VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Léčebné lázně Bohdaneč Bakalářská práce Autor:Martina Čepková Vedoucí práce: MUDr. Lubor Čuta Jihlava 2012
Copyright 2012 Martina Čepková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce panu profesoru MUDr. Luboru Čutovi za ochotu a pomoc při vedení bakalářské práce a cenné rady, které mi poskytoval. Rovněž děkuji zaměstnancům lázní za jejich ochotu a pomoc při realizaci práce. Děkuji také svým přátelům a rodině, kteří mě při psaní této práce podporovali.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30.4.2012... Podpis
Abstrakt ČEPKOVÁ Martina: Léčebné lázně Bohdaneč. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce MUDr. Lubor Čuta. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2012. Hlavním tématem práce jsou Léčebné lázně Bohdaneč. V úvodu práce se pojednává o výkladu pojmu lázeňství a peloidy, historii a významu lázeňství v Čechách, především peloidového lázeňství. Dále se autorka práce se zabývá popisem přírodních a historických zajímavostí v okolí lázní. Další částí práce jsou výsledky celoročně probíhajícího výzkumu a návrh na sestavení nového balíčku služeb podle aktuálních přání klientů včetně předběžné kalkulace jeho ceny a návrhu na jeho propagaci. Klíčová slova: lázeňství, Lázně Bohdaneč, produkt, lázeňský host
Abstract ČEPKOVÁ, Martina, Bohdaneč Therapeutic Spa. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervizor MUDr. Lubor Čuta. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012 The main topic of this thesis are Therapeutic spa Bohdaneč. The main topic of this thesis are therapeutic spa Bohdaneč. The introduction deals with the interpretation of the spa and peloids, history and significance of spas in the Czech Republic, especially peloids spas. Furthermore, the author of the thesis describes the natural and historical attractions of the spa. Another part of the work are the results of ongoing research and proposal to build a new package of services under the current needs of our clients, including a preliminary calculation of its price and design for its promotion. Key words: spa, Therapeutic Spa Bohdaneč, product, spa quest
Předmluva Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila Léčebné lázně Bohdaneč, protože mě obor lázeňství zajímá a myslím si, že má do budoucnosti velký potenciál v rozvoji procedur i jiných služeb, poskytovaných klientům a také v oblasti nabídky volných pracovních míst. Cílem práce je sestavení nového balíčku služeb pro zákazníky lázní za účelem víkendového či jiného pobytu. Také je součástí práce poznání historických a přírodních zajímavostí a památek v regionu lázní. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji pojem lázeňství a peloidy a také historii lázeňství v Čechách, především peloidového lázeňství. Dále popisuji předpoklady pro vznik lázní právě v Lázních Bohdaneč a jejich rozvoj od minulosti až po současnost, stejně jako jejich majitele a osobnosti, které jejich vývoj ovlivnily. Dále jsou v práci rozebrané některé přírodní a historické pamětihodnosti v okolí. Praktická část se zabývá každoročně probíhajícím výzkumem v lázních a z jeho výsledků jsem se snažila sestavit nový balíček služeb, který by odpovídal novým potřebám a požadavkům klientů lázní. Zároveň jsem připravila předběžnou kalkulaci ceny a několik návrhů na propagaci nového produktu
Obsah 1. Úvod... 13 2. Lázeňství v ČR... 14 2.1. Pojem lázeňství... 14 2.2. Dělení lázní... 15 2.3. Indikační seznam pro lázeňskou péči... 16 2.4. Komplexní lázeňská péče... 16 2.5. Příspěvková lázeňská péče... 17 2.6. Ambulantní příspěvková lázeňská péče... 17 2.7. Samoplátecká lázeňská péče... 17 2.8. Ambulantní samoplátecká lázeňská péče... 17 3. Peloidy... 18 3.1. Ložisko Libišany... 18 3.2. Ložisko Rozkoš... 18 4. Minerální prameny... 20 4.1. Vrt HV Panenka... 20 4.2. Vrt HV 1 Nová Panenka... 20 5. Historie lázeňství... 21 5.1. Počátky lázeňství v Čechách... 22 5.2. Historie peloidového lázeňství... 25 5.3. Dobývání rašeliny... 26 5.4. Předpoklady pro lázeňství v Lázních Bohdaneč... 26 6. Historické a přírodní zajímavosti v regionu... 27 6.1. Lázeňský park... 27 6.2. Opatovický kanál... 27 6.3. Bohdanečský rybník a rybník Matka... 28 6.4. Muzeum bratří Veverků... 28 6.5. Zámek Pardubice... 29 6.6. Bílá věž v Hradci Králové... 29 6.7. Hrad Kunětická hora... 30 6.8. Kladruby nad Labem... 30 7. Historie města Lázně Bohdaneč... 31 8. Historie lázeňství v Bohdanči... 33 9. Lázeňské pavilony... 36
9.1. Pavilon Bílý... 36 9.2. Pavilon Veselý... 36 9.3. Pavilon Gočár... 36 9.4. Pavilon Jubilejní... 37 9.5. Pavilon Langer... 37 10. Josef Gočár... 38 11. Současnost lázní... 39 12. Výzkum spokojenosti klientů... 40 13. Výsledky výzkumu... 41 14. Segment klientů... 48 15. Tvorba balíčku služeb... 49 16. Kalkulace ceny balíčku... 50 16.1. Možnosti a ceny ubytování včetně snídaně... 50 16.2. Ceny jednotlivých procedur... 50 16.3. Cena za stravování... 51 16.4. Celková cena balíčku včetně ubytování vč. DPH... 51 16.5. Cena balíčku se stravováním polopenze vč. DPH... 51 16.6. Cena balíčku se stravováním plná penze... 52 17. Propagační leták... 53 18. Popis jednotlivých procedur v balíčku... 54 18.1. Parafín... 54 18.2. Podvodní masáž... 54 18.3. perlička nebo vířivka s přísadou bylinného oleje Kneipp... 54 18.4. Lymfoven (přístrojová lymfodrenáž)... 54 18.5. Masáž horkými lávovými kameny částečná... 55 18.6. Vstup do solné jeskyně... 55 18.7. Vyjížďka na koních po okolí lázní... 55 18.8. Whirpool pro jednu osobu... 55 19. Návrhy na propagaci... 56 20. Seznam zdrojů:... 58 20.1. Knižní zdroje... 58 20.2. Internetové zdroje... 59
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Lázeňský park [4] 24 Obrázek č. 2: Opatovický kanál [21]...24 Obrázek č. 3: Bohdanečský rybník [21]. 25 Obrázek č. 4: Muzeum bratří Veverků [6].25 Obrázek č. 5: Zámek Pardubice [7]...25 Obrázek č. 6: Bílá věž v Hradci Králové [22]...26 Obrázek č. 7: Hrad Kunětická hora [7]..... 26 Obrázek č. 8: Národní hřebčín Kladruby nad Labem [10].... 27 Obrázek č. 9: Náměstí s radnicí 1953 [23].... 27 Obrázek č. 10: Gočárův dům 1953 [23]..... 29 Obrázek č. 11: Lázně Bohdaneč 1908 [23].... 30 Obrázek č. 12: Josef Gočár [16]....32 Obrázek č. 13: Parafínový zábal [4]..52 Obrázek č. 14: Lymfoven [4].52 Obrázek č. 15: Masáž lávovými kameny [4].....53 Obrázek č. 16: Solná jeskyně Koré [4]..53 Obrázek č. 17: Whirpool [4]......53 Obrázek č. 18: Pavilon Bílý [4]..36 Obrázek č. 19: Pavilon Veselý [23] 36 Obrázek č. 20: Pavilon Gočár [4]... 36 Obrázek č. 21: Pavilon Jubilejní [4]...37 Obrázek č. 22: Pavilon Langer [26] 37
