Aspekty zateplení obvodového pláště panelového BD stupeň: analýza objednatel: SVJ Klapálova 3121-3124 Ing. arch. Filip Tomášek 775 647 657 filip. tomasek@gmail.com www.ar-f.net 9.11.2017
Aspekty zateplení obvodového pláště panelového BD Klapálkova 3121-3124 identifikační údaje místo stavby Klapálkova 3121-3124, 149 00 Praha 11 - Chodov (p.č. 3491) stupeň / projekční fáze Analýza technických a souvisejících aspektů záměru předmět dokumentace investor / zadavatel zpracovatel dokumentace Předmětem dokumentace je obecná analýza možného technického a materiálového řešení zateplení fasády stávajícího panelového domu, posouzení souvisejících aspektů a poskytnutí maxima informací, relevantních pro zodpovědné rozhodnutí investora o dalším postupu. SVJ Klapálkova 3121-3124 IČO: 04945549 se sídlem: Klapálkova 3121/18, 149 00 Praha 11 - Chodov zapsané v obch. rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, Spis. zn. 17238 S zastoupené: Ivanem Houštěkem, předsedou výboru Ing. Jaromírem Kičmerem, místopředsedou výboru Markem Štoudem, členem výboru Ing.arch. Filip Tomášek autorizovaný architekt typ A1, č. aut. ČKA 03 905 Jana Masaryka 293/29, Praha 2, 120 00 IČO : 6951 7452 kancelář: Slezská 2298/5, Praha 2, 120 00 mob.: 775 647 657; e-mail: filip.tomasek@gmail.com web: www.ar-f.net seznam vstupních podkladů _ existující dokumentace objektu (kopie původní projekční dokumentace) _ veřejně dostupné informace (Katastr nemovitostí; geoportalpraha.cz; gis.izscr.cz a pod.) _ vlastní obhlídka objektu
Analýza - Obsah : 1) Zadání 2) Výchozí stav, typ objektu 3) Obecné konstrukční principy dodatečného zateplení objektu 4) Materiálové varianty systémů kontaktního zateplení ( ETICS ) 5) Materiálové varianty povrchových úprav a jejich vlastnosti 6) Životnost 7) Související a vyvolané investice 8) Provozně-uživatelské souvislosti 9) Estetické souvislosti a potenciál pro vznik uceleného architektonického řešení 10) Správní souvislosti a povolovací proces 11) Závěr a výsledná doporučení 12) Fotografie referenčních řešení
1) Zadání Zvažovaným záměrem investora - SVJ Klapálkova 3121-3124 - je zateplení fasády stávajícího objektu s cílem dosažení energetických úspor při vytápění objektu. Logickým paralelním záměrem je využití možnosti získání dotace z programu NZÚ ( Nová zelená úsporám ) a tím i ponížení celkové potřebné investice. Za účelem posouzení všech aspektů tohoto záměru - jak po stránce technické, estetické, tak samozřejmě i z hlediska investiční náročnosti - vznikla tato analýza, zahájená úvodní konzultačně-informační schůzkou dne 31.10. 2017. Na základě analýzou shrnutých informací bude postupně zformulováno a upřesněno případné další zadání investorem. 2) Výchozí stav, typ objektu Objekt se nachází v Klapálkově ulici v Praze na Chodově, tedy v jedenáctém pražském obvodu. Jedná se o jeden z nízkopodlažních panelových domů, které byly v této lokalitě zbudovány v druhé polovině osmdesátých let minulého století systémem typové panelové technologie VVÚ-ETA. Jedná se o čtyř-, respektive pětipodlažní objekt, sestávající ze dvou proti sobě posunutých hmot a postavený na středně svažitém pozemku svou podélnou osou souběžně s vrstevnicí. Polozapuštěný suterén tak tvoří ze spodní (severní) strany regulérní patro a je částečně využit pro umístění garážových stání. Ta jsou přístupna z blízké místní obslužné komunikace prostřednictvím částečně zpevněné plochy (zatravňovací dlažba) přilehlého parkoviště. Krom garáží jsou na úrovni suterénu na této severní straně umístěny i zadní vchody objektu. Hlavní vstup do celkem čtyř domovních vchodů (po dvou v každé hmotě) se naopak odehrává ze strany jižní, a sice již o patro výše - na úrovni 1NP. V těchto místech jsou také umístěny domovní zvonky, schránky apod. Prostory v přímé vazbě vedle vchodů jsou řešeny jako nebytové a částečně využity též komerčně. Zapuštění objektu do svažitého terénu je i zde mírně patrno a přístup k hlavním vstupům z okolních chodníčků je tak realizován po krátkých lávkách. Konstrukčně se jedná o objekt s příčnými nosnými stěnami a zavěšeným obvodovým pláštěm, u štítů je pak obvodový plášť nosný. Základ konstrukční soustavy tvoří vnitřní železobetonové stěnové panely tloušťky 190mm a žb dutinové stropní panely téže tloušťky, o rozponu 3 a 6 metrů. Průčelní obvodové panely jsou sendvičové s nosným jádrem tl. 100mm, s mezilehlou tepelně izolační vrstvou z polystyrénu tl. 80mm a se zavěšenou fasádní vrstvou (monierka) s vymývaným povrchem o tloušťce 60mm. Celková tloušťka obvodového pláště průčelí je tak 240mm. Nosné štítové sendvičové panely o celkové tloušťce 290mm pak sestávají z posíleného nosného jádra 150mm, tloušťkou 80mm polystyrenu a 60mm moniérky jsou pak již shodné s panely průčelními. Lodžie, vždy v modulu 6m, jsou zapuštěné. Obvodový plášť zadní lodžiové stěny je pravděpodobně jednovrstvý, pórobetonový. Délka každé z obou hmot objektu je 36,48m, celková délka domu tedy činí 72,96m. Šířka (hloubka) každé hmoty je pak 14,3m, přičemž hmoty jsou proti sobě vzájemně posunuty o polovinu tohoto rozměru. Styk obou hmot je řešen dilatací (20mm).
