VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. bakalářská práce

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Léčebné lázně Bohdaneč bakalářská práce Autor: Martina Urbanová Vedoucí práce: MUDr. Lubor Čuta Jihlava 2014

2 Copyright 2013 Martina Urbanová

3

4 Poděkování V první řadě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce MUDr. Luboru Čutovi za odborné vedení mé bakalářské práce, ale také své rodině a přátelům, kteří mi byli oporou a věřili, že to zvládnu.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Abstract URBANOVÁ Martina: Léčebné lázně Bohdaneč. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce MUDr. Lubor Čuta. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava Hlavním tématem jsou Léčebné lázně Bohdaneč. Na úvodu práce je vysvětlen pojem lázeňství, jeho historie. Dále je v práci uvedeno vysvětlení pojmů peloidy a minerální prameny. V práci je popis přírodních a kulturních zajímavosti v okolí. Druhá část je zaměřena na sestavení poznávacího zájezdu pro pražskou klientelu včetně předběžné kalkulace. Klíčová slova: lázeňství, Lázně Bohdaneč, kulturní památky. Abstract URBANOVÁ Martina: Treatment Spa Bohdaneč. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the bachelor thesis MUDr. Lubor Čuta. Degree of qualification: bachelor. Jihlava The main topic is the Therapeutic spa Bohdaneč. In introduction is explain spa and history of spa. Furthermore is in thesis explain topic of peloids and mineral sources. In thesis are describe culture and nature heritage. The second part of thesis is about making a new tour for prague clients and it includes preliminary calculation. Key words: spa, Therapeutic spa Bohdaneč, culture heritage.

7 Předmluva Za téma své bakalářské práce jsem si zvolila Léčebné lázně Bohdaneč z toho důvoud, že lázeňství mi připadá jako zajímavý obor, ve kterém se skrývá obrovský potenciál a je zde možné stále objevovat nové a zajímavé procedury. Cílem práce je sestavení poznávacího zájezdu, který bude doplněn právě o procedury nabízené v Léčebných lázních Bohdaneč. Poznávací zájezd z toho důvodu, aby byla lidem poskytnuta možnost poznat krásy a historii památek pardubického kraje. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, části teoretické a části praktické. Do teoretické části jsem zařadila především historii lázeňství a důležité pojmy s tím spojené. Dále popisuji dělení lázní na různé druhy. V neposlední řadě se také věnuji popisu kulturních a přírodních památek, ale také samotnému městu Lázně Bohdaneč. V praktické části se věnuji pouze sestavení nového poznávacího zájezdu po pardubickém kraji, který je doplněný o lázeňské procedury. Je zde připraven kompletní harmonogram a itinerář trasy a samozřejmě předběžná kalkulace celkové ceny. Do své práce jsem chtěla zahrnout výsledky průzkumů, které si každoročně Léčebné lázně Bohdaneč pořádají, ale bohužel nebylo vyhověno mým požadavkům dostat přístup k anketám.

8 Obsah Úvod Historie lázeňství Lázně ve starověku Lázeňství Důležité pojmy Dělení lázní Dělení lázeňské péče Dělení lázní podle typu indikace Přírodní léčivé zdroje Minerální prameny a termální vody Peloidy Lázeňství v České republice Historie Současnost Pardubický kraj Přírodní památky Kulturně-historické památky Lázně Bohdaneč Historie Současnost Osobnosti Památky Léčebné lázně Bohdaneč Historie Současnost Ubytování... 35

9 7.4 Lázeňské pavilony Léčivé zdroje Léčebných lázní Bohdaneč Minerální prameny Slatina Tvorba víkendového zájezdu Zákon č. 159/1999 Sb Charakteristika vytvořeného zájezdu Zajištění ubytování, stravování a dopravy Itinerář trasy Časový harmonogram Podrobně zpracovaný program Předběžná kalkulace Popis procedur zajištěných během sestaveného zájezdu Návrh na propagaci Závěr Použité zdroje Tištěné zdroje Elektronické zdroje... 53

10 Úvod Téma své bakalářské práce jsem si vybrala hlavně z toho důvodu, že pocházím z Pardubic, tak je mi pardubický kraj a jeho atraktivity velmi blízký. Na začátku své práce zacházím až k historii samotného lázeňství, představuji jak tento pojem, sahající až do starověku, vznikl a k čemu dříve sloužil. Na území České republiky jsou různé přírodní podmínky, a proto představuji jednotlivé dělení lázní. Mezi jedno z nejčastějších dělení na celém světě jsou minerální prameny a slatiny, jejichž výskyt v lázních je jednoznačně dán krajinným rázem a podmínkami výskytu. Dále se zaměřuji na dělení podle nemocí a chorob, které jsou v jednotlivých lázních léčeny, na co jsou zaměřeny. Nárok na lázeňskou péči má každý, jen za různých podmínek. V případě zdravotních problémů může být lázeňská péče přidělena, tudíž úplně zdarma. Princip plátců a samoplátců taktéž zmiňuji ve své práci. Jako dalšímu se věnuji popisu jednotlivých kulturních památek pardubického kraje. Ve své práci představuji zejména ty památky, která jsem zapracovala do své praktické části. Ta je zaměřena na sestavení poznávacího zájezdu do Léčebných lázní Bohdaneč, kde účastníci zájezdu budou čerpat lázeňské procedury, ale jejich pobyt bude obohacen o poznávání kulturních památek. Zájezd jsem se rozhodla připravit pro menší skupinu osob a to z toho důvodu, že v rámci dodržování časového harmonogramu a rozvržení procedur to bude méně náročné. V práci je také zakomponován vývoj Léčebných lázní Bohdaneč, jejich vznik a postupná rekonstrukce pavilonů. 10

11 1 Historie lázeňství Podle romantických pověstí a dochované literatuře, se lázně jako takové, objevily už ve středověku. V pověstech o prvních lázních téměř vždy figuruje zvíře, které se v prameni vyléčilo. Mezi nejznámější pověsti patří ta, která vypráví o nalezení horkého pramene, díky kterému později vznikly Karlovy Vary. Jedná se o pověst o lovu Karla IV. a pronásledování jelena. Karlovy Vary však nejsou jedinými lázněmi, kterým předchází pověst o panovníkovi či šlechtici, který byl na lovu zvěře, jež se zázračně uzdravila v léčivém prameni. Mezi tato místa patří rakouský Gastein, polské Cieplice, lázně Tiberias v Izraeli a horské prameny v Mongolsku. (Vladimír Křížek 1987) 1.1 Lázně ve starověku Řím a Řecko Největší rozvoj lázeňství jako takového nastal v Římě. Za dob císařství se zde provozovaly větší pronajímané soukromé lázně, tzv. balneae privatae, ale také lázně veřejné, balneae publicae. Tyto lázně byly hrazeny převážně státem, bohatými mecenáši, ale v neposlední řadě císařem. Císařové získávali svou popularitu u všech tříd a vrstev obyvatelstva právě na základě výstavby a budování honosných lázních. Brzy se existence lázní stala nezbytnou součástí každého obyvatele. Lázně byly vyhledávány jak z důvodu hygienického, tak i z důvodu sportovního či společenského. Postupem času se v lázních začaly objevovat i kosmetické salóny. Ze začátku byly koupele bezplatné, ale později se za ně začalo platit. Avšak požadovaný obnos byl tak malý, že koupele zůstaly dostupné všech vrstvám obyvatel. (Vladimír Křížek 1987) O léčebných koupelích v minerálních a termálních pramenech mluvíme na území Řecka už od 5. století př. n. l. Jako nejznámější léčebná místa jsou uváděna například sirné termy v Hypaté, termy v Thermopylách či termy na ostrově Lesbu, na Mélu a jinde. Mezi hlavní indikace, které byly na území Řecka a Říma léčeny, patřily především chronické choroby kloubů, močové soustavy a trávicí poruchy. 11

