ANALÝZA VYBRANÉHO PRODUKTU KOMERČNÍ BANKY A SROVNÁNÍ TOHOTO PRODUKTU S KONKURENCÍ V ČR A V ZAHRANIČÍ.

Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně ANALÝZA VYBRANÉHO PRODUKTU KOMERČNÍ BANKY A SROVNÁNÍ TOHOTO PRODUKTU S KONKURENCÍ V ČR A V ZAHRANIČÍ. (Bakalářská práce) Autor: David Svadbík Vedoucí práce: Ing. Jiří Chabičovský Kunovice srpen 2009

Schválení Bc od rektora

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Chabičovského a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Kunovice srpen 2009

Děkuji panu Ing. Petru Chabičovskému za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé práce. Dále bych chtěl poděkovat pánům Davidu Cibulkovi a Michalu Vackovi, Dis., za užitečné konverzace na baráčku. Nesmím zapomenout ani na skvělé rady pana Libora Plačka a personálu Pizzerie v Hluku. Kunovice srpen 2009 David Svadbík

ÚVOD... 7 1 HISTORIE BANKOVNICTVÍ... 9 1.1 HISTORIE ČESKÉHO BANKOVNICTVÍ... 10 2 BANKOVNICTVÍ... 12 2.1 BANKA... 12 2.2 ZÁKLADNÍ FUNKCE BANK... 13 2.3 BANKOVNÍ SYSTÉM A STRUKTURA... 13 2.3.1 Bankovní systém dělíme na:... 13 2.4 BANKOVNÍ PROSTŘEDÍ:... 15 2.5 MEZIBANKOVNÍ TRH... 16 2.6 DRUHY BANK... 16 2.7 CHARAKTERISTIKA A SYSTEMATIZACE BANKOVNÍCH PRODUKTŮ... 17 2.7.1 Charakteristické rysy bankovních produktů... 17 2.7.2 Systematizace bankovních produktů... 17 2.8 CENTRÁLNÍ BANKA, JEJÍ POSTAVENÍ, FUNKCE A NÁSTROJE CENOVÉ POLITIKY... 18 2.9 NÁSTROJE CENOVÉ POLITIKY... 19 2.9.1 Bankovní regulace a dohled... 20 2.10 DOZOR NAD BANKOVNICTVÍM... 20 2.11 PRAVOMOCI BANKOVNÍHO DOHLEDU... 21 2.12 METODY BANKOVNÍHO DOHLEDU... 22 2.12.1 Dohled na dálku... 22 2.12.2 Dohlídky na místě... 23 3 ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE... 24 3.1 PŘEDMĚTEM ČINNOSTI ASOCIACE JE ZEJMÉNA:... 24 4 EKONOMICKÁ SITUACE V ČR... 26 4.1 SHRNUTÍ MINULÉHO ROKU A VÝHLED NA ROK 2009... 26 4.2 VÝHLED NA ROK 2009... 26 4.3 UKAZATELÉ MAKROEKONOMIE... 27 4.4 INFLACE... 27 4.4.1 K čemu se míra inflace používá?... 28 4.5 NEZAMĚSTNANOST... 28 4.5.1 Její formy jsou:... 29 4.6 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT... 30 4.6.1 Je zjišťován třemi způsoby:... 30 5 POPIS ČINNOSTI KB... 31 5.1 SKUPINA KOMERČNÍ BANKY... 32 5.1.1 Skupina Société Générale... 32 5.1.2 Identifikační údaje společnosti zapsané v obchodním rejstříku k 31. prosinci 2008... 32 5.1.3 SOUČASNOST... 32 5.2 SOUČASNOST A ZAMĚŘENÍ KB... 34 5.2.1 Produkty KB... 35 5.3 STUDENTSKÝ ÚČET... 35 Co je nutné k založení studentského konta?... 35 5.3.1 Jaký účet si vybrat?... 35 5.3.2 Výhody studentských kont... 36 6 ANALÝZA VYBRANÉHO PRODUKTU KOMERČNÍ BANKY A POROVNÁNÍ S KONKURENCÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 37 6.1 KOMERČNÍ BANKA PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU... 37 6.1.1 Charakteristika konta G2:... 37 6.2 SROVNÁNÍ STUDENTSKÝCH ÚČTŮ NA ČESKÉM TRHU... 38 6.2.1 Správa běžného účtu... 39 6.2.2 Potvrzení o studiu... 40 6.2.3 Výběry z bankomatů... 41 6.2.4 Kontokorent... 42

