ANALÝZA POTŘEB CÍLOVÝCH SKUPIN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Potřeba v obecně psychologickém významu může být definována jako stav nedostatku tělesného či psycho sociálního, kdy člověk prožívá rozdíl mezi stavem stávajícím a žádoucím. 1) Nositelem potřeb je vždy konkrétní člověk. Sdílení určitých potřeb mezi lidmi umožňuje identifikovat mezi občany vdaném regionu různě početné skupiny. Potřeby mohou být uspokojovány v rámci rodinných a jiných soukromých vztahů, v rámci komerčně obchodních vztahů či na základě veřejného zájmu např. formou sociálních služeb. Potřeba v rámci systému sociálních služeb poskytovaných občanům na území určitého regionu může být definována jako rozdíl mezi přítomným stávajícím stavem voblasti množství, druhu, kapacit, kvality sociálních služeb působících na daném území a optimálním možným budoucím stavem z hlediska potřeb občanů. 2) STÁVAJÍCÍ STAV SYSTÉMU (SOCIÁLNÍCH) SLUŽEB (přítomnost) OPTIMÁLNÍ STAV SYSTÉMU (SOCIÁLNÍCH ) SLUŽEB (budoucnost) Analýza potřeb je systematický postup zahrnující zejména sběr informací referujících o potřebách občanů ve vymezeném regionu, pojmenování těchto potřeb, jejich kvalitativní a kvantitativní popis a následné srovnání získaných informací s aktuálními parametry sítě (sociálních) služeb dostupných v regionu. 3) Pro samotný sběr informací referujících o potřebách občanů metodiky komunitního plánování sociálních služeb nabízí sadu metod převzatých zpravidla ze sociologie. Jsou to rozhovor, dotazníkové šetření, případová studie, studium písemných pramenů, řízený skupinový rozhovor (focus group), veřejná setkání, metoda klíčových informantů a metoda hodnocení programů. Tyto metody jsou používány v rámci kvalitativního či kvantitativního výzkumného paradigmatu. 4) Rozsah šetření, zvolená metoda a realizátor jsou vždy otázkou poměru finančních nákladů, kvality a očekávaných přínosů pro region (náklady versus přínosy). 1) Nákonečný, Milan. Uvod do psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2003, ISBN. 80-200-0993-0, s. 197. 2) Topinka, Daniel. Mapování potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta katedra sociální práce, 2007, s. 131. 3) Topinka, Daniel. Mapování potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta katedra sociální práce, 2007, s. 127. 4) Skřičková, Zuzana a kol. Metodiky pro plánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007, ISBN. 978-80-86902-44-9, M5 7 13.
Pro analýzu potřeb občanů správního obvodu ORP Tišnov pro účely procesu komunitního plánování sociálních služeb na období 2013-2014 byl zvolen metodický přístup, který je postaven na přirozených způsobech komunikace členů pracovních skupin z řad poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů s nositeli potřeb a zavedení pravidelné výměny informací mezi institucemi, které se prací s cílovými skupinami občanů a jejich rodinnými příslušníky zabývají, a to na platformě organizační struktury komunitního plánování sociálních služeb. Teoreticky se opíráme o metodický materiál Nové zjišťování potřeb vydané v roce 2009 kolektivem autorů pod organizací Komunitní plánování o.p.s., pro který je charakteristická právě skepse vůči nekritickému užívání anket a dotazníků jakožto jediného a dominantního nástroje pro plošné zjišťování potřeb mezi občany města/regionů. Realizace těchto šetření je nákladná a výsledky samy o sobě zpravidla nepřinášejí hlubší porozumění struktuře potřeb občanů na vymezeném území. Při stanovení postupu v rámci analýzy potřeb občanů ORP Tišnov pro účely komunitního plánování sociálních služeb jsme vycházeli z následujících základních metodických východisek: 1) Potřeby občanů jsou kvalitativní proměnná a jsou identifikovatelné,, potřeby jsou kvalitativní (jakostní, obsahová) záležitost. Ptáme se, CO lidé potřebují, v JAKÉ situaci se nacházejí, JAKOU pomoc by uvítali, CO pro ně můžeme udělat. Nejde v žádném případě o kvantitu (množství, objem), nic nepočítáme. Z vědeckého hlediska musíme volit takové postupy, které jsou pro kvalitativní zjišťování vhodné a které nás dovedou k požadovaným výsledkům. 1) 2) Pro získání informací o potřebách občanů používejme přirozené dovednosti a dostupné znalosti,, abychom jim (POTŘEBÁM) porozuměli, potřebujeme prostor k oboustranné domluvě, potřebujeme možnost doptávat se, potřebujeme slyšet vyjádření člověka podaná jeho vlastními slovy Pro zjištění takových záležitostí, jako jsou postoje, názory nebo zážitky člověka (tedy také jeho potřeb), používá věda individuální rozhovory, skupinové rozhovory (často formou ohniskových skupin) a další narativní (vyprávěcí) postupy. Jde o to, že dotazovaný v nich může vyprávět, sdělit do hloubky vše, co k předmětu zkoumání považuje za důležité. 