Monitoring návštěvnosti turistického regionu Jizerské hory

Monitoring návštěvnosti turistického regionu Jizerské hory Zhotovitel: ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová B Ř EZEN 211

Strana 1 1. Obsah 2. Úvod... 2 3. Demografická struktura respondentů... 4 3.1. Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku... 4 3.2. Stupeň dosaženého vzdělání respondentů... 5 4. Geografický původ respondentů... 5 4.1. Země původu respondentů... 5 4.2. Kraj bydliště respondentů z ČR... 6 4.3. Okres bydliště respondentů z ČR... 7 5. Důvod a frekvence návštěv regionu, organizace a délka pobytu... 8 5.1. Důvod návštěvy regionu... 8 5.2. Frekvence návštěv... 9 5.3. Organizace pobytu formy skupin... 1 5.4. Organizace pobytu způsob dopravy... 12 5.5. Délka pobytu... 13 5.6. Způsob ubytování... 15 5.7. Způsob stravování... 17 5.8. Zdroje informací o regionu... 18 6. Hodnocení turistického regionu z pohledu respondentů... 19 6.1. Hodnocení úrovně služeb... 19 6.2. Hodnocení infrastruktury a vybavenosti... 21 6.3. Hodnocení péče o rozvoj oblastí cestovního ruchu... 23 6.4. Opakovaná návštěva regionu... 25 7. Závěr... 26 8. Přílohy... 26

Strana 2 Monitoring návštěvníků turistického regionu Jizerské hory Vyhodnocení dotazníkového šetření za zimní a letní sezónu 9 a 21 Obr. 1 Mapa Turistického regionu Jizerské hory 2. Úvod Monitoring návštěvníků turistického regionu Jizerské hory je jedním z výstupů projektu Jablonecko jako centrum cestovního ruchu Jizerských hor, který spolufinancuje Evropská unie pomocí prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Strana 3 Monitoring návštěvníků turistického regionu Jizerské hory byl proveden v následujících obdobích: zimní sezóna 9, letní sezóna 9, zimní sezóna 21 a letní sezóna 21. Šetření probíhalo metodou osobního dotazování s použitím dotazníku (viz Příloha č.1) prostřednictvím proškolených tazatelů. Dotazník obsahoval 2 otázek a byl vypracován v české verzi a jazykových mutacích pro zahraniční návštěvníky (angličtina, němčina). Všechny jazykové verze byly rovnocenné. Respondenti byli vybíráni a oslovováni náhodným výběrem z řad návštěvníků turistických center. Turistický region Jizerské hory se rozkládá na území Libereckého kraje v částech okresu Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Pro šetření návštěvnosti byl vybrán soubor 18 lokalit. Výčet lokalit a, kteří se v jednotlivých lokalitách šetření zúčastnili, je uveden v Tabulce1. Celkem byly získány odpovědi od 995 respondentů, přičemž počet vyplněných dotazníků za letní i zimní sezónu byl v rovnováze. V letních sezónách bylo vyplněno 512 dotazníků a v zimních sezónách 483 dotazníků. Tabulka 1: Lokality turistického regionu Jizerské hory určené pro sběr dat Lokalita - místo sběru ZIMA 9 LÉTO 9 ZIMA 21 LÉTO 21 CELKEM Bedřichov 12 24 19 55 Desná 6 34 2 19 61 Frýdlant 14 12 26 Hejnice 18 6 4 31 149 Jablonec nad Nisou 29 35 35 3 129 Janov nad Nisou 7 7 Josefův Důl 6 4 1 Kořenov 26 26 Lázně Libverda 21 5 26 Liberec 17 12 16 45 Liberec - BABYLON 19 21 3 7 Liberec - Centrum ČD 3 3 3 3 12 Liberec - pod Ještědem 8 8 16 Pěnčín 9 9 Rychnov u Jablonce nad Nisou 13 24 17 28 82 Smržovka 3 28 15 12 85 Tanvald 22 22 12 1 66 Železný Brod 13 13 CELKEM 267 31 216 22 995 Distribuci dotazníkových formulářů, podrobné seznámení tazatelů s jeho obsahem, upozornění na možné komplikace při jeho vyplňování a shromažďování vyplněných formulářů zajistili pracovníci JKIC, o.p.s. Na realizaci dotazníkového šetření se podíleli coby tazatelé také pracovníci informačních center a majitelé ubytovacích a stravovacích zařízení. Všichni tazatelé byli podrobně seznámeni s obsahem dotazníkového formuláře a byli respondentům nápomocni při vyplňování dotazníku.