6.2.5 Bonusy za placení kartou... 43 7 SWOT ANALÝZA... 44 7.1 SWOT ANALÝZA KOMERČNÍ BANKY... 45 7.2 SILNÉ STRÁNKY... 45 7.3 SLABÉ STRÁNKY... 45 7.4 PŘÍLEŽITOSTI... 47 7.5 HROZBY... 47 7.5.1 Rozbor silných stránek... 47 7.5.2 Rozbor slabých stránek... 50 7.6 SROVNÁNÍ STUDENTSKÉHO ÚČTU KOMERČNÍ BANKY S KONKURENCÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 54 7.7 SROVNÁNÍ STUDENTSKÉHO ÚČTU KOMERČNÍ BANKY S KONKURENCÍ V ZAHRANIČÍ... 56 ZÁVĚR... 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 60

Úvod V mé Bakalářské práci se zabývám Analýzou studentského účtu Komerční banky a srovnáním tohoto produktu s konkurencí v české republice i v zahraničí. Finanční systém zaznamenal v průběhu 90. let 20. století řadu podstatných změn ve všech vyspělých zemích a rovněž v České republice se zcela zásadně změnila oblast peněžního hospodářství v důsledku ekonomické transformace. Česká republika se v procesu přibližování Evropské unii musela vypořádat mj. s problémem, kterým je zvyšování úrovně bankovních a finančních služeb[25]. Moderní společnost si je vědoma, že existuje určité dilema. Na jedné straně jsou totiž lidé, kteří nabízejí své dočasně volné peníze a poptávají se po investičních příležitostech, na straně druhé jsou ti, kteří nabízejí investiční příležitosti a poptávají se po penězích. Proto vznikl prostředek na vyřešení tohoto problému finanční trh. Má dvě součásti: peněžní trh (krátkodobý trh, kde se obchoduje s likviditou peněz) a kapitálový trh (středněa dlouhodobý trh, kde se obchoduje s penězi jako s kapitálem) [25]. Všechny transakce na těchto trzích jsou prováděny na základě návratnosti, tzn. že prodávající (věřitel) předá peníze kupujícímu (dlužníkovi) a věří, že po dohodnuté době mu dlužník peníze včetně dohodnuté ceny za poskytnutou službu vrátí zpět. Proto si prodávající před realizací této transakce prověřuje důvěryhodnost kupujícího a reálnou schopnost peníze vrátit a zároveň si obchod zajišťuje smlouvami a zajišťovacími instrumenty [25]. V praxi většinou finanční transakce neuskutečňují sami prodávající a kupující, ale využívají služeb finančních zprostředkovatelů. Těmi jsou komerční banky, burzy cenných papírů, makléřské a dealerské firmy, investiční a penzijní fondy a pojišťovny. Díky nim se snižuje čas a náklady na vyhledávání protistrany, snižuje se riziko neúspěchu a vzniká možnost účasti na finančních trzích i pro drobné střadatele. Banky jsou podniky, které podnikají s cílem dosahovat zisku a dlouhodobě uspět v hospodářské soutěží. Je to otevřený, dynamický a cílevědomě řízený systém charakterizovaný vnitřními procesy organizace a řízení finanční situace, která je jejich výsledkem [25]. Banky jsou jedním s nejvýznamnějších finančních zprostředkovatelů a jako jediný z nich mají schopnost emitovat peníze a to prostřednictvím poskytování úvěrů. Tato činnost je 7

však determinována regulativními nástroji České národní banky a je také předmětem samoregulace jednotlivých bank. Nabídka produktů, které banky přizpůsobují potřebám jednotlivých skupin klientů, je velice široká. Tyto produkty se liší svými podmínkami podle toho, zda jsou určeny velkým korporacím, středním nebo malým podnikatelům [25]. 8

