Sazba, typografie, druhy písma, úprava textu Závěrečné otázky, se kterými souvisí: 7a Typografická měrná soustava Historie a definice Základní jednotky Použití (rozměry písma) Relativní měrné jednotky 11b Princip zpracování textu Princip uložení textu fonty a kódy Problémy s fonty a jejich řešení Základní formátování textu 15b Druhy sazby, uspořádání textu, některé zásady sazby Druhy sazby Obrazec sazby, okraje, str. a řád. rejstříky Řádek, odstavec Pravidla hladké sazby 18a Druhy a řezy písma, vhodné použití Základní pojmy Rozdělení písem podle hlavních rysů Klasifikace písem Použití písem (kombinace, čitelnost) 22a Příprava pro zpracování textu Normovaný rukopis Výpočet rozsahu sazby Korektury 1.1.1 Typografickou měrnou soustavu jsme už probrali a je zpracována v otázce.
1.1.2 Font a kód Částečně už jsme probrali v prváku v počítačích, zde jenom doplňuji. V současné době je text v předtiskové přípravě zpracováván téměř výhradně elektronicky (v počítači). Písmo v počítači je určeno dvojicí vlastností: Kódem a fontem. Tvar písmene určuje font. To že jde stále o znak a nezávisle na tvaru určuje kód. Font je soubor, který obsahuje v podstatě sadu obrázků písem. Text sám je uložen jako sada čísel + informace o použitém fontu. Počítač si při zobrazení textu nalezne nejprve patřičný soubor fontu a v něm podle daného čísla patřičný obrázek znaku, který zobrazí. Kódová tabulka Tabulce. která popisuje, jaké písmeno patří, k jakému číslu se říká kódová tabulka. Nejzákladnější kódovou tabulkou je tabulka ASCII, která každému písmenu přiřazuje 7 bitů, obsahuje tedy 128 hodnot a tím pádem i 128 písmen. Jde o velké a malé znaky anglické abecedy, deset číslic, základní interpunkce (čárky, tečky) a řídící znaky v textu (konec řádku a podobně). Později byla ASCII rozšířena o jeden bit tj. o dalších 128 znaků (přidání jednoho čísla v dvojkové soustavě způsobí dvojnásobek možností). Tyto znaky definoval výrobce hardwaru a softwaru, čeští výrobci zahrnuli do této oblasti českou diakritiku. Jde celkem o 256 znaků. Prvních 128 znaků je původní ASCII kód (přečtou ho všechny počítače), druhých 128 znaků se u různých kódování liší. V češtině jde například o kódování: ISO-8859-2 (ISO Latin 2), CP852 (Windows 1250). Vyznaní Miluji Te! vypadá v ASCII: Dekadicky: 77 105 108 117 106 105 32 84 101 33 Binárně: 01101010 01101001 01101100 01110101 01101010 01101001 00100000 01010100 01100101 00100001 Všimněte si, že všechna binární čísla začínají nulou (jde o čísla menší než 128), jde tedy o čistou původní ASCII. Speciální znaky ASCII můžeme z klávesnice zadávat jako ALT + kód: (ALT+126 = ~ ) Bohužel 256 znaků je pro univerzální použití stále málo, mnohé latinkové jazyky mají speciální znaky (čeština háčky), nemluvě o písmech nelatinkových (azbuka, arabské, čínské, japonské.). Dále existuje velké množství symbolů a matematických značek. Proto se v posledních asi pěti letech zavádí 16 bitové kódování Unicode (označováno UTF), které přiřazuje každému znaku 16 číslic ve dvojkové soustavě. Celkem tedy může být definováno 2 16 = 65 536 znaků. Zavádí se především v souvislosti s fonty Open Type, které ho podporují. Fonty Font je druhou určující vlastností při uložení písma v počítači. Dříve se slovem font označovala sada kovových znaků (liter, typů) jednoho druhu pro ruční sazbu. Dnes jde o počítačový soubor, který obsahuje sadu obrázků písma. Použitý font tedy určuje vzhled písma (na rozdíl od kódu).
Co font obsahuje: Obrázky písmen font může obsahovat pouze jeden řez, nebo několik řezů (kurzíva, tučné písmo atd.). Hinting nebo též instrukce (z angličtiny: hinting = napovídání ) napovídá počítači jak v různých velikostech písmo zobrazovat aby zůstalo čitelné (zjednodušení pro malé velikosti). Metrika rozměrové informace o fontu, šířka mezer mezi znaky, výška malých písmen vůči velkým a podobně. Fonty rozdělujeme: 1) rastrové (bitmapové) 2) vektorové U rastrových fontů je obrázek písma složen z pixelů (podobně jako fotka, nebo obrázek z Malování). U vektorových fontů je obrázek definován pomocí křivek (podobně jako obrázek v Corelu). Rastrové fonty nelze zvětšovat, při zvětšení mají viditelné zuby, v dnešní době se prakticky nepoužívají. V současnosti používané typy fontů (všechny jsou vektorové) Rastrové a vektorové písmenko Type 1 (Type 3) nejstarší varianta, font je několik souborů dosud rozšířené na poč. Apple TrueType soubor s koncovkou.ttf, rozšířené na Apple i PC. OpenType nejmodernější, s koncovkou.ttf nebo.otf, vyvinuté společně Apple + Microsoft, podpora kódování Unicode. Znaky umístěné v souborech fontu mohou být libovolné. Tj. existují obrázkové fonty (obrázky místo písmen), fonty matematických symbolů a podobně. Pro český text musí být font pochopitelně počeštěn tj obsahovat české znaky.