Strana 4 3. Demografická struktura respondentů 3.1. Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku Tabulka 2: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku Věková skupina Celkem Muži Ženy abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) do 25 let 23 2,4 85 8,5 118 11,9 26-34 let 216 21,8 11 1,2 115 11,6 35-49 let 294 29,6 114 11,5 18 18,1 5-59 let 158 15,8 79 7,9 79 7,9 6 a více let 124 12,4 53 5,3 71 7,1 neuvedena,,, celkem 995 1, 432 43,4 563 56,6 Tazatelé byli proškoleni, aby oslovovali dospělé osoby různých věkových skupin, muže a ženy rovnoměrně. V souboru respondentů bylo více žen (563 respondentů, tj.56,6 %) než mužů ( 432 respondentů, tj.43,4%). Věková struktura výběrové populace byla poměrně vyrovnaná. V souboru převažovala skupina osob ve věku 35-49 let (294 respondentů, tj. 29,6%). Věkové skupiny do 25 let (23 respondentů, tj. 2,4 %) a 26-34 let (216 respondentů, tj. 21,8 %) byly svým zastoupením téměř vyrovnané. Osoby ve věku 6 a více let tvoří nejmenší část výběrové populace (124 respondentů, tj. 12,4%). Rozdíl ve věkové struktuře mužů a žen je zanedbatelný, proto případné rozdíly v odpovědích mužů a žen nelze odůvodňovat rozdílnou věkovou strukturou těchto souborů. Graf 1: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku 3 25 Počet respondentů 15 1 5 do 25 let 26 34 let 35 49 let 5 59 let 6 a více let Věková skupina celkem muži ženy

Strana 5 3.2. Stupeň dosaženého vzdělání respondentů Tabulka 3: Stupeň dosaženého vzdělání respondentů Stupeň vzdělání Celkem Muži Ženy abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) základní 115 11,6 6 6, 55 5,6 SŠ bez maturity 14 14, 7 7, 7 7, SŠ s maturitou 452 45,4 166 16,7 286 28,7 VŠ 285 28,7 134 13,5 151 15,2 neuvedeno 3,3 2,2 1,1 celkem 995 1, 432 43,4 563 56,6 U dotazovaných respondentů převažovali muži i ženy se středoškolským vzděláním s maturitou (452 respondentů, tj. 45,4 % ). Vysokoškolské vzdělání uvedlo 285 respondentů (28,7%). Středoškolské vzdělání bez maturity uvedlo 14 respondentů (14,%) a základní vzdělání uvedlo 115 respondentů ( 11,6%). Nevýznamný podíl respondentů (,3%) stupeň vzdělání neuvedlo. Graf 2: Stupeň dosaženého vzdělání respondentů 5 Počet respondentů 4 3 1 základní SŠ bez maturity SŠ s maturitou Stupeň vzdělání VŠ neuvedeno celkem muži ženy 4. Geografický původ respondentů 4.1. Země původu respondentů Podíl respondentů z ČR tvoří větší část dotázaných osob (864 respondentů tj. 86,8%). Zahraničních respondentů bylo 131, přičemž převažovali respondenti z Německa (62 respondentů, tj. 6,2%). Zástupci respondentů z Holandska a Polska tvořili menší část oslovených návštěvníků (Holandsko 2 %, Polsko 1,6%). Z jiných států bylo zastiženo 33 respondentů. Kromě zemí uvedených v Tabulce 4 pocházeli respondenti ze Švédska, Slovenska, Ruska, Velké Británie, Brazílie a USA. Místo původu uvedli všichni dotázaní.

Strana 6 Tabulka 4: Země původu respondentů Stát Celkem Muži Ženy abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) Česká republika 864 86,8 365 36,7 499 5,1 Německo 62 6,2 24 2,4 38 3,8 Polsko 16 1,6 5,5 11 1,1 Holandsko 2 2, 15 1,5 5,5 jiný 33 3,3 23 2,3 1 1, celkem 995 1 432 43,4 563 56,6 Graf 3: Země původu respondentů 2% 2% 3% 6% 87% Česká republika Německo Polsko Holandsko jiný Tabulka 5: Vzdálenost, ze které respondenti do regionu přijeli. Vzdálenost Celkem Muži Ženy abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) do 2 km 149 14,9 76 7,6 73 7,3 21-5 km 1 1, 47 4,7 53 5,3 51-1 km 132 13,3 57 5,7 75 7,5 nad 1km 583 58,7 241 23,8 342 34,9 neuvedeno 31 3,1 16 1,6 15 1,5 celkem 995 1, 432 43,4 563 56,6 4.2. Kraj bydliště respondentů z ČR U respondentů z ČR bylo zjišťováno místo trvalého bydliště. Územní rozložení místa trvalého pobytu respondentů vypovídá přibližně o tom, ze kterých částí ČR přijíždějí návštěvníci do turistického regionu Jizerské hory. Respondenti pocházeli ze všech krajů ČR (viz Tabulka 6). Nejčastěji z kraje Libereckého (256 respondentů), ve kterém turistický region Jizerské hory leží. Téměř stejné

