nás mohli vyzkou et stavbu opravdového gotického oblouku na dvou pilífiích, sloïení rébusu se znakem hradu a vylu tûní nûkolika hádanek. Poté následovala pûvabná procházka lesní cestou k chatû Jana Wericha, která nás dovedla zpût ke hradu tentokrát v ãásti, kde je umístûn zajímav skanzen lidové architektury. Závûr v letu patfiil zastávce v Su ici, kde si vût ina z nás pochutnala na v borné zmrzlinû. Hana Nekolová Hana Nekolová Náv tûva âeské televize se v em velice líbila. Foto archiv

Strana 11 RadyÀské listy ãervenec 2010 M STAR PLZENEC ZU STAR PLZENEC Malé závodnice zápolí v bûhu o první místo. Foto Jifií Vlach PERNÍKOVÁ OLYMPIÁDA Jako kaïd m rokem se u nás i letos konala Perníková olympiáda. SoutûÏili jsme v bûhu, skoku do dálky a hodu tenisov m míãkem. Pfiijela se na nás podívat i místní radyàská jeïibaba a pohostila nás za básniãku nebo písniãku ãerstvû napeãen mi perníky. Vítûzové soutûïí byli odmûnûni tfiemi vítûzn mi místy, perníkov mi medailemi a diplomy. Ti, ktefií nemûli takové tûstí, dostali alespoà malé medaile a úãastnick diplom. Simona Mare ová V TVARKA V PLENÉRU Ve dnech 19. aï 23. kvûtna 2010 jsme po dvou letech opût spoleãnû vyrazili do pfiírody. Ve stfiedu ráno jsme do autobusu naloïili ãást v tvarky, zamávali maminkám a vyjeli na umavu. Na ím cílem byla chata Barborka v Hartmanicích, malebném mûsteãku nedaleko Su ice. Okolní krajina pfiímo láká k malování a procházkám. V Hartmanicích se také nachází jedineãná horská synagoga, znovu otevfiená v roce 2006 po edesáti osmi letech. Kromû historick ch pfiedmûtû v ní najdeme poutavou expozici o ãesko-nûmecko-ïidovském spoluïití na umavû, o osudu ÎidÛ bûhem 2. svûtové války i po roce 1945. Téma Ïidovské kultury se prolínalo cel m na ím pobytem. V synagoze jsme pracovali celé dopoledne. Vyslechli jsme zajímavé vyprávûní o její záchranû a pak jsme se rozpt lili do v ech tfiech podlaïí krásné stavby. Kreslili jsme, proãítali texty, prohlíïeli exponáty a spoustu historick ch fotografií. Dûti dostaly zápisník, do kterého doplàovaly odpovûdi podle toho, co vypátraly v expozici. Prostfiednictvím v tvarn ch ãinností jsme se seznamovali s prvky Ïidovské kultury. Vyprávûli jsme si staré legendy a biblické pfiíbûhy, prohlíïeli knihy a poslouchali Ïidovskou hudbu. Kreslili jsme, modelovali, odlévali ze sádry a ka írovali. Nejvíce dûti zaujalo sochání. Jednou z legend, které jsme si vyprávûli, byla legenda o Golemovi. Ten byl také námûtem soch, které dûti spoleãnû tesaly z pórobetonov ch blokû. Práce malé sochafie nadchla a ãasto je neodradil ani dé È. KdyÏ se poãasí umoudfiilo, mohli jsme vyrazit do okolních kopcû kreslit krajinu. Do li jsme do 5 km vzdálené Dobré Vody, kde jsme nav tívili Muzeum Dr. imona Adlera a kostel s unikátním sklenûn m oltáfiem. Po veãerech jsme si promítali animované filmy Jana vankmajera a fotografie, které dûti bûhem dne samy pofiídily. Nejvíce je zaujalo focení Ïiv ch obrazû na téma abat. Poslední veãer jsme se vypravili na nedalek Ïidovsk hfibitov, kde jsou pochováni i Îidé z pochodu smrti, kter el na konci druhé