Hřbitovy - naše kamenná historie O projektu Kniha je jednou ze součástí rozsáhlého projektu spolupráce s názvem: Hřbitovy - naše kamenná historie financovaného z Programu rozvoje venkova, opatření IV. 2. 1. Realizace projektů spolupráce. Myšlenkou celého projektu byl sběr informací a zmapování stavu pohřebišť na území tří místních akčních skupin, a to MAS Boskovicko PLUS, o.s., MAS Partnerství venkova a MAS Sdružení pro rozvoj Poličska o.s. Celkem se do projektu zapojili správci 54 hřbitovů z celého území. Kromě zmapování počtu hrobových míst, pořízení jejich schémat, fotodokumentace a elektronizace evidence pro správu pohřebnictví došlo i k vytvoření speciálního webu www.hrbitovycr.cz s vyhledáváním pohřbených osob na jednotlivých, do projektu zapojených pohřebištích. Díky zveřejnění údajů o pohřbených osobách i údajů o historii a současnosti hřbitovů samotných bylo pro mnohé pozůstalé, genealogy anebo osoby hledající své bývalé vzdálenější příbuzné či sestavující si svůj rodokmen umožněno pohodlné elektronické vyhledávání. Projekt tak má několik výstupů, ke kterým patří nejen správcovské licence, nový web s vyhledáváním, informační materiál, tabule se zajímavostmi na jednotlivých pohřebištích, mapy na hřbitovech, ale i tato kniha. Právě ona je tištěným záznamem minulosti našich regionů a studnicí informací o jejich historii. Schémata pohřebišť k 31.7.2014 připravil tým pracovníků Geografického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Texty sestavil ze zdrojů obcí Petr Dvořáček Grafická příprava a tisk Grafies, a.s. Vydáno v roce 2014 Projekt Hřbitovy - naše kamenná historie je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci osy IV LEADER, opatření IV.2.1 Realizace projektů spolupráce Programu rozvoje venkova ČR Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Úvod Je ovocným sadem žití každého pozemšťana. Dokládá trvalým způsobem a nejvýstižněji fakt smrti určité osoby. Podle starozákonního chápání vyjadřuje rovněž hmatatelně myšlenku společenství zemřelého v údělu všech, kdo patří do světa stínu smrti, do situace mrtvých po smrti nepřístupné pro živé Ano, řeč je o hřbitovu, o společné ložnici těl zemřelých a svatém dormitáři nesmrtelných duší. Zavítám-li do mě dosud neznámého města nebo kraje, vedou mé kroky při dostatku volného času obvykle i na místní hřbitov. Nikoli na ten zrušený, nýbrž na ten dosud provozovaný. Už z nástěnky a různých cedulek je hned u brány patrné, kdo a s jakou péčí se o hřbitov stará. Z úpravy cest, volných ploch, hrobových polí a z toho, co je za hřbitovní zdí, je možné usoudit úroveň správy celé obce či města. Někde mají hřbitovy téměř identickou úpravu. To pak vím, že je spravuje stejná firma, včetně kameníka, ačkoli leží každý z nich v jiné obci a každý zdobí jinak květnatá louka, různý solitér, stromořadí, lavičky, někde dokonce i osvětlení nebo vodní plochy. V prostorách správní budovy se na hřbitově uzavírají dohody, nájemní a kupní smlouvy, obchody. Mezi zemřelými a nedávno pochovanými se lidé scházejí, zpívají a modlí. Jsem přesvědčen, že při návštěvě soudobého hřbitova se můžeme z podstaty křesťanství dozvědět mnohem více než z leckteré teologické přednášky, charizmatického kázání nebo evangelizační akce, zvláště pokud se při nich na to podstatné zapomíná pro světskou mentalitu výkonu a úspěchu, která do nich nezřídka prosakuje. Hřbitov je azylem pro truchlící, centrem života obce, jehož byli zemřelí za svého života součástí. I když je smrt pro všechny stejná, člověk může být po mrti dle místa uložení fakticky z obce vyhoštěn. Být uložen v urně mimo hřbitov je pohana. Pohana i po smrti. Rozprášením popele do potoka, do nevysvěcené půdy, nepřímo říkáme, že dotyčný nepatří mezi nás, spořádané občany, sousedy, mezi společenství věřících a nevěřících. Tam, kde člověk žije, by měl i spočinout. Zvýšená dostupnost veřejných pohřebišť by mohla snížit nejen náklady na pohřeb, ale též eliminovat možné problémy s údržbou hrobu. Každá správná obec by proto měla mít šest H : Hospodu, Hřiště, Humna, Hasiče, Hřbitov a Hrobníka. Dodejme ještě administrátora pohřebiště. Hřbitov tvoří lidé, nikoli zdi. Neexistuje bez hrobníka a úředníka, který má v archivu knihu pohřbených, stejnopisy listů o prohlídce zemřelých, nájemních smluv k hrobovým místům a seznam adres majitelů hrobových zařízení a hrobek. Je toho na jednoho až moc. Počítač je jeho nutným a dobrým pomocníkem jako lopata pro hrobaře. Hřbitova a jeho rovů není třeba se štítit, není to pozůstatek středověké mučírny nebo opuštěné skládky. Naopak. Provozování trvalého úložiště lidských pozůstatků a ostatků je nenahraditelnou službou ve veřejném zájmu. Z náhrobních desek a nápisů se odráží místní historie, lidová zbožnost a konkrétní lidský příběh prožitý i zmarněný v přirozeném cyklu života. Díky veřejnoprávnímu aspektu péče o hrobová místa máme možnost vyčíst stupeň významnosti, jakou má územní samosprávný celek ve vztahu k významným rodákům, regionálním osobnostem i padlým vojákům či obětem komunistického režimu. Cílem této mimořádné publikace je přiblížit hřbitov jako studnici informací o každé obci regionů Boskovicka, Letovicka a Poličska, zaznamenat historii a ohlédnout se do nedávné minulosti každého jednotlivého území. Všichni, kdo se na jejím vzniku podíleli, přispěli významně k omezení možnosti ztráty historických i aktuálních informací o jejich pohřebišti. A kdyby samotný hřbitov jednou zmizel vinou povodní, války, veřejným nezájmem nebo ho prostě pozvolna semlel čas, bude nejen pro archeology existovat jeho schéma dostupné na internetu. Ať už se s originálním náhrobkem nebo pod ním pohřbeným lidským ostatkem stane cokoli, pohromu může poněkud zmírnit existence elektronické zálohy. Všem členům realizačního týmu a tvůrcům projektu patří obdiv k odvaze zpracovat toto téma, správcům jednotlivých pohřebišť pak poděkování za trpělivost a výbornou dvouletou spolupráci. Tomáš Kotrlý, odborný konzultant projektu a pracovník Ministerstva pro místní rozvoj pro agendu pohřebnictví
