BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Městská památková rezervace a její regenerace Kutná Hora - postoje návštěvníků a turistů

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Městská památková rezervace a její regenerace Kutná Hora - postoje návštěvníků a turistů Vedoucí práce : Mgr. Martin Prokop Vypracovala: Vendula Hakenová Stupeň odborné kvalifikace : bakalář JIHLAVA 2009

Poděkování Ráda bych poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odbornou spolupráci v průběhu vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Mgr. Martinu Prokopovi za vedení práce a všem, kteří mi byli ochotni poskytnout potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Především bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a trpělivost, kterou mi při mém studiu věnovali. 2

3

Městská památková rezervace a její regenerace Kutná Hora - postoje návštěvníků a turistů Vendula Hakenová Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu Vedoucí práce : Mgr. Martin Prokop Stupeň odborné kvalifikace : bakalář Jihlava 2009 4

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Jakubě 22. 5. 2009 Vendula Hakenová 5

Abstrakt HAKENOVÁ, Vendula: Městská památková rezervace a její regenerace Kutná Hora - postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martin Prokop. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 103 stran Bakalářská práce se zabývá městskou památkovou rezervací Kutná Hora. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá historií, současností, kulturou a památkami města Kutné Hory na jejímž území se nachází městská památková rezervace. Praktická část obsahuje marketingový výzkum mezi návštěvníky města, pomocí dotazníkového šetření. Průzkum je doplněn o statistická data návštěvnosti vybraných atraktivit. Výzkum doprovází SWOT analýza. Klíčová slova: Kutná Hora. Městská památková rezervace. Cestovní ruch Návštěvnost Kutné Hory, Dotazníkový výzkum, SWOT analýza. 6

Abstract HAKENOVÁ, Vendula: The urban conservation area Kutná Hora the position of citizens and tourists. The Bachelor work. The University of Polytechnic in Jihlava. The Department of Tourism. The Chief of work Mgr. Martin Prokop. Qualification: bachelor. In Jihlava 2009. 103 pp. This bachelor work concerns in the urban conservation area of Kutná Hora. The work is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part occupies with history, present, culture and monuments of the town of Kutná Hora where the urban conservation area is situated. The practical part contains the marketing survey among the visitors in the town by means of questionnaire investigation. The survey is comleted by statistical data of sightseeing. The survey is followed a SWOT analysis. Key words: Kutná Hora. Urban Conservation Area. Tourism, visiting of Kutná Hora. Attractivity of destination. Questionnaire survey, SWOT Analysis. 7

Předmluva Předmětem mé bakalářské práce je Městská památková rezervace Kutná Hora. Město se může pochlubit jedinečnými památkami, především z doby gotiky a baroka, budovaných špičkovými mistry. Z každého koutu, z každé uličky tu na nás dýchá kousek z bohaté kutnohorské hornické historie, která sahá až do počátku 13. století, kdy byly objeveny první stříbrné pruty a začala zde stříbrná horečka. Proč jsem si vlastně vybrala toto téma pro svou bakalářskou práci? Jednak proto, že jsem v Kutné Hoře navštěvovala základní školu, zájmové kroužky v Tylově divadle a zúčastňovala jsem se zde mnoha sportovních aktivit, soutěží a kulturních akcí. Druhým důvodem volby tématu byla moje rodina, která ve mně od dětství probouzela lásku k historii a památkám nejen Kutné Hory. Proto mi dodnes zůstala záliba v cestování, historii a geografii. Informace k této práci jsem čerpala z knih, z archivních publikací, informačních materiálu, novin a i z webových stránek. Navštívila jsem už mnoho krásných míst ve světě i v Čechách, přesto je mému srdci město Kutná Hora stále nejbližší a nejraději se tam vracím. Proto bych se chtěla zabývat právě touto problematikou. 8

OBSAH strana 1 ÚVOD... 16 2 TEORETICKÁ ČÁST... 17 2.1 Úvod do problematiky cestovního ruchu... 17 2.2 Ochrana památek... 18 2.2.1 Památkové rezervace... 18 2.2.2 Městská památková rezervace... 18 2.2.3 Městská památková rezervace Kutná Hora... 19 2.2.4 UNESCO... 20 2.2.5 UNESCO a ČR... 21 2.2.6 UNESCO a Kutná Hora... 22 2.3 Lokalizace Kutné Hory... 23 2.3.1 Středočeský kraj... 23 2.3.2 Okres Kutná Hora...24 2.3.3 Turistické mapování České republiky... 25 2.4 Charakteristika města Kutná Hora... 26 2.4.1 Základní data... 26 2.4.2 Poloha... 26 2.5 Historie... 27 2.5.1 Počátky osídlení kutnohorské oblasti... 27 2.5.2 Sedlecký klášter a jeho význam... 28 2.5.3 Počátky dolování a vznik města... 28 2.5.4 Horní zákoník a založení mincovny... 29 2.5.5 Konec 14. století doba předhusitská... 29 2.5.6 Husitská revoluce... 39 2.5.7 Rozkvět Kutné Hory v 15. a 16. století... 30 2.5.8 Válečná léta 17. století... 31 2.5.9 Jezuité a konec hornictví... 31 2.5.10 Národní obrození... 32 2.5.11 Počátek 20. století... 32 2.6 Současnost... 33 2.6.1 Obyvatelé města... 33 2.6.2 Ekonomika a rozvoj města... 33 2.6.3 Doprava... 34 2.6.4 Sport v Kutné Hoře... 35 2.6.4 Za kulturou do Kutné Hory... 37 2.6.4.1 Každoroční akce... 37 2.6.4.1 Periodické akce 37 2.6.4.3 Královské stříbření Kutné Hory... 38 2.6.4.4 Co nového ještě město připravuje?... 39 2.6.5 Divadlo...... 40 9

2.7 Nabídka turistických atraktivit ve městě... 41 2.8.1 Arciděkanství... 42 2.8.2 Dům u rytířů... 42 2.8.3 Hrádek... 43 2.8.4 Hřbitovní kaple Všech Svatých s Kostnicí... 45 2.8.5 Chrám sv. Barbory... 46 2.8.6. Jezuitská kolej... 48 2.8.7 Kamenná kašna... 49 2.8.8 Kamenný dům... 49 2.8.9 Kaple Božího těla... 51 2.8.10 Kostel sv. Jakuba... 52 2.8.11 Klášter řádu sv. Voršily... 53 2.8.12 Knížecí dům... 53 2.8.13 Morový sloup... 53 2.8.14 Kostel Matky Boží Na Náměti... 54 2.8.15 Kostel sv. Jana Nepomuckého... 55 2.8.16 Ruthardka... 56 2.8.17 Sankturinovský dům... 56 2.8.18 Tylův dům..... 57 2.8.19 Vlašský dvůr... 58 2.8.20 Sedlecký klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie... 60 2.9 Turistické atraktivity v okolí Kutné Hory... 61 2.9.1 Zámek Kačina... 62 2.9.2 Kostel sv. Jakuba v Jakubě... 64 2.9.3 Státní zámek Žleby... 65 3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST... 66 3.1 Sběr sekundárních dat... 66 3.1.1 Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. - Informační centrum... 66 3.1.2 Vývoj návštěvnosti Středočeského kraje... 69 3.1.3 Analýza návštěvnosti vybraných památek... 70 3.1.4 Návštěvnost Kutné Hory v roce 2007... 72 3.1.5 Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora... 73 3.1.6 Návštěvnost Českého muzea stříbra... 74 3.1.7 Dvě výjimky ve vývoji návštěvnosti v Kutné Hoře... 76 3.1.8 Ubytování v kraji... 76 3.2 Sběr primárních dat - Vlastní výzkum... 77 3.2.1 Metodika marketingového výzkumu... 77 3.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření... 78 3.2.3 Shrnutí dotazníkového šetření... 96 3.3 SWOT analýza Cestovního ruchu v ČR... 98 3.4 SWOT analýza Kutné Hory... 100 3.5 Navržená opatření... 101 10

4 ZÁVĚR... 102 5 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ...104 6 PŘÍLOHY... 109 Příloha A Mapa turistického oblasti Střední Čechy jihovýchod Příloha B Mapa turistických tras v Kutná Hoře a v okolí Příloha C Mapa Kutné Hory a okolí Příloha D Pověsti Příloha E Významné osobnosti Kutné Hory Příloha F Rekonstrukce komunikací v historickém jádru města Příloha G Hotely a restaurace Příloha H Dotazník Příloha I Qustionaire 11

Seznam obrázků, tabulek, grafů a map Obrázky Obrázek 1: Chrám Sv. Barbory... str. 15 Obrázek 2: Znak města str. 26 Obrázek 3: Poloha Kutné Hory. str. 26 Obrázek 4: Panorama Kutné Hory.. str. 27 Obrázek 5: Dolování rudy str. 28 Obrázek 6: Rytina Jana Willenberka... str. 31 Obrázek 7: Aquapark.. str. 30 Obrázek 8: Kutnohorské stříbření... str. 38 Obrázek 9: Tylovo divadlo. str. 40 Obrázek 10: Arciděkanství. str. 42 Obrázek 11: Dům u rytířů... str. 42 Obrázek 12: Muzeum Hrádek. str. 43 Obrázek 13: Detail Muzeum Hrádek... str. 43 Obrázek 14: Interiér Muzea Hrádek str. 44 Obrázek 15: Důl Osel..... str. 44 Obrázek 16: Kotel Všech Svatých.. str. 45 Obrázek 17: Lustr z kostí str. 45 Obrázek 18: Chrám sv.barbory 1... str. 46 Obrázek 19: Chrám sv.barbory 2... str. 46 Obrázek 20: Chrám sv.barbory 3... str. 47 Obrázek 21: Jezuitská kolej 1. str. 48 Obrázek 22: Jezuitská kolej 2. str. 48 Obrázek 23: Kamenná kašna.. str. 49 Obrázek 24: Kamenný dům. str. 49 Obrázek 25: Expozice v Kamenném domě.. str. 50 Obrázek 26: Interiér Kamenného domu.. str. 50 Obrázek 27: Kaple božího těla. str. 51 Obrázek 28: Interiér kaple Božího těla... str. 51 Obrázek 29: Kostel sv. Jakuba 1. str. 52 Obrázek 30: Kostel sv. Jakuba 2. str. 52 Obrázek 31: Klášter sv. Voršily.. str. 53 Obrázek 32: Morový sloup. str. 53 Obrázek 33: Kostel Matky Boží.. str. 54 Obrázek 34: Kostel Matky Boží na Náměti 2. str. 54 Obrázek 35: Kostel sv. Jana Nepomuckého str. 55 Obrázek 36: Brána u Kostela sv. Jana Nepomuckého. str. 55 Obrázek 37: Ulice Ruthardka... str. 56 Obrázek 38: Sankturinovský dům str. 56 Obrázek 39: Tylův dům... str. 57 Obrázek 40: Expozice v Tylově domě str. 57 Obrázek 41: Vlašský dvůr 1 str. 58 Obrázek 42: Vlašský dvůr 2 str. 58 Obrázek 43: Vlašský dvůr 3 str. 59 Obrázek 44: Sedlecký klášter.. str. 60 Obrázek 45: Sedlecký klášter.. str. 60 Obrázek 46: Zámek Kačina 1.. str. 62 Obrázek 47: Zámek Kačina 2. str. 62 12

Obrázek 48: Zámek Kačina 3.... str. 63 Obrázek 49: Kostel sv. Jakuba 1. str. 64 Obrázek 50: Sochařská výzdoba.... str. 64 Obrázek 51: Státní zámek Žleby. str. 65 Obrázek 52: Státní zámek Žleby... str. 65 Obrázek 53: Informační centrum... str. 66 Tabulky Tabulka 1: Každoroční akce... str. 41 Tabulka 2: Vývoj návštěvnosti Středočeského kraje 2000 2007.. str. 72 Tabulka 3: Vývoj poměru tuzemci/cizinci v letech 2000 2007... str. 72 Tabulka 4: Návštěvnost kutnohorských památek v letech 1997-2006 str. 73 Tabulka 5: Měsíční návštěvnost kutnohorských památek rok 2006.. str. 74 Tabulka 6: Měsíční návštěvnost kutnohorských památek rok 2007 str. 74 Tabulka 7: Porovnání roky 2005 2007 str. 74 Tabulka 8: Návštěvnost dle objektů za rok 2007 str. 75 Tabulka 9: Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora... str. 76 Tabulka 10: Vývoj poměru tuzemci/cizinci str. 76 Tabulka 11: Tuzemci x cizinci... str. 77 Tabulka 12: Počet návštěvníků Českého muzea Stříbra. str. 77 Tabulka 13:Návštěvnost Kostnice str. 79 Tabulka 14: Návštěvnost Chrámu sv. Barbory. str. 79 Tabulka 15: Ubytování... str. 80 Tabulka 16: Hlavní důvod návštěvy str. 83 Tabulka 17: Periodicita návštěvnosti str. 84 Tabulka 18: Roční období.str. 85 Tabulka 19: Délka pobytu návštěvníků... str. 86 Tabulka 20: Turistické atraktivity a zábava...... str. 87 Tabulka 21: Ubytování... str. 89 Tabulka 22: Druhy ubytování... str. 90 Tabulka 23: Priority při výběru regionu... str. 91 Tabulka 24: Přírodní priority... str. 92 Tabulka 25: Kulturní priority... str. 92 Tabulka 26: Sportovní priority... str. 93 Tabulka 27: Ostatní priority... str. 93 Tabulka 28: Jak cestujete?... str. 94 Tabulka 29: Způsob dopravy... str. 95 Tabulka 30: Vzdálenost z místa bydliště... str. 96 Tabulka 31: Osobní údaje... str. 99 Tabulka 32: Tuzemci x cizinci... str. 101 Tabulka 33: Národnostní složení cizinců... str. 101 13

Grafy Graf 1: Statistika návštěvnosti v průběhu roku......str. 71 Graf 2: Statistika dotazů... str. 71 Graf 3: Poměr zodpovězených dotazů 2009.. str. 71 Graf 4: Vývoj návštěvnosti 2000 2007.. str. 72 Graf 5: Návštěvnost v Středočeském kraji....... str. 72 Graf 6: Návštěvnost 2007...... str. 75 Graf 7: Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora.... str. 76 Graf 8: Vývoj poměru tuzemci/cizinci. str. 76 Graf 9: Tuzemci x cizinci.. str. 77 Graf 10: Počet návštěvníků Českého muzea Stříbra...... str. 77 Graf 11: Návštěvnost Kostnice... str. 79 Graf 12: Návštěvnost Chrámu sv. Barbory. str. 79 Graf 13: Hromadná ubytovací zařízení.. str. 80 Graf 14: Počet ubytovacích zařízení.. str. 80 Graf 15: Hlavní důvody návštěvy Kutné Hory.. str. 83 Graf 16: Periodicita návštěvnosti... str. 84 Graf 17 : Návštěvnost vzhledem k ročnímu období str. 85 Graf 18: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích... str. 85 Graf 19: Délka pobytu návštěvníků str. 86 Graf 20: Návštěvnost jednotlivých památek.. str. 88 Graf 21: Ubytování. str. 89 Graf 22: Druhy ubytování.. str. 90 Graf 23: Priority k výběru regionu. str. 91 Graf 24: Přírodní priority. str. 92 Graf 25: Kulturní priority str. 92 Graf 26: Sportovní priority.. str. 93 Graf 27: Ostatní priority.. str. 93 Graf 28: Jak cestujete?... str. 94 Graf 29: Způsob dopravy str. 95 Graf 30: Vzdálenost z místa bydliště.. str. 96 Graf 31: Průměrné výdaje na den v Kč.. str. 97 Graf 32: Průměrné výdaje cizinců na den v Kč.. str. 98 Graf 33: Osobní údaje. str. 99 Graf 34: Tuzemci x cizinci. str.101 Graf 35: Národnostní složení. str.102 Mapy Mapa 1: Městská památková rezervace... str. 20 Mapa 2: Památky UNESCO v ČR.... str. 24 Mapa 3: Středočeský kraj... str. 26 Mapa 4: Okres Kutná Hora..... str. 27 Mapa 5: Turistické oblasti České republiky....... str. 28 Mapa 6: Turistické regiony České republiky... str. 28 Mapa 7: Železniční trať.... str. 39 Mapa 8: Silniční sít... str. 39 Mapa 9: Kutná Hora a památky...... str. 44 14

