Trestněprávní ochrana daní podle trestního zákona a trestního zákoníku Karel Pohanka 2011/2012

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra trestního práva Diplomová práce Trestněprávní ochrana daní podle trestního zákona a trestního zákoníku Karel Pohanka 2011/2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Trestněprávní ochrana daní podle trestního zákona a trestního zákoníku zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 28. 10. 2012... Karel Pohanka

Rád bych na tomto místě poděkoval panu prof. JUDr. V. Kratochvílovi, CSc., za jeho odbornou pomoc, rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce.

Seznam použitých zkratek TrZ. 140/1961 Sb., trestní zákon TrR Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád DPH Daň z přidané hodnoty

Obsah 1 Úvod... 6 2 Hospodářská kriminalita... 8 2.1 Obecné vymezení pojmu... 8 2.2 Majetková kriminalita... 9 2.3 Finanční kriminalita... 9 2.4 Ekonomická kriminalita... 10 3 Historický vstup do problematiky od roku 1950... 11 4 Trestný čin podvodu... 13 4.1 Objekt... 13 4.2 Objektivní stránka... 14 4.3 Subjekt... 15 4.4 Subjektivní stránka... 16 5 Trestný čin zkrácení daně... 18 5.1 Objekt... 18 5.2 Objektivní stránka... 18 5.2.1 Sankce dle DŘ... 19 5.3 Subjekt... 20 5.4 Subjektivní stránka... 20 5.5 Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení... 21 6 Příčiny a prevence protiprávního jednání... 23 6.1 Příčiny... 23 6.2 Prevence... 24 7 Stav vybraných skutkových podstat trestných činů ve statistických údajích... 28 7.1 Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. a jeho účinky na statistiku kriminality... 30 8 Vývoj hospodářské trestné činnosti v ČR v letech 2005 až 2010... 31 9 Porovnání se zahraniční úpravou... 32 9.1 Statistické údaje zjištěných trestných činů... 33 10 Vývojová stádia trestné činnosti... 34 10.1 Příprava trestného činu... 34 10.2 Pokus trestného činu... 35 10.3 Dokonaný trestný čin... 36 11 Zánik trestní odpovědnosti... 37 11.1 Účinná lítost... 39 12 Právní kvalifikace trestného jednání... 43 13 Promlčení trestního stíhání... 48 14 Závěr... 52 15 Resumé... 54 16 Seznam právních předpisů... 56 16.1 Seznam literatury... 57 16.2 Seznam judikatury... 58

1 Úvod Aktuální ekonomickou situaci v globální společnosti nelze označit za pozitivní. V návaznosti na hypoteční krizi z let 2007-2009, která vypukla ve Spojených státech si nelze nepovšimnout vývoje jasných diferenciací ve společnosti. Miliony rodin přišly v důsledku krize na finančních trzích o veškeré úspory. Stav ekonomiky není příznivý, a to ani na úrovni dříve stabilních států. V důsledku toho nelze opomenout napjatou atmosféru, která panuje napříč Evropou. Tato se projevuje například častými debatami o konci projektu Eurozóny, či minimálně o vystoupení problematického Řecka. Důsledky výrazných finančních ztrát se projevují i v jiných oblastech. Ve snaze stabilizovat ekonomickou situaci jednotlivých států se vlády rozhodly podniknout kroky, které mají zvýšit příjem státních pokladen. Jedním z nich je logicky také zvyšování daňové zátěže obyvatel. Hlavním, ale nikoliv jediným důsledkem ekonomické krize, je také rostoucí nezaměstnanost. Na tuto se váže vysoké zatížení státní pokladny při vyplácení podpory jak v nezaměstnanosti, tak v hmotné nouzi. Transferové platby obecně jsou vždy nejvyšší položkou ve výdajích státních rozpočtů, nicméně v době ekonomické nestability se jejich objem ještě zvyšuje. Aby bylo možno alespoň částečně tyto výdaje pokrýt, roste nutnost získat do státního rozpočtu více finančních prostředků. Jak již bylo řečeno, jednotlivé vlády tento problém řeší zvyšováním daní. Bohužel s rostoucí snahou vlád stabilizovat situaci, roste i snaha některých subjektů vyhnout se vyšší daňové zátěži. Jako důsledek této oboustranné snahy lze pozorovat rapidní nárůst kriminality v daňové oblasti. Ve své práci s názvem Trestněprávní ochrana daní podle trestního zákona a trestního zákoníku jsem se zaměřil na trestněprávní ochranu daňového práva, analýzu aktuálního právního stavu a právnědaňových trestných činů. Mimo jiné se také zmiňuji o problematické aplikaci nové úpravy daňových trestných činů. Volba tématu pro mě nebyla náročná a to z toho důvodu, že trestné činy související s daněmi jsou v poslední době ve společnosti stále diskutovanějším tématem. Rozhodl jsem se přiklonit k aktuálním potřebám právního prostředí a zanalyzovat situaci, která v tomto 6

odvětví momentálně panuje. Výsledkem by měl být ucelený přehled obecných pojmů, charakteristik jednotlivých trestných činů a definice trestného činu krácení daně. V jedné z kapitol mé práce jsem se rozhodl analyzovat příčiny, které vedou k nárůstu kriminality v oblasti protiprávního jednání subjektů. Rád bych vyhodnotil, jak do této oblasti zasáhly změny ve společnosti po roce 1989, s jakými problémy se právo bylo nuceno vyrovnat a také, do jaké míry se zákonodárcům do dnešních dní povedlo tyto odstranit. Rád bych také nastínil možná preventivní opatření, která by měla dle mého názoru vést k efektivnímu boji proti hospodářské kriminalitě obecně. Nelze opomenout ani zánik trestní odpovědnosti. Jedním z institutů, které vedou k zániku trestní odpovědnosti v oblasti hospodářské kriminality je také institut účinné lítosti. Z mého pohledu je tento zvláštní proto, že zde nastává zánik trestné odpovědnosti určitou nápravou jednání samotného pachatele. Otázkou však zůstává, do kdy je možno ještě považovat takové jednání za uvědomění si své chyby a dobrovolnou snahu o nápravu a kdy je již jednání pachatele pouze určitou zištnou kalkulací ve snaze odvrátit již velmi konkrétní hrozbu trestní sankce za porušení práva? Má diplomová práce by tedy měla vést nejen k analýze samotných trestných činů, ale také by měla nastínit jak možnosti nápravy jednání pachatelem samotným, tak i doporučení opatření, která by měli učinit sami zákonodárci. 7