Problémy s fonty a jejich řešení Lokalizace: Font nemusí obsahovat české znaky (nemusí být lokalizován). Písma starších formátů Type 1 a TrueType jsou soubory obsahující pouze jednu znakovou sadu tj. pokud jsou česká tak českou, pokud ne tak máte smůlu. Naproti tomu OpenType může v jediném souboru obsahovat několik sad znaků (anglické, české, ruské ale i asijské atd.). Upozorňuji ale může a nemusí. Některé firmy zabývající se tvorbou písma označují přítomnost více znakových sad v názvu některé ne. (Podle mích zkušeností: Firma Adobe označuje fonty s kompletními sadami přídavkem Pro např.: Minion a Minion Pro, někdy označuje fonty s pouhou základní sadou též jako Std, jiné to dělají jinak, nebo na to zcela kašlou.) Pro některé starší aplikace je problém nalézt v OpenType fontech s kódováním Unicode českou část znaků, problém lze řešit vytvořením tzv. virtuálního písma na úrovni operačního systému (též se často hovoří o substituci ). Postup lze nalézt na internetu, jde podstatě o vytvoření jakéhosi nového písma pro tyto aplikace z české části OpenType fontu. Pozor na automatickou náhradu písma v některých programech. Text níže je napsán ve Wordu, je označen a zvoleno písmo Bodoni MT (což je font který nemám nainstalovaný počeštěný). Na první pohled vše nějakým zázrakem funguje, ale všimněte si odlišnosti znaků bez diakritiky a znaků s diakritikou. Word automaticky nahradil písma, která nenalezl v zadaném fontu jiným fontem zde konkrétně tučným Timesem. Font nemusí jít použít na různých platformách (Windows, MacOS, případně Linux) Zcela stejný soubor fontu (formát fontu) pro MAC a Windows mají pouze písma OpenType. Tento soubor lze přenášet a používat na obou platformách. Pokud je mi známo Mac OS X i Windows XP podporují částečně písma pro konkurenční platformu, ovšem právě že jen částečně, jsou tam drobné problémy v různých aplikacích, takže spíše nedoporučuji. U starších systémů jsou problémy ještě větší. Obvykle je nutné řešit jinak: Vložením písma do PDF, převodem písma na obrázek (na křivky, nebo na rastr). Lze rovněž konvertovat písma např. programem TransType. Navíc se Mackovská a Windousí písma liší často i jmény. Například: Ottava (Win) = Optima (Mac).
Při přenosu formátovaného textu z počítače na počítač mohou nastat tyto problémy: Na koncovém počítači není odpovídající písmo. Na koncovém počítači je písmo shodné názvem, ale: o Je to jiná verze stejného písma o Je to stejné písmo, ale od jiného výrobce o Je to stejné písmo, ale není počeštěné o Je to úplně jiné písmo se stejným názvem. Pokud font chybí, obvykle se nahradí jiným: s možností výběru podobného písma uživatelem nebo automaticky, bez možnosti volby dočasně, pouze pro toto otevření souboru, písmo je stále specifikováno stejně trvale, je přepsána specifikace fontu, dále už se soubor otevírá vždy s tímto písmem V případě písma shodného názvem ale vnitřně odlišného může dojít od drobných změn formátování (délky řádků, nadpisů, konce sloupců, rozházení typografického uspořádání) až po celkovou změnu. Jak řešit tento typ problémů: Posílání (přenášení) souborů fontů spolu s dokumentem. Naprosto běžný postup, relativně bezproblémový zvláště u OpenType Převod písem do podoby obrazu (převod na křivky, převod na rastr). Vkládání fontů do dokumentu (Setting, subsetting, embedding). Posílání informací o použitých písmech včetně informací o výrobci a verzi. Kontrolovat písma ve všech fázích výroby. Základní informace o fontu (jméno, výrobce, typ, verze) v prohlížeči písem Windows
Při převodu písma na křivky je třeba si uvědomit že se ztrácí charakter textu, písmo nejde dále přepisovat. U převodu na rastr navíc dochází k rozrastrování písma na pixely, čímž se omezí možnost písmo zvětšovat a zmenšovat. Obecně použitelné pro malé množství textu který se nebude dále upravovat. Vkládání písma: Například při převodu do PDF. Volby vložení písem nalezneme v nastaveních tohoto převodu, možnosti nastavení se liší podle programu, který k převodu použijeme. Nastavení Adobe Distileru pro vkládání písem Vkládání písem do dokumentu se označuje obecným termínem setting nebo embedding. Vložit lze celí font, nebo jeho část (podmnožinu), je-li font v dokumentu zastoupen pouze několika znaky (například nadpis) tzv. subsetting. Výhodou částečného vkládání je menší velikost souboru, což mi v současné době připadá vcelku zbytečné (při použití dvou, tří fontů jsou rozdíly v KB), zároveň se uvádí souvislost s autorskými právy na písma. Po vytvoření pdf doporučuji kontrolu vložených písem v Akrobatu (volba Vlastnosti dokumentu/písma). Je pochopitelné, že co se týče přenosu písem, je bezpečný soubor který obsahuje všechna písma vložená. Kontrola písem v Adobe Acrobatu Vkládání do jiných souborů: Upřímně řečeno nevšiml jsem si že by to někde šlo