svûtové války pfies Hartmanice. Na zbytcích hrobû jsme z hlíny, svíãek a zápalek vytvofiili malé lucerniãky, které jsme spoleãnû zapálili, a chvilkou ticha jsme uctili památku v ech mrtv ch. V nedûli jsme je tû malovali na triãka a pak uï nás ãekal jen úklid a balení. Odpoledne jsme v echno naloïili do autobusu a vyjeli smûrem k domovu. Leto ní plenér nás v echny obohatil o nové záïitky a pfiem lení o vûcech, které by nemûly b t zapomenuty. V echny v tvarné podnûty pak budeme dále rozvíjet v novém kolním roce. Pobytu se zúãastnilo 35 vybran ch ÏákÛ rûzného vûku. V tvarn program pfiipravila Jana Frolíková a Martina Najbrtová, hudební náplà Petra Vlachová a úïasné zázemí dobrá du e na í koly Jana Vítovcová. Jana Frolíková M STAR PLZENEC Beseda s policistou. Foto Jifií Vlach POLICIE âr Pfiijela k nám policie a to hned dvakrát. Poprvé jsme se mohli pfiesvûdãit o ikovnosti, poslu nosti a pfiítulnosti jejich pejskû a o t den pozdûji jsme se dozvûdûli, co v e musí mít policista na sobû a sami jsme si to mohli vyzkou et. Prohlédli jsme si policejní auto a mohli jsme sedût i za volantem, bylo to prima. Simona Mare ová V LET DO ZOO My dûti z 1. a 2. tfiídy M Star Plzenec jsme vyrazili do ZOO. Sluníãko nám pûknû svítilo a mûli jsme to tûstí vidût zvífiata nám známá i neznámá. Nejvût í úspûch v ak mûl lev, medvûd a nosoroïec. Dozvûdûli jsme se, co zvífiata jedí a kde Ïijí. Bylo trochu horko, takïe jsme se nejvíce tû ili na pitíãka a svaãinku a pak hurá domû fiíct v e tátovi a mamce.

Strana 12 RadyÀské listy ãervenec 2010 V PRAVA DO P ÍCHOVIC Koncem kvûtna jsme se vydali do Pfiíchovic u Pfie tic, kde jsme pro zázemí vyuïili místní skautskou základnu. V sobotu jsme nejdfiíve zdolali kopec Ticholovec a poté se se li se znám mi skauty z Plznû, ktefií se náhodou vypravili do Pfiíchovic stejnû jako my. Spoleãnû jsme nav tívili místní fiezbáfiku pí Andrlíkovou a prohlédli si zahradu s jejími v tvory. Hlavní náplní víkendu v ak byl Boj o amana. Jedná se o tradiãní soutûïení druïin o památeãní trofej. Tato byla v pofiadí sedmá. Dûti v t mech plnily úkoly jako slalom s míãkem, tangramy, písmenkové pexeso ãi strefování se do medvûdí tlamy. V nedûli pfii zpáteãní cestû jsme nav tívili DÛm historie Pfie ticka, kde si dûti mohly napfiíklad prohlédnout zrekonstruované mechanismy vûïních hodin nebo kupeck krám z 1. poloviny 20. století. Jaroslava Lencová V kupeckém krámu. Foto Jaroslava Lencová V PRAVA NA BUBEN A DIVADELNÍ ODPOLEDNE V ãervnu jsme se s druïinou TygrÛ rozhodli probádat tajemné okolí zfiíceniny hradu Buben. Po celou trasu z kozolupského nádraïí jsme plnili úkoly, které nám mûly pomoci k otevfiení zakletého bubínku. Ten nám cestou dûlal spoleãnost a po mnoha patáliích na zfiíceninû koneãnû dovolil nahlédnout pod své víko a vydal soutûïícím plno drobn ch dáreãkû. Pod zfiíceninou jsme se spojili se star ími ãleny na eho oddílu, ktefií vandrovali v okolí Bubnu uï od pfiedchozího dne a spoleãnû pak pospíchali do Ple nice a vlakem zpût do Plznû. V âeském údolí nás totiï ãekalo tradiãní Divadelní odpoledne. Ke kulturnímu