Strana 7 zastoupení měli respondenti z Prahy (235 respondentů). Na třetím místě z hlediska počtu respondentů se umístil kraj Středočeský (95 respondentů). Velký počet návštěvníků z Prahy a Středočeského kraje je dán tím, že v těchto krajích není žádná horská oblast, kde by obyvatelé mohli provozovat např. letní a zimní sporty. Vzdálenost z místa bydliště do Jizerských hor je pro návštěvníky z těchto krajů velmi přijatelná. Nižší zastoupení respondentů z Královéhradeckého kraje je dáno konkurenční horskou oblastí Krkonoše. Tabulka 6: Kraj bydliště respondentů z ČR Kraj Počet respondentů Podíl (%) Kraj Počet respondentů Podíl (%) Praha 235 27,2 Jihomoravský 45 5,2 Středočeský 95 11 Karlovarský 8,9 Liberecký 256 29,6 Olomoucký 1 1,2 Královehradecký 67 7,8 Moravskoslezký 21 2,4 Pardubický 22 2,5 Plzeňský 26 3, Ústecký 44 5,1 Zlínský 12 1,4 Jihočeský 18 2,1 Vysočina 8,9 Graf 4: Kraj bydliště respondentů z ČR 2% 5% 5% 3% 8% 1% 3% 1% 2% 3% 27% 11% Středočeský Liberecký Královehradecký Pardubický Ústecký Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Olomoucký Moravskoslezký Plzeňský Zlínský Vysočina 1% 1% Praha 4.3. Okres bydliště respondentů z ČR Česká republika je rozdělena do 77 okresů. Nejméně jeden respondent pocházel z některého z 57 uvedených okresů (viz Tabulka 6). Pouze z 2 okresů ČR nepocházel žádný respondent. Z hlavního města Prahy pochází téměř třetina dotázaných. Velké zastoupení také tvořili respondenti z okresů

Strana 8 Liberec a Jablonec. Ze vzdálenějších míst se objevují okresy s velkými městy (Plzeň, Hradec Králové, Blansko). Tabulka 7: Okresy ČR, v nichž má bydliště více jak 1 respondentů Okres Počet resp. Podíl (%) Okres Počet resp. Podíl (%) Blansko 35 4,1 Ostrava 16 1,9 Česká Lípa 15 1,7 Pardubice 17 2, Hradec Králové 32 3,7 Plzeň 21 2,4 Praha 235 27,2 Trutnov 13 1,5 Jablonec n.n 71 8,2 Ústí nad Orlicí 12 1,4 Jičín 16 1,9 Liberec 16 18,5 Mladá Boleslav 17 2, Mělník 26 3, 5. Důvod a frekvence návštěv regionu, organizace a délka pobytu 5.1. Důvod návštěvy regionu Z hlediska nejčastěji uváděných důvodů turistika sport, poznání, relaxace není mezi zahraničními a tuzemskými respondenty významný rozdíl (viz Tabulka 8). Nejčastějším důvodem návštěvy zahraničních i tuzemských dotázaných respondentů byla turistika a sport. Tento důvod uvedlo 313 respondentů, z ČR 275 respondentů (tj. 31,8%) a 38 respondentů (tj. 29 %) ze zahraničí. Druhým nejčastějším důvodem návštěvy zahraničních i tuzemských návštěvníků bylo poznání regionu. Na dalším místě dotazovaní uváděli relaxaci. Jako další důvody zahraniční respondenti (častěji než respondenti z ČR) uváděli zdravotní dovolenou, společenský život, zábavu a tranzit. Respondenti z ČR mezi dalšími důvody uváděli častěji než respondenti ze zahraničí práci, nákupy a návštěvu příbuzných. Čtyři respondenti důvod návštěvy neuvedli. Tabulka 8: Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy Převažující důvod návštěvy Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) poznání 25 2,6 172 17,3 33 3,3 relaxace 165 16,6 14 14,1 25 2,5 turistika, sport 313 31,5 275 27,7 38 3,8 zdravotní dovolená 14 1,4 11 1,1 3,3 práce 63 6,3 6 6, 3,3 společenský život, zábava 59 5,9 51 5,1 8,8 nákupy 5 5, 44 4,4 6,6 návštěva příbuzných nebo známých 111 11,2 99 9,9 12 1,3 tranzit (pouze projížděli) 11 1,1 8,8 3,3 neuvedeno 4,4 4,4, celkem 995 1 864 86,8 131 13,2

Strana 9 Graf 5: Převažující důvod návštěvy respondentů 1% % poznání relaxace 6% 6% 5% 11% 21% 17% turistika, sport zdravtní dovolená práce společenský život, zábava 1% nákupy 32% návštěva příbuzných nebo známých tranzit (pouze projížděli) Graf 6: Převažující důvod návštěvy srovnání domácích a zahraničních respondentů % 3, 25, 2, 15, 1, 5,, Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Důvod návštěvy 5.2. Frekvence návštěv Tabulka 9: Frekvence návštěv respondentů v turistickém regionu Už jste někdy navštívil(a) tento region? Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) ne, jsem tu poprvé 288 28,9 219 22, 69 6,9 ano, byl(a) jsem zde 1 3 krát 264 26,5 226 22,7 38 3,8 ano, byl(a) jsem zde už vícekrát 439 44,1 416 41,8 23 2,3 neuvedeno 4,4 3,3 1,1 celkem 995 1, 864 86,8 131 13,2