Problémy s existujícím fontem Font nemusí jít použít ve všech aplikacích (ať už chybou aplikace nebo chybou fontu). Font nemusí jít použít v různých verzích stejné aplikace (zas chyba aplikace nebo fontu) Část fontu nemusí jít použít v některých aplikacích, verzích, OS. Font se může v různých aplikacích zobrazovat různě. Font se může jinak zobrazovat a jinak tisknout (vysvítit). Ve fontu se zobrazují špatně jen některé znaky (často např. ť ď, obvykle chyba fontu) Stejný font na stejném počítači má v různých aplikacích různé jméno (Chyba aplikace nebo fontu.) Jak řešit tento typ problémů: Používat kvalitní fonty. Používat kvalitní aplikace. Používat vyzkoušenou kombinaci aplikací a fontů. Pro jistotu vytisknout kontrolní sady písem z různých aplikací. Kontrolovat písma ve všech fázích výroby. Font je lidský výtvor jako každý jiný. Jsou dobře udělané fonty a špatně udělané fonty. Totéž platí o aplikacích. Fonty lze opravovat nebo upravovat ve speciálních programech třeba: FontLab (odlehčená verze se jmenuje TypeTool) a TransType, též se opravou fontů zabývají specializované firmy. Kvalitní fonty: buď fonty dodávané s aplikací, se kterou pracujeme (pokud je to profi. aplikace), nebo koupené fonty: Doporučují se např. tito výrobci: URW (Někde je uváděno jako OpenWorks, jinde jako URW++ jde ale o stejného výrobce, lokalizace od firmy Marvin), Adobe TypeLibrary (lokalizace od firmy Macron), Střešovická písmolijna. U písem například stažených z internetu neexistují žádné záruky. Pro starší aplikace se doporučují Type 1 písma, modernější aplikace mohou používat TrueType a OpenType. (Písma PlentType mohou mít koncovku ttf i otf). Písma OpenType jsou pravděpodobně ideální, pokud jste si jisti, že všechny vaše aplikace podporují tento formát a odpovídající kódování Unicode. U moderních aplikací (vyjma QuarkXPress až do verze 6.5) by neměl být problém. Zvláště dobře fungují v souvislosti s aplikacemi Adobe CS. Jednou z podmínek úspěšného používání OpenType je operační systém Windows 2000 a vyšší nebo MacOS X. Starší systémy mohou s těmito fonty pracovat korektně nebo nemusí. Jiné formáty fontů nedoporučuji.
Základní pojmy z oblasti sazby Typografie v užším (původním) významu úprava textu, volbou druhu písma a jeho velikosti, mezer mezi znaky, mezi slovy a řádky, zarovnáním, okraji, uspořádání odstavců, vhodným dělením slov atd. V rozšířeném významu grafická úprava celé tiskoviny tedy včetně ostatních prvků. Odvozeno skládání textu z kovových razítek písmen v klasické kovové sazbě. Typ v polygrafii písmeno litera, odlitek znaku sloužící jako tiskový prvek. Typ (lat. typus) = vzor, znak, forma, typický představitel. Doslova asi něco jako psaní z forem (naproti tomu kaligrafie ruční psaní) za její počátek se pokládá vynález knihtisku (Johanes Gensfleisch Gutenberg, 1440). Sazba zpracování textu, původně skládání textu z kovových liter, dnes počítačová sazba. Druhy sazby: Hladká sazba základní sazba, plynulý text, uspořádaný do odstavců, jeden druh a obvykle i velikost písma, jednotné zarovnání, text na stránce umístěn do sazbového obrazce. Typicky knihy. Kombinovaná sazba (smíšená) sazba obsahující kombinaci více druhů písma nebo řezů písma (kurzíva, kapitálky ), případně zarovnání. Sazba básní, divadelních her a podobně zvláštní uspořádání. Akcidenční sazba sazba příležitostných tiskovin. Kratší texty, různě uspořádané na stránce, kombinace různých písem, velikostí, zarovnání (na střed, mimostřední osa apod.). Novinová a časopisecká sazba sloupce, titulky a další prvky periodických tiskovin. Technická sazba zahrnuje: o Matematickou sazbu (čísla, vzorce, rovnice ) o Tabelární sazbu (tabulky) o Pořadovou sazbu (odrážky = body, seznamy, obsahy apod.) Druhy sazby se do značné míry prolínají. Zlom, lámání stran zalomením míněn konec stránky, sloupce, nebo řádku, používá se však přeneseně pro označení vytváření stran (sazbu stran, vytváření tiskoviny viz zlomové programy). Layout návrh strany, obecné schéma stránky nebo stránek (rozmístění základních prvků apod.) Programy pro sazbu 1. Textové editory (obecně velice omezené možnosti pro tvorbu profesionálních tiskovin): Jednoduché: Poznámkový blok (notepad) nejjednodušší možný text výhodou je právě jednoduchost a rychlost. Nedoplňuje k textu žádné formátovací značky, kromě několika základních, které jsou obsaženy v ASCII (konec řádku, mezera, tabulátor ).
