RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 26. února 2014 (OR. en) 6988/14 ADD 1 ASIM 14 RELE 167 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 21. února 2014 Příjemce: Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2014) 96 final ANNEES Předmět: PŘÍLOHY ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Zpráva o uplatňování globálního přístupu k migraci a mobilitě v období 2012-2013 Delegace naleznou v příloze dokument COM(2014) 96 final ANNEES. Příloha: COM(2014) 96 final ANNEES 6988/14 ADD 1 lk DG D 1B CS
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.2.2014 COM(2014) 96 final ANNEES 1 to 2 PŘÍLOHY ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Zpráva o uplatňování globálního přístupu k migraci a mobilitě v období 2012-2013 CS CS
PŘÍLOHA I Partnerství v oblasti mobility Uzavřeno Probíhají jednání Jednání budou zvážena v roce 2014 Jednání budou zvážena, jakmile to dovolí situace Alžírsko Egypt Libye Maroko Tunisko Jordánsko Libanon Sýrie Arménie Ázerbájdžán Bělorusko Gruzie Moldavsko Ukrajina Kapverdy Pro partnerství v oblasti mobility by bylo možno uvážit tyto kandidátské země: Alžírsko: V rámci probíhajících jednání o novém akčním plánu evropské politiky sousedství projevilo Alžírsko zájem o zahájení dialogu o migraci, mobilitě a bezpečnosti za účelem případného navázání strukturované spolupráce s EU v oblasti migrace. V závislosti na ochotě Alžírska zahájit s EU jednání o dohodě o zpětném přebírání by tímto rámcem mohlo být partnerství v oblasti mobility. Ukrajina: Spolupráce v oblasti migrace a mobility s touto zemí je obzvláště pokročilá, včetně v rámci dialogu o vízech vedeném mezi EU a Ukrajinou, a Ukrajina dosud neprojevila zájem o vytvoření partnerství v oblasti mobility s EU. Tuto možnost však lze uvážit v nadcházejících měsících v závislosti na vývoji v zemi. Bělorusko: Navzdory složitým politickým vztahům mezi EU a Běloruskem mimo jiné kvůli otázce lidských práv existují oblasti spolupráce, jež by mohly tvořit základ budoucího dialogu, například obchodování s lidmi, správa hranic a azyl. Prostřednictvím rámce 2
globálního přístupu k migraci a mobilitě by bylo mimoto možno vyřešit řadu záležitostí, které jsou pro Bělorusko důležité. Během vrcholné schůzky Východního partnerství ve Vilniusu Bělorusko uvedlo, že je ochotno zahájit jednání o dohodě o zjednodušení vízového režimu a dohodě o zpětném přebírání. V tomto kontextu by bylo možno uvážit vytvoření partnerství v oblasti mobility. Zahájení jednání o takovém partnerství mezi EU a Běloruskem podpořil Evropský parlament v doporučení ze dne 12. září 2013 k politice EU vůči Bělorusku 1. 1 Dokument Evropského parlamentu 2013/2036. 3
PŘÍLOHA II Společné programy pro migraci a mobilitu Uzavřeno Probíhají jednání Jednání budou zvážena v roce 2014 Jednání budou zvážena, jakmile to dovolí situace Čína Indie Indonésie Nigérie Jižní Afrika Ghana Kazachstán Brazílie Počet zemí, které by byly způsobilé pro společný program pro migraci a mobilitu, je v zásadě mnohem vyšší než v případě partnerství v oblasti mobility a stanovení priorit je složitější. K potenciálním kandidátům patří strategičtí partneři EU a rovněž partneři, kteří představují zvláštní zájem EU v některé ze čtyř tematických priorit globálního přístupu k migraci a mobilitě. Výběr prioritních partnerů pro společný program pro migraci a mobilitu by se měl řídit aspekty politické a ekonomické priority a proveditelnosti a rovněž možnostmi a omezeními, pokud jde o finanční a lidské zdroje. Z tohoto hlediska je třeba usilovat o dvoustrannou spolupráci se zeměmi, které jsou pro EU zajímavé ve vztahu k zajištění hospodářského růstu. V souladu se závěry Rady o globálním přístupu k migraci a mobilitě ze dne 29. května 2012 by se měly upřednostnit strategicky významné země na migračních trasách a země původu a tranzitu, především země, jež mají společné zájmy jako EU a její členské státy a jsou ochotny přijmout vzájemné závazky. Pro společný program pro migraci a mobilitu by bylo možno uvážit tyto kandidátské země: Čína: EU projevila zájem o posílení spolupráce s Čínou v oblasti navracení a mobility. Zřízení společného programu pro migraci a mobilitu by dále usnadnilo a strukturovalo dialog a poskytlo platformu pro konkrétní a mnohem potřebnější spolupráci v otázkách migrace a mobility. S tím, jak se Čína