2) 3) Komunikujme kontinuálně s občany o jejich potřebách, nezbytná je pravidelná výměna informací mezi institucemi,, nevystačíme s nárazovými akcemi, kdy se snažíme poznat potřeby určité části občanů Sledujme potřeby občanů průběžně, jak se vyvíjejí a proměňují; je to snazší, než si myslíme S lidmi, kterými se zabýváme, pracuje spousta institucí. Zároveň se tito lidé, pokud se ocitnou v obtížné situaci, obracejí na různé instituce (úřady, školy, lékaře, sociální služby), o nichž si myslí, že jim mohou pomoci. Propojme znalosti a činnosti těchto institucí a máme zajištěný přísun informací o tom, s čím se lidé potýkají a jakou pomoc od veřejných institucí očekávají. 1) Kolektiv autorů. Nové zjišťování potřeb. Přerov: Komunitní plánování sociálních služeb, 2009, (cit. 15. 7. 2012), Dostupné na: http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/socialni-sluzby/novezjistovanipotreb.pdf, s. 5 2) tamtéž., s. 4 5 3) tamtéž., s. 4, 5-6
4) Vyhodnocujme účelnost způsobů práce a informujme občany o změnách v systému sociálních služeb, dalších přijatých opatřeních v reakci na proces zjišťování potřeb,, sledujme, jak se daří zajistit doporučená řešení potřeb občanů. Zda vedou k dosažení účelu Sledujme, které způsoby pravidelné komunikace jsou v tomto směru nejúčelnější a které méně účelné. Které instituce jak spolupracují navrhujme zlepšení, která zvýší naši schopnost reagovat na měnící se potřeby občanů názorně ukázat, v čem konkrétně zlepšují životní podmínky potřebných lidí. 1) Východiska byla zohledněna při návrhu postupu kvalitativní analýzy potřeb cílových skupin občanů prostřednictvím členů čtyř pracovních skupin, která proběhla v dubnu červnu 2012 na základě návrhu postupu ze strany OSV Měú Tišnov schváleném Výborem pro KPSS ZM Tišnova dne 29. 3. 2012. 1) Pracovní skupiny vydefinovaly cílové skupiny a podskupiny sociálních služeb aktuálních pro region ORP Tišnov 2) Pracovní skupiny vypracovaly ke každé cílové skupině a podskupině popis životních příběhů či životních situací na základě osobních rozhovorů s občany spadajícími do dané cílové skupiny. Ze získaných popisů životních situací pracovní skupiny vydefinovaly potřeby jednotlivce a strategií použitých řešení a možných řešení pro uspokojení definovaných potřeb. Celkem bylo zpracováno 42 životních situací občanů. 3) Pracovní skupiny na základě popisu životních situací zformulovaly dle předepsané struktury výčet základních společných potřeb cílové skupiny či pod skupiny. Výsledný výčet potřeb dané cílové skupiny se následně v individuálně charakteristických kombinacích objevuje v dalších případech, avšak žádná důležitá potřeba dané cílové skupiny by neměla být ve výčtu opomenuta. 4) Pracovní skupiny vztáhly výčet potřeb cílových skupin k činnostem sociálních služeb a případně jiným vhodným opatřením určeným kuspokojení dané potřeby, vyhodnotily přítomnost služby a opatření v regionu. 5) Pracovní skupiny vydefinovaly tzv.,,nadregionální potřeby v oblasti sociálních služeb, tj. potřeby cílových skupin, které jsou řešeny nedostatečně či dokonce nejsou vůbec řešeny na úrovni sítě služeb Jihomoravského kraje, jejichž zajištění nelze s ohledem na regionální podmínky a možnosti očekávat. Výsledky kvalitativní analýzy sociálních služeb prostřednictvím pracovních skupin jsou shrnuty v následující části textu, který je rozdělen do 4 části obsahujících vždy definici cílové skupiny, tři příklady životních příběhů, výčet potřeb a jejich hodnocení v podobě strukturované tabulky. 1) Kolektiv autorů. Nové zjišťování potřeb. Přerov: Komunitní plánování sociálních služeb, 2009, (cit. 15. 7. 2012), Dostupné na: http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/socialni-sluzby/novezjistovanipotreb.pdf., s. 6
