Data a telekomunikace Dial-up, ISDN, DSL, VoIP 0 7 rka Vavre 0 0kov 0 3stav informatiky, FPF SU Opava http://fpf.slu.cz/~vav10ui Posledn aktualizace: 1. srpna 2011
Shannon 0 1v teor іm Strop pro maxim ln rychlost p 0 0enosu Claude Elwood Shannon C zakladatel modern teorie informace 6 7Aby bylo mo 0 6n і rekonstruovat (na c lov і stanici) spojit 0 5 frekven 0 0n ї omezen 0 5 analogov 0 5 sign l ze vzork 0 1, mus b 0 5t vzorkov n s frekvenc alespo dvakr t vy 0 8 0 8 ne 0 6 je maxim ln frekvence tohoto sign lu p 0 0i p 0 0enosu. d 0 1sledkem je ohrani 0 0en maxim ln dosa 0 6iteln і rychlosti p 0 0enosu, a to 0 8 0 0kou p sma kvalitou sign lu ale nez vis na pou 0 6it і technologii (v 0 0etn ї modulace)
Shannon 0 1v teor іm Vzorec: max(rychlost p 0 0enosu) = 0 8 0 0ka p sma 6с5 log 2 (1 + sign l/ 0 8um)
Je 0 0e 0 8ena hierarchicky: Telefonn s t 0 0astnick і za 0 0 zen (telefon, modem apod.), p 0 0ipojuje se p 0 0es 0 0astnickou p 0 0 pojku (ve 0 0ejn ) m stn telefonn st 0 0edna (MTO) uzlov telefonn st 0 0edna (UTO), tranzitn telefonn st 0 0edna (TTO) pobo 0 0kov st 0 0edna (PBX, Private Branch Exchange) C vybudov n soukrom і telekomunika 0 0n s t ї v r mci firemn ho are lu, obvykle b 0 5v p 0 0ipojena na n їkterou ve 0 0ejnou m stn telefonn st 0 0ednu (tj. funguje jako br na)
Telefonn spoje k propojen lze vyu 0 6 t ji 0 6 existuj c cesty vybudovan і p 0 1vodn ї pro jin і 0 0ely C telefonn s t v telefonn s ti plat : pro p 0 0enos hlasu pln ї posta 0 0uje p 0 0en 0 8en frekvenc z intervalu 300 C3400 Hz, o 0 0ez n okoln ch frekvenc prakticky neovlivn kvalitu hovoru p 0 0enos mus b 0 5t multiplexov n, je volen frekven 0 0n multiplex s 0 8 0 0kou p sma pro jeden p 0 0enos zaokrouhlenou nahoru (s rezervou) C 4000 Hz
Telefonn spoje P 0 0enos dat na telefonn ch link ch frekven 0 0n omezen je 300 C3400 Hz, tj. 0 8 0 0ka 3,1 khz kvalitn telefonn linka m odstup sign lu od 0 8umu p 0 0ibli 0 6n ї 1000:1 po dosazen do vzorce dostaneme p 0 0ibli 0 6n ї 30 000 b/s 6м0 kdy 0 6 po analogov і s ti p 0 0en 0 8 me data, mus me s t m po 0 0 tat; 0 0e 0 8en : pou 0 6 t v їt 0 8 0 8 0 0ku p sma (modemy 33,6 kb/s) obej t frekven 0 0n omezen (modemy 56 kb/s), jen sm їr od digit ln st 0 0edny odstranit frekven 0 0n omezen (ISDN, ADSL) C na digit ln ch link ch se pou 0 6 v 0 0asov 0 5 multiplex, 0 0 st cesty vede mimo telekomunika 0 0n s t ї
PSTN (Public Switched Telephone Network) = b ї 0 6n telefonn s t dimenzovan p 0 0edev 0 8 m pro p 0 0enos hlasu modemy standardu V.21, V.32bis, V.34,..., V.90, V.92 C analogov і, li 0 8 se mj. p 0 0enosov 0 5mi rychlostmi, rychlej 0 8 pracuj asynchronn ї (vy 0 8 0 8 rychlost p 0 0i downloadu) PSTN po 0 0 t s p 0 0enosem analogov 0 5ch dat, ale postupn ї byla vnit 0 0n ї digitalizov na (obecn ї a 0 6 od m stn st 0 0edny), po digitalizaci m sto frekven 0 0n ho 0 0asov 0 5 multiplex Aby bylo mo 0 6n і p 0 0en 0 8et po tel. s ti data, je pot 0 0eba vytvo 0 0it 6 7n stavbu.