Obrázek 1: Chrám Sv. Barbory Zdroj: www.výletník.cz Krám s knížkami, podloubí, bílá kašna, tudy je cesta vzhůru na Barboru, panenka štíhlá, vysoká a strašná, panenka havířů a pana kostelníka v srdci mi klíčí, tiše odemyká kamenné tajemství, kamennou Kutnou Horu. Za sedmi zámky, viď si uschovaná, tolikrát ťukal jsem, ach marné zaťukání, ó země, země má, ó země, jež si sama, moci se rozběhnout a tebe dotýkat se, moci tě zase mít a říci: máš mne zase, jsme zase sami dva, už nejsme, nejsme sami Jiří ORTEN [3] 15

1 ÚVOD Česká republika má jedinečnou polohu přímo ve středu Evropy a Praha je často nazývána srdcem Evropy. Hlavní město patří k nejkrásnějším metropolím světa s nezapomenutelnou atmosférou a s mnoha unikátními památkami. Země je výjimečná svou jedinečnou kulturou a bohatými tradicemi. Turisty láká odedávna hezká příroda, mírné klima a jedinečný soubor kulturního bohatství. Součástí českého kulturního dědictví je 12 památek UNESCO. Na tak malou zem je to velké množství a nacházejí se i velmi blízko sebe. Zapsání památky na tento seznam má pro naši vlast velkou hodnotu zejména pro přilákání zahraničních návštěvníků. Cestovní ruch je velmi významnou součástí národního hospodářství, a proto je nutné propagovat všechny krásy naší země a zviditelnit je po celém světě. Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější města v České republice a je považována za klenot naší země. Díky své jedinečnosti byla také zapsána do Světového kulturního dědictví UNESCO. Tato práce obsahuje informace o vzniku města, o jeho historii a zabývá se významnými památkami. Upozorňuje na možnosti kulturního vyžití a sportovních aktivit. Velká část práce je věnovaná výzkumu, který se týká turistů a návštěvníků. Poukazuje na hlavní důvody návštěvnosti města, oblíbenosti památek a jejich priorit a postojů. Cíl mé bakalářské práce je stanovit atraktivitu města, jako turistické destinace a zpracovat profil návštěvníka a turisty v městské památková rezervaci Kutná Hora. Na základě tohoto cíle jsem si stanovila tyto hypotézy: 1. Kutná Hora je turisticky atraktivní město z hlediska historie a památek. 2. Kutná Hora má nedostatečně vyvinutou infrastrukturu pro rozvoj cestovního ruchu. 3. Návštěvníky Kutné Hory jsou převážně občané České republiky. 4. Destinace není cílová, návštěvníci zde nezůstávají více než jeden den. 16

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Úvod do problematiky cestovního ruchu Je těžké přesně definovat cestovní ruch. Existuje mnoho definic. Podle Světové organizace cestovního ruchu jde o aktivity lidí cestujících na přechodnou dobu do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, obchodu nebo za jiným účelem (hlavní účel cesty je ale jiný než vykonávání výdělečné činnosti). [54, 37] Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, ubytovací a stravovací služby, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, informační systémy a další služby s cestovním ruchem spojené. Musí být založen na dlouhodobém šetrném využívání, ochraně a rozvoji potenciálu přírodního i společenského prostředí. [54] Představuje komplexní hospodářsko-ekonomické odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. [54] Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP se již blíží 15 % a objemem tržeb se cestovní ruch řadí na první místo mezi hospodářskými odvětvími před obchod s ropou a automobilový průmysl. [54] V rámci cestovního ruchu lidé uspokojují své potřeby. Cestovní ruch umožňuje lidem se rekreovat, poznávat krásy naší vlasti i krásy cizích zemí, navozovat kontakty mezi lidmi z jiných krajů i s lidmi z ostatních koutů světa. V nemalé míře cestovní ruch přispívá k utužování fyzického i duševního zdraví, což má velký význam v dnešním moderním přetechnizovaném světě. 17

2.2 Ochrana památek Existuje mnoho organizací, které jsou spojeny s cestovním ruchem a ochranou historických památek ve městech. Ve své práci chci zmínit ty, které souvisí s Kutnou Horou. Na úrovni České republiky jsou to památkové rezervace a na celosvětové úrovni je to hlavně organizace sjednocující světové kulturní dědictví - UNESCO. 2.2.1 Památkové rezervace Památková rezervace je podle 5 odstavce 1 územím, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, jež může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. [6] Památková rezervace je řešena tak, aby chránila skupinu nemovitých kulturních památek ve své původní historické podobě, představuje také jeden z nástrojů pro ochranu architektonického a archeologického dědictví. [6] 2.2.2 Městská památková rezervace Mapa 1: Městská památková rezervace Zdroj: Přednášky geografie, Vysoká škola Polytechnická Jihlava www.monumnet.npu.cz 18

Městská památková rezervace je ucelená část historického města, jehož území má homogenní památkovou hodnotu a představuje nejvyšší stupeň památkové ochrany. Podmínky ochrany se vztahují i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. [10] V naší republice máme 41 městských památkových rezervací. Jsou to například Praha, Brno, Olomouc, Telč, Jihlava, Český Krumlov, České Budějovice, Mikulov, Kutná Hora, Litoměřice, Litomyšl, Loket, Mikulov atd. [32] Dále se v ČR nachází 10 archeologických památkových rezervací, 61 vesnických památkových rezervací a 2 ostatní památkové rezervace. [32] 2.2.3 Městská památková rezervace Kutná Hora vyhlášená výnosem MŠK Československa, č.j.: 36 568/61-V/2 v roce 1961 316 nemovitých kulturních památek rozloha 61 ha [44] Památková rezervace se rozkládá na ploše 61 hektarů a mezi nejvýznamnější památky patří: Vlašský dvůr, Hrádek, kostel sv. Jakuba, chrám sv. Barbory, Jezuitská kolej, Kamenný dům, klášter Voršilek, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, Kamenná kašna od Matěje Rejska a další. [48] Historické jádro města Kutná Hora bylo prohlášeno za městskou památkovou rezervaci pro svou nevšední krásu, bohatou historii a řadu významných památek. Město bývá často nazýváno pokladnicí a klenotem země. [31] Za rok 1999 Město Kutná Hora získalo "Cenu programu regenerace městských památkových rezervací a zón". Tímto oceněním město získalo částku 1 mil. Kč, která byla použita na obnovu památek v historickém jádru města. [18] 19

2.2.4 UNESCO UNESCO je Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Sídlo má v Paříži. Hlavním úkolem organizace je usilovat o udržení mezinárodního míru rozvíjením spolupráce v oblasti výchovy, vědy a kultury a prosazováním úcty k lidským právům a právnímu řádu. [30] V roce 1972 přijaly členské země UNESCO Úmluvu o světovém dědictví, která doplňuje úpravu péče o přírodní a kulturní památky jednotlivých zemí a která směřuje k identifikaci, ochraně, obnově a prezentaci nejvýznamnějších světových památek. Na základě Úmluvy byl konstituován Výbor pro světové dědictví (World Heritage Committee) a Fond světového dědictví (World Heritage Fund), které začaly pracovat v roce 1976. O zápisu do prestižního Seznamu světového dědictví rozhoduje Výbor světového dědictví, složený ze zástupců smluvních stran úmluvy. [57] V současné době má UNESCO 190 členů. Zabývá se činností v pěti hlavních oborech: Vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace. [30] Zapsání památky do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je aktem, kterým celé světové společenství prohlašuje "ano, toto je cosi, co je na celém světě výjimečné a jedinečné, je to cosi, co je naším společným, dědictvím, je to něco, co se zavazujeme chránit jeden pro druhého a v zájmu nás všech - národů světa". Být zapsán do Seznamu světového dědictví znamená stát se členem jakéhosi vysoce prestižního a elitního klubu, jakousi šlechtou mezi památkami. [30] Památky UNESCO jsou něčím víc než jenom elitou a motivací pro cestování. Jsou velkou učebnicí dějin kultur a přírody, jsou důkazem naší rozmanitosti. [30] 20

2.2.5 UNESCO a ČR Československo patřilo k zakládajícím členům. Po rozpadu Československa se samostatná Česká republika stala jeho členem 22. února 1993. [30] Památky UNESCO v ČR reprezentují především nejhodnotnější historická jádra našich měst, ale i některé zámky nebo samostatné sakrální stavby. Dále je zastoupena památka moderní architektury, jihočeská vesnice a slovácký lidový tanec. [56] Mapa 2: Památky UNESCO v ČR Zdroj: www.unesco-czech.cz http://en.czech-unesco.org/kutna-hora/events/ Zařazení památky do seznamu UNESCA má velký vliv na návštěvnost. Památky, města se mezinárodně zviditelní a tak i zdánlivě nenápadná místa si získají atraktivitu. V České republice je těchto míst 12 a to je na stát naší velikosti poměrně hodně. [23] Součástí světového kulturního dědictví je Brno s vilou Tugendhat, Český Krumlov historické jádro, Holašovice - zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek, Kroměříž zahrady a zámek, Lednicko-valtický areál, Litomyšl zámek a zámecký areál, Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice, Praha historické centrum, Telč historické centrum, Třebíč - židovská čtvrt a bazilika sv. Prokopa, Žďár nad Sázavou - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a Kutná Hora historické centrum, chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. 21

2.2.6 UNESCO a Kutná Hora Historické centrum Kutné Hory bylo zapsáno do na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO před 14 lety. O zápisu rozhodl Výbor světového dědictví UNESCO na svém zasedání 9. prosince 1995. [55] Kutná Hora se tak zařadila mezi prestižní světové památky, kterou navštěvuje stále více turistů. Důvodem tohoto zařazení bylo ojediněle dochované historické jádro města s urbanistickým řešením středověkého královského horního města, které od 14. století svým hospodářským významem konkurovalo Praze. Nachází se zde vynikající příklady měšťanských domů a monumenty gotické architektury symbolizující pozoruhodnou prosperitu jako výsledek těžby stříbrné rudy. Proto dnes můžeme říkat "Stříbrná Kutná Hora". [55] Přijetím Kutné Hory do UNESCA byla oceněna historická hodnota památek i snaha města o jejich zachování a ochranu. [18] Od roku 1995-2000 Kutná Hora vložila do obnovy historického jádra ze svého rozpočtu skoro 185 mil. Kč, a to nejen do obnovy památek, ale i do rekonstrukce inženýrských sítí, následných zádlažeb a obnovy zeleně. [18] Soukromí vlastníci za stejné období provedli opravy objektů v historickém jádru ve výši 196 mil. Kč. Významným investorem byla i církev, která vlastní nejvýznamnější památky. Za období od roku 1995 bylo opraveno 140 památkových objektů a do historického centra bylo vloženo od všech investorů 519 milionů korun. [18] Cílem všech je vytvořit z Kutné Hory přátelské a příjemné místo, ve kterém se bude lidem dobře žít, kam budou návštěvníci rádi jezdit a do kterého se všichni budou ještě raději vracet. 22

2.3 Lokalizace Kutné Hory Pojďte se se mnou podívat do Kutné Hory. Kde leží? Nachází se ve Středočeském kraji. 2.3.1 Středočeský kraj Mapa 3: Středočeský kraj Zdroj: www.czechtourism.cz Středočeský kraj leží v samém jádru Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha zabírá téměř 14 % území ČR a je skoro 2 krát větší, než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a krajů moravských. [58] Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny.[59] Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinou jižní a jihozápadní část. Polabská nížina je nejnižší a nejúrodnější částí kraje. Naopak nejvyšším bodem kraje je brdský vrchol Tok. [12] Na území Středočeského kraje se nachází několik chráněných krajinných oblastí. Nejcennější přírodní oblast představuje Křivoklátsko, Kokořínsko a Český kras. V kraji se nachází také řada historických cenných památek, které jsou vyhledávanými místy cestovního ruchu patří mezi ně především hrady Karlštejn, Křivoklát, Kokořín a Český Šternberk, zámek Konopiště. Mnoho měst ve středočeském kraji se pyšní středověkými historickými centry. Skutečnou perlou mezi nimi je centrum Kutné Hory. 23

[12, 29] 2.3.2 Okres Kutná Hora Mapa 4: Okres Kutná Hora Zdroj:[43] Okres leží v jihozápadní části Středočeského kraje. Nejdelší hranici má na severozápadě se správním obvodem Kolín, na jihozápadě sousedí s obvody Benešov a Vlašim, na východě s obvodem Čáslav, na jihozápadě asi 20 km tvoří hranici s krajem Vysočina. Z východu má společnou hranici s okresy Pardubice a Chrudim. [41, 43] Území okresu nemá jednotný přírodní ráz. Prostupuje jím Českomoravská vrchovina, Čáslavská kotlina a Polabská nížina. Nejníže položené místo okresu (198 m n.m.) je v jeho severní části, kde potok Klejnarka opouští území okresu, nejvyšší je vrch Na Průhoně (551 m n.m.) u Třebětína. [41] Svoji rozlohou 64 255 ha se řadí na 5. místo v kraji (5,8 %), ale počtem obyvatelstva (48 929) až na 10. místo (4,3 %). Podíl zemědělské půdy je 62,9 %, orná půda činí na celkové rozloze 51,2 %. Správní obvod tvoří 51 obcí, z nichž tři Kutná Hora, Uhlířské Janovice a Zruč nad Sázavou mají statut města, sídlí zde i pověřené obecní úřady a žije v nich bezmála 60 % všech obyvatel správního obvodu. [43] 24

2.3.3 Turistické mapování České republiky Mapa 5: Turistické oblasti České republiky Zdroj: www.czechtourism.cz Kutná Hora patří do turistické oblasti č.3 Střední Čechy jihovýchod Mapa 6: Turistické regiony České republiky Zdroj: www.czechtourism.cz Kutná Hora patří do turistického regionu -Okolí Prahy. 25

2.4 Charakteristika města Kutná Hora Co se Vám vybaví při vyslovení názvu města Kutná Hora? Město, které Vám umožní nahlédnout do středověku. Nejprve však několik základních údajů. 2.4.1 Základní data [30] Obrázek 2: Znak města [30] Město NUTS 5: CZ020 533955 Okres NUTS 4: Kutná Hora Kraj NUTS 3: Středočeský kraj historická země: Čechy katastrální výměra: 33,05 km 2 obyvatel: 21 604 (2. 1. 2009) zeměpisná šířka: 49 57' 00" s. š. zeměpisná délka: 15 16' 01" v. d. nadmořská výška: 254 m Starosta města: Ivo Šalátek (2009) Obrázek 3: Poloha KH 2.4.2 Poloha Kutná hora se nachází ve středních Čechách, asi 70 km jihovýchodně od Prahy, v Hornosázavské pahorkatině. [57] Město je významným správním střediskem ve východní části Středočeského kraje a je 5. největším městem po Kladně, Mladé Boleslavi, Příbrami a sousedním Kolíně. Je městem s významnou historickou tradicí, která se může srovnávat s nejvýznamnějšími městy v Čechách a v Evropě. [40] Kutná Hora významně přispívá k rozvoji celého okresu. Rozloha města je 3305 ha, má části Sedlec, Malín, Kaňk, Perštejnec, Karlov, Neškaredice, Poličany, Hlouška, Žižkov, Vrchlice a vnitřní město. [40] A nyní se pojďme podívat do doby, kdy v Kutné Hoře pobývali králové, cinkaly stříbrné groše a kdy bylo všude slyšet ťukání hornických kladívek, pojďme se přenést do časů dávno minulých 26

Obrázek 4: Panorama Kutné Hory 2.5 Historie Zdroj: www.zamky-hrady.cz Historie Kutné Hory je velmi bohatá. Ve městě se konalo mnoho důležitých událostí významných pro naši historii. Nejvýznamnější je ta část dějin spojena s těžbou stříbra. Zdejší stříbrné doly byly velmi bohaté. Na konci 13. století se zde těžila zhruba jedna třetina stříbra z celé Evropy. V tomto století se zde začal razit Pražský groš, významné platidlo té doby. Kutná Hora se tak stala velmi významným evropským městem. Díky svému věhlasu a bohatství se stala po Praze druhým nejvýznamnějším městem v Čechách a proto zde bylo možno vystavět řadu nádherných památek, díky nimž bylo město zařazeno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. [39] 2.5.1 Počátky osídlení kutnohorské oblasti První stopy osídlení Kutnohorska vedou až do mladší doby kamenné, přibližně 5000 př.n.l. V prvním století po Kristu se rozmohl téměř v celé Evropě vliv římského císařství. V Čechách jsou známá z té doby velká sídliště i pohřebiště s žárovými hroby římské kultury. V 9. a 10. století se objevila kultura hradištní. Naleziště hradištní kultury: Církvice, Hlízov, Kutná Hora, Malín, Poličany, Rataje. [2] V 10. století, dávno před tím než město vzniklo, bylo v Malíně (dnes součást Kutné Hory) významné sídlo Slavníkovců, vedle Přemyslovců druhého nejmocnějšího českého rodu. Slavníkovci razili zřejmě již od roku 985 stříbrné mince zvané denáry. V roce 995 však byli na nedaleké Libici Slavníkovci vyvražděni a jejich sídla přešla do rukou Přemyslovců. [3 str.9] 27