1 Historie bankovnictví Dějiny bankovnictví začínají s rozvinutím oběhu peněz, kdy se objevují i první profesionálové, kteří se začínají zabývat směnou a půjčováním peněžních prostředků [8]. Nejstarší zmínky o existenci směnárníků a peněžníků jsou z Egypta, Babylónie a Asýrie a to v dobách před našim letopočtem. Ve starém Řecku se vyčlenilo jako speciální zaměstnání zkušebnictví mincí, na což přirozeně navazovala jejich úschova za poplatek a půjčování na úrok (nejprve tajně, později s vědomím věřitelů). Rozvinuté peněžnictví, včetně používání poukázek znějících na drahé kovy, měl i starověký Řím[8]. Samotné slovo banka má svůj původ v Italském,,banco lavice, na níž prováděli obchodníci s penězi svou činnost. Právě v Itálii vznikly první bankovní domy, které se staly předchůdci dnešních bank [1]. V městech středověké Itálie, která byla tehdy hlavními obchodními centry celé Evropy (spolu s Katalánskem ve Španělsku a Flandry), se sbíhají mince různého původu a tak zkušebníci a směnárníci přijímají vklady, zprostředkovávají platby do jiných měst, provozují na vlastní účet zápůjční obchody i nákupy a prodeje zboží. Vznikají obchodní společnosti (žirové banky) k vzájemnému vypořádávání závazků mezi společníky pomocí převodů v obchodních knihách [25]. Komerční bankovnictví v Anglii začalo u zlatníků, kteří lidem bezpečně ukládali zlato a jiné cennosti. Na základě stvrzenky a po zaplacení poplatku za úschovu dostali vkladatelé své zlato zpátky. Nejdříve přesně to, které tam přinesli, později přestali zlatníci zlato označovat a držitelé poukázek věděli, že obdrží příslušné množství zlata. Poukázky proto začaly obíhat místo zlata, které setrvávalo v sejfech zlatníků, kteří se začali se svěřeným zlatem věnovat úvěrovým obchodům. Majitelé zlata za to dostávali od zlatníků úrok [25]. Rozvoj bankovních služeb a obchodování penězi je spojen s vznikem bank moderního typu v průběhu 17. století (např. banky v Amsterodamu, Hamburské banky, Anglické banky (Bank of England) jako jedné z prvních centrálních bank [8]. 9

1.1 Historie českého bankovnictví Významným obdobím z hlediska rozvoje finančních služeb je především doba Lucemburská, zejména za vlády Karla IV. V 16. a 17. století podobně jako v jiných evropských zemích, plnily úlohu bankovních domů zpravidla obchodní domy, které rozšiřovaly svou činnost o finanční transakce [1]. Snad první soukromý, i když velmi malý, bankovní dům vznikl na našem území v roce 1751, tedy v době prvních tereziánských reforem [2]. V 1. pol. 19. stol. plnili na českém území funkce moderních bank především soukromí směnárníci, kteří individuálně posuzovali úvěrovou bonitu soukromníků a státu (podle svého odhadu rizikovosti úvěrové operace) a půjčovali jim peníze za různě vysoký úrok. V letech 1864 1872 proběhla obrovská zakladatelská vlna nových bank, ale období deprese 70. let přečkaly jen ty kapitálově nejsilnější banky, které se postupně zmocňovaly celého finančního a úvěrového systému. V roce 1890 vnikla jako nevýdělečná veřejná instituce Zemská banka království Českého, která se stala jakousi ústřední bankou celé úvěrové soustavy v českých zemích. Jejím poslání bylo opatřovat prostředky pro úvěry komunální, železniční a úvěry na zlepšení zemědělských kultur. Stavební úvěry poskytovala také Hypoteční banka království Českého (zal. r. 1865 jako veřejnoprávní instituce). U obou se jednalo o dlouhodobé úvěry, zatímco krátkodobé a střednědobé úvěry byly poskytovány spořitelnami, úvěrovými družstvy a záložnami. V roce 1919 byl zřízen prozatímní cedulový ústav Bankovní úřad ministerstva financí, jako předchůdce cedulové banky. Osoby ve vedení vyzdvihly tento úřad na mezinárodní úroveň. V roce 1926 začala fungovat nově zřízená akciová Národní banka československá (NBČ). Rokem 1938 skončil na našem území normální vývoj ekonomiky a byl zlikvidován i vysoce rozvinutý bankovní sektor. V první fázi při tzv. arizaci, nacisté převzali banky s rozhodujícím podílem židovského kapitálu. Později při realizaci germanizačního plánu (r. 1941) byly ovládnuty i banky české. V roce 1945 byly banky na základě dekretu prezidenta republiky č. 102 znárodněny a tyto národní banky kontrolovala Ústřední správa bank. 10