Obsah Úvod.................................................................................... 3 Hřbitov Bedřichov.......................................................................... 6-7 Hřbitov Benešov........................................................................... 8-9 Hřbitov Borotín.......................................................................... 10-11 Katolický hřbitov Borová................................................................... 12-13 Evangelický hřbitov Borová................................................................. 14-15 Městský hřbitov Boskovice.................................................................. 16-17 Hřbitov Březiny.......................................................................... 18-19 Hřbitov Cetkovice........................................................................ 20-21 Hřbitov Černovice........................................................................ 22-23 Hřbitov Deštná.......................................................................... 24-25 Hřbitov Dlouhá Lhota..................................................................... 26-27 Hřbitov Doubravice nad Svitavou............................................................ 28-29 Hřbitov Drnovice........................................................................ 30-31 Hřbitov Horní Smržov.................................................................... 32-33 Dolní katolický hřbitov Jedlová.............................................................. 34 - Horní katolický hřbitov Jedlová.............................................................. 36-37 Evangelický hřbitov Kamenec u Poličky........................................................ 38-39 Hřbitov Knínice u Boskovic................................................................ 40-41 Hřbitov Korouhev........................................................................ 42-43 Hřbitov Křetín........................................................................... 44-45 Hřbitov Kunštát.......................................................................... 46-47 Hřbitov Lhota Rapotina.................................................................... 48-49 Hřbitov Lomnice......................................................................... 50-51 Hřbitov Lysice........................................................................... 52-53 Hřbitov Nedvězí.......................................................................... 54-55 Evangelický hřbitov Olešnice................................................................ 56-57 Katolický hřbitov Olešnice.................................................................. 58-59 Hřbitov Osiky........................................................................... 60-61 Centrální hřbitov Polička.................................................................. 62-63 Evangelický hřbitov Polička................................................................. 64-65 Katolický hřbitov Polička................................................................... 66-67 Hřbitov Polička Lezník.................................................................... 68-69 Hřbitov Pomezí.......................................................................... 70-71 Evangelický hřbitov Pustá Kamenice.......................................................... 72-73 Katolický hřbitov Pustá Kamenice............................................................ 74-75 Hřbitov Rašov........................................................................... 76-77 Hřbitov Roubanina....................................................................... 78-79 Evangelický hřbitov v Sádku................................................................ 80-81 Původní evangelický hřbitov v Sádku......................................................... 82-83 Katolický hřbitov Sádek.................................................................... 84-85 Evangelický hřbitov Široký Důl.............................................................. 86-87 Katolický hřbitov Široký Důl................................................................ 88-89 Hřbitov Stašov........................................................................... 90-91 Hřbitov Sulíkov.......................................................................... 92-93 Hřbitov Svitávka......................................................................... 94-95 Hřbitov Svojanov......................................................................... 96-97 Hřbitov Starý Svojanov.................................................................... 98-99 Evangelický hřbitov Telecí................................................................ 100-101 Katolický hřbitov Telecí.................................................................. 102-103 Hřbitov Trpín.......................................................................... 104-105 Hřbitov Úsobrno....................................................................... 106-107 Hřbitov Vanovice....................................................................... 108-109 Hřbitov Velké Opatovice................................................................. 110-111 Hřbitov Žďárná........................................................................ 112-113 Začlenění projektu do legislativy v ČR............................................................115
x x 3 6 138 305 302 306 301 300 303 304 165 222 190 2b 61 60 2a 28 37 48 44 43 42 40 46 52 29 96 56 63 65 77 85 82 80 78 30 95 91 31 33 57 15 17 18 32 20 295 298 297 296 299 4a 5b 9b 7b 8a 8b 7a 9a 5a 4b 115 114 156 53a 93b 87a 99a 14a 73a 27a 16a 49b 55a 51a 50a 68a 47a 36a 74a 71b 102 24a 62b 54a 19b 66b 86b 81a 67b 97a 92a 79a 59a 21b 76b 64b 88b 84b 90b 70b 72b 75b 89b 89a 75a 72a 70a 90a 84a 88a 64a 76a 21a 59b 79b 92b 97b 67a 81b 86a 66a 19a 54b 62a 24b 71a 74b 36b 47b 50b 51b 55b 126 134 167 179 127 195 1 120 178 160 147 180 188 182 193 202 200 210 139 104 108 121 181 166 136 131 173 146 122 140 125 185 49a 16b 27b 73b 14b 99b 87b 93a 68b 53b 155 11a 11b 10a 10b 111b 111a 110b 118b 117b 119b 112b 113a 113b 112a 119a 117a 118a 110a 149a 213a 162a 206b 128a 171a 204a 159b 203a 189a 230a 217a 129b 168b 137a 187b 153b 199b 154b 170b 142a 106a 148a 132a 161b 144b 198a 205b 174a 150a 145b 226b 151b 157b 103b 196b 100b 177b 130b 223a 209b 124a 172a 192a 201a 152b 186a 169b 141b 207a 208a 105b 194b 194a 105a 208b 207b 141a 169a 186b 152a 201b 192b 172b 124b 209a 223b 130a 177a 100a 196a 103a 157a 151a 226a 145a 150b 174b 205a 198b 144a 161a 132b 148b 106b 142b 170a 154a 199a 153a 187a 137b 168a 129a 217b 230b 189b 203b 159a 204b 188a 171b 128b 206a 162b 213b 149b 109b 123b 123a 109a 243 240 246 249 250 238 248 183a 184 183b márnice kostel márnice Bed ichov 0 5 [m] S vstup na hřbitov kříž zdroj vody hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení Legenda: parkoviště