Analogov 0 5 POTS (Plain Old Telephone Service) zalo 0 6en na b ї 0 6n 0 5ch telefonn ch link ch (PSTN) k dov n digit ln ch dat do analogov і formy je prov d їno MODEMem (MOdulator-DEModulator) k dov n a dek dov n hlasu (analogov іho) pro p 0 0enos na digit ln lince (u digit ln ch st 0 0eden) je prov d їno prvkem CODEC (COder-DECoder) existuje v ce r 0 1zn 0 5ch kodek 0 1, nap 0 0 klad: PCM (Pulse Coded Modulation) C na pevn 0 5ch telefonn ch link ch (digit ln st 0 0edny), sn m amplitudu sign lu ka 0 6d 0 5ch 125 0 8s, vzorkuje sign l rychlost 8 kb/s FR (Full Rate), HR (Half Rate), EFR (Extended Full Rate) C v s t ch GSM G.729, GSM FR, Speex, ilbc C kodeky pro VoIP
BRI (Basic Rate Interface) Digit ln technologie technologie pro u 0 6ivatelskou ISDN nen t 0 0eba pou 0 6 vat CODEC, digit ln data jsou pos l na p 0 0 mo k (digit ln ) st 0 0edn ї kan ly: dva B- (bearer, nosn і) kan ly pro data a hlas, ka 0 6d 0 5 64 kb/s jeden D- (delta) kan l pro 0 0 dic informace (signalizaci), a to 16 kb/s kan ly sd lej jeden kabel formou 0 0asov іho multiplexu PRI (Primary Rate Interface) rozhran ur 0 0en і spi 0 8e pro firmy, ISDN, v 0 5razn ї vy 0 8 0 8 rychlost 30 (v Evrop ї) nebo 23 (v USA) B-kan l 0 1 po 64 kb/s, jeden D-kan l 64 kb/s
Modemy modem p 0 0edstavuje DCE, po 0 0 ta 0 0 (nebo jin і za 0 0 zen ) k n їmu p 0 0ipojen 0 5 je DTE existuje v ce r 0 1zn 0 5ch standard 0 1, pro analogov і modemy jsou sm їrodatn і V.34 (rychlost 28,8 kb/s a 0 6 33,6 kb/s) a V.90 (rychlost obvykle 56 kb/s, resp. a 0 6 64 kb/s) u modem 0 1 V.90 se ve skute 0 0nosti standard V.90 pou 0 6 v jen ve sm їru k modemu, odes l n dat prob h rychlost dle standardu V.34 p 0 0ipojen p 0 0es rozhran RJ-11
Analogov 0 5 p 0 0enos: digit ln ї (33,6 kb/s) analogov ї analogov ї DTE V.34 MTO... digit ln ї (33,6 kb/s) Digitalizace s t ї, modem V.34: digit ln ї (33,6 kb/s) analogov ї analogov ї analogov ї digit ln ї (64 kb/s) DTE V.34 MTO... digit ln ї (33,6 kb/s) analogov ї digit ln ї (64 kb/s)
Digitalizace s t ї, modem V.90: digit ln ї (33,6 kb/s) analogov ї digit ln ї (64 kb/s) DTE V.90 MTO... digit ln ї (56 kb/s) Digitalizace s t ї, ISDN: digit ln ї (64 kb/s) digit ln ї (56 kb/s) digit ln ї (64 kb/s digit ln ї (64 kb/s) digit ln ї (64 kb/s) DTE ISDN MTO... digit ln ї (64 kb/s) digit ln ї (64 kb/s) digit ln ї (64 kb/s)