12 V době kdy nastal rozpad Římské říše, došlo automaticky také k úpadku lázeňství. Během dobývání Říma bylo zničeno velké množství vodovodů, a tak nebylo možné lázně zásobovat. Přes veškeré snahy papežů se bohužel někdejší slávu lázní obnovit nepodařilo. (Vladimír Křížek 1987) 2 Lázeňství 2.1 Důležité pojmy K vysvětlení následujících pojmů byl použit výkladový slovník cestovního ruchu. lázeňství (angl. balneology) = souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. (Zelenka, Pásková, 2002 p. 158) lázně (angl. spa, health resort, baths) = komplex ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení, využívající pro dosažení léčebného účinku na klienty přírodních léčivých zdrojů a léčebných procedur. (Zelenka, Pásková, 2002 p. 158) lázeňský cestovní ruch (angl. health tourism, spa tourism) = druh CR, účast, na němž je charakteristická pobytem v lázních, ať již za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Moderním trendem jsou kondiční a preventivně-zdravotní pobyty. (Zelenka, Pásková 2002 p. 158) 2.2 Dělení lázní Léčebné lázně jsou děleny podle přírodních zdrojů, které jsou v daných lázních využívány. Mimo toto dělení rozeznáváme také dělení lázní podle typu indikace neboli onemocnění. Na území České republiky můžeme najít hned několik přírodních léčebných zdrojů a každý z nich má svou vlastní ojedinělou charakteristiku. Z tohoto hlediska jsou lázně nejčastěji děleny na: 12

13 termální lázně léčba v takovýchto lázní funguje na bázi termálních pramenů, a ty můžeme najít ve Velkých Losinách nebo v Teplicích [1] slatinné lázně léčba vychází ze slatiny, což je jeden z druhů přírodních látek, vzniklé geologickými a biologickými procesy. Patří sem lázně Bělohrad, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a lázně Jáchymov [1] radonové lázně radonová voda, která je využívaná v tomto druhu lázní působí léčivými účinky v oblasti proti zánětům, proti bolestem a v oblasti pohlavních nemocí. Mezi specialisty na radonovou léčbu patří lázně Jáchymov [1] bahenní lázně rašelina využívající se k léčbě je aplikována v podobě zábalů či koupelí. Tyto procedury jsou specifické pro lázně Velichovky [1] klimatické lázně typickým rysem je vynikající poloha, jelikož leží v nadmořské výšce a díky jedinečnému ovzduší se zde léčí hlavně dýchací problémy a poruchy. Patří sem například lázně Jeseník, lázně Karlova Studánka a Konstantinovy Lázně [1] minerální lázně k léčbě jsou zde používány minerální prameny, které dosahují teploty až 73 C, tzv. kyselky. Tuto proceduru využívají například Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, lázně Teplice nad Bečvou a jiné. [1] 2.3 Dělení lázeňské péče V České republice rozeznáváme tři základní druhy, jak se lázeňská péče rozlišuje Komplexní péče Na základě lékařského posudku je nemocnému přidělena komplexní péče v lázních, což znamená, že jeho pobyt je plně hrazen pojišťovnou. Do komplexní péče je zahrnuto ubytování, stravování a samozřejmě procedury. Nežli je však tato péče nemocnému přiznána, musí se podrobit důkladnému lékařskému vyšetření, které je pak na posouzení posláno reviznímu lékaři konkrétní pojišťovny, a ta pak přepošle rozhodnutí o poskytnutí komplexní péče lázním, kde se bude péče vykonávat a ta předvolá pacienta k nástupu. Po dobu komplexní péče pacient čerpá pracovní neschopnost. [2]; [3] 13

14 2.3.2 Příspěvková péče Dalším druhem péče, která je poskytována v léčebných lázních, je příspěvková péče. Oproti komplexní péči je zde pojišťovnou hrazena pouze procedura, která slouží k zlepšení zdravotního stavu pacienta. Ten si však náklady na ubytování a stravování hradí sám. Během poskytování tohoto druhu péče si pacient, který je v lázních ubytován na své náklady, čerpá dovolenou, jelikož zde nemá nárok na uplatnění pracovní neschopnosti. Příspěvkovou péči je také možno vykonávat i ambulantně, tedy bez ubytování. [2]; [3] Samoplátce Pokud není zdravotní pojišťovnou přiznán ani jeden z předchozích druhů léčebné péče a pacient trvá na pobytu v lázních, může nastoupit jako samoplátce. V praxi to znamená, že si veškeré náklady na ubytování, stravování ale i na procedury jím zvolené, hradí sám. [2]; [3] 2.4 Dělení lázní podle typu indikace Jako další je nutno zmínit rozdělení lázní podle typu indikace, neboli podle typu onemocnění. Každé lázně jsou specifické jinými léčebnými zdroji a podmínkami, proto je velmi důležité, aby byl pacient zařazen do správných lázní Nemoci dýchacích cest Mezi tato onemocnění řadíme například alergické rýmy, průduškové astma, chronické bronchitis, záněty dýchacího ústrojí a problémy hlasivkami. V případě těchto potíží se doporučují lázně Jeseníky, lázně Karlova Studánka, Mariánské Lázně a Jánské Lázně. [4] Nemoci pohybového ústrojí Lázeňská péče je zaměřená především na artrózu, bolesti kloubů, sníženou hybnost, metabolická onemocnění kloubů, revmatismus, stavy po úrazech pohybového ústrojí, stavy po ortopedických operacích, stavy po kloubních náhradách a bolesti zad. Při 14