Strana 1 Skupiny respondentů z ČR (26,2%) a ze zahraničí (29%) se co do počtu odpovědí shodují na tom, že turistický region navštívili jednou až třikrát, viz Tabulka 9. Výrazný rozdíl mezi respondenty nastal u ostatních odpovědí. Téměř polovina tuzemských respondentů navštívila region více než třikrát (48,1%), kdežto u zahraničních respondentů převažovala první návštěva regionu (52,7%). Čtyři respondenti na otázku neodpověděli. Graf 7: Frekvence návštěv respondentů v turistickém regionu srovnání domácích a zahraničních respondentů. % 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, ne, jsem tu poprvé ano, byl(a) jsem zde 1 3 krát ano, byl(a) jsem zde už vícekrát Četnost návštěvy regionu neuvedeno návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí 5.3. Organizace pobytu formy skupin Tabulka 1: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž trávili pobyt v regionu Jak trávili pobyt Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) sám/sama 252 25,3 23 23,1 22 2,2 s partnerem, s partnerkou, s přáteli 497 49,9 42 42,2 77 7,7 s malými dětmi 118 11,9 11 1,2 17 1,7 se staršími dětmi 128 12,9 113 11,4 15 1,5 neuvedeno,,,,,, celkem 995 1, 864 86,8 131 13,2 Rozdíl mezi souborem domácích a zahraničních návštěvníků z hlediska forem skupiny je zanedbatelný. Mezi zahraničními respondenty je nepatrně více rodin s malými dětmi. Největší zastoupení tvoří respondenti, kteří do regionu přijeli s partnerem, partnerkou nebo přáteli (497 respondentů, tj 49,9%). Skupina rodin s dětmi (malými i staršími) z ČR (224 respondentů, tj. 24,8%) je co do počtu respondentů srovnatelná se skupinou respondentů z ČR, kteří do regionu přijeli sami

Strana 11 (23 respondentů, tj. 26,6%). U zahraničních návštěvníků skupiny rodin s dětmi (32 respondentů, tj.24,5%) nepatrně svým zastoupením převyšují skupinu osob, kteří do regionu přijeli sami (22 respondentů, tj.16,8%). Graf 8: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž trávili pobyt v regionu 13% 25% sám/sama 12% s partnerem, s partnerkou, s přáteli s malými dětmi se staršími dětmi 5% Graf 9: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž trávili pobyt v regionu srovnání domácích a zahraničních respondentů % 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, sám/sama s partnerem, s partnerkou, s přáteli s malými dětmi Forma skupiny se staršími dětmi návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí

Strana 12 5.4. Organizace pobytu - způsob dopravy Tabulka 11: Převažující způsob dopravy, jakým respondenti přicestovali do turistického regionu Převažující způsob dopravy Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) autem, na motocyklu 556 55,9 471 47,4 85 8,5 vlakem 216 21,7 2,1 16 1,6 autobusem - linkovým 128 12,9 115 11,6 13 1,3 autobusem - se zájezdem 35 3,5 28 2,8 7,7 na kole 22 2,2 19 1,9 3,3 pěšky 22 2,2 22 2,2, jinak 16 1,6 9,9 7,7 celkem 995 1, 864 86,8 131 13,2 Převažujícím způsobem dopravy, tj. jakým způsobem respondenti do regionu přicestovali, byla u zahraničních i tuzemských respondentů doprava autem nebo na motocyklu (471 respondentů z ČR a 85 respondentů ze zahraničí), viz Tabulka 11. Téměř čtvrtina tuzemských respondentů (23,1%) uvedla jako způsob dopravy vlak. Zastoupení zahraničních respondentů, kteří přijeli do regionu vlakem, je podstatně nižší (12,2%). Linkovým autobusem přijelo do regionu více tuzemských respondentů než zahraničních a naopak tomu bylo v případě dopravy autobusem se zájezdem. Pěšky do regionu přišli pouze tuzemští respondenti. Graf 1: Převažující způsob dopravy do turistického regionu 3% 2% 2% 2% autem, na motocyklu 13% 22% 56% vlakem autobusem linkovým autobusem se zájezdem na kole pěšky jinak

Strana 13 Graf 11: Převažující způsob dopravy do turistického regionu - srovnání domácích a zahraničních respondentů % 5, 4, 3, 2, 1,, návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí způsob dopravy 5.5. Délka pobytu Tabulka 12: Délka pobytu respondentů v turistickém regionu Délka pobytu Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) jednodenní bez noclehu 243 24,4 229 23, 14 1,4 1-2 noclehy 25 25,1 219 22, 31 3,1 3-7 noclehů 393 39,5 337 33,9 56 5,6 delší 18 1,9 79 7,9 29 2,9 neuvedeno 1,1, 1,1 celkem 995 1, 864 86,8 131 13,2 Pro obě skupiny návštěvníků jsou nejběžnější týdenní pobyty, přesněji 3-7 nocí (337 respondentů z ČR, tj. 39% a 56 respondentů ze zahraničí, tj.42,7%). Téměř čtvrtina respondentů (ze zahraničí i z ČR) uvedla víkendové pobyty. Více než jedna čtvrtina respondentů z ČR uvedla jednodenní pobyt bez noclehu. Výrazný rozdíl mezi skupinami se projevil v délce pobytu delší než 7 noclehů. Tuto variantu uvedlo 22,1% zahraničních návštěvníků a 9,1% tuzemských návštěvníků. Jeden respondent délku pobytu neuvedl.