Od poznámkového bloku je odvozena řada mírně vylepšených, ale stále maximálně jednoduchých textových editorků obvykle zdarma (freeware). Někdy jsou používané též programátory pro psaní programového kódu. Kancelářské: MS Word součást kancelářské sady MS Office. Standard pro kancelářskou práci s textem. WordPro součást kancelářské sady Lotus SmartSuite. WordPerfect součást kanc. balíku Corel WordPerfect Office od vaší známé firmy. 602Text součást české sady 602PC Suite, nebo 602 Office (verze domácí a pro firmy). OpenOffice.org Writer součást kancelářské sady programů zdarma OpenOffice.org). A další celé balíky obvykle obsahují textový editor, tabulkový editor, databázový nástroj, prezentační program a další On-line: Drobná specialitka (nedávno o ní vyšel článek na www.grafika.cz), editor není instalací na lokálním počítači, ale službou sdílenou (poskytovanou) v síti nějakým serverem. Veškeré dokumenty se rovněž ukládají na tomto serveru (lze je ale uložit i na lokální počítač). Princip se trochu podobá e-mailovím schránkám přes www rozhraní (seznam, centrum apod. přihlásíte se a píšete ). Tento princip mi připadá jako velice perspektivní se spoustou výhod, a domnívám se že se bude šířit (a nejen v oblasti textových editorů). Např.: http://online.thinkfree.com/ (zdarma po registraci 30MB místa). 2. Grafické editory (použitelné pouze pro grafické tiskoviny s malým množstvím textu, plakáty, letáky, vizitky, obálky ) Vektorové: Adobe Illustrator, Macromedia FreeHand, CorelDraw a další Rastrové: Adobe Photoshop, Macromedia Fireworks, Corel Photo-Paint a další 3. Profesionální systémy pro sazbu = sazbové programy, zlomové programy úprava textu, kombinace s obrazem, propojení s publikačními systémy. edoc Studio, jednodušší sazbový program především pro firemní prostředí (na hranici mezi textovým editorem a sazbovým programem) tvorba firemních tiskovin a podobně (49 Euro). Adobe PageMaker, podobné jako předchozí na vyšší úrovni (20 986 Kč). Quark XPress, Adobe InDesign prakticky standard. Zvláště vhodné pro malé a středně velké publikace se složitým členěním (sloupce, rámečky apod.) (27 731 Kč InDesign). Scribus alternativa k předchozím zdarma (pouze Apple) Calamus další sazbový program, cca 22 000 Kč Adobe FrameMaker, sazba rozsáhlých dokumentů, učebnic, manuálů, možnost časté aktualizace textu (33 839 Kč). Advent 3B2 nejvyšší třída software pro zpracování textu. Knihy, periodika, rozsáhlé, složité, náročné, spěchající věci (cena není veřejně známá.) A další 4. Speciální velké množství programů pro různé účely: (matematická sazba, obaly, atd ) uvedu pouze některé. TEX [tech] sazba rozsáhlých textů zvláště s matematickými výrazy, komplikovaná obsluha PackEdge obalový design Cicero novinová sazba OCR programy optical charakter rekogniting rozpoznání neskenovaného textu (např. program Rekognita) A další
Některá pravidla hladké sazby Obrazec sazby (sazební obrazec) Prostor na stránce vyčleněný hlavnímu textu jde tedy podstatě o prostor určený nastavenými okraji. Je zásadní především u hladké knižní sazby. Použit i u novinové a časopisecké sazby, v případě akcidenční sazby nehraje významnou roli. Sazební obrazec může být dále vnitřně členěn do sloupců a horizontálních oblastí. Obrázky a jiné grafické prvky (případně i titulky) mohou být zarovnané do sazbového obrazce, nebo být ze sazbového odstavce částečně, nebo zcela vysunuty, vždy ale s rozmyslem a obvykle jednotným způsobem. Extrémní podoba vysunutí je umístění prvku na spad kdy obrázek vyčnívá ven ze stránky a při dokončovacím zpracování se jeho část ořízne. horní = h = záhlaví prvek nezarovnaný do obrazce sazby levý = l pravý = p prvek zarovnaný do obrazce sazby obrazec sazby ořez okraje Pro vícestránkovou tiskovinu se používají obvykle zrcadlové okraje (pravá stránka je zrcadlovým obrazem levé). Název pravý a levý pak postrádá smysl, používá se termín vnitřní (eventuelně hřbetní) a vnější okraj. Oba vnitřní a oba vnější okraje i oba horní a dolní mají stejnou velikost.
abc......xzz Při správném nastavení zrcadlových okrajů, si okraje sazebních obrazců na jednom listu při pohledu skrz odpovídají. Hovoříme o dodržení stránkového rejstříku. Je vhodné, aby si odpovídali i řádky průsvitem na jednom listu, na dvou protilehlých stranách, nebo ve vedle sebe ležících řádcích. Hovoříme o dodržení řádkového rejstříku. abc......xzz abcd......xzz abcd......xzz Konstrukce sazebního obrazce (nastavení okrajů) Dříve používané poměry okrajů např.: 3 : 4 : 5 : 7 nebo 2 : 3 : 4 : 6; (l : h : p : d) a poměry dané geometrickými konstrukcemi. Dnes konstrukce vycházející z konkrétních požadavků na tiskovinu. Obvykle snaha, aby obrazec sazby zachovával formát stránky (tj. poměr stran), což umožňují konstrukce na úhlopříčce. Všechny obrazce jejichž dva protilehlé rohy leží na úhlopříčce stránky mají stejný poměr stran jako celá stránka. Přihlížíme rovněž požadavkům dalšího zpracování (vazbě, hřbetu) a k počtu stran (a tím k ceně). Pravidla hladké sazby - řádek Délka řádky Délka řádky ovlivňuje čitelnost: krátké řádky nutí příliš často přecházet z řádku na řádek a zároveň nastávají problémy s častým dělením slov a zarovnáním, dlouhé nutí čtenáře pohybovat při čtení hlavou, při přechodu na další řádek má čtenář problém navázat. Pro písmo menší nebo s malým prokladem (meziřádkovou mezerou) volíme kratší řádky, pro písmo větší nebo s větším prokladem řádky delší, pro orientaci můžeme přibližně vyjít z předpokladu že řádek by měl mít asi 5 60 písmen.