programu jsme pfiispûli hned dvûma v stupy Tygfii sehráli scénku o KoblíÏkovi a my vedoucí jsme ztvárnili dílo s názvem âahoun, TlusÈoch a Slepej. Poznáte, o jakou pohádku lo? Olina Dankoviãová DùTSK DEN JiÏ tradiãnû se dne 29. kvûtna konal v areálu pod lesem Dûtsk den. Den byl sluneãn, tepl a pohodov. Pro dûti byl pfiipraven pestr program. âlenové Jezdeckého oddílu Radou vozili dûti na koních a v pohádkovém lese ãekaly na dûti pohádkové bytosti: ãernoknûïník, bílá paní, ãarodûjnice, kvûtinky, kaãer a mal kovboj. Na kraji lesa byla malá stfielnice, kde si dûti mohly vyzkou et stfielbu ze vzduchovky. Velk zájem mûli náv tûvníci také o jízdu v dûtském vláãku. Plzeneãtí hasiãi uspofiádali pro dûti ukázky hasiãské techniky vãetnû ha ení ohnû vodou a pûnou. Po skonãení ukázky hasiãû svezl vláãek je tû poslední zájemce a v ichni se roze li do sv ch domovû. Bronislava KfiíÏková Malou chlapeckou bundu nalezenou na laviãce u ohni tû si mohou rodiãe vyzvednout v K-Centru nebo v mûstské knihovnû, Smetanova 932. Na Bubnu. Foto Olina Dankoviãová Pohádkové postaviãky. Foto Bronislava KfiíÏková V stava Hasiãské techniky. Foto Bronislava KfiíÏková

Strana 13 RadyÀské listy ãervenec 2010 SEDLECKÉ MÁJE PO STAROâESKU Dne 22. kvûtna pofiádali sedleãtí hasiãi s pfiíznivci folklóru jiï 5. roãník Sedleck ch májû po staroãesku. Pfii dopoledním krojovaném prûvodu obcí za doprovodu mrákovsk ch dudákû patfiila první písniãka na í ãestné ãlence pí Marii BÛchové, která oslavila své 93. narozeniny. Odpoledne pak divákûm vedle jiï tradiãních úãinkujících dûtského souboru Úslaváãek, folklórního souboru Rokytka, mrákovské muziky a Standy Kluzáka ml. - zpfiíjemnil poprvé také taneãní a pûveck soubor chotû ovsk ch Ïen BABIDOU. V em pfiíznivcûm, ktefií podpofiili tuto akci svou prací, finanãními prostfiedky, ale i svou úãastí patfií na e podûkování. Bez jejich pfiispûní bychom tak nároãnou akci nemohli uskuteãnit. Mimofiádné podûkování patfií také staroplzeneck m baráãníkûm za zapûjãení krojû a za jejich úãast v nároãné dopolední obchûzce obcí. Mladí hasiãi ze Sedlce se ve dnech 5. a 6. ãervna zúãastnili okresního kola hry Plamen v LuÏanech. I pfies absenci nûkter ch, hlavnû star ích ãlenû kolektivu, vybojovali 8. místo. Dûkujeme za reprezentaci. První písniãka patfiila na í ãestné ãlence paní Marii BÛchové, která oslavila své 93. narozeniny. HASIâI V LITOMù ICÍCH Dne 12. ãervna se uskuteãnil zájezd na celostátní v stavu hasiãské historické techniky v Litomûfiicích. Úãastníci byli pfiítomni dekorování a pfiehlídce sborov ch praporû a historické i nové techniky na litomûfiickém námûstí. Zájemci si pak techniku mohli zevrubnû prohlédnout v areálu v stavi tû Zahrada âech. Své zastoupení a historickou techniku jsme mûli jak na námûstí, tak na v stavi ti. Pfiedseda sdruïení pro obnovu a zachování historick ch hasiãsk ch tradic, pan Jindfiich Hejduk, udûlil na emu hasiãskému sboru za angaïovanost pfii v stavách pamûtní medaili a pamûtní list. Tato ocenûní budou zdobit na e hasiãské muzeum. Kulturní místnost u kapliãky stále zdobí v stava prací na eho zesnulého rodáka pana Miroslava Nûmeãka, která potrvá do konce záfií. Zájemci mají moïnost objednat prohlídku na ã. t. 605 159 383 pí Milu e Chrastilová. Marie imková a Milu e Chrastilová SDH Sedlec