Strana 14 Graf 12: Délka pobytu respondentů v turistickém regionu % 4% 11% 24% 25% jednodenní bez noclehu 1 2 noclehy 3 7 noclehů delší neuvedeno Graf 13: Délka pobytu respondentů v turistickém regionu - srovnání domácích a zahraničních respondentů % 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, návštěvnícic z ČR návštěvníci ze zahraničí Délka pobytu

Strana 15 5.6. Způsob ubytování Tabulka 13: Typ zařízení, ve kterém byli respondenti ubytováni Ubytovací zařízení Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) hotel*** nebo více 95 9,5 6 6, 35 3,5 hotel* nebo**, Garni, motel 4 4, 34 3,4 6,6 penzion 274 27,5 251 25,2 23 2,3 kemp / tábořiště 39 3,9 23 2,3 16 1,6 turistická chata, ubytovna 75 7,5 74 7,4 1,1 pronajatý pokoj, apartmán, chata 65 6,5 53 5,3 12 1,2 u známých, příbuzných, vlastní chata 191 19,2 166 16,7 25 2,5 nebyl(a) zde ubytován(a) 29 21, 197 19,8 12 1,2 neuvedeno 7,7 6,6 1,1 celkem 995 1, 864 86,8 131 13,2 Pestrá nabídka zařízení, nacházejících se v turistickém regionu, se odráží také v pestré struktuře souboru z hlediska použitých ubytovacích zařízení (viz Tabulka 13). Nejvyhledávanější formou ubytování byly penziony, ve kterých byla ubytována téměř třetina dotázaných. O něco málo více než jedna pětina dotázaných nebyla během svého pobytu v regionu ubytována a téměř stejný počet respondentů bylo ubytováno u známých, příbuzných nebo ve vlastní chatě. Téměř deset procent respondentů bylo ubytováno v hotelu (hotel*** nebo více ). Srovnatelný (téměř 7%) byl ubytováno v turistické chatě, ubytovně, pronajatém apartmánu nebo pokoji. Nejméně dotázaných (téměř 4%) uvedlo ubytování v kempu, tábořišti, hotelu* nebo**, Garni a motelu. Sedm respondentů na otázku neodpovědělo. Rozdíl mezi odpověďmi zahraničních a domácích respondentů z hlediska zvolených ubytovacích zařízení je výrazný v tom, že zahraniční respondenti jednoznačně preferovali ubytování v hotelu (hotel*** nebo více), kdežto tuzemští respondenti nejčastěji volili ubytování v penzionu. Zahraniční respondenti také daleko více než tuzemští volili ubytování v kempu nebo tábořišti. Stejné procento obou skupin respondentů uvedlo ubytování u známých, příbuzných nebo ve vlastní chatě (téměř 19%).

Strana 16 Graf 14: Typ zařízení, ve kterém byli respondenti ubytováni 1% 1% hotel*** nebo více 21% 4% hotel* nebo**, Garni, motel penzion kemp / tábořiště turistická chata, ubytovna 28% pronajatý pokoj, apartmán, chata 19% u známých, příbuzných, vlastní chata nebyl(a) zde ubytován(a) 6% 7% 4% neuvedeno Graf 15: Typ zařízení, ve kterém byli respondenti ubytováni - srovnání domácích a zahraničních respondentů % 3, 25, 2, 15, 1, 5,, Typ ubytování návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí

Strana 17 5.7. Způsob stravování Tabulka 15: Způsob stravování respondentů Stravujete se v restauračních zařízeních? Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) ano, téměř vždy 32 32,2 246 24,7 74 7,5 částečně, jak kdy 535 53,8 493 49,6 42 4,2 ne, téměř nikdy 138 13,9 125 12,6 13 1,3 neuvedeno 2,2, 2,2 celkem 995 1, 864 86,8 131 13,2 Z celkového počtu dotázaných respondentů se jich více než polovina ( 535 respondentů, 53,8%) někdy stravovala v restauračních zařízeních. Mezi odpověďmi návštěvníků z ČR a zahraničí je značný rozdíl. Zatím co více než polovina (493 respondentů, 57,1%) dotázaných z ČR uvedla, že restaurační zařízení využívalo ke stravování jen někdy, téměř stejný podíl dotázaných respondentů ze zahraničí uvedl, že ke stravování restaurační zařízení využívají téměř vždy (47 respondentů, 53,8%). Dva respondenti na otázku neodpověděli. Graf 16: Využívání restauračních zařízení ke stravování - srovnání domácích a zahraničních respondentů % 5, 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, ano, téměř vždy částečně, jak kdy ne, téměř nikdy Stravování v retauračních zařízení neuvedeno návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí

Strana 18 5.8. Zdroje informací o regionu Tabulka 16: Zdroje k získávání informací o turistickém regionu Zdroje informací ano částečně ne TIC 414 162 34 cestovní kanceláře, agentury 86 141 669 média 153 253 489 propagační materiály 364 276 259 internet 588 142 197 informace od personálu ve službách 271 278 346 informace od příbuzných či známých 413 221 27 Z Tabulky 16 a Grafu 17 vyplývá, že návštěvníci získávali nejčastěji informace o turistickém regionu Jizerské hory z internetu (588 respondentů). Častým zdrojem informací jsou pro návštěvníky také TIC (143 respondentů) a informace od příbuzných a známých (413 respondentů). Naopak nejméně návštěvníci využívali informace od turistických kanceláří a agentur (86 respondentů). Graf 17: Zdroje k získávání informací o turistickém regionu Počet respondentů 1 8 6 4 ne částečně ano 34 162 414 TIC 669 253 141 86 153 cestovní kanceláře, agentury 489 média 259 276 364 propagační materiály Zdroje informací 197 142 588 internet 346 278 271 informace od personálu ve službách 27 221 413 informace od příbuzných či známých