SENIOŘI A JEJICH RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCÍ Definice cílové skupiny: Mladší senioři ve věku 65 80 let, starší senioři ve věku nad 80 let a jejich rodinní příslušníci, kteří o ně pečují.,,jsem jedináček a mám maminku, které už je přes 70 let, prodělala mozkovou mrtvici, byla odvezena do nemocnice a nyní je v léčebně dlouhodobě nemocných. Je upoutána na lužko, je zapotřebí ji krmit, přebalovat, měnit polohy v leže, podávat léky nepřetržitě. Stalo se to náhle. Nemá příspěvek na péči, nemá podanou žádnou žádost o přijetí do zařízení. Nedokážeme si představit, že se o maminku doma budeme starat, máme malý byt, já a manžel pracujeme, splácíme hypotéku, děti studují a jsou bez příjmu. Vůbec nevíme, jak to zvládneme.,,máme strýce, kterému je už přes 80 let, bydlí sám v rodinném domě. Začíná zapomínat, nechce jít k lékaři, přichází demence. Strýc někdy vyjde na vycházku, zapomene, kde je a poté má problém se vrátit domů, nepamatuje si, co si kam dal, pak je z toho v depresi nebo na nás křičí, hledá svoji ženu, která už několik let nežije, někdy je to dobré, někdy nás ani nepozná. Máme strach, že v domě něco zapálí nebo že se mu něco stane. I když mu nachystáme jídlo, nevezme si je, nenapije se, je pak dehydrovaný, zhoršuje se jeho cukrovka. Odmítá jakoukoliv pomoc.,,je mi přes 80 let, před 5 lety jsem ovdověla, bydlím v malém bytě. Vždy jsem byla ženou v domácnosti, děti mi občas donesou nákup, přijdou na návštěvu, ale jinak jsou pořád v práci, ono to tak dneska asi je, všichni mají hypotéky. V bytovém domě nemám žádnou kamarádku, s nikým si nerozumím, nechci chodit do žádných skupinek důchodců, necítila bych se tam dobře, někdy je mi ale smutno. Sedím v bytě a koukám z okna, jak chodí lidé po ulici, v televizi nic pořádného nedávají.,,potřebuji, aby na mne někdo 24 hodin denně dohlédl (příznaky demence) 1. Domov se zvláštním režimem 2. Hospic 3. Tísňová péče,,potřebuji, aby na mne někdo dohlédl 24 hodin denně, protože jsem upoutaný/á na lůžko 1. Domov pro seniory 2. Hospic 3. Léčebna dlouhodobě nemocných 4. Tísňová péče 4. NE,,Potřebuji, aby na mne někdo krátkodobě dohlédl 1. Pečovatelská služba 2. Tísňová péče 3. Denní stacionář 4. Odlehčovací služba (terén, pobyt) 4. ANO, částečně
,,Potřebuji, aby se mnou někdo cvičil vnímání, myšlení, paměť (příznaky demence) 1. Domov se zvláštním režimem 2. Alzheimerovské kluby,,potřebuji se stýkat s přáteli a známými (příznaky demence) 1. Domov se zvláštním režimem 2. Alzheimerovské kluby,,objevily se u mne příznaky demence, potřebuji psychickou podporu (příznaky demence) 1. Specializované odborné poradenství,,potřebuji psychickou oporu ve složité životní situaci 1. Specializované odborné poradenství 2. Kluby seniorů,,bydlím doma a pravidelně potřebuji pomoc při osobní hygieně, podávání jídla, oblékání 1. Pečovatelská služba 2. Asistent sociální služby 3. Osobní asistence,,bydlím v domově a potřebuji neustále pomoc při osobní hygieně, podávání jídla, oblékání atd. 1. Domov pro seniory 2. Domov se zvláštním režimem 3. Osobní asistence,,potřebuji, aby mi někdo domů dovezl oběd 1. Pečovatelská služba 1. Pečovatelská služba
,,Potřebuji pomoc s úklidem, praním, nákupy 1. Pečovatelská služba 2. Osobní asistence,,potřebuji, aby mi někdo domů přišel dát injekci, podal mi léky, udělal převazy 1. Ošetřovatelská služba,,potřebuji mít zdravotní personál neustále na blízku 1. Domov pro seniory 2. Domov se zvláštním režimem 3. Léčebna dlouhodobě nemocných 4. Hospic 2.ANO 3.NE 4.NE,,Potřebuji, aby mě někdo dovezl na poštu, na úřad nebo k lékaři a zpět domů 1. Fakultativní úkon pečovatelské služby,,potřebuji doprovodit na poštu, na úřad nebo k lékaři 1. Pečovatelská služba 2. Osobní asistence,,potřebuji srozumitelné informace 1. Základní sociální poradenství 2. Odborné sociální poradenství 3. Odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov 4. Senior point 5. Osobní asistence 3. ANO 4. ANO 5. NE
,,Potřebuji duchovní podporu 1. Náboženské instituce 2. Domov pro seniory,,potřebuji se seberealizovat, dělat něco, co mě baví, setkávat se s lidmi, mít pohyb 1. Sociálně aktivizační služby 2. Kluby seniorů 3. Stacionář 4. Terapeutické dílny 5. Knihovna 4. NE 5. ANO,,Potřebuji se cítit bezpečně doma i na ulici 1. Policie ČR 2. Pohotovost 3. Tísňová péče,,potřebuji si zapůjčit speciální zdravotní pomůcku 1. Oblastní charita Tišnov OSOBY ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ A JEJICH RODINA Definice cílové skupiny: Osoby starší 18 let s tělesným, smyslovým, mentálním a kombinovaným postižením, chronickým onemocněním. Osoby starší 18 let trpící duševní poruchou, zejména schizofrenií. Rodinní příslušníci výše uvedených osob.,,prodělal jsem od 50. roku opakovaně mozkovou příhodu, zlomeninu krčku, následkem čehož jsem upoutaný na vozík, mám nehybnou jednu ruku, špatně polykám a mluvím. Sám nevstanu, nelehnu si, neobleču se, neumyji. Bez pomoci manželky a dětí bych nemohl existovat. Je to náročné pro celou rodinu. Jsem omezen v možnostech volnočasových aktivit, zůstala mi jen televize a projížďky po