Uváděná ideální délka řádku pro 9 10 bodové písmo se pohybuje v rozsahu 8 10 cm (18 22 cicero). Konce řádků Nedělit od sebe na dva řádky: Datum a letopočet (v nouzi nejvyšší oddělit rok od data), možno též rozdělit měsíc jako slovo: 12 bře - zna 1998. Číslo, číslo a jednotku nebo značku. Jméno od titulu, jméno od příjmení (raději rozdělit jméno jako slovo). V žádném případě nedělit interpunkci nebo závorku od slova. Dělení slov není nijak ideální, ale v případě zarovnání do bloku se bez něj prakticky neobejdeme. Není vhodné dělit slovo mezi stránky nebo sloupce. Není vhodné dělit slova na několika řádcích pod sebou (viz.). Na prvním řádku musí být minimálně dvě písmena na druhém řádku tři písmena.v nadpisech se slova nedělí. Nedělí se zkratky. Spojovník = divis - není pomlčka!!! Snahou sazby jsou maximálně rovné okraje odstavce textu, tj. bez všech prvků působících zubatost a děravost. Na konci řádku zakázáno: Jedno písmeno = spojky a předložky (s, z, k, v, o, i), výjimka v češtině písmeno a (malé). Na konci řádku nejsou vhodné časté výskyty těchto prvků: Spojka a, interpunkce, spojovník. Tyto znaky smějí být v klasické vysoce kvalitní sazbě maximálně tři pod sebou, při menších nárocích až šest znaků pod sebou. Zavěšená interpunkce metoda zarovnání interpunkce za koncem řádky, působí zarovnaněji než klasický způsob. Začátek řádky Nesmí začínat interpunkčním znaménkem. Omezit začátky jednopísmenové (s, z, k, v, o, i), zvláště při výskytu pod sebou. Pravidla hladké sazby odstavec Odstavec je uzavřená část textu začínající na novém řádku a ukončená odřádkováním (enter). Výjimku tvoří relativní odsazení odstavců, kdy jednotlivé odstavce dělí grafický znak nebo volné místo ale nikoli odřádkování. Odstavce bývají v sazbových editorech formátovány pomocí odstavcových stylů. První řádka odstavce = zarážková řádka. Zarážka mezera před prvním slovem odstavce, velikost 1 2 čtverčíky, vždy nastavit, nikdy mezerníkem. Někdy se neodsazuje u prvního odstavce pod nadpisem. Jiné metody začátku odstavce: Předsazení první řádek, nebo několik řádků přečnívá ostatní. Opět zhruba 1 2 čtverčíky. Iniciála zvětšené první písmeno odstavce, různě zarovnáno. Proklad mezi odstavci mezera mezi odstavci.
Poslední řádka odstavce = východová řádka. Nesmí být kratší než zarážka. Volná mezera nesmí být kratší než zarážka. Ideální konec řádku v jedné třetině. Rozdělení odstavce na stránky (nebo do sloupců) - tak, aby se na každé stránce nacházely minimálně tři řádky. Méně = chyba tzv. parchant. Zarovnání odstavce: 1) Vlevo (= vlevo na praporek), vpravo (= vpravo na praporek), jeden okraj zarovnaný, druhý okraj nezarovnaný, obvykle bez dělení slov, mezislovní a mezipísmenové mezery se nemění. Spíše výjimečné. Nejkratší řádky minimálně jedna třetina nejdelších. 2) Do bloku. Oba okraje zarovnané, liší se zarovnáním východové řádky (vlevo, vpravo, přes celou šířku). Nejběžnější zarovnání rozsáhlejšího textu. Problematické při malé šíři sloupce, mění se mezery mezi slovy a mezi písmeny. 3) Na střed a na mimostřední osu. Spíše akcidenční tiskoviny a titulky. Nutná jasná silueta (nestejně dlouhé řádky), jinak nevzhledné. Prostrkání mezery mezi písmeny (a slovy) na řádku. Manipulace s těmito mezerami poměrně nenápadně zvyšuje nebo snižuje délku odstavců a řádků, lze použít k odstranění parchantů a nevhodných konců řádků, ovlivňuje zabarvení (tmavost, světlost) odstavce a jeho čitelnost. Automatické prostrkání úprava mezer automaticky na základě povoleného rozsahu. Cílem je dosáhnout správného zarovnání (zarovnání do bloku), nebo automaticky zamezit nevhodným koncům řádků. Automatické prostrkání může mít za následek nevhodná světlá místa v textu. Zvláště výrazná je tato chyba pokud se opakuje na několika řádcích přibližně pod sebou vzniká tzv. řeka. Zcela nevhodné: prostrkání mezi písmeny zaměnitelné s mezerou mezi slovy (stejná nebo větší mezera) a vytváření prostrkání mezerníkem (vždy nastavit ve vlastnostech - odstavce, nebo stylu). Není vhodné používat prostrkání jako metodu zvýraznění. Některá pravidla hladké sazby: Pravidel a zásad pro psaní různých znaků která je vhodné v běžné sazbě dodržovat je velké množství. Pro začínajícího sazeče je vhodné řídit se literaturou například Praktická typografie, Typografický manuál a podobně. Níže uvádím pouze několik málo pravidel. Divis = rozdělovník (kratší), bez mezer na stranách, používá se pro dělení slov na konci řádku, složená slova (je-li, Brno-Venkov, vědecko-technický, propan-butan). Pomlčka = (delší), s mezerami na obou stranách, vyjádření odmlky, trhaná řeč (ale bože jaký to byl pohled..), peněžní hodnoty (129, ), jako náhrada spojky a, až (Voskovec Werich, Sparta Slávie). Od do: (Správně: 15:30 17:30; špatně: Od 15:30 17:30) Mezery v souvisejících věcech (číslo a jednotka, data apod.) obvykle zkrácené na zhruba polovinu až třetinu běžné mezery.
