Obyvatelstvo
Nejlidnatější kontinent Počet obyvatel (2003): 3,82 mld. svět : 6,3 mld. podíl na počtu obyvatel světa: 60,7% podíl na rozloze souše: 23,4% výměra Asie: 31,87 mil. km 2 bez Ruska, vč. středoasijských republik a Zakavkazí hustota zalidnění: 118 km 2 nejvyšší mezi kontinenty
Vývoj počtu obyvatel, 1950-2002 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Počet obyvatel Podíl na populaci světa 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2002 61 60 59 58 57 56 55 54
Vývoj počtu obyvatel: 1950-2000 Afrika Latinská Amerika Severní Amerika Asie Evropa (vč. Ruska) Oceánie svět Počet obyvatel (miliony) 1950 221 157 172 1 398 547 13 2 519 2000 796 520 316 3 680 728 31 6 071 Podíl na populaci světa (%) 1950 8,8 6,2 6,8 55,5 21,7 0,5 100,0 2000 13,1 8,6 5,2 60,6 12,0 0,5 100,0
Projekce OSN: střední varianta (Projekce 2004) Afrika Latinská Amerika Severní Amerika Asie Evropa (vč. Ruska) Oceánie svět Počet obyvatel (miliony) 2025 1 344 697 388 4 728 707 41 7 905 2050 1 937 783 438 5 217 653 48 9 076 Podíl na populaci světa (%) 2025 17,0 8,8 4,9 59,8 8,9 0,5 100,0 2050 21,3 8,6 4,8 57,5 7,2 0,5 100,0
Svět: průměrný roční přírůstek obyvatel
Index růstu počtu obyvatel (svět = 100) 140 Afrika 130 120 110 100 Latinská Amerika Severní Amerika Asie 90 80 70 1950-1980 1980-2000 2000-2025 2025-2050 Evropa (vč. Ruska) Oceánie
Počet obyvatel (2003): regiony Východní Asie (Čína až Japonsko) Jižní a střední Asie (Srí Lanka až Kazachstán) Jihovýchodní Asie (Myanmar až Indonésie) Západní Asie (Jemen až Gruzie) Asie celkem 1 512 mil. 1 563 mil. 543 mil. 205 mil. 3 823 mil. 39,5 % 40,9 % 14,2 % 5,4 % 100,0 %
Největší státy + pořadí ve světě střední stav 2005 (projekce) v mil. obyv. 1. Čína 1 329,9 13. Filipíny 82,8 2. Indie 1 096,9 17. Turecko 73,3 4. Indonésie 225,3 18. Írán 70,7 6. Pákistán 161,2 19. Thajsko 64,1 7. Bangladéš 152,7 24. Myanmar 50,7 10. Japonsko 127,9 25. Korea (J) 48,2 12. Vietnam 83,6 39. Uzbekistán 26,7
Rozmístění: krajně nerovnoměrné
Čína: hustota zalidnění
Přirozený přírůstek 2004 svět: 1,2 Asie: 1,3 Palestina Jemen Sýrie 3,4 3,3 2,7 Čína Indie 0,6 1,7 Gruzie Japonsko Arménie 0,0 0,1 0,3 S. Arábie 2,7 Kypr 0,4 V. Timor 2,7 Korea 0,4 Afghánistán 2,6 Tchajwan 0,5 Bhútán 2,5 Kazachstán 0,6
Plodnost (úhrn specifických fertilit) 2004 svět: 2,7 hosp. vyspělé země 1,6 rozvojové země 3,0 bez Číny 3,5 Asie 2,5 západní Asie 3,6 jižní + střední Asie 3,2 jihovýchodní Asie 2,7 východní Asie 1,6 Čína 1,6 Indie 3,0
Úhrn specifických fertilit 2004 Afghánistán 6,8 Hongkong 1,0 V. Timor 6,4 Korea (J) 1,2 Jemen 6,2 Japonsko 1,3 Palestina 5,6 Singapur 1,3 Pákistán 4,8 Arménie 1,3 Laos 4,8 Gruzie 1,4
Úmrtnost Naděje na dožití při narození (roky) muži ženy 1950-55 2000-05 1950-55 2000-05 svět 45,3 63,2 svět 48,0 67,7 Asie 40,7 65,4 Asie 42,2 69,2 rozdíl -4,6 +2,2 rozdíl -5,8 +1,5 nadúmrtnost mužů se zvětšuje 1950-55: 1,4 let 2000-05: 3,8 let
Naděje na dožití při narození roky, 2004 muži ženy muži ženy Afghánistán 41 42 Japonsko 78 82 Laos 53 56 Izrael 78 82 V. Timor 54 56 Hongkong 79 82 Kambodža 52 60 Singapur 77 81 Irák 57 60 Korea 73 80 Bangladéš 61 62 S.A.Emir. 75 80 Indie 61 63 Čína 70 74