ISDN (Integrated Services Digital Network) Princip 0 0elem bylo vyu 0 6 t existuj c telefonn rozvody pro digit ln telefonii a transport dat r 0 1zn іho charakteru (i oboj z rove ) zav d їn ISDN souvis s digitalizac telefonn s t ї p 0 0enos zvuku (telefonn slu 0 6by) C digitalizace pomoc PCM zpoplatn їn p 0 0enosu zvuku i dat je z visl і na 0 0ase B-kan ly a D-kan l, rozhran BRI (u n s euroisdn2) pro dom cnosti a mal і kancel 0 0e PRI (u n s euroisdn30) pro v їt 0 8 firmy v BRI je bitov 0 5 tok rozd їlen na 0 0asov і r mce po 48 bitech (0,25 ms) C 2 B pro ka 0 6d 0 5 B-kan l, 4 bity pro D-kan l a 12 dopl kov 0 5ch bit 0 1, celkov rychlost max. 160 kb/s
Za 0 0 zen v s ti C BRI TE1 (Terminal Equipment) C koncov і s rozhran m ISDN TE2 C nem rozhran ISDN (analogov 0 5 telefon, analogov 0 5 modem apod.), k ISDN se p 0 0ipojuje pomoc TA NT (network termination, ukon 0 0en s t ї) C rozhran, ke kter іmu se p 0 0ipojuj TE1 a TA, m dv ї 0 0 sti: NT1 C zaji 0 8t uje fyzick і p 0 0ipojen, transformuje sign ly NT2 C horn 0 0 st, umo 0 6 uje p 0 0ipojit TE1 a TA (a 0 6 8) Mezi nimi rozhran U, T (terminal), S (system), R (rate): PC ISDN telefon S NT2 T NT1 U 7Ґ7 s 0 2 7Ґ6 TA R Analog. telefon
Vztah k ISO/OSI modelu Architektura ISDN model je 3D (podobn ї jako ATM), existuj roviny u 0 6ivatelsk, 0 0 dic a rovina managementu (spr vn ) fyzick vrstva C protokoly fyzick і vrstvy zahrnuj p 0 0edev 0 8 m definici rozhran S, T, U, R linkov vrstva C spojov 0 5 protokol LAPD s t ov vrstva C protokol s t ov і vrstvy pou 0 6 v D-kan l, po n їm pos l zpr vy, princip komunikace je podobn 0 5 jako u s t X.25 B-kan ly pracuj s p 0 0epojov n m okruh 0 1 a maj vy 0 8 0 8 p 0 0enosovou rychlost, D-kan ly pracuj s pakety, a to se spojen m i bez spojen
Nav z n spojen spojen je vyt 0 0en і, tarifikace obvykle z visl na d іlce spojen nav z n spojen trv jen kolem 2 s, proto nem smysl nech vat spojen aktivn neust le navazov n spojen prob h na D-kan lu (b 0 5v neust le aktivn, v їt 0 8inou nen zpoplatn їn) odes laj se aktiva 0 0n informace (telefonn 0 0 slo p 0 0 jemce, identifikace volaj c ho uzlu, typ vol n C hlasov і, datov і nebo faxov і, apod.), pak je p 0 0id їlena IP adresa
xdsl (Digital Subscriber Line) skupina 0 8irokop smov 0 5ch technologi, kter v sob ї sdru 0 6uje n їkolik r 0 1zn 0 5ch technologi (ADSL, SDSL, HDSL, HDSL-2, G.SHDL, IDSL, VDSL) technologie 6 7prvn m le pro p 0 0ipojen k Internetu, resp. k NSP (Network Service Provider) vyhrazen slu 0 6ba, point-to-point
ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) asymetrick slu 0 6ba (downstream je rychlej 0 8 ne 0 6 upstream) u n s nab zen rychlost je 8 Mb/s nebo 16 Mb/s pro downstream, ale re ln rychlost m 0 1 0 6e b 0 5t ni 0 6 0 8, upstream 1 Mb/s (za 0 0 zen zvl dnou a 0 6 24 Mb/s nebo a 0 6 48 Mb/s) rychlost: za 0 0 zen, protokoly, d іlka spoje (vzd lenost k MTO), atd. Vyu 0 6it p 0 0enosov іho p sma Rozsah 0 7 0 0ka 0 3 0 0el 0 khz C 4 khz 4 khz p 0 0enos hlasu (telefon) 4 khz C 26 khz 22 khz n razn kov і p smo 26 khz C 138 khz 112 khz upstream 138 khz C1100 khz 962 khz downstream
Mo 0 6nosti: Odd їlen upstream a downstream dat 1 FDM (frekven 0 0n multiplex) C frekvence pro upstream a downstream jsou striktn ї odd їleny, nep 0 0ekr 0 5vaj se 2 potla 0 0en ozv їny (EC, Echo Cancellation) C kan ly pro upstream a downstream se p 0 0ekr 0 5vaj, pak jsou odd їleny pomoc telekomunika 0 0n vidlice
Modulace v ADSL CAP (Carrieless amplitude phase modulation) Tato modulace je velmi podobn QAM modulaci. CAP pou 0 6 v pro cel і p 0 0en 0 8en і p smo (1,1 MHz) jedin 0 5 kmito 0 0et. DMT (Discrete MultiTone) cel і p smo se rozd їl na kan ly p 0 0ibli 0 6n ї po 4 khz (celkem kolem 255 kan l 0 1), kan ly 7 C32 pro upstream, od 33 pro downstream, pou 0 6 v v ce nosn 0 5ch kmito 0 0t 0 1 pr 0 1b ї 0 6n ї se sleduje kvalita p 0 0enosu v jednotliv 0 5ch kan lech, p 0 0enos se adaptivn ї rozkl d na ty kan ly, kter і jsou pova 0 6ov ny za pr v ї nejkvalitn їj 0 8
Standardy pro za 0 0 zen ADSL (p 0 1vodn ) C rozli 0 8uje se varianta Annex A (over POTS C p 0 0es analogov і linky)), Annex B (over ISDN), oboj a 0 6 8 Mb/s (download), resp. 1 Mb/s (upload), ADSL Lite (je 0 8t ї ni 0 6 0 8 propustnost C do 1.5 Mb/s) a dal 0 8 ADSL2 C druh generace, rychlost na downloadu a 0 6 12 Mb/s ADSL2+ C zv 0 5 0 8en rychlosti a 0 6 na 24 Mb/s (re ln ї a 0 6 16 Mb/s) ADSL2++ C op їt zv 0 5 0 8en rychlosti, teoreticky a 0 6 48 Mb/s Annex A u n s nelze provozovat.
Proveden 7Ґ7 telefonn s 0 2 DTE 0 3st 0 0edna 7Ґ6 7Ґ7 datov s 0 2 7Ґ6
Za 0 0 zen datov nebo hlasov koncov za 0 0 zen modem C moduluje digit ln sign l na analogov 0 5 ( 0 8 0 0ka p 0 0ibli 0 6n ї 1,1 MHz) a zp їtn ї demoduluje, p 0 0ipojuj se k n їmu datov koncov za 0 0 zen splitter C slou 0 0en hlasov іho p 0 0enosu a modulovan 0 5ch dat (frekven 0 0n multiplex), p 0 0ipojuje se k n їmu modem a hlasov koncov za 0 0 zen (analogov ), na telefonn linku pos l sign l v 0 0asov іm multiplexu (TDM C time division multiplex), varianta ADSL Lite nepou 0 6 v splitter DSLAM (DSL Access Multiplexer) C na stran ї ISP, sdru 0 6uje spojen z ISP splitter 0 1 pro jednotliv p 0 0ipojen V praxi je u 0 0astnick 0 5ch p 0 0 pojek n їkdy modem a splitter v jednom za 0 0 zen, na stran ї ISP b 0 5vaj odd їleny ve dvou za 0 0 zen ch.