hospodářsky rozvíjí, se pro (legální i nelegální) migranty stává stále důležitější cílovou zemí a při navrhování potřebných legislativních a politických opatření čelí značným problémům. To poskytuje možný základ pro výměnu a spolupráci s EU, a to i mimo aktuální otázky týkající se víz a zpětného přebírání. Indonésie: Indonésie je pro EU prioritní zemí kvůli své velikosti, demografii, hospodářství a geopolitickému významu. Indonésie náležitě zapadá do rozvíjející se diskuse o stanovení vízových politik pro migraci a mobilitu jako způsobu podpory hospodářského růstu. Je nutné zformulovat odpověď na dotazy a žádosti Indonésie v souvislosti s jejím statusem pro vydávání schengenských víz a zapojit se v tomto ohledu do strukturované výměny 4
relevantních informací. Společný program pro migraci a mobilitu by poskytl vhodný rámec pro přezkoumání takovýchto konkrétních otázek a současně obecnou platformu pro smysluplnou výměnu v oblasti politik a pro cílený rozvoj projektů a jiných opatření. Jižní Afrika: S touto zemí je již veden místní dialog o migraci a existuje prostor pro další prohloubení této spolupráce. Jižní Afrika má s EU některé společné rysy. Jižní Afrika je především cílovou zemí pro pracovníky a žadatele o azyl pocházející ze sousedních států. Tato situace byla podnětem k žádosti Jižní Afriky o výměnu osvědčených postupů s cílem zvýšit schopnost řídit tyto toky. Spolupráce by se mohla zaměřit například na zvýšení mobility u určitých kategorií cestujících a posílení kapacit země v oblasti mezinárodní ochrany a řízení migrace pracovních sil. Ghana: Této zemi, která vyvíjí na EU značný migrační tlak, již bylo nabídnuto partnerství první generace v oblasti mobility. Existuje rovněž významný prostor pro spolupráci v otázkách migrace a rozvoje, jelikož se země v rostoucí míře stává regionálním střediskem migrace a uznává význam migrace ve svém rozvojovém programu. Možnost zřídit společný program pro migraci a mobilitu již byla ghanským orgánům nadnesena v roce 2012, od té doby však nebyla obdržena žádná kladná zpětná vazba. Země je v této tabulce uvedena pro připomínku, nedoporučuje se však další aktivní intervence EU. Kazachstán: Kazachstán je klíčovým partnerem EU ve Střední Asii. EU chce prohloubit svou spolupráci a kontakty s Kazachstánem sjednáním nové rozšířené dohody o partnerství a spolupráci. EU usiluje rovněž o podporu výměn a zlepšení mezilidských kontaktů mezi Kazachstánem a EU prostřednictvím různých programů, u nichž důležitý prvek představuje mobilita osob. Kazachstán projevil několikrát zájem o další posílení spolupráce v otázkách migrace. Brazílie: Posílená dvoustranná spolupráce s Brazílií nabízí příležitosti oběma stranám. V rámci strategického partnerství mezi EU a Brazílií se obě strany dohodly na posílení spolupráce v hospodářských otázkách, včetně konkurenceschopnosti a investic. Za tímto účelem dokončují EU a Brazílie akční plán, který má usnadnit mobilitu výzkumných pracovníků, studentů a podnikatelů mezi Brazílií a EU. Brazílie je zařazena na seznam prioritních zemí, s nimiž by EU měla rozvíjet konkrétnější partnerství a určit zvláštní oblasti spolupráce týkající se obchodování s lidmi. Brazílie v současnosti reviduje své právní předpisy v oblasti migrace, a to v době, kdy se mění migrační trendy mezi touto zemí a EU, což představuje obzvláště zajímavou příležitost pro posílenou spolupráci. Regionální přístup někdy zajišťuje účinnější využití zdrojů a podstatně lepší výsledky politiky, než by bylo možné dosáhnout prostřednictvím dvoustranného dialogu a spolupráce. V tomto kontextu má nově vytvořené partnerství zemí podél Hedvábné stezky v oblasti migrace potenciál k případnému posílenému dialogu a spolupráci při řízení migračních toků s řadou důležitých zemí původu a tranzitu, včetně Íránu a Pákistánu, je proto třeba posílit spolupráci s těmito zeměmi v rámci regionálního přístupu. Stejně tak se místo posilování dvoustranné spolupráce s jednotlivými zeměmi východní Afriky, například Keňou, která hostí vysoký počet uprchlíků, prozatím jeví jako schůdnější navázání cíleného regionálního dialogu v rámci dialogu EU-Afrika vedeného se zeměmi na východoafrické migrační trase vzhledem k měnícím se nelegálním pohybům v regionu a nutnosti předcházet komplexně a účinně převaděčství a obchodu s lidmi z Afrického roku a bojovat proti nim. 5