15 zjištění těchto potíží u pacienta se doporučují například lázně Jáchymov, lázně Vráž, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Konstantinovy Lázně, lázně Hodonín a jiné. [4] Nemoci oběhového ústrojí K nemocem oběhového ústrojí patří například problémy s kardiovaskulárním systémem, vysoký cholesterol, poruchy cév, vysoký tlak, onemocnění tepen, obezita, stav po infarktu, stavy po trombóze, ischemická srdeční choroba. Na tyto problémy se specializují hlavně Františkovy Lázně, Konstantinovy Lázně a Lázně Teplice nad Bečvou. [4] Kožní onemocnění Za kožní onemocnění jsou považovány například problémy s lupenkou, atopické ekzémy a chronické dermatózy. Jejich léčba je soustředěna na lázně Ostrožská Nová Ves.[4] Nervové onemocnění Do indikace nervového onemocnění řadíme například stavy po cévní mozkové příhodě, Parkinsonovu chorobu, roztroušenou sklerózu, depresivní poruchy a psychosomatické onemocnění. Odborná péče je zajištěna pro pacienty s těmito problémy například v lázních Jeseníky, lázních Hodonín, lázních Jáchymov a v Lázních Velké Losiny. [4] Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí Do této kategorie onemocnění řadíme mimo jiné cukrovku, poruchy štítné žlázy a poruchy funkce ledvin. Mezi vhodné lázně na tyto typy onemocnění patří lázně Jeseník a Mariánské Lázně. [4] Gynekologická onemocnění Sem zejména patří stavy po gynekologických operacích, zánětlivá onemocnění a klimakterický syndrom. V případě těchto onemocnění jsou doporučovány Františkovy Lázně, lázně Jeseníky a Mariánské Lázně. [4] 15

16 2.4.8 Edukační onemocnění K těmto druhům nemocí patří například hypertenze, diabetes mellitus, obezita a další nemoci související s edukačními problémy. Na léčení těchto druhů onemocnění jsou zaměřeny především Františkovy Lázně, lázně Jeseník a Lázně Teplice nad Bečvou. [4] 3 Přírodní léčivé zdroje Za přírodní léčivé zdroje, které jsou využívány v lázních k léčení různých druhů onemocnění, jsou považovány přirozeně vyskytující se minerální vody, plyny, peloidy ale i klima. Tyto přírodní zdroje s léčivými účinky však nemusíme najít všude. Vyskytují se jen na několika oblastech ve světě. Například v České republice jsou zastoupeny ve velké míře a právě to je důvod, proč mají lázně u nás dlouholetou tradici a jsou známy po celé Evropě. [5] 3.1 Minerální prameny a termální vody Hlavním rozdílem mezi minerální a termálním pramenem, kromě chemických a fyzikálních vlastností, je ten, že minerální voda obsahuje minimálně 1 g minerálních látek v 1 litru a termální pramen se vyznačuje hlavně teplotou, které dosahuje pro vyvěrání. Dosahuje minimálně 25 C. Každá z těchto vod má jedinečné léčivé schopnosti, které jsou určeny například přítomnosti plynů a prvků rozpuštěných v pramenech, jako je síra, železo a jiné. Léčivé prameny se aplikují v různých formách. Jedná se o koupele, pitné kúry, inhalace a výplachy. (Ján Orieška, 2010) Slabě mineralizované vody vlažné Tento druh minerálního pramenu je převážně používán pro tepelný a mechanický účinek při procedurách, které léčí stavy po poranění či operacích pohybového aparátu. Jsou využívány k zevní Balzaci a vyskytuje se především v Jánských Lázních nebo Bludově. [6] Přírodní minerální vody uhličité Jedná se o nejrozšířenější minerální vody u nás. Známější jsou pod názvem kyselky. Kyselky se vyznačují obsahem více jak 1 g volného rozpuštěného oxidu uhličitého v 1 16

17 litru. Používají se jako koupele, díky kterým se uvolňuje krev a dochází ke snížení systolického i diastolického krevního tlaku. Používá se také jako vnitřní balneace, díky které dochází k sekreci žaludeční šťávy. Díky četnosti těchto pramenů se kyselky nacházejí v mnoha lázních na území České republiky. Konkrétně jsou typické například pro Karlovu Studánku, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice a Poděbrady. [6] Zemité vody Zemité vody známé také jako hydrogenkarbonátové, mají doslovný název hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnaté přírodní minerální vody. Tyto vody se vyznačují svým protialergickým a protizánětlivým účinkem u kožních onemocnění. Mezi hlavní místa, kde se zemitá voda vyskytuje, jsou Lázně Kynžvart a Mariánské Lázně. [6] Alkalické vody Tyto minerální vody zvyšují díky svému složení krevní alkalickou rezervu, neutralizují žaludeční šťávu u hyperacidity. Alkalické vody se při léčbě respiračního systému s tvorbou viskózního hledu aplikují v podobě inhalace nebo pitné vody. Jejich výskyt je především v Luhačovicích nebo v Bílině. [6] Slané vody V tomto typu minerálního pramenu převažují ionty dvou chemických prvků. Konkrétně se v těchto minerálních pramenech vyskytuje vysoký obsah sodíku a chloru. Slané vody jsou součástí smíšených minerálních vod v Luhačovicích, Mariánských Lázních, Karlových Varech a Františkových Lázních. [6] Jódové vody Používají se jak k vnitřní, tak k vnější balneaci a tyto minerální prameny, obsahující více jak 5 mg/l jódu, slouží hlavně ke snižování krevního tlaku a zkvalitnění pojivové tkáně v cévním systému. Jedním z dalších léčivých účinků jsou také pozitivní reakce na 17

18 sliznici respiračního systému. Vyskytuje se v Luhačovicích, kde pomáhá při léčbě poruch pohybového aparátu, ale také v Darkově a Karviné. [6] Sirné vody Koupele v sirnaté minerální vodě, s vysokým obsahem síry slouží ke zlepšení zdravotního stavu při problémech jako je například atopický ekzém, lupénka, nebo také revmatologické onemocnění. Tímto typem minerálních vod jsou známé například Karlovy Vary, Františkovy Lázně ale také Velké Losiny. [6] [7] Železnaté vody Aby železnaté vody splňovaly léčivé účinky, musí obsahovat minimálně 10 m dvojmocného železa v 1 litru vody. Aby minerální voda plnila léčivé očekávání, musí také v minerální vodě být přítomen oxid uhličitý. Železnaté vody se používají spíše jako doplňková léčba při velkém nedostatku železa při chronických chorobách léčených ve Františkových Lázních, Karlově Studénce, Lázních Kynžvart či Mariánských Lázních. [6] Radonové vody Typickým výskytem radonových vod je Jáchymov. Tyto radioaktivní vody obsahující radon jsou specializovány na léčbu pohybového aparátu se zánětlivou složkou. Mezi tyto onemocnění řadíme například Bechtěreva, degenerativní kloubní onemocnění nebo také kloubní endoprotézy. [6] Kalciumchloridové vody Kalciumchloridé vody jsou určené k vnitřnímu užívání a mají nespecifické protizánětlivé účinky. Jsou využívány k doplnění vápníku při osteoporóze, při uvolňování svalových křečí a jsou s nimi léčeny i poruchy koncentrace. [6] 3.2 Peloidy Pod pojmem peloidy nalezneme organogenní a minerogenní sedimenty, které jsou používané v lékařství k vnější balneaci. Peloidy dělíme do dvou skupin. První skupinou jsou humolity, druhou skupinou bahna. Látky, které obsahují peloidy, mají mimo 18