Objekt se nachází vzhledově víceméně v původním stavu - jeho vnější projev dominantně tvoří vymývané panely. Oproti projektu bylo místo prefabrikovaného ocelobetonového zábradlí na lodžiích osazeno zábradlí zámečnické, s rámem z ocelových jackelů a výplní z drátoskla. V rámci údržby a dílčích stavebních úprav (oprav) v novodobé historii byla na objektu již vyměněna původní zdvojená dřevěná okna a balkonové dveře za nové plastové prvky s izolačními dvojskly, v bílé barvě. Stejně tak byla jednotně vyměněna všechna garážová vrata na severní fasádě za nová sekční, rovněž v bílém provedení, a instalovány nové hliníkové vstupní dveře, popřípadě v tomto systému upraveny výkladce nebytových prostorů. 3) Obecné konstrukční principy dodatečného zateplení objektu Z konstrukčního, respektive architektonicko-stavebního hlediska, je možné rozlišovat hned několik způsobů aplikace dodatečné izolace. Nejběžnější formou je takzvané kontaktní zateplení, kdy desky izolantu jsou lepeny a mechanicky kotveny přímo na líc stávajícího obvodového pláště budovy a pečlivě vzájemně sesazovány. Vzniklá souvislá vrstva izolantu je následně přetažena souvrstvím armované povrchové úpravy - stěrkovým tmelem, síťovinou a tenkovrstvou omítkou. Ta je většinou již rovnou probarvena zvoleným barevným tónem. Jedná se o nejběžnější, nejjednodušší a také nejekonomičtější řešení při dodatečném zateplování staveb. Povrchová úprava může být nahrazena též lepeným keramickým obkladem, klinkerovými pásky, či stěrkou na bázi pryskyřičných hmot, kteréžto úpravy jsou většinou voleny no soklech budov. Mimo tento princip lze ve specifických situacích užít i jiné technologie, například nevětraný sendvič tepelné izolace s přizdívkou (typické spíše pro novostavby, ale lze i dodatečně u nízkopodlažních staveb nebo přízemních částí budov), nebo daleko běžnější zateplení s provětrávaným fasádním obkladem na nosném roštu. Toto řešení je užíváno buď v situacích se zvýšenými nároky na odvod vlhkosti, nebo u takového zateplení obvodových plášťů, kde je pro povrchovou úpravu fasády z jakýchkoliv důvodů zvolen fasádní obklad. Tím pak může být takřka jakýkoliv známý stavební materiál - kámen, dřevo, sklo, plechové kazety, probarvené cementovláknité fasádní desky..., apod. K připevnění obkladu a současně uchycení izolantu je využit nosný rošt z hliníkový profilů, popř. dřevěných latí, a pro zateplení je užíváno měkkých forem tepelné izolace z minerálních vláken, tedy rohoží a vaty. Izolace je kladena těsně na líc obvodového zdiva a často ještě překryta neprůvětrnou (avšak paropropustnou) tkaninou s funkcí pojistné hydroizolace, mezi ní a obkladem je však ponechána provětrávaná mezera, umožňující dostatečné proudění vzduchu a odvod vlhkosti. Největšími výhodami popsaného řešení je nadstandardní vzhled a značná životnost, resp. bezúdržbovost, která je víceméně dána charakterem a životností materiálu obkladu a u některých (např. hliníkové kazety, sklo, kámen) je takřka neomezená. Z hlediska pořizovacích nákladů jde však o prémiové řešení, které je oproti kontaktnímu systému ETICS násobně dražší. Bývá proto užíváno spíše u novostaveb prestižního charakteru - u kulturních staveb, významných veřejných a administrativních objektů či jinak reprezentativních budov - a nebo při rekonstrukcích a dodatečném zateplování tam, kde je ze strany investora zásadní požadavek na výjimečný vzhled. V případě běžného zateplení bytového domu je však toto řešení ekonomicky nereálné.