Bankovní reformou v roce 1990 byl vytvořen dvoustupňový bankovní systém (v čele s Českou národní bankou, ČNB), kde orientace komerčních bank na různé druhy obchodů rozdělila banky na dvě skupiny: Univerzální a specializované. Novou oblastí českého bankovnictví po roce 1990 se stává bankovní regulace a dohled vznikající podle principů vyspělých tržních ekonomik. Rozdělení Československé federativní republiky na dva státy bylo doprovázeno rozdělením československé měny a jejím nahrazením českou korunou na území České republiky. V tomto období vstoupily v platnost zákony č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Tím byl vytvořen právní rámec pro sektor českého bankovnictví, jenž po četných novelách a po doplnění právní normy se podstatně přiblížil bankovním principům zemí s vyspělou tržní ekonomikou. 11

2 Bankovnictví 2.1 Banka Vznik peněz, rozvoj jejich funkcí a forem umožňoval a dokonce vyžadoval fungování zvláštních institucí bank [1]. Banky a jejich služby jsou nedílnou součástí finančního trhu [3]. Banka je podnik, v němž hlavním předmětem a účelem činnosti jsou peněžní operace [4]. Je to finanční zprostředkovatel přijímající vklady, ze kterých poskytuje úvěry na vlastní účet a riziko [5]. Banky jsou ve své podstatě podniky, které mají ovšem ve srovnání s podniky v jiných odvětvích ekonomiky řadu specifických rysů projevujících se v jejich postavení a celkovém významu v ekonomice [6]. Vymezení banky je obvykle zakotveno ve speciálním zákoně o bankovnictví. Náš zákon stanovuje, že banky musí splňovat následující čtyři základní podmínky: Jedná se o právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciová společnost nebo státní peněžní ústav, které: Přijímají vklad od veřejnosti Poskytují úvěry Mají povolení působit jako banka Vedle již uvedených činností mohou banky vykonávat řadu dalších činností, které vymezuje zákon. Výkon jednotlivých činností musí být bance povolen licencí, nebo-li banky mohou provádět pouze ty obchody, které jsou uvedeny v licenci od České národní banky. Zejména výkon některých činností nedostává banka automaticky, ale je vázána na udělení speciálního povolení [6]. 12