19 léčivého účinku také blahodárné účinky na pleť. Nejen že účinně zbavují škodlivých látek, ale také pokožku regenerují a hydratují. Mezi jejich další účinek patří zpomalení tvorby vrásek a omlazování pleti. [8] [9] [10] Na území České republiky je mnoho nalezišť peloidů a díky tomu si naše republika stojí jako velmi významný stát. Díky různým geologickým a hydrogeologickým podmínkám v různých koutech České republiky jsou peloidy rozdílné podle místa svého původu. Jejich hlavním rozdílem podle místa vzniku jsou chemické vlastnosti. Mezi hlavní oblasti, kde je u nás naleziště peloidů, patří Slavkovský les, Krušné hory, Jizerské hory, Šumava, Třeboňská pánev a Novohradské hory s Novohradským podhůřím. Některé zóny přesahují politické hranice států. Jedná se konkrétně o Třeboňskou pánev a oblast Novohradských hor. Jejich zóna přesahuje do sousedního Rakouska, kde se nachází obec Moorbad Harbach, neboli Rašelinné lázně Harbach. [8] [9] [10] Humolity Skupina peloidů, jejíž obsah je složen z více než 30 % organických látek. Mezi humolity řadíme rašeliny, které vznikají působením spodních nebo srážkových vod na mechy rašeliníků. Dalším druhem humolit jsou slatiny, které vznikají působením povrchových nebo podzemních vod na rostlinné zbytky šáchorovitých rostlin. Poslední podskupinou humolity jsou takzvané slatinné zeminy. U těchto zemin převažuje minerální složka. [10] Bahna Za bahna jsou považovány peloidy obsahující méně než 20 % organických látek. Jsou aplikovány v podobě zábalů a mají blahodárný účinek na revmatické problémy. [8] [9] [10] 4 Lázeňství v České republice Česká republika má v lázeňství širokou a dlouholetou tradici, která sahá až do dob šlechty a katolické církve. Lázně jsou nejen potenciálem naší země ze stránky zdravotnické a ekonomické, ale jsou také chloubou naší země a to hlavně díky tomu, že je Česká republika mimořádně bohatá na minerální prameny. Ovšem velkým problémem pro momentálně dobře prosperující lázně s dlouholetou tradicí, jako jsou 19

20 Karlovy Vary a Mariánské lázně, je malý domácí kapitál. Z tohoto důvodu nejsou tyto lázně tak proslulé jako kdysi. Opravy budov a přilehlých prostor probíhají velice pomalu a to se samozřejmě poukazuje na zdrojích příjmů. (Burachovič, Wieser, 2001) 4.1 Historie Lázně mají svou tradici už od nepaměti, avšak největší rozvoj lázeňství zaznamenalo svůj rozvoj koncem 18. století. V odborných literaturách je dokonce 18. a 19. století označováno jako zlatý věk českého a moravského lázeňství. Toto období má pro lázeňství velký vliv z toho důvodu, že nastal rozvoj společenské komunikace. Dalším důvodem je zapojením šlechty a katolické církve. Pro šlechtické rodiny existence lázní a lázeňských domů znak společenské prestiže a úrovně postavení ve společnosti. U každého kvalitnějšího pramenu byly budovány lázně či čistírny a některé z pramenů byly dokonce katolickou církví prohlášeny za zázračné. Lázeňská místa si již od starověku nesou až dodnes typický stavební ráz, konkrétně se jedná o kolonády či altánky nad pramenem. Lázně se stávaly čím dál tím více honosnějšími. Vznikaly nejen kolonády a altánky, ale také lázeňské pavilony, parky a lázeňské domy a hotely. Díky celkové atmosféře se lázně staly dějištěm společenského a kulturního života a byly nazývány Salony Evropy. (Burachovič, Weiser, 2001) [11] [12] 4.2 Současnost Jeden z největších útlumů v oblasti lázeňství přišel po první světové válce, kdy došlo k rozpadu Rakouska-Uherska. Tento rozpad zapříčinil to, že větší lázeňská místa pomalu upadaly, avšak na jejich úkor vzkvétaly a prosperovaly menší lázně, kterým se dostával příliv domácí klientely. Další tvrdý zásah dostalo lázeňství díky druhé světové válce. Během tohoto období drtivá většina lázní fungovala jako válečné lazarety či rehabilitační centra. Jako další situace, která nepříznivě ovlivnila lázeňství, bylo oddělení Sudet, což zapříčinilo úbytek klientů, kteří tvořili významný cestovní ruch v této oblasti. (Burachovič, Weiser, 2001) V současné době je možné jen litovat obrovského zásahu do krajinného rázu v podobě bezohledné těžby uhlí, která se realizovala v roce 1945, převážně na území dnešních severozápadních Čech. V této oblasti se vyskytovalo nemalé množství kvalitních minerálních pramenů, které díky těžbě zanikly. (Burachovič, Weiser, 2001) 20

21 Komunistický totalitní režim a znárodnění lázeňství a lázeňskému cestovnímu ruchu také nijak nepřispěl. To, a ještě studená válka, omezila příliv bohaté klientely. I když lázně nijak neupadaly, byly v provozu a navštěvovány, stát do nich až na málo výjimek nijak neinvestoval. To mělo v důsledku pouze to, že po ukončení totalitní éry, mnoho z významných lázeňských míst bylo zdevastováno. Kolonády, parky, zahrady i pavilony byly naprosto zpustošené. U menších lázní to bylo ještě horší, jejich pavilony zpustly a byly postupem času úplně uzavřeny. (Burachovič, Weiser, 2001) 5 Pardubický kraj Pardubický kraj se rozkládá ve východní části Čech. Rozloha tohoto kraje je vyměřena na km 2. Na tomto poměrně velkém území je spočten celkový počet obyvatel v kraji na Nejdelší řekou, která protéká v tomto kraji, je Chrudimka. Krajinný ráz je z většiny tvořen vrchovinami a pahorkatinami, které přecházejí na nížiny směřující k Labi. Mezi větší města tohoto kraje patří Pardubice, Přelouč, Holice, Chrudim, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Žamberk, Králíky, Hlinsko, Litomyšl, Česká Třebová, Lanškroun, Polička, Svitavy a Moravská Třebová. [13] [14] Pardubický kraj skrývá mnoho přírodních a kulturních památek, které dávají tomuto kraji jedinečnou podobu a historii. 5.1 Přírodní památky Jelikož se na Pardubicku nachází opravdu velké množství přírodních atraktivit, představím zde pouze tři z nich, které byli na portálu turistik.cz nejlépe hodnoceny Kaštanka v Nasavrkách Tato přírodní památka se nachází na území Pardubického kraje, přímo v srdci Železných hor, konkrétně ve městě Nasavrky. Kaštanka je sad kaštanovníku jedlého, který nalezneme přímo v centru této malé obce. Zajímavé na tomto sadu je, že jeho výsadba začala již v roce 1776 a pokračuje dodnes. Návštěvníci tohoto unikátního sadu zde mohou vidět exempláře, jež byly vysazeny právě v roce [15] 21