4) Materiálové varianty systémů kontaktního zateplení ( ETICS ) Nejběžněji používaným systémem pro dodatečnou tepelnou izolaci domů je tzv. kontaktní zateplení, označované též mezinárodní zkratkou ETICS (External Thermal Isulation Composite Systems). Jak tato zkratka naznačuje, jedná se o ucelený fasádní systém, který tvoří několik komponentů: - lepící hmota, izolant, kotvící a doplňkové prvky (kotevní hmoždinky, zakládací a nárožní lišty... apod.) a souvrství povrchové úpravy (základní vrstva + výztuž + finální omítka). Vlastnosti systému, stejně jako jeho cena, se pak odvíjí od materiálových subvariant, ze kterých je zateplení poskládáno - a to sice jak z hlediska izolantu, tak i stran materiálu jeho povrchové úpravy. Základní dělení je na a) systémy využívající k izolaci polystyren a b) systémy z minerálních vláken. a) Fasádní polystyren (EPS-F) je materiál na bázi polystyrenových (polymerací styrenu vzniklých) umělých hmot, v daném případě ve formě pěny, a k zateplení fasád je užívaný nejčastěji. Důvodem je jeho snadná opracovatelnost, nízká hmotnost (a tedy i snadná manipulace s ním), velmi dobré tepelně technické parametry, především ale nízká cena, kterýžto parametr většinou při rozhodování drobných investorů, bytových družstev a SVJ, nakonec většinou zvítězí. Za největší nevýhody lze naopak považovat vysoký difuzní odpor a návazně nízkou schopnost fasádního pláště dýchat (propouštět vodní páry), zejména pak ale hořlavost. Při hoření navíc skapává a produkuje toxické plyny. Díky tomu je užití pěnového polystyrenu k zateplení obvodových plášťů limitováno požárními předpisy, které za účelem zabránění (resp. zpomalení) možného šíření požáru po fasádě výškových budov přikazují od požární výšky 12m* na fasádě vytvářet tzv protipožární pásy z nehořlavého izolantu, u budov přesahujících svou požární výškou 22,5m je pak polystyren coby fasádní materiál zcela vyloučen. *POZN: Požární výška je definována jako výška od nástupní plochy protipožárního zásahu k úrovni podlahy posledního podlaží. Limit výšky 12 m vychází ze standardního dosahu běžné požární techniky, respektive z poznatků o výrazně vyšší obtížnosti požárního zásahu u výškových budov. Samozřejmě to však neznamená, že při případném požáru v nižší výšce by snad fasádní polystyren hořel hůře, nebo se požár po fasádě méně šířil. Silný trend dodatečného zateplování objektů a s ním spojený rozvoj trhu stavebních hmot přinesl různé další podvarianty polystyrenu - např "šedý" polystyren s příměsí nanočástic grafitu, zlepšujících dále jeho tepelněizolační schopnosti, nebo tzv. prodyšný ( difuzní ) polystyren, kde difuzní schopnosti opláštění jsou zlepšeny částečnou příčnou perforací desek (materiál sám o sobě však zůstává neprodyšný), popřípadě jejich různé kombinace. V místech, kde je fasáda více exponována zemní vlhkosti nebo srážkové vodě (sníh, odstřikující dešťová voda), se pak používá extrudovaný polystyren nebo tzv. perimetr - materiály, jejichž výrobní postup výrazně omezuje nasákavost.
Souhrn technických vlastností - standardní EPS: Součinitel tepelné vodivosti: λ = 0,037-0,040 W/mK Faktor difuzního odporu: μ = 20-100 Reakce na oheň dle EN 13501-1: Třída E - hořlavý Souhrn technických vlastností - šedý polystyren s perforací: Součinitel tepelné vodivosti: λ = 0,030-0,033 W/mK Faktor difuzního odporu: μ = 20-100 Reakce na oheň dle EN 13501-1: Třída E - hořlavý Souhrn technických vlastností - šedý polystyren s příčnou perforací desek: Součinitel tepelné vodivosti: λ = 0,032 W/mK Faktor difuzního odporu: μ = 7 Reakce na oheň dle EN 13501-1: Třída E - hořlavý b) Minerální vlákna a desky z nich vyrobené mají proti polystyrenu difuzní odpor naopak velmi nízký a dýchání pláště budovy umožňují velmi dobře. Nad polystyrenem mají vrch také v naprosté nehořlavosti (jsou vyrobeny rozvlákněním čediče), lepších akustických vlastnostech a delší životnosti. Jinými slovy, jedná se o materiál po většině stránek lepší a k zateplování objektů vhodnější, o čemž mezi odbornou veřejností není žádného sporu. Ze všech výše uvedených důvodů je bohužel oproti polystyrenu logicky také o něco dražší, což je častý důvod jeho zavržení u menších staveb a soukromých investorů. Izolační desky z minerálních vláken se ještě dále dělí podle způsobu uspořádání vláken na 1) desky s kolmým vláknem a 2) desky s podélným vláknem. Jejich možné užití se pak řídí preferencemi investora a potažmo projektanta, respektive konkrétními podmínkami stavby a souvisejícími požadavky, neboť kolmá vlákna mají o něco lepší difuzní schopnosti, podélná zas o něco lepší tepelný odpor. Souhrn technických vlastností - minerální izolace: Součinitel tepelné vodivosti: λ = 0,035-0,045 W/mK Faktor difuzního odporu: μ = 1-2 Reakce na oheň dle EN 13501-1: Třída A1 - nehořlavý *POZN: Základní provzdušnost OP je samozřejmě dána již původní skladbou sendvičových panelů, jejíž izolační vložku tvoří 80 mm polystyrenu. Důležité z hlediska stavební fyziky však je, aby dodatečné zateplení nemělo větší difuzní odpor, než stávající konstrukce, nebo ještě obecněji - difuzní odpor konstrukce by měl směrem k vnějšímu prostředí klesat, zatímco tepelný odpor by měl naopak stoupat. Tomuto požadavku odpovídá použití izolantu z minerálních vláken.