M stn st 0 0edna po 0 0 ta 0 0 modem DSLAM telefon splitter ISP splitter PSTN
ADSL C prvn m le: DTE Ethernet ADSL modem ADSL. DTE Wi-Fi. DSLAM ADSL modem ADSL
PTA Pojmy = 0 8irokop smov 0 5 server, prov d se zde konfigurace IP adres, autentifikace u 0 6ivatel 0 1, autorizace, 0 0tov n (RADIUS) AP (Access Point) = p 0 0 stupov 0 5 bod pro konkr іtn ho ISP, p 0 0es kter 0 5 lze p 0 0istupovat z virtu ln s t ї tohoto ISP k sm їrova 0 0i na Internet
DSLAM ATM PPPoA PTA ADSL C s t ISP: Agrega 0 0n bod 1є7 7ю2 7 5 sm їrova 0 0 7 4 MPLS VPN sm їrova 0 0 7 9 7 2 7 3 1є7 Access point 7Ґ7. DSLAM GEth PPPoE. PTA. Agrega 0 0n bod 1є7. 7 5 sm їrova 0 0 7 4 MPLS VPN sm їrova 0 0 7ю1. sm їrova 0 0 1є7 Access point 7 2 7 3p te 0 0n s 0 2 Internet 7Ґ6 7ю0
Omezen na link ch ADSL Agregace = sd len p 0 0 pojky ADSL ka 0 6d 0 5 ISP rozd їl kapacitu linky, kterou m k dispozici, formou 0 0asov іho multiplexu vzorec: nap 0 0 klad 1 : 50, 1 : 20 FUP (Fair User Policy) agrega 0 0n pom їr = ф rychlost(isp) i rychlost(i) omezen toku dat (v їt 0 8inou se odvozuje od mno 0 6stv p 0 0en 0 8en 0 5ch dat) souvis s protokolem PPPoA
ADSL modemy Parametry, kter і n s mohou zaj mat 1 standard ITU G.922.1, Annex B (tj. p 0 0 loha B, kde 0 6to modemy podle p 0 0 lohy A by v 0 9R nefungovaly) 2 ADSL2+ (to 2+ znamen, 0 6e modem dok 0 6e dos hnout vy 0 8 0 8 ch deklarovan 0 5ch rychlost, na downstreamu a 0 6 24 Mb/s)) 3 skute 0 0n rychlost (upstream, downstream), obvykle neb 0 5v probl іm 4 handshake (nav z n spojen p 0 0i zapnut, negociace s DSLAM) C v їt 0 8ina p 0 0 stroj 0 1 se nedr 0 6 standardu, DSLAMy na 0 8t їst odchylky v їt 0 8inou toleruj 5 ADSL router C z rove sm їrova 0 0, dovoluje p 0 0ipojit v ce za 0 0 zen (LAN)
ADSL modemy Parametry, kter і n s mohou zaj mat 6 vybavenost Wi-Fi C ADSL modem b 0 5v krom ї RJ-45 port 0 1 0 0asto vybaven rozhran m Wi-Fi, v 0 5hodou je p 0 0 tomnost tla 0 0 tka na vypnut Wi-Fi (vy 0 8 0 8 spot 0 0eba proudu) 7 PPPoE, m 0 1 0 6e b 0 5t PPPoA nebo IPoA 8 webov і rozhran C konfigurace (n їkte 0 0 v 0 5robci jsou notoricky zn m sv 0 5m nep 0 0ehledn 0 5m rozhran m), p 0 0i prvn m zapnut modemu b 0 5v 0 0asto dostupn і jen p 0 0es RJ-45 9 diagnostick і n stroje, podpora QoS, HW firewall, atd.