Seznam grafů Graf č. 1: Věková struktura klientů samoplátci (7)... 35 Graf č. 2: Věková struktura klientů ZP (7)........35 Graf č. 3: Informovanost klientů o LLB (7).. 36 Graf č. 4: Využití lázeňského / wellness zařízení (7)....36 Graf č. 5: Délka pobytu (7)....37 Graf č. 6: Preferovaný počet procedur za den (7).....37 Graf č. 7: Preferovaná strava (7)...38 Graf č. 8 Frekvence návštěv (7)....38 Graf č. 9: Maximální přijatelná taxa za pobyt (7).....39 Graf č. 10: Navýšení finanční spoluúčasti (7)... 39 Graf č. 11: Navýšení finanční spoluúčasti ZP (7).....40 Graf č. 12: Spokojenost klientů s pobytem (7).....40 Graf č. 13: Přiměřenost ceny službám a očekáváním (7).. 41 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Ceník a možnosti ubytování vč. DPH [4]...48 Tabulka č. 2: Celková cena balíčku bez stravování.48 Tabulka č. 3: Celková cena se stravováním polopenze vč. DPH..49 Tabulka č. 4: Celková cena se stravováním plná penze vč. DPH. 50
1. Úvod Tato bakalářská práce na svém začátku nejdříve vysvětluje význam pojmu lázeňství a také se zabývá vysvětlením pojmu peloidy, který se v práci také často objevuje. Část o historii je zaměřena především na vývoj lázní, které užívají jako hlavní léčebný prostředek peloidy. Jsou zde popsány předpoklady pro vznik lázní právě v této oblasti a dřívější způsob využívání léčivé rašeliny a její těžby. Je proveden popis vzniku a rozmachu lázeňství, stejně jako osobností, které se nejvíce zasadili o vznik a rozvoj lázní a také později o jejich záchranu. Pro lepší vytvoření představy o okolí je zároveň zařazen popis přírodních zajímavostí a památek v regionu. Autor se zaměřil na nejznámější a nejvyhledávanější místa a města, ale pokusil se seznámit čtenáře i s méně známými a vyhledávanými místy v okolí Pardubice, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, Kunětická hora, V práci je také zachycen vývoj lázní včetně postupné výstavby nových pavilonů, vliv různých architektů na dnešní podobu lázní a také majitelů, ať soukromých či města. V praktické části se autor zabývá každoročně probíhajícím výzkumem v lázeňském prostoru a na jeho základě se snaží rozpoznat nové potřeby a potenciál možnosti nové nabídky pro klienty. Cílem tohoto snažení je sestavení nového balíčku služeb, který by splňoval nově vznikající potřeby určitého segmentu klientů, příprava jeho kalkulace a konečné prodejní ceny a také návrh na možnost propagace a návrh letáku. 13
2. Lázeňství v ČR 2.1. Pojem lázeňství Lázeňství je v České republice obor označovaný také jako rodinné stříbro. (4) Podle výkladového slovníku cestovního ruchu je lázeňství (angl. balneology) souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů (balneologie) a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (balneoterapie). Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí. [3] (8) K vysvětlení pojmu lázeňství také patří osvětlení pojmu lázně, které se také nachází ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu. Lázně anglicky označované spa, health, resort nebo baths jsou komplex ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení využívající pro dosažení léčebného účinku na klienty přírodních léčivých zdrojů jako například minerální a termální prameny, peloidy, humidity (slatiny, rašeliny) a bahna, vřídelní plyny, klimatické podmínky, moře a léčebných procedur. (8) Další z mnoha pojmů, které souvisejí s lázeňstvím, je také lázeňský cestovní ruch. Je to druh cestovního ruchu, u kterého je účast na něm spojená s pobytem v lázeňském komplexu. Klient zde může pobývat ze zdravotních důvodů nebo také za účelem rekreace nebo regenerace těla a sil, čemuž se také přizpůsobují různé lázeňské produkty a balíčky služeb a možnosti pobytu. Je také důležitou součástí aktivního cestovního ruchu, protože klienti lázní v nich zanechávají velké množství peněz a tím pádem pro lázně zajišťují vysokou návratnost investic. Lázeňský cestovní ruch je druh cestovního ruchu s vysokým potenciálem rozvoje produktů a klientely. Ovšem jak se bude tento cestovní ruch nadále vyvíjet po zavedení nového Indikačního seznamu pro lázeňskou péči je prozatím otázkou. (8) Lázně působí jako místo pro navrácení zdraví, obnovení sil, jsou také místem pro odpočinek, regeneraci a relaxaci. 14
Za základní službu lázní se považuje lázeňská léčba, kterou mohou klienti absolvovat jako pacienti, které na tento pobyt vyšle jejich pojišťovna, nebo jako samoplátci, kteří si celý pobyt hradí sami. Pacientům může být poskytována komplexní lázeňská péče, kdy je celý pobyt hrazen pojišťovnou, nebo příspěvková lázeňská péče, kdy například pojišťovna platí pouze léčebné procedury, ale ubytování a stravování si hradí pacient ze svých prostředků. Pro tento účel existuje Indikační seznam chorob vhodných pro lázeňskou péči, od kterého se odvíjí charakter lázeňské péče o pacienta. Tento seznam je rozdělen na část pro dospělé (nad 18 let) a pro dorost (do 18 let). Každý návštěvník lázní vlastní také svůj Lázeňský průkaz, do kterého mu je po úvodní lékařské prohlídce zapsán seznam léčebných procedur. Jejich druh a počet závisí na závažnosti nemoci pacienta a také specializaci lázní. Mezi léčebné procedury patří například: pitná léčba, vodoléčba, teploléčba, inhalační léčba, klimatická léčba, elektroléčba, magnetoléčba, léčebná masáž, trakce (vytahování na speciálně upraveném masážním stole), saunování, akupunktura, atd. (6) 2.2. Dělení lázní Podle toho, který z výše uvedených léčebných prostředků lázně využívají, se dají rozdělit do několika typů. Mezi nejčastější dělení lázní patří na termální, které využívají termální prameny jako ve Velkých Losinách nebo známější Teplice v Čechách, klimatické, tyto lázně vynikají svou polohou a nadmořskou výškou a léčí se zde především dýchací potíže. Mezi tyto lázně patří lázně Jeseník, Karlova Studánka, Jáchymov, Konstantinovy lázně a Libverda. Bahenní, sem patří lázně Velichovky. Mezi další typy lázní patří radonové lázně, které jsou například v Jáchymově, slatinné lázně jako Bělohrad, Mariánské lázně, Františkovy lázně a opět i lázně Jáchymov. Posledním typem lázní jsou lázně minerální, které využívají k léčbě uhličité vody tzv. kyselky, sem patří Mariánské, Františkovy lázně, Jáchymov, Konstantinovy lázně, Karlovy Vary, lázně Ostrožská Nová Ves a lázně Teplice nad Bečvou. (8) [17] 15
2.3. Indikační seznam pro lázeňskou péči Indikační seznam pro lázeňskou péči stanovuje Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou č. 58/1997 Sb. v platném znění. V příloze této vyhlášky jsou uvedeny nemoci, u kterých je možné poskytnout lázeňskou péči, indikační předpoklady a odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské péče u jednotlivých nemocí. Lázeňská péče je doporučována pacientovi jeho ošetřujícím lékařem a na doporučení odborníka specialisty na danou diagnózu. Vyplněný Návrh na lázeňskou péči je dodán příslušné zdravotní pojišťovně a její revizní lékař ho posuzuje mimo jiné podle splnění podmínek Indikačního seznamu. V tomto seznamu jsou indikační skupiny onemocnění a jejich odpovídající diagnózy a také typy lázeňské péče, délka léčebného pobytu a lázeňská místa, kde se specializují na dané diagnózy a kde se klient může léčit. Jsou zde také limity a lhůty, do kterých musí pacient po operaci, úrazu nebo jiném onemocnění nastoupit a absolvovat lázeňskou péči. Návrh, který schválil revizní lékař pojišťovny, je poslán pojišťovnou do lázní a ty pozvou klienta k nástupu léčby. Termín je závazný, ale je možné ho ve zvláštních případech posunout. V případě příspěvkové lázeňské péče si s určeným lázeňským zařízením dohodne pacient nástup léčby sám. [11, 20] 2.4. Komplexní lázeňská péče Tato léčba navazuje na ústavní péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Tato léčba se zaměřuje na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti a také na minimalizaci rozsahu invalidity. Zdravotní pojišťovna hradí klientům komplexní lázeňské péče celodenní stravování, standardní ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, lékařská vyšetření a lázeňské léčebné výkony smluvně sjednané se zdravotní pojišťovnou, případně také dopravu a to v případech, kdy zdravotní stav podle ošetřujícího lékaře neumožňuje běžnou dopravu. Po dohodě s klientem je možná i polopenze. Délka pobytu se řídí diagnózou a je vypsána na léčebném návrhu schváleném revizním lékařem a je obvykle 21 nebo 28 dní. [12, 13] 16