22 5.1.2 Buchtovka Lokalita Buchtovka se nachází mezi Trhovou Kamenicí a Ždírcem nad Doubravou. Jedná se o chráněné území, které je tvořenou vlhkými loukami rašelinného a slatinného typu. Dodnes je zde udržována soustava kanálů, které díky odvodňování udržují stále stabilní hladiny podpovrchové vody. Tato rašelinná louka je nejbohatším územím v CHKO Železné hory, co se botanického hlediska týče. [16] Pramen Moravy Tento pramen, který byl upraven do podoby studánky, se nachází u nejvyššího vrcholu pardubického kraje, Kralického Sněžníku. Pramen řeky Moravy je vyhlášeným a bohatě navštěvovaným turistickým cílem. Je zpřístupněn pomocí modré a žluté turistické stezky, při které turisté vystoupají až do 1390 metrů nad mořem, protože v této nadmořské výšce pramen vyvěrá. [17] 22

23 5.2 Kulturně-historické památky Hřebčín Kladruby nad Labem Tento hřebčín, který se nachází nedaleko města Pardubice, patří mezi nejstarší hřebčíny na světě. Co se týče podmínek pro chov koní, jsou zde velmi příznivé půdní podmínky. V Kladrubech nad Labem jsou chováni výhradně starokladrubští bělouši. Nachází se zde základní stádo, což znamená, že jsou zde ustájeni plemenní hřebci, chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku, sportovní koně, ale také koně určené k prodeji. Tento národní hřebčín je v dnešní době příspěvkovou organizací, která vlastní téměř 500 koní. [18] Obrázek 1: Hřebčín Kladruby nad Labem Krematorium Pardubice Dne 6. února 1918 bylo zastupitelstvem města Pardubic již poněkolikáté projednáváno vybudování městského krematoria. Na této schůzi byl taktéž předložen návrh o jeho vybudování architektem Bohumilem Korbelem. Při dalším zasedání byl Korbelův návrh přijat a byla vyhlášena soutěž o architektonický návrh budoucího krematoria, které se bude nacházet přímo ve městě Pardubice. O jeho konkrétním umístění se rada města 23

24 dlouho rozhodovala, a nakonec za finální místo byl označen bývalý vojenský hřbitov. [19] [20] I když po ukončení soutěže nebyl nikdo určen vítězem, nakonec se architektem stal pan profesor Pavel Janák. Stavba byla dokončena roku 1923, kdy byl proveden první žeh. V roce 1958 byla zahrnuta do seznamu nemovitých kulturních památek. Další významnou událostí pro pardubické krematorium bylo to, že se v něm natočil český film režiséra Juraje Herze v roce V roce 2010 byla tato jedinečná stavba vyhlášena národní kulturní památkou. V rámci oslav města a výročí výstavby pardubického krematoria byl v jeho útrobách promítán na velkém plátně právě onen film, Spalovač mrtvol. [19] [20] Obrázek 2: Krematorium Pardubice Zřícenina hradu Kunětická hora První výzkumy, které odhadují stáří této stavby, sahají až do období husitských válek ve 14. století. V těchto dobách je hrad Kunětická hora jedním z opěrných míst hejtmana Diviše Bořka, avšak v roce 1941 se hrad stává majetkem Pernštejnů a dochází ke kompletní přestavbě hradu. Ve druhé polovině 16. století ztrácí hrad původní význam, což bylo i posíleno během třicetileté války, kdy bylo švédskou armádou silně poškozeno. Od té doby až do 20. století byla zřícenina ohrožována lámáním kamene. To 24

25 bylo zastaveno na počátku 20. století záchrannými pracemi Muzejního spolku v Pardubicích, jemuž sestavil projekt architekt Dušan Jurkovič. [21] Obrázek 3: Kunětická hora Zámek s opevněním v Pardubicích Zámek Pardubice je již na první pohled zvláštní a výjimečný. Jedná se o nádhernou renesanční stavbu, zámek. Při bližším pohledu je však jasné, že to není zámek, který by byl běžně viděn na území České republiky. Okolo celého objektu bylo vybudováno důmyslné opevnění, které je dochováno až z 16. století, kdy ho zde vybudovali páni z Pernštejna. [22] Zámek se rozpíná v centru města, konkrétně v jeho severní části. Předchůdcem pardubického zámku byla dříve tvrz, kterou však páni z Pernštejna důkladně přestavěli v impozantní zámek. Jelikož přestavba v zámek byla tak důkladná a kompletní, o stáří a původu původního objektu je dnes známo velmi málo. [22] 25

26 Obrázek 4: Zámek Pardubice Historické jádro města Pardubice Pernštýnské náměstí Za historické jádro města Pardubic je považováno Pernštýnské náměstí, které bylo spolu s přilehlými uličkami a historickými domy vyhlášeno Městskou památkovou rezervací. Náměstí, které je tvořené malebnými domy a přilehlými uličkami, nese stopy honosné gotické výstavby z počátku 16. století. Dochovanou pýchou těchto domů, kterými je poseté celé náměstí, jsou kamenné portály, zbytky malovaných atikových štítů. Na domech se podepsala i renesance, která zanechala svoje prvky převážně v obloučkových štítech domu. Na Pernštýnském náměstí se ovšem dochovaly i domy z doby baroka, rokoka, klasicismu a empíru, ty tvoří většinu náměstí. Mezi nejznámější domy tohoto náměstí patří například dům U Jonáše, který je proslulý svou fasádou z konce 18. století. Pardubická radnice byla přestavěna ze starších domů, které pocházeli z let 1892 až Uprostřed pardubického náměstí je postaven morový sloup se sochou Panny Marie původem z roku 1695, a později byl tento sloup ozdoben pískovcovou balustrádou Jakubem Teplým. [23] [24] 26

27 5.2.6 Neorenesanční radnice Neorenesanční radnice se nachází přímo uprostřed náměstí a má číslo popisné 1. Na tomto místě, kde nyní stojí radnice, byly v roce 1760 tři domy, které bohužel s postupem času chátraly a byly zbořeny. Na jejich místě se město rozhodlo vybudovat radnici. Architektonický návrh připravil Jan Wejrych a přesně podle jeho plánu byla radnice v letech vybudována. Radnice má unikátní výzdobu, na průčelí je možné vidět medailony v podobě českých králů. Dále na radnici můžeme spatřit fresky s alegoriemi ctností. [25] Obrázek 5: Neorenesanční radnice Dům U Jonáše Tento dům, který má číslo popisné 50, patří mezi nejobdivovanější barokní památku v Pardubicích. V přízemí tohoto domu je dochovaná sklípková klenba z počátku 16. století. Průčelí domu, jehož autorem je sochař a řezbář Jakub Teplý, je zdobeno plastickým reliéfem, na kterém je vyobrazen biblický prorok Jonáš v tlamě velryby. Nyní je v Domě U Jonáše expozice Východočeské galerie. [26] Kostel Zvěstování Panny Marie Další zajímavostí Městské památkové rezervace je Kostel Zvěstování Panny Marie, který je jednou z nejstarších staveb v Pardubicích. Kostel byl založen ve 14. stoletím 27