okolí. Velmi mě trápí otázka bariér v městě Tišnově na cestách a jednotlivých budovách, které jsou pro člověka v mém zdravotním stavu důležité. Znám řadu osob v podobné situaci, kteří jen sedí doma, nadávají, nedaří se je zapojit do volnočasových aktivit přizpůsobených jejich zdravotnímu stavu.,,chodím už psychiatrovi strašně dlouho, předepisuje mi prášky, abych neslýchala ty hlasy a neměla ty deprese, abych mohla vyjít ven mezi lidi. Někdy jsem zhoršená a to vůbec nevycházím z domu ven. V minulosti jsem se pokusila o sebevraždu. Jsem sama, rodiče už mi zemřeli. Mám invalidní důchod, nízký příspěvek na péči. Potřebuji pomoc v domácnosti, potřebuji dovézt oběd, bojím se chodit k lékaři, to mě musí někdo doprovodit, vím, že musím,
ale sama jít nedokážu. S nikým se nestýkám. Někdy si myslím, že by to šlo, jindy jsem přesvědčená, že všichni lidé jsou zlí a jen mě chtějí zavřít do nějakého zařízení.,,mám doma manžela. Trpí pokročilou fází rakoviny. U lékařů už jsme všechno zkusili, to ozařování a tak. Říkají, že šance na zlepšení není. Manžel už jen leží, ztrácí se nám před očima. Máme dvě děti, obě již mají své rodiny, hodně nám pomáhají. Jezdí přes víkendy k nám, když potřebujeme nějak odvézt, tak nás odvezou, ale přes týden a jinak je to na mě. Mám už taky věk. Přetáčení manžela na lůžku, vyměňování plen je náročné, dostává od paní doktorky léky proti bolesti. Když je mu špatně, jsem s ním vzhůru celou noc, on hodně křičí poté se vyčerpá a spí, já ale musím přes den opět fungovat. Mám cukrovku a další zdravotní problémy. Manžel opakuje pořád jediné, ať ho nikam nedávám, chce umřít doma. Někdy ztrácím sílu.,,jsem zdravotně postižený, potřebuji placenou práci v prostředí, kde budou ohleduplní k mému handicapu 1. Chráněná dílna 2. Sociální firma,,trpím duševním onemocněním, potřebuji pomoc při obnovení mých pracovních návyků, pomoc při kontaktu s druhými lidmi a trpělivé vedení, pomoc při využití volného času smysluplným způsobem 1. Terapeutická komunita 2. Sociální rehabilitace 3. Denní stacionář 4. Svépomocná skupina 5. Osobní asistence 4. NE 5. NE,,Bydlím doma a potřebuji kvůli svému postižení pomoc v péči o mé tělo a domácnost 1. Pečovatelská služba 2. Odlehčovací služba,,pohybuji se na vozíku, potřebuji se dostat na úřady, do zdravotnických zařízení, na poštu, do obchodu, na nástupiště vlakového nádraží do hromadné dopravy 1. Stavební úpravy vybraných míst na 1. Částečně komunikacích a v budovách v obci 2. Stavební úpravy v přístupu na nástupiště na tisovském nádraží
,,Bydlím doma, starám se o svého příbuzného, který je vážně postižený, jsem na péči sám/a, často se cítím vyčerpaný/á 1. Odlehčovací služba 2. Osobní asistence,,jsem mentálně postižený, nechci žít v žádném ústavu, zvládl bych bydlet jako normální člověk v bytě, kdyby mi někdo pomohl 1. Chráněné bydlení (kolektivní, 24 hodin dohled) 2. Chráněné bydlení (individuální, bez 24 hodin dohledu) 3. Tréninkové byty s externí podporou,,jsem mentálně postižený/á, potřebuji smysluplnou a zábavnou činnost ve volném čase, nácvik praktických dovedností, pomoc při kontaktu s lidmi a porozumění okolnímu světu 1. Terapeutická komunita 2. Sociální rehabilitace 3. Denní stacionář 4. Svépomocná skupina 5. Osobní asistence 4. NE 5. NE,,Jsem duševně nemocný, nechci žít v žádném ústavu, zvládl bych bydlet jako normální člověk v bytě, kdyby mi někdo pomohl 1. Chráněné bydlení (kolektivní, 24 hodin dohled) 2. Chráněné bydlení (individuální, bez 24 hodin dohledu) 3. Tréninkové byty s externí podporou,,náše dospělé dítě je duševně nemocné, žije v jiném světě, někdy nemá své chování a prožívání pod kontrolou, je nebezpečný sobě i druhým, nemůže žít sám. Někdy už to nezvládáme. Nebudeme tu věčně a není, kdo by se o něj / o ni postaral. Nevíme, jak to dopadne, až tu pro něj / pro ni nebudeme 1. Domov se zvláštním režimem 2. Pobytová odlehčovací služba 3. Chráněné bydlení
