Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 5 13) Měnová politika 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 13) Měnová politika Cíl: analýza nástrojů, mechanismů a účinků měnové politiky Dílčí témata: 1. Nástroje a cíle měnové politiky 2. Keynesiánský přístup 3. Monetaristický přístup 4. Přímé cílování inflace 1. Nástroje a cíle měnové politiky Nepřímé nástroje ovlivňování peněžní zásoby: - operace na otevřeném (volném) trhu, - změna sazby povinných minimálních rezerv, - diskontní politika. Přímé nástroje: - úrokové stropy, - úvěrové limity. Cíle měnové politiky (tradiční přístup): - zprostředkující cíle (keynesiánci úroková sazba, monetaristé peněžní zásoba), - konečné cíle (vysoká zaměstnanost, nízká míra inflace). 2. Keynesiánský přístup Charakteristika: - aktivistická politika, - jemné dolaďování ekonomiky, - volnost v rozhodování. Transmisní mechanismus (nepřímý): - trh peněz, nabídka peněz, - reakce úrokové sazby, - reakce výdajů, zejména investičních
- reakce agregátní poptávky, - reakce zaměstnanosti, produkce, cen. Rozlišení krátko- a dlouhodobých účinků (neutralita peněz v dlouhém období). M i I (C, G, NX) AD HDP a L, π Bariéry účinnosti: - nespolehlivost vazeb v mechanismu, - časová zpoždění (vnitřní a vnější), - měnová politika při fixních měnových kurzech oslabená účinnost. 3. Monetaristický přístup Kvantitativní rovnice: % M + % V = % P + % Y Kvantitativní teorie peněz : - příčinná souvislost od peněz k cenám a produkci, - zavedení specifických předpokladů. Při stabilní V a stabilním Y roste P proporcionálně růstu M. Monetaristická MP: - kolísání produkce i cen (rostoucí křivka SRAS), - stabilita soukromého sektoru, úplný vytěsňovací efekt fiskální politiky, výlučný vliv M na AD, - stabilita poptávky po penězích (optimalizace portfolia aktiv). Přímý vliv M na AD, stabilita důchodové rychlosti oběhu peněz, - stabilní růst agregátní nabídky (tempem růstu potenciálního produktu). Měnové pravidlo stabilního růstu peněžní zásoby k dosažení stabilní nízké inflace. Destruktivní vliv aktivistické měnové politiky (důsledkem je recese nebo vysoká inflace). Bariéry účinnosti: - kolísání důchodové rychlosti, - nemožnost přesné regulace M. 4. Přímé cílování inflace ČNB od 1998 (předtím cílování M2). Obsah: - vypuštění zprostředkujícího cíle, - použití nástrojů měnové politiky přímo podle vývoje inflace resp. Podle odchylek inflační prognózy od cíle. Explicitní vyhlášení dlouhodobého inflačního cíle (proč?).