Hřbitov Bedřichov Historie hřbitova náležejícího k římskokatolickému kostelu sv. Mikuláše v Bedřichově začíná při prvních zmínkách o tomto kostelu. Podle dochovaných historických zpráv stál kostel v obci Bedřichov již ve 13. století, potom byl pravděpodobně husity zničen a později opět zbudován. Od roku 1601 do 1785 byl Bedřichov s osadami Kozárovem a Kunčinou Vsí filiálkou lysické fary. Roku 1785 byly k Bedřichovu přifařeny obce Lhota u Lysic a Kunice. V té době se hřbitov rozkládal, jak bylo obvyklé, okolo kostela. Potvrzují to mnohé kosterní pozůstatky objevené při opravách kostelního prostranství. Nálezy mnohých hromadných hrobů potvrzují i pravděpodobné morové epidemie, které v minulosti obec a okolí postihly. Později byl zřízen severně od kostela hřbitov se samostatným přístupem. Došlo k postupnému rozšiřování a v současné době má hřbitov okolo čtyř set hrobových míst. Nadále je farním hřbitovem pro obce Bedřichov, Kozárov, Kunčinu Ves, Kunice a Lhotu u Lysic. Na prostranství před kostelem stojí památníky obětem světových válek. Připomíná se zde i dvacet šest spoluobčanů padlých v bojích 1. světové války. Také ve 2. světové válce našli na našem hřbitově místo svého posledního odpočinku němečtí vojáci. Jejich hroby byly po roce 1990 přemístěny na společné hřbitovy obětí této války. V roce 2011 byly společným dílem všech dotčených obcí s využitím podpory Mikroregionu Kunštátsko Lysicko na hřbitově vybudovány nové přístupové cesty a vedle hřbitova zřízeno parkoviště. Zpracoval dle kroniky obce: František Všianský starosta obce Bedřichov Foto: Petr Dvořáček 7
x x x x x x x x 3 6 4 9 8 5 1 7 2 11 89 69 57 38 70 50 22 82 26 99 97 67 65 30 40 42 72 28 74 93 12 95 37 61 20 85 25 53 46 63 18 32 78 34 54 91 81 44 10 17 15 49 76 86 59 58 87 77 48 14 16 45 80 90 55 79 33 19 62 47 52 24 84 21 60 36 94 13 92 75 29 73 43 41 31 64 66 96 98 27 83 23 51 71 39 56 68 88 256 254 167 111 134 649 227 211 508 133 263 165 163 101 116 715 475 279 223 102 550 471 119 311 129 225 469 233 161 216 411 259 479 104 511 366 131 261 180 106 402 229 477 118 706 308 461 482 510 595 114 708 207 310 288 251 117 174 547 438 113 265 112 705 321 286 561 329 231 570 497 220 597 593 348 312 387 389 191 313 346 696 423 425 655 473 576 604 218 379 121 245 270 462 415 123 457 184 340 283 641 145 532 406 404 536 373 442 440 148 267 205 556 517 698 414 375 685 294 450 182 326 395 319 330 552 554 150 431 529 674 572 152 199 272 693 500 0 385 495 421 398 602 140 692 515 434 606 318 574 239 546 5 487 484 654 333 214 315 717 645 408 156 157 268 454 444 467 337 253 371 528 177 503 524 534 559 138 589 657 4 647 307 248 364 143 281 399 540 303 344 236 285 178 507 171 293 537 668 580 465 297 700 722 522 381 459 196 4 2 676 141 639 417 677 304 299 445 2 370 542 368 687 188 720 275 430 213 383 201 409 490 651 125 394 187 419 485 447 494 582 336 301 492 378 505 587 514 323 451 660 452 324 412 513 504 377 491 300 3 284 493 448 486 611 690 420 186 599 393 629 126 276 512 154 208 392 557 159 147 362 464 427 124 291 127 7 192 428 520 361 541 341 290 108 109 342 480 173 560 544 526 521 246 501 198 453 325 249 652 489 410 384 212 429 274 719 189 672 686 367 543 369 234 446 298 305 703 418 640 142 1 3 197 458 240 382 523 721 680 701 296 466 538 585 292 172 506 179 237 343 302 539 400 280 144 363 591 247 306 648 436 658 558 533 610 525 502 176 527 372 252 670 338 468 443 455 269 624 158 155 407 646 718 316 215 618 334 470 210 202 241 194 509 278 169 244 137 331 9 653 483 360 488 6 545 238 573 317 433 516 631 139 397 616 627 422 612 496 386 195 349 632 499 694 273 200 153 571 600 663 673 579 530 620 432 151 553 551 643 320 396 327 183 170 449 295 376 413 518 555 614 204 266 149 439 441 374 110 5 403 405 608 531 146 642 282 339 115 185 456 678 689 122 416 463 271 622 120 380 219 575 472 656 426 424 345 314 190 390 388 347 682 661 665 221 498 569 666 662 683 230 328 562 287 322 704 623 264 309 437 548 175 609 250 289 615 206 709 644 621 481 664 601 460 707 633 613 476 228 626 617 630 401 107 619 181 260 625 130 669 365 105 478 590 258 584 217 681 160 702 671 232 628 598 224 659 586 128 581 549 103 222 675 688 667 474 716 588 679 100 168 607 691 603 193 564 162 8 164 262 132 684 697 242 605 695 592 226 650 596 1 203 578 577 136 594 563 166 332 255 243 566 257 209 565 568 567 277 711 636 714 634 699 712 710 713 638 637 6 márnice Benešov 0 4 [m] S vstup na hřbitov pomník padlým prostor pro odkládání odpadu zdroj vody hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení Legenda:
Hřbitov Benešov Starý hřbitov byl založen benešovskou farností na jejím pozemku po dokončení stavby kostela v roce 1787. Pochovávalo se zde do konce roku 1956. V roce 2002 byl starý hřbitov asanován a přeměněn na park, kde zůstal památník padlých z 1. světové války z benešovské farnosti. Pomník byl postaven v roce 1928 za faráře Jelínka. Rovněž byl ponechán kříž s tabulkou doby funkčnosti hřbitova (1787 1957). V roce 2002 byl postaven pomník obětem 2. světové války. Nový hřbitov už je na sousedním pozemku, jenž byl obcí odkoupen od pana Adolfa Horáka. Nový hřbitov začal sloužit svému účelu od roku 1957. U vstupní brány je umístěna pieta Bolestné Panny Marie dříve umístěná na pozemku, který patří k nové škole. Tato pieta byla postavena manželi Koudelkovými v roce 1927 jako poděkování za uzdravení těžce nemocné paní Koudelkové. Na hřbitov byla pieta přemístěna v roce 1962. Úprava a vzhled hřbitova se postupně mění. V roce 2010 byla zahájena přestavba hřbitovního oplocení, došlo k dokoupení pozemku pro rozšíření hřbitova, kde je plánováno kolumbárium a rozptylová loučka. Před hřbitovem zbývá vybudovat parkoviště. Významné osobnosti: RIP farář Richard Zavadil (zemřel 6. 12. 1980) farář František Nosek (zemřel 2. 4. 1993) RIP farář Ladislav Zemánek (zemřel 8. 1. 1990) Václav Richter (27. 9. 1904 16. 8. 1978) Dlouholetý starosta a spoluúčastník při jednáních s nacisty 4. 5. 5. 1945, kdy se jednalo o záchranu obce. Hrozilo, že bude vypálena a každý desátý muž z obce bude nacisty zastřelen. Prof. Ing. František Valenta DrSc (20. 10. 1928 13. 6. 2002) Působil na VŠE v Praze jako vedoucí katedry ekonomiky a průmyslu. Byl prorektorem pro vědeckovýzkumnou práci. Od roku 1983 byl jeho život spjat s ČSAV. Výsledky dlouhodobého výzkumu knižně publikoval. Psal odborné články, vysokoškolská skripta, učebnice. Josef Opálka (4. 7. 1885 29. 4. 1945) Zúčastnil se 1. světové války a vrátil se jako válečný invalida (přišel o nohu). Oženil se, posléze byl zvolen do okresního zastupitelstva v Boskovicích. Za okupace zorganizoval odbojovou organizaci, jeho dům se stal útočištěm odbojářů a ruských vojáků. Opálkovi synové byli aktivně zapojeni v odboji. Tato činnost byla odhalena gestapem a při zátahu ve Velenově byl zatčen, vězněn a v Letovicích 29. 4. 1945 zastřelen. Při výslechu neprozradil další účastníky odboje, zachránil tak mnoho benešovských občanů. Zpracoval dle kroniky obce: Antonín Rus starosta obce Benešov Foto: Alois Krkavec 9