Kojenecká úmrtnost kvocient kojenecké úmrtnosti, 2004 svět: 54 hosp. vyspělé země 6 rozvojové země 59 bez Číny 64 Asie 51 Čína 27 Indie 60 Afghánistán 172 Singapur 2 Kambodža 95 Japonsko 3 V. Timor 94 Hongkong 3 Tádžikistán 89 Korea 5 Laos 88 S.A.Emiráty 8
Etnické složení: jazyky Počet známých jazyků na světě: 6 912 v Asii: 2 269 jazyků (33%) pramen: Ethnologue, Languages of the World, 15th ed. > 1 mil. mluvčích: 347 jazyků (5%) hovoří jimi 94% obyvatel Země > 10 mil. mluvčích: 83 jazyků (1,2%) hovoří jimi 79,5% obyvatel Země problém klasifikace co je to jazyk?
Geografická centra 2 269 asijských jazyků
Nejrozšířenější jazyky v Asii + pořadí ve světě + počet mluvčích v mil. 1. 4. 5. 6. mandarinská čínština arabština bengálština hindština 885 (235) 189 182 15. 16. 17. 18. turečtina vietnamština telugština kantonská čínština 69 68 68 66 9. japonština 125 19. marátština 65 11. Wu -čínština 77 20. tamilština 63 12. indonéština 76 22. urdština 58 13. korejština 75 25. gudžarátština 44
Jazykové rodiny Počet mluvčích (i mimo Asii) odhad 2003 Indoevropská 2 563 mil. Sinotibetská 1 276 mil. Afroasijská 340 mil. Altajská (vč. japonštiny a korejštiny) Austronéská Drávidská Austroasijská Thajská Kavkazská 335 mil. 312 mil. 222 mil. 101 mil. 78 mil. 10 mil.
Indoevropská jazyková rodina
Arménština Indoevropské jazyky Íránské jazyky perština/íránština (fársí) kurdština balúčština tádžičtina paštština (paštó) osetština Indické jazyky písmo: devanágarí nebo arabské (nastaliq) hindština urdština maráthština kónkánština paňdžábština kašmírština ásámština uríština sinhálština maledivština
Afroasijské jazyky v Asii jen semitská větev arabština hebrejština
Kavkazské jazyky Kartvelské gruzínština svanetština Dagestánské Nachské čečenština inguština Abcházsko-adygejské abcházština adygejština kabardinština
Altajské jazyky 5 větví: 1) turkické/turecké 2) mongolské 3) tunguzské 4) korejské 5) japonské
Turkické turečtina uzbečtina turkmenština kazaština Mongolské mongolština Tunguzské evenkština Korejské korejština Japonské japonština Altajské jazyky ázerbajdžánština kazaština kyrgyzština ujgurština burjatština mandžuština
severní/centrální jižní brahujština góndština Drávidské jazyky telugština tamilština malajálamština kannadština
Sinotibetské čínské jazyky mandarínská čínština tibetobarmské tibetština nevárština nágština barmština karenština
Thajské jazyky
monokhmerské khmerština Austroasijské jazyky vietnamština mundské santálština
Austronéské jazyky 1 268 jazyků javánština malajština madurština (filipínština)
Hlavní náboženské systémy světová náboženství buddhismus křesťanství islám etnická nábožentsví hinduismus judaismus šintoismus sikhismus nábožensko-filosofické systémy taoismus konfuciánství animistická náboženství
Hinduismus: víra jako způsob života védské náboženství (cca 1200 1000 př. Kr.) védy: šruti upanišady jazyk: sanskrt Máhábhárata, Rámajána principy: áhimsa satja karma dharma etnické náboženství polyteistické Brahma, Šiva, Višnu, Ganéš, Durga