DSLAM = br na do datov і s t ї poskytovatele podle ur 0 0en C men 0 8 pro p 0 0ipojen 24 nebo 48 DSL linek (a obvykle stejn 0 5 po 0 0et pro POTS C analogov 0 5 telefon), v їt 0 8 pro tis ce linek rozhran RJ-11 dal 0 8 rozhran C v їt 0 8inou dv ї RJ-45 pro Gigabit Ethernet, p 0 0 padn ї rozhran pro Fast Ethernet (LAN) administrace p 0 0es web, RJ-232, atd. obvykle PPPoE i PPPoA
DSLAM v m stn telefonn st 0 0edn ї
High bit-rate Digital Subscriber Line (HDSL) nen ur 0 0ena pro 0 0astnick і p 0 0 pojky, pou 0 6 vaj ji ISP pro propojen pobo 0 0kov 0 5ch st 0 0eden vy 0 6aduje dva nebo t 0 0i p ry telefonn ch vodi 0 0 0 1 symetrick (stejn 0 5 rozsah p sem pro downstream a upstream), ale m 0 1 0 6e pracovat i asymetricky podporuje pouze p 0 0enos dat, neobsahuje podporu telefonn ch hovor 0 1, pro odd їlen downstreamu a upstreamu pou 0 6 v pouze Echo Cancellation (EC), ne frekven 0 0n multiplex HDSL-2 (SHDSL) varianta HDSL, kter pou 0 6 v pouze jeden p r telefonn ch vodi 0 0 0 1
Symetric Digital Subscriber Line (SDSL) rozsahem funkc je podobn technologii ADSL, ale je symetrick (stejn 0 5 rozsah p sem C po 0 0et kan l 0 1 C pro upstream a downstream), neobsahuje podporu telefonn ch hovor 0 1 (pouze pro data, nelze p 0 0ipojit analogov 0 5 telefon) princip p 0 0enosu je podobn 0 5 HDSL pou 0 6 v se pro 0 0astnick і p 0 0 pojky, u kter 0 5ch se preferuje symetri 0 0nost p 0 0enosu rychlost a 0 6 2,3 Mb/s, dosah a 0 6 5 km
IDSL (ISDN Digital Subscriber Line) hybrid ISDN a xdsl technologi poskytov na tam, kde je 0 8t ї nelze zprovoznit ADSL (v st 0 0edn ї nen funk 0 0n DSLAM), a nebo ISP vyu 0 6 v rozhran 6 7U pro ISDN, p 0 0en 0 8 pouze data, p 0 0ipojen p 0 0es ISDN BRI narozd l od ISDN nen vyt 0 0en a je rychlej 0 8 (pomalej 0 8 ne 0 6 ADSL), pou 0 6 v stejnou modulaci jako ISDN
VDSL (Very High Bit-Rate Digital Subscriber Line) asymetrick (m 0 1 0 6e b 0 5t nastavena na symetrick 0 5 p 0 0enos), 0 8ir 0 8 p smo ne 0 6 ADSL, rychlej 0 8 zat mco ADSL prov d p 0 0enos na vzd lenost a 0 6 5 km (p 0 0i vy 0 8 0 8 ch rychlostech m іn ї), VDSL pouze max. n їco p 0 0es 1 km rychlosti a 0 6 52 Mb/s (asymetrick, downstream) nebo 36 Mb/s (symetrick varianta) upstream a downstream jsou odd їleny frekven 0 0n m multiplexem
Porovn n frekvenc
Slu 0 0ov n telefonn ch linek PDH (Pleisochronous Digital Hierarchy) p 0 0edch 0 1dce SDH, t іm ї 0 0 synchronn, vyu 0 6it slu 0 0ov n linek T-carrier (USA, Japonsko) a E-carrier (Evropa) 0 0 d 0: jedna linka, rychlost 64 kb/s 0 0 d 1: sdru 0 6uje se bud 24 (T1) nebo 30 (E1) datov 0 5ch linek a dv ї sign ln linky 0 0 d 2: 0 0ty 0 0i T1 nebo E1 d vaj T2 nebo E2 linku, atd.