60 27 74 43 44 28 7 8 1 9 2 3 6 4 5 75 92 76 90 67 91 82 62 94 97 30 53 31 32 33 34 29 99 63 78 96 84 93 72 81 80 56 73 36 61 55 54 85 37 69 86 70 42 58 79 38 45 46 41 39 59 40 14 98 51 50 49 57 48 119 129 68 47 114 106 130 131 132 133 134 1 136 118 115 71 101 102 117 111 52 19 137 138 139 140 141 142 143 87 66 88 116 113 15 89 18 107 95 105 16 17 128 127 100 121 122 123 126 103 125 109 104 112 11 124 12 13 10 120 77 26 25 24 23 22 21 20 83 65 64 108 110 146 145 144 márnice Borotín 0 5 [m] S vstup na hřbitov kříž prostor pro odkládání odpadu zdroj vody hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení Legenda:
Hřbitov Borotín Původně byl borotínský hřbitov při silnici z Borotína do Velkých Opatovic, v místě, kde dosud stojí kříž před spojkou k železniční zastávce Cetkovice. Dochovaná pověst vypráví, že na zámku v Borotíně kdysi žila hraběnka, která byla k poddaným krutá a nelítostná, a když zemřela a na tomto hřbitově ji pochovali, někteří z poddaných se jí po smrti pomstili tím, že její tělo z hrobu vykopali, rakev otevřeli a položili její mrtvolu napříč na silnici. Ráno, když robotníci jezdili s potahy na robotu, nikoho ani nenapadlo, aby tu nebožku hraběnku ze silnice dal stranou. Tak ji rozjezdili i s rakví, což byl čin sice krutý, ale hraběnka si jej svým jednáním s poddanými asi zasloužila. Toho, kdo hraběnku v noci vykopal, sice nenašli, ale vrchnost to tak dopálilo, že hřbitov zrušila. Podle církevního práva šlo ale o posvěcenou půdu a nesměl se zde rušit klid zemřelých. Stejně tak i proto, aby se nevyorávaly na povrch pozůstatky zemřelých, dala vrchnost na tomto místě zasázet stromy. Ten malý sad tam byl ještě za kronikářova mládí (Aloise Kalouska), ale po scelování půdy v roce 1929 dostal tuto půdu nový majitel. A protože stromy mezitím zestárly a už nerodily, vykácel je. Dnes je zde lán zemědělského družstva a jako památka na hřbitov zůstal jen kříž. Následně zřídila vrchnost a věřící jiný hřbitov v místě, kde se říká U Starého krchova vpravo vedle cesty vedoucí z Borotína do Velké Roudky (dříve Routky) za Vinohrádkem. Pro příliš blátivý přístup i tento hřbitov zrušili. Dlouho zde ještě stával kámen z hlavního kříže. Ze hřbitova bylo nejprve pole, které obdělával Alois Chalupa čp. 88. Dnes je zde loučka. Nynější hřbitov byl zbudován borotínskými farníky za vedení faráře Jana Kužely v roce 1885 v místě zvaném Na Vinohrádku. Pozemek k novému hřbitovu daroval velectěný pán Theodor Müller, majitel panství borotínského. Kříž hlavní dal postavit svým nákladem František Koutný, výměník z Velké Routky. Byl to hřbitov katolický, ale márnici musela postavit obec. Evangelíci pochovávali své zemřelé na hřbitově u evangelického kostela ve Vanovicích. Páter Josef Kužela byl první, koho na tomto novém hřbitově pochovali. Zemřel, právě když jej dostavěli, v roce 1886 ve věku 36 let. Slavnostní posvěcení hřbitova se konalo třetí neděli po sv. Duchu 14. 6. 1885 od veledůstojného p. Františka Taubra (děkana a faráře z Jevíčka) za asistence důstojného p. Josefa Katzra (faráře z Opatovic), Jana Šafránka (faráře z Vísek), Josefa Wolanda (kaplana z Jevíčka), Františka Hudečka (kaplana z Opatovic) a Josefa Vychodila, nově ustanoveného faráře v Borotíně (10. 6. 1885). Tím byla oslavena i tisíciletá památka úmrtí sv. Metoda, velikého apoštola naší Moravěnky. Protože farníci začali kupovat místa posledního odpočinku pro členy svých rodin a stavět pomníky, byl tento hřbitov už malý, a tak jej v letech 1955 56 rozšířili na více než dvojnásobnou plochu. Začalo se pochovávat na rozšířené části, která však již také nestačí. Vybagrovaná hlína nad starou částí byla v roce 1981 rozhrnuta na starou část, ovšem předtím bylo nutné přemístit některé hroby. V roce 1980 byla provedena oprava márnice, hlavně vnitřní omítky, podlaha a fasáda. Významné osobnosti P. Josef Matoušek (zemřel 4. 12. 1954) Farář v Dolní Cerekvi, vysvěcen v roce 1933. Zapsáno podle kronikáře Aloise Kalouska, Borotín 125 a Kroniky farnosti Borotín, str. 16 Foto: Petr Dvořáček 11
7 8 9 3 2 1 4 5 6 77 37 75 46 38 51 52 45 49 50 74 60 40 58 57 43 59 76 79 56 53 48 47 39 78 82 81 55 31 73 84 54 42 32 44 80 41 72 22 83 33 16 10 34 11 36 61 21 70 64 63 62 19 65 17 28 66 89 13 86 18 85 71 91 20 30 14 87 90 15 92 27 88 23 26 67 12 29 94 25 96 68 24 95 93 98 97 99 260 233 254 255 248 247 242 246 244 231 245 241 232 1 238 346 243 4 119 347 118 3 5 240 115 117 0 261 239 114 2 116 6 113 262 111 102 344 8 343 237 110 345 236 7 112 362 364 100 104 259 348 234 108 103 349 106 105 258 107 101 363 109 2 367 365 368 256 366 257 264 360 263 223 361 226 9 170 128 171 127 338 342 174 69/1 227 69/2 375 339 384 385 253 173 172 224 383 309 252 225 370 228 251 341 308 372 340 371 216 377 369 373 215 374 376 303 126 387 386 305 332 250 169 304 122 123 229 186 230 143 166 144 326 249 382 381 125 378 164 3 168 311 124 145 285 273 266 272 280 279 278 271 284 270 287 269 277 293 281 276 275 283 274 282 286 296 297 265 290 327 184 214 185 167 213 165 139 333 328 337 380 121 336 321 310 334 379 163 331 314 120 137 306 183 329 307 141 330 138 161 1 220 162 294 299 159 300 268 142 289 291 211 292 288 267 160 221 136 222 181 194 217 295 195 322 316 324 315 182 325 388 218 401 219 323 207 400 397 212 404 398 298 402 312 399 389 175 403 140 313 317 302 156 210 208 187 202 148 129 147 301 158 134 133 206 319 198 201 200 155 318 131 196 188 130 205 150 199 203 209 193 320 178 180 157 191 179 177 149 176 204 132 192 197 190 154 153 189 146 152 151 márnice katolický kostel sv. Markéty Borová u Poli ky katolický h bitov 0 5 [m] S vstup na hřbitov kříž pomník padlým prostor pro odkládání odpadu turistické odpočívadlo zdroj vody hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení Legenda: parkoviště