Strana 14 RadyÀské listy ãervenec 2010 V BOR OSZP STAROPLZENECKO DùKUJE za uspofiádání a provedení Tfiíkrálové sbírky v r. 2010 Kolpingovû rodinû. Po nûkolika jednáních bylo koneãnû rozhodnuto, Ïe finanãní sbírka bude pouïita pro v echny ãleny na eho sdruïení. Minul mûsíc nám Charita âeské republiky PlzeÀ pfiidûlila z této sbírky 27.435 Kã. Tyto finanãní prostfiedky budou v hradnû pouïity pro zdravotnû postiïené ãleny na eho sdruïení, ktefií budou nav tûvovat odborné masáïe a rehabilitace, které by jinak byly vzhledem k jejich finanãní situaci nedostupné. Za zbylé peníze budou nakoupeny rehabilitaãní pomûcky. Tyto rehabilitace musí b t ukonãeny do konce listopadu, neboè do 15.12.2010 musíme provést vyúãtování. Jednání v Plzni na Charitû âeské republiky byl pfiítomen a vyjednával ná pfiedseda pan Josef Korãák. Za v bor OSZP pfieji ãlenûm, ktefií absolvují tyto léãebné kûry, aby se jim trochu zlep ilo zdravíãko. Jan Skfiivánek, kulturní referent KULTURNÍ VYSTOUPENÍ NA VALNÉ HROMADù OSZP STAROPLZENECKO Je tû se vrátíme k povedené valné hromadû ve Chválenicích. O celé kulturní vystoupení pro na e ãleny se postarala rodina Korãákov ch. Mohli jsme se zaposlouchat do tónû váïné hudby v podání flétny a houslí - interpreti Tomá a Marek Korãákovi. Dále nám pfiedvedla dûvãata Eli ka âermáková a Andrea Topinková moderní tance s choreografií gymnastick ch prvkû. Obû vystoupení se moc líbila a sklidila velk potlesk. Je vidût, Ïe s pfiedsedou, panem Josefem Korãákem, si dovedeme poradit i v dobû finanãní krize a ãerpáme z vlastních zdrojû. Minul rok jsem zamûstnal pfii Mikulá ské zábavû 6 ãlenû mojí rodiny. Je tû jednou dûkujeme v em úãinkujícím. Za v bor OSZP Jan Skfiivánek Dûti si vyzkou ely stfiíkání vody na cíl. TÁTAFEST JiÏ tfietím rokem pofiádalo Rodinné centrum Dráãek v rámci celorepublikové kampanû Táta dneska frãí!, kterou zastfie uje SíÈ matefisk ch center, zábavné odpoledne pro celou rodinu, ale hlavnû pro tatínky. Letos s titulem Tátafest. Volba padla na 12. 6. 2010 a místo? Samozfiejmû podhradí Radynû, které k uskuteãnûní takové akce pfiímo vybízí. Poãasí, kterého jsme se pfiímo báli, k nám nakonec bylo velmi vlídné a cel den bylo krásnû. A v 15.30 hod. v e odstartovalo. V lese za hájovnou na dûti s tatínky, a samozfiejmû maminkami, ãekala loupeïnická stezka plná zajímav ch i legraãních úkolû. Dûti se náramnû bavily a rodiãe se s vervou zapojovali. Ani po absolvování stezky nebyl na nudu ãas. Na prostranství pfied hájovnou pro dobrou náladu hrál DJ.XXX, v ichni se mohli obãerstvit studen m pivem ãi limonádou a posilnit se na dal í program. Asi nejvíce zabodovali dobrovolní hasiãi ze Starého Plzence, protoïe dûtem dali k dispozici a prohlídce dvû hasiãská auta a samozfiejmû nemohla chybût stfielba proudem vody z hadice na pyramidu z plechovek. V oble- Ïení byly neustále také dvû trampolíny, na