28 pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Během 16. století byla zahájena přestavba kostela Vilémem z Pernštejna a nový vzhled kostela byl vybudován v pozdně gotickém slohu. V podzemí kostela byly vybudovány pohřební katakomby, které byly upraveny a změněny až během druhé světové války na protiletecké kryty a na počátku 90. let byl kostel kompletně zrekonstruován. [27] Kostel sv. Bartoloměje O tomto kostele byla první zmínka již v roce Původně byl znám jako románský kostel, ale ten byl během husitských válek zničen. Na jeho základech byl však v roce 1507 na příkaz Viléma z Pernštejna již dnešní kostel. Kostel měl sloužit jako mauzoleum české větve Pernštejnů, ale ty dnes připomíná pouze mohutný hranolový náhrobek, který je v kostele umístěn. [28] Automatické Mlýny Jedná se o jedinečnou stavbu svého druhu, o které je první zmínka již v roce Na tomto místě byl později postaven nový mlýn, který byl majetkem bratrů Winternitzových. Budovy mlýna i přilehlého sila jsou uvedeny na seznamu národních technických památek a tento koplex je řazen do první desítky největších zařízení svého druhu na území České republiky. V současné době je v prostorách mlýnů možné navštívit hned několik divadelních představení, avšak pro účastníky s dýchacími problémy to může být obtížné, jelikož vzduch je zatížen prašnou moukou. [29] Zelená brána Zelená brána se nachází na Pernštýnském náměstí a je považována za jeho dominantu. Střecha této vyhlídkové věže, která je celá vyrobena z mědi, je její součástí od roku 1538, kdy došlo ve městě k velkému požáru. Název Zelená brána je poprvé zmíněn v roce 1547, důvodem přízviska zelená je ten, že měď postupem času začala korodovat a barva se změnila na zelenou. Součástí Zelené brány je vstupní renesanční brána, která je vstupem na náměstí. V roce 1903 na rozhodnutí radních byl na průčelí brány umístěn reliéf, který byl zhotoven dle návrhu Mikoláše Alše. Na tomto reliéfu je erbovní pověst pánu z Pardubic, jenž je využíván jako městský znak. Brána ční do výšky 60 metrů a 28

29 z jejích ochozů si můžeme prohlédnout nejen celé město, ale za jasného počasí také široké okolí, například Kunětickou horu. [30] Obrázek 6: Zelená brána 6 Lázně Bohdaneč 6.1 Historie První dochovanou zmínkou o městě Bohdanči je z roku 1343 a nepovažuje se za obvyklou zmínku. Jedná se o písemný záznam, který vypovídá o sporu mezi občanem Křížem a farářem. Jejich spor přerostl ve rvačku, při které byla rozbita oltářní deska. Původní osada, ze které později vzniklo toto město, bude ale mnohem staršího původu. V roce 1372 se již o Bohdanči mluví jako o městečku. Během 14. Století zde vládli páni z Cimburka. Netrvalo to dlouho a město koupil Vilém z Pernštejna, konkrétně v roce 1491 a pod jeho vládou nastal pro Bohdaneč rozkvět. Dařilo se zde jak řemeslům, tak 29

30 obchodu. Páni z Pernštejna zde vybudovali obrovskou rybniční soustavu, z které je dodnes dochováno několik desítek rybníků. První působení lázní v tomto městě je z roku 1897, kdy na území bývalého pivovaru zahájily provoz slatinné lázně, které se nazývaly Anežčiny. Postupem času byly modernizovány, rozšiřovány a rekonstruované. Město Bohdaneč nebylo nikdy napojeno na železniční trať, a tak jedinou dopravou z okolních měst je autobusová, nebo městská hromadná doprava. V roce 1963 získala Bohdaneč status lázeňského místa, od roku 1971 mluvíme oficiálně o Bohdanči jako o městě. Pod názvem Lázně Bohdaneč, pod kterým je toto město dodnes známé, o něm mluvíme od roku (David, Soukup, 210) [31] 6.2 Současnost Město se nachází necelých 8 km od města Pardubice. Město Lázně Bohdaneč je zasazené v rovinaté krajině a turisty láká především množstvím cyklostezek, romantickou krajinou a řadou rybníků. Působí zde mnoho firem, které jsou napojené na služby v cestovním ruchu a lázeňství, a také zde působí řada firem, které se zabývají zpracováním a recyklací odpadu, výrobou výtahové techniky aj. Ve městě působí komorní soubor Škroup, TJ Sokol Lázně Bohdaneč, myslivecké sdružení, jezdecké centrum Kmoníček aj. (David, Soukup, 210) [31] 6.3 Osobnosti Mezi hlavní osobnosti, které proslavily Lázně Bohdaneč, patří Josef Gočár ( ), který zde několik let působil a jeho práce je dodnes možné vidět v léčebných Lázních Bohdaneč. Narodil se zde také básník a zakladatel festivalu Langrův divadelní Bohdaneč, Josef Jaroslav Langer. Své působiště tu také našel ředitel prvního českého gymnázia v Olomouci Jan Evangelista Kosina. (David, Soukup, 210) 6.4 Památky Kostel sv. Máří Magdaleny Tento kostel je považován za dominantu Masarykova náměstí. Jedná se původně gotickou svatyni z roku 1363, z té ale zůstala zachována pouze jedna část zdiva hranolové věže. Kostel byl později vybudován v barokním slohu podle plánů architekta 30

31 Tomáše Haffeneckera v letech V roce 1924 byl kostel podroben rekonstrukci, při které byl vyzdoben malbami od Antonína Häuslera. (David, Soukup, 210) Kuttnerova kaplička Kuttnerovu kapličku je možné spatřit v městském parku. Tato kaplička byla vybudována na vlastní náklady purkmistra Jana Františka Kuttnera a umístil do ní repliku sošky P. Marie. Originální soška byla dříve součástí původní barokní kapličky, která stála kousek od místa, kde Kuttner vybudoval kapličku novou. Barokní kaplička byla roku 1794 rozstřílena vojáky a soška z ní byla ukradena. (David, Soukup, 210) Radnice Bohdanečská radnice má dlouho historii, první zmínky o ní jsou z roku 1530, kdy ji původně tvořily tři domy. Po velkém požáru v roce 1772 byly radniční domy přestavěny a dostaly barokní podobu. Průčelí domu bylo zakončenou atikou, na které je od roku 1783 až dodnes umístěn městský znak. V prvním patře radnice je zasedací síň, Langrova síň, ve které je v dnešní době městské muzeum. Dále je zde také konšelská síň, která je dnes používána převážně k obřadům. [32] Masarykovo náměstí Náměstí je situováno na průsečíku dopravních tahů je přímo v centru města. Setkávají se tu křižovatky Pardubice - Chlumec nad Cidlinou a Přelouč Hradec Králové. Na náměstí je k vidění řada významných památek jako například radnice, kostel sv. Máří Magdalény, Penzion Škroup a další. [32] Penzion Škroup Původně nesl název Penzion Veselých a byl vyprojektován jedním z nejznámějších architektů 20. století Josefem Gočárem. Jeho návrh na postavení penzionu byly realizovány v letech Penzion byl vybudován z toho důvodu, že městu chyběla ubytovací kapacita, která by hostům poskytovala plný komfort. Od roku 1929 se zde ubytovávali lázeňští hosté, s výjimkou období druhé světové válku, to tu bylo zřízeno armádní velitelství. V dnešní době patří penzion soukromému vlastníkovi. [32] 31