,,Jsem po operaci, úrazu, mrtvici, potřebuji pravidelně cvičit pod odborným vedením, abych zlepšil svoji pohyblivost 1. Rehabilitace,,Potřebuji si zapůjčit kompenzační a zdravotní pomůcku 1. Oblastní charita Tišnov,,Jsem duševně nemocný a potřebuji, aby za mnou docházel někdo z psychiatrické ambulance,,naše dospělé dítě je duševně nemocné, potřebujeme, aby někdo z psychiatrické ambulance docházel pravidelně k nám domů. 1. Komunitní sestra při psychiatrické ambulanci,,potřebuji se cítit bezpečně doma i na ulici 1. Policie ČR 2. Pohotovost 3. Tísňová péče,,pohybuji se na vozíčku. Chtěl bych využívat hromadnou dopravu, např. vlak. Nedostanu se na nástupiště na vlakovém nádraží v Tišnově. Pokud se tam už dostanu, tak jezdím jako balík v prostoru pro zavazadla, protože se vozík do vagónu pro cestující nevejde. 1. Bezbariérový přístup na vlakové nádraží v Tišnově 2. Bezbariérový přístup do vagónu DĚTI A MLÁDEŽ Definice cílové skupiny: Děti do 18 let věku se specifickými potřebami z důvodu svého rodinného zázemí (např. náhradní rodinná péče, děti s dlouhodobými konflikty rodičů) a zdravotního postižení, tj. děti se smyslovým, tělesným, mentálním a jiným postižením (např. autistickým) a znevýhodněním (např. porucha pozornosti a hyperaktivita).,,během porodu se nám stalo, že měla dcerka nedostatek kyslíku, lékaři udělali příliš pozdě císařský řez, byla resuscitovaná. Nedostatek kyslíku se neodrazil na intelektu, ale na
motorice. Dcerce jsou 4 roky, sama nedokáže chodit, má to navíc zakázané, chodíme na rehabilitaci, musíme posilovat přesně vymezené svalové partie, než jí bude povoleno chodit. Sama nezvládne nic, neoblékne se, uchopí lžičku, ale nedokáže se trefit do úst. Dcera vyžaduje celodenní péči. Manžel chodí do práce, já nemohu, i když máme příspěvek na péči, vycházíme jen stěží, protože náklady na léčení a pomůcky jsou s ohledem na naše příjmy vysoké, je zapotřebí několikrát týdně dojíždět autem ke specialistům, na rehabilitaci, řešíme školku, potřebujeme asistenta, který by se v místní školce dceři věnoval, nezvládneme dojíždět do Brna.,,Kolem 4 roku se ukázalo, že naše dítě se nedokáže ve školce přizpůsobit v kolektivu, neumělo si hrát, když se do něčeho zabral, tak ho nikdo nesměl rušit, nezvládal konflikty, neuměl se sám zabavit, z nudy vznikalo další problémové chování. Z mateřské školky jsme byli doporučeni do dětské nemocnice, kdy psycholog a psychiatr dostali podezření na poruchu autistického spektra, diagnostika ve speciálně pedagogickém centru to potvrdila. Manžel tráví většinu dne v práci, péče o děti je na mně, syn vyžaduje naprosté organizování času a strukturované prostředí, což je těžké skloubit s péčí o další dítě. Člověk by potřeboval radu, zkušenosti od rodičů se stejným problémem, reference na odborníky, vše je však daleko v Brně.,,Naši se i po rozvodu pořád jen hádali, bydlel jsem u matky, ona dost těžko nesla to, že od nás otec odešel, otec zase těžko snášel její výčitky. To vím až teď, tehdy jsem tomu moc nerozuměl, protože mi bylo asi 7 let, pamatuju si, že jsem měl pocit, že se něco děje spíše mamce, protože buď křičela nebo brečela. Otec s námi nějaký čas nebyl, pak si pro mě jezdil nejdříve občas a potom častěji, vím, že jsem u něj párkrát byl. Nevím už, jak se domlouvali, to bylo v polovině 90. let, ještě nebyly mobily, e-mail jako dnes. Pamatuju si, že se u toho před domem a v chodbě vždycky hodně křičelo, křičeli oba, něco si asi vyčítali. Vím jen, že jsem se bál a nikam jsem pak už nechtěl jít. Nerozuměl jsem tomu, co se vlastně děje, ale věděl jsem už tehdy, že je něco špatně.,,potřebuji zajistit asistenci dětem a rodičům 1. Osobní asistence 2. Pedagogický asistent 3. Rodinný příslušník 1. Částečně (děti s autismem) 2. velmi obtížné 3. velmi obtížné,,miluji naše dítě, pečuji o něj každý den, ale někdy jsem na pokraji sil a musím si odpočinout 1. Osobní asistence 2. Odlehčovací služba 1. Částečně (děti s autismem)
,,Potřebuji, aby mě někdo naučil, jak lépe rozumět našemu postiženému dítěti, co a jak s ním dělat, aby se to co nejvíce zlepšilo. 1. Raná péče 2. Svépomocné skupiny rodičů 3. Tématický web regionu, terénní,,potřebuji znát reference na lékaře a služby od toho, kdo má osobní zkušenost a má stejně postižené dítě jako já 1. Svépomocné skupiny 2. Tematický web,,potřebuji získat odborné informace a zkušenosti ve věci péče o naše postižené dítě 1. Raná péče 2. Speciálně pedagogické centrum 3. Rehabilitace 3. ANO,,Potřebuji získat odborné informace a zkušenosti ve věci péče o naše postižené dítě 1. Raná péče 2. Speciálně pedagogické centrum 3. Rehabilitace 3. ANO,,Potřebuji mít specializovaného psychologa, psychiatra, logopeda pro naše dítě co nejblíže 1. Psycholog SPC 2. Raná péče 3. Dětský psychiatr 4. Specializovaná logopedie 4. NE