2.5.2 Sedlecký klášter a jeho význam Velmi důležitým hospodářským a kulturním místem na území Kutné Hory se stal cisterciácký klášter v Sedlci, který byl založen roce 1142 jako první tohoto řádu v Čechách velmožem Miroslavem z Cimburka. Tento klášter byl oproti obvyklým zásadám zakládání cisterciáckých klášterů té doby založen na již kultivovaném území. Cisterciácká architektura pocházející z vyspělého západoevropského prostředí ovlivnila přechod od středoevropského románského slohu ke gotickému. [3 str.13] 2.5.3 Počátky dolování a vznik města Obrázek 5: Dolování rudy [3] První písemné zmínky o zdejších stříbrných nalezištích pocházejí z roku 1260. Začátek dolování stříbra spadá do druhé poloviny 13. století. [3] Zvěst o tom, že v blízkém okolí kaňkovských vrchů existuje možnost zbohatnutí, přivedla do kraje obrovské množství nových usedlíků, zejména z přilehlých německy mluvících oblastí, kteří přinesli pokročilejší výrobní technologii a záhy se stali vůdčí skupinou v celé oblasti. Kolem jednotlivých šachet vyrostla provizorní obydlí, dřevěné kaple a primitivní těžní zařízení. [14] Atmosféra Kutné Hory této doby bývá často přirovnávána k atmosféře amerických zlatokopeckých osad, nastal "sběh ke Kutné". Hornické osady, vznikající neplánovitě neměly v prvních letech žádná práva a veškeré právní záležitosti řešila sousední města Čáslav a Kolín. Dlouho se jim říkalo obecně pouze Mons - Hora a teprve v roce 1289 nacházíme pojmenování MONS CUTHNA HORA KUTNÁ. Jedna z hornických osad se nazývala Cuthna Antiqua - Stará Kutna, z toho se nejspíš odvozuje jméno pro budoucí město. Koncem 13. století vytvořily horské osady jeden celek a Kutná Hora získává privilegia královského města. [3, 14] 2.5.4 Horní zákoník a založení mincovny Přelom v dějinách Kutné Hory znamenal rok 1300, kdy král Václav II. (1278-1305) udělil osadám Královské horní právo - IUS REGALE MONTANORUM, tento právní dokument měl mimořádnou hodnotu. Stanovoval veškeré organizační a technické podmínky nutné pro pravidelný chod dolů. Kutnohorské osady podepřela řada 28

privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků, která vynesla Kutnou Horu na druhé místo po Praze. Krátce po roce 1300 byla do Kutné Hory přenesena i centrální mincovna českého státu a pro její činnost vyhrazen královský hrádek, jež se záhy začal nazývat Vlašským dvorem na paměť italských odborníků, Vlachů, kteří stáli u zrodu mincovní reformy. [14] Václav II. provedl rovněž mincovní reformu a nahradil do té doby používané různorodé denárové mince, vyráběné v mincovnách v různých městech, novou jednotnou mincí tzv. pražským grošem. [30] Ražbou pražských grošů vznikl jeden z nejsilnějších měnových systémů středověké Evropy. Vlašský dvůr byl postaven v přímém sousedství šachet a hutí a stal se organickým článkem horního a hutního provozu. Základem mincovny byly mincovní kovárny zvané šmitny, nacházející se kolem nádvoří, a ražební síň zvaná preghaus, kde se pražské groše razily. [3,8] 2.5.5 Konec 14. století doba předhusitská Od roku 1380 muselo kutnohorské dolování čelit prvním závažnějším problémům. Povrchové zdroje již byly vyčerpány a sestup do hlubiny vyžadoval náročnější postupy i složitější technická zařízení. Na jistou dobu se proto těžba zpomalila a produkce snížila, což se odrazilo i na kvalitě pražského groše. [3 str.30-32] Od poloviny 14. století sice těžba stříbra klesala, ale město přesto neztratilo svůj význam a Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV. Až do konce 15. století byla Kutná Hora městem převážně německým. Písemné památky doby předhusitské, pokud tedy nejde o texty latinské, jsou psány německy. Většina lidí, kteří pracovali v hutním průmyslu, byla německé národnosti. [3,8] 2.5.6 Husitská revoluce Počátkem 15. stol. město vstupuje do událostí husitské revoluce. Staví se na stranu odpůrců husitství a je svědkem nemilosrdného vraždění na obou stranách. Mnoho příznivců husitství bylo svrženo do kutnohorských šachet. Kutnohorští se snažili vymýtit kacíře a tak se stalo vrhání do šachet hromadným jevem. Kutnohorským stříbrem se platilo vojsko císaře Zikmunda najaté za účelem potlačení husitství v Čechách. O rok později husité ničí a vypalují překrásný Sedlecký klášter. Po Zikmundově ústupu bylo město poprvé vypáleno v roce 1421 a poté v roce 1424 za tažení Jana Žižky. [3 str.33,34] 29

Provoz mincovny ve Vlašském dvoře byl přerušen a rovněž byly zničeny mnohé šachty. Z husitských bouří vychází Kutná Hora jako vypálené a poničené město se zavalenými a zatopenými doly. Báňskou činnost ochromil i útěk bohatého německého obyvatelstva. Místo nich sem začal hromadně přicházet český lid.[3,8] 2.5.7 Rozkvět Kutné Hory v 15. a 16. století Dolování bylo s velkými náklady obnoveno na nových ložiscích mimo vnitřní město a Kutná Hora se opět stala významným královským městem. V roce 1448 byl na zemském sněmu pořádaném ve Vlašském dvoře přijat za zemského správce pozdější král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 se zde uskutečnila volba krále Vladislava Jagellonského. Kutná Hora byla za období vlády Jagellonců na vrcholu stavebního rozmachu. Dolování se v té době dařilo. Král podporoval stavby také v Praze a město Kutná Hora velmi bohatlo. [3 str.38-41] Mimořádné postavení města podtrhovaly i časté pobyty panovníka a konání sněmů, z nichž patrně nejdůležitější byl ten, který r. 1485 přijal tzv. Kutnohorský náboženský mír a potvrdil dlouhé období náboženské tolerance. [14] Do prvních desetiletí 16. století vstupovala Kutná Hora jako kvetoucí město se zdánlivě nevyčerpatelným bohatstvím. Důlní pásma, především pásmo oselské, nadále přinášela značný výnos, nicméně varující byla skutečnost, že horníci postupovali do hloubek na hranici pěti set metrů s velkým nebezpečím spodních vod a slábla síla ložisek. Pro místní obyvatele bylo doslova šokující uzavření nejslavnějšího důlního pásma, oselského, roku 1543. [14] Roku 1547 ukončila zdejší mincovna ražbu tradiční české mince, pražského groše, který Kutná Hora po staletí považovala za svou chloubu. Nové tolarové ražby byly, ovšem neoprávněně, považovány za cizorodý produkt. Přes tyto jevy se celkový obraz města po celé 16. století jevil příznivě. Kaňkovské doly si udržovaly slušnou produkci, mincovna pracovala na vysoký výkon i díky dovezenému stříbru a město celkově jevilo známky rozkvětu a bohatství. [14] 30

2.5.8 Válečná léta 17. století Obrázek 6: Rytina Jana Willenberka ze 17. století Na počátku 17. století zesílily krizové příznaky a bylo jasné, že mnoho cest k obratu k lepšímu v Kutné Hoře již není. Do této komplikované situace přišla porážka na Bílé hoře. Nejnaléhavěji se nové poměry projevily v zásazích do náboženské svobody. V prvních měsících po bělohorské bitvě postupovala rekatolizace poměrně umírněným tempem a zástupci města se snažili zachovat svobodu luteránského vyznání pro německou osadu u sv. Jiří v obavě z hromadné emigrace dělníků a ochromení práce na zbývajících důlních pásmech. [14] Válečná léta zatížila Kutnou Horu nepředstavitelnými problémy. Trvalé zvyšování nejrůznějších daní a kontribucí, konfiskace předměstských statků, stejně jako pohyby vojska způsobily prakticky rozpad městských financí. Mincovna razila znehodnocené mince z dovezeného stříbra, či z pagamentu. [14] Obrovskou újmu způsobily městu švédské vpády v letech 1639 a 1643. Obraz, který ve čtyřicátých letech 17. století Kutná Hora skýtala, byl smutný. Domy opuštěné či zpustošené Švédy, v dolech zůstal jen nepatrný počet havířů. [14] 2.5.9 Jezuité a konec hornictví První známky hospodářského oživení lze pozorovat od konce padesátých let 17.stol. Klidnější mírový vývoj přál rozvoji řemesel i obchodu. [14] Roku 1626 přicházejí do města jezuité, aby zde prosadili násilnou rekatolizaci. Řád konfiskoval majetek a získal tak nesmírné bohatství. Ovládli také zcela duchovní život. Jezuité začali ve městě budovat barokní stavby. (např. kostel sv. Jana Nepomuckého a Jezuitskou kolej) [3] Na přelomu 17. a 18. století se objevily i pokusy o otevření nových důlních ložisek a oživení staré hornické slávy Kutné Hory. Naděje se však nesplnily. Nové žíly byly málo výnosné a vyžadovaly až příliš vysoké provozní náklady. Nastalá situace vyústila pak v uzavření mincovny v roce 1727. Ačkoliv zde zůstaly horní úřady, lze říci, že uzavřením mincovny Kutná Hora jako horní město skončila. [3,14] 31

2.5.10 Národní obrození V době národního obrození se projevilo především výrazné uvědomění významu města a jeho slavné minulosti. Romantické prostředí temných křivolakých uliček a majestátní katedrály inspirovalo umělce - spisovatele a malíře. Významná osobnost této doby byl Josef Kajetán Tyl, který napsal slova naší národní hymny, kde dodnes zní malebnost zdejší krajiny. Právě v této době také vznikají první historická díla pojednávající o dějinách města a jeho stavebních památkách. [14] 2.5.11 Počátek 20. století Díky vzniku první republiky se Kutná Hora stala centrem okresu. Kutnohorští doufali, že se jim podaří obohatit město o nové moderní městské čtvrti a vytvořit tím podmínky pro rychlý rozvoj města. Městská správa chtěla obnovit průmysl a živnosti, snažila se přilákat mladší populaci, nicméně narážela na nepříznivý vývoj dopravy, především železniční sítě. Po dobu první republiky Kutná Hora zůstala jen městem památek a výletníků, městem poklidným a trošku ospalým. Díky tomuto období a postoji města zde vzrostla především kulturní úroveň. [3,14] Stavební aktivita první republiky, která dodnes určuje charakter částí města, bezprostředně přiléhajících k historickému jádru, byla ovládána především místními staviteli a podnikateli, jako byli např.: autor projektu Tylova divadla Rudolf Hraba či stavitel Zemské průmyslové školy Rudolf Ryšán. [14] Události druhé světové války nezasáhly zásadně do historického a památkového charakteru města. Za války zahájila německá okupační správa těžbu olověných a zinkových rud, v níž se po válce pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen. [3] Rok 1948 se stal důležitým mezníkem ve vývoji Kutné Hory. Nástupem dělnické třídy se z poklidného kulturního města stalo průmyslové centrum okresu. Začali se budovat nové podniky, byty pro zaměstnance a Kutná Hora se začala rozrůstat. Ve městě byly založeny tyto podniky: textilky Modena a Mira, nábytkářský závod Interiér, čokoládovna Lidka, Rudné doly na Kaňku, tabáková továrna a další. Roku 1961 byl vybudován velká strojírenský závod ČKD, který je ve městě dodnes. [3] Ještě něž se přesuneme do současnosti, připomeňme si, že ke Kutné Hořě se vztahuje i řada pověstí (viz. Příloha D) a významných osobností (viz. Příloha E). 32

2.6 Současnost 2.6.1 Obyvatelé města Kutná Hora má 21 604 obyvatel (2.1.2009). Počet obyvatel města se od roku 1970 průběžně zvyšuje. Kutná Hora je významným správním střediskem ve východní části Středočeského kraje. [40] Život obyvatel ve městě je řízen městským úřadem v čele se starostou Ivo Šalátkem. První místostarosta je MVDr. Václav Vančura, druhý místostarosta Václav Zimmermann. [15] Městským úřadem jsou řízeny tyto příspěvkové organizace: Městská knihovna, Městské Tylovo divadlo, Pečovatelská služba, Galerie Felixe Jeneweina, školní jídelny, Základní umělecká škola, mateřské školy, Základní škola T.G. Masaryka, Základní škola Jana Palacha, Základní škola Žižkov, Základní škola Kamenná stezka. [15] V Kutné Hoře je Ortenovo gymnázium a řada dalších středních škol a VOŠ. Velkou tradici má Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola s elektrotechnickým zaměřením. Úroveň vzdělanosti je zhruba na krajském průměru. [43] Všechna tato zařízení se starají o vzdělanost, kulturní rozvoj, všestranný růst a blaho obyvatel města, stejně tak jako řada dalších soukromých firem, obchodů a služeb. 2.6.2 Ekonomika a rozvoj města Ekonomiku charakterizuje především průmysl a zemědělství, v posledních letech pak široký rozmach terciální sféry, spojený zejména s poskytováním služeb v této turisticky atraktivní oblasti. [43] Od roku 1538 je v Kutné Hoře známý pivovar, založený rodem Dačických z Heslova, který dodnes vaří pivo Dačický. [30] V 19. století vznikla v sedleckém klášteře tabáková továrna, dnes výrobní závod společnosti Phillip Morris. [30] Pokusy o těžbu různých rud, které začaly za 2. světové války, skončily roku 1991 a staré šachty jsou dnes vyhledávaná turistická atrakce. [30] Od roku 1967 je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, slévárna ČKD Kutná Hora. ČKD Kutná Hora a. s. je český výrobce odlitků z oceli a tvárné litiny, svařovaných komponent a železničních podvozků. Roku 1990 byla firma transformována na samostatnou akciovou společnost. Od roku 1995 se z podniku stala plně privatizovaná společnost bez státní účasti. V roce 2005 bylo ve všech 33

provozech celkem 2300 zaměstnanců. 85% produkce jde na trh západní Evropy, USA a Kanady. [42] Průmysl se v Kutné Hoře stále rozvíjí. V neuvěřitelně krátné době byl na Karlově (okrajová část města) vybudován moderní průmyslový palác firmy FOXCONN. Výrobní linky se poprvé pohnuly v dubnu roku 2008. Továrna se zabývá výrobou počítačů a LCD monitorů. [68] Kutná Hora se stále více snaží investovat do rozvoje města. V letošním roce se podařilo získat 82 milionů korun na projekt revitalizace komunikací a veřejných ploch. I. a II. etapa zádlažby historického jádra města Kutná Hora. [72] viz. Příloha F Rekonstrukce se týká nejen zádlažby, ale i veřejné zeleně, informačního systému, prvků městského mobiliáře a osvětlení. Město věří, že budou všichni s novým vzhledem města, které bude důstojně reprezentovat jedinečnou historickou a kulturní hodnotu Kutné Hory, spokojeni. [72] 2.6.3 Doprava Autobusem do Kutné Hory Kutná Hora není příliš dobře napojena na vnitrostátní autobusové linky. Pokud chcete navštívit Kutnou Horu autobusem, počítejte s přestupy. Linkové autobusy, které přijedou do Kutné Hory, staví na několika zastávkách ve městě a končí na autobusovém nádraží. Z autobusového nádraží do centra je to cca 10 minut chůze. [48] Vlakem do Kutné Hory Kutné Hora má hlavní vlakové nádraží a nádraží Kutná Hora-město. Všechny vlaky jezdí na hlavní nádraží, které je bohužel na okraji města. Hlavní nádraží je na trase PRAHA - BRNO - BRATISLAVA a místní nádraží na trase KUTNÁ HORA - ZRUČ NAD SÁZAVOU. Vzdálenost hlavního nádraží do centra je asi 3 km, cesta není příliš dobře značena a je náročná. [48] Mapa 7: Železniční trať KH [48] 34