Jednotky za číslem: S mezerou např.: 11 m [jedenáct metrů], 22 C [dvacet dva stupňů celsia] a pod. V případech, kdy je hodnota ve významu přídavného jména píšeme bez mezery: 10 pivo [desetistupňové pivo], 5 tyč [pětipalcová tyč]. Zjednodušená pomůcka co můžete napsat jako jedno slovo pište bez mezery, co píšete jako dvě slova tak s mezerou. (5 = pět palců; 5 = pětipalcový) Interpunkce za slovem bez mezery. Za věty končící zkratkou s tečkou se další tečka nepřidává. Za interpunkcí mezera. Závorka: Přisazená k obsahu (ahoj). Závorky v závorkách v tomto pořadí: { [ ( ) ] }. Lomítko nevhodné místo závorky, nevhodné místo znaménka děleno. Pro zlomek zarovnaný do řádku 1/200; ano/ne a další použití bez mezer. Někdy slitkové zlomky ½. Pro výčet (letadla / lodě / železnice) s mezerou. Uvozovky: Přisazené k obsahu ahoj, první dole 99, druhé nahoře 66, vnitřní ahoj (9 6) nebo»ahoj«. Jiné nikdy. Dvoje uvozovky za sebou s mezerou (obv. zůženou ). Tři tečky (výpustek) samostatný znak trojtečka se liší od běžných teček, používá se pro text znějící do ztracena (nikdy ne více teček). Apostrof (odsuvník) bez mezer, užití pro zkrácení slov (padl = pad ), letopočet 04. Čísla dělení po třech nulách, desetinná čárka bez mezer (1 345 000,454 789). Pořadové číslice s tečkou (1. = první; 1 = jedna). Spojení slova s číslem obvykle bez mezer (7krát, 8bitová). Kapitoly číslování bez mezer: 1.2.3 poslední číslo bez tečky. Data za číslem dne a měsíce tečka a mezera, za rokem a jménem měsíce bez tečky (17. 10. 1971 nebo 17. října 1971). Čas: min:sec a hod.min (bez mezer). Ceny: 829 Kč nebo Kč 820, (pomlčka za čárkou bez mezery) Kč 850,50. Ne kombinace (829, Kč). Telefonní čísla není přesně dáno, obvykle dvou nebo tříčíslicové skupiny důležité snadné zapamatování (777 32 33 34, 777 666 123, 777 85 1234). Základní pojmy z oblasti písem: Velká a malá písmena: VERZÁLKY (MAJUSKULE) a minusky (minuskule). KAPITÁLKY (SMALL-CAPS) NEJSOU TO VERZÁLKY jednak jsou menší cca 70%, 65% (obvykle odpovídají velikostí minuskám = střední výšce) a kromě toho upravené obvykle i vzhledově (zvláště šířka tahů je přizpůsobena). Někdy se kapitálky uvádí jako řez písma, někdy jako samostatné písmo, jindy se volí v nabídkách písma v tom případě se domnívám, že jde o pouze zmenšenou verzi verzálek nikoli pravé kapitálky. Typ písma jeden zcela konkrétní druh písma (Times, Arial, Curier). Řez písma varianta písma jednoho typu. Normální (Základní; Regular) Kurzíva (Italic) Tučné (Bold) Tučná kurzíva (Bold Italic) A moho dalších méně obvyklých. V grafických programech lze řezy písma vytvářet rovněž uměle hovoříme tedy například o pravé a nepravé kurzívě. Pravá kurzíva je písmo celkově upravené nejen zešikmené. Nepravá kurzíva je běžné písmo jednoduše nakloněné pomocí grafického programu. Podobně platí pro další řezy.