5) Materiálové varianty povrchových úprav a jejich vlastnosti Stejně jako jsou k použití různé druhy izolantu, tak i u finálních vrstev existuje více variant a možností, založených na rozdílné materiálové bázi. Povrchové úpravy tak dělíme v základu na disperzní (akrylátové), silikátové, silikonové a minerální. Jejich rozdílnost stran jednotlivých vlastností je patrná z níže uvedené tabulky. Orientační přehled vlastností vybraných typů omítek - zdroj: Ateliér DEK Přednosti a nedostatky hmot v základních pojivových bázích - zdroj: ASB-portal.cz Jednotliví výrobci stavebních hmot mají nicméně škálu často bohatší o různé mezifáze, respektive produkty sic na základní bázi, ale různými aditivy vylepšené v konkrétních dílčích vlastnostech. Vhodnost použití konkrétního typu materiálové báze je závislé na lokálních podmínkách, orientaci ke světovým stranám i na konkrétním typu podkladního izolantu. Nelze tedy předem a bez znalostí kontextu zodpovědně určit, která povrchová úprava ETICS bude pro rekonstrukci nejlepší. Pro zaručení co možná nejlepšího fungování celého systému je vhodná konzultace s techniky jeho dodavatele. Samostatnou otázkou je úprava soklu, respektive přízemních částí zdiva. Jeho funkce je dvojí: z hlediska provozu a údržby se jedná o tu namáhanější část fasádního pláště, především zemní vlhkostí a srážkovou vodou (odstřikování dešťové vody po dopadu na terén, návěje sněhu), ale také přímou vazbou na činnosti a pohyb člověka. Fasáda by zde proto splňovat podmínku vyšší odolnosti.
Z architektonického pohledu je to zas část objektu, která je člověku nejblíže - chodec s ní přichází do přímého kontaktu a jako taková by neměla mít apriori charakter nějakého druhořadého okopávaného materiálu, spíše naopak - mělo by se jednat o povrch vzhledný a přátelský, byť odolný. Ideálním spojením výše uvedených požadavků bývá např. obklad klinkerovými pásky, jehož provedení bohužel většinou zabrání vyšší pořizovací cena. Naproti tomu často užívaná (neboť dosažitelná) jemně strukturovaná pryskyřičná kamínková omítka marmolit bohužel působí značně uměle, nepřirozeně a ve výsledku nevzhledně a lacině. Nabízí se však možnost různých dalších obkladů, treláží a jiných prvků, které úpravu soklu dále doplní či architektonicky rozvinou. Odlišení či zdůraznění soklu je nicméně přirozeným až archetypálním znakem většiny staveb, který přispívá k jejich tektonice a přirozené čitelnosti. 6) Životnost Zateplení má předpoklad životnosti minimálně 25 let - tento předpoklad platí pro systémy ETICS, jež byly uvedeny na trh v souladu s platnými Evropskými předpisy. Při správném užívání a údržbě je možno předpokládat i životnost výrazně delší, samozřejmě také za předpokladu správného návrhu a správného provedení. Životnost nicméně ovlivňuje také typ použitých materiálů - životnost izolace z minerálních vláken je tak například udávána jako vyšší, než životnost EPS-F, povrchové úpravy na bázi akrylátových hmot jsou sice mechanicky odolnější než ostatní, ale díky statickému náboji přitahují více prach a tím pádem se i více špiní a hůře odolávají plísním... apod. Jinými slovy - životnost je předurčena kvalitním návrhem, kvalitní realizací z kvalitních materiálů, a pochopitelně také péčí. 7) Související a vyvolané investice Při úvahách o dodatečném zateplení budovy je nutné si uvědomit, že návrh a aplikace ETICS s sebou nutně nese související investice při řešení relevantních stavebních detailů a návazností. Díky rozšíření obvodového pláště o tloušťku izolantu je tak vždy nutné počítat například s osazením nových vnějších okenních parapetů, nových větracích mřížek u fasádních průduchů, nebo s novým oplechováním atiky střechy. V případě posuzovaného objektu Klapálkova 3121-3124 se úpravy nutně dotknou také oplechování přístřešků předsazených vstupních zádveří hlavních vchodů a dnešní podoby markýz nad vchody zadními. Pokud se na fasádě objektu nalézají nějaká technická (zejména telekomunikační) zařízení, bude se muset upravit jejich kotvení. U podobně zásadní stavební úpravy všech fasád je logicky potřebná také úprava rozvodů bleskosvodu, a to nejen jejich fasádních částí, ale i - díky kompletně novému oplechování atiky - střešních rozvodů, někdy včetně jímačů. Stavebním úřadem požadovanou součástí dokumentace DSP je proto také projekt nového (resp. úprav stávajícího) bleskosvodu. V případě zateplování lodžií (nutnost vyplyne z požadavků SVJ, respektive z výpočtů dosažených energetických úspor) pak mohou teoreticky vzniknout problémy v místě návazností stávajícího zábradlí na boční lodžiové panely, jejichž tloušťka naroste o tloušťku izolantu, která vzejde z výpočtů. Někdy se tak situace neobejde bez úpravy zábradlí a jeho kotvení.