32 6.4.6 Sluneční hodiny Tento způsob měření času pochází už z antiky. Měření je dáno délkou a směrem stínu, který během dne vrhají ukazatele. Deska slunečních hodin může být vodorovná, svislá nebo i šikmá. Na vodorovné desce je nutné přesunout se na značku aktuálního kalendářního měsíce. Stín, který je vržen sluncem s přesností ukáže kolik je právě hodin. [32] Lázeňský pavilon Gočár Jedná se o největší stavbu, kterou pro město vybudoval architekt Josef Gočár. Stavba je z roku a je postavena v kubistickém stylu. Pro zpříjemnění přilehlého okolí pavilonu byl vybudován bazén, u kterého se tyčí socha Venuše. Zkulturnění okolí proběhlo v roce [32] Tillerovo sedátko Tato drobná stavba byla vybudována na pokyn plukovníka Karla Tillera, který ji nechal postavit na nejoblíbenějším místě své paní, v březovém hájku, právě pro ni. Po celkové rekonstrukci, která proběhla v roce 2001, se opět jedná o místo s příjemným posezením, ze kterého je vidět na louku i hráz bývalého rybníka Rozkoš. [32] Gočárův vodojem Jedná se o další stavbu proslulého architekta Josefa Gočára. Železobetonový vodojem byl postaven v roce 1910 a až do roku 1980 sloužila vodárenská věž bohdanečskému vodovodu. [32] Alej ke hřbitovům Jedná se o březovou alej, která byla založena v roce O několik let později byla tato alej společně se dvěma lípami na hřbitově vyhlášena přírodním objektem na území města. Uprostřed aleje je postavena kaplička sv. Jana Nepomuckého, která byla vybudována v roce 1829 kupcem a purkmistrem Václavem Romediusem Koutníkem. [32] 32

33 Bohdanečské hřbitovy Tento hřbitov je tvořen významnou architektonickou dominantou, kaplí sv. Jiřího. Na bohdanečském hřbitovu našli místo svého posledního odpočinku významné osoby kulturního a společenského života. Pochovaný je zde například básník J.J. Langr, spisovatel K. Šípek, zakladatel lázní J. Veselý, starosta města F. Veselý, ale také například rodiče uznávaného architekta Josefa Gočára. [32] Gočárova vila v Dukelské ulici Tato budova nese jedny z typických znaků funkcionalistické architektury, konkrétně se jedná o rovnou střechu, průběžné okno a potlačenou římsu. Pod tímto projektem je podepsán znovu vynikající architekt, Josef Gočár. Jeho projekt realizoval v letech 1930 Oldřich Kvapil z Bohdanče. Budova dostala číslo popisné 280 a je považována za jedinečnou funkcionalistickou stavbu na vrcholu této éry. [32] 7 Léčebné lázně Bohdaneč 7.1 Historie Vznik lázní v tomto městě se datuje do roku 1896, avšak zkušební provoz byl zahájen až roku S jejich vznikem je úzce spjato jméno, které patřilo bohdanečskému rodákovi a synovi významného statkáře, Jan Veselý. Jan Veselý byl nájemcem rybničního velkostatku a jeho pozemky sahaly až do katastru Libišan, které byly známé pro velké množství rašeliny. Rozhodl se, že rašelinu využije k léčebným účelům. Jednou ze zásadních otázek bylo, kde lázně založí. Uvažoval jak o městě Bohdaneč, tak ale také o Hradci Králové. Jeho rozhodování usnadnilo to, že v Bohdanči už vlastnil dům, který byl původně lihovarem. (Broncová, 1998) [33] [34] První lázeňská sezóna v nových lázních byla zahájena roku Budova lihovaru byla upravena pro potřeby lázní tak, aby vyhovovala pacientům. V budově se nacházely tři kabiny pro muže, odpočívárna pro 15 pacientů s bazénem a čtyři kabiny pro ženy. Ze samého začátku se zabývaly lázně pouze jednou procedurou, slatinnými koupelemi, které sloužily především k léčbě revmatických chorob a dny. Již po několika dnech prvního provozu bylo zřejmé, že zavedená léčba je účinná, protože mnoho pacientů s těmito onemocněními byli zcela vyléčeni. Zájem o lázeňskou péči rostl a kapacita 33

34 brzy nestačila. Z toho důvodu se Jan Veselý rozhodl přikoupit ještě jeden dům, který sloužil jako další budova místních lázní. (Broncová, 1998) [33] [34] Z důvodu finanční krize byl Jan Veselý donucen lázně prodat do vlastnictví Občanské záložny, která se bohužel velkému rozkvětu lázní příliš nevěnovala. V roce 1911 kupuje do svého vlastnictví lázně obec Bohdaneč, kterému v této době dělá starostu bratr Jana Veselého, František Veselý. V této době se mluví o takzvaných obecních lázních, které v tomto období dosáhly velkého rozkvětu. Jejich podoba je z velké části dochována dodnes. V roce 1913 byl do provozu uveden nový pavilon Gočár, kde byla umístěna všechna zařízení sloužící k léčbě pomocí rašeliny. Pro pacienty zde bylo připraveno 28 nových pokojů. Vznik tohoto pavilonu vedlo k nárůstu návštěvnosti. (Broncová, 1998) [33] [34] Lázním, coby majetku obce, se dařilo skvěle. Bohužel důsledkem první světové války nemělo město mnoho finančních prostředků, a tak bylo nuceno lázně prodat do vlastnictví nové akciové společnosti Slatinné lázně v Bhodanči u Pardubic a.s. Akciová společnost nefungovala dlouho, a během jejího vlastnictví nedošlo v lázních k žádným velkým změnám. Roku 1922 jsou lázně opět prodány a mění majitele. Novým vlastníkem se stává Československý stát, a tak se z lázní obecních stávají lázně státní. V tomto období dostávají lázně novou podobu a rapidně se rozšiřují. Přistaven je další pavilon. Původní budova, dřívější lihovar, již lázeňským podmínkám nevyhovoval, a tak bylo roku 1928 rozhodnuto, že bude zahájena stavba nové lázeňské budovy, která byla obklopena kolonádou. (Broncová, 1998) [33] [34] Po vypuknutí druhé světové války byly lázně okupovány Němci, kteří zde zůstali až do roku Obyvatelé města se svým úsilím a obětavostí zasloužily o to, že lázně byly ještě v roce 1945 znovu zprovozněny. Po tomto období lázně vystřídaly hned několik majitelů. Těsně po válce podléhaly Ministerstvu průmyslu, poté se řízení chopila Ústřední národní pojišťovna, která o několik let později předala vlastnictví Revolučnímu odborovému hnutí, a nakonec lázně převzal Československý stát, které z nich učinil státní lázně se samostatným ředitelstvím. Po těchto změnách probíhaly mnohé rekonstrukce a rozšiřování. Vstup do lázní byl rozšířen o recepční prostor a následně na to v roce 1963 dostalo město Bohdaneč statut lázeňského místa. (Broncová, 1998) [33] [34] 34