2.5. Příspěvková lázeňská péče Na základě Návrhu na lázeňskou péči vystaveném obvodním lékařem je poskytována tato léčba. Po jeho schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny si pacient sám vybere lázeňské zařízení, domluví si termín nástupu léčby a finanční podmínky. Z lázeňského zařízení mu později přijde předvolání k nástupu léčby. Zdravotní pojišťovna hradí smluvně sjednaná lékařská vyšetření a lázeňské léčebné výkony. Pacient si sám zaplatí ubytování a stravování, opět je možná i polopenze. Délka pobytu je obvykle 21 dní, ale řídí se podle diagnózy. Klient má také možnost u všech typů léčby dokoupit si procedury nad rámec příspěvkové lázeňské péče dle ceníku lázní. [12, 13] 2.6. Ambulantní příspěvková lázeňská péče Klient se neubytovává v lázeňském objektu. Může si dokoupit jednotlivé procedury nad rámec příspěvkové lázeňské péče dle platného ceníku lázní. [12, 13] 2.7. Samoplátecká lázeňská péče Klient si tuto péči hradí sám v plném rozsahu. V dnešní době samoplátců stále přibývá. Pacient si vybere skladbu procedur, kterou mu při vstupní lékařské prohlídce potvrdí lázeňský lékař. Pacient si také sám zvolí typ ubytování a stravování. Léčebný paušál obsahuje povinné vstupní vyšetření lékařem, stanovení léčebného plánu, 1x kontrolní vyšetření, výstupní lékařské vyšetření se závěrečnou zprávou lékaře a předepsané procedury, podle rozsahu, který si pacient zvolil. Délka pobytu je většinou 21 dnů. [12, 13] 2.8. Ambulantní samoplátecká lázeňská péče Klienti nejsou ubytováni v lázeňském zařízení. Mohou si vybrat léčebný program a také zakoupit jednotlivé procedury nad rámec péče. Přednost mají klienti ubytovaní v zařízení společnosti. Délku tohoto léčení si stanovuje klient sám v závislosti na vytížení balneoprovozu. [12, 13] 17
3. Peloidy Peloidy jsou sedimenty živočišného i rostlinného původu, které vznikly postupným a dlouhodobým rozkladem, tzv. procesem humifikace. K tomuto procesu přispívají také četné mikroorganismy a vliv geologických činitelů. Jejich označení pochází z řeckého slova pelos což znamená bahno. [1, 2] V různých oblastech jsou peloidy s různým složením i léčivou schopností. Hlavními oblastmi, kde se vyskytuje největší množství peloidů, jsou Slavkovský les, Krušné hory, Jizerské hory, Šumava a Třeboňská pánev. [1] V našich podmínkách se peloidy hojně využívají jako léčebný prostředek především formou teplých zábalů, koupelí a v poslední době také vnitřním užíváním. Nejlepší léčebné účinky mají peloidy nebo také peloidní extrakty, které mají vyšší množství huminových látek.[1] Peloidy se dělí do dvou základních skupin bahna a humolity. Bahna se dále dělí na jednoduchá, termální a sirná, která obsahují velký podíl síry. Humolity se dále dělí na slatiny a rašeliny. Slatina vzniká především tlením rákosu a různých trav. Rašeliny se dají dělit podle vzniku na slatinné, které mají zvýšený obsah popela, přechodové (smíšené) s chudší minerální výživou a nižším obsahem popela a také na vrchovištní s chudou výživou a rozmanitými vláhovými poměry. V lázeňství se používá dělení na rašeliny železité, salinické a sirné. [14, 15] 3.1. Ložisko Libišany Toto slatinné ložisko se nachází v katastru obce Libišany, které se nacházejí mezi Lázněmi Bohdaneč a Hradcem Králové ve starém řečišti řeky Labe. Celková výměra ložiska je 42 ha. Je vyhloubené v opukách, což jsou usazené horniny, které tvoří více jak 300 metrů mocné souvrství uložené v pískovcích. Slatina je v něm v až 250 cm mocné vrstvě jako povrchová výplň, na vrstvě jílů, náplavách písků a štěrků. Tento peloid, který lázně využívají, je možné zařadit mezi rašeliny slatinné zemité až jako rašeliny zeminy. [4] 3.2. Ložisko Rozkoš Je to další z ložisek nacházejících se v okolí Bohdanče. Toto je přímo v katastru obce Lázně Bohdaneč. Jeho velikost je 23,7 ha, je tedy o něco menší než Libišany. Toto 18
ložisko patří k mírně zvlněným polabským rovinám přetvořeným labskými nánosy. V oblastech, kde byl nízký spád vody, vznikly labské terasy čistého říčního písku. Slatina je v jednotném ložisku, v pruhu, ze kterého vybíhají nepravidelné výběžky. Tato rašelina lze opět zařadit mezi rašeliny slatinné zemité až slatinné zeminy. Vyskytuje se zde také oblast s 1,1 m mocnou vrstvou čisté slatiny, tato rašelina je rákosová a ostřicová s příměsí dřeva. [4] 19
4. Minerální prameny Minerální pramen je vývěr podzemní vody z hlubin zemské kůry. Jsou to přírodní léčivé zdroje, které se nacházejí po celém světě. O minerály v horninách zemské kůry se obohacuje voda, která těmito horninami protéká a stoupá pod tlakem na povrch. Léčebné Lázně Bohdaneč čerpají ze dvou minerálních pramenů vyhloubených ve 20. století na území lázní. V podloží těchto vrtů se nachází Cerman a to mořský a sladkovodní. Oba jsou tvořeny převážně prachovci, jílovci a pískovci. Lázně stojí na hluboce zaklesnuté kře s výškou skoku asi 50 m. Vrty jako Sopřeč, Sezemice a Oktaviánov mají vysokou koncentraci oxidu uhličitého a nachází se právě v blízkosti těchto zlomů. Voda v Lázních Bohdaneč z jejich vrtů je ryzí alkalická kyselka. Podzemní voda zde má o trochu zvýšenou teplotu díky geotermickému stupni a styku s postvulkanickými centry v oblasti. S rozšiřováním lázní v Bohdanči byl stále více zřejmý nedostatek vody a také chyběla důležitá součást lázní minerální pramen. A tak byl proveden první vrt. 4.1. Vrt HV Panenka Nedostatek vody a také snaha zajistit lázním vlastní léčivý pramen vedli k tomu, že byl vytvořen vrt. Byl vyhlouben v letech 1913-1914 a je hluboký 347,5 metrů. Protéká jím mineralizovaná voda o teplotě 21 C. Z výsledků rozborů z roku 1964 byla celková mineralizace vody 1312 mg/l a teplota v rozmezí 20,5 21 C. 4.2. Vrt HV 1 Nová Panenka Byl vyhlouben v letech 1967-1968. Je vyvrtán do hloubky 388 metrů. Jednalo se o vodu náležející ryzímu typu Na HCO3 s mineralizací v rozmezí 650 750 mj/l s obsahem volného CO2 55 75 mg/l a teplotou 21 C. V současnosti je mineralizace 1060 1160 mg/l při obsahu volného CO2 kolem 90 mg/l, ph 7,1 7,3, to znamená slabě alkalická reakce, voda je velmi měkká a její teplota se pohybuje mezi 20,5 21 C. [4, 5, 9],(3) 20