,,Potřebuji, aby blízko mého bydliště byla škola, nebo školka pro děti, kde bude zajištěn rozvoj jejich dovedností a poskytováno jejich hlídání 1. Denní nebo týdenní stacionář 2. Integrace postižených dětí za podpory asistenta 2. Částečně, velmi problematické,,potřebuji řešit vztahové problémy v naší rodině 1. Rodinná terapie 2. Manželská a rodinná poradna 1. Částečně,,Budu vycházet z dětského doma a potřebuji bydlet někde, kde to finančně zvládnu a kde mi poradí s různými věcmi, které mě čekají, abych na to nebyl sám. 1. Dům napůl cesty 2. Chráněné bydlení 3. Chráněné byty 4. Doprovodné programy 4. NE,,Potřebuji zajistit dostupnou asistenci při kontaktu a předávání ke styku dítěte s otcem/matkou 1. Sociálně aktivizační služby (asistovaný kontakt a předávání),,někdy vůbec nechápu, co se po mě vlastně chce ve škole, na sociálce, u doktora, jsem na to sám/sama a nezvládám to 1. Sociálně aktivizační služby 2. Komunitní programy pro rodiče,,moje dítě má výchovné problémy, potřebuji poradit a pomoci 1. Adekvátní kapacity ambulantních a pobytových programů SVP v regionu
,,Potřebuju se pobavit, ale taky řešit svoje problémy bez rodičů a učitelů 1. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Definice cílové skupiny: Jednotlivci (muži a ženy), matky s dítětem nebo rodiny jako celek, kteří jsou ohroženi zejména jevy jako ztráta bydlení, materiálně zcela nevyhovující bydlení, nízký příjem na hranici živobytí, neodkladná potřeba zajištění sociální služby a sociálního příjmu, nezvládání dluhů a předlužení, nezaměstnanost, užívání alkoholu a návykových látek, hráčství, opakovaný výkon trestu odnětí svobody, záznam v trestním rejstříku, poškození trestnou činností, nepříznivý zdravotní stav, pokud jsou uvedené problémy v takové kumulaci či intenzitě, že člověk nezvládá s použitím dostupných vnějších a vnitřních zdrojů svoji životní situaci řešit a dochází k ohrožení či faktickému neuspokojování základních potřeb a sociální izolaci.,,já už ani nevím, kdy to bylo normální. Ve vězení jsem byl už mockrát, několikrát i proto, že jsem musel se nechat zavřít, abych měl kde být přes zimu. Po nějaké době Vás stejně nikdo nezaměstná. Na úřadu práce jsem už dlouho, už mi ani žádnou práci nenabízejí. Ani nemám peníze, abych někam jezdil. Beru jen to minimum, z toho se ani vyžít nedá, taky Vás sem tam někdo okrade. Občas žebrám. Bydlím po známých. Nechci bydlet v Brně, patřím sem. Nejhorší to bývá v zimě, to musím na ubytovnu. Jinak jsem na ulici. Nemám se ani kde umýt. Oblečení dostávám, když potřebuji.,,jsem na rodičovské dovolené. Přítel mě a dítě vyhodil z domu. Teď bydlíme u známe, ale může mi pomoci jen na nejnutnější dobu, protože sama má malý byt. Potřebuji pomoci sehnat nějaké bydlení. Rodičovský příspěvek je 7600,--Kč, za to si žádný nájem dovolit nemohu, nezbývají mi poté peníze na jídlo, plenky, léky a další věci. S rodiči nejsem v kontaktu už několik let, několikrát jsem se snažila s nimi zkontaktovat, ale marně. Nevím, co dál.,,jsem starobní důchodce. Nemám nijak vysoký důchod. Nemám děti. Měl jsem zdravotní problémy, pro které jsem byl dlouhodobě v nemocnici, měl jsem vydání na léčbu a rehabilitaci. Vznikl mi dluh na nájmu a elektřině, začal jsem být upomínán ve věci dluhů. Nebyla to velká částka, cca. jen za dva měsíce. Po operaci jsem se zotavil a na splacení dluhu jsem si vzal spotřebitelský úvěr. Jenže jsem nepočítal s tím, že ty splátky budou tak vysoké. Při jednání s paní, co jsem s ní půjčku domlouval, jsem to špatně pochopil. Dluhy z bytu jsem sice splatil, ale najednou jsem zjistil, že nemám na nájem, jídlo a hlavně léky, které jsem po operaci nutně potřeboval. Přestal jsem úvěr splácet, začali mě obesílat, že to jinak dají na exekuci, toho jsem se strašně bál, tak jsem si vzal další spotřebitelský úvěr, abych je měl z krku, že to jako splatím najednou, ale zjistil jsem, že to ještě nejde, že to půjde až za nějaký čas. Takže jsem měl najednou dva úvěry a už se to semnou vezlo.,,potřebuji zajistit stravu 1. Nízkoprahová denní centrum 2. Program instrumentální pomoci, částečně
,,Potřebuji zajistit bydlení 1. Azylový dům 2. Noclehárna 3. Chráněné bydlení 4. Domov se zvláštním režimem 5. Odborné sociální poradenství 6. Prostupný model sociálního bydlení 4. ANO 5. ANO 6. NE,,Potřebuji zajistit hygienu 1. Nízkoprahové denní centrum 2. Nízkoprahová koupelna,,potřebuji zajistit lékařskou péči 1. Odborné sociální poradenství 2. Terénní programy 3. Terénní sociální práce 3. ANO,,Potřebuji získat informace 1. Odborné sociální poradenství 2. Terénní programy 3. Informace úřadů 3. ANO,,Potřebuji si najít zaměstnání 1. Dobrovolnictví 2. Sociální firmy 3. Terapeutické dílny 4. Veřejná služba 4. NE,,Potřebuji, aby děti byly doučovány v domácnosti 1. Program domácího doučování