kter ch se dûti neúnavnû stfiídaly celé odpoledne. Pro kreativce byla také pfiipravena v tvarná dílna. S ohlasem se setkalo malování na obliãej, bylo moc milé potkávat tatínky, ktefií mûli na obliãeji dûtskou rukou a fantazií vykreslenou hlavu tfieba koãiãky. Dále si v ichni zúãastnûní mohli vyrobit z pfiipraven ch materiálû figurku loupeïníka, kter byl hlavním motivem celého odpoledne. A vzít si ji na památku domû. V echny vyznavaãe drobného hazardu také potû ila dobfie zásobená tombola. Byla rozdûlena na sekce pro dûti a tatínky. TakÏe si dûti zcela správnû odná ely pexesa, omalovánky a tatínkové napfiíklad otvíráky na pivo a jiné pfiedmûty. A komu zbyly síly, vyrazil nahoru, na hrad. Tfieba jen zahlédnout tajemného Radou e. Dráãek také v prûbûhu programu podûkoval na im mil m dobrovoln m tatínkûm, ktefií o sobotách a nedûlích chodí do centra provádût chlapské práce. Chtûli bychom touto cestou podûkovat vûbec v em, ktefií jakoukoliv formou na e centrum podporují nebo mu alespoà nekladou pfiekáïky. V em, ktefií mají pocit, Ïe na e snaïení není zbyteãné, Ïe vefiejnost plzenecké centrum dobfie pfiijala a Ïe je pro mûsto pfiínosem. Dûkujeme mûstu Star Plzenec, které bylo hlavním partnerem této akce a umoïnilo její konání na Radyni. Panu Hákovi, kter nás neúnavnû podporuje a na el si ãas se na na e odpoledne osobnû pfiijet podívat. Dûkujeme pár vûrn m sponzorûm, ktefií pfies vládnoucí krizi pfiispûli na dobré dílo: Mraknet s.r.o., Formule shop, VZP âr, Metal-Aliance, Autoservis Nedvûd. A hlavnû v em zapálen m dobrovoln m maminkám, které neúnavnû pro centrum pracují a vytváfiejí krásné záïitky. A hlavnû: tû íme se na pfií tí rok! Lenka Herejková Foto Eva Mertlová Reakce Ing. Pavla Hroudy na ãlánek místostarosty dr. Václava Háka z ãervnového vydání RL âtenáfii RL si uï urãitû zvykli na na e pravidelné ãlánky s dr. Hákem. Reagovat se dá na úplnû v e, ale zcela krátce. Za v emi sv mi ãlánky si plnû stojím. Dle mého názoru není dobr m hospodáfiem nûkdo, kdo rozprodává historick majetek mûsta a nezískal prakticky Ïádné dotace pro rozvoj mûsta. Na své pfiedná ce jsem se dozvûdûl, Ïe jsem kvûli tomu populista. Proto by mû zajímal názor ãtenáfiû RL, jestli na e mûsto vzkvétá a chtûjí, aby stejnû fungovalo i v dal ích letech. Napi te mi na hrouda-pavel@seznam.cz nebo zavolejte na 605 292 461. Závûrem Vám v em pfieji pfiíjemné a teplé prázdniny a slibuji, Ïe se ozvu aï na podzim. Ing. Pavel Hrouda PS. Dobrá zpráva pod ãarou. Mûsto pr zaãalo etfiit a bûïn deficit nebude vût í neï 10 mil. Kã. PRÁZDNINOV PROVOZ ZDRAVOTNICKÉHO ZA ÍZENÍ STAR PLZENEC Dûtské oddûlení ve St. Plzenci a Nezvûsticích (dle pûvodních ordinaãních hodin) Po Pá 8.00 12.00 hod. St. Plzenec Po 12.30 14.00 Nezvûstice, Út 15.00 17.00 St.Plzenec 12.00 13.00 Tymákov; 14.00 15.00 Nezvûstice St, ât 14.00 15.00 Nezvûstice Pá 12.30 14.00 Nezvûstice Dûtská lékafika MUDr. Václavová dovolená 9. 19. 8. 2010 (zástup MUDr. Preslová informace u sestfiiãky v ordinaci) Praktick lékafi MUDr. Novák dovolená 7. 7 25. 7. 2010 Praktick lékafi MUDr. Hock dovolená 26. 7 6. 8. 2010 a 27. 8. 10. 9. 2010