2 Hospodářská kriminalita 2.1 Obecné vymezení pojmu Hospodářská kriminalita se v České republice (do roku 1993 v Československé republice) začala nejvíce projevovat po roce 1989, kdy došlo k nárůstu také majetkové kriminality. Oba tyto druhy kriminality zásadním způsobem narušují společnost, negativně ovlivňují příjmové složky státu. Následky hospodářské trestné činnosti mají také vliv na důvěryhodnost společnosti a fungování tržního hospodářství a dochází tím i k narušování funkcí státu. Hospodářskou kriminalitou nedochází jen k obohacení majetkovému, ale jsou narušena pravidla samotného tržního hospodářství. Dochází k posilování postavení některých obchodních společností v oblastech hospodářských činností, které tak získávají nespornou výhodu díky hospodářské trestné činnosti a vzhledem k jejich posilnění a získávání většího podílu a vlivu na trhu, dochází k ohrožení existence, příp. zániku jiných soutěžitelů na trhu. Ti, kteří takto monopolně ovládnout pozice, mohou zprostředkovaně ovlivňovat některé oblasti státní politiky (přidělování koncesí, veřejných zakázek, subvencí, dotací, půjček, výši daní apod.) 1 a z toho vyplývá, že mohou být a také často jsou úspěšně angažování v politickém životě. Trestní právo má sloužit až jako krajní prostředek represe a nastupuje tedy tehdy, kdy neexistuje možnost jiného postihu, a to prostředky z oblasti obchodního práva, občanského práva, správního práva, finančního práva, které v sobě obsahují odpovídající hmotně právní úpravu. 2 Trestní zákoník upravuje problematiku ve své hlavě VI. Zvláštní části, trestné činy hospodářské. K trestným činům hospodářským dochází zejména při podnikání, jedná se o získávání neoprávněného zisku a politické moci, poškozování kolektivních zájmů, poškozování důvěry ostatních účastníků hospodářského styku. 3 Trestní zákoník nám vymezuje trestné činy hospodářské, které jsou spojeny s podnikáním, ale některé trestné činy lze spáchat a nedochází přitom k žádné podnikatelské aktivitě, jedná se o některé trestné činy daňové a proti měně. 1 Válková, H., Kuchta, J. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vydání. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 417. 2 Přehled dokumentů EU, Rady Evropy a OSN vztahující se k problematice ekonomické kriminality. Trestní právo a ekonomická kriminalita. Praha : IKSN, 2001, s. 133. 3 Válková, H., Kuchta, J. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vydání. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 416-417 8

Hospodářská kriminalita má i své vnitřní rozdělení, které se člení na trestné činy celní, trestné činy daňové, trestné činy nekalosoutěžní, trestné činy bankovní, trestné činy úpadkové apod. Hospodářská kriminalita je širší pojem než hospodářská trestná činnost. Trestní zákon upravoval trestné činy hospodářské ve své druhé hlavě zvláštního zákona a v hlavě desáté trestné činy proti majetku. 2.2 Majetková kriminalita Majetkovou kriminalitu musíme odlišovat od pojmu hospodářská kriminalita. 4 Jedná se o trestné činy proti majetku, které tvoří největší podíl veškeré kriminality, dle trestního zákoníku, jsou upraveny v hlavě páté, zvláštní části, dříve v hlavě desáté trestního zákona. Hlavním cílem majetkové kriminality je jednání, které vede k obohacení pachatele na úkor jiné osoby, nebo poškození majetku. Trestné činy proti majetku rozdělujeme na dvě skupiny, první skupinu tvoří již zmiňovaná jednání pachatele, směřující k obohacení na úkor jiných osob, jedná se o trestné činy krádeže ( 205 TrZ), zpronevěra ( 206 TrZ), neoprávněné užívání cizí věci ( 207 TrZ), podvod ( 209-213 TrZ) atd. Druhá skupina je charakteristická tím, že primární úmysl nevede k obohacení pachatele, ale k jednání, které směřuje k poškození cizího majetku. Patří sem trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku dle 220 a 221 TrZ, poškozování věřitele dle 222 TrZ, poškozování cizí věci dle 228 TrZ, zneužití vlastnictví dle 229 TrZ, nově jsou pak počítačové trestné činy dle 230 až 232 TrZ. Některé majetkové trestné činy, které zasahují hospodářský řád při hospodářské a obchodní činnosti, jedná se zejména o trestný čin podvodu dle 209 až 212 TrZ, tedy spadají i do oblasti hospodářské kriminality a mají kriminologický charakter hospodářské kriminality. 5 2.3 Finanční kriminalita Finanční kriminalita se projevuje ve formě krácení příjmů sociálního a zdravotního pojištění, krácení příjmu státu na daních a jiných povinných platbách, padělání peněz, šeků a jiných platebních instrumentů ve sféře bankovních, finančních institucí a kapitálovém trhu. 6 Jedná se o kriminalitu, která je páchána v 4 Novotný,O., Zapletal, J., a kol. Kriminologie, ASPI Publishing, Praha, 2004, s. 263 5 Válková, H., Kuchta, J. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vydání. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 439 a 440. 6 Šámal, P.: Podnikání a ekonomická eské republice. C.H.BECK, Praha, 2001 9

rámci finančního práva a v českém je právu je brána jako kriminalita svého druhu, i když zahraniční zdroje uvádějí zařazení finanční kriminality do kriminality ekonomické, proto také předmět finančního práva spadá do finanční kriminality. Finanční kriminalita je páchána na kapitálovém a finančním trhu v souvislosti s kolektivním investováním, s činností bank, investičních společností a fondů. Důležitý rozdíl, který rozlišuje hospodářskou a finanční kriminalitu spočívá v tom, že pro finanční kriminalitu je typická manipulace s penězi a cennými papíry, které jsou cizími prostředky. Finanční kriminalita je kriminalita nová, kde dochází především k poškození peněžních ústavů. V této souvislostí dochází k nově používanému termínu pro tento čin příznačný, a to tunelování. 7 2.4 Ekonomická kriminalita Ekonomická kriminalita je také velmi často označována jako kriminalita bílých límečků. Jelikož ekonomickými trestnými činy dle Doporučení Rady Evropy jsou celní trestné činy, počítačové trestné činy, kartelové trestné činy, podvodné praktiky a zneužívání hospodářské situace nadnárodními společnostmi, falešné firmy, falšování záznamů o bilancování společnosti, trestné činy spojené s účetnictvím, podvody vztahující se k hospodářské situaci a společnému kapitálu společností, podvádění spotřebitelů, podvodné získávání dotací, podvody ke škodě věřitelů, finanční trestné činy, vyhýbání se placení sociálních dávek ze strany podniků, burzovní a bankovní trestné činy, trestné činy proti životnímu prostředí 8, můžeme vzhledem k obsahu, který vymezuje Doporučení ministrů Rady Evropy, říci, že je téměř totožný s hospodářskou kriminalitou. Lze tedy konstatovat, že hospodářská a ekonomická kriminalita jsou synonyma jednoho a téhož protiprávního jevu. Pojem hospodářská kriminalita je užíván zejména v České republice, zatímco v zahraničních pramenech je typičtější pojem ekonomické kriminality." 9 7 Kratochvíl, V.: Sborník z mezinárodního ské. AUBI No.225, Masarykova univerzita v, 1999, s. 35 8 Doporučení výboru ministrů Rady Evropy č. R(81)12 9 Chmelík, J., Hájek, P., Nečas, S. Úvod do hospodářské kriminality. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, s. 23 10