pravá kurzíva Rodina písma skupina různých řezů stejného typu písma. Font sada písmen (všech znaků). Dříve šlo sadu písem jednoho typu, řezu a velikosti. Dnes počítačový soubor. Řezy písma jsou obvykle součástí jednoho souboru, někdy jsou samostatné. Velikost písma je díky vektorové definici fontů libovolně proměnlivá. Z tohoto důvodu je dnes slovo font chápáno v podstatě jako synonymum typu nebo rodiny písma. Soubor fontu obsahuje obvykle i další informace pro zpracování písmen (doporučené mezery, způsob rastrování atd ). Rozdělení písem 1) Obecně podle serifů (patek): Serifová. (patková) Bezserifová ( hůlková písma, bez patek, sans-serif). Přechod mezi serify a bez serifů (serify jsou pouze mírné, naznačené) = lineární antikvy. N 2) Obecně podle poměru hlavních a vedlejších čar: Lineární (též monolineární) mají hlavní a vedlejší čáry stejně široké. Nelineární mají vedlejší tahy tenčí. 3) Obecně podle stínování (diference šířky hlavních tahů): Stínováním je míněna změna šířky jednoho tahu projevuje se především v oblých tazích. Dynamická šikmá osa stínování Statická svislá osa stínování Přechodová Bez stínování
Dříve používané, všeobecně známé termíny Antikvy (serifová nelineární) Grotesky (bezserifová lineární) Egiptienky (serifová lineární) Groteskantikvy (s naznačeným serifem, lineární) Některé další druhy písma: Lomená písma (dříve gotické písmo např. švabach, fraktura) oblé tahy písma jsou zalomené některé u jiných druhů písma uzavřené tahy zůstávají otevřené. Obrysová písma (konturová, drátěná ) písma bez výplně, kreslené jenom tenkou linií obrysu. Pozor termín obrysové se rovněž používá jako charakteristika určitého technického zpracování fontu (zjednodušeně jde o synonymum termínu vektorový font) Kaligrafická a volně psaná dříve dohromady jako psaná písma. Liší se především tvarem nástroje (pera) od jehož kresby jsou odvozena. Zdobená, výtvarná písma celé kategorie různých divokých písem vymykajících se běžnému zařazení (někdy označována jako fantasy písma) Klasifikace (třídění) písem Oficiální klasifikace: Vycházejí z předchozích hlavních vizuálních charakteristik a rovněž z historického vývoje a označování písmen. V současné době nejsou tyto klasifikace závazné. Česká klasifikace (dle Jana Solpery): 11 hlavních kategorií. Mezinárodní klasifikace (dle mezinárodní asociace typografů): 9 hlavních kategorií. Moderní klasifikace písmen: Vycházejí spíše z celkové filosofie vzhledu písma a možností jeho použití. Existují v různých podobách. Např. často používané dělení podle katalogu distributora písem FontFont: typografická, geometrická, amorfní, ironická, historická, inteligentní, ručně psaná, destruktivní, obrázková. Použití písma Kombinace písmen: Jeden typ písma a jeho řezy použitelné ale dosti nudné. Dva zásadně odlišné typy písma (např. serifové + bez serifů) patrně nejrozumnější varianta, umožňuje grafické zvýraznění, mezi písmy je patrný kontrast, vzhled není překombinovaný. Odlišnost písma se obvykle dále zvýrazňuje odlišnou velikostí, tloušťkou a podobně.
Typicky například: serifové nelineární písmo různých řezů pro text a bezserifové lineární v jednom řezu pro zvýraznění titulků. Tři a více typů obvykle překombinované a zmatené. Dva a více příbuzných typů písma (např. dvě antikvy) nesmyslné, chybné, působí neesteticky, rušivě. Někdy lze kombinovat například dvě serifová písma pokud jsou ve všech dalších vlastnostech odlišná např. Curier + Times, zvláště když rozdíl ještě zvýrazníme tloušťkou nebo velikostí. Obecně však raději jen zcela odlišná písma. Čitelnost: Obecně je třeba zvažovat jaký charakter má text mít. Text může mít spíše dekorativní význam (tudíž může být skoro nečitelný). Krátký text (několik slov) lze sázet méně čitelným písmem. Podružné informace opět můžeme použít méně čitelné eventuelně velmi malé písmo. Dlouhý a důležitý text by měl mít maximální čitelnost. Lépe čitelná jsou písma serifová nelineární s přiměřeneným stínováním antikvy. Jsou vhodná pro delší text. Bezserifová nelineární písma (grotesky) jsou čitelná hůře. Dále jsou špatně čitelná zdobná písma a některé řezy, například kurzíva. Lze je použít na krátké texty titulky, akcidenční tiskoviny, zvýraznění v textu. Roly hraje množství faktorů, kromě samotného písma i jeho velikost, barva, barva podkladu, kvalita tisku, proklad a délka řádků, prostrkání mezi písmeny, mezery mezi slovy atd. Rozdělení v podle čitelnosti. Akcidenční písma (též plakátová) jsou obecně písma krásná, ale v malé velikosti a velkém rozsahu textu obtížně čitelná, vhodná k střízlivému použití obvykle akcidenčních tiskovinách. Patří sem především kaligrafická, zdobná a výtvarná písma. Titulková písma částečně se prolínají s akcidenčními, jde však obvykle o písma méně výtvarná více se blížící klasické podobě, ovšem rovněž se zhoršenou čitelností, vhodná pro kratší texty, nadpisy, méně důležité texty apod. Patří sem většina bezserifových lineárních písem (grotesků). Beletristická písma jsou dobře čitelná i v malé velikosti a rozsáhlém textu. Jde především o antikvy (serifová nelineární). Novinová a časopisecká písma písma podobná beletristickým ovšem jednodušší, ještě méně zdobná s jasnými hlavními tahy, velkou světlostí a střední výškou (výškou minusek). Předpokladem je nižší kvalita tisku časopisů (dnes podstatě nesmysl) a novin, menší velikost písma než v knihách, horší podklad (novinový papír), méně kontrastní tisk (novinová barva je i dnes spíše šedá než černá). Dnes je nutno brát v úvahu i u časopisů častý inverzní tisk a tisk na pozadí ať už jedno nebo vícebarevném.