,,Potřebuji, aby někdo pracoval s třídním kolektivem 1. Školní psycholog 2. Sociální pedagog, částečně, částečně,,potřebuji mít příjem, zajistit dávky, práci 1. Dávky ČSSZ 2. Dávky Úřad práce 3. Terénní programy 4. Sociální firmy 3. ANO 4. NE,,Potřebuji svou rodinu udržet pospolu 1. Azylový dům 2. Rodinné poradenství 3. Prostupný model sociálního bydlení,,potřebuji bydlet na lepší adrese než doposud 1. Prostupný model sociálního bydlení 2. Vstřícnost úředníku OSMI 2. částečně,,potřebuji, aby úředníci byli vstřícní 1. Externí supervize 2. Výcvik v proklientských dovednostech 3. Dovednosti v psychohygieně 4. Dostatečná kapacita 1. Ne 2. Ne 3. ANO, částečně 4. ANO, částečně,,potřebuji zajistit okamžitou instrumentální pomoc 1. Sociální šatník
,,Potřebuji, abych se cítil bezpečně 1. Byt s utajenou adresou 2. Odborné sociální poradenství 3. Azylový dům,,potřebuji doprovodit při řešení problému 1. Terénní programy 2. Terénní sociální práce úředníků 3. Odborné sociální poradenství 3. ANO,,Potřebuji získat znalosti, abych byl finančně gramotný 1. Terénní programy 2. Odborné sociální poradenství
VYBRANÉ ÚDAJE ČETNOSTÍ CÍLOVÝCH SKUPIN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ačkoliv jsme analýzu potřeb postavili na kvalitativním paradigmatu, považujeme za logické uvedená zjištění doplnit údaji referujícími o relativní četnosti cílové skupiny ve správním obvodu ORP Tišnov tam, kde máme k dispozici hodnoty ukazatelů sledované příslušnými institucemi, tj. do prosince 2011 odborem sociálních věcí MěÚ Tišnov, který s účinností od 1.1. 2012 převedl v rámci sociální reformy příslušné agendy nepojistných sociálních dávek do kompetence Kontaktního pracoviště ÚP Tišnov. Tabulka č. X obsahuje četnosti osob zdravotně postižených, kteří jsou držiteli průkazu mimořádných výhod ve stupni II. (ZTP) a stupni III. (ZTP/P). Jedná se o data získaná v dubnu 2011. Uvedená data nebyla v této struktuře v elektronické ani rejstříkové podobě vedena, výkazy byly zaměřeny především na objemy vyplacených prostředků u jednotlivých sociálních dávek. S ohledem na potřeby komunitního plánování sociálních služeb byla provedena cílená analýza četnosti držitelů mimořádných výhod v II. a III. stupni dle zdravotního důvodu, místa trvalého pobytu a věku na straně oprávněné osoby. Metodou sběru dat byla analýza spisové dokumentace. Počty osob těžce zdravotně postižených dle stupně II. a III. (průkaz ZTP a ZTP/P) (stav duben 2011) 1) DRUH POSTIŽENÍ 18 a více let 1-17 let tělesně postižení II. st. III. st. II. st. III. st. 473 107 4 10 zrakově postižení II. st. III. st. II. st. III. st. 4 32 0 1 sluchově postižení II. st. III. st. II. st. III. st. 19 0 0 5 kombinované (zrakové a sluchové II. st. III. st. II. st. III. st. postižení 3 2 0 2 mentální a duševní postižení II. st. III. st. II. st. III. st. 0 45 0 13 onkologická onemocnění, astma, dechové II. st. III. st. II. st. III. st. potíže, nemoci interního charakteru 300 17 5 0 Celkem osob dle stupně 799 203 9 31 Celkem osob dle věku +/-18 1002 40 Region Region Region Region Tišnov Obce ORP Tišnov Obce ORP Tišnov Obce ORP Tišnov Obce ORP 232 567 46 157 5 4 10 21 Výše uvedená data umožňují přesnější strukturovanou představu např. o četnosti tolik diskutované cílové skupiny,,dětí se zdravotním postižením v regionu. Provedená analýza zohledňuje pouze přiznané mimořádné výhody II. a III. stupně, nezaměřovala se na stupeň I. Taktéž je nutné uvést, že o mimořádné výhody mohli dle právní úpravy platné pro uvedená data žádat zákonní zástupci pouze u dítěte staršího 1 roku. Zdaného vyplývá, že uvedená čísla nezahrnují postižení dětí mladších 1 roku a případy mimořádných výhod přiznané dětem 1) Zdroj: Spisová dokumentace OSV MěÚ Tišnov, agenda dávek osobám zdravotně postiženým, duben 2011
se zdravotním postižením starších 1 roku v I. stupni. Výše uvedená data můžeme doplnit údaji získanými z další agendy zabývající se osobami se zdravotním postižením, tj. příspěvku na péči (viz. níže uvedená tabulka č. X). Opět se jedná o data získaná v dubnu 2011 v době, kdy byla agenda vedena odborem sociálních věcí MěÚ Tišnov. Taktéž u příspěvku na péči v době zjišťování dat platilo, že tato dávka může být přiznána pouze dítěti staršímu 1 roku. U osob mladších 18 let s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni II. IV. docházíme k počtu 45, což cca. odpovídá počtu 40 osob u držitelů průkazů mimořádných výhod v II. a III. stupni mladších 18 let. Struktura četnosti oprávněných osob PŘÍSPĚVKU NA PÉČI (stav duben 2011) Stupeň příspěvku na péči 18 a více 1-17 let I. stupeň 278 25 II. stupeň 371 20 III. stupeň 262 