Ověření znalostí 1. Komentujte tvrzení: v důsledku prodeje vládních cenných papírů centrální bankou na otevřeném trhu se dá očekávat (funguje-li keynesiánský mechanismus měnové politiky) pokles nominální úrokové sazby. Jak tomu bude při zvýšení sazby povinných minimálních rezerv? 2. Opravte schéma keynesiánského mechanismu měnové politiky (v krátkém období), klesáli nabídka peněz (M): HDP, L M i I (C, G, NX) AD - P 3. Monetaristický přístup k měnové politice navrhuje: a) jemné dolaďování ekonomiky, b) stabilní tempo růstu nabídky peněz, c) regulaci úrokové sazby jako zprostředkující cíl měnové politiky, d) zavést centrální plánování výroby, e) cílem měnové politiky je tzv. plná zaměstnanost. 4. Centrální banky používají jako nástroje své měnové politiky častěji obvykle operace na otevřeném (volném) trhu nebo změny sazby povinných minimálních rezerv? Proč? 5. Restriktivní měnová politika projevující se ve změně agregátní poptávky (nikoliv agregátní nabídky) povede v keynesiánském pojetí dlouhodobě k tomu, že: - reálný produkt (a zaměstnanost):.., - cenová hladina (míra inflace).. Totéž interpretujte v monetaristickém přístupu. 14) Fiskální politika Cíl: analýza nástrojů, mechanismů a účinků fiskální politiky Dílčí témata: 1. Rozpočtová soustava 2. Keynesiánská fiskální politika 3. Lafferova křivka 4. Koordinace měnové a fiskální politiky 1. Rozpočtová soustava Soustava veřejných rozpočtů: - součásti (rozpočty centrální a další, zdravotní pojišťovny, státní fondy), - vzájemné vazby (přerozdělování). Příjmy a výdaje rozpočtové soustavy: - daně přímé a nepřímé, - daně autonomní a indukované, - výdaje na nákupy a na transfery,
- výdaje podle oblasti určení. Rozpočtové saldo: příjmy mínus výdaje. Velikost rozpočtu: podíl rozpočtových výdajů k HDP. 2. Keynesiánská fiskální politika Funkce rozpočtu: - alokační (vládní nákupy), - redistribuční, - stabilizační = fiskální politika. Nástroje fiskální politiky: - příjmy a výdaje rozpočtu ovlivňují agregátní poptávku, - vestavěné stabilizátory (automaticky působící) a diskreční nástroje (volné rozhodování). Rozpočet skutečný = rozpočet strukturální (vliv diskrečních nástrojů) + rozpočet cyklický (vliv vestavěných stabilizátorů). Financování expanzivní fiskální politiky, stimulující nedostatečné soukromé agregátní výdaje: - úsporami nevyužitými soukromým sektorem, - monetizací rozpočtového deficitu (tzv. tištění peněz ). Bariéry účinnosti: - časová zpoždění (vnitřní a vněšjí), - vytěsňovací efekt (keynesiánský - prostřednictvím trhu peněz), - flexibilní měnové kurzy omezují účinnost fiskální politiky, - rozpočtový deficit a veřejný dluh. Rozpočtový deficit a veřejný dluh: - únosné deficity a dluhy (Maastrichtská kritéria), - dlouhodobě vyrovnaný rozpočet a bariéry vyrovnanosti, - důsledky veřejného dluhu. 3. Lafferova křivka Ekonomie strany nabídky: - Lafferova křivka (závislost mezi mírou zdanění důchodů a daňovým výnosem), - tzv. zakázaná zóna. 4. Koordinace měnové a fiskální politiky Řízení agregátní poptávky: při vysoké nezaměstnanosti expanzivní fiskální politika bude doprovázena měnovou expanzí.
Řízení struktury produktu: při plné zaměstnanosti bude fiskální expanze doprovázena měnovou restrikcí. Ověření znalostí 1. Komentujte tvrzení: mezi vestavěné stabilizátory fiskální politiky patří povinné minimální rezervy komerčních bank. 2. Ve sledované ekonomice činil deficit strukturálního rozpočtu 20 mld. Kč, skutečný rozpočet však vykázal přebytek 30 mld. Kč. Jaké bylo saldo (jeho výše a znaménko) cyklického rozpočtu? 3. Čím se vyznačuje ekonomika (v zaměstnanosti a produktu), ve které je ve zkoumaném období skutečný deficit rozpočtu stejně vysoký jako strukturální deficit? 4. Zakreslete Lafferovu křivku a vyjádřete na ní pokles daňové sazby, se kterým zároveň dojde k růstu daňového výnosu. 5. Jakou kombinaci měnové a fiskální politiky doporučíte v ekonomice s tzv. plnou zaměstnaností, ve které chce vláda snížit rozpočtový deficit a zvýšit soukromé investiční výdaje? 15) Obchodní politika Cíl: analýza regulace zahraničně ekonomických vztahů a mezin. ekonomické integrace Dílčí témata: 1. Protekcionismus v mezinárodním obchodě 2. Regulace mezinárodního pohybu kapitálu 3. Regulace měnových kurzů 4. Mezinárodní ekonomická integrace 1. Protekcionismus v mezinárodním obchodě Nástroje protekcionismu: - cla, - mimocelní bariéry (kvóty, dobrovolné exportní restrikce), - neviditelné překážky.