2.2 Základní funkce bank Úloha bank v tržní ekonomice založené na funkci peněz je velmi různorodá a v mnohých směrech nezastupitelná. Banky v moderních tržních ekonomikách plní celou řadu různých funkcí. Za standardní základní funkce banky však můžeme označit tři následující: 1) Finanční zprostředkování banky se snaží získaný kapitál umísťovat tam, kde jim přináší nejvyšší zhodnocení. 2) Emise bezhotovostních peněz Bezhotovostní peníze (peníze v podobě zápisu na BÚ) mohou vytvářet i banky ostatní. Emisi hotovostních peněz může provádět jen centrální banka [6]. 3) Provádění bezhotovostního platebního styku banky vedou účty pro více klientů a provádějí jejich vzájemné platby převodem hotovostních peněz [10]. 2.3 Bankovní systém a struktura Bankovní soustava zahrnuje všechny banky působící v určitém státě. Jejich činnost a vztahy mezi nimi jsou usměrňovány pravidly a normami, které závisejí na ekonomickém a právním systému v dané zemi [1]. Do roku 1990 byl u nás bankovní systém jednostupňový s výrazným monopolem Státní banky Československé, která plnila zároveň i funkci centrální banky. V roce 1990 vzniká v ČR dvoustupňový bankovní systém. Ten je tvořen centrální bankou a souhrnem bank zde působících. Je uspořádán na různých principech [10]. 2.3.1 Bankovní systém dělíme na: Jednostupňový Znamená, že všechny obchodní činnosti včetně emise peněz zajišťovali obchodní banky. Rovněž systém uplatňovaný v centrálně plánovaných ekonomikách v průběhu 20. století lze považovat za speciální jednostupňový systém. Základem, byla existence jedné bank monobanky [2], která zajišťovala mikro i makrofunkce. Ovšem banky ani peníze nehráli významnou roli tu hrál státní plán. 13

Dvoustupňový V tržním hospodářství existuje dvoustupňový bankovní systém tzn., že centrální banka je svými makroekonomickými funkcemi institucionálně oddělena od obchodních bank, které zajišťují mikroekonomické cíle. Zatím co hlavním cílem centrální banky je zajišťování měnové stability, obchodní banky podnikají na základě ziskového principu [2]. Obr. č. 1: Dvoustupňový systém Zdroj: [23] 14

Podle toho zda mohou či nemohou banky vykonávat celou škálu bankovních obchodů se rozlišují následující modely uspořádání bankovní soustavy: Model univerzálního bankovnictví Model odděleného bankovnictví Smíšený model 2.4 Bankovní prostředí: Prostředí pro činnost bank /bankovní prostředí/ je zásadním způsobem vymezeno zákonem č. 21/1992 o bankách, který stanovuje podmínky pro vznik banky, její činnost, postupy a možnosti ČNB při řešení problémů vzniklých v bankách včetně jejich zániku, je zde upraven i systém pojištění vkladů [11]. Vedle těchto speciálních zákonů je bankovní prostředí rovněž determinováno regulačními opatřeními centrální banky, resp. jiné prověřené instituce. Jedná se zejm. o: Podmínky pro vznik banky, tj. podmínky pro udělení bankovní licence. Pravidla likvidity spočívající ve stanovení závazných (limitních) kvantitativních relací mezi určitými položkami pasiv a aktiv. Minimální kapitálovou přiměřenost, tj. minimální podíl kapitálu banky na rizikově vážených aktivech. Rozsah úvěrové angažovanosti (objem poskytnutých úvěrů) vůči některým osobám respektive skupinám osob. Pravomoci bankovního dohledu včetně nástrojů k prosazení ozdravných opatření [6]. 15

2.5 Mezibankovní trh Žádná banka nemůže v ekonomice působit izolovaně, ale musí udržovat úzké kontakty s ostatními bankami. Jedním z nejdůležitějších míst kde dochází k vzájemným obchodům mezi bankami je mezibankovní peněžní trh. Mezibankovní peněžní trh je obvykle chápán jako peněžní trh v užším slova smyslu, neboli představuje základní, nejdůležitější část peněžního trhu [6]. Banky působící na našem trhu: viz příloha č. 1. 2.6 Druhy bank V rámci univerzálního bankovnictví, mohou existovat různé typy bank, jejichž činnost se do značné míry odlišuje. Tato odlišnost může vyplývat jak přímo z legislativního rámce (např. u nás je samostatná právní úprava pro stavební spořitelny a úvěrová družstva), tak i ze záměrné specializace určitých bank pouze na některé činnosti (např. u nás banky zřízené pouze pro hypoteční úvěry), určitý vliv má i historický vývoj [6]. V podmínkách univerzálního bankovnictví mohou vedle typického a z hlediska podílu na trhu nejvýznamnějšího druhu bank univerzální banky působí i další druhy bank. Za zmínku stojí uvést následující druhy bank [7]: 1) Univerzální komerční banky 2) Spořitelny 3) Stavební spořitelny 4) Úvěrová družstva 5) Hypoteční banky 6) Investiční banky [6]. 16