5. Historie lázeňství Největší rozmach lázeňství ve Starověku nastal v Římě v době císařství. Provozovali zde větší soukromé lázně, které se daly pronajmout, ale i veřejné lázně. Na jejich stavbu dohlíželi císařové, po nichž se lázně i pojmenovávaly. V této době fungovaly lázně především jako hygienické a společenské zařízení, ale léčebné funkce zatím neplnily. Lázně byly rozděleny do mnoha místností s různými funkcemi, v některých byly vany na koupele, bazén, velká místnost s lázní k pocení, masážím nebo také natírání olejem. Používala se zde také škrabátka na kůži, kterými si hosté lázní stírali z kůže pot, nečistoty a zbytky mastí. Těmto oškrabkům se také přisuzovaly léčebné účinky, a proto byly zachytávány a poté se používaly při léčbě. Zajímavostí také je, že se již ve starověku v lázních prováděla depilace a to buď arzenovou leptavou pastou, náplastí z pryskyřice, pinzetou nebo pemzou. Základní cihlová stavba lázní byla zdobena mramorem a mozaikami, z nichž se některé dochovaly dodnes. Léčebných účinků koupelí v minerálních a termálních vodách se začalo využívat až v 5. století př. n. l. na území Řecka a Přední Asie. Mezi tyto lázně patřily například Hypaté, Thermopyly nebo také lázně Hímera, které se používají již více než 2000 let. Pacienti museli nejdříve zaplatit léčebný honorář. Z těchto peněž se měl udržovat a rozšiřovat lázeňský léčebný okrsek. Klienti museli na začátku podstoupit určitou přípravu jako například dietu, půst, duchovní i tělesnou očistu. Teprve poté mohli do svatyně (asklépia). Tato svatyně nesměla být také znesvěcena úmrtím nebo porodem. Proto byla pro těhotné a těžce nemocné vyčleněna zvláštní místa. V léčebných okrscích zasvěcených Asklépiovi vznikaly lékařské školy a v této době se také narodil a působil nejslavnější řecký lékař Galén. V této době se již používaly některé vysloveně lékařské procedury jako diety, lázeňské pitné medikamentózní léčby, koupele, polevy, omývání studenou vodou, masáže, pouštění žilou, sázení baněk i klystýr. Lázně se postupně staly střediskem vysoké společnosti, zahálky a neřesti, dokonce se zde provozovala i prostituce. Později si také lidé začali vybírat lázně nejen podle přírodních léčivých zdrojů, ale také podle klimatu a tak se bohatí Římané nechávali nosit otroky na nosítkách i stovky kilometrů. 21
Jako léčebné procedury se nadále používaly především koupele, masáže, potní lázně, také se k léčení používala vaporária, což byly jeskyně, kde ve vulkanickém terénu vystupovaly ze země horké páry. V této době byla také běžná pitná kúra minerálními vodami. V barbarských zemích se s rozvojem římské říše také začaly rozvíjet lázně. Vojska zakládala své tábory nejraději v blízkosti vývěru termálních a minerálních pramenů. V okolí těchto pramenů vznikaly vojenské lazarety a z některých se později stala města. S pádem římské říše také zanikla spousta lázní na tomto území. Některé lázně se však dochovaly dodnes např. Puteoli v Neapolském zálivu a také na východě zásluhou Byzance. Lázně byly ve Starověku běžnou záležitostí v zemích na Blízkém i Středním východě. Některé paláce jako Chamurapiho měly jako svou součást také koupelny. Válečníci, kteří přežili křížové výpravy, se po návratu domů snažili vylepšit svůj styl života podle toho, který viděli za války v Orientu, kde byly koupele téměř každodenní záležitostí. Tradice těchto lázní, antických i byzantských, v jisté míře přežívají dodnes. (4) 5.1. Počátky lázeňství v Čechách V Čechách má lázeňství dlouholetou tradici a je světově vyhlášené, zejména západočeský trojúhelník. Jeho největší rozvoj nastal kolem 18. století, kdy nastal velký pokrok vědy a techniky. Lázně v této době byly navštěvovány také z kulturních a společenských důvodů. Bylo postaveno velké množství velkých lázeňských domů a kolonád a také se zastřešovala zřídla. Kontrolovala se také kvalita přírodních zdrojů. V 18. století se začalo více mluvit o léčebných účincích pramenů a vod a v krátké době vznikly lázně s věhlasem i v celé Evropě. Podle historických nálezů by se dalo říci, že naše nejstarší lázně jsou Teplice, kde se prý přírodní léčivé zdroje využívali již v dobách římské říše. Ale je to jen domněnka. Podle Hájkovy kroniky byly založeny již v roce 762, kdy zde byly objeveny termální léčivé prameny. Teplice se řadí mezi nejstarší lázně v Evropě a mají stále slávu celoevropského rozměru. Tento dávný vznik dokládají také archeologické nálezy římských a keltských mincí z počátku našeho letopočtu. Tyto mince se zde objevily díky starému zvyku, kdy lidé prokazovali úctu minerální vodě vhozením mince či 22
jiného daru přímo do pramene. Díky stále většímu využívání minerálních pramenů se v průběhu let také rozšiřovalo samo město. V 16. století zde došlo k velkému rozvoji lázeňství a vzniku lázeňských budov v okolí Pravřídla. Město i lázně se nadále rozvíjely a vzkvétaly, jejich rozvoji nezabránil ani požár v roce 1793, kdy město po požáru za velké pomoci okolních panovníků změnilo svou tvář a bylo postaveno mnoho nových lázeňských budov. Do lázní také jezdila a stále jezdí spousta známých a významných osobností z celého světa. V období obou světových válek však nastal úpadek lázní a některé z nich dokonce zanikly. Další škodu na lázeňství v naší republice napáchala nešetrná těžba uhlí v severozápadních Čechách, která zničila spoustu velmi kvalitních minerálních pramenů. Také odsun Němců z pohraničí znamenal problém pro lázeňský ruch, protože vytvářeli jak pracovní sílu, tak také mohli být potencionálními klienty. Naše lázně navštívila spousta známých osobností. V Karlových Varech a Teplicích byl car Petr Veliký, Albrecht z Valdštejna a také anglický král Eduard VII, syn královny Viktorie. Dalšími návštěvníky českých lázní byli například Goethe, Schiller, Chopin, Beethoven, Wagner a spousta dalších. Léčebné lázně Bohdaneč se mohou chlubit návštěvou Václava Havla nebo Vlasty Buriana. Znárodnění a totalitní režim našemu lázeňství také moc neprospěly. Byl tím omezen příliv zahraniční klienty a tím pádem i potřebných financí. Po roce 1989 se naše lázně opět pomalu probouzí do dob své bývalé slávy a opravují se poničené budovy, parky, zahrady a pavilonky. Lázně v Jeseníku je možno považovat za jedny z prvních lázní a vodoléčebný ústav u nás. Založil je v roce 1822 Vincenz Priessnitz, který je důkazem toho, že u založení lázní vždy nebyly jen přírodní zdroje, ale i laikové, kteří dokázali využít a prosadit nové léčebné metody. Důležitost českého lázeňství hlavně v oblasti vodoléčby dokazuje i to, že se zde jako v první zemi v Evropě přednášelo o vodoléčbě na univerzitách. I dnes mají české lázně dobrý ohlas u nás i v zahraničí a dokazuje to i četnost zahraniční klientely, která se v lázních nachází a také využívá jejich léčebných procedur. 23
Z mnohých lze jmenovat například Karlovy Vary, Jeseník, Teplice nad Bečvou, Teplice v Čechách, Kynžvart nebo Mariánské lázně. (1) [18, 19] 24