Strana 19 6. Hodnocení turistického regionu z pohledu respondentů 6.1. Hodnocení úrovně služeb Tabulka 17: Hodnocení úrovně služeb Pposkytované služby velmi spíše spíše velmi neumím dobře dobře špatně špatně posoudit ubytovací služby 336 46 29 8 28 úroveň veřejného stravování 29 587 86 19 81 služby pro motoristy 92 383 157 21 319 služby pro cykloturisty 138 297 99 15 41 služby pro lyžaře 189 255 56 6 446 úroveň personálu ve službách cest. ruchu 312 471 71 8 19 péče o čistotu a pořádek 158 517 218 38 47 cenová úroveň služeb 115 562 27 28 66 Při hodnocení jednotlivých úrovní poskytovaných služeb ani v jednom případě nepřevažovalo hodnocení velmi dobře. Nejlépe byla hodnocena úroveň veřejného stravování. Hodnocení poskytovaných služeb je znázorněno v níže uvedených grafech 18 -.25. Legenda ke grafům: velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Graf 18: Graf 19: 5 4 3 1 6 5 4 3 1 ubytovací služby úroveň veřejného stravování

Strana 2 Graf 2: Graf 21: 4 35 3 25 15 1 5 45 4 35 3 25 15 1 5 služby pro motoristy služby pro lyžaře Graf 22: Graf 23: 45 5 4 35 3 25 15 1 4 3 1 5 služby pro cykloturisty úroveň personálu ve službách cest. ruchu Graf 24: Graf 25: 6 6 5 4 3 1 5 4 3 1 péče o čistotu a pořádek cenová úroveň služeb

Strana 21 6.2. Hodnocení infrastruktury a vybavenosti Tabulka 18: Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu Infrastruktura a vybavenost velmi spíše spíše velmi neumím dobře dobře špatně špatně posoudit rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit 314 393 5 8 182 rozsah a dostupnost stravovacích kapacit 296 487 78 8 81 dopravní infrastruktura 155 443 192 35 118 dostupnost regionu hromadnou dopravou 185 313 142 25 27 vybavení regionu pro sportovní aktivity 26 345 126 22 24 nákupní možnosti (prodejní síť) 24 441 155 23 88 příležitosti pro zábavu a společenské vyžití 148 34 233 92 164 vybavenost regionu atrakcemi pro děti 122 29 15 68 381 Při hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu ani v jednom případě nepřevažovalo hodnocení velmi dobře. Nejlépe byl hodnocen rozsah a dostupnost stravovacích kapacit. Hodnocení poskytovaných služeb je znázorněno v níže uvedených grafech 26-33. Legenda ke grafům: velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Graf 26: Graf 27: 4 5 35 3 25 15 1 5 rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit 4 3 1 rozsah a dostupnost stravovacích kapacit

Strana 22 Graf 28: Graf 29: 5 4 3 1 dopravní infrastruktura 35 3 25 15 1 5 dostupnost regionu hromadnou dopravou Graf 3: Graf 31: 35 5 3 25 15 1 5 4 3 1 vybavení regionu pro sportovní aktivity nákupní možnosti (prodejní síť) Graf 32: Graf 33: 35 4 3 25 15 1 5 3 1 příležitosti pro zábavu a společenské vyžití vybavenost regionu atrakcemi pro děti

Strana 23 6.3. Hodnocení péče o rozvoj oblastí cestovního ruchu Tabulka 19: Hodnocení péče o rozvoj oblastí cestovního ruchu Oblast cestovního ruchu velmi spíše spíše velmi neumím dobře dobře špatně špatně posoudit poskytnutí informací o regionu 45 41 34 5 55 místní orientační značení 284 51 14 1 52 péče o památky 118 428 247 24 125 péče o životní prostředí 12 463 25 28 144 péče o bezpečnost návštěvníků 15 462 132 21 182 nabídka programů pro volný čas 141 329 23 68 175 drobný prodej (stánky, suvenýry) 25 481 148 29 82 přátelskost místních lidí k návštěvníkům 437 367 68 17 58 Při hodnocení péče o rozvoj oblastí cestovního ruchu byla nejlépe hodnocena oblast poskytování informací o regionu. Hodnocení poskytovaných služeb je znázorněno v níže uvedených grafech 34-41. Legenda ke grafům: velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Graf 34: Graf 35: 5 6 4 3 1 poskytnutí informací o regionu 5 4 3 1 místní orientační značení

Strana 24 Graf 36: Graf 37: 5 5 4 3 1 4 3 1 péče o památky péče o životní prostředí Graf 38: Graf 39: 5 35 4 3 1 3 25 15 1 5 péče o bezpečnost návštěvníků nabídka programů pro volný čas Graf 4: Graf 41: 5 5 4 3 1 4 3 1 drobný prodej (stánky, suvenýry) přátelskost místních lidí k návštěvníkům