Katolický hřbitov Borová Katolický hřbitov v Borové se nachází na pozemkových parcelách: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 1/5 v areálu kostela sv. Markéty. Založení hřbitova se nepodařilo zjistit, proto lze pouze dovodit, že hřbitov existuje souběžně s postavením kostela. Areál kostela sv. Markéty v Borové je zapsán v seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 25096/6-2993. Hodnota památky spočívá především v uceleném, málo narušeném areálu kostela sv. Markéty s kostnicí a zachovalou částí hřbitovní zdi. Podle zmínek v písemných pramenech byl úplně první kostelík ve vsi postaven ze dřeva o něco jižněji než dnes někdy kolem roku 10. Po úderu blesku však vyhořel a ještě ve 14. století byl znovu rekonstruován. Až koncem 16. nebo na počátku 17. století byl vystavěn nový chrám jako jednolodní, gotický tentokrát již z kamene a to na místě, kde stojí dodnes. Loď je dlouhá 26,6 metrů a široká 7 metrů. Jak léta plynula, mnoho částí kostela volalo po opravě. Nejprve byly provedeny opravy v interiéru kostela. Jednalo se především o hlavní a postranní oltáře a rekonstrukce se dostalo i sloupoví pod kůrem. Také střecha a věž byly vícekrát opravovány. Poslední rekonstrukce věže proběhla v roce 2000, kdy byla střecha nově pokryta šindelem. V posledních letech byla také provedena oprava zvonů. V současné době postupně probíhá rozsáhlá oprava za účelem zamezení vzlínání vlhkosti do zdiva kostela s navazující opravou fasády. Dle dobových písemností SNB ze 17. 6. 1949 jsou na katolickém hřbitově pohřbeni dva neznámí příslušníci německé armády a také se zde nachází hrob sovětských vojáků zavražděných koncem války u Borové. Na katolickém hřbitově nechybí ani pomník padlým v 1. světové válce. V prvním roce válečného konfliktu (1914) bylo do vojenské služby povoláno z této obce 70 mužů, ve druhém roce 63 mužů, v třetím roce pak 36. Od roku 1917 jsou již záznamy neúplné, takže není možno odhadnout, kolik rekrutů nastoupilo až do konce války. Celkem se ale domů nevrátilo 18 mužů. Borová měla v té době 1300 obyvatel. Čerpáno z archivu Obce Borová, zpracovala Barbora Hegrová Foto: Petr Dvořáček 13
2 1 8 4 5 7 9 6 3 33 50 27 31 34 46 32 28 24 30 45 48 29 51 41 26 25 40 54 23 47 49 53 42 58 55 56 57 52 60 93 59 63 92 44 62 66 67 97 61 80 91 79 75 78 11 65 68 74 77 95 90 98 73 43 70 72 99 89 76 85 64 96 81 69 71 83 84 94 86 87 88 82 15 12 16 14 13 17 10 20 19 18 22 21 38 39 36 37 111 116 115 112 114 119 117 118 113 140 139 110 147 129 155 128 142 107 136 145 157 106 124 104 101 130 102 125 152 132 133 150 141 148 120 103 134 131 126 146 108 151 137 109 156 122 123 121 143 100 138 127 153 144 105 154 149 1 164 167 166 159 163 170 171 160 168 172 162 161 165 169 158 175 173 174 185 187 178 176 181 189 179 183 177 182 180 188 186 184 Borová u Poli ky evangelický h bitov 0 5 [m] S vstup na hřbitov pomník padlým prostor pro odkládání odpadu zdroj vody hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení Legenda:
Evangelický hřbitov Borová Evangelický hřbitov v Borové se nachází v areálu evangelického kostela na pozemkové parcele číslo 47. Evangelický kostel byl postaven již v roce 1784, krátce po vydání Tolerančního patentu. Jeho stavba trvala čtvrt roku. Dle tehdejšího způsobu byl postaven bez věže a zvonů. Zemřelí evangelíci nebyli pochováváni u kostela, nýbrž v nedalekém lesíku směrem k Dědku, kde prý se před vydáním Patentu také tajně scházívali. Na tomto místě jsou dodnes patrny podlouhlé dolíky po hrobech. Hřbitov u kostela byl zřízen až po roce 1810; pro kamenitý terén trvala jeho úprava přes čtyři roky. Prvotní farní budova ze dřeva byla postavena již v roce 1784 za necelý měsíc. Nová, kamenná fara byla postavena až v roce 1858 a nynější podobu dostala těsně před první světovou válkou. Středem chrámu je stůl Páně (nikoli oltář), odkud se čte Bible. Za ním na protější dlouhé stěně se nachází kazatelna, odkud se káže biblická zvěst. Celý sbor je tak shromážděn doslova kolem Písma svatého a jeho zvěstmi s modlitbami a písněmi z kancionálu k tomu náležitými. Toto uspořádání bylo ovlivněno modlitebnami jednoty Českých bratří, nejkrásnější reformační církve, která vyrostla na husitských základech. Jednota stavěla sborové domy s modlitebnou sloužící především takřka rodinnému společenství sboru. V kostele není žádných cenností. Prosté vyřezávání v dřevěném zábradlí krucht a kazatelny má svou cenu historickou a estetickou. U kazatelny je jedinou parádou nátěr částečně zlatý většinou imitující vzhled mramoru. Pochází z dob, kdy se alespoň v něčem chtěli evangelíci vyrovnat katolické výpravě kostela. Dagmar Makovská, manželka místního kronikáře a archivní materiály evangelické fary Foto: kronika obce Borová 15
S T rozptylová louka R prodejna květin WC Boskovice 0 10 [m] S Legenda: U obřadní síň hrob hrobové místo ostatní objekty F A zeď / oplocení sekce vstup na hřbitov prostor pro odpad zdroj vody A G kříž parkoviště B Z H J M D E C I O L P Q K N Mapu v detailním rozlišení naleznete na www.hrbitovycr.cz
Městský hřbitov Boskovice Areál městského hřbitova v Boskovicích byl založen v poválečném období v nové poloze nad městem nedaleko lesního celku Doubrava v sousedství povrchové těžby písků a pískovců. Areál hřbitova se nachází cca 400 až 459,5 m. n. m., tj. přibližně 100 metrů nad nivou říčky Bělá nebo cca 50 až 60 metrů nad historickým jádrem města. Současná rozloha hřbitova je přibližně 2,5 hektaru. Okolní krajina je odlesněná, zemědělsky obdělávaná půda bez vzrostlých dřevin. S výjimkou lipové aleje lemující příjezdovou cestu od města. Alej byla založena na jaře roku 1908 místním Okrašlovacím spolkem. Bylo vysazeno celkem 190 kusů lípy velkolisté. Začínala původně u starého hřbitova a vedla po obou stranách cesty až k lesu V Doubravách. Dnešní podoba aleje je zkrácena o výstavbu v ulici Svatopluka Čecha. Za hřbitovem, v přírodním prostředí bývalého pískového dolu, bylo v minulých letech vybudováno westernové městečko. Od března do května roku 1945 bylo na místě dnešního hřbitova pohřbeno přibližně 108 německých vojáků. Dříve byly hroby udržovány a označeny čísly, v dalším období došlo k jejich zrušení. Ostatky jsou uloženy na brněnském ústředním hřbitově Památník obětem II. světové války. Existuje seznam boskovických pohřbených vojínů bude součástí webových stránek projektu. 