Automobilem do Kutné Hory Do Kutné Hory lze přijet z několika směrů. Hlavní tahy jsou silnice č.38 a silnice č.2. Z dálnice D1, je nejlepší sjet na výjezdu Zruč nad Sázavou a pak dále pokračovat směr Zbraslavice, Štipoklasy, Kutná Hora. Z dálnice D11, je nejvhodnější sjet na výjezdu Nymburk - Kolín a dále pokračovat po silnici č.38 směr Kolín, Kutná Hora. V centru Kutné Hory se automobilem jezdí poměrně špatně a je zde málo možností parkování. Nejblíže centru je placená parkovací zóna na Václavském náměstí. Nejlépe lze zaparkovat na Centrálním parkovišti u sv. Barbory.[48] Mapa 8: Silniční sít KH [48] Městská hromadná doprava V Kutné Hoře není MHD moc použitelná. Lze ji využít pro cestu z hlavního vlakového nádraží do centra (linka1), ale cesta trvá cca 20 minut. Návaznost MHD na vlakové spoje není ideální a autobusy nečekají v případě většího zpoždění vlaků. MHD v Kutné Hoře provozuje dopravní firma CONNEX Východní Čechy a.s. [48] 2.6.4 Sport v Kutné Hoře Kutná Hora nabízí bohatý výběr sportovního vyžití. Známá je nejdelší bobová dráha v ČR, která měří 1 565 m. Jízda trvá 7 minut a trasa má dva okruhy. Je možno si zvolit buď rekreační okruh nebo jeho adrenalinovou variantu, na které se dosahuje rychlosti až 60 km/h. Nachází se ve sportovním areálu Klimečka. [14] Město nabízí turistům i místním celou řadu sportovních a rekreačních areálů a zařízení. Je zde tenisová hala, zimní stadion s bruslením pro veřejnost, můžete si zahrát bowling, zajít do fitcentra, zaplavat si v krytém bazénu TJ Sparta Kutná Hora. Další zábavou v areálu je jízda na terénních čtyřkolkách, pro které je zde vybudován okruh dlouhý 300 m. [60] 35

V letním období je často navštěvovaný nový aquapark, nachází se zde plavecký bazén, tobogán, skluzavka, divoká řeka, dětský bazén, chrliče vody, masážní lavice, hřiště na plážový volejbal a kiosky s občerstvením. Obrázek 7: Aquapark Zdroj: data.turistik.cz Ke koupání je také využíván kromě aquaparku a bazénu nedaleký Velký rybník. V okolí Kutné Hory se nachází i řada horolezeckých terénů. K nejvýznamnějším patří skály v údolí říčky Vrchlice od Kutné Hory po přehradu pod Malešovem. [70] Cyklotrasy - Kutnou Horou vede několik stezek pro cyklisty, které město spojují s okolními obcemi. Turisté tak mohou poznat samotnou Kutnou Horu i okolí z jiného pohledu. Cyklistické trasy jsou různě dlouhé a vhodné pro náročné cyklisty i pro rekreační jízdu. [14] Naučné stezky - Jsou to značené cesty, které pomáhají navést návštěvníky na zajímavé atraktivity v daném okolí. Poskytují nejrůznější turistické informace. [61] Naučné stezky v okolí Kutné Hory jsou značeny pásovými značkami podle metodiky Klubu českých turistů. V Kutné Hoře vede Stříbrná stezka hornická naučná stezka po stopách dolování v Kutné Hoře, která má dva okruhy (severní a jižní), jde však o dvě nezávislé a od sebe oddělené naučné stezky. [14] Jejich trasa vede kolem nejzajímavějších pozůstatků spjatých s kutnohorským hornictvím a hutnictvím. [70] V současné době vzniká projekt cykloturistické naučné stezky v Kutné Hoře a jejím okolí. Trasa by měla být dlouhá 25 km se 43 oddychovými zastaveními. Celková výše nákladů činí 1 milion Kč. [71] 36

2.6.4 Za kulturou do Kutné Hory V Kutné Hoře se každoročně koná mnoho zajímavých festivalů. Město je svou malebností a historickým kouzlem ideální pro konání nejrůznějších akcí. 2.6.4.1 Každoroční akce [14, 20] Tabulka 1: Každoroční akce[20] Datum/rok 2009 Akce 22.5. Muzejní noc - Noční putování historií Kutné Hory 20.6. - 21.6. Královské stříbření Kutné Hory viz. níže 12.9. - 13.9. Evropské dny kulturního dědictví Hrádek - volný vstup do I. okruhu, snížené vstupné do II. okruhu, Kamenný dům, Tylův dům - volný vstup, doprovodný program, Hrádek, Kamenný dům, Tylův dům 17.10. Podzimní Smíškovská slavnost - Hrádek 26.9. Svatováclavské slavnosti - lidová veselice, folková, country a moderní hudba, řemeslné trhy, ochutnávka vín, ohňostroj na Palackého náměstí 28.10. Den Středočeského kraje - volný vstup do I. okruhu a snížené vstupné do II. okruhu, Kamenný dům, Tylův dům - volný vstup, doprovodný program Hrádek, Kamenný dům, Tylův dům 9. - 13.11. Dny hlíny Hrádek- ukázka výroby pravěké keramiky pro ZŠ 2.6.4.2 Periodické významné kulturní akce [14] Operní týden Kutná Hora - Hudební festival přibližující díla významných skladatelů. Ortenova Kutná Hora Celostátní soutěžní přehlídka mladých básníků. Mezinárodní hudební festival - 2. ročník pod záštitou manželky prezidenta ČR. Ceny města Kutná Hora - Slavnostní večer, na kterém se předává prestižní ocenění osobnostem města Kutné Hory v několika oblastech společenského života. Kutnohorský rokový festival - Tradiční kutnohorský rockový festival, který se koná vždy koncem srpna na letní scéně v parku pod Vlašským dvorem. 37

Kutnohorská Kocábka - Nejstarší folk&country festival na Kutnohorsku. Mydlochovo jarní mejdlo - Festival rockové a alternativní hudby, který se koná každoročně na začátku června. Tyjátrfest - tradiční divadelní festival amatérských a autorských divadel malých forem. 2.6.4.3 Královské stříbření Kutné Hory Obrázek 8: Kutnohorské stříbření Každoroční gotická historická slavnost, symbolicky otevírající turistickou sezónu města Kutná Hora. Velkolepý scénář slavnosti navrací Kutnou Horu, české královské horní město, do dob o šest set let zpět, až na začátek 15. století. Na dva až tři dny ožívá celé město i královské sídlo v mincovně ve Vlašském dvoře fiktivním příběhem příjezdu a vzácné přítomnosti českého a římského krále Václava IV. s jeho dvorem. Aktéři i diváci navracejí se do doby, kdy byla Kutná Hora na vrcholu prosperity. [50] Bohatí a hrdí horníci chystají uvítání krále, otevírá se jarmark, na loukách pod Vlašským dvorem se rozhoří svatojánské ohně. [50] Chrámem sv. Panny Barbory se rozeznívají fanfáry, aby uvítaly krále s královnou Žofií Bavorskou, jejich dvorem. Do města se sjíždí bujaré rytířstvo, aby se zúčastnilo turnajových klání vyhlášených králem Václavem IV. Gotická hudba vyzývá k lidovému tanci v kutnohorských uličkách i krčmách, každodenní pracovní rytmus mincovny ve Vlašském dvoře utichne, neboť jej přehluší slavnostní ruch. Zářivá barevnost vrcholné gotiky, desítky praporců a stovky historických kostýmů naplňují kutnohorské malebné uličky. [50] Každým rokem se rozrůstá počet návštěvníků i obyvatel Kutné Hory, kteří chtějí být nejen diváky, nýbrž i aktivními účastníky neopakovatelné atmosféry času Lucemburků na českém trůně. Královské stříbření je jedinečné právě tím, že není pouhou zábavnou podívanou pořádanou profesionálními účinkujícími pro diváky, je přitažlivou příležitostí obléknout vlastní dobový kostým a vstoupit do skutečných historických osudů města, o jehož bohatství se opírala moc českých králů. Scénář slavnosti vychází ze skutečných událostí i ze známé silné náklonnosti, které se Kutná Hora těšila u Václava IV. [50] 38

2.6.4.4 Co nového ještě město připravuje? Kutnohorské léto 2009 jeden den nestačí! Pod tímto sloganem se skrývá celoprázdninový program s celou řadou zajímavých akcí. Cílem je přilákat do města více návštěvníků a vytvořit pro ně v období hlavní sezóny natolik atraktivní nabídku, aby zde zůstaly delší dobu, alespoň přes noc. [69] Kutnohorské léto navazuje na již tradiční červnové hudební festivaly a historické slavnosti a skládá se z těchto částí: Noční prohlídka Katedrály Nanebevzetí Panny Marie a Kostnice Středověk v Kutné Hoře dobová hostina s programem v restauraci U Kata Kutná Hora magická legendy a mýty o Kutné Hoře divadlo, šerm a hudba Netradiční prohlídka kláštera sv. Voršily ochutnávka vín z produkce společnosti Vinné sklepy Kutná Hora s.r.o. Divadelní vystoupení na nádvoří Vlašského dvora či na terase kaple Božího těla Večerní prohlídka zámku Kačina s kostýmovými průvodci Harmonikář Pepino & pivo a uzené v pivnici Dačický. [69] Projekt se bude pravidelně opakovat po 6 večerů, kromě pondělí. Pro tento projekt byl vytvořen speciální rezervační systém a zajištěno 13 prodejních míst. Návštěvníků v současné době všude ubývá, proto se Společnost Průvodcovská služba Kutná Hora snaží zlomit trend, že Kutná Hora je město, které je navštěvováno jen na chvíli. Tuto iniciativu vyprovokovali především hoteliéři. Mají největší zájem na tom, aby v Kutné Hoře turisté zůstávali. Partnery jsou prozatím Hotel Opat, Hotel U Kata, U Mědínků, U Hrnčíře, Zlatá Stoupa. [69] Další nápad pro zvýšení návštěvnosti Každý návštěvník Kutné Hory, který se ubytuje v hotelu U Kata, obdrží měšec s pěti penízky (stříbrné penízky jsou repliky jednostranných mincí z období vlády krále Jiřího z Poděbrad). Další mince je možno získat v kostele sv. Jana Nepomuckého a v kapli Božího těla, v půjčovně kol, v restauraci U Kata, ve vinotéce u Kamenného domu a na bobové dráze. Současně návštěvníci získávají slevy. [70] Sleva na vstupné do kostela sv. Jana Nepomuckého a do kaple Božího těla Sleva 20% při noční procházce Kutnou Horou s průvodcem Sleva 10% na konzumaci jídel v restauraci U Kata a další. [70] 39

2.6.5 Divadlo Obrázek 9: Tylovo divadlo Historická budova divadla je spjata s významnou postavou českého divadla Josefem Kajetánem Tylem. Byl to kutnohorský rodák, který první veřejně formuloval myšlenku na vybudování samostatného divadla v Kutné Hoře pro tehdejší ochotnický spolek Tyl, který byl v Kutné Hoře založen r. 1843. Roku 1933 bylo divadlo slavnostně otevřeno na základě projektů Ing. Rudolfa Hraby a jeho bratra Ing. Josefa Hraby - kutnohorských městských architektů. Divadlo má charakter moderní funkcionalistické budovy, je velmi dobře architektonicky i technicky řešené a nachází se v blízkosti centra města. Hlediště divadla má kapacitu 630 míst, z toho 6 bezbariérových. [45] Kromě hlavního sálu má divadlo ještě menší sál - tzv. loutkovou scénu, která byla v minulosti využívána místním loutkářským souborem. V současné době slouží prostory jako knihovna anglické literatury. [45] Divadlo nemá svůj vlastní profesionální soubor. Programovou náplní je organizace kulturně společenského života ve městě v návaznosti na prostory budovy divadla - realizují se zde vystoupení profesionálních, ale i amatérských scén, koncerty, taneční pořady pro děti i dospělé, probíhá pořádání cyklických programů, přehlídek, soutěží, festivalů, příležitostných programů, pronájmů. [45] Divadlo je centrum kulturního dění nejen pro místní návštěvníky, ale i pro blízké okolí. Specializuje se především na hostování divadelních souborů z Prahy, ale dává příležitost i krajským divadlům, vystupují zde významné hudební soubory. Tylovo divadlo bylo a je často využíváno pro natáčení televizních pořadů i filmů, konají se zde setkání např. firemní, charitativní, státních organizací, spolků apod. [45] 40

2.7 Nabídka turistických atraktivit ve městě Královské město Kutná Hora se pyšní mnoha nádhernými památkami, především z doby gotické, kdy místní chtěli vytvořit monumentální a reprezentativní stavby. V této části předkládám nejvýznamnější z nich. Pokud není uvedeno jinak veškeré obrázky jsou vlastním zdrojem. Mapa 9 : Kutná Hora a památky Zdroj: http://www.kutna-hora.net/ 1. Arciděkanství 2. Dům u rytířů 3. Hrádek 4. Hřbitovní kaple s Kostnicí 5. Chrám sv. Barbory 6. Jezuitská kolej 7. Kamenný dům 8. Kamenná kašna 9. Kaple Božího těla 10. Kostel sv. Jakuba 11. Klášter řádu sv. Voršily 12. Knížecí dům 13. Morový sloup 14. Kostel Matky Boží Na Náměti 15. Kostel sv. Jana Nepomuckého 16. Ruthardka 17. Sankturinovský dům 18. Tylův dům 19. Vlašský dvůr 20. Sedlecký klášter 41

2.8.1 Arciděkanství Obrázek 10: Arciděkanství Město Kutná Hora mělo sice již od 14. století dvě školy u sv. Jakuba a u sv. Barbory, nicméně ani jedna z nich nesídlila v důstojné budově.[14] V souvislosti se zvyšujícím se významem vysokostelské školy se v průběhu 16. století jevila stavba nové školy stále naléhavěji. Město však dlouho váhalo a poukazovalo na nedostatek peněz. Teprve v letech 1594-1595 za vydatného finančního přispění Zikmunda Kozla z Riezentalu byla postavena přísná a strohá budova, ozdobená pouze portálem, za jehož autora je označován mistr Pavel z Prahy. Řešení tvarově vychází z půlkruhově zaklenutého ostění, v nástavci jsou vytesány citáty z Cicerona, znaky donátorů a v ornamentálním zakončení znak města.[14] Půvabné prostranství mezi arciděkanstvím a kostelem kryje podnes původní dlažba z roku 1680. [39] 2.8.2 Dům u rytířů Na Rejskově náměstí, přímo proti Kamenné kašně, stojí dům, který se zcela vymyká od ostatních měšťanských domů. Byl přestavěn v roce 1824 v klasicistním slohu. Fasádu zdobí figurální reliéf představující dvojici rytířů. [14] Obrázek 11: Dům u rytířů 42

2.8.3 Hrádek Obrázek 12: Muzeum Hrádek První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. Po založení města se stal součástí hradeb. [14 i 39] První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína. Starší hranolová věž byla tehdy připojena k palácovému křídlu a tento zásah zakryl původní charakter stavby. Nejvýznamnější proměnou prošel Hrádek v závěru 15. století, kdy ze středověké tvrze vzniklo okázalé patricijské sídlo. [14] Z vnitřní výzdoby zaujme arkýřová kaple s nástěnnou malbou zemských patronů. Ve velké síni v prvním patře se nachází malovaný raně renesanční kazetový strop z roku 1493, který navozuje dojem honosných zámeckých síní. V blízkosti tohoto sálu je ukryt pokojík s freskovou výzdobou obsahující motivy smíškovského znaku. [14] Dnes je zde České muzeum stříbra a Hrádek se tak symbolicky vrátil do doby, kdy zde podle dobových pověstí Jan Smíšek tajně hutnil stříbro, okrádal krále a sám bohatl. [14] Sídlí zde České muzeum stříbra s expozicí věnovanou městu, dolování a zpracování stříbra, ale i stylu života podnikatelské rudokupecké šlechty. [20] Obrázek 13: Detail Muzeum Hrádek Ve správě muzea je i středověký důl objevený při hydrogeologickém průzkumu. Štoly jsou nejrůznějšího stáří - ze 13. století, kdy se zde již dolovalo, až po štoly z přelomu 15. a 16. století. Důl je velmi atraktivní podívanou. Návštěvník, převlečený do dobového hornického úboru - perkytle, míjí prostory zatopené křišťálově čistou vodou o hloubce až 50 metrů. Součástí důlní expozice je i trejv ze 16. století - důlní stroj, který sloužil k dopravě rud v proutěných koších či vody v kožených měších z podzemí. Podle 43

odhadu bylo za 400 let činnosti vytěženo v kutnohorském důlním revíru zhruba 2 500 tun stříbra a 100 000 tun mědi. [39] Otevírací doba: otevřeno denně kromě pondělí, prosinec - březen zavřeno [14] duben a říjen 09:00-17:00 hod. květen, červen a září 09:00-18:00 hod. červenec a srpen 10:00-18:00 hod. listopad - so, ne 10:00-16:00 hod. Vstupné: [14] Prohlídka I. okruh - Město stříbra Dospělí 60,- (snížené 30,-) Prohlídka II. okruh - Cesta stříbra Dospělí 110,- (snížené 70,-) Prohlídka I. + II. okruhu Dospělí 130,- (snížené 80,-) Cizojazyčný výklad: 400,- Kč za skupinu I. okruh - Město stříbra [20] geologie, archeologie, vývoj středověké Kutné Hory, dějiny Hrádku, život "stříbrné šlechty", numismatika Návštěvníci se seznámí s vývojem Kutné Hory od jejích počátků až po podobu druhého nejvýznamnějšího města království. [20] Obrázek 14: Trejv a interiér muzea Hrádek II. okruh - Cesta stříbra [20] středověký důl, trejv, středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincování, havířská osada Okruh přibližuje proces, kterým musela projít stříbrná ruda od samého začátku až po ražbu stříbrné mince. Součástí je prohlídka původního středověkého dolu. [20] Obrázek 15: Důl Osel Kontakty: telefon: +420 327 512 159 e-mail: info@cms-kh.cz, objednavky@cms-kh.cz 44