3 Historický vstup do problematiky od roku 1950 Vůbec první třídění trestných činů má svůj počátek již v druhé polovině 18. století. Již tehdy bylo rozděleno na hledisko formální a materiální. Trestní právo je ovlivňováno mnoha faktory, mezi ty nejdůležitější řádíme ekonomické, politické i sociální. Vývojem času došlo ke změnám v podobě kategorizace a klasifikace trestných činů. Samotné vymezení trestného činu prošlo mnoha úpravami, což není nic překvapující vzhledem k jeho vývoji v čase. Zákon č. 86/1950 Sb. v 148 definuje trestný čin Zkrácení a ohrožení daně, jedná se o velice podobné vymezení jako je tomu v současně platné úpravě, avšak dnes již se tento značně rozrostl k vzhledem k vyspělosti a dalšímu rozvoji lidstva a dochází tedy k páchání daňových trestných činů v mnohem větším rozsahu, který vůbec nereflektoval zákon č. 86/1950 Sb. Tento zákon velice kladl důraz na jakékoli překročení státních hranic, jak tomu bylo v 149 odst. 1 Kdo v úmyslu zkrátit daň dopravuje zboží přes celní hranici a je přitom opatřen zbraní, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta a trestem peněžitým. 10 Vzhledem k tehdejšímu režimu, kdy téměř veškerý majetek byl v rukou státu a bylo zakázáno svobodné soukromé podnikaní jak je známe dnes, v podstatě nedocházelo ani k trestným činům daňovým. O tom svědčí i fakt, že trestní zákon č. 86/1950 Sb., věnoval problematice zkrácení a ohrožení daně pouze malou část legislativy. Zákon č. 140/1961 Sb., již značně rozšířil v oddílu třetím trestné činy proti měně a trestné činy daňové, daleko rozsáhleji se věnuje padělání a pozměňování peněz. K takové situaci muselo dojít vzhledem k vývoji společnosti a k objevování se nových trestných činů. Na rozdíl od předchozí právní úpravy bylo také uvedeno, jaké jednání je trestné v oblasti daňových trestných činů, které jsou obsaženy až v zákoně č. 140/1961 Sb. a to v 147 až 148b. Je zde jasně vidět výsledek činnosti zákonodárce, když v zákoně č. 140/1961 Sb., došlo k zavedení dalších trestných činů, což bylo odrazem zájmu státu na ochraně společnosti. Spolu se změnami, které nastaly vždy s účinností jednotlivého trestního zákona došlo k jeho rozšíření a tím i k označení většího spektra jednání, které bylo postihnutelné při jeho spáchání pachatelem. S účinností nového trestního zákoníku, došlo ale již k jeho zúžení, bylo nutné stará a již neaktuální ustanovení zákona zrušit, či pozměnit. Nebylo možné obsah zákona stále pouze rozšiřovat, to by vedlo k nadbytečnému počtu ustanovení. 10 Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon 11

S rozvojem společnosti a s ohledem na rozšiřování trestné činnosti v průběhu několika desítek let je tedy samozřejmé, že došlo k rozšíření spektra trestných činů zejména v oblasti daňových trestných činů, kdy velikým mezníkem byl rok 1989, po kterém došlo ke změně nedemokratického režimu a tedy ke vzniku možnosti volného a svobodného podnikání. 12

4 Trestný čin podvodu Podle 209 odst. 1 tr. zákoníku se trestného činu resp. přečinu podvodu dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Odstavec první citovaného ustanovení tr. zákoníku upravuje tzv. základní skutkovou podstatu, v dalších odstavcích (2 5) jsou upraveny tzv. kvalifikované skutkové podstaty s různě odstupňovanými znaky podle závažnosti. Dle odstavce druhého se tento znak vztahuje k osobě pachatele ( byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán ), v odstavci třetím je tímto znakem způsobení větší škody, v dalších odstavcích se jedná o znaky vztahující se k osobě pachatele (dle odst. 4 písm. a/ spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny nebo dle písm. b/ spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo dle písm. d/ způsobí-li takovým činem značnou škodu, příp. dle odst. 5 písm. a/ způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu atp. Na podvodu mohou být zainteresovány celkem čtyři osoby : pachatel, osoba jednající v omylu, osoba poškozená a osoba obohacená. 4.1 Objekt Nejvýstižnější způsob z mého pohledu je vymezení objektu jako společenských zájmů a vztahů chráněných trestním zákoníkem. V případě trestného činu (přečinu) podvodu se nepochybně jedná o zájem společnosti na ochraně vlastnických vztahů, na svobodném nakládání s vlastním majetkem. Těmto vztahům trestní právo poskytuje ochranu a jejich porušení sankcionuje. Trestní právo však nechrání všechny společenské vztahy upravené jinými právními odvětvími. Ve vztahu k ostatním právním odvětvím je trestní právo krajním prostředkem zajišťujícím zachovávání nejvýznamnějších právních norem ostatních právních odvětví. Tak například ustanovení 152 o trestném činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi chrání prostředky trestního práva nejdůležitější společenské vztahy upravené autorským (občanským) právem. Na druhé straně má zvyšování účinnosti mimotrestních norem velký kriminálně preventivní význam v tom smyslu, že vytváří zábrany páchání 13