1. 11. 1947 byl vydán zákaz pohřbívání na starém hřbitově u kostela Všech svatých. Hřbitov byl zrušen 1967. Po ukončení tlecí doby, v roce 1997, byla provedena úprava na park. V dubnu 1947 bylo uděleno povolení k pohřbívání na novém hřbitově. Hřbitov pak byl otevřen 10. 11. 1947. Roku 1986 došlo k rozšíření urnového háje severozápadním směrem na volný prostor a prostor společných hrobů německých vojáků (celková plocha rozšíření 2500 m 2 ). V tomto roce proběhla i úprava zpevněných ploch hřbitova, vybudovány byly nové chodníky a dlážděné cesty i nové oplocení hřbitova. 30. 11. 1987 byla otevřena smuteční obřadní síň postavená podle projektu Ing. Arch Lubomíra Haniše s uměleckou výzdobou Bouře akademických malířů Oldřicha Rujbra a Petra Veselého z Brna. 1997 byly zahájeny dle odborné studie Ing. Arch. Ivety Trtílkové z Olomouce úpravy hřbitova chodníky, vodovod, kanalizace, parkoviště, vegetační úpravy, nový mobiliář. V roce 2004 se rozšířila plocha hřbitova a proběhla stavba centrálního kříže. Kovářskou práci realizoval Jiří Běhal Umělecko-kovářské a restaurátorské práce, Olomouc. V roce 2005 proběhla vegetační úpravy hřbitova. Z evidence místně významných objektů můžeme na hřbitově najít náhrobek rodiny Slámovy, Marešovy, Mensdorff Pouilly, Klusákovy a náhrobek akademického malíře Josefa Biebera. Čerpáno ze záznamů v kronice Města Boskovice, informací správce p. Františka Přikryla a Bc. Ing. Leona Fialové, referentky správy zeleně Městského úřadu v Boskovicích. Foto: Petr Dvořáček 17
sklad 5 6 8 7 4 1 3 2 6l 5i 1i 2i 6i 1j 4i 6j 2j 3j 7j 3i 6c 8f 7c 7i 4j 3f 5f 8j 1l 1l 8l 9l 2l 4l 5l 3l 7l 9j 4f 9d 5j 8i 1f 2f 8k 7k 3k 4k 5k 6k 6f 7f 5b 2h 1b 7h 7b 8b 6b 3b 4h 9a 1h 1g 8a 7a 6a 5a 4a 3a 2a 1a 9b 9g 8g 4b 5h 6h 2b 8h 3h 9f 1k 2c 5c 8c 9c 4c 3c 1c 2k 6g 2e 2g 4g 6e 2d 1d 4e 8e 7d 8d 6d 5d 4d 3d 7e 9e 3e 5e 6e 5g 3g 1e 7g 10d 10f k11 k14 k13 k15 k12 deska k1,k6 k2,k7 k3,k8 k4,k9 k5,k10 B eziny 0 2 [m] S vstup na hřbitov prostor pro odkládání odpadu zdroj vody hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení Legenda:
Hřbitov Březiny K novodobé historii březinského hřbitova rozhodnutím obecního zastupitelstva se roku 1860 začal stavět nový obecní hřbitov na pozemku s katastrálním číslem 190/1 patřícím k domu čp. 37 (tehdejší majitel Jakub Lapáček). Dnešní katastrální číslo hřbitova je 190/2. Rozhodnutí obecní rady v čele s rychtářem Johanem Luňáčkem z čp. ovšem nekorespondovalo s vůlí majitele pozemku, a tak prý došlo k velmi zajímavému sporu, kdy kočí během dne navozili kamení ke stavbě obvodního zdiva hřbitova a hospodář během noci kamení ze svahu do řeky na trakaři odvozil. Hospodář prý byl předvolán před obecní zastupitele a háje se slovy, že krchov na jeho pozemku snižuje jeho cenu, byl až po tučném odstupném svolný stavbu trpět. (Opravdu o stavbě ještě rozhoduje zastupitelstvo v čele s rychtářem, starostové jsou na Březinách od roku 1865 a první starosta se jmenuje Maděra z čp. 10). Nyní trochu historické nostalgie. Hřbitov byl postaven a uveden do užívání mezi roky 1860 61 a první pohřbenou na této posvěcené půdě byla ani ne roční dívenka Mariana Kučerová z čp. 24. Sakrální stavba je zajímavá ještě dnes. A to nejen tím, že patří k nejmenším hřbitůvkům na Vysočině, ale třeba i tím, že původní stavba nenesla žádná církevní označení. To znamená, že stavba má sice márnici, ale na původní stavbě nebyla ani dnešní zvonička ani pamětníky připomínaný kalich na vstupní bráně, neřkuli křížek. Toto téma malinko rozšířím. Po rozluce Březin s částí Pusté Rybné (1881), která je na starých dokumentech pojmenována jako Wüst Ribný, není na katastru obce jediný veřejný církevní symbol (křížek, kaplička, boží muka, obrázek na stromě, neřkuli kostel), a přesto si myslím, že lidé jsou zde mnohdy více věřící než ti, co tyto symboly užívají. Ale zpět k místu posledního odpočinku. Tento, mohu-li ho tak nazvat, hřbitůvek má i své zajímavosti. Léta páně 1868 jsou u vchodu do hřbitova zasazeny dvě lípy malolisté k 20. výročí panování jeho císařského veličenstva Františka Josefa I. Lípy jsou poraženy v 80. letech 20. století, tedy cca jako 150 leté. Důvod poražení je celkem jasný. Lípy začaly bořit zdi u brány vchodu do hřbitova. Další zajímavost je zvonička na márnici, která je postavena ve 30. letech 20. století a je osazena zvonkem. O tento přijde obec ve 2. světové válce, kdy jsou zvony sbírány pro potřeby německé armády. Nový zvon byl do zvonice umístěn v devadesátých letech minulého století. Ještě jednu zajímavost má zdejší hřbitov. Leží na něm ukrajinský partyzán J. M. Svičkar, který padl v blízkém okolí Březin 1. 5. 1945. Padl vlastně na dohled od místa, kde sní svůj poslední sen. Odpočívá zde i většina březinských kantorů, kteří učí generace březinských žáků k lásce k bližnímu svému, lásce k rodičům, přírodě, Bohu. Významné osobnosti J. V. V. Michl (zemřel 16. 9. 1862). Český buditel a spisovatel. Zemřel údajně na rychlé souchotě a je devátým pohřbeným na tomto hřbitově. Z vlastních podkladů zpracoval p. Pavel Říha místní rodák Foto: Petr Dvořáček 19
márnice x x x 82 1 8 3 48 47 5 4 7 2 9 x 41 10 151 38 42 40 36 37 58 33 52 50 81 11 92 80 240 98 97 99 95 91 49 96 20 14 19 18 17 16 13 12 15 145 23 55 46 44 45 74 75 76 73 78 314 347 90 88 146 142 196 62 64 63 89 84 183 170 173 181 87 304 6 220 212 131 311 86 185 175 174 187 186 152 21 26 25 27 28 22 29 312 2 349 3 330 348 0 1 300 301 305 344 303 302 320 343 318 322 317 339 340 315 329 321 346 328 345 338 327 319 341 326 336 3 333 310 313 342 332 331 316 334 202 245 191 105 153 114 103 197 113 234 104 192 189 171 182 180 172 118 238 100 195 201 133 125 132 143 144 134 1 43 39 193 94 215 140 130 141 147 149 127 150 137 138 126 101 128 136 93 324 69 67 68 139 211 79 208 219 218 184 168 169 209 216 217 210 179 167 214 199 213 188 231 2 198 233 222 224 120 121 122 51 111 260 255 60 275 205 206 244 110 190 278 279 109 107 108 165 292 77 277 53 54 276 161 162 163 243 154 66 115 65 226 61 228 230 250 249 239 229 254 253 227 31 70 71 72 225 223 159 160 157 158 323 306 337 307 309 308 325 164 123 124 9a 163a 161a 116 24 148 102 203 166 261 155 156 262 246 258 242 257 241 176 251 247 248 252 207 236 237 291 284 283 112 u1 u2 u9 u8 u7 u6 u5 u4 u3 165a 270 274 273 269 271 272 281 265 267 268 u11 u10 u12 hlavní k í 177 178 Cetkovice 0 4 [m] S 56 57 vstup na hřbitov kříž prostor pro odkládání odpadu zdroj vody hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení Legenda: parkoviště