5.2. Historie peloidového lázeňství Jako léčebný prostředek se již ve středověku používalo bahno, které si nemocní natírali na kůži a nechávali na slunci zaschnout. Bahno se používalo buď přirozeně teplé, které se těžilo např. v močálovitých jezerech nebo se do koupelí a zábalů bahno ohřívalo. (4) Podle popisu z 16. století od Crata z Kraftheimu a J. Wernheruse se postižení revmatici koupali v termálním bahništi ve slepém rameni řeky Váhu. Zde prý byli ponořeni i několik dní nebo nocí v dírách, které si vyhloubili. Vesničané je zde zásobovali jídlem a vodou a později na takovýchto místech vznikly panské domy. Připravení procedur z rašeliny nebo slatiny bylo velmi náročné. Rašelina se musela nejprve vytěžit, např. kopáním. Později se rašelina skladovala v kupách, aby se příliš nevysoušela, protože by ztratila své léčebné účinky. Procedury se poskytovaly v oddělených kabinách, kam se přivážely dřevěné kádě s naředěnou rašelinou. Využitou rašelinu potom lázně poskytovaly zemědělcům jako výborné hnojivo. Lidé se při těchto procedurách často příliš přehřívali, protože se rašelina používala zahřátá na 40 45 C. Pro případ nevolnosti měli proto pacienti v koupeli provázek nebo později elektrické zařízení, aby si mohli včas přivolat pomoc. Jedním z dalších problémů, který vznikal při poskytování peloidových zábalů nebo koupelí, bylo také to, že žádné lázně neměly nevyčerpatelnou zásobu rašeliny a tím pádem jim hrozil při vytěžení jejich zásob zánik. Lázně proto nehygienickým způsobem používaly stejnou rašelinu několikrát. Podle pana Křížka a jeho knížky Obrazy z dějin lázeňství tento problém nejlépe vyřešili v lázních Nenndorf, kde každý klient dostal na celou dobu svého pobytu svou vlastní vanu s rašelinou. Tyto vany se skladovaly ve velkém skladu a po ohřátí rašeliny na správnou teplotu se odvážely do kabin k proceduře. Dříve se použitá rašelina vyvážela na pole. V posledních letech se snaží především zahraniční lázně z ekonomických důvodů o obnovení použité rašeliny tím, že ji vyváží zpět na místo, kde se těžila. Zde by se měla zregenerovat a získat zase zpět své léčivé účinky. Velké množství slatinných lázní, které dříve existovaly, zaniklo právě kvůli 25
nedostatku rašeliny. Mnoho lázní dnes také používá k léčbě kvalitní rašelinu dováženou z Třeboně.(1, 4) První lázeňská budova u nás, která využívala jako léčebný prostředek výhradně rašelinu, byla postavena v roce 1809 v Novoveských dnes Konstantinových lázních. Další lázně, které začaly používat k léčení slatinu, byly v roce 1815 Mariánské lázně. Nejlépe se slatinná léčba ujala v lázních, kde se před tím využívala vodoléčba. (1) 5.3. Dobývání rašeliny Původně se těžba prováděla rýči, později se přešlo ke speciálnímu stroji. Před samotnou těžbou bylo nutné odkrýt drn. Těžba probíhala tak, že do hloubky až 70 cm se spustil koš s ostrými noži, byl odříznut špalek rašeliny, který se rozkrájel na cihly, které se usušily. Po usušení se rozdrtily a smíchaly s vodou, poté byly ohřány na potřebnou teplotu. Tato směs se používala ke koupelím. 5.4. Předpoklady pro lázeňství v Lázních Bohdaneč Nejdůležitějším předpokladem pro vznik lázeňství je existence ložisek rašeliny Libišany a Rozkoš. Tato ložiska se rozkládají na ploše více jak 42 ha. Rašelina je zde v několikametrové vrstvě a stáří rašeliny je odhadováno až na 4 000 let. Další důležitý předpoklad je také to, že se zde nacházejí dva vrty minerálních léčebných pramenů, které poskytují také důležitý zdroj léčebných prostředků pro lázně, stejně jako rašelina. Výbornou výhodou pro Lázně Bohdaneč je také blízkost měst Pardubice a Hradec Králové, kde se nachází spousta zajímavých památek a také možností pro klienty k cestovnímu ruchu. V okolí Bohdanče se také nachází velká spousta přírodních a historických zajímavostí, které zajisté stojí také za zmínku a návštěvu. (7) 26
6. Historické a přírodní zajímavosti v regionu Jak již bylo řečeno v okolí Bohdanče i v blízkosti samotných lázní je spousta přírodních a historických zajímavostí. Mezi mnohými lze například zmínit: 6.1. Lázeňský park Lázeňský park se rozkládá za lázeňskými pavilony a je rozdělen na přední a zadní. Vede až do Hrádku. Přední částí parku protéká Rajská strouha, která dříve odvodňovala rybníky Rozkoš a Oplatil. V parku se nachází spousta laviček a kroutí se tu malebné cesty. V zadním parku vedoucím až božím mukům u silnice na Pardubice je oblíbeným cílem procházek mariánská kaplička, též Kuttnerova. V parku roste okolo sto druhů různých cizokrajných i Obrázek č. 1: Lázeňský park [4] tuzemských dřevin, které jsou staré okolo osmdesáti let. Zadní park dnes spíše připomíná les a jeho rostlinstvo je méně rozmanité, ale je zde i velký počet bylin, které zde na jaře různobarevně kvetou. Některé rostliny zde rostou samovolně, ale jiné, hlavně v okolí pavilonů a bazénku, jsou zde vysazeny uměle a starají se zde o ně lázeňští zahradníci. Prvním z nich byl Thomayer a po něm následovala celá řada zručných zahradníků. (3) 6.2. Opatovický kanál Tento vodní kanál byl vybudován v letech 1498 1521 a díky čerpání vody z Labe měl zásobovat vodou rozsáhlou rybniční síť založenou Vilémem z Pernštejna. Je dlouhý 34,7 km a jeho šířka se pohybuje v rozmezí od 6 do 8 metrů. Opatovický kanál je kulturní památkou. Dostat se k němu můžete Šípkovou ulicí, kterou dojdete k mostu právě přes tento kanál. Dodnes napájí vodou rybníky Černý nadýmač, Buňkov a Bohdanečský rybník. Tento kanál začíná u Opatovic a končí u obce Semín. Obrázek č. 2: Opatovický kanál [21] 27
Kolem jeho toku lze absolvovat krásnou procházku kaštanovou a lipovou alejí, kolem rybníků, koupaliště až ke staré cihelně. Tato trasa je dlouhá asi 4,8 km s návratem po silnici z Přelouče. (3, 7) [6] 6.3. Bohdanečský rybník a rybník Matka Jsou to dva největší dochované rybníky v Polabí, které se mohou pyšnit rozsáhlými rákosinami a slatinnými loukami. Dnes je největším dochovaným vodním dílem z pernštýnské soustavy rybníků s původními 322 rybníky. Bohdanečský rybník je od roku 1951 vyhlášen i se svým okolím za botanickou a ornitologickou rezervaci. Tato rezervace má rozlohu 250 ha a hnízdí v ní vodní ptactvo a lze zde najít i vzácné druhy vodních a slatinných rostlin. Tyto rybníky Obrázek č. 3: Bohdanečský rybník [21] byly založeny v roce 1480 v místě původní osady Pěžice. Není to běžné místo pro běžnou turistiku s pohorkami a batohy, ale svou pozornost si jistě zaslouží. (3), [6] 6.4. Muzeum bratří Veverků Toto muzeum se nachází v obci Rybitví nedaleko Pardubic a kousek od města Lázně Bohdaneč. Toto muzeum ukazuje na vývoj a pokusy rolníka Františka Veverky a jeho bratrance kováře Václava Veverky o novou konstrukci pluhu, která nakonec získala název ruchadlo. Tento nástroj usnadňoval orbu a tím pádem ušetřil mnoho času a práce všem rolníkům Obrázek č. 4: Muzeum bratří Veverků [6] a zemědělcům. Toto muzeum je veřejně přístupné po celý rok. [6] 28