2.8.4 Hřbitovní kaple Všech Svatých s Kostnicí Obrázek 16: Kaple Všech Svatých Podle tradice přinesl koncem 13. století opat sedleckého kláštera Jindřich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě, jíž rozesel po hřbitově. Hřbitovní půda se stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z Polska, Bavorska a Belgie. Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v době morových epidemií. Počet hrobů prudce vzrostl i po vypálení kláštera za husitských válek a v bojích okolo Kutné Hory (např. bitva u Malešova v roce 1424). Po husitských válkách byly části hřbitova postupně rušeny. [39 i 51] Dnes stojí hřbitovní kaple, vystavěná koncem 14. století, uprostřed malého hřbitova. Původně dvoulodní kaple zbudovaná nad suterénním prostorem patří mezi díla stavební huti Václava IV., povolané k dostavbě Vlašského dvora. Její dnešní podoba je výsledkem barokních úprav prováděných J. Santinim počátkem 18. století. [39] Interiér kaple patří mezi zvláštnosti. Výzdoba je tvořena téměř výhradně lidskými kostmi srovnanými zprvu poloslepým mnichem do pyramid (roku 1511). Když po josefínských reformách koupili majetek kláštera Schwarzenbergové z Orlíka, dostal interiér Kostnice svou nynější podobu. Autorem unikátní výzdoby z lidských kostí byl řezbář František Rint. [39] Unikátní je mohutný lustr zhotovený z lidských kostí, stejně jako kalichy, kříž, monstrance nebo schwarzenbergský erb. [14] Podle odhadu je výzdoba v sedlecké Kostnici tvořena ostatky asi 40 000 lidí. Toto dílo vzniklo, aby připomínalo pomíjivost lidského života a fakt smrti. [39 i 14] Otevírací doba: listopad březen 09:00-12:00 hod., 13:00-16:00 h. duben - září říjen 08:00-18:00 hod. Obrázek 17: Lustr z kostí 09:00-12:00 hod., 13:00-17:00 hod. Zdroj: www.kudyznudy.cz Vstupné: dospělí: 50,- Kč děti, studenti: 30,- Kč Vstupné s fotografováním: + 30,- Kč Vstupné s videem: + 60,- Kč Kontakty: telefon: +420 327 561 143 (fara), +420 728 125 488 [14, 51] e-mail: info@kostnice.cz, www.kostnice.cz 45

2.8.5 Chrám sv. Barbory Obrázek 18: Chrám sv.barbory 1 Chrám symbolizuje sebevědomí a mimořádné ambice kutnohorských patricijů, kteří se díky svému bohatství těšili přízni českých panovníků. S jejich pomocí získali pro své město královská privilegia a mohli se stýkat s nejvyspělejšími evropskými uměleckými projevy té doby. [39] Stavební práce začaly roku 1388 na ostrohu za městskými hradbami s impozantním výhledem na údolí říčky Vrchlice, na místě, kde již dlouho stála kaple, zasvěcená patronce horníků svaté Barboře. [14] Prvním stavitel byl z hutě Parléřů, ze které pocházel i architekt chrámu sv. Víta, Petr Parléř. Jako stavební materiál již v této době sloužil kutnohorský pískovec z nedalekých lomů. [14] Obrázek 19: Chrám sv.barbory 2 Roku 1489 byl z Prahy povolán stavitel Prašné brány Matyáš Rejsek. Jeho pojetí se vyznačovalo především smyslem pro detail a drobnými dekorativními prvky. Typickým projevem jsou například groteskní plastiky na vnější straně chrámu. Roku 1512 došlo k zásadní změně, když kutnohorská městská rada uzavřela smlouvu s tehdy již slavným stavitelem pražského hradu Benediktem Rejtem, který měl hlavní úkol zaklenout hlavní loď chrámu. [3,14] Bohatě prosklené stěny jsou vypočítané na efekt lomících se paprsků světla a vytvářejí nadpozemský dojem věčného osvícení. Vrcholek klenby tvoří čtyřcípé a šesticípé hvězdy se složitou kružbou žeber. [14] V době pozdně gotické vznikla i podstatná část vnitřní výzdoby sv. Barbory. Z Rejskovy dílny pochází chór, sanktuárium a zábradlí kněžiště s iniciálou W a L připomínající panovníky z rodu Jagellonců. [3] 46

Chrám byl budován z velké části pod patronací horníků. Stavba se měla svou honosností vyrovnat pražské Svatovítské katedrále. Katedrála měla být původně dvakrát větší než je dnes. Budování chrámu probíhalo v několika etapách a do značné míry souviselo s prosperitou zdejších dolů, na stavbě pracovalo několik významných architektů.[39] Vlivem nejrůznějších událostí byly práce několikrát přerušeny a od jejich zahájení do definitivního dokončení v roce 1905 uběhlo více než 500 let. [39] Pracovní tématika v tomto prostředí více než jinde charakterizuje atmosféru Kutné Hory - pracovní ruch, nezměrné bohatství a zároveň pokoru zhmotněnou ve věčné katedrále. K nejcennějším projevům pozdně gotické malby náleží výzdoba Smíškovské kaple. [14] Nová kapitola historie chrámu začíná příchodem jezuitů roku 1626. Ti převzali proslulou katedrálu ve stavu značně zchátralém s četnými známkami nedodělků a válečných útrap a začali ji upravovat barokně. Byla změněna i typická sedlová střecha. Po zrušení jezuitského řádu připadla katedrála sv. Barbory Státnímu náboženskému fondu a postupně velmi zchátrala. [14] Chrám pro dnešní dny zachránila restaurátorská akce, na níž se podíleli nejvýznamnější purističtí stavitelé Lábler a Mocker. Zchátralé barokní varhany nahradil nový nástroj z místní varhanářské dílny J. Tučka. [14] Jedno z oken je dodnes upomínkou návštěvy Františka Josefa I. v Kutné Hoře v roce 1906 a jeho daru chrámu. [14] Otevírací doba: otevřeno denně listopad - březen 10:00-16:00 hod. duben - říjen 09:00-18:00 hod. Vstupné: dospělí 50,- Kč děti, studenti 30,- Kč Kontakty: telefon: 420 327 512 115 (fara) [14] 420 775 363 938 (sv. Barbora) Obrázek 20: Chrám sv.barbory 3 47

2.8.6. Jezuitská kolej Obrázek 21: Jezuitská kolej 1 V roce 1626 přicházejí do Kutné Hory jezuité. Řád měl na starosti především výchovu dětí a mládeže. [39] Autorem projektu koleje, která se stavěla od roku 1667 přibližně do poloviny 18. století na impozantním místě v těsném sousedství chrámu sv. Barbory, byl významný stavitel jezuitských budov Domenico Orsi. Z částečně dochovaných plánů je patrné, že zvolil půdorys písmene E. Současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplněn. [14] Architektura je poměrně strohá, jak velela jezuitská řehole, jen průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Z původních tří věží musela být středová věž v polovině 19.století ze statických důvodů stržena. [14] Záměr jezuitských stavitelů naznačit v Kutné Hoře "královskou cestu" od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru podobnou té, která v Praze spojuje Klementinum s Pražským hradem, vedl k vytvoření galerie soch na mostě před Jezuitskou kolejí. Autorem galerie byl příslušník řádu František Baugut, který vložil do kamene svou představu dvanácti jezuitských světců, mezi nimi Ignáce z Loyoly, Františka Xaverského a českého patrona sv. Václava. [8, 14] Obrázek 22: Jezuitská kolej 2 48

2.8.7 Kamenná kašna Obrázek 23: Kamenná kašna Kamenná kašna vyjadřuje úctu kutnohorských měšťanů k vodě. Té se totiž odjakživa nedostávalo.[14] Je to polygonální stavba, původně zdobená množstvím soch. Kašna se nachází na malém náměstíčku.[14] Autorství stavby bývá připisováno Matěji Rejskovi - jednomu ze stavitelů chrámu sv. Barbory, podle něj dostalo náměstí i své jméno. [39] I tento malý architektonický skvost je dokladem snahy horníků po okázalé reprezentaci. [39] 2.8.8 Kamenný dům Obrázek 24: Kamenný dům Kamenný dům je snad nejkrásnějším z dochovaných pozdně gotických domů v Čechách. Patří k vrcholným projevům měšťanské architektury. [39] Tento, dnes nejproslulejší, kutnohorský dům pamatuje již dobu předhusitskou, jejíž stopy nalezneme ve sklepích a v mázhauzu. Od šedesátých let 15. století náležel rodině Kroupů. Když jeden z nich, Prokop, získal v osmdesátých letech predikát z Chocemic a úřad horního hofmistra, rozhodl se zbudovat honosné patricijské sídlo. Slavná etapa Kamenného domu začala roku 1489 a jako stavitel byl zvolen mistr Brikcí, zvaný též Gauschke, který v té době stavěl radnici ve slezské Vratislavi, jež se stala i inspirací pro stavební řešení Prokopova domu, především pak pozoruhodného průčelí. Již při prvním pohledu působí důstojným dojmem výrazný arkýř, nicméně vrcholný zážitek poskytne až trojúhelníkový štít. Vymezuje jej římsa zdobená reliéfem s pastýřskými scénami. Nad ní vidíme rytíře v náznaku turnajového zápasu, kteří mají připomenout, že Prokop byl také "šlechtic". Znak havířského cechu napovídá, kde pramení Kroupovo bohatství, 49

erb města podtrhuje význam Kutné Hory. Ve vrcholu štítu na nás shlíží trůnící madona s dítětem a po stranách světice stojí Adam a Eva pod Stromem poznání. [14] Stejně jako u jiných měšťanských domů je i tady jádrem stavby klenutý mázhauz v přízemí, kudy se procházelo do obytných přijímacích a hospodářských prostor v prvním a druhém patře. V prvním patře se nachází obytný sál s kaplí, jejíž výklenek zdobí nástěnná malba Beránek Boží. Kamenný dům byl několikrát přestavován, měnil majitele, až jej v 19. století definitivně získalo město. [39] Během rekonstrukce v letech 1901-1902 získal dům dnešní podobu. Posléze začal být využíván k muzejním účelům. Dnes je zde umístěna expozice nazvaná Královské horní město Kutná Hora - měšťanský život a kultura 17. - 19. století. [39] Nahlédnutí do expozice Expozice seznamuje návštěvníky se životem měšťanstva v horním městě, se zdejším působením církve a s hospodářským zázemím města. [20] Obrázek 25: Expozice v Kamenném domě [20] Obrázek 26:Interiér Kamenného domu[20] Otevírací doba:.[14] otevřeno denně kromě pondělí duben, říjen 9:00-17:00 hod. listopad 10:00-16:00 hod. květen, červen a září 9:00-18:00 hod. červenec, srpen 10:00-18:00 hod. Vstupné: dospělí 40,- Kč děti, studenti 20,- Kč Cizojazyčný výklad: 100,- Kč za skupinu Kontakty : +420 327 512 821 [14] 50

2.8.9 Kaple Božího těla Obrázek 27: Kaple Božího těla Stavba je mistrovské dílo parléřovské stavební huti. [39] Objekt se nachází v těsné blízkosti katedrály sv. Barbory a připomíná dobu těsně před zahájením stavby katedrály. Tehdy založilo Bratrstvo Božího těla hřbitovní kapli s kostnicí inspirovanou proslulou Kostnicí v Sedlci. Na ostrohu nad říčkou Vrchlicí vznikl tak objekt s nádherným halovým prostorem vrcholně gotického slohu. Zároveň byl založen i velmi potřebný městský hřbitov, který se rozkládal zřejmě v prostorách dnešní Jezuitské koleje. [14] V této podobě se kaple dočkala příchodu jezuitů, kteří v souvislosti se stavbou koleje započali s mohutnými terénními úpravami, v jejichž důsledku byl nově vyřešen vstup a opatřen barokním portálem. [14] V současné době je kaple po kompletní rekonstrukci (proběhla v letech 1997-2000) a je využívána pro turistické prohlídky a výjimečné komorní kulturní akce. [14] Kaple má nádhernou akustiku pro koncerty vážné hudby. Otevírací doba:.[14] listopad - únor březen a říjen duben - září 10:00-16:00 hod. 10:00-17:00 hod. 9:00-17:00 hod. Vstupné: dospělí 20,- Kč děti, studenti 10,- Kč Kontakty: telefon: +420 327 515 796 7 e-mail: guide@kh.cz [14] Obrázek 28: Interiér kaple Božího těla 51

2.8.10 Kostel sv. Jakuba Obrázek 29: Kostel sv. Jakuba Panorama Kutné Hory si nelze představit bez vysoké štíhlé věže kostela sv. Jakuba.[14] Arciděkanský chrám svatého Jakuba je reprezentační gotický městský kostel, který tvoří dominantu města. Trojlodní kostel je zasvěcen patronu horníků sv. Jakubu Většímu. [53] Počátkem 14. století vyvstala potřeba vybudování vlastního městského kostela, který by odpovídal tehdejšímu významu města. Stavba chrámu započala roku 1330 a probíhala až do roku 1420. [53] U zrodu stavby stáli němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. [8,14] Stavbu prováděla pražská stavební huť a projevily se zde vlivy ze stavby blízkého Sedleckého kláštera. Původní projekt počítal se dvěma stejně vysokými věžemi, z nichž však druhá nebyla nikdy dokončena, poněvadž poddolované podloží svahu, na němž je stavba založena, nemělo potřebnou stabilitu. Vybudovaná věž je vysoká 86 m a podle ní se chrám také někdy nazývá Vysoký. [53] Od 30. let 15. století do roku 1620 byl chrám spravován utrakvistickou církví a město Kutná Hora se na čas v té době stalo sídlem utrakvistického biskupství. [53] Výzdoba chrámu sv. Jakuba Inventář chrámu sv. Jakuba obsahuje významná gotická, renesanční i barokní díla. Pozoruhodné jsou například : * obraz Poslední večeře Páně z roku 1515 od H. Elfedara * Oltář Stětí Sv. Jakuba z roku 1752 od F. X. Palka * obraz Sv. Trojice z roku 1734 od Petra Brandla * reliéf Kristus a bratři Zebedeovi z roku 1678 od K. Eichlera [53] Obrázek 30: Kostel sv. Jakuba 52