Ekonomické cíle protekcionismu: - vysoká zaměstnanost analýza tržní rovnováhy po zavedení cla (grafické znázornění), - strukturální problémy rozvoj nových odvětví, útlum zanikajících odvětví. Neekonomické cíle protekcionismu (ekologické, strategické aj.). Odvetné clo. Protidumpingové clo. Důsledky protekcionismu: - udržování vysokých nákladů (omezení prosazování komparativních výhod), - odvetné reakce. 2. Regulace mezinárodního pohybu kapitálu Stabilizace mezinárodního pohybu kapitálu - devizové restrikce s cílem zabránit: - rozkolísanosti měnových kurzů, - odlivu měnových rezerv. Doplnění nedostatečných národních úspor - investiční pobídky ke stimulaci přílivu přímých zahraničních investic. 3. Regulace měnových kurzů Kurzové systémy: - kurzy neregulované (volný floating), - kurzy regulované kurzovými intervencemi z měnových rezerv centrálních bank. Formy intervenovaných kurzů: - kurzy relativně fixní, - kurzy s pásmem oscilace (okolo centrálního kurzu), - řízený floating (občasné intervence). Cíle kurzové regulace: vliv kurzu na čistý export. - citlivost reakcí z hlediska času (znehodnocení kurzu domácí měny krátkodobě zhoršuje čistý export, teprve po ukončení smluv NX roste), - existence substitutů, - vývoj cen doma a v zahraničí, - odvetná opatření ze zahraničí. 4. Mezinárodní ekonomická integrace Koordinace obchodní politiky - pásmo volného obchodu, - celní unie.
Sjednocování národních ekonomik (vznik nové jednotné ekonomiky): - společný trh, - hospodářská a měnová unie, Předpoklady sjednocování: - konvergující ekonomická úroveň, - stabilita sjednocujících se ekonomik, - ochota vzdát se národních pravomocí. Přínosy sjednocování: - při koordinaci obchodní politiky usnadnění prosazování komparativních výhod, - úspora nákladů zjednodušením obchodování a unifikací norem, - úspora nákladů při jednotné měně, - větší stabilita jednotné měny, - výhody velké diverzifikované ekonomiky, - výhody velkého vnitřního trhu. Charakteristika Evropské unie a eurozóny. Předpoklady zavedení eura (Maastrichtská konvergenční kritéria a další předpoklady). Ověření znalostí 1. Komentujte tvrzení: zesilování protekcionistických opatření se dá očekávat zejména v ekonomice procházející hlubokou recesí (prodiskutujte dále tento problém v ekonomice s tzv. plnou zaměstnaností). 2. Protidumpingové clo je takové, které: a) reaguje na zavedení cla v zahraničí, b) reaguje na nízké zahraniční ceny dosažené např. subvencemi, c) zcela zabrání dovozu, d) ochraňuje nově vznikající odvětví, e) žádná z nabídek. 3. Rovnovážná cena určitého statku v uzavřené ekonomice byla 15 Kč. Po otevření ekonomiky dochází k dovozu (při dokonale elastické světové nabídce) při ceně 12 Kč plus clo 2 Kč. Vypočtěte: 1) Jak vysoký příjem ze cla vláda obdrží, pokud je množství nabízené domácími výrobci 11 mil. jednotek a poptávané množství činí 19 mil. jednotek? 2) Jaké výše dosahuje prohibitivní clo? 4. Dojde k silnému znehodnocení kursu domácí měny. Dá se očekávat (v dlouhém období) výraznější reakce exportu v případě lékařských přístrojů nebo v případě štěrkopísků? Proč? 5. Společný trh se vyznačuje volným pohybem ve třech součástech mezinárodních ekonomických vztahů, a to: 1), 2)., 3).
Literatura Wawrosz, P.: Makroekonomie. Praha, Eupress 2007. Helísek, M.: Základy makroekonomie. Průvodce studiem. Praha, Eupress 2004.