Stejný dopad - tedy nutnost elementárních úprav - bude mít případné zateplení i na další prvky, které byly na některých lodžiích individuálně osazeny, např. systémy mobilního zasklení, sušáky prádla, mříže a pod. 8) Provozně-uživatelské souvislosti Aplikací zateplovacího systému ETICS včetně lepidla a omítkoviny dojde k nárůstu tloušťky fasádního pláště o tloušťku izolantu, plus cca dalších 10-15mm na lepidlo, omítku a vyrovnání nerovností. V součtu se tak bude jednat o nárůst cca 15 až 17cm. Je nutné míti v povědomí, že současně to bude znamenat adekvátní nárůst hloubky vnějšího ostění oken (dnes jen cca 5-6cm) na celkovou hloubku až cca 21-23cm. Z uživatelského hlediska je možné tento fakt vnímat kladně i záporně. Kladné je zvětšení plochy parapetních plechů (např. pro umístění květníku), negativně může být u některých domů naopak vnímán vliv hlubšího ostění na osvětlení a proslunění místností. Avšak s ohledem na extrémní mělkost stávajícího osazení oken by měl být v daném konkrétním případě tento aspekt naprosto zanedbatelný až nulový. Naopak, výsledná tloušťka bude působit daleko přirozeněji. Je rovněž nutné se připravit na fakt, že zateplení obvodového pláště ve spojení s osazením kvalitně těsnících tepelně-izolačních oken (provedeno již v minulosti) bude mít vliv na teplotní a vlhkostní režim vnitřního prostředí bytových jednotek, a je třeba tomu přizpůsobit své dosavadní návyky z hlediska vytápění a větrání. Lidé, uvyklí dosavadnímu topnému režimu, totiž mají po realizaci zateplení tendenci bytové jednotky výrazně přetápět. Problémy s větší těsností obvodového pláště a tím i horší ventilací obytných místností, následně vyšší vlhkostí vnitřního prostředí a souvisejícím výskytem plísní, jsou vázány zejména na výměnu oken. I tak je dobré zdůraznit potřebu důkladného a pravidelného větrání, nebo používání zámků oken v režimu mikroventilace. 9) Estetické souvislosti a potenciál pro vznik uceleného architektonického řešení Přestože investoři -tedy většinou bytová družstva nebo sdružení vlastníků jednotekvynakládají na zateplení panelových domů nemalé částky, mají bohužel často tendenci vnímat tento krok jen jako izolovaný technický problém a neuvědomují si jeho architektonický (tedy provozně-uživatelsky-estetický) rozměr. Způsob provedení izolace totiž ovlivní vzhled a fungování domu a jeho okolí na další desítky let a jak je bohužel patrné z početných příkladů po celé republice - né vždy pozitivně. Skutečně kvalitních realizací je poskrovnu. I z hlediska uživatelského je velká škoda nevyužít příležitost relativně rozsáhlé a úředně povolené stavební akce ke komplexnímu zamyšlení se nad kvalitou svého bydlení a možným zlepšením jeho standardu. V rámci projekční přípravy a následné realizace zateplení je totiž možné relativně snadno učinit kroky, které zlepší jak celkový vzhled domu, tak především uživatelský komfort jednotlivých bytových jednotek, popřípadě lze pro budoucí realizaci takovýchto opatření alespoň vytvořit přípravu a vhodné podmínky - tak, aby k nim mohlo být přistoupeno třeba individuálně. Následný seznam bodů představuje možné kroky, jejichž přínosnost je dobré zvážit:
1 / návrh celkového barevného a materiálového řešení Kromě technické a energetické roviny má realizace zateplení domu též rovinu estetickou. Nezpochybnitelný přínos trendu zateplování a souvisejících energetických úspor na straně jedné s sebou bohužel nese určitou živelnost a technicko-estetickou svépomoc objednatelů a realizačních firem na straně druhé. Výsledkem je pak vizuální roztříštěnost, tvůrčí bezradnost, chaos a barevná agrese. Barvy omítek bývají často amatérsky voleny nepřirozeně pestré, jásavé a syté, naplno využívajíc dovednostní škály vzorníků dodavatelů. Opravené fasády domů jsou nezřídka doplněny nejrůznějšími abstraktními motivy, často velmi bizarními a zcela nesouvisejícími se samotnou stavbou a jejím účelem. Pro kvalitní