Další pohledy na volbu písma: Filosofie tiskoviny: hravost, solidnost, klasičnost, vznešenost a významnost, techničnost, futurizmus a modernost Světlost písma a jeho vyznění na straně kombinace tmavých a světlých odstavců do vhodné kompozice. Atd. Dodání textu pro zpracování Formát textu dodaného k zpracování je vždy otázka dohody se zákazníkem (autorem). a) Normovaný rukopis: Vytištěný nebo psaný na stroji. stránka A4, písmo neproporcionální (např. Curier) celé jedním druhem, velikost 10/24 = 10b písmo 24b řádek (= proklad 12b = 100%), nebo psací stroj s řádkováním 2, průměrně 60 znaků (úhozů) na řádek včetně mezer a interpunkce, 30 řádků na stránku = cca 1800 znaků na stránce, zarovnání vlevo, okraje: 2,5 cm nahoře - 4-5 cm vlevo - 2,5 3,5 cm vpravo - 2,5 dole, obrázky v textu ne, dodat očíslované samostatně, podobně tabulky, grafy a další prvky. Text by neměl být nijak formátován, bez požití různých druhů písma, pevných mezer a podobně. Poznámky ohledně změny písma, vložených obrázků a podobně do levého okraje rukopisu. b) Elektronická podoba (disketa, CD, internet apod.): Ideální je co nejjednodušší formátování, blízké normovanému rukopisu, běžně rozšířený editor (nejlépe čisté textové soubory.txt.rtf, případně Wordovské dokumenty.doc), enter pouze za odstavcem (nezalamovat jednotlivé řádky) nepoužívat mezerník na formátování (například na mezeru na začátku prvního řádku odstavce) používat jeden druh běžného písma (Times, Arial, Verdana), jednu velikost, případně zvýraznění kurzívou, tučným písmem apod., čím komplikovaněji je text upraven, tím větší hrozí problémy při převodu do sazbového programu, může obsahovat obrázky (raději ne), vždy však musí být i samostatně v jednotlivých souborech, podobně tabulky, grafy a další prvky. c) Kombinace elektronické podoby a normovaného rukopisu: Při dodržení předchozích pravidel ideální. e) Článek dodaný přes publikační systém (editorský systém, redakční systém): Zvláštní systémy pro zpracovávání velkého množství článků velkou rychlostí (typicky noviny). Systémy spojené přes lokální síť nebo internet, automaticky umisťují článek do připravených sloupců v sazbovém programu a automaticky ho formátují.
Autor používá speciální editor, ve kterém je vyhrazené místo pro titulek, podtitul, citaci (výňatek z textu v článku obvykle v rámečku mezi sloupci) a prostředek na přiložení obrazových souborů. Může být omezen i délkou textu. Prakticky tedy nelze napsat článek jinak, než jak je pro další zpracování vhodné. Např. systémy založené na Adobe InDesign pro sazbu + editor článků InCopy, často doplněno dalšími programy pro korektury, sledování naplnění titulu a podobně. Využívají nejčastěji deklarativních značkovací jazyky (např. XML). Korektury V podstatě opravy, u libovolného textu se provádějí korektury autorské (provádí sám autor), korektury odborné, jazykové, eventuelně další (provádí další odborníci), v míře jakou umožňují nároky na rychlost zpracování a jaká je nutná podle charakteru článku. Nicméně vřele doporučuji, aby text před dalším zpracováním četli minimálně tři lidé. Při čtení se doporučuje nahlas hláskovat. Imprimovaný rukopis = schválený rukopis, podepsaný člověkem, který bere za správnost textu zodpovědnost. Klasické korektury se provádějí na kontrolním tisku pomocí pevně definovaných korekturních značek (definovala česká státní norma) kterým by měl rozumět jak sazeč (grafik provádějící sazbu) tak korektor. Pro používání značek platí určitá pravidla: Značka se umisťuje do textu a zároveň na okraj řádku, kde se k ní doplní potřebné údaje (například u značky nahradit se napíše čím nahradit). Aby nedocházelo k situaci, že bude na okraji řádku například několik stejných značek nahradit s různým písmenem a sazeč nebude vědět, co k čemu patří, existuje pro většinu oprav, několik značek se stejným významem. Tyto značky kombinujeme tak, aby se na jednom řádku nevyskytovali dvě stejné a nejlépe aby se nevyskytovali ani na řádcích těsně pod sebou. Nejznámější korekturní značka: deleatur δ (malé řecké delta) = odstranit. Mnoho současných programů pro zpracování textu a sazbu umožňuje provádět korekturu v elektronické podobě kromě přímého přepsání textu (což nemusí být vždy ideální) vkládáním různých komentářů, poznámek, s využitím systémů sledování změn a podobně.