Slu 0 0ov n telefonn ch linek PDH (Pleisochronous Digital Hierarchy) Zna 0 0en Dat. kan l 0 1 P 0 0en. rychlost T1 24 1,54 Mb/s T2 96 6,31 Mb/s T3 672 44,38 Mb/s T4 4032 274,18 Mb/s Zna 0 0en Dat. kan l 0 1 P 0 0en. rychlost E1 30 2,05 Mb/s E2 120 8,45 Mb/s E3 480 34,37 Mb/s E4 1920 139,27 Mb/s E5 7680 565,15 Mb/s
SONET/SDH Slu 0 0ov n telefonn ch linek optick і kabely, synchronizace atomov 0 5mi hodinami SONET SDH P 0 0en. rychlost STS-1 STM-0 52 Mb/s STS-3 STM-1 156 Mb/s STS-12 STM-4 622 Mb/s STS-48 STM-16 2 488 Mb/s STS-192 STM-64 9 953 Mb/s STS-768 STM-256 39 813 Mb/s STS-3072 STM-1024 159 252 Mb/s
ISDN Slu 0 0ov n telefonn ch linek BRI (slu 0 0ujeme dv ї datov і a jednu sign ln : 2 а B + 1 а D), Euro-ISDN2 PRI (slu 0 0ujeme 30 datov 0 5ch a jednu sign ln ), Euro-ISDN30
Telefonn st 0 0edny Hierarchick і uspo 0 0 d n nejvy 0 8 0 8 rove : TTO (tranzitn ) druh rove : UTO (uzlov і) nejni 0 6 0 8 ve 0 0ejn rove : MTO (m stn ) soukrom rove : pobo 0 0kov і st 0 0edny
Typy pobo 0 0kov 0 5ch st 0 0eden Telefonn st 0 0edny analogov і C p 0 0ipojen na b ї 0 6n і telefonn linky PSTN (HTS C hlavn telefonn stanice) digit ln C nav c: E1 u star 0 8 ch digit ln ch st 0 0eden, BRI a PRI ISDN, datovou s t VoIP (nevy 0 6aduje p 0 0ipojen do telekomunika 0 0n s t ї), datovou bezdr tovou s t (DECT bezdr tov і pobo 0 0ky rozm st їn і po are lu), atd.
Asterisk Softwarov і pobo 0 0kov і st 0 0edny open-source software pro (nejen) VoIP st 0 0edny, podpora r 0 1zn 0 5ch OS konfigurace p 0 0es webov і rozhran, existuje tak і n їkolik grafick 0 5ch GUI je dostupn і API pou 0 6iteln і v r 0 1zn 0 5ch aplikac ch vyskytuje se v mnoha hardwarov 0 5ch st 0 0edn ch
Asterisk Softwarov і pobo 0 0kov і st 0 0edny
Softwarov і pobo 0 0kov і st 0 0edny Cisco Unified Communications Manager (Cisco CallManager) pro za 0 0 zen, kter tento produkt podporuj komer 0 0n produkt Microsoft Response Point jednoduch konfigurace, pro men 0 8 telefonn s t ї pro Windows od verze XP ofici ln ї u 0 6 nen podporov n
VoIP (Voice over IP, tak і 6 7internetov telefonie, IP telefonie) technologie pro p 0 0enos digitalizovan іho hlasu v IP datagramech, hovor i mezi v ce ne 0 6 dv їma 0 0astn ky koncov za 0 0 zen jsou hardwarov і VoIP telefony nebo software, VoIP aplikace telefonovat m 0 1 0 6eme v r mci s t ї poskytovatele, mimo s t poskytovatele, ale po 0 0 d v r mci datov і s t ї, na b ї 0 6n і telefonn 0 0 slo do ve 0 0ejn і telekomunika 0 0n s t ї. t 0 0et mo 0 6nost: VoIP br na, vol se br na co nejbl 0 6 k c li pobo 0 0kov і st 0 0edny pro firmy (vlastn VoIP s t ), konkurence nab dek mobiln ch oper tor 0 1
VoIP Obvykle spln їn t їchto po 0 6adavk 0 1: rychlost p 0 0ipojen k Internetu p 0 0es 128 kb/s max. zpo 0 6d їn na spoji k serveru poskytovatele 150 ms max. kol s n zpo 0 6d їn 30 ms ztr tovost datov 0 5ch jednotek pod 2 %, l іpe kolem 1 % d le nap 0 0 klad po 0 6adavky na zp 0 1sob implementace NAT apod. Celkov ї po 0 6adavky z visej na re ln іm vyt 0 6en spoje Spojen nav z n spojen : aplika 0 0n protokoly C SIP nebo H.323 zvuk se digitalizuje, vzorkov n na 8 khz, p 0 0enos pomoc kodeku (coder/decoder), kter 0 5 prov d k dov n sign lu a jeho kompresi