trestných činů a vyznačuje se antikriminogením působením. 11 V oblasti trestního práva se jedná o tzv. zásadu subsidiarity, která je upravena v ustanovení 12 odst. 2 trestního zákoníku tak, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. 4.2 Objektivní stránka Jedná se o další znak skutkové podstaty trestného činu. V principu jde o způsob spáchání trestného činu a jeho následky. U objektivní stránky rozeznáváme obligatorní a fakultativní znaky trestného činu, mezi obligatorní znaky řadíme jednání, následek trestného činu a příčinný vztah mezi jednáním a následkem. Obligatorní znaky skutkové podstaty musí být dány vždy, jinak nemůže být naplněna skutková podstata trestného činu (přečinu) a s takovým jednáním nemůže být spojována trestní odpovědnost, opakem jsou znaky fakultativní, které musí být naplněny pouze tehdy, pokud jsou v příslušné skutkové podstatě výslovně vyjádřeny. Jsou jimi hmotný předmět útoku, doba spáchání trestného činu, místo trestného činu, prostředek trestného činu, zvláštní způsob spáchání. 12 Důležitá skutečnost v závislosti na trestný čin je, aby byla způsobena škoda nikoli nepatrná, jinak v opačném případě není naplněna skutková podstata trestného činu a tedy se nejedná o trestný čin, ale může jít o přestupek. V 89 odst. 11 trestního zákona byl upraven rozsah škody způsobené trestným činem podle jednotlivých kategorií škod. Dle trestního zákoníku je úprava v 138 odst. 1 a dělí se následovně: škoda nikoli nepatrná - nejméně 5 000 Kč škoda nikoli malá nejméně 25 000 Kč větší škoda - nejméně 50 000 Kč značná škoda - nejméně 500 000 Kč škoda velkého rozsahu - nejméně 5 000 000 Kč 11 Novotný, O, - Dolenský, A, - Jelínek, J. Vanduchová, M.: Trestní právo hmotné. I. Obecná část. 3. Vydání, Codex, Praha, 1997, str. 77 12 ást, 1. vydání, Linde Praha a.s., 2003, str. 143-145, 171-172. 14

Za škodu na cizím majetku se považuje nejen škoda skutečná (dammum emergens), ale také i ušlý zisk (lucrum cessans) 13 Objektivní stránkou trestného činu (přečinu) podvodu dle 209 odst. 1 tr. zákoníku je tedy takové jednání pachatele, kterým uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a dále pak následek v podobě způsobení škody nikoli nepatrné na cizím majetku, přičemž takto popsané jednání a následek musí být propojeny příčinnou souvislostí. 4.3 Subjekt Subjektem trestného činu jsou znaky charakterizující osobu pachatele. Dle českého trestního zákoníku se jedná o : fyzickou osoba, která je v době činu příčetná dovršila patnáctý rok věku je rozumově a mravně vyspělá, jde-li o mladistvého pachatele provinění, podle okolností jde o osobu charakterizovanou zvláštními znaky (tzv. konkrétní subjekt, tzv. speciální subjekt, tzv. vlastnoruční delikty). 14 Aby byla naplněny znaky skutkové podstata trestného činu ohledně subjektu, musí první tři podmínky být současně naplněny, následující dvě podmínky už záleží případ od případu. Novinkou v oblasti trestního práva je zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti od 1.1.2012, který nám zavádí trestně právní odpovědnost také právnických osob. S tímto zákonem přišly i nové druhy trestů a ochranných opatření 15 odst. 1, Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze tyto tresty zrušení právnické osoby propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, 13 Usnesení Nejvyššího soudu 3 Tdo 151/2012-20 14 Jelínek, J. a kolektiv: Trestní právo hmotné. Obecná část, z ást, 2. vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 182 15

zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku. 15 Definice pachatele je upravena v trestním zákoně v 9 odst. 1, Pachatelem trestného činu je, kdo trestný čin spáchal sám 16, kdežto zákon č. 40/2009 Sb. 22 odst. 1 již uvádí rozšířenější definici, kdo je pachatelem trestného činu. Důležitá úprava je ve znění Pachatelem trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná 17 Zde si musíme povšimnout důležité úpravy ve smyslu, že v trestním zákoně se definoval pachatel pouze jako ten, kdo trestný čin spáchal sám, avšak dle trestního zákoníku je trestné také jednání, ale i pokus spáchat trestný čin a jeho příprava, což je nyní uvedeno jasně a konkrétně přímo v prvním odstavci 22 trestního zákoníku. 4.4 Subjektivní stránka Subjektivní stránku trestného činu rozdělujeme opět na stránku obligatorní a fakultativní, mezi jediný obligatorní znak řadíme zavinění, které je ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Úmysl (dolus) rozdělujeme na dvě formy, a to úmysl přímý (dolus directus) a úmysl nepřímý eventuální (dolus eventualis). O úmyslném zavinění hovoříme tehdy, když pachatel věděl, že způsobem uvedeným v trestním zákoně poruší nebo ohrozí nebo alespoň může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, a chtěl takové porušení nebo ohrožení způsobit. 18 Řešeno úpravou zákona č. 40/2009 Sb. 15 odst. 1, jedná se o úmysl přímý, druhá možnost je úmysl nepřímý, který je uveden v zákoně č. 40/2009 Sb. 15 odst. 2, věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. 19 Jestliže dojde pachatelem ke spáchání trestného činu, tak za stejných podmínek u úmyslu přímého bude hodnocen jako vyšší stupeň zavinění, než u úmyslu nepřímého. 15 Zákon č 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim 16 Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon 17 Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník 18 Jelínek, J. a k ást, 2. vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 218 19 Jelínek, J. a k ást, 2. vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 218 16

Další forma zavinění je nedbalost (culpa). Opět rozlišujeme, zda jde o zavinění z nedbalosti, tj. jestli pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. 20 V tomto případě se jedná o nedbalost vědomou, která je uvedena v 16 odst. 1 písm. a zákoně č. 40/2009 Sb. trestního zákona, v 16 odst. 1 písm. b téhož zákona je upravena nedbalost nevědomá, tj. když pachatel nevěděl, ze svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. 21 U každého trestného činu, aby byla naplněna jeho skutková podstata, musí být dáno zavinění. Zásada odpovědnosti za zavinění je jednou ze základních zásad trestního práva hmotného. 22 U Fakultativních znaků již není nutnost jejich naplnění, nevyskytují se ve veškerých skutkových podstatách, protože nejsou povinné, jsou jimi například pohnutka, co vedlo ke spáchání trestného činu a cíl, čím chtěl pachatel dosáhnout při trestné činnosti. Podle 13 odst. 2 tr. zákoníku k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Na tomto principu je vybudována i skutková podstata trestného činu (přečinu) podvodu z hlediska zavinění se jedná o trestný čin (přečin) zavinění úmyslný. Toto bez výhrad platí v případě základní skutkové podstaty. V této souvislosti je ovšem vhodné zmínit ustanovení 17 tr. zákoníku, upravující zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující. Dle citovaného ustanovení k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne a) jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, že trestní zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, nebo b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní pachatel věděl. 20 Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník 21 Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník 22 Jelínek, J. a kolektiv: Trestní ást, 2. vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 207 17