35 7.2 Současnost Léčebné lázně Bohdaneč jsou v dnešní době akciovou společností a nachází se v polabské nížině zhruba 8 km od Pardubic. Tyto lázně mají vlastní ložisko slatiny a minerální vodu. Léčebné lázně Bohdaneč slouží k léčbě pohybového aparátu s orientací na zánětlivá revmatologická onemocnění, artrózu, vertebrogenní syndromy, Běchtěrevovu nemoc. Jejich léčba se také specializuje na předoperační a pooperační potíže a rehabilitaci. Co se týče rehabilitace, dosáhli Léčebné lázně Bohdaneč velmi dobrého jména, konkrétně v oblasti rehabilitace totální endoprotézy. Pacienti a návštěvníci sem nejezdí pouze kvůli zdravotním potížím, toto místo je navštěvované i z důvodu relaxace a odpočinku. [35] 7.3 Ubytování Samostatné pavilony Léčebných lázní Bohdaneč jsou propojeny jedinečnou krytou kolonádou, která je v České republice jediná. V zimě je tato kolonáda vyhřívána, proto se po ní návštěvníci mohou procházet i v zimě. Celý lázeňský komplex je obklopen rozlehlým parkem. Celkové ubytovací prostory činí 572 lůžek a jejich nedílnou součástí je výborná kuchyně a profesionální tým lékařů, fyzioterapeutů a masérů. [36] 7.4 Lázeňské pavilony Pavilon Veselý Tento pavilon je vstupní budovou do celého areálu a s ostatními pavilony jej spojuje krytá vyhřívaná kolonáda. Pavilon Veselý je tvořen vstupní halou, rezervační a ubytovací kanceláří, recepcí, kolonádou, kavárnou, tělocvičnou, plaveckým bazénem, solnou jeskyní, společenským sálem a ubytovací částí. Ubytovací část je tvořena 95 moderními jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji. Součástí vybavení těchto pokojů je sprcha, WC, televize, telefon, internet a lednice. V pavilonu Veselý je možné se ubytovat i v dvoulůžkových luxusních pokojích, které mají manželské postele, sprchu, WC, lednici, telefon, televizi, internet, župan k dispozici a volný vstup do sauny a whirlpoolu. Snídaně jsou zahrnuty v ceně ubytování, obědy a večeře je možné přikoupit. [37] [36] 35

36 7.4.2 Pavilon Gočár Tento pavilon tvoří nedílnou součást celého lázeňského areálu. V této budově se nachází ubytovací část, městská knihovna, fitcentrum a půjčovna a úschovna kol. Pokoje jsou zde rozděleny na dvoulůžkové a jednolůžkové, přičemž jednolůžkové jsou pouze dva a dvoulůžkových je zde 50. Pokoje jsou vybaveny telefonem, TV je možné zapůjčit si za poplatek a sociální zařízení je zde společné pro celé poschodí. Stravování je zde v ceně zahrnuto ve formě snídaně, ale je opět možné si dokoupit jak obědy, tak večeře. [37] [36] Pavilon Bílý Zde se nachází především vybavení pro Wellness. Je možné zde najít rozsáhlé wellness centrum a také perličkové a vířivé koupele. Kromě částí wellness nabízí také pavilon Bílý ubytovací část. Nachází se zde dvě kategorie ubytování. Kategorie A se skládá z 31 dvoulůžkových a 4 jednolůžkových pokojů s vlastním sociálním zařízením televizí a telefonem. Oproti tomu kategorie B nabízí pouze 8 jednolůžkových pokojů, které jsou vybaveny novým moderním nábytkem, telefonem. Televizi je možné si v této kategorii za poplatek zapůjčit a sociální zařízení je společné na poschodí. Jako i v ostatních pavilonech je v ceně ubytování snídaně. V případě zájmu je možné dokoupit si obědy a večeře. [37] [36] Pavilon Jubilejní V tomto pavilonu, který je s ostatními propojen vyhřívanou kolonádou se nachází recepce, rozpis procedur, ambulance, lékařské ordinace, jídelny, léčebné procedury, tělocvična, pooperační pokoje a ubytovací část. Ubytovací část zahrnuje 101 moderních jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů kategorie standard, která je vybavena sprchou, WC, televizí, telefonem a lednicí. Možnosti stravování jsou stejné jako pro předcházející pavilony. Snídaně jsou zahrnuty v ceně, obědy a večeře je možné zakoupit za příplatek. [37] [36] 36

37 8 Léčivé zdroje Léčebných lázní Bohdaneč 8.1 Minerální prameny Vrt HV Panenka Tento vrt byl vyhlouben v letech přímo v areálu lázní. Jeho hloubka byla 347,5 m a při dosažení hloubky 330 m byl zjištěn hlavní přítok mineralizované vody, teplé 21 C. Podle rozborů minerální vody, které byly provedeny roku 1964, měla voda celkovou mineralizaci 1312 mg/l. V letech probíhala výměna výstroje vrtu, který silně korodoval. Důsledkem zvyšující se mineralizace byl vyhlouben nový vrt, díky kterému byla pokryta celková spotřeba vody v lázních. [38] Vrt HV 1 Nová Panenka Během let probíhalo hloubení tohoto nového vrtu, který prošel celou řadou sedimentů a byl ukončen v hloubce 388 m v podloží cenomanu. Po provedení chemické analýzy bylo zjištěno, že tento nový vrt obsahuje minerální vodu, jejíž celková mineralizace je v rozmezí mg/l. [38] 8.2 Slatina Ložisko Libišany Ložisko se nachází v katastru od obce Libišany, které jsou asi 7 km od Léčebných lázní Bohdaneč. Jedná se o staré řečiště Labe, které má rozlohu 42,432 ha. Slatina zde tvoří povrchovou výplň až do 250 cm, která je uložena na 20 cm až 80 cm vrstvě jílu, místy na terasových náplavách písků a štěrků. Slatiniště je napájeno podzemní a dešťovou vodou. Roční průměrný počet srážek na území Lázní Bohdaneč je 680 mm. Peloid ložiska Libišany můžeme řadit mezi rašeliny slatinné zemité. [38] Ložisko Rozkoš Ložisko Rozkoš se nachází přímo v katastru obce Lázně Bohdaneč a jeho rozloha je 23,472 ha. Jeho vznik a vývoj je úzce spjat s utvářením se toku Labe. Slatina zde netvoří ucelené ložisko, ale táhne se ve tvaru pruhů s nepravidelnými výběžky, které 37