Buddhismus: Buddhovo učení Siddhátra Gautama 563 483 př. n. l. Bódhgájá: Buddha 4 vznešené pravdy osmidílná stezka kánon: Tripitaka (= trojí koš); v jazyce páli Vinajapitaka (řádová disciplína) Suttapitaka (Buddhovy proslovy) Abhidhammapitaka (koš výkladů víry) 2. koncil: rozdělení na 2 směry: théraváda (hinájána) mahájána od 13. stol ústup z Indie
Džinismus: harmonie člověka a prostředí Vardhamána (Máhávíra) Džina (= vítěz) nar. 540 př. n. l. ve Vaišálí stejně jako Buddha vychází z hinduismu (upanišady) asketický život bez touhy po vlastnictví duše v průběhu života zatěžována karmickou hmotou v závislosti na skutcích duši mají i zvířata a rostliny posvátné texty: učení mistrů 2 sekty: digambarové (= vzduchem odění) švétambarové (=bíle odění) dnes v Indii cca 3 mil. stoupenců
Judaismus: židovské náboženství první monoteistické náboženství Mojžíš: z Egypta do Kenaánu králové: David, Šalamoun texty (Bible psaný Zákon) Tóra (Pentateuch pět knih) Proroci Spisy ústní zákon: Talmud diaspora (rozptýlení) od porážky povstání r. 135
Islám: podřízení se boží vůli zjevené náboženství linie Abraháma a Ježíše prorok Muhammad (570 632) zjevení r. 611 v Mekkce přísný monoteismus není božstva kromě Alláha a Muhammed je posel Alláhův 622 hidžra (odchod do Medíny); vznik ummy svatá válka (džihád) 630 návrat do Mekky Korán (=přednášení): 114 súr (kapitol) Sunna ústní tradice (další Muhammadovy výroky) 5 pilířů víry (šaháda, salát, saum, hadždž, zakát) lunární kalendář, poč. letopočtu = hidžra
Sunnité a Šíité sunnité lid společenství a tradice šíité většina (cca 90% muslimů) Muhammadovým nástupcem nemusí být jeho potomek umírnění šaría islámský zákoník vycházejí ze znění Koránu (nehledají skrytý smysl) nástupcem Proroka (chalífou) měl být jeho bratranec Alí ší`at Alí (=strana Alího) šíité cítí se pronásledováni za svou víru váží si mučednictví svatá místa: Nadžaf, Karbala
Konfuciánství: úcta tradici filosofická škola velký vliv na čínskou společnost Kchung-fu-c` (Konfucius) (551 479 př. n.l.) Qufu (provincie Šan-tung) dnes poutní místo kanonické knihy (6) odmítá božstva, nemá kněží (=není náboženstvím) rituály vykonávají státní úředníci soubor morálních návodů cíl života: zdokonalit své lidství (žen) plněním svých povinností kázeň k sobě, laskavost k druhým uctívaní předků, úcta k rodičům státní ideologie (do r. 1911)
Taoismus: náboženství i filosofie Tao = cesta Lao-c` (Starý mistr): Tao-teťing (O Tao a ctnosti) 6. 3. stol. př.n.l 2 verze: filosofický t. a náboženský t. bohatá mytologie nejvyšší cíl: dosažení nesmrtelnosti meditace alchymie (elixír nesmrtelnosti)
Sikhismus: žáci a lvi zakladatel: guru Nának (1469-1538) Neexistují hinduisté, neexistují muslimové reforma hinduismu: proti askezi, kastám, polyteismu přísný monoteismus, nutnost být veden guruem, rovnoprávnost žen. 9 guru náboženských vůdců Gobind Ráí Singh: Křest meče Adí Granth (Granth Sáhib) Hari Mandir (Zlatý chrám) v Amritsaru) 5 k: kes, kangha, kripan, kach, kara
Rozšíření (převládající náboženství)