5 Trestný čin zkrácení daně Ke trestnému činu zkrácení daně dochází ve spojení s podnikatelskou činností, v rámci hospodářské soutěže, odvádění daní atd., trestný čin zkrácení daně upravuje zákon č.40/2009 Sb. trestního zákoníku ve své hlavě VI trestné činy hospodářské, díl druhý, v paragrafu 240 a následující. Podstatou tohoto trestného činu je, že pachatel jedná tak, aby příslušný orgán vyměřil daň (povinnou platbu) nižší, než je zákonem určená výše, anebo daň (povinnou platbu) nevyměřil vůbec. O uvedený trestný čin se nejedná v případě, kdy daňový subjekt daňové přiznání podal, daň v něm deklaroval ve správné výši, ale následně ji neuhradil. Posledně uváděné jednání může být posuzováno a tedy i sankcionováno pouze v režimu zákona o správě daní a poplatků. 5.1 Objekt Objektem trestného činu zkrácení daně je zájem na ochraně správného odvedení daně, poplatku a podobné povinné platby. 23 Jde o zájem na kontrole daní a zájem státu, aby docházelo k řádnému odvádění daní, což tvoří vysoké procento státního rozpočtu. 5.2 Objektivní stránka Objektivní stránka spočívá v samotném jednání, kdy dochází k porušení normativních právních aktů, jednání, které není státem dovoleno, překročení státem chráněných zájmů. V konkrétním případě pachatel spáchá trestný čin zkrácení daně tím, že zkrátí daň, clo, pojistné na sociálním zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek, či vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb. V podstatě dochází k tomu, že pachateli je vyměřená určitá výměra k odvedení daně a on si vyměří nebo sníží nedovolenými prostředky, či ji neodvede vůbec. Dle trestního zákoníku, který nám vymezuje trestný čin zkrácení daně je trestné zkrácení daně čí jiné povinné platby ve větším rozsahu, tj. V rozsahu 50 000Kč. 24 Definice výše škody je stanovena v zákoně č. 40/2009 Sb. 138 odst. 1. v 240 odst. 1 téhož zákona je také 23 Jelínek, J. a kolektiv: Trestní právo hmotné. obecná ást, 2.vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 643 24 Jelínek, J. a kolektiv: Trestní právo hmotné. ob ást, 2. vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 644 18

řečena výše trestu za spáchání trestného činu zkrácení daně, a to odnětí svobody na šest měsíců až 3 léta nebo zákazem činnosti, platí pro viz výše uvedené skutečnosti zkrácení daně, v následujících odstavcích 2 a 3 jsou rozvinuty tresty s větším potrestáním a odnětím svobody až na 10 let. Nesmíme zapomínat, že každý trestný čin při jeho kvalifikaci budeme postupovat individuálně a bude vždy záležet na konkrétní situaci a okolnostem. Dříve byla úprava uvedena v 148 trestního zákona, tento paragraf měl odstavce 4, v dnešní účinné právní úpravě trestního zákoníku má již 3, protože druhý odstavec trestního zákona byl včleněn do odstavce prvého. Trestní zákon také uváděl ve svém prvním odstavci ve vymezení trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři roky odnětí svobody a také peněžitý trest. Peněžitý trest již nebyl použit v trestním zákoníku. Další změnou byla provedena v odstavci dvě, kdy byla výše odnětí svobody z jednoho roku až na osm let potrestání pachatele navýšena na dvě léta až osm let. Poslední změna byla provedena v odstavci 4 trestního zákona, tam byla výše trestu odnětí svobody na pět až dvanáct let při spáchání činu velkého rozsahu zmírněna na odnětí svobody ve výši pět až deset let. Z toho vyplývá, že zákonodárce při úpravě délky sazby odnětí svobody, zvýšil nejnižší hranici trestu pro trestné činy značného rozsahu a naopak u trestného činu velkého rozsahu ponížil vyšší hranici z dvanácti na deset. Z mého pohledu zřejmě zákonodárce zvolil takové úpravy možná z důvodu vyššího výskytu trestných činů značného rozsahu a naopak nemuselo tolik docházet k trestným činům velkého rozsahu, či dvanácti-letý trest už se zdál být neadekvátní. Zajímavostí je, když se pachatel dopustí trestného činu zkrácení daně, bude probíhat řízení u věcně a místně příslušného soudu prvního stupně a když pachatel v průběhu řízení, ještě před vyhlášením rozsudku splní svoji povinnost, tak zaniká jeho trestní odpovědnost. Podle mého názoru, by takový postup byl možný jen do určité finanční částky a za předpokladu, že by bylo prokázáno, že došlo k pochybení, ovšem většinou dochází k takovému jednání úmyslně a vzhledem k tomu, že trestný čin zkrácení daně je nejčastější druh hospodářské kriminality, tak s tímto ustanovení osobně nesouhlasím a postih by tam měl být vždy, i v případě, že pachatel dodatečně svoji povinnost splní, tak pouze zmírnit jeho potrestání, avšak za situace, že k takovému jednání dojde úmyslným jednáním. 5.2.1 Sankce dle DŘ Pokuta za opožděné tvrzení daně - nejméně 500 Kč. 19

Úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Penále daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo1 %, je-li snižována daňová ztráta. 25 5.3 Subjekt Pachatelem může být kdokoli. Tedy nejen subjekt daně, poplatku a podobné povinné platby, ale ten, kdo svým úmyslným jednáním způsobí zkrácení daně poplatku a podobné povinné platby. 26 Subjektem, neboli pachatelem může být fyzická i právnická osoba provozující podnikatelskou činnost, jedná se i o osobu, která nemá oprávnění k podnikaní, nebo nikdy neměla, pachatelem taktéž může být subjekt živnostenského oprávnění, jestliže překračuje předmět svého podnikání. 27 Může jím být též například daňový poradce podnikatele, zde záleží také na situaci, jestli daňový poradce jedná sám na sebe a dopustí se trestného činu podvodu bez vědomí podnikatele nebo se dopouští společné trestné činnosti společně s podnikatelem, to už by bylo klasifikováno jako spolupachatelství. 5.4 Subjektivní stránka Pro subjektivní stránku trestného činu je, jak již jsem zmiňoval výše, vyžadován úmysl. Trestní zákon zmiňoval ve svém paragrafu 3 odst. 3 K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti 28 trestní zákoník má úpravu řešenou v paragrafu 13 odst. 2 K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. 29 Trestní zákoník už bere 25 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád 26 Jelínek, J. a kolektiv: Trestní právo hmotné. obecná část, zvláštní ást, 2.vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 644 27 Jelínek, J. a kolektiv: Trestní právo hmotné. obecná část, zvláštní ást, 2.vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 653-654 28 Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon 29 Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník 20