Strana 15 RadyÀské listy ãervenec 2010 FOTBALOV TURNAJ P ÍPRAVEK PROBùHL 29. KVùTNA POD RADYNÍ NOMINAâNÍ ZÁVOD NA MISTROVSTVÍ EVROPY Stává se jiï tradicí, Ïe jedna kvûtnová sobota v roce je ve Starém Plzenci vyhrazena pro turnaj pfiípravek. Tento turnaj pofiádá místní SK Star Plzenec ve spolupráci s poslanci Parlamentu âr Ivanou Levou ze Starého Plzence a Jifiím Pape- Ïem z Pfie tic. Na leto ní turnaj bylo pozváno 8 muïstev, která byla rozlosována do dvou skupin. Skupinu A ovládlo muïstvo Pfie tic, které po v hrách 6 : 0 s Dobfiany A, 1 : 0 se Spálen m Pofiíãím a 2 : 1 s LuÏany postoupilo do finále. Ve skupinû B kralovaly Blovice, které porazily 5 : 1 Horní Bfiízu, 3 : 0 Star Plzenec a 6 : 0 Dobfiany B také ony se mohly tû it na finále. Ostatní v sledky v obou skupinách byly dosti vyrovnané, ale v koneãném pofiadí skupin bylo v e jasné, protoïe na remízu nedo lo ani v jediném utkání. Toto pofiadí bylo dûleïité pro koneãné boje o celkové pofiadí turnaje. V boji o 7. místo porazily Dobfiany B Dobfiany A 8 : 1. Páté místo obsadily LuÏany, kdyï porazily Star Plzenec 3 : 1. Tfietí bylo Spálené Pofiíãí, které porazilo Horní Bfiízu 4 : 1. Ve finále byly lep í Blovice, které pfiehrály muïstvo Pfie tic 2 : 0. Závûreãné vyhla ování v sledkû se neslo v dlouhém pfiedávání cen, protoïe krom míãû pro kaïd t m se dostalo i na kaïdého malého fotbalistu kaïd dostal plnou ta ku cen jen pro sebe. Petr Li ka Kajakáfii a kajakáfiky ze Spartaku Sedlec se tentokrát podívali do Raãic, dûji tû nominaãního závodu juniorû na Mistrovství Evropy. Závody nebyly jen pro juniory, ale témûfi pro v echny kategorie. Na í nejvût í nadûjí byl na tomto závodu imon PetrÏelka, kter nejenïe pfiivezl dvû bronzové medaile, ale také se kvalifikoval na mezinárodní juniorskou regatu do Bochumi, kde se je tû mûïe dokvalifikovat na Mistrovství Evropy juniorû v Moskvû. imonûv nejprestiïnûj í závod byl deblkajak s Patrikem Kuãerou na trati 500 m. Start nebyl úplnû nejrychlej í, ale borci do toho zaãali lapat takov m zpûsobem, Ïe se bûhem padesáti metrû probojovali na vítûznou pozici, kterou drïeli aï na tfiístovku. Tam nastoupili favorité Mach s Dostálem a na im borcûm do ly síly. V posledních metrech je je tû pfiedjela posádka picar se Souãkem a odsunula imona s Patrikem na tfietí pozici. koda. Dal í traè pro imona byla dvoustovka na singlu. Start zvládl imon na v bornou, pfiesto mu pár závodníkû poodjelo, ale vût inu z nich imon dosápal, a obhájil tak tfietí místo z loàského Mistrovství âr. Teì v echno záleïí na Mezinárodní regatû v Bochumi, kde se rozhodne, jestli bude imon Benjamínci. reprezentovat na ME v Moskvû. Mezi dûvãaty se nejvíce dafiilo Marice Holubové. Její jedenácté místo na dvoustovce nebylo oãekávané, a proto byla Marika velmi spokojená. Také v sledek Simony alomounové nebyl patn. Sedmé místo na deblkajaku s Markétou Bare ovou ze Sedlãan potvrdila Simonû v konnost. V nejmlad í kategorii na nejdel í trati 2 km závodili Tadeá Vavfiiãka, Va ek a Jirka Vávrovi. Va ek byl tfiicát, Táda tfiicát devát