15 IV. stupeň 159 15 Celkem -18/+18 1070 75 Celkem 1145 V rámci výzkumné sondy realizované pro účely komunitního plánování sociálních služeb koncem dubna 2011 byl ze strany pracovníků odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov sledován také poměr oprávněných osob z hlediska domácí péče a péče v pobytovém zařízení. Do zjišťování byly zaneseny i domy spečovatelskou službou. Zjištěny byly následující údaje. V dubnu 2011 pobíralo příspěvek na péči celkem 1145 osob, z toho 985 osob se nacházelo v domácí péči (péče osoby blízké či terénní sociální služby) a 160 osob využívalo služeb pobytového zařízení sociálních služeb či domu s pečovatelskou službou. Z hlediska využití pobytových služeb (včetně domů s pečovatelskou službou) vypadala struktura využívaných služeb osobami pobírajícími příspěvek na péči následujícím způsobem uvedeným v tabulce č. X. Počet oprávněných osob pobírajících příspěvek na péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a domech s pečovatelskou službou (stav duben 2011) Zařízení Počet uživatelů z ORP Tišnov Dům s pečovatelskou službou CSS Tišnov 39 Domov pro seniory Předklášteří 73 Domov sv. Alžběty Žernůvka 34 Domov pro seniory Hostim 1 Charitní domov Moravec 1 Domov pro seniory Černá Hora 2 Domov pro os. se zdrav. post. Libušina tř., Brno 1 Dům s peč. službou Brno 1 Dům matky Rosy, Rajhrad 1 Domov pro seniory, Velká Bíteš 1 Domov pro os. se zdrav. post. Habrovany 1 Domov se zvláštním režimem, Jevišovka 1 Chráněné bydlení, Denní stacionář, Blansko 1 ÚSP Brno Chrlice 1 Centrum komplexních služeb, Rebešovice 1 LDN Bílovice, sociální lůžko 1 Celkem 160
Na tomto místě je možné uvést zjednodušené pravidlo, že pro občany ve stupni závislosti I. až II. příspěvku na péči jsou určeny domy s pečovatelskou službou a terénní sociální služby podporující setrvání v přirozeném prostředí (domácnosti), občané ve stupni závislosti III. a IV. jsou poté v závislosti na situaci indikováni pro pobytová zařízení sociálních služeb. Toto schéma pochopitelně neplatí absolutně, neboť rodina může být, a často je, ochotna a schopna se postarat o seniora ve stupni III. a IV. s podporou terénní služby (pečovatelská, odlehčovací služba, popř. ošetřovatelské služby, což je terénní zdravotní péče), stejně tak jako rodiče zajišťují péči o dítě ve stupni závislosti III. a IV. v domácím prostředí. Ze zkušeností v rámci výkonu agend nepojistných dávkových systémů v působnosti odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov v letech 2007 2011 víme, že zatímco objem finančních prostředků se v závislosti na změnách výše dávek v celoročním objemu měnil, počet oprávněných osob zůstával relativně stabilní. U příspěvku na péči v průběhu roku osciloval počet oprávněných osob celkem mezi 1100 1200 osobami. Navýšení počtu oprávněných osob lze očekávat v dlouhodobějším horizontu v souvislosti se stárnutím populace. Údaje o osobách zdravotně postižených je možné provázat s problematikou nezaměstnanosti, resp. podílu osob zdravotně postižených v % na evidovaných uchazečích o zaměstnání, který zachycuje níže uvedená tabulka č. X za období 2000 2010 UKAZATEL Evidovaní uchazeči o zaměstnání z počtu uchazečů občané se zdravotním postižením (%) SO ORP Tišnov 1) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 829 862 1 113 1 168 1 144 1 095 973 701 782 1 380 1 584 X 23,4 20,5 20,8 21,0 22,6 22,2 27,8 25,6 19,1 17,2 Další cílovou skupinou jsou osoby sduševním onemocněním, jejichž četnosti statistiky sociálních agend příspěvku na péči a mimořádných výhod pro zdravotně postižené samostatně neevidují, proto je zapotřebí vyjít ze statistik zdravotnických zařízení, resp. psychiatrických ambulancí. Klíčovým pracovištěm regionu je psychiatrická ambulance MUDr. Jarmily Mendlové. Níže uvedená tabulka obsahuje počty pacientů ošetřených v roce 2011, kterým bylo celkem poskytnuto 4040 vyšetření. Struktura psychiatrických pacientů regionu 2) Diagnóza Celkem Ženy 15 19 let 20 a více Poruchy vyvolané alkoholem 33 10 1 32 Poruchy vyvolané ost. OPL 17 14 0 17 Schizofrenie 50 20 1 49 Afektivní poruchy 340 215 7 333 Neurotické poruchy 168 131 1 167 Patologické hráčství 2 0 0 2 Mentální retardace 7 4 1 6 1) Zdroj: Tabulka č. 5 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-64, cit. 15.5. 2012, ČSÚ Brno, hodnota za rok 2011 získána u zdroje http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=dem9010pu_or, cit. 20.6. 2012, Veřejná databáze ČSÚ. 2) Zdroj: Statistika psychiatrické ambulance MUDr. Jarmila Mendlová za rok 2011