v úvahu k trestní odpovědnosti, což je značně konkrétnější, než pouze jako tomu bylo v trestním zákoně, kde bylo uvedeno k trestnosti činu. V praxi k velmi časté trestné činnosti dochází při odvádění DPH. Hlavními aktéry jsou obchodní společnosti, které jsou plátci DPH, dochází velmi často k situacím, kdy jedna obchodní společnost vystaví fakturu na vyšší částku a sama pak uvádí fakturu nižší. První obchodní společnost pak dostane při vrácení daně pochopitelně větší částku na DPH než skutečně měla dostat. Často ve stavebnictví také dochází k situacím, kdy na jedné straně vystupuje obchodní společnost jako prodejce a zároveň plátce DPH a na straně druhé fyzická osoba nebo právnická osoba, která je také plátce DPH, jako kupující. Kupující si koupí zboží, například stavební cihly, na které se vztahuje sazba DPH 20%, ale kupující se domluví s prodávajícím, aby mu fiktivně napsal, že mu provede také realizaci, v našem případě postavení zdi z cihel, které si kupující koupil. Jelikož na prodej zboží v našem případě je základní sazba 20%, tak při provedené práci se bude na naše cihly vztahovat už jen 14% sazba DPH. Největší problém spatřuji v tom, že takové případy jsou velmi spatně odhalitelné a v některých případech není v lidské moci, aby odhaleny byly. Také velký problém jakékoli prokazatelnosti je v oblasti informačních technologií, programátoři, jelikož materiál hmotný nemají v podstatě žádný, tak si mohou za práci naúčtovat mnohonásobně více hodin a s dotyčným objednatelem být domluven na vystavení faktury na vyšší částky, za které pak dostane zpět vyšší DPH. Osobně si myslím, že v této oblasti podnikaní je veliká možnost k daňovým únikům, protože prokazatelnost mi přijde jako nemožná a neprokazatelná, je to samozřejmě také dáno tím, že jde o tak specifický obor, a tedy pochopitelnost je pouze pro velmi malé množství lidí. 5.5 Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení Upravuje trestní zákoník v 243 odstavci 1 Kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně, a hrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné stanovení daně jinému nebo její vymáhání od jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. 30 a odstavci 2 Odnětím svobody na 30 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 21

jeden rok až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu. 31 31 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 22

6 Příčiny a prevence protiprávního jednání 6.1 Příčiny Velký mezník ohledně příčin protiprávního jednání znamenaly události v roce 1989, kdy došlo ke změnám politickým a tím pádem i ekonomickým a společenským. Do té doby v podstatě neexistoval vztah k soukromému vlastnictví. Po tomto roce se začal privatizovat státní majetek, byla provedena malá a velká privatizace a realizován přechod majetku do vlastnictví soukromoprávních subjektů. Tím se vytvořily podmínky pro vykonávání podnikatelské činnosti. Podmínky za kterých byl převáděn státní majetek vedly také k páchání trestné činnosti, jako například při privatizaci státního majetku za participace zahraničního kapitálu. V tomto ohledu byla nedostatečná trestněprávní ochrana ekonomiky, došlo k nedostatečné reakci na uvedenou polistopadovou změnu režimu. Nedostatečná ochrana byla také kvůli tomu, že skutkové podstaty trestných činů nebyly formulovány konkrétně, ale pouze obecně. V této oblasti právního vědomí byl veliký problém představit si, co vlastně bylo trestné. Samotný justiční systém měl problémy s aplikací práva v některých oblastech, protože neměl s tímto trestním jednáním žádné zkušenosti, proto také docházelo v trestním řízení ke zdlouhavým průtahům. Další příčinou byl také fakt, že s otevřením hranic naší republiky došlo ke vstupu pachatelů organizovaného trestného činu, kdy například odhalování organizované skupiny lidí je složitější i s ohledem na to, že tyto osoby páchaly trestnou činnost již v jiných státech a tak měly bohaté zkušenosti. V devadesátých letech docházelo k páchaní trestné činnosti v oblasti tzv. praní špinavých peněz, v průběhu vývoje hospodářské kriminality se velice začal rozvíjet trestný čin zkrácení daně, který je bohužel i dnes velice aktuální. Díky nejednoznačnému výkladu zákonů je stále veliká možnost pro páchání trestných činů, a to nejen v oblasti hospodářské kriminality. Další problém nastal v souvislosti se společenskými změnami v oblasti nezaměstnanosti. Tento problém se dříve vůbec nevyskytoval a záleží také na tom, zda se jedná o nezaměstnanost dobrovolnou nebo nedobrovolnou. U nezaměstnanosti nedobrovolné dochází ke ztrátě perspektivy, sebezlepšování, ztrát motivace, vede také ke vzniku závislosti na drogách, velice častý je i výskyt alkoholismu a v neposlední řadě vede i k páchání sebevražedného 23