a Jifiík padesát pát. Úãast 64 posádek je opravdu hojná, taktak se v ichni ve li na závodní traè. Na i nejmen í závodníci je tû závodili na pûtistovce. Va ek bojoval o páté místo, ale v posledních metrech ho pfieválcoval soupefi o mal kousek, a tak se musel spokojit se estou pozicí. Tro ku to Va ka mrzelo, tak snad pfií tû. Táda také bojoval, ale ke konci uï do ly síly, a tak dojel sedm. Jirka byl ve své jízdû nejmlad í, dojel aï sedm, ale snaïil se ze v ech nejvíc. Dal í závody nás ãekají v Kadani, Chebu a Plzni. Sedlecká pûtistovka je letos 4.7.2010. Pfiijìte se podívat, jste srdeãnû zváni! Viz ná web www.spartaksedlec.cz. Foto a text Marek Vávra

Strana 16 RadyÀské listy ãervenec 2010 DROBNÁ INZERCE SOU obchodu a fiemesel St.Plzenec pfiijímá od záfií 2010 uchazeãe do jednoleté víkend. jazyk. koly - Aj, Nj (v uka vïdy v SO 5 vyuã. hod). Studium zakonãeno certifikátem. Pfiihl. na tel.: 603 473 442. Prodám palivové dfiíví na rozebrání velmi levnû. BliÏ í informace na tel.: 721 864 783. Hledám nûkoho, kdo mi pomûïe s ãesk m jazykem. Jsem z Nûmecka, potfiebuji hlavnû gramatiku a konverzaci, v hledovû pfiípravu na státní zkou ku. Tel.: 606 244 132, nicole.megger@gmx.net. Prodám ponorné ãerpadlo TM 10 M, 14 dní pouïívané, v záruce, cena 3.000 Kã. Tel.: 728 837 356. Z Star Plzenec pfiijme vyuãenou kuchafiku s praxí na cel úvazek s nástupem od 1. 9. 2010. Informace podá paní Krosnafiová na tel.: 377 966 620. Prodám nov nûmeck LUX HOUSE SHARK HS-003 (má 5násobn filtr), koupen 13.5.2010, záruka 7 let. Cena dohodou. Tel.: 723 018 865. Prodám RD 4 + 1 ve St. Plzenci, zahrada 936 m2, zastavûná plocha 518 m2, cena 3.490.000 Kã. Tel.: 736 201 675 (sud t den 8.00-11.00 hod., lich t den 16.00-20.00 hod.). Prodám 4 ks zimní pneu na diskách na FIAT PUNTO, pouïité 1 sezónu (nové). Cena 500 Kã/1 ks dohoda. Tel.: 737 636 125. OŠETŘOVÁNÍ A KÁCENÍ STROMŮ www.osetrovani-stromu.cz - ošetřování a kácení stromů pomocí lanové techniky (plošiny) - odstraňování pařezů frézováním - posuzování zdravotních a statických poměrů stromů - kompletní údržba zeleně, výsadba stromů - návrhy a realizace zahrad - údržba travnatých ploch, sekání, vertikutace, výživa - drcení větví a odvoz biomasy Ing. Lukáš Adámek, Ke cvičišti 282, 332 09 Štěnovice tel.: +420 724 857430, e-mail: adamek@osetrovani-stromu.cz RadyÀské listy Vydává mûsto Star Plzenec pfiíspûvky a inzerci pfiijímá redakce: K-Centrum, Smetanova 932 332 02 Star Plzenec e-mail: info.plzenec@staryplzenec.cz Tel.: 377 183 662, 377 183 659 www.staryplzenec.cz IâO: 00257257 DIâ: CZ00257257 Registrace MK âr E 12371 éfredaktorka: Eva Vlachová Zástupkynû éfredaktorky: Mgr. Milena Benediktová Hlaviãky pravideln ch rubrik: Jifií Vlach Zlom a DTP: Fotostudio B Kfiivoklát Dáváme prostor i tûm názorûm, se kter mi se neztotoïàujeme. NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí. Za pravdivost údajû zodpovídá autor pfiíspûvku. Redakce si vyhrazuje moïnost krácení pfiíspûvku se souhlasem autora. Uzávûrka tohoto ãísla byla: 18. 6. 2010 Cena: 8 Kã Vychází: 2. 7. 2010 v nákladu 700 kusû.