výsledek celé akce je tak klíčové nalezení opodstatněného, střízlivého a elegantního barevného řešení fasád. Výsledkem je nová estetická nekvalita, která s postupující rekonstrukcí jednotlivých domů paradoxně nepřináší do veřejného prostoru faktické zlepšení jeho vizuálního stavu, ale jen jeho radikální změnu. Svou novou barevnou pestrostí jsou domy sice v opozici ke své původní nudné šedi, ale celkový dojem je špatný. Někdejší šedou uniformitu nahrazuje zrovna tak nepřehledný barevný chaos. V případě poučeného a zodpovědného přístupu investora lze přitom snadno dosáhnout elegantního výsledku - stačí nechat architekta posoudit problém a vytvořit decentní a přirozeně elegantní řešení, jehož výsledkem bude architektonicky čistý a soudobý obytný dům, s důstojným výrazem, čitelným funkčním členěním a jasnou sémantikou. 2/ návrh vnějšího stínícího systému pro okna bytových jednotek Stínění pomocí rolet či žaluzií je samozřejmě možné realizovat i na interiérové straně oken, jejich účinnost z hlediska přehřívání bytu je ale minimální a mají tak význam pouze ve smyslu optické clony, vytvářející soukromí. Důvodem je to, že naprostá většina složek slunečního záření prochází bez problému čirým okenním sklem a jejich část se mění na tepelnou složku až po dopadu na překážku. Pokud je tedy roleta či žaluzie uvnitř bytu, teplo prostě vznikne na jejím povrchu a zůstane již také uvnitř. Venkovní žaluzie/rolety jsou proto výrazně účinnější. Posuzovaný objekt má severojižní orientaci hlavních fasád a i při osobním jednání s výborem SVJ byl některými jeho členy zmíněn problém přehřívání bytů okny na jižní fasádě. V souvislosti s novou úpravou obvodového pláště budovy se proto nabízí ideální příležitost pro osazení vnějších stínících prvků, ať už žaluzií či rolet, neboť celková tloušťka zateplení (u kontaktní formy cca mezi 15-17 centimetry) umožňuje bezproblémové osazení předokenních kastlíků - a to systémově před panel a nikoliv jen nouzově pod nadpražím před okenní rám, kterážto poloha nevhodně zmenšuje plochu okna a stíní místnosti. Kastlíky mohou pak být buď skryté (přetažené omítkou), nebo přiznané s krycím plechem, přičemž druhá varianta má výrazně pozitivní estetický efekt díky vylepšené vizuální proporci okenních otvorů. Současně je žaluzie či roleta sama o sobě velmi atraktivním architektonickým prvkem s elegantním detailem, která dodává fasádě punc prémiovosti. Osazení samotných stínících prvků je možné provést buď hromadně s realizací fasády (zde se nabízí výhoda množstevních slev, které dodavatelé často nabízejí), nebo lze nechat na všech oknech provést pouze přípravu ve formě kastlíků a jejich individuální dostrojení pak ponechat na jednotlivých partajích.*
*POZN: Je však nezbytné předem zvolit a následně dodržet jednotný typ a barevné provedení těchto prvků, nejlépe pak od shodného výrobce/dodavatele 3/ návrh nového řešení zábradlí balkonových lodžií, možné rozšíření lodžií Zábradlí balkonů či lodžií je u obytného domu stěžejním architektonickým prvkem, jehož ztvárnění do značné míry definuje vzhled celé stavby - a to až tak, že například určitá jeho forma je typická pro nějakou epochu a s ní je již navždy asociována. To je i případ přítomného standardního panelákového zábradlí z drátoskla v ocelových rámech, jehož nositel zůstává vizuálně panelákem bez ohledu na to, jak jásavou barvu dostane jeho opravená fasáda. Je tedy legitimní a přirozené zamýšlet se nad formou tohoto prvku, který může dát objektu zcela novou tvář. Samozřejmě není žádoucí vyměňovat stávající zábradlí samoúčelně, pokud existuje předpoklad jeho přetrvávající životnosti a je s ním ze strany uživatelů obecná spokojenost. Často je ale zábradlí na rekonstruovaných objektech již v takovém technického stavu, že byť by ještě pár let vydrželo, je rozumné s ohledem na veškeré návaznosti přikročit k jeho rekonstrukci současně s fasádou. Zejména proto, že pozdější výměna a kotvení nových prvků přináší riziko poškození již opravené fasády, nebo je touto skutečností minimálně komplikována. Často také dochází k tomu, že navrhovaná tloušťka zateplení bočních obvodových panelů lodžie koliduje s pozicí existujícího přisazeného zábradlí a vznikají tím neřešitelné architektonické detaily. Stávající zábradlí je v takovém případě nutné zámečnicky upravovat, nebo v těchto