jednání. 32 Majetkové trestné činy mají právě proto původ často v nezaměstnanosti, pachatelé často nemají skoro žádný finanční příjem a chtějí si ho trestnou činností opatřit, případně vylepšit a tak být minimálně na stejné sociální úrovni, jakou měli před ztrátou zaměstnání. Zajímavostí je také určitě jednání osob nemajetných, tedy bezdomovců, kteří úmyslně páchají trestné činy, a to i proto, aby mohli nastoupit do výkonu trestu. Nejčastěji se tak děje v zimním období, příčina tohoto jednání je často v tom, aby nemuseli přespávat na ulici a měli poskytnutou jakousi ochranu v podobě pobytu ve věznici. 6.2 Prevence Vzhledem k velkému problému v oblasti hospodářské kriminality je žádoucí, aby docházelo ke zvyšování ochranných prostředků vůči hospodářské kriminalitě, bohužel nebyla zatím uzákoněna jednotná koncepce preventivních opatření k výše zmíněné kriminalitě. Její vznik do budoucna je velice žádoucí a to proto, aby byla státem stanovena základní pravidla působení v hospodářské oblasti a byly vytvořeny dostatečné možnosti pro úpravu výkonu kontroly při realizaci podnikatelských aktivit. Samozřejmě při tvorbě preventivních opatření je nutné nejdříve vycházet ze stávajících příčin hospodářské kriminality a na základě toho je to pak možné vytvořit příslušná opatření v ekonomické oblasti, v oblasti organizačně technické a také společensko-sociální oblasti. Jde především o vytvoření jednotného systému, který bude primárně efektivní a bude sloužit společnosti, a to jak v oblasti legislativní, tak i v kontrolní sféře. V roce 2001 byla přijata značná novela trestního řádu v rámci trestněprávní legislativy pro orgány činné v trestním řízení. Došlo ke zjednodušení postupů při výkonu operativních prostředků, zajišťovacích opatření a možnosti poškozeného domoci se náhrady majetkových škod. Dále došlo k přijetí zákona o praní špinavých peněz a zákona o správě státního majetku. Účinnost nového trestního zákoníku ke dni 1.1.2010 nám rozšiřuje řadu skutkových podstat hospodářských a majetkových trestných činů, ovšem z mého pohledu považuji za velice důležitou změnu spočívající v tom, že došlo k rozšíření možnosti udělení peněžitého trestu a 32 Kuchta, J. a kolektiv: Kriminologie II. část. Brno, Masarykova Univerzita, 2002, str. 50 52. 24

zabrání majetku získaného trestnou činností. 33 Do této doby pachatelé, kteří získali peněžité prostředky například v podobě daňového úniku, či jinou závažnou trestnou činností, tyto použili k zaplacení kauce a svého zajištění při stíhání na svobodě. Nutno dodat, že často takto získali vysoké částky v řádech desítek i stovek milionů korun a neváhali je použít k útěku do země, která pachatele do naší republiky nevydává.. Často také docházelo ze strany pachatelů k uplácení pracovníků státní správy, svědků atd. Z toho důvodu velice kvituji možnosti propadnutí majetku a zabrání věcí získaných trestnou činností, která je uvedena v 66, resp. 101 zákona č. 40/2009 Sb. Další změnou ve spojitosti s novým trestním zákoníkem je schválení zákona o trestně právní odpovědnosti právnických osob. Tento zákon byl přijat v roce 2011, a došlo tím k prolomení zásady individuální trestní odpovědnosti pouze fyzických osob. Důležitou roli hrají kontrolní orgány působící mimo oblast trestního práva, které mají preventivní úlohu, jejich funkcí je rychlost, neustálá reakce a přizpůsobení novým jevům v hospodářské kriminalitě.jsou jimi orgány finanční správy, živnostenské úřady, inspekce a inspektoráty, instituce pro ochranu hospodářské soutěže, komise pro cenné papíry. 34 Spatřuji ovšem další problém v institutu povinné mlčenlivosti ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení. Když například finanční úřady narazí při své kontrolní činnosti na trestné činy, tak jejich oznamovací povinnost se vztahuje pouze na daňové trestné činy. Došlo také k možnosti porušení mlčenlivosti advokátů a notářů k podezřelým obchodům svých klientů. Za účelem daňové trestné činnosti se doporučovaly následující preventivní opatření: ztížit dostupnost živnostenských oprávnění, zápisů do obchodního rejstříku bez řádného prověřování adres s místy podnikání (částečně splněno úpravou obchodního zákoníku), omezit možnost provádět platby v hotovosti v neomezené výši zavedením povinného bezhotovostního styku (splněno přijetím zákona o bezhotovostním 33 Jelínek, J. a kolektiv: Trestní právo hmotné. obecná část, zvláštní ást, 2.vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 435-436 34 Jelínek, J. a kolektiv: Trestní právo hmotné. obecná část, zvláštní ást, 2.vydání, Linde Praha a.s., 2010, str. 435-437 25

platebním styku, v 4 odst. 1 je stanoveno Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR je povinen provést platbu bezhotovostně 35, zabránit nebo omezit podnikání osob, které nejsou bezúhonné, které se opakovaně dostaly do úpadku, které neuhradily své závazky vůči státu (částečně splněno úpravou živnostenského zákona a dalších zákonů upravujících výkon jiných výdělečných činností), zvýšit povinný základní kapitál u společností s ručením omezením cca na jeden milion korun, prolomit povinnost mlčenlivosti pracovníků finančních úřadů vůči orgánům činným v trestním řízení ( částečně splněno novelou 8 TrŘ), omezit daňové úniky kolkováním lihu a lihovin (splněno), nadměrné odpočty DPH na výstupu vracet až po úhradě do státního rozpočtu, zavést povinnost vystavovat doklady na poskytnutá plnění (registrační poklady) příslušný zákon byl přijat v roce 2006, v roce 2007 na podmět nové vlády byl opět zrušen), zavést povinnost prokazovat nabytí peněz v případech získání majetku a vkladů do podnikaní, v případě vykazování ztráty po dobu delší jak 5 let zrušit obchodní společnost z úřední povinnosti, řešit problém zneužívání ropných a lihových produktů nezatížených spotřební daní. 36 Doporučení Rady Evropy č. R (96) 8, také reaguje na problematiku prevence kriminality a její omezování: a iny. anské právo. 35 zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti 36 Marešová, A., CEJP, M. Úmyslné krácení daně analýza vybraných trestných činů a jejich pachatelů. Praha : IKSN, 1999, s. 28-31, s 98. 26

skou krimi - leními. pravu. t, aby tak kompeten ské kriminality. nována náležitá pozornost. Pravidla upravující inu. itou dobu. l zahrnovat diskvalifika inku. 37 37 Doporučení Rady Evropy č. R (96) 8. 27