2.8.11 Klášter řádu sv. Voršily Obrázek 31: Klášter sv. Voršily První skupina Voršilek přišla do Kutné Hory v r. 1712, usídlila se v domě pronajatém sedleckými cisterciány, začala okamžitě budovat školu pro dívky a hlavně hledat vhodné místo pro novostavbu kláštera. Jednání s kutnohorským magistrátem se protáhlo a teprve po dvaceti letech mohla stavba podle plánů nejvýznamnějšího architekta své doby Kiliána Ignáce Dientzenhofera skutečně začít.[14] Klášter ženského řádu byl postaven v letech 1738 1743. [39] Klášter byl zamýšlen jako monumentální stavba na polygonním půdorysu s velkou centrální kaplí uprostřed. Doba však takto velkolepému záměru nepřála, podařilo se postavit pouze tři křídla. Kostel vyrostl až na počátku 20. století a vyprojektoval ho B. Ohmann. [14] Kláštěr je veřejnosti zatím nepřístupný. Kontakty: telefon: +420 327 512 908 [14] 2.8.12 Knížecí dům Tento dům byl přestavěn ze dvou domů, které zde původně stály. Zásadní přestavbou prošel v době jagellonské, kdy byl vlastníkem Jan Knajzlík ze Světic, náležející k nejbohatším mužům v Kutné Hoře. O jeho výjimečném postavení svědčí i to, že v roce 1487, při své návštěvě Kutné Hory, tady poobědval se svým dvorem Vladislav Jagellonský. [14] Dnes je v domě umělecká škola a mázhauz slouží jako koncertní sál pro konání komorních kulturních pořadů s neopakovatelnou atmosférou. [14] 2.8.13 Morový sloup Skvost kutnohorského baroka, dílo jezuitského sochaře Bauguta, vznikal mezi lety 1713-1715 jako reakce na morovou epidemii, při níž v jednom roce zahynulo více než 6000 lidí. Na vrcholu sloupu se nachází socha P. Marie Immaculaty. Jak bývá v Kutné Hoře obvyklé, i na morovém sloupu se objevují pracovní motivy, tentokrát v podobě plastik havířů.[14] Obrázek 32: Morový sloup 53

2.8.14 Kostel Matky Boží Na Náměti Obrázek 33: Kostel Matky Boží Ke vzniku tohoto kostela se váže jedna z místních pověstí, podle které v sousedství býval rudní trh a odnepaměti zde rudokupci vykupovali od těžařů stříbrnou rudu. Kousky rudy spadlé na zem byly nametány, schraňovány a z takto získaného stříbra byla zaplacena stavba kostela. Vedle kostela sv. Jakuba náleží k nejstarším kamenným svatyním. Kostel byl postaven ve 2. polovině 14. století, byť některé prvky mohou ukazovat i k době starší. [14] Mnoho znaků z období vrcholné gotiky zničil požár v roce 1470. Po něm byla vystavěna nová věž a zaklenuta kostelní loď. Při opravách byl vybaven i interiér, především pozdně gotickým sanktuáriem Matyáše Rejska z r.1504 a mimořádně hodnotnou kazatelnou. [14] Roku 1735 zde nalezl poslední odpočinek významný malíř Petr Brandl, který poslední rok života trávil v Kutné Hoře. [14] Kostel je přístupný v době bohoslužeb. Obrázek 34: Kostel Matky Boží na Náměti 2 54

2.8.15 Kostel sv. Jana Nepomuckého Obrázek 35: Kostel sv. Jana Nepomuckého Budova tohoto kostela je v mnohém netypická pro to, co návštěvník Kutné Hory čeká od zdejší architektury. [14] Projekt zpracoval František Maxmilán Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou pak nepomáhal nikdo méně slavný než K. I. Dientzenhofer. Stavbu si vzala za své kutnohorská obec, financovala ji z výnosů záduší i za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné jak ve své části architektonické, tak i ve vnitřní výzdobě. Je třeba připomenout především nástropní malbu ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedlemayera a F. X. Palka. Průčelí budovy zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa umístěné v postraních nikách. Architektonicky hodnotný interiér je zdobený štukem, freskami a mramorováním. [14,39] Otevírací doba: otevřeno denně duben, červen říjen 10:00-17:00 hod. květen 9:00-17:00 hod. listopad - březen na tel. objednávku Vstupné: dospělí 30,- Kč děti, studenti 15,- Kč Kontakty: telefon:+420 327 515 796 7 e-mail: guide@kh.cz [14] Obrázek 36: Brána u Kostela sv. Jana Nepomuckého 55

2.8.16 Ruthardka Obrázek 37: ulice Ruthardka Romantická ulička táhnoucí se podél bývalých hradeb města byla pojmenována podle význačného měšťanského rodu Ruthardů. [14] Starobylá ulička, nazývaná Ruthardka, spojuje Hrádek, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr. Pověst říká, že bohatý kutnohorský měšťan Jiří Ruthard, který vlastnil přepychově zařízený dům v této uličce, byl tak lakomý, že než by svou dceru provdal a věno jí dal a svatbu strojil, nechal ji ve sklepení domu zazdít. Rozina zemřela hlady a otec ji brzo následoval. Často se prý Rozina v domě zjevovala a prorokovala domu záhubu. Roku 1648 se dům náhle zřítil a v sutinách pohřbil 15 lidí. [14] viz. Příloha D 2.8.17 Sankturinovský dům Obrázek 38: Sankturinovský dům Impozantní palác s barokní fasádou tvoří dominantu Palackého náměstí. Dům pochází ze 13. století, sloužil také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. [14] Umělecky nejcennější částí domu je intimní prostor kaple v 2. patře věže. Autorem kamenicky zpracované kroužené klenby byl zřejmě mistr Brikcí. Na stěně je dodnes dochována freska, monumentální kompozice znázorňující průčelí paláce v pozadí s krajinou s pohledem na město a skupinu postav. [14] Větší stavební úpravy zažil dům ještě v letech 1787-1793, kdy dostal novou fasádu a mansardovou střechu, která je pro něj charakteristická dodnes. Tato úprava přeměnila původní gotický palác v důstojný měšťanský dům. [14] Dnes slouží jako kulturní a společenské centrum. V přízemí se nachází informační středisko. [14] V prvním podlaží se nalézá kongresové centrum, zbylé prostory domu využívá Informační centrum[14] a Muzeum alchymie nacházejí se zde alchymické laboratoře ve sklepě a oratoř v horní kapli. Dole se pracovalo na přeměně méně ušlechtilých kovů na kovy ušlechtilejší a nahoře mělo něco podobného probíhat v lidské duši. V Kutné Hoře opravdu alchymické laboratoře existovaly a zkoušeli v nich proměňovat stříbro na zlato. [20] 56

2.8.18 Tylův dům Obrázek 39: Tylův dům Tylův rodný dům se původně nazýval "Dům u zlatého hřebene". Stojí v Tylově ulici. Svou nynější podobu získal po roce 1823, kdy byl ve městě požár a velká část této čtvrti shořela. Na průčelní fasádě domu je od roku 1862 umístěn medailonový reliéf Josefa Kajetána Tyla, připomínající, že se zde 4. února 1808 narodil tento významný český spisovatel, dramatik a tvůrce textu české národní hymny "Kde domov můj".[20] V budově je umístěna expozice věnovaná životu a dílu Josefa Kajetána Tyla. Expozice je doplněna sezónní výstavou. [20] Obrázek 40: Nahlédnutí do expozice v Tylově domě [20] Adresa: Tylova 507 Otevřeno: duben říjen úterý sobota 10.00 16.00 Vstupné: dospělí 10 Kč děti 5 Kč Kontakty: Tel.: 327 511 504 57

2.8.19 Vlašský dvůr Obrázek 41: Vlašský dvůr 1 Počátky Vlašského dvora jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Snad zde kdysi stával královský hrádek, který v době, kdy bylo třeba najít místo pro nově vznikající centrální mincovnu státu, posloužil tomuto záměru. [14] Nedaleko původní stavby, opevněného hrádku, vedla důležitá obchodní stezka, tzv. haberská, spojující Čechy s Moravou.[39] K novému využití opevněného objektu dochází až koncem 13. století, kdy je zde na bezpečném místě skladována stříbrná ruda. Vhodná poloha přímo na okrají těžebního pásma, tedy u zdroje suroviny, předurčila opevněné místo za sídlo centrální mincovny, která byla zbudována ve 14. století. Spolu s ní vzniklo sídlo mincovních a horních úřadů i královská rezidence sloužící panovníkovi při častých pobytech přímo u zdroje bohatství. [39] Byli sem pozváni italští specialisté z Florencie Vlaši a po nich také místo nese svůj název. Ražba nové mince, tzv. Pražského groše, byla zahájena v Praze, odkud byla poměrně rychle přenesena do Kutné Hory. V přízemí Vlašského dvora vznikla razírna - preghaus a našly tu své místo i paprsčitě uspořádané kovárny - šmitny, kde se kov k ražení mincí tvaroval. [39] Přestavba Vlašského dvora, prováděná koncem 14. století pražskou stavební hutí, změnila markantně vzhled celého objektu. Tehdy byla panovnická rezidence rozšířena o nové prostory s pokladnicí umístěnou pod nově zbudovanou kaplí. Dodnes se zde zachovaly silně okované dveře a nápis vytesaný v kamenném ostění "Noli me tangere" (Nedotýkej se mne). [39] V bezprostřední blízkosti Vlašského dvora bydlel od konce 15. století i nejvyšší mincmistr, který dohlížel na ražbu mincí. V nově postaveném královském paláci pobývali často i čeští králové, zejména Václav IV. (1378-1419) a Vladislav Jagellonský (1471-1516). [39] 58

Obrázek 42: Vlašský dvůr 2 Nejcennější uměleckou památkou je královská kaple zasvěcená patronu české země sv. Václavovi a později i sv. Ladislavovi, patronu uherského království. Vznikla v roce 1386 a patří k vrcholům české gotické architektury. Po rekonstrukci byla v roce 1904 vyzdobena secesními malbami Františka a Marie Urbanových. Oltáře byly sestaveny z částí oltářů zhotovených před rokem 1497. Křídlový oltář s reliéfem Panny Marie umírající byl vyroben v Norimberku. Pro kapli jej zakoupil a věnoval mincmistr Jan Horstoffar. [39] Mobiliář Vlašského dvora zahrnuje mimo jiné i gotický městský znak z roku 1492 a exponáty z kutnohorské radnice, která stávala na dnešním Palackého náměstí. Gotická radnice v roce 1770 vyhořela a podařilo se odtud zachránit sochu Krista "Ecce Homo" z roku 1502, která stála v čele radniční síně, vyřezávanou konšelskou lavici a renesanční radniční desku z roku 1595 od Daniela Tapiena. Originál desky je uložen ve zdejším okresním muzeu na Hrádku, její kopie se nacházejí v sídlech OSN v Ženevě a New Yorku před vchody do zasedacích síní.[39] Expozice umístěná v interiéru Vlašského dvora je zaměřena na historii mincovnictví a města.[39] Vlašský dvůr patří k nejvýznamnějším kutnohorským památkám. Obrázek 43: Vlašský dvůr 3 Otevírací doba: otevřeno denně listopad - únor 10:00-16:00 hod. březen a říjen 10:00-17:00 hod. duben - září 9:00-18:00 hod. Vstupné: dospělí 80,- Kč děti, studenti 40,- Kč rodinné 200,-Kč Cizojazyčný výklad: dospělí 100,- Kč důchodci 80,- Kč děti, studenti 60,- Kč Kontakty: telefon: +420 327 512 873 e-mail: vlasskydvur@kh.cz [14] 59

2.8.20 Sedlecký klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie Obrázek 44: Sedlecký klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie Klášter patřil na přelomu 13. a 14. století k nejvýznamnějším v Čechách. Bohatství, které měl z kutnohorského dolování, bylo obrovské a umožnilo rozsáhlou stavební činnost. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v letech 1282-1320 jako stavba katedrální. Šlo o monumentální stavbu přesahující vše, co v té době v kostelním stavitelství v Čechách existovalo. [14] 21. dubna 1421 klášter a spolu s ním i katedrála podlehl útoku husitských vojsk a vyhořel. Dlouhá léta pak čekal na svou obnovu. K poslední velké přestavbě došlo na přelomu 17. a 18. století za opata Jindřicha Snopka, který inicioval velkorysou obnovu katedrály Nanebevzetí Pany Marie i celého areálu. Umělecky se zde uplatnil především vynikající stavitel českého baroka Jan Blažej Santini. Styl, který uplatnil především v katedrále (tzv. barokní gotika), nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy v pozoruhodnou jednotu. Změny doznal interiér chrámu, kde pracovali nejlepší malíři své doby: Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška a především Petr Brandl. [14] Nařízením císaře Josefa II. byl cisterciácký klášter v roce 1783 zrušen, jeho sedmnáct mnichů přeloženo do jiných ústavů, kostel odsvěcen a dočasně využíván jako sklad mouky. Poslední etapa dějin začala roku 1812, kdy do opuštěných budov byla z nedalekého Golčova Jeníkova přenesena tabáková výroba. [14] Přes všechny moderní změny tvoří sedlecká katedrála vynikající soubor, který byl společně s významnými kutnohorskými stavbami zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. [14] Otevírací doba: otevřeno denně kromě neděle duben - říjen 9:00-12:00 13:00-17:00 hod. Vstupné: dospělí 30,- Kč, děti, studenti 15,- Kč Kontakty: +420 327 561 143, +420 728 125 488 e-mail: koubsky@kostnice.cz [14] Obrázek 46: Sedlecký klášter 60

2.9 Turistické atraktivity v okolí Kutné Hory Členitá a pestrá krajina s řadou památek v okolí Kutné Hory láká odedávna mnoho návštěvníků. Mezi nejzajímavější patří empírový zámek Kačina, kostel sv. Jakuba a novogotický zámek Žleby. Turisté však podle svého zájmu mohou navštívit i další zajímavosti. Nemusí jezdit pouze autem, ale do těchto krásných míst vede i několik cyklotras. Kola si mohou zapůjčit v Informačním centru na Palackého náměstí v Kutné Hoře. [70] A nyní se již pojďme či pojeďme podívat, jaké nabídky k výletům okolí Kutné Hory nabízí. Nejprve však se vydáme do přírody. 15 km od Kutné Hory směrem na východ leží Žehušická obora o rozloze cca 300 ha s proslulým chovem bílých jelenů. Dále jsou v oboře k vidění voliéry s bažanty, výběh s divokými prasaty a černá mutace daňka skvrnitého. [70] Při procházce oborou můžeme obdivovat množství zeleně, listnaté, jehličnaté stromy a i vzácné rostliny. Za bílými jeleny se můžeme vydat i do obory ve Žlebech. Má rozlohu cca 4 ha a navazuje na areál zámeckého parku. Z dalších druhů zvěře je možno spatřit divoká prasata, muflony, daňky a divoké krocany. Vodní ptáky zastupuje čáp bílý, volavka popelavá, kormorán velký a labuť velká. [70] Milovníci koní si přijdou na své v obci Miskovice, kde se nalézá jízdárna a sdružení pro hipoterapii Dítě a kůň, nebo navštívit Agroturistikou jízdárnu v Bedřichově u Kutné Hory. Zajišťují zde projížďky na koních, víkendové pobyty, tábory. [70] Na krásy Kutnohorska se lze podívat i z ptačí perspektivy. Stačí si jen zamluvit vyhlídkový let Aeroklubu Zbraslavice, a pak uvidíte zajímavosti jako například rozhlednu Vysoká, zříceninu hradu Sion či hrad Lichnice. Vraťme se ale zpátky na zem a prohlédneme si důkladněji ty největší rarity okolí Kutné Hory. 61

2.9.1 Zámek Kačina Kačina je největší empírový zámek v Čechách. Je dokonce nejvýznamnější památkou empírové architektury v Čechách. Obrázek 47: Zámek Kačina 1 Byl postaven v letech 1804 1822 jako reprezentativní venkovské sídlo pro Jana Rudolfa hraběte Chotka, prezidenta gubernia a nejvyššího purkrabího Království českého. Autorem architektonického návrhu byl saský dvorní architekt Ch. F. Schuricht, ale samotnou stavbu realizoval pražský stavební rada J.P. Jöndl. [58] Všechny budovy zámku upoutají jednoduchou, střízlivou fasádou členěnou pravidelnými osami oken a sloupořadím. Dominantou zámku postaveného na neobvyklém půdorysu poloviční elipsy je centrální budova. [58] Expozice Vývoj zemědělství v Českých zemích - Sídlo šlechtického velkostatku a expozice v prvním patře dokumentuje zpracování zemědělských produktů. Chotkovská knihovna s divadlem Obrazárna s malířským ateliérem Historická lékárna s výrobnou léků Cukrářství a cukrovinkářství Geologické poměry Moravskotřebovska [52] Obrázek 48: Zámek Kačina 2 62