místech rezignovat na vhodnou tloušťku zateplení. Pokud jsou součástí zadání rekonstrukce fasády též prvky zábradlí, je opět možné přistoupit k problému komplexněji a navrhnout zásadnější úpravy, směřující ke zvýšení uživatelského standardu - například může nová pozice zábradelní výplně kompenzovat zmenšení lodžie při obkladu její zadní stěny ETICS. Stejně tak je možné do řešení zábradlí zakomponovat umístění kastlíků a vybavit tak žaluziemi i lodžie (právě v rovině zábradlí), nebo lze zmíněné zábradlí připravit na lepší koordinaci se systémy mobilního zasklení. V rámci návrhu zámečnické konstrukce není zcela vyloučeno ani výraznější plošné zvětšení lodžií, respektive jejich větší vyložení. 4/ návrh jednotného systému zasklení balkonových lodžií Zasklívání lodžií pomocí systému posuvných skleněných dílců je dlouhodobý trend, který má mnohá praktická opodstatnění a není třeba se mu bránit. Zejména proto, že systémy jednotlivých výrobců a dodavatelů prošly již určitým vývojem a uživatelsky i esteticky jsou již mnohem sofistikovanější, než kdysi na počátku tohoto trendu. Jako u mnoha jiných dodatečných individualizací je však pro kvalitu celkového působení architektury domu důležitá systémovost a vzhledové sjednocení v rámci objektu. Živelné osazování rozdílnými výrobky od různých dodavatelů vede k chaotickému a roztříštěnému vzhledu domu. Ideální proto je, pokud je systém v rámci fasády aplikován na všech lodžiích bez výjimky, nebo je alespoň projekčně nastaven princip jednotného řešení.
5/ ostatní architektonické prvky (markýzy, sokl, okapní chodníčky...) Při komplexním řešení rekonstrukce fasády by měla být věnována pozornost všem souvisejícím architektonickým detailům a návaznostem. Celkový pozitivní dojem totiž vždy vytváří jak celková tvarová i materiálová harmonie, tak promyšlenost a čistota detailů. Proto je důležité tyto návaznosti předem detekovat a následně je projekčně zpracovat. 10) správní souvislosti a povolovací proces Ačkoliv přístup stavebních úřadů se může v různých lokalitách různě lišit -od zcela benevolentního až po naprosto rigidní výklad stavebního zákona- a navzdory častému názoru, že zateplení představuje pouhou stavební úpravu existující stavby, tak v zásadě platí, že zateplením stavebního objektu dochází ke změně jeho vzhledu a změně jeho vnějších rozměrů, potažmo vzdáleností od okolních staveb a sousedních pozemků. Dle konkrétních použitých technologií navíc může mít tento krok dopad do požárně bezpečnostního řešení objektu (hořlavost polystyrenu) a ochrany před atmosférickými vlivy (řešení bleskosvodu). Ze všech výše uvedených důvodů vyžaduje záměr zateplení vypracování dokumentace pro stavební povolení (DSP), popřípadě dokumentace pro sloučené řízení DUR/DSP. V rámci této dokumentace pak SÚ požaduje doložit stanovisko statika (stav objektu a jeho vhodnost k aplikaci technologie), požárního specialisty (vyjádření k dopadu na PBŘ stavby) a nový projekt hromosvodu. Samozřejmostí je pak energetický štítek a často bývá vyžadován také Ornitologický průzkum, vyjadřující se k výskytu a hnízdění Rorýse obecného, popř. některých druhů netopýrů. Dotčenými orgány státní správy (DOSS), které se k záměru následně vyjadřují, budou v daném případě s největší pravděpodobností: - odbor životního prostředí městské části Praha 11 - odbor ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy, oddělení ochrany přírody a krajiny - odbor památkové péče Magistrátu hl.m. Prahy (MHMP-OPP) - Hasičský záchranný sbor hl.m. Prahy - státní energetická inspekce (SEI) V případě, že objekt přímo sousedí s cizím pozemkem (v daném konkrétním případě se jedná o pozemky p.č. 3490/5 a 3490/7 v majetku hl. m. Prahy, přiléhající k oběma štítovým stěnám stavby), pak je nutné stavebnímu úřadu doložit smlouvu s vlastníkem tohoto pozemku, prokazující jeho souhlas s realizací. Dle dosavadních zkušeností s tímto krokem pražský Magistrát coby vlastník obecně nemívá problém. Pokud úpravy pláště budovy zasahují pod terén, nebo se terénu dotknou (například při zateplování suterénního či soklového zdiva, bývá stavebním úřadem požadováno vyjádření správců sítí. Některé stavební úřady se ale spokojí s prohlášením vlastníka pozemku (v daném případě SVJ Klapálkova), že na pozemku se žádné sítě nad rámec konkrétních přípojek nenacházejí.