7 Stav vybraných skutkových podstat trestných činů ve statistických údajích Do statistických údajů v České republice se promítá odlišné členění druhů hospodářské kriminality ve statistikách Ministerstva vnitra ČR A Ministerstva spravedlnosti ČR, což vede ke špatnému porovnání, jelikož Při analýze statistických údajů v České republice se problém s vymezením pojmu hospodářská kriminalita odráží zejména v odlišném členění jednotlivých druhů kriminality ve statistikách Ministerstva vnitra ČR, resp. Policejního Prezidia ČR, (policejní statistiky) a Ministerstva spravedlnosti ČR (statistické údaje státních zastupitelství a soudů), což vedle jiných faktorů do značné míry znesnadňuje jejich srovnávání. 38. Ve statistikách hospodářské kriminality nejsou uvedeny všechny hospodářské trestné činy, jde o absenci trestných činů jako je trestný čin podvodu, trestný čin zpronevěry a jiné trestné činy. Proto pro naše potřeby ve vztahu k hospodářské kriminalitě je pro nás lepší použití policejních statistik, které nezahrnují do hospodářské kriminality pouze trestné činy obsažené v hlavě VI. trestního zákoníku, ale obsahují též další trestné činy jako jsou trestný čin úplatkářství, trestný čin pojistného podvodu a některé další trestné činy. Naopak je také potřeba zmínit, že někdy se do statistických údajů zahrnují trestné činy, které neřadíme mezi trestné činy z oblasti hospodářské kriminality, jelikož ne každý případ například trestného činu úplatkářství lze do této oblasti zahrnout. Statistické údaje nám také zkresluje situace spočívající v tom, že často dochází k poškození jednotlivců přímo, jako je tomu například u deliktů daňových. Jde tu primárně o to, že samotní poškození si ani neuvědomují, že se stali obětí hospodářské kriminality. 39 Velice mě zaujal takový pohled na hospodářskou kriminalitu, při 38 Nett, A.: nové jevy v hospodářské kriminalitě, sborník z mezinárodní konference konané na PrF MU v Brně v únoru 2005. AUBI 290, Masarykova univerzita Brno, 2005, s. 66 39 Nett, A.: nové jevy v hospodářské kriminalitě, sborník z mezinárodní konference konané na PrF MU v Brně v únoru 2005. AUBI 290, Masarykova univerzita Brno, 2005, s. 65 67. 28

kterém je v některých případech veřejností vnímána pozitivně: Šikovný podnikatel, který dokáže přelstít stát na daních. 40 Policejní statistiky 41 Statistické údaje zjištěných trestných činů Statistiky jsou uváděny obecně na hospodářskou kriminalitu a dále na trestný čin zkrácení daně. Hospodářská kriminalita za rok 2010: 382 no trestných 28 371 no trestných 13 nost 47,2 % et ovaných osob 14 453 né né - ) Trestná innost ového charakteru byla i v roce 2010 charakterizována emi oblastmi: Falšování a fiktivní vystavování faktur ní ové trestné iny, jako je nelegální dovoz tabáku a výroba ování ropných a lihovin a jejich prodej bez odvedení ební. U pohonných hmot (a v poslední k nim istupují obchody s emisními povolenkami) dochází i k m s neodvedeným ádech. ení takzvaných obchodních es které jsou realizovány fiktivní dovozy a vývozy na átku bezcenného. elektro odpad, kovový šrot), které následně firmy zhodnocují a tak navyšují DPH, toto zboží je pak nebo ních je požadováno vrácení takto navýšené idané hodnoty, která ovšem nikdy nebyla odvedena. Skupiny zabývající se vývozy nadhodnoceného zboží od roku 2000, přitom narůstá výše škod a rozšiřuje se počet 40 Nett, A.: nové jevy v hospodářské kriminalitě, sborník z mezinárodní konference konané na PrF MU v Brně v únoru 2005. AUBI 290, Masarykova univerzita Brno, 2005, s. 67. 41 www.mvcr.cz 29

subjektů páchajících tuto trestnou činnost. 7.1 Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. a jeho účinky na statistiku kriminality Od 1. 1. 2010 nabyl innosti. 40/2009 Sb., trestní inášející v oblasti trestního práva adu změn, které se zobrazují i do policejní kriminální statistiky. S účinností trestního zákoníku vzniklo 43 nových skutkových podstat a značná část paragrafů byla upravena. Došlo ke změně definice trestného inu, opouští se materiální pojetí trestného inu a nadále se neposuzuje jeho enská nost. Trestní zákoník nyní jedná s formálním pojetí trestného inu. Definuje trestný in jako protiprávní in, který zákon za trestný í a který vykazuje znaky v takovém zák uvedené. Nedošlo striktně k pojetí formálním, ale toto pojetí je nadále upravováno materiálním korektivem který stanoví, že trestní dnost právní sledky s ní spojené lze ovat ípadech ensky škodlivých. Trestní zákoník zavedl rozdělení trestných na iny. Trestní zákoník vymezuje iny jako nedbalostní trestné iny a z úmyslných ty trestné iny, na které tento zákon stanoví trest tí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let. Celkovou kriminalitu ed a po nabytí innosti trestního zákoníku nelze tudíž srovnávat. Kontinuální porovnávání statistik kriminality v celém jejich rozsahu by nebylo korektní. Porovnávány by byly iny, jejichž znaky nejsou totožné. Pojem ná no) proto po vzoru britské policejní statistiky nahrazujeme pojmem registrovaná kriminalita (registrováno), v grafickém ení bude na odlišena i ena. 30

8 Vývoj hospodářské trestné činnosti v ČR v letech 2005 až 2010 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 PACHATELÉ 28025 26500 22668 17691 15627 14453 SKUTKY 43882 39473 37981 32474 29774 28371 Vývoj trestného činu zkrácení daně v letech 2005 až 2010 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 PACHATELÉ 579 527 476 515 500 545 SKUTKY 602 441 534 725 574 601 31

9 Porovnání se zahraniční úpravou Pro porovnání s Českou republikou jsem si zvolil Slovensko, jelikož můj vztah k tomuto státu je velice kladný a obě naše země mají také rozsáhlý společný vývoj, a to jak z hlediska historie, tak i současnosti. Pro porovnání jsem si také záměrně vybral Slovensko i z toho důvodu, že trestně právní úprava obou státu vychází ze stejného základu. Na Slovensku je nyní účinný od 1.1.2006 trestní zákon č. 300/2005 Z.z., stejné znaky s naším trestním zákoníkem jsou v něm v podobě formálního pojetí trestného činu a v podobě kategorizace na přečiny a zločiny, avšak slovenský trestní zákon nahlíží na přečiny jako na úmyslné trestné činy. Při tvorbě trestního zákona na Slovensku byla současně provedena i úprava trestního řádu, na rozdíl od České republiky, kde byly tyto kroky provedeny samostatně. Slovenský trestní zákon má uspořádání dle důležitosti trestných činů, které je následující: Hlava I trestné činy proti životu a zdraví Hlava II trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti Hlava III trestné činy proti rodině a mládeži Hlava IV trestné činy proti majetku Hlava V trestné činy hospodářské Hlava VI trestné činy obecně nebezpečné a proti životnímu prostředí Hlava VII trestné činy proti republice Hlava VIII trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných Hlava IX trestné činy proti jiným právům a svobodám Hlava X trestné činy proti brannosti, proti civilní službě, proti službě v ozbrojených 32