Hřbitov Cetkovice Současný hřbitov byl založen jako farní roku 18 poté, co byl zrušen dosavadní hřbitov nacházející se v těsné blízkosti kostela. Ten nevyhovoval prostorem. Dříve se zřejmě pohřbívalo i v prostoru dnešní kapličky Ecce Homo, o čemž svědčí nálezy lidských kostí při její stavbě, jak vyplývá ze záznamů v místní kronice. Hřbitov byl založen na pozemku za vesnicí směrem k blízké osadě Brodek (dnes součást obce Cetkovice). Postupným rozšiřováním zástavby obce je hřbitov v současné době v jejím centru obklopen domy. Na hřbitov se vchází po kamenném schodišti ze západního směru z nynější ulice Jevíčská. Existuje i boční vchod od jihu z ulice Zahradní. Hřbitov byl dvakrát rozšiřován roku 1884 a 1962 63. Tehdy byl rozšířen východním směrem za současnou hlavní spojnici bočního a hlavního vchodu. Dodnes se vžil pro tuto část hřbitova název Nový hřbitov. Zdejší hřbitov prošel několika významnými opravami, z nichž nejnákladnější bylo položení nové dlažby a sadové úpravy roku 1996. Z dalších významných oprav to byla oprava křížů v roce 2010. Na hřbitově se nenacházejí žádné movité ani nemovité památkově chráněné objekty. V jihovýchodní části stojí novodobá budova márnice a novodobý centrální kříž. Před hřbitovem, nalevo od schodiště, se nachází jednoduchý kamenný kříž s rozšířeným podstavcem a nápisem Ke cti a slávě Boží věnoval František Šimek v Cetkovicích. Je známo, že na místním hřbitově byl pohřben sovětský voják, svobodník Boronay, který se v posledních dnech války stal obětí dopravní nehody v blízkých Uhřicích. Byl tu vztyčen dřevěný kříž, ale v září 1945 byly jeho ostatky exhumovány a znovu uloženy na vojenský hřbitov v Olomouci. Významné osobnosti ThDr. Josef Koutný (1909 1951) Profesor teologie, který působil jako profesor biblistiky na teologickém učilišti a jako ředitel Sušilových kolejí v Brně. V roce 1950 byl jmenován profesorem Cyrilometodějské fakulty v Praze. Tuto funkci však kvůli nesouhlasu s tehdejším totalitním režimem nepřijal. Kvůli svému názoru a obavy ze zatčení se skrýval a pokusil se 1. 3. 1951 o přechod hranic do Rakouska. Byl však zadržen, zatčen a vyslýchán. Později (28. 4.) byl propuštěn a za záhadných okolností objeven mrtev v odstaveném vagonu na nádraží v Libině u Šumperka. Mons. ThDr. Alois Krchňák (1922 2008) Čestný občan města Boskovice a obce Světlá jako nespolehlivý byl poslán za 2. světové války na nucené práce do Rakouska, do vlasti se vrátil až po osvobození v roce 1945. V roce 1951 odjel do jihotyrolské diecéze Brixen, kde bylo jeho první kněžské působení. Dále působil v Německu a Itálii. Po roce 1948 mu byl znemožněn návrat do vlasti. V roce 1980 zorganizoval setkání Čechů žijících mimo republiku s papežem Janem Pavlem II. V roce 1990 se po 44 letech přijel podívat do svého rodného kraje a jako patriot zde již zůstal natrvalo. Zpracoval: Mgr. Josef Sychra Foto: Petr Dvořáček 21
4 3 1 2 7 9 31 22 34 6 27 28 69 63 162 11 26 39 33 8 25 23 10 12 18 19 30 17 13 15 38 29 16 14 21 37 36 99 47 44 43 42 46 32 49 196 92 86 89 62 53 81 67 59 72 77 96 60 68 76 93 54 64 85 98 79 88 58 95 52 91 71 66 65 84 94 51 97 70 57 87 149 141 142 140 111 198 195 197 193 199 194 110 112 118 117 119 205 201 207 200 202 204 206 109 108 107 121 122 120 123 116 136 134 1 137 132 133 145 144 163 166 152 154 179 183 190 169 172 175 147 151 191 170 173 180 184 177 155 153 185 171 187 189 174 182 192 168 178 181 100 156 158 159 160 129 128 126 125 124 130 24 20 80 73 75 74 131 48 41 45 104 103 102 157 138 139 78 82 90 56 83 50 55 114 115 161a 210 164 165 176 167 113 106 203 209 208 148 146 143 101 186 127 161b 105 188 Ant. Weypustek márnice kostel ernovice 0 5 [m] S vstup na hřbitov kříž prostor pro odkládání odpadu zdroj vody hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení Legenda:
Hřbitov Černovice Vznik kostela sahá do 12. nebo 13. století. Roku 1286 se zde připomíná samostatná fara. V roce 1900 byl východním a částečně severním směrem rozšířen starý hřbitov na výměru asi 11 arů. Hřbitov v Černovicích je od 6. 11. 1956 ve správě MNV Černovice a po revoluci ve správě OÚ Černovice. Farnost černovická je tvořena obcemi Černovice, Hodonín a Tasovice. To znamená, že na místním hřbitově jsou pochováváni lidé právě z těchto obcí. Roku 1948 byla na hřbitově zřízena studna s pumpou za 19 500 korun. Při stavbě silnice k Tasovicím (1973 1974) došlo ke zmenšení hřbitova ze severní strany a byla přemístěna budova márnice na stranu východní. V letech 1975 1976 byla kolem celého kostela a hřbitova postavena nová hřbitovní zeď ze šamotových tvárnic a hřbitov byl rozšířen na východní stranu. V roce 2001 byly nahrazeny vstupní schody na hřbitov novými kameny z Trachidu. Při vstupu na místní hřbitov je umístěn za bránou pomník věnovaný od hraběte Vladimíra Mittrovského svému polesnému. Stojí zde i hlavní kříž z roku 1913 a rodinná hrobka Davidova. Najdeme zde rovněž hrob faráře Josefa Jičínského, který zde sloužil od roku 1889 do 1933. Zemřel roku 1940. Další farář, Antonín Solař, zde sloužil od roku 1933 do 1951 a je na místním hřbitově také pochován. Roku 1998 byla Muzeem romské kultury na tomto hřbitově odhalena pamětní deska cikánského tábora. Deska je umístěna na hřbitovní zdi v místě, kde bylo pohřbeno více než sedm desítek vězňů v tomto případě zejména romských dětí. Autorkou originální keramické předlohy pro výrobu desky je romská nevidomá výtvarnice Božena Vavreková-Přikrylová. Desku do kovu odlila sochařská dílna Štěpána Axmana. Součástí pietní úpravy tohoto místa je i symbolické ohniště. Celý hřbitov se nachází na ploše cca 00 m 2. Je zde evidováno 208 hrobových míst. Dostatečná kapacita je tak zajištěna i do budoucna. V areálu hřbitova stojí i kostel. V roce 2009 byl na hřbitově vybudován nový přístupový chodník. V roce 2013 proběhla celková rekonstrukce kostela. Z podkladů kroniky obce zpracoval Jaroslav Zhoř starosta Foto: Petr Dvořáček 23