6.5. Zámek Pardubice V tomto městě známém svým perníkem a Velkou Pardubickou je možno najít spoustu historických památek, mezi ně patří také zámek Pardubice. Stojí na místě, kde původně stávala vodní tvrz ze 13. století. V 15. a 16. století ho rozšířili Pernštejnové nejdříve na gotický, později na renesanční zámek. Poslední úpravy byly na zámku provedeny v 70. letech 16. století, kdy v naší zemi vládl Rudolf II. Ten přijal návrh architekta Oldřicha Avoslalise. V této čtyřkřídlé budově s mohutnou hradní věží se nachází Východočeské muzeum s expozicí zbraní, pohlednic a velkou sbírkou českého skla. Krásné jsou zde také raně renesanční sály a jejich nástěnné malby. Za prohlídku stojí zachovalé opevnění s dělovými rondely. [7] 6.6. Bílá věž v Hradci Králové Tato zvonice postavená v roce 1589 v renesančním slohu sloužila původně jako strážní a požární věž. Dosahuje výšky 71,5 metrů. Na její stavbu byl použit bílý kámen a díky tomu získala své jméno. Ve zvonici je také zvon Augustin po pražském Zikmundovi, který je druhý největší v Čechách. Jeho váha je 10 tun a průměr více než 2 metry. Byl odlit hradeckým zvonařem Ondřejem Žáčkem. Aby se při významných událostech rozezněl, muselo na něj zvonit až 8 mužů. Orloj z roku 1591 byl nahrazen novým od Josefa Božka z roku 1829, který nabízí unikátní měření času, kdy velké ručičky ukazují hodiny a malé minuty. [6] Obrázek č. 5: Zámek Pardubice [7] Obrázek č. 6: Bílá věž v Hradci Králové [22] 29
6.7. Hrad Kunětická hora Tento hrad leží 7 km od Pardubic. Hrad byl původně postaven někdy na začátku 15. století. Po několika majitelích, kteří se zde vystřídali, v roce 1491 koupil hrad Vilém z Pernštejna. Za vlastnictví Pernštejnů došlo na hradě k mnoha přestavbám přes gotický styl až po ranou renesanci. Z dvouvětvého hradu se dochovala pouze věž, která je součástí čtyřkřídlového paláce. Opevnění využívá mohutné zemní valy, kamenné zdi, suché příkopy a kruhové rondely. Obrázek č. 7: Hrad Kunětická hora [7] Kunětická hora začala upadat po roce 1560, kdy se dostala do vlastnictví královské koruny. Nakonec byla roku 1645 za třicetileté války vypálena švédským vojskem. V pozdější době prošel hrad mnoha rekonstrukcemi. [7] 6.8. Kladruby nad Labem Tento národní hřebčín se nachází nedaleko Lázní Bohdaneč. Může se pochlubit chovem starokladrubských koní. Tento hřebčín byl založen již v 16. století a je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Tito starokladrubští koně jsou v současnosti chování jak v Kladrubech nad Labem, kde jsou chování především bělouši, tak také vraníci, kteří jsou převážně ve Slatiňanech. Tito koně jsou pro svou klidnou povahu využívání i pro hipoterapii a rekreační ježdění. Také je můžeme vidět u jízdní policie v Praze nebo v Pardubicích. Jsou velmi učenliví, a proto se jich využívá i při soutěžích spřežení, drezúrách, v ukázkách barokního ježdění a při předvádění prvků vysoké španělské školy. [10], (3) Obrázek č. 8: Národní hřebčín Kladruby nad Labem [10] 30
7. Historie města Lázně Bohdaneč Název města Bohdaneč se vyvíjel po velmi dlouhou dobu a vystřídal mnoho podob. Nejdříve to byl Bohdanec, což byla zdrobnělina jména Bohdan. Další zmínky a podložené doklady jsou o názvu Bohdanice. To znamenalo vesnice Bohdanových. Mezi další varianty jména patří také Bohdanitz a Bohdanecz. Je také spousta dohadů, zda je Bohdaneč rodu ženského či mužského. Pro místní obyvatele je jednoznačně rodu mužského. Statut města získal Bohdaneč v roce 1971. Zásadní vliv na město mělo také získání statutu lázeňského města v roce 1963 podle zákona o Československých státních lázních a zřídlech. Oficiální změna názvu města však proběhla až v roce 1980. Obrázek č. 9: Náměstí s radnicí 1953 [23] První písemný doklad o existenci městečka je z roku 1343 a zaznamenává spor mezi místními občany. Je však zřejmé, že osada ležící v bažinaté krajině v lesích vznikla dříve. Bohdaneč vystřídal mnoho majitelů. Mezi ně patřil Jiří z Poděbrad, páni z Cimburka a také Vilém z Pernštejna, který zadlužené panství koupil v roce 1491. Jeho vláda byla spásou pro celé panství. Vilém z Pernštejna byl velmi dobrý hospodář a největších úspěchů dosahoval v oblasti rybníkářství a pivovarnictví. Přestěhoval se na zámek v Pardubicích a tím pádem přenesl i některá svá privilegia na obec Bohdaneč. Jedněmi z mnoha bylo právo na jarmark a koňský trh a také právo odúmrtí, kdy se zřekl majetku zemřelého občana, který neměl syna. Dalšími právy bylo vybírat clo a také řád pro kolářský, kovářský a bečvářský cech. Od roku 1491 stál v obci i pivovar. Za třicetileté války prošla obec mnoha změnami a její občané museli přestoupit na katolickou víru. 13 stavení z 86 bylo v této době zničeno. V roce 1772 zachvátil obec velký požár, při kterém shořelo 78 domů, radnice, fara i pivovar a zemřelo pět lidí. Od katastrof si Bohdaneč moc dlouho neodpočinul, již v roce 1775 se rozlilo Labe a napáchalo další velké škody. 31
V roce 1848 nastala samostatnost obce a již v roce 1850 se volilo do obecního zastupitelstva. V devatenáctém století se také začaly stavět pořádné silnice, především dlážděné. Na přelomu století zde vzniklo několik průmyslových podniků a také lázně, s jejichž vznikem úzce souvisela výstavba veřejného vodovodu, elektrárny a také dopravního spojení s okolím. Za první světové války padlo z Bohdanče 34 mužů na různých frontách. V roce 1923 bylo v Bohdanči 40 automobilů, což znamenalo, že na 1 auto připadalo 45 osob. Bohdaneč byl tímto na prvním místě v počtu automobilů na obyvatele v Čechách. V roce 1944 odešlo z Bohdanče několik lidí na nucené práce a v lázních byl zřízen armádní lazaret. Podle návrhů architekta Gočára bylo v Bohdanči postaveno několik staveb. Mezi ně patří také vodojem z roku 1910. V lázních byla také postavena malá elektrárna, která zásobovala elektřinou i domy ve městě. Po roce 1989 byly do města přemístěny Opravny spojových zařízení z Červených Peček, dnes Základna oprav, a Institut civilní ochrany z pardubických kasáren. Bývalé kasárny Na Lužci byly přestavěny na obytné budovy. Okolí Bohdanče je také bohaté na slatiny. Převážně vznikaly v opuštěných korytech Labe. Právě objevem slatinného ložiska Libišany odstartovala historie místních lázní. (3) 32
8. Historie lázeňství v Bohdanči Počátky lázeňství se zde datují od objevení slatinného ložiska v Libišanech, které bylo nalezeno, když zemědělci odvodňovali zdejší louku. Plocha tohoto ložiska kvalitní rašeliny byla 55,8 ha a mocnost slatiny až 250 cm. Druhé ložisko se nachází Na Rozkoši a je o něco menší. Bylo spočítáno, že toto množství rašeliny vystačí na provoz lázní na několik století. Jako první lázeňský pavilon byl v roce 1913 otevřen pavilon Gočár podle projektu architekta Josefa Gočára. Budova má na délku 62 metrů a na šířku 18 metrů. V přízemí se nacházelo 10 kabin s rašelinou pro muže a 10 kabin pro ženy. Byly zde i vany pro oplachování. Ve všech pokojích tekla teplá i studená voda a byla zde elektřina, budova měla ústřední vytápění a také telefon. V roce 1926 došlo k přistavení druhého patra, čím se získalo dalších 28 pokojů. V roce 1929 byl u artézského pramene vybudován bazének se sochou Venuše od Obrázek č. 10: Gočárův dům 1953 [23] Josefa Jiříkovského. Podle návrhu Josefa Gočára byl také postaven penzion Veselý na náměstí. Na konci tohoto tisíciletí vznikl v lázních také balneoprovoz a rehabilitační zařízení. Lázně navštívilo také mnoho odborníků, kteří si nemohli jejich provoz vynachválit. Mezi tyto návštěvníky patřili MUDr. Rudolf Jedlička, docent MUDr. Duch. Panýrek, MUDr. Jiří Záhoř a MUDr. František Messany. Při vzpomínce na založení lázní v Bohdanči nelze opomenout jméno rodiny Veselých. Rod Veselých vlastnil pozemky sahající až do katastru Libišan. Syn Františka Veselého, statkáře a velkoobchodníka se slámou, Jan se po studiích stal předsedou Vodního družstva pro regulaci potoka Rajská, strouhy protékající libišanskými rašeliništi. Libišany v této době umožňovaly těžbu rašeliny na ložisku o rozloze 42 ha a její využívání jako topiva. Jan byl jedním ze šesti synů Františka Veselého. Přátelé Jana Veselého Rudolf Košťál a farář Adolf Schlögl mu vnukli nápad používat rašelinu místo topiva jako léčebný prostředek. Jan tedy poslal vzorek rašeliny na rozbor do Vídně a zde se ukázalo, že má vysokou kvalitu a je vhodná k léčení revmatismu. 33