Strana 25 6.4. Opakovaná návštěva regionu Tabulka 2: Opakovaná návštěva regionu Opakovaná návštěva regionu Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%) abs. podíl (%) ano, v brzké době (do 1/2 roku) 448 45, 49 41,1 39 3,9 ano, někdy později 384 38,6 332 33,4 52 5,2 spíše ne 29 2,9 2 2, 9,9 nevím, nedokážu říct 128 12,9 98 9,9 3 3, neuvedeno 6,6 5,5 1,1 celkem 995 1, 864 86,8 131 13,2 Spokojenost návštěvníků s pobytem v turistickém regionu Jizerské hory lze posuzovat i dle jejich ochoty navštívit region opakovaně. O návštěvě regionu do půl roku byla rozhodnuta téměř polovina respondentů (448 respondentů, 45%). Negativní odpověď uvedlo jen 2,9% dotázaných. Šest dotázaných na otázku neodpovědělo. Mezi domácími a zahraničními respondenty je rozdíl v tom, že mezi respondenty z ČR převažuje přesvědčení o návštěvě regionu do půl roku, zatímco mezi zahraničními respondenty byla nejčastější odpověď ano, někdy později. Také podíl negativních odpovědí je u zahraničních respondentů poněkud vyšší. Graf 42: Opakovaná návštěva regionu - srovnání domácích a zahraničních respondentů % 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, ano, v ano, někdy brzké době později (do 1/2 roku) spíše ne nevím, nedokážu říct Opakované navštívení regionu neuvedeno návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí Respondenti odpovídali i na dvě následující otevřené otázky (otázka bez nabídnuté odpovědi): Co vám v tomto regionu nejvíce schází nebo vadí? a Uveďte, prosím, hlavní přednosti pobytu v turistickm regionu Jizerské hory. Jako nedostatek regionu dotázaní často uváděli: malý výběr akcí

Strana 26 pro děti, málo míst pro společenské vyžití mladých lidí (kluby, diskotéky), malý počet tras pro kolečkové brusle, špatný stav komunikací, vysoké ceny, špatné značení turistických cest. Jako hlavní přednosti pobytu v regionu respondenti často uváděli: krásná příroda, pěkné historické památky, dobré cyklotrasy, vstřícnost místních obyvatel, dobrá dopravní dostupnost, kvalitní lyžování. 7. Závěr Dotazníkové šetření, provedené v letních a zimních sezónách let 9 a 21 v turistickém regionu Jizerské hory, bylo zaměřeno na získání informací o struktuře a chování návštěvníků regionu a zpětnou vazbu v oblasti jejich spokojenosti s poskytovanými službami. Výběrovou populaci tvořilo 995 respondentů, náhodně vybraných v osmnácti turistických lokalitách. Průměrný věk respondentů byl 2 let. Nejčastěji uváděný stupeň dosaženého vzdělání u dotázaných bylo SS s maturitou. Z celkového počtu respondentů bylo 864 respondentů z ČR a 131 respondentů ze zahraničí. Nejčastěji uváděným místem bydliště domácích respondentů byl Liberecký a Středočeský kraj a město Praha. Z Prahy pocházela téměř třetina respondentů. Zahraniční turisté přijeli do regionu převážně z Německa, v menším zastoupení z Polska a Nizozemí. Hlavním důvodem návštěvy regionu byla turistika, sport, poznání a relaxace. Skoro polovina dotázaných z ČR uvedla, že byla v regionu více než třikrát a téměř stejný podíl zahraničních respondentů byl v regionu poprvé, Dotázaní respondenti převážně trávili svůj pobyt v regionu s partnery nebo přáteli (49,9%). Menší skupinu tvořili respondenti, kteří svůj pobyt trávili s rodinou a dětmi (24,8%), popř. sami (25,3%). Převažujícím způsobem dopravy do regionu byla u zahraničních i tuzemských respondentů doprava autem nebo na motocyklu. Pro obě skupiny návštěvníků byly nejběžnější týdenní pobyty, přesněji 3-7 nocí. Rozdíl mezi domácími a zahraničními respondenty byl ve volbě druhu ubytování. Zahraniční návštěvníci preferovali ubytování v hotelech (hotel*** nebo více), domácí návštěvníci byli nejčastěji ubytováni v penzionech. V restauračních zařízeních se daleko více stravovali zahraniční respondenti než respondenti z ČR. Informace o regionu návštěvníci získávali nejčastěji z internetu. Častým zdrojem informací byly pro návštěvníky také TIC a informace od příbuzných a známých. Úroveň služeb, infrastruktury, vybavenosti a péče o rozvoj cestovního ruchu byla respondenty hodnocena víceméně pozitivně. Spokojenost návštěvníků s pobytem v turistickém regionu Jizerské hory lze posuzovat i dle jejich ochoty navštívit region opakovaně. 8. Přílohy Příloha č.1 Dotazník pro návštěvníky turistického regionu Jizerské hory