B A 6 7 7 9 4 1 2 2 3 6 23 5 9 4 1 8 8 3 5 64 65 11 11 12 18 16 34 31 32 39 27 46 31 26 34 52 25 97 15 75 23 90 22 33 28 36 21 24 37 42 99 39 42 43 48 14 45 45 92 47 72 50 10 14 17 20 12 38 87 81 29 44 78 86 67 41 19 95 94 20 19 18 13 49 73 48 93 46 44 13 40 40 38 43 36 25 22 37 29 32 55 21 91 24 10 74 16 96 26 51 27 30 47 28 33 30 15 17 55 57 76 82 51 56 54 88 59 65 50 68 64 61 49 58 66 67 54 57 53 85 80 60 70 59 52 79 84 58 53 62 63 66 98 89 83 71 77 69 56 63 62 60 1 137 61 143 132 139 140 141 138 133 142 136 134 111 113 118 112 114 110 109 107 105 101 104 103 126 123 102 106 108 129 119 100 130 131 124 121 128 127 122 125 120 115 117 116 41 k1 k2 k5 k4 k5 k6 k7 k8 k9 k10 k11 k12 k13 k14 k15 k16 kolumbárium Deštná 0 2 [m] S vstup na hřbitov prostor pro odkládání odpadu zdroj vody hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení sekce Legenda: A
Hřbitov Deštná Můžeme se jen domnívat, do jaké doby klást počátky hřbitova v Deštné, ale je jisté, že v roce 10 byla v Deštné farnost, tedy kostel a bezpochyby i hřbitov. Je velmi pravděpodobné, že současný hřbitov leží alespoň z části na místě tohoto patrně prvotního hřbitova, protože ústní tradice, zapsaná v kronice farnosti, umísťuje na místo dnešního hřbitova trosky původního kostela a kolem kostela byl zcela jistě i hřbitov. Bližší informace se dozvídáme až po postavení nového kostela v letech 1781 1782 a zřízení lokálního kaplanství v roce 1787. Hřbitov ležel na současném místě a byl ohrazen nízkou zídkou. V roce 1819 byl hřbitov interkonfesní, byli zde pohřbíváni jak katolíci, tak evangelíci, ale podle zápisů v kronice to příliš dobroty nedělalo. Patrně to tak bylo až do zřízení konfesních hřbitovů v Horním a Dolním Smržově. V roce 1822 je zase zaznamenán spor ohledně nutných poplatků. Je zajímavé, že hřbitov zůstal na stejném místě díky tomu, že na konci devatenáctého století jej neopravovali ani nerozšiřovali, aby jej úřady nenařídily přemístit. Opraven a rozšířen byl až v roce 1933. Při kopání cesty ke hřbitovu byly nalezeny zlaté a stříbrné mince asi sto kusů. (Dle záznamů z farní kroniky zpracoval p. Mgr. Aleš Vrzala farář z V. Opatovic). Vchod do hřbitova zdobí starobylé lípy. V kronice obce, založené k 1. 1. 1923, je ve stati Popis obce věta: Hřbitov je ve vesnici mezi čís. 1 a 5. Hřbitov v Deštné slouží pro obce Deštná-Rumberk, Dolní Smržov, Horní Smržov. V kronice obce z roku 1933 je rovněž citace: V červnu 1933 právě byla dokončena oprava hřbitova (zvětšení a ohradní zeď cihelná). Při prokopávce upravované cesty ke hřbitovu vykopali dělníci měděnou krabici, v níž byly uloženy mince zlaté z roku 1596 1662 v průměru 25 milimetrů a síly asi 3 milimetry. Zlatých celkem osmdesát dva kusů, stříbrných šest kusů. Některé byly zadrženy, tak se tvrdí. Peníze byly po nahlédnutí Památkovým úřadem prodány. Část prodala obec a část Petr Richtr z Rumberka, který peníze vykopal na obecním pozemku. Z dalších oprav: V roce 2000 byla vydlážděna příjezdová cesta včetně parkoviště u hřbitova a chodníku ke kříži. 2. 11. 2000 byl slavnostně vysvěcen nově postavený kříž na hřbitově. V roce 2013 probíhá rekonstrukce oplocení hřbitova. Z kroniky obce Deštná zpracoval Tomáš Kraut starosta Foto: Petr Dvořáček 25
Legenda: 50 49 48 47 46 44 45 hrob hrobové místo ostatní objekty zeď / oplocení vstup na hřbitov prostor pro odkládání odpadu zdroj vody kříž 38 43 42 41 40 39 51 203 204 205 206 207 148 149 150 151 152 153 154 37 31 30 29 28 27 26 25 24 1 136 137 138 139 141 142 144 145 146 132 131 130 129 128 127 126 125 124 122 111 112 113 114 115 116 118 119 120 121 109 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 85 86 87 88 89 90 92 93 94 95 84 83 82 81 80 79 78 76 75 74 73 59 61 62 65 66 67 68 69 70 52 53 54 55 56 57 58 60 110 133 134 36 108 64 63 209 1 2 3 4 5 6 8 7 155 176 177 178 156 179 157 164 165 166 167 168 174 173 172 171 170 180 181 187 186 185 184 183 182 194 193 192 191 190 189 188 202 201 200 199 198 197 196 195 34 33 175 32 140 91 77 117 143 márnice 158 169 71 Dlouhá Lhota 97 123 159 160 161 162 163 72 147 0 4,5 [m] S 17 10 11 13 14 15 16 23 12 18 19 20 21 22
Hřbitov Dlouhá Lhota Současný hřbitov byl založen v roce 18. Dříve se hřbitov rozkládal okolo kostela sv. Bartoloměje postaveného v roce 1804, a to místo kaple, která byla zasvěcena sv. Vavřinci. Po zrušení tohoto hřbitova byla odkoupena márnice za 1 000 korun a proměněna v drvárník patřící škole. (viz. kronika) Již v nejstarších dobách měla farnost sídlo v Dlouhé Lhotě. Patřily k ní a dosud patří vesnice Býkovice, Brťov a Jeneč. Hřbitov, který sloužil celé farnosti, patřil církvi. Od 1. 1. 1957 převedl ONV Boskovice, a to na základě směrnice ministerstva místního hospodářství a státního úřadu pro věci církevní, užívání pohřebiště v Dlouhé Lhotě na MNV v Dlouhé Lhotě. V roce 1960 Rada ONV v Boskovicích schválila rozšíření hřbitova. Předpokládaný investiční náklad byl 80 000 korun. Byly vykoupeny pozemky od vlastníků a hřbitov byl rozšířen. V roce 1961 byla na základě projektu, který vypracoval pan Eduard Svoboda z Černé Hory, provedena regulace hřbitova. Hroby byly uspořádány do řad, přemístěn a vysvěcen byl hlavní kříž a vybudován nový vchod do hřbitova. Původní byl zazděn. V roce provedla firma Petr Šusták Lysice první etapu opravy hřbitovní zdi s celkovým nákladem 168 000 Kč, z toho 80 000 Kč byla dotace od Jihomoravského kraje. V roce 2008 pokračovala oprava zdi na nové části hřbitova. Tuto provedla firma I.K.M. s.r.o. Blansko a celkový náklad činil 220 000 Kč, z toho 155 000 Kč bylo hrazeno z dotace od Jihomoravského kraje. Kulturní památky ani památníky, sochy, památné stromy na hřbitově nejsou. Nejsou zde ani žádná umělecká díla. Jednotlivé pomníky jsou zhotoveny kamenickými firmami z okolí. Činnost hrobníků vykonávali tito občané: Kotas Jan z čp. 21, Havránek František z čp. 28, Opluštil Josef z čp. 7, Formánek Vlastimil z čp. 40. Po ukončení činnosti pana Formánka zabezpečují tyto služby Pohřební služba Letovice a Pohřební služba Boskovice. Na místním hřbitově je pochován jeden z prvních učitelů místní jednotřídky Ladislav Jarůšek se svoji ženou Ludmilou. V kronice obce je označován jako lidumil. Dále je tu pochován další z místních učitelů Josef Přikryl a jeho žena Božena, která zemřela ve svých jednačtyřiceti letech. Odešla od pěti malých dětí. Odpočívá zde i Alois Porč z Býkovic, konzistorní rada. Čerpáno z kroniky obce Dlouhá Lhota, zpracovala M. Širůčková Z kroniky obce Deštná zpracoval Tomáš Kraut starosta Foto: Petr Dvořáček 27