11/ závěr a výsledná doporučení Zateplení posuzovaného objektu je krok, který má z dlouhodobého hlediska jednoznačnou logiku. Celosvětový trend směřuje k účelnějšímu hospodaření s energiemi, čemuž se v zásadě asi nedá moc vytknout, stejně jako nelze očekávat, že by cena energií v budoucnu nějak výrazně klesala, spíše naopak. Panelový dům má tepelně-technickou výhodu hmotných ŽB konstrukcích s výbornými akumulačními schopnostmi, zaručujícími velkou tepelnou setrvačnost, resp. stabilitu vnitřního prostředí. Zateplením se tato výhoda doplní o výhodu menších ztrát. Kromě přímého ekonomického efektu nižších nákladů na vytápění, je tu navíc i pozitivní dopad nepřímý, spočívající v navýšení faktické hodnoty objektu na trhu s nemovitostmi. Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že zateplením objektu se tržní cena bytových jednotek zvýší přibližně o 50 až 70 tis. Kč / na byt. Analýza tedy předpokládá plošné zateplení obvodového pláště budovy v úrovni od 1.NP do 4.NP - tedy cele v rozsahu vytápěných obytných prostor domu, což je i nezbytnou podmínkou úspěšného vyřízení případné žádosti o dotaci z NZÚ. Tloušťka zateplení v tomto rozsahu by se pak pravděpodobně pohybovala v rozmezí od 140 do 160 mm (včetně všech souvrství cca 15-17cm), rozhodujícím bude nicméně energetický výpočet. Současně je doporučeno zvážit zateplení suterénního zdiva menší vrstvou tepelné izolace (50-80mm), a to minimálně v oblasti štítových stěn. Zateplení soklu budovy, respektive jejího suterénního podlaží, není - minimálně z pohledu požadavků na získání dotace z NZÚ - nezbytně nutné a jeho případná absence by neměla vést k žádným tepelně technickým závadám. Pokud však bude realizováno, samozřejmě určitým dílem přispěje k lepší tepelné ochraně objektu a omezí možné tepelné mosty. Na úrovni suterénu se sice jedná o provozní nebytové prostory, jejich případné prochládání však sekundárně ovlivňuje teplotu navazujících stavebních konstrukcí a prostorů na úrovni 1.NP. Z hlediska technického, tedy stran samotné izolace a povrchové úpravy: Analýza doporučuje užití izolačních fasádních desek z minerálních vláken s podélnou orientací, coby materiálu s jednoznačnou převahou výhod - jedná se o materiál nehořlavý, s vyšší životností a odolností proti škůdcům, s lepšími akustickými vlastnostmi a s tepelně-technickými parametry, které se blíží polystyrenu. Výrazným kladem tohoto materiálu je vysoká difuzní propustnost, umožňující fasádě domu dýchat.* Tato schopnost, stejně jako ostatní vlastnosti, nicméně závisí na součinnosti všech jednotlivých složek systému, tedy krom izolantu i finální povrchové vrstvy. Obecně jsou doporučovány spíše omítky na silikátové či silikonové bázi, akrylátové naopak spíše zaostávají. Důvodem je především jejich tendence ke špinění (statický náboj přitahuje částečky prachu) a potažmo plísním, a byť jsou mechanicky odolnější, tak jejich životnost je (minimálně z hlediska vzhledu) tímto limitována. Akrylátové omítkoviny mají rovněž vyšší difuzní odpor, což nepředstavuje problém u fasádního polystyrénu, který je neprodyšný sám o sobě, ale u izolace z minerálních vláken by užití akrylátu její vlastnosti zbytečně devalvovalo. Doporučuji tedy počítat s užitím silikonových nebo silikátových hmot, které se k izolacím z minerálních vláken hodí více. Jako vždy i zde bohužel platí: kvalitnější = dražší. V případě, že by se investor rozhodl vydat se úspornější cestou a použít k zateplení fasádní polystyren, bylo by dobré se alespoň orientovat na šedý polystyren, pokud možno opatřený příčnou perforací pro elementární zlepšení difuzních schopností. Nejvhodnější materiálovou bázi pro omítkovinu by pak bylo vhodné konzultovat s výrobcem systému.