Otevírací doba duben - říjen: denně 8 00-17 00 Jindy pouze po předchozí dohodě (s příplatkem 100 %) Poslední prohlídka začíná v 16 00. [52] Vstupné celý objekt: 100,- plné * 50,- snížené 2 okruhy: 70,- plné * 35,- snížené 1 okruh: 50,- plné * 25,- snížené. Prohlídkové okruhy 1. okruh: vývoj zemědělství a potravinářství, venkovská řemesla 2. okruh: s průvodcem, max. 60 min., životní styl české šlechty v 19. a 20. století 3. okruh: s průvodcem, max. 60 min., Chotkovská knihovna, historická lékárna, obrazová galerie, dobové divadlo, oranžerie a botanická zahrada léčivých rostlin[52] Kontakty : Muzeum českého venkova - zámek Kačina u Kutné Hory Adresa: 28531 Nové Dvory u Kutné Hory Telefon: 327 571 170 [52] Obrázek 49: Zámek Kačina 3 Zdroj:www.rendek.cz 63

2.9.2 Kostel sv. Jakuba v Jakubě V Jakubě, který je dnes částí obce Církvice, se nachází výjimečný románský kostel sv. Jakuba, vysvěcený roku 1165. [58] Kostel založila šlechtična Marie ze Švabenic. Význam místa i stavby byl tak důležitý, že vysvěcení kostela se účastnil i sám král Vladislav II. s královnou Obrázek 50: Kostel sv. Jakuba 1 Juditou, což potvrzuje nález "autentiky" (listiny o svěcení) pražského biskupa Daniela z roku 1165, nalezené v roce 1846 při opravě kostela. [8,64] Autentika s relikviemi byla ukryta v olověné schránce o rozměrech 75 mm x 74 mm x 25 mm s voskovou pečetí pražského biskupa. Tato schránka byla věnována Jindřichem Chotkem z Vojína (patronem kostela) Národnímu muzeu v Praze, kde je dodnes. [8, 64] Kostel sv. Jakuba je pozoruhodný zejména sochařskou výzdobou jižního průčelí, která patří do okruhu dvorského umění doby Vladislavovy a je nejrozsáhlejším zachovaným souborem románské plastiky v Čechách a patrně nejstarším zobrazením českých zemských patronů. Není dílem jednoho sochaře, ale podílelo se na ní více rukou. [8,64] Novější bádání se snaží doložit, že reliéfy vznikly jako celek pro výzdobu průčelí jiné stavby v severní Itálii, nebo Sasku či Durynsku. [8] [64] Obrázek 51: Sochařská výzdoba jižního průčelí Průvodce Anna Hrušková, Jakub 22, 285 33 Církvice Telefon průvodce: 737 338 158 Správce: 728 125 488 Vstupné: dospělí 30,-Kč děti, studenti 15,-Kč [64] Otevřeno: denně od 9:00 17:00 kromě pondělí 64

2.9.3 Státní zámek Žleby Obrázek 52: Státní zámek Žleby 1 Původně gotický hrad pánů z Lichtenburku z doby před rokem 1289, znovu postavený po zničení husity před polovinou 15. století. Prošel renesančními a barokními úpravami a do dnešní romantické podoby byl přestavěn Karlem Vincencem Auerspergem v letech 1849-68 podle anglických předloh. Zdroj:www.chomat.net/fotografie/ V romantických interiérech se mísí původní historické památky s dobovými novotvary dovezenými odjinud. Kožené tapety, sbírky vitrají, mnohé obložení stěn, vybavení a instalace respektující dobové dokumenty, uchovaly do dnešní doby zámek jako jakousi užitou sbírku starožitností s jedinečnou atmosférou. [46, 47] Zámek už si zahrál v mnoha českých pohádkách. Budila se tu Šípková Růženka, hledala se Nejkrásnější hádanka, plnil Královský slib i proti sobě stála Kouzla králů. Kontakty: Národní památkový ústav - správa zámku Žleby 28561 Žleby [46] Telefon: 327 398 121 Poloha: Středočeský kraj, vzdušnou čarou 20 km jihovýchodně od města Kutná Hora. Otevírací doba Obrázek 53: Státní zámek Žleby 2 duben: sobota, neděle 9 00-12 15, 12 45-16 30 květen - srpen: denně kromě pondělí 8 00-12 15, 12 45-17 30 září: denně kromě pondělí 9 00-12 15, 12 45-17 30 říjen: sobota, neděle 9 00-12 15, 12 45-16 30 [46] Vstupné Zdroj:www.npu.cz 1. okruh: 60,- plné 30,- snížené 120,- cizinci plné 60,- cizinci snížené 2. okruh 80,- plné 40,- snížené 160,- cizinci plné 80,- cizinci snížené V pátek a neděli rodinné vstupné (děti zdarma, rodiče poloviční vstup) v případě rozšíření expozice - zvýšení vstupného do 30% uvedené ceny.[46] Prohlídkové okruhy : S průvodcem (Cz, De, En), nejvíce 45 návštěvníků 1. okruh: 60 min., interiéry východního křídla zámku s kaplí a kuchyní 2. okruh: 90 min., rozšířen o prohlídku interiérů západního křídla a Velké věže s ukázkami půdních prostor a sklepení. [46] 65

3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST V této části své bakalářské práce se budu zabývat sběrem sekundárních a primárních dat, jejím rozborem a analýzou návštěvnosti Kutné Hory. 3.1 Sběr sekundárních dat Zde analyzuji práci Průvodcovské služby Kutná Hora, návštěvnost Středočeského kraje včetně Kutné Hory, zabývám se vývojem návštěvnosti vybraných památek, poukazuji na dvě výjimky ve vývoje návštěvnosti. Porovnávám i možnosti ubytování v jednotlivých městech Středočeského kraje. Data jsou čerpány z uvedených zdrojů, tabulky a grafy jsou přepracovány pro potřeby mé práce. Pokud není uvedeno jinak veškeré grafy, tabulky a obrázky jsou zdrojem vlastní práce. 3.1.1 Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. - Informační centrum Otevírací doba leden-březen, říjen-prosinec - pondělí pátek 09:00-17:00 hodin [28,38] sobota, neděle 10:00-16:00 hodin duben-září pondělí neděle 09:00-18:00 hodin Kontakt Palackého náměstí 377, 28401 telefon: +420 327 512 378 fax: +420 327 512 378 e-mail: infocentrum@kh.cz, www: http://infocentrum.kh.cz Obrázek 54: Informační centrum Poskytované služby: - informace o průvodcovských okruzích v Kutné Hoře Zdroj: [38] - informace o možnostech ubytování, stravování viz. Příloha G kulturních a sportovních akcích, kulturních památkách - veřejný přístup k internetu - prodej suvenýrů a map 66

- předprodej vstupenek v síti Ticketportal, místní akce - půjčovna kol - pronájem společenského centra - kopírovací a faxové služby Toto informační centrum má právo používat oficiální značení informačních center České centrály cestovního ruchu ČR - Czech Tourism. [38] Centrum poskytuje kompletní informační servis týkající se informací o památkových objektech a vstupném, o stravovacích a ubytovacích zařízeních, autobusových a vlakových spojích, kulturních akcích a významných osobnostech Kutné Hory. Dále turistické informační centrum zajišťuje okružní prohlídky památek a zajímavostí Kutné Hory s průvodcem. Možná je i prohlídka noční Kutnou Horou s osvětleným panoramatem města. K dispozici je 11 různých okruhů a průvodcovská služba je poskytována v jazyce anglickém, německém, francouzském, italském, ruském a českém. [28] Graf 1: Statistika návštěvnosti v průběhu roku [38] Zdroj: http://tourist.posazavi.com/cz/memory.asp?memory_id=1206 67

Graf 2: Statistika dotazů Zdroj: http://tourist.posazavi.com/cz/memory.asp?memory_id=1206 Graf 3: Poměr zodpovězených dotazů - 2009 Zdroj: http://tourist.posazavi.com/cz/memory.asp?memory_id=1206 68

3.1.2 Vývoj návštěvnosti Středočeského kraje z pohledu Kutné Hory [65] Tabulka 2: Vývoj návštěvnosti Středočeského kraje 2000 2007 (podle statistiky hostů v hromadných ubytovacích zařízeních) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 tuzemci 553507 516358 456586 596427 586832 539813 543262 518720 cizinci 411790 369374 217810 238132 268155 230857 224215 207571 celkem 965297 885732 674396 834559 854987 770670 767477 767477 Zdroj dat: Středočeský kraj, Český statistický úřad Graf 4: Vývoj návštěvnosti 2000-2007 Vývoj návštěvnosti 2000-2007 - vrcholy návštěvnosti 1200000 roky 2000, 2001, 2003, 1000000 800000 600000 400000 200000 Tuzemci Cizinci Celkem - roky 2006, 2007 pokles - vývojový trend 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkového počtu má klesající tendenci Tabulka 3: Vývoj poměru tuzemci/cizinci ve vztahu k celkové návštěvnosti ve Středočeském kraji v letech 2000 2007 v % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 tuzemci 57% 58% 68% 71% 69% 70% 71% 71% cizinci 43% 42% 32% 29% 31% 30% 29% 29% Zdroj dat: Středočeský kraj, Český statistický úřad Graf 5: Návštěvnost v Středočeském kraji Návštěvnost v Středočeském kraji procento 1000000 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Tuzemci Cizinci Celkem tuzemců ve vztahu k celkovému počtu roste nejvíce cizinců bylo v roce 2000 počet tuzemců stagnuje počet cizinců klesá 69

3.1.3 Analýza návštěvnosti vybraných památek Monitoring návštěvnosti města se zužuje především na statistiku prodaných vstupenek do jednotlivých památkových objektů. Doplňkovými údaji jsou sledování návštěvnosti turistického informačního centra a počet využitých průvodcovských okruhů. Ze získaných údajů lze pouze odhadnout, že návštěvnost města se pohybuje mezi 300 a 320 tis. návštěvníků ročně. Odvodit to lze z návštěvnosti dvou nejatraktivnějších objektů. Návštěvnost dříve stoupala s meziročním nárůstem o 10 20 %, v posledních letech se růst zpomalil na 8 10 %. Daří se výrazně zvyšovat návštěvnost menších objektů. [16] Tabulka 4: Návštěvnost kutnohorských památek v letech 1997-2006 Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Chrám sv. 148370 149454 147300 162000 180136 178655 179776 205568 234226 246982 Barbory Muzeum 41 232 39 130 38 004 38 925 41 644 36 301 39 887 43 240 42 131 44 237 Hrádek z toho cizinci 13 949 10 934 12 464 13 668 14 309 / 8 540 Vlašský dvůr 54 875 57 999 61 869 63 437 73 027 66 174 67 701 80 765 83 653 79 778 z toho cizinci 28 198 33 705 43 888 45 057 53 071 46 271 50 484 63 106 67 818 64 513 Tylův 1 242 289 780 994 874 682 226 / 442 798 památník Kostnice 106485 98 582 116794 131733 145915 152364 159785 153678 227917 257384 z toho cizinci 46 187 53 638 72 214 85 434 98067 99 396 110498 Chrám Panny 7 198 5 063 8 889 19 099 18 840 Marie v Sedlci z toho cizinci 2 900 2 076 5 244 12 527 12 622 Kaple Božího 0 0 0 1 120 4 724 2 625 2 429 2 684 3 429 5 581 těla Kostel sv. 0 0 0 5 585 10 079 9 759 9 695 9 469 8 864 8 084 Jana Nepomuckého Kamenný dům 0 0 0 8 510 5 821 4 720 4 893 3 724 5 434 6 848 Muzeum alchymie 3 957 8 697 7 320 5 659 5 661 Zdroj: Marketingová koncepce rozvoje ČR ve městě Kutná Hora, STEM/MARK, 2007 70

Tabulka 5: Měsíční návštěvnost kutnohorských památek rok 2006 Měsíc Chrám sv. Barbory České muzeum stříbra Vlašsk dvůr Kostnice Kaple Božího těla Kostel sv. Jana Nepomuc Tylův dům Kamen dům Muz. Alchy mie KH celkem Leden 10 911 209 4 575 14 634 20 155 0 0 181 30 685 Únor 5 149 0 2 282 5 958 88 0 0 0 400 13 877 Březen 12 708 0 5 009 12 841 65 0 0 0 413 31 036 Duben 22 746 5 357 8 551 22 692 593 844 27 599 454 61 863 Květen 32 021 7 542 11 230 29 954 739 1 068 166 1124 827 84 671 Červen 24 416 7 044 9 256 26 563 564 670 102 1094 937 70 646 Červenec 30 579 6 309 7 088 32 171 995 1 309 66 883 683 80 083 Srpen 40 486 7 099 9 477 37 429 1341 1 899 65 1251 671 99 718 Září 27 601 5 109 8 406 27 121 814 875 232 1012 354 71 524 Říjen 18 704 4 531 6 160 22 623 169 662 140 549 355 53 893 Listopad 12 485 1037 4 135 15 159 145 0 0 336 230 33 527 Prosinec 9 176 0 3609 10 239 48 602 0 0 156 23 830 rok 2006 246982 44 237 79 778 257384 5 581 8 084 798 6 848 5 661 655353 rok 2005 234 226 42 131 83 653 227 917 3 429 8 864 442 5 434 5 659 611755 rozdíl 12 756 2 106-3 875 29 467 2 152-780 356 1 414 2 43 598 Zdroj: Marketingová koncepce rozvoje ČR ve městě Kutná Hora, STEM/MARK, 2007 Tabulka 6: Měsíční návštěvnost kutnohorských památek rok 2007 Měsíc Chrám sv. Barbory České muzeum stříbra Vlašský dvůr Kostnice Kaple Božího těla Kostel sv. Jana Nepomuk Tylův dům Kamen dům Muz. Alchy mie KH celkem Leden 14 024 68 4 331 17 394 89 0 0 0 198 36 036 Únor 8 670 0 2 702 9 809 168 0 0 0 225 21 574 Březen 16 876 0 6 264 18 533 236 0 0 0 329 42 238 Duben 25 518 5 825 8 238 27 155 764 761 174 467 379 69 281 Květen 31 046 8 637 9 956 33 400 650 890 405 876 614 86 474 Červen 27 950 7 726 8 608 29 087 622 760 186 437 685 76 061 Červen 33 178 7 964 8 116 37 160 1 073 1 310 159 892 807 90 659 ec Srpen 38 784 8 529 9 258 41 623 1 111 1 627 273 804 677 102686 Září 24 620 6 954 7 620 27 067 1 853 1901 416 884 504 71 819 Rok 2007 220 666 45 635 65 093 241 228 6 566 7 249 1 613 4 360 4 418 596828 Zdroj: Interní zdroje - Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o., 2007 Tabulka 7: Porovnání roky 2005 2007 rok 2005 rok 2006 rok 2007 Chrám sv. Barbory České muzeum stříbra Vlašský dvůr Kostnice Kaple Božího těla Kostel sv. Jana Nepomuk Tylův dům Kamenný dům Muz. Alchy mie KH celkem 234 226 42 131 83 653 227 917 3 429 8 864 442 5 434 5 659 611755 246982 44 237 79 778 257384 5 581 8 084 798 6 848 5 661 655353 220 666 45 635 65 093 241 228 6 566 7 249 1 613 4 360 4 418 596828 Zdroj: Marketingová koncepce rozvoje ČR ve městě Kutná Hora, STEM/MARK, 2007 Zdroj: Interní zdroje - Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o., 2007 71

3.1.4 Návštěvnost Kutné Hory v roce 2007 (podle objektů) [65] Graf 6: Návštěvnost 2007 Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. Návštěvnost jednotlivých památek za rok 2007 Tabulka 8: Návštěvnost dle objektů za rok 2007 Kostnice 294035 Chrám sv. Barbory 262297 Vlašský dvůr 78630 České muzeum stříbra Hrádek 51615 Chrám Nanebevzetí Panny Marie 9939 Kostel sv. Jana Nepomuckého 8354 Kaple Božího těla 6984 Kamenný dům 5331 Muzeum Alchymie 5315 Tylův dům 1818 300 000 250 000 200 000 Kostnice Chrám sv. Barbory Návštěvnost 2007 150 000 100 000 50 000 0 Vlašský dvůr České muzeum... Chrám Nanebevz... Kostel sv. Jan... Kaple Božího těla Kamenný dům Muzeum Alchymie Tylův dům Řada1 72