(Session Initiation Protocol) SIP textov ї orientovan 0 5 protokol vyvinut 0 5 p 0 0 mo na pou 0 6it na Internetu (IETF), v roce 1999, komunikuje p 0 0es UDP vytv 0 0en, udr 0 6ov n a ukon 0 0ov n interaktivn ch relac, krom ї jin іho VoIP nezaji 0 8t uje QoS, ale dok 0 6e spolupracovat s protokoly, kter і jsou k tomu ur 0 0eny um lokalizovat p 0 0 jemce, ov ї 0 0it vlastnosti za 0 0 zen, zajistit p 0 0enos dat a zabezpe 0 0en u jin 0 5ch protokol 0 1 distribuovan 0 5 protokol, posouv inteligenci p 0 0enosu ke koncov 0 5m za 0 0 zen m pru 0 6nost C dok 0 6e spolupracovat s mnoha protokoly pou 0 6 v jak 0 0 seln і adresy (telefonn 0 0 sla), tak i URI (Universal Resource Identifier) C webovou adresaci
H.323 je sada bin rn ch protokol 0 1 pro konverzi signalizace paketov іho protokolu na signalizaci telefonn s t ї, komunikuje p 0 0es TCP star 0 8 ne 0 6 SIP (rok 1996) a vych z ze signalizace obvykl і v telekomunika 0 0n ch s t ch adresace jen telefonn mi 0 0 sly v їt 0 8 zpo 0 6d їn p 0 0i navazov n spojen a nav c jeho spolupr ce s jin 0 5mi protokoly je problematick, do zna 0 0n і m ry centralizovan 0 5 protokol
Podp 0 1rn і protokoly transportn vrstvy RTP (Real-time Transport Protocol) dopl uje 0 0innost protokolu UDP C rychl paketizace datov іho toku v re ln іm 0 0ase, synchronizace p 0 0enosu a kontrola ztracen 0 5ch paket 0 1. SRTP (Secure RTP) je bezpe 0 0n їj 0 8 varianta protokolu RTP. RTCP (Real-time Transport Control Protocol) zprost 0 0edkov v zp їtnou vazbu pro protokol RTP. Vyu 0 6it m RTCP lze regulovat datov 0 5 tok. SDP (Session Description Protocol) se pou 0 6 v u protokolu SIP pro vyjedn n parametr 0 1 multimedi ln komunikace. RSVP (Resource Reservation Protocol) slou 0 6 pro rezervaci zdroj 0 1 spoje, je to prost 0 0edek 0 0 zen QoS. atd.
0 9 zen spojen 0 9 zen A/V SIP Audio/video aplikace SIP SDP RTCP G.7xx H.26x RTP/SRTP TCP, UDP IP
0 9 zen spojen Data H.323 0 9 zen audia/videa Audio/video aplikace H.255 H.245 T.120, V.150, T.38 RTCP RAS, RSVP G.7xx H.26x RTP/SRTP TCP, UDP IP
Videotelefonie vz jemn 0 5 hovor dvou 0 0i v ce 0 0astn k 0 1 se sou 0 0asn 0 5m sledov n m synchronizovan іho videostreamu bud hardware (IP telefon) nebo software Skype, FaceTime od Applu, atd., obvykle implementov n v SW pro pobo 0 0kov і st 0 0edny (nap 0 0. Asterisk) protokol H.264 (videokodek pro kompresi videa, MGEG-4)
Videokonference multipoint komunikace, sign l 0 8 0 0en formou multicastu aplikace: MBone C distribuovan 0 5 syst іm slo 0 6en 0 5 ze svobodn 0 5ch n stroj 0 1, funguje nad IP, pro r 0 1zn і SW platformy VRVS C poskytov n zdarma ve form ї slu 0 6by, velmi dob 0 0e zdokumentov n, probl іmy s dostupnost NetMeeting (Windows Meeting Space) C jednoduch 0 5 videokonferen 0 0n syst іm pro Windows zalo 0 6en 0 5 na H.323 Ekiga (GnomeMeeting) C svobodn 0 5 SW pro VoIP a videokonference, komunikuje s klienty podporuj c mi SIP nebo H.323, klienty pro Windows i Linux