Jan Veselý se jako patriot rozhodl založit lázně právě v Bohdanči, i když Hradec Králové měl vlakové spojení a blízké lesy i rašeliniště. Začal tedy přestavovat bývalý lihovar s výčepem. Zkušební provoz lázní byl zahájen roku 1897, i když některé prameny uvádějí již roku 1896. Již v dubnu roku 1897 byla zahájena přestavba lihovaru na lázně. Byly zde kabiny s vanami, odpočívárna, bazén a strojovna. Léčilo se zde hlavně revma a dna a hlavní léčebnou procedurou byly slatinné koupele. První lázeňská sezóna byla zahájena v srpnu 1897 a jejím cílem bylo vyzkoušet Obrázek č. 11: Lázně Bohdaneč 1908 [23] výsledky procedur, které se dříve poskytovaly ve velkých vzdušných místnostech. Prvním lázeňským lékařem byl MUDr. Václav Pospíšil, obvodní lékař v Bohdanči. Již od začátku byly zřejmé účinky používané léčby. Pomohla i v těžkých případech. V prvním roce fungování lázní zde bylo 37 pacientů, ale již v dalším roce fungování lázní byla celková návštěvnost lázní 70 osob, díky podpoře okolních lékařů. Brzy se lázně začaly rozrůstat a Veselý musel dokoupit další budovy i s pozemky. Založil také park a zřídil laboratoř na míchání přísad do koupelí pojmenovaných Thopinol. Na tyto akce si musel půjčit peníze od Občanské záložny. Později získal také lékaře Dr. Františka Kubra, který pomohl zajistit popularitu lázní. Jan Veselý však neměl z čeho splácet úroky a lázně se nakonec v roce 1906 dostaly do dražby. Veselý i Kubr lázně opustili. Veselý byl později jmenován za své zásluhy čestným občanem Bohdanče. Lázně vydražila Občanská záložna v Bohdanči a rozšířila procedury o vodoléčbu a uhličité koupele. V této době také dvojnásobně vzrostla návštěvnost lázní, ale lázně přesto nevykazovaly takové zisky, jak bylo potřeba, a byly nutné další investice. František Veselý, bratr Jana, zachránil lázně před prodejem vídeňské firmě, která by je přebudovala na továrnu na obuv. Lázně nakonec koupilo město. Před samotným prodejem byla ustanovena lázeňská komise, v jejím čele stál František Veselý. Tato komise poprvé zasedala v září 1911 a projednávala úpravy nutné k dalšímu chodu lázní. 34
Mezi rozhodnutí patřilo uzpůsobení prvního patra lázeňské budovy na levnější pokoje, vyrobení ústředního topení a příprava některých procedur na zimní provoz, také zřízení kavárny, čítárny a dále výstavba parkoviště a kryté kolonády. Chtěli také vystavět nový pavilon, k čemuž bylo nutné zakoupit další nemovitosti. V roce 1901 zakoupil František Veselý autobus značky Laurin&Klement, který jezdil na trase Pardubice Bohdaneč do roku 1908. Ve třicátých letech došlo k rozšíření Gočáru a výstavbě Jubilejního paláce podle plánu architekta Kropáčka z Prahy. Hlavní lázeňské budovy byly propojeny kolonádou. Z původní lázeňské budovy zůstal pouze starý komín s čapím hnízdem, které na něm bylo umístěno na návrh Františka Veselého už v roce 1898. Čápi lázně opustili v době druhé světové války a po ní se sem opět vrátili. V roce 1922 se lázně staly majetkem Československého státu, protože obec Bohdaneč již dále nezvládala lázně financovat. Bylo nutné vystavět další lázeňskou budovu a tak byl roku 1928 položen základní kámen pavilonu Jubilejní, který byl slavnostně uveden do provozu v roce 1930. V tomto pavilonu byly 4 pokoje pro těžké pacienty, kabiny pro uhličité koupele, sály pro vodoléčbu, elektroterapii a mechanoterapii, horkovzdušné koupele a lázeňská ordinace. Celkově zde bylo 70 pokojů ve třech patrech a budovy byly spojeny prosklenou kolonádou. Bylo postaveno koupaliště v lázeňském parku a u artézského pramene také bazén. Později byla zahájena stavba léčebného pavilonu Langer. V roce 1971 se začaly realizovat plány na výstavbu levého křídla pavilonu Jubilejní podle dřívějších plánů Josefa Gočára. V roce 1975 byla také otevřena moderní jídelna. Od roku 1973 do roku 1980 vzrostl počet lůžek v lázních z 310 na 422. V roce 1988 byla dokončena krytá kolonáda se službami pro klienty jako například kadeřnictvím, kosmetikou a občerstvením. V roce 1991 se lázně osamostatnily a od roku 1992 jsou akciovou společnosti Léčebné lázně Bohdaneč a. s. (3, 7) 35
9. Lázeňské pavilony 9.1. Pavilon Bílý V pavilonu Bílý se nachází Wellness centrum, vířivé a perličkové koupele a také pokoje pro klienty. Se všemi pavilony je spojen krytou kolonádou. V tomto pavilonu se také nachází výtah a pokoje pro klienty. Ubytování se zde dělí do kategorie A a B. Celkově je zde 39 dvoulůžkových a 12 jednolůžkových pokojů. (7) [25] 9.2. Pavilon Veselý Tímto pavilonem se vstupuje do celého areálu lázní a je pojmenován po zakladateli lázní Janu Veselém. Je zde hlavní recepce, rezervační a ubytovací kancelář, solná jeskyně, společenský sál a také balneoprovoz, plavecký bazén a ubytovací část pro klienty s výtahem. Obrázek č. 18: Pavilon Bílý [4] Obrázek č. 19: Pavilon Veselý [25] Ubytování v pavilonu Veselý se dělí na kategorii standard, ve které je zde 95 jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů se sprchou, WC, TV, telefonem, internetem a lednicí. V kategorii standard plus je zde 9 luxusních pokojů s manželskými postelemi, sprchou, WC, TV, telefonem, internetem, lednicí, k dispozici je i župan a také volný vstup do sauny a whirpoolu. (7) [25] 9.3. Pavilon Gočár Je pojmenován po jeho architektovi Josefu Gočárovi. V tomto pavilonu se nachází ubytovací část, městská knihovna, fitcentrum a půjčovna a úschovna kol. Jsou zde 2 jednolůžkové pokoje a 50 dvoulůžkových, ve kterých je telefon a sociální zařízení je společné pro patro. Obrázek č. 20: Pavilon Gočár [4] 36