Monitoring návštěvníků - projekt Jablonecko jako centrum cestovního ruchu Jizerských hor Období sběru: Místo sběru: Číslo dotazníku: DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKY TURISTICKÉHO REGIONU JIZERSKÉ HORY Dobrý den, jsem tazatel(ka), provádějící průzkum návštěvníků, jehož účelem je zjistit informace o Vašich názorech na pobyt v turistické regionu Jizerské hory. Ráda bych Vám položil(a) několik otázek týkajících se Vás a vašich postřehů z pobytu v této oblasti. Toto šetření je anonymní a výsledky průzkumu budou použity pro zlepšení kvality turistických služeb v regionu. 1. Vaše pohlaví? muž žena 2. Vaše věková kategorie? do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 5 až 59 let 6 a více let 3. Dosažené vzdělání? základní SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ 4. Stát ve kterém žijete? Česká republika Německo Polsko Holandsko jiné... 5.* Z kterého města či obce pocházíte? Město/obec... Okres... 6.* Vzdálenost bydliště od místa dotazování? do 2 km 21 až 5 km 51 až 1 km nad 1 km 7. S kým jste přijel (a)? sám/sama s partnerem, partnerkou, přáteli s malými dětmi (alespoň 1 předškolního věku) se staršími dětmi (školního věku) Zpracovala ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. Strana 1

Monitoring návštěvníků - projekt Jablonecko jako centrum cestovního ruchu Jizerských hor 8. Jak jste přicestovali? (převažující způsob dopravy) autem (popř.na motocyklu) vlakem autobusem-linkovým autobusem- se zájezdem na kole pěšky jinak... 9. Délka vašeho pobytu zde? jednodenní bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší 1. Už jste někdy navštívil(a) tento region? ne, jsem tu poprvé ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát ano, byl(a) jsem zde už vícekrát 11. V jakém zařízení jste ubytován (a)? hotel*** nebo více hotel* nebo**, Garni, motel penzion kemp/ tábořiště (stan, chatka, karavan) jiné hromadné ubyt. zařízení (turis.chata, ubytovna) pronajatý pokoj, apartmán, chata u známých, příbuzných, popř. vlastní chata nejsem zde ubytován(a) 12. Stravujete se zde v restauračních zařízeních? ano, téměř vždy částečně, jak kdy ne, téměř nikdy 13. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je? poznání relaxace turistika (pěší, venkovská, církevní turistika, cykloturistika), sport zdravotní dovolená (lázně, rehabilitace) práce (služeb.cesta, konference, školení) společenský život, zábava nákupy návštěva příbuzných nebo známých tranzit (pouze projíždím) 14. Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? ano,v brzké době (do 1/2 roku) ano, někdy později spíše ne nevím, nedokážu říct Zpracovala ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. Strana 2

Monitoring návštěvníků - projekt Jablonecko jako centrum cestovního ruchu Jizerských hor * Otázky pouze pro tuzemské návštěvníky 15. Jak celkově hodnotíte následující služby poskytované v regionu? velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit ubytovací služby 1 2 3 4 5 úroveň veřejného stravování 1 2 3 4 5 služby pro motoristy 1 2 3 4 5 služby pro cykloturisty 1 2 3 4 5 služby pro lyžaře 1 2 3 4 5 úroveň personálu ve službách cest.ruchu 1 2 3 4 5 péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid,wc) 1 2 3 4 5 Cenová úroveň služeb 1 2 3 4 5 16. Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost regionu? velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit 1 2 3 4 5 rozsah a dostupnost stravovacích kapacit 1 2 3 4 5 dopravní infrastruktura 1 2 3 4 5 dostupnost regionu hrom. dopravou 1 2 3 4 5 vybavení regionu pro sportovní aktivity 1 2 3 4 5 nákupní možnosti (prodejní síť) 1 2 3 4 5 příležitosti pro zábavu a společenské vyžití 1 2 3 4 5 vybavenost regionu atrakcemi pro děti 1 2 3 4 5 17. Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit poskytnutí informací o regionu 1 2 3 4 5 místní orientační značení 1 2 3 4 5 péče o památky 1 2 3 4 5 péče o životní prostředí 1 2 3 4 5 péče o bezpečnost návštěvníků 1 2 3 4 5 nabídka programů pro volný čas 1 2 3 4 5 drobný prodej (suvenýry, stánky) 1 2 3 4 5 přátelskost místních lidí k návštěvníkům 1 2 3 4 5 18. Využil(a) jste k získání informací o regionu následující zdroje? ano částečně ne TIC 1 2 3 cestovní kanceláře, agentury 1 2 3 média 1 2 3 Zpracovala ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. Strana 3

Monitoring návštěvníků - projekt Jablonecko jako centrum cestovního ruchu Jizerských hor popagační materiály 1 2 3 internet 1 2 3 informace od personálu ve službách 1 2 3 informace od příbuzných či známých 1 2 3 19. Co Vám v tomto regionu nejvíce schází, co Vám vadí? 2. Uveďte, prosím, hlavní přednosti pobytu v turistickém regionu Jizerské hory Tazatel: Jméno a příjmení: Datum interview: DĚKUJEME ZA VÁŠ ČAS A PŘEJEME PĚKNÝ POBYT Potvrzuji, že jsem vyplnil(a) dotazník podle instrukcí a zkontroloval (a) jsem jeho správnost a úplnost Podpis tazatele: Zpracovala ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. Strana 4