3.1.5 Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora 2000 2007 [65] Tabulka 9: Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkem 67075 77017 72736 72460 80775 83653 79778 78630 tuzemci 18380 19956 19903 17217 15878 14016 13509 13460 cizinci 48695 57061 52833 55243 64897 69637 66269 65170 Zdroj: [28] Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. Graf 7: Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkem tuzemci cizinci - typický reprezentant vývoje návštěvnosti v Kutné Hoře - celkový počet klesá - vrcholy roky 2004, 2005 - vývojový trend má klesající tendenci Tabulka 10: Vývoj poměru tuzemci/cizinci ve vztahu k celkové návštěvnosti Kutné Hory v letech 2000-2007 v % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 tuzemci 27% 26% 27% 24% 20% 17% 17% 17% cizinci 73% 74% 73% 76% 80% 83% 83% 83% Zdroj: [28] Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. počet tuzemců klesá počet cizinců roste cizinci maximum v roce 2007 poměr tuzemci/cizinci se ustaluje na na hodnotách cca 20/80 % Graf 8: Vývoj poměru tuzemci/cizinci ve vztahu k celkové návštěvnosti Kutné Hory v letech 2000-2007 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 83% 83% 83% 80% 73% 74% 76% 73% 27% 26% 27% 24% 20% 17% 17% 17% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 tuzemci cizinci 73

3.1.6 Návštěvnost Českého muzea stříbra [20] Do Českého muzea stříbra v Kutné Hoře patří : Hrádek, Kamenný dům a Tylův dům. Během turistické sezóny 2006 přivítalo České muzeum stříbra ve svých objektech na Hrádku, v Kamenném domě a Tylově památníku rekordní počet návštěvníků, celkem to bylo 53 173 osob. Z toho 38 633 tvořili Češi a 14 540 cizinci [20] Tabulka 11: Tuzemci x cizinci počet návštěvníků tuzemci 38 633 cizinci 14 540 celkem 53 173 Graf 9: Tuzemci x cizinci Návštěvnost tuzemci x cizinci 27% 73% tuzemci cizinci Již tradičně byl nejvíce vyhledáván Hrádek (45 493 osob). V návštěvnosti druhým objektem zůstává Kamenný dům (6 848 osob). Třetím navštěvovaným objektem byl Tylův památník (832 osob). Tabulka 12: Počet návštěvníků Českého muzea Stříbra památka počet návštěvníků Hrádek 45 493 Kamenný dům 6 848 Tylův dům 832 Graf 10: Počet návštěvníků Českého muzea Stříbra 13% 2% 85% Hrádek Kamenný dům Tylův památník 74

3.1.7 Dvě výjimky ve vývoji návštěvnosti v Kutné Hoře [65] 1) Kostnice 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 Graf 11: Návštěvnost Kostnice 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Tabulka 13:Návštěvnost Kostnice 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkem 131733 145915 152364 159785 185975 227917 257384 294035 Zdroj: [28] Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. 2) Chrám sv. Barbory Graf 12: Návštěvnost Chrámu sv. Barbory 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Tabulka 14: Návštěvnost Chrámu sv. Barbory 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkem 162000 180136 178655 179776 205568 234226 246982 262297 Zdroj: [28] Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. počet návštěvníků Kostnice i Chrámu sv. Barbory rok od roku roste vývoj návštěvnosti nereaguje na vnější negativní vlivy obrovský věhlas, výborná propagace, unikátní jedinečnost 75

3.1.8 Ubytování v kraji [65] Tabulka 15: Ubytování Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle okresů k 31. 12. 2006 Kraj, okresy Hromadná ubytovací zařízení Pokoje Lůžka Místa pro stany a karavany Průměrná cena za ubytování (Kč) Středočeský kraj 548 10 779 29 179 6 804 362 Benešov 67 1 424 3 948 698 335 Beroun 42 667 1 618 548 322 Kladno 24 567 1 287 5 430 Kolín 23 325 839 120 387 Kutná Hora 46 745 2 481 305 268 Mělník 27 772 2 011 410 354 Mladá Boleslav 61 967 2 970 1 402 470 Nymburk 38 1 389 2 893 210 529 Příbram 91 1 608 5 033 1 482 252 Rakovník 47 684 2 190 1 132 267 Zdroj : Zdroj dat: Středočeský kraj, Český statistický úřad Graf 13: Hromadná ubytovací zařízení Počet ubytovacích zařízení v kraji 91 38 47 67 Benešov Beroun 42 Kladno Kolín Kutná Hora 61 27 Mělník 24 Mladá Boleslav 23 Nymburk 46 Příbram Rakovník Graf 14: Počet ubytovacích zařízení Hromadná ubytovací zařízení Pokoje Lůžka Místa pro stany a karavany Průměrná cena za ubytování (Kč) 5 000 Příbram 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Beroun Kolín 67 42 24 23 Benešov Kladno Nymburk 46 Mělník 27 61 38 91 Kutná Hora M ladá Boleslav 47 Rakovník 76

3.2 Sběr primárních dat - Vlastní výzkum V této části mé práce se zabývám metodikou marketingového výzkumu, vyhodnocuji dotazníkové šetření a shrnuji výsledky. vlastní práce. Pokud není uvedeno jinak veškeré grafy, tabulky a obrázky jsou zdrojem 3.2.1 Metodika marketingového výzkumu Cílem bakalářské práce bylo vypracovat marketingový výzkum mezi návštěvníky města Kutná Hora. Byl proveden marketingový výzkum přímo ve městě, aby bylo možno zpracovat profil návštěvníka Kutné Hory. Marketingový výzkum probíhal v jednotlivých ročních obdobích v roce 2008 a 2009. Celkem vyplnilo dotazník 186 respondentů. Na jaře bylo vyplněno 30 dotazníků, v létě 100 dotazníků, na podzim 30 dotazníků a v zimě zbylých 26 dotazníků. K dotazování byly použity dotazníky viz. Přílohy H,I. Dotazování se uskutečnilo v nejvíce turisticky frekventovaných částech města, to znamená v historickém centru města, které je součástí městské památkové rezervace a je zařazeno do světového dědictví UNESCO. Zvolila jsem metodu osobního dotazování, dotazník byl vyplňován přímo tazatelem, hlavně proto, aby respondent otázku správně pochopil a výzkum tak mohl být kvalitní a posloužil danému účelu. Dotazník jsem měla ve dvou jazykových verzích, v jazyce českém a anglickém. Dotazník je sestaven ze 14 otázek. Tento výzkum zahrnuje jak zahraniční, tak tuzemské návštěvníky. 77

3.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č.1 Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy? Tabulka 16: Hlavní důvod návštěvy Hlavní důvod návštěvy počet respondentů dovolená odpočinek 34 pouze projíždím 6 výlet 98 služební cesta 2 návštěva příbuzných či známých 24 nákupy 12 úřady 2 kulturní akce 3 sport 5 CELKEM 186 Graf 15: Hlavní důvody návštěvy Kutné Hory Hlavní důvody návštěvy Kutné Hory dovolená odpočinek nákupy 6% návštěva příbuzných 13% kulturní akce 2% sport úřady 3% 1% dovolená odpočinek 18% pouze projíždím výlet služební cesta návštěva příbuzných či známých nákupy služební cesta 1% pouze projíždím 3% úřady kulturní akce výlet 53% sport Jak je patrné z grafu, hlavním důvodem návštěvy Kutné Hory je výlet z 53%. Tento důvod se jeví jako hlavní, protože procentuálně vysoce přesahuje ostatní kategorie. Na druhém místě je to pak dovolená a odpočinek z 18% a 13% návštěvníků přijelo za příbuznými a známými. Ostatní kategorie jako jsou sport, služební cesta, nákupy už nejsou tak významné a pohybují se kolem 5%. 78

Otázka č.2 Jak často navštěvujete město? Tabulka 17: Periodicita návštěvnosti Periodicita návštěvnosti počet respondentů poprvé 39 podruhé 32 potřetí 13 několikrát ročně 54 asi jednou ročně 10 asi jednou za tři roky 7 pravidelně jednou za měsíc 15 pravidelně jednou za týden 16 CELKEM 186 Graf 16: Periodicita návštěvnosti Periodicita návštěvnosti poprvé podruhé 4% 5% 8% 9% 21% potřetí několikrát ročně asi jednou ročně 29% 7% 17% asi jednou za tři roky pravidelně jednou za měsíc pravidelně jednou za týden Velká část dotazovaných navštěvuje město několikrát ročně, celých 29%. Často se sem vrací většina tuzemských návštěvníků. Z dotazovaných, kteří odpověděli, že navštěvují Kutnou Horu jednou týdně, zde byla většina na návštěvě u příbuzných či známých či za nákupy. Poprvé navštívilo město 21% dotazovaných. Byli to především zahraniční návštěvníci. Podruhé navštívilo město 17% respondentů. Graf svědčí o tom, že se návštěvníci často do Kutné Hory vracejí. 79

Otázka č.3 Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Tabulka 18: Roční období Roční období počet respondentů jaro 21 léto 71 podzim 16 zima 8 celoročně 46 jaro i léto 21 jaro i podzim 3 CELKEM 186 Graf 17 : Návštěvnost vzhledem k ročnímu období Návštěvnost vzhledem k ročnímu období jaro i léto 11% jaro i podzim 2% jaro 11% jaro léto podzim zima celoročně 25% zima 4% podzim 9% léto 38% celoročně jaro i léto jaro i podzim Nejvíce návštěvníků zavítá do Kutné Hory v letním období. Velký vliv na období návštěvnosti má počasí, hlavní letní sezóna a letní prázdniny. V letním období se také v Kutné Hoře koná mnoho festivalů. Nejznámější je Kutnohorské stříbření. Jako okresní město, Kutná Hora přivítá celoročně mnoho, hlavně tuzemských návštěvníků. Z dotazovaných respondentů 25% odpovědělo, že Kutnou Horu navštěvují celoročně. Všeobecně platí, že v letních měsících je zájem turistů o poznávání historických a kulturních památek větší než v měsících zimních. Graf 18: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích jaro; 21 léto; 71 podzim; 16 zima; 8 jaro léto podzim zima 80

Otázka č.4 Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Tabulka 19: Délka pobytu návštěvníků Graf 19: Délka pobytu návštěvníků bez přenocování 131 přenocují 55 CELKEM 186 Délka pobytu 30% Bez přenocování Přenocují 70% Kutná Hora není destinací cílovou. Většina návštěvníku Kutné Hory zde nestráví více jak jeden den. Tento fakt je z velké míry ovlivněn blízkostí hlavního města Prahy, většina zahraničních návštěvníků je ubytována právě v Praze a Kutnou Horu bere jako výletní místo. Kutná Hora má také výhodnou polohu pro návštěvníky z celé České republiky, nachází se téměř ve středu Čech, což umožňuje krátkodobou návštěvu. Jen 30 % z dotazovaných respondentů zde stráví více než jeden den. Pokud respondenti přijeli na jeden den, bez přespání, tak z dotazování bylo zjištěno, že zde průměrně stráví 5,038 hodiny. Jestliže respondenti v Kutné Hoře přespí, stráví zde průměrně 3,236 dne. Když průzkum omezím jen na zahraniční respondenty, tak bez přenocování zde zahraniční návštěvníci stráví 5,41 hodiny. A pokud zde stráví noc, tak zde průměrně stráví 4,15 dne. Nejdéle se zde zdrží zahraniční návštěvníci pocházející z Ruska, Kanady a Japonska, v průměru až 7,3 dne. 81

Otázka č.5 Co hodláte v tomto městě navštívit a nebo jste již navštívil? Tabulka 20: Turistické atraktivity a zábava Turistické atraktivity a zábava Počet respondentů 1 Chrám Sv.Barbory 117 2 Kostnice 92 3 Vlašský dvůr 63 4 Hrádek 58 5 Bazén 24 6 Divadlo 1 7 Kaňk 5 8 Obchody 49 9 Kačina 8 10 Restaurace, kavárny 13 11 Kutnohorské stříbření 11 12 Kamenný dům 17 13 Důl Osel 24 14 Historické jádro města 61 15 Sedlecký chrám 7 16 Kamenná Kašna 13 17 Pivnice Dačický 8 18 Přátele 14 19 Bobová dráha 2 20 Městský úřad 4 21 Pouť 2 22 Královská procházka 3 Návštěvnost památek se velmi liší. Je to dáno zejména tím, jak jsou jednotlivé pamětihodnosti známé po České republice i ve světě. Z tabulky vyplývá, že nejvíce dotázaných navštívilo Chrám sv. Barbory. 82

Graf 20: Návštěvnost jednotlivých památek 120 117 100 80 60 92 63 58 49 61 40 20 0 24 24 1 5 8 13 17 11 13 7 8 14 2 4 2 3 Chrám Sv.Barbory Kostnice Vlašský dvůr Hrádek Bazén Divadlo Kaňk Obchody Kačina Restaurace, kavárny Kutnohorské stříbření Kamenný dům Důl Osel Historické jádro města Sedlecký chrám Kamenná Kašna Pivnice Dačický Přátele Bobová dráha Městský úřad Pouť Královská procházka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Chrám Sv.Barbory je nejnavštěvovanější památka v Kutné Hoře. 117 respondentů uvedlo, že tento chrám navštívili, nebo se ho chystají navštívit. Chrám je dominantou města, je nepřehlédnutelný skvost, dotvářející panorama města. Druhou nejnavštěvovanější památkou je Kostnice, je to rarita a velká zvláštnost. Kostnice je zajímavá, původně gotická stavba z konce 14. stol. s netradiční výzdobou z lidských kostí. Každoročně láká mnoho, hlavně zahraničních, turistů. Další často navštěvované památky jsou Vlašský dvůr, který uvedlo 63 respondentů a Hrádek 58 respondentů. Výzkum je srovnatelný s průzkumem městského informačního centra, kde se Chrám Sv. Barbory a Kostnice umístily také na prvních dvou místech. 83

Otázka č.6 Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Tabulka 21: Ubytování Ubytování Počet respondentů není ubytován 72 v tomto místě 35 v tomto regionu 30 v Praze 49 CELKEM 186 Graf 21: Ubytování Ubytování 26% 39% 16% 19% není ubytován v tomto místě v tomto regionu v Praze Kutná Hora není cílová destinace, proto zde většina návštěvníků nezůstává ani není ubytována ve městě. Jen 19% z dotazovaných odpovědělo, že v Kutné Hoře stráví alespoň jednu noc a 16% respondentů odpovědělo, že zůstávají v regionu. Velká většina zde vůbec není ubytovaná. 84

Otázka č.7 Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Tabulka 22: Druhy ubytování Druhy ubytování Počet respondentů nebude nocovat 72 hotel 45 penzion 15 ubytování v soukromí 14 kempink/tábořiště 3 chata, chalupa 10 u známých/příbuzných 27 CELKEM 186 Graf 22: Druhy ubytování Druhy ubytování kempink/tábořiště 2% ubytování v soukromí 8% chata, chalupa 5% penzion 8% u známých/příbuzných 15% hotel 24% nebude nocovat 38% nebude nocovat hotel penzion ubytování v soukromí kempink/tábořiště chata, chalupa u známých/příbuzných Jak už bylo řečeno, největší procento respondentů v Kutné Hoře nestráví ani jednu noc. Pokud jsou zde ubytováni, pak nejvíce respondentů (24%) je ubytováno v hotelu. 15% dotazovaných zůstává u známých či příbuzných. Další druhy ubytování už jsou méně využívány a v odpovědích se tolik neopakovaly. 85

Otázka č.8 Jaké byly vaše priority při výběru tohoto regionu? Tabulka 23: Priority při výběru regionu Priority při výběru regionu Počet respondentů příroda 71 kultura 117 sport a pohyb 44 ostatní 50 Graf 23: Priority k výběru regionu Priority při výběru regionu 16% 23% 14% Příroda Kultura Sport a pohyb Ostatní 47% Nejvíce návštěvníků, skoro polovina, jezdí do Kutné Hory za kulturou, navštívit památky, historické centrum města. Kutná Hora se může pochlubit i nádhernou přírodou ve městě i v okolí, za kterou jezdí ročně mnoho turistů. Město nabízí i sportovní vyžití jako jsou bobová dráha, koupaliště, sportovní stadiony, fotbalová hřiště. 86

8 a Příroda Tabulka 24: Přírodní priority Přírodní priority Počet respondentů čisté životní prostředí 10 klidné prostředí bez hluku 43 lesy, krajina 26 vodní plochy a toky 4 Graf 24: Přírodní priority Přírodní priority 5% 12% 31% 52% čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky Kutná Hora je malé město, které láká návštěvníky svou malebností, klidem a krásným životním prostředím. Nejvíce respondentů (52%) z přírodních priorit uvedlo, že do města přijeli za klidným prostředím bez hluku. 8 b Kultura Tabulka 25: Kulturní priority Kulturní priority Počet respondentů historická města a památky 99 dobře vybavená zařízení pro turisty 2 kulturní akce a zábava 38 Graf 25: Kulturní priority Kulturní priority 27% historická města a památky 1% 72% dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava Za kulturou přijelo do města nejvíce dotazovaných. Z kulturních priorit respondenti uváděli, že do města přijeli ze 72% za historickými památkami. 87