V současné době v pavilonu Gočár probíhá archeologický výzkum, který se snaží odhalit pozůstatky původního vzhledu Gočáru. Prozatím se podařilo najít zbytky staré malby pod novým nátěrem a zjistit tak, že stěny Gočáru byly původně vymalovány na modro a nad nyní průchozí částí byly nade dveřmi hvězdy. Dalším objevem je nález zazděných oken proti přední prosklené stěně, která dříve osvětlovala prostor s vanami s rašelinou. Rámování těchto oken bylo také modré. (7) [25] 9.4. Pavilon Jubilejní Stavba tohoto pavilonu byla zahájena v roce 1928 a architektem byl Petr Kropáček. Pavilon byl otevřen v květnu roku 1930. Nachází se zde druhá recepce, také rozpis procedur, ambulance, ordinace lékařů, kancelář vrchní sestry, parafín, plynové injekce, laboratoř, elektroléčba, jídelny pro klienty i pro zaměstnance, které jsou od sebe oddělené, léčebné procedury, tělocvična a také pokoje pro klienty po operaci. Nedílnou součástí pavilonu jsou také ubytovací kapacity. Obrázek č. 21: Pavilon Jubilejní [4] S ostatními pavilony je propojen krytou kolonádou. Je zde 101 jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů standardní kategorie. V pokojích je sprcha, WC, TV, telefon a lednice. (7) [25] 9.5. Pavilon Langer Jmenuje se podle Josefa Jaroslava Langera, který byl bohdanečským rodákem a obrozeneckým básníkem. Stavba byla dokončena roku 1940, ale kvůli druhé světové válce byl tento pavilon dán do provozu až v roce 1947. Je spojen přímo s pavilonem Gočár a nachází se zde kabinky s nerezovými vanami pro slatinné a uhličité koupele, odpočívárny a masérny. Obrázek č. 22: Pavilon Langer [26] Klienti si zde užívají sirné, jodové, ozalové a bylinkové koupele. (7) [25] 37
10. Josef Gočár Na tomto místě je vhodné zmínit se o významném architektovi, který se výrazně podepsal na vzhledu lázní. Tento muž se narodil 13. 3. 1880 v Semíně v rodině pivovarnického sládka a zemřel o 65 let později v Jičíně. Přestože z něj otec chtěl mít zlatníka, začal studovat Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a dostal se až do speciální školy Jana Kotěry. Jeho jméno a tvorba se podepsala na vzhledu měst jako Praha, Pardubice, Hradec Králové a také Lázně Bohdaneč. Obrázek č. 12: Josef Gočár [16] Byl stavitelem převážně kubistického a funkcionalistického stylu. Od roku 1905 začal realizovat své projekty sgrafitové domy na Pospíšilově třídě v Hradci Králové. Absolvoval také spoustu zahraničních cest, cestoval do Belgie, Holandska i Německa. V roce 1910 postavil svou první stavbu pro Bohdaneč, byla to železobetonová konstrukce vodojemu. Další budovou, kterou v Bohdanči postavil, byla jezdecká kasárna. Velká jednopatrová budova pro mužstvo byla postavena z bílých cihel, také dvě stáje pro koně, krytá jízdárna a vila pro důstojníky byly z bílých cihel. Dnes jsou tato kasárna přestavěna na obytné budovy. V kubistickém stylu je postavena lázeňská budova, která nese jméno po svém architektovi. Pavilon Gočár byl otevřen v květnu roku 1913. V přízemí s předsunutou kolonádou je dostatek místa pro všechna zařízení potřebná k léčení rašelinou, místnosti pro masáže. Kolonáda má arkýřové výstupky a ústí do vestibulu, kde se dnes spojuje s dalšími lázeňskými budovami. V patře bylo 28 pokojů pro ubytování hostů. V roce 1926 bylo pavilonu přistavěno druhé patro a tím získáno dalších 28 pokojů, ale došlo k narušení původní kubistické architektury. Pavilon je dodnes využíván a bývá jedním z nejoblíbenějších u klientů. Josef Gočár se stal profesorem architektury na Akademii výtvarných umění v Praze a později zde byl také rektorem. Získal řád francouzské Čestné legie a byl také zvolen členem České akademie věd a umění. V Hradci Králové začal s intenzivní prací ve dvacátých letech, zpracoval zde územní plán města, střed města, kde se dnes nachází 38
Ulrichovo náměstí, a také vytvořil regulační plán nábřeží. Mezi jeho další díla patří Mateřská škola na Tylově nábřeží v Hradci Králové, Kostel sv. Václava ve Vršovicích, Jarušákův dům v Brně, Winternitovy mlýny v Pardubicích, Dům Černé Matky Boží v Praze a mnoho dalších. Josef Gočár je pochován na vyšehradském Slavíně. [15, 16] 11. Současnost lázní Léčebné lázně Bohdaneč se nyní specializují na léčení pohybového aparátu, artrózu, vertebrogenní syndromy a Bechtěrevovu nemoc, která se projevuje chronickou bolestí a ztuhlostí v dolní části páteře. Tato nemoc je celoživotní onemocnění. Léčí se zde dlouhodobé potíže, pacienti před i po operaci a také po úrazech. Dobré výsledky zde má také léčení totálních endoprotéz. V lázních je v současné době kolem dvě stě zaměstnanců, kteří se starají o pohodlí a komfort klientů. V současné době se sice připravuje inovace Indikačního seznamu pro lázeňskou péči, kterou se budou zpřísňovat podmínky pro lázeňskou péči. Lázně prozatím nechystají žádná opatření proti této inovaci. V lázních mají klienti možnost ubytovat se celkově ve čtyřech pavilonech, které se jmenují Veselý, Bílý, Jubilejní a také nejstarší z nich Gočár. Další možností ubytování je Tillerova vila. Nedílnou součástí lázní už od jejich počátku je také komín s uměle umístěným čapím hnízdem, na které se každý rok vrací čapí rodina. Čápi zde dostávají své jméno a to každý rok podle toho, který den přiletí a kdo ten den slaví svátek. V letošním roce je to Marcela a Vojtěch.[4] 39
12. Výzkum spokojenosti klientů V Léčebných lázních Bohdaneč v průběhu každého roku probíhá výzkum pomocí dotazníků, jehož úkolem je zjistit spokojenost klientů nebo naopak nespokojenost se službami poskytovanými v lázních. Dotazník je volně přístupný klientům na všech recepcích a někteří klienti ho obdrží při nástupu pobytu a na konci pobytu je od nich vyzvednut. V dotazníku se nacházejí otázky týkající se typu pobytu, zda jde o samoplátecký pobyt či o pobyt placený úplně či z části hrazený pojišťovnou. Dále je dotazník zaměřen na spokojenost a oblíbenost ubytování, služeb, personálu a také stravování. Cílem dotazníků je především přínos návrhů na zlepšení služeb, které se klientům moc nelíbí, ale také udržení standardu služeb, se kterými jsou klienti spokojeni a rádi tyto služby znovu vyhledají a absolvují. Klienti zde také mají možnost napsat svůj vlastní komentář či připomínku na určité věci a doporučení na zlepšení. Mohou také napsat pochvaly na věci, které se jim zde líbily. Důležitým bodem dotazníku je také odpověď, odkud se lidé o lázních dozvěděli. Autorka práce dostala k dispozici jako zdroje ke své práci výsledky Klientské ankety za druhý a třetí kvartál roku 2011 a také výsledky Mystery shoppingů za stejné kvartály. Z těchto již vyhotovených dotazníků a jejich výsledků autorka práce použila pouze ty otázky s odpověďmi, které přímo souvisely s potřebnými informacemi k vytvoření balíčku služeb pro zákazníky. Nejdůležitější byly nejnovější informace z klientské ankety za třetí kvartál roku 2011, z nichž některé grafy jsou dále použity v práci. (2) 40
13. Výsledky výzkumu Graf č. 1: Struktura klientů samoplátci (2) Průměrný věk klientů samoplátců, kteří jezdí do Léčebných lázní Bohdaneč je 58,5 let. Průměrný věk u žen je o čtyři roky nižší než u mužů. Graf č. 2: Struktura klientů ZP (2) Průměrný věk klientů zdravotních pojišťoven, kteří navštěvují léčebné lázně je 61,8 let. U žen je to 61,2 let a u mužů 62,4 let. 41
Graf č. 3: Informovanost klientů o LLB (2) O Léčebných lázních Bohdaneč se největší počet klientů dozvěděl na doporučení svých známých nebo příbuzných, další velké množství lidí se o lázních dozvědělo z internetu a byli to především samoplátci, pacienti zdravotních pojišťoven se o LLB dozvídali často také od lékařů specialistů. Klienti zdravotních pojišťoven se ve větší míře dozvídali o LLB také od svého praktického lékaře. Graf č. 4: Využití lázeňského/wellness zařízení (2) Péče lázeňského zařízení a wellness zařízení využívá vyšší počet samoplátců než pacientů zdravotních pojišťoven. Využívají je převážně každý rok a jen v léčebných lázních Bohdaneč. 42