2.7 Charakteristika a systematizace bankovních produktů 2.7.1 Charakteristické rysy bankovních produktů Většina tuzemských bank má ve své nabídce širokou škálu rozličných produktů a služeb, jejichž parametry se často značně liší [20]. Jednotlivé služby, které mohou banky samostatně nabízet a zpravidla za úplatu provádět, budeme označovat jako bankovní produkty [6]. I když se mohou jednotlivé produkty na vzájem výrazně odlišovat, můžeme za jejich společné rysy považovat [7]: Nemateriální (nehmotný) charakter Dualismus Vzájemná propojenost a podmíněnost 2.7.2 Systematizace bankovních produktů Systematizace bankovních produktů není vzhledem k jejich velkému počtu a značné různorodosti jednoduchou záležitostí. Velmi rozšířený, možno říci klasický, je přístup členění bankovních produktů (obchodů) podle jejich odrazu v bilanci banky na aktivní, pasivní a neutrální [6]. Modernější přístupy k systematizaci bankovních produktů se do značné míry odklánějí od klasického principu, který vychází primárně z pohledu banky a jehož podstatou je bilanční odraz daného produktu. Banky se stále více orientují a přizpůsobují veškerou svoji činnost potřebám trhu resp. svých klientů. Podle tohoto přístupu můžeme členit bankovní produkty do tří základních skupin [7]: Finančně úvěrové bankovní produkty Depozitní (vkladové) bankovní produkty Platební bankovní instrumenty [7] 17

2.8 Centrální banka, její postavení, funkce a nástroje cenové politiky Centrální banka (jinak také cedulová) se v ČR nazývá Česká národní banka, má sídlo v Praze, jejím nejvyšším orgánem je bankovní rada ČNB v čele s guvernérem [3]. V bankovní radě jsou zastoupeni guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrcholový manažeři, vrchní ředitelé ČNB, kteří jsou voleni na šestileté funkční období [2]. Vznikla 1. ledna 1993 z do té doby existující státní banky Československé v souvislosti s rozdělením bývalé Československé federativní republiky. Za základní cíl centrální banky je obvykle považována stabilita měny. Stabilitu měny je třeba chápat ve dvou rovinách: [6]. Vnitřní stabilita měny zahrnuje především problematiku míry inflace a cenové stability. Vnější stabilita měny souvisí se zajištěním optimálního cenového kurzu, příznivé platební bilance a devizových rezerv [1]. Funkce centrální banky Emise hotovostního oběživa Funkce banky pro ostatní banky Provádění měnové politiky Funkce banky státu (vlády) Provádění bankovní regulace a dohledu Zastupování země v mezinárodních finančních a měnových institucích [6] Kromě těchto funkcí provádějí centrální banky další činnosti, resp. Plní další funkce regulují bankovní systém a dohlížejí na něj, spravují devizové rezervy státu, vystupují jako banky státu a reprezentují stát (vládu) v měnové oblasti. [8]. 18

2.9 Nástroje cenové politiky V současné době jsou nejdůležitějšími nástroji měnového řízení centrální banky nástroje tržního charakteru tzv. nepřímé. Jejich působení je obvykle globální, krátkodobé i dlouhodobé. Patří k nim zejména: [5]. Operace na volném trhu Povinné minimální rezervy Úvěry poskytované centrální bankou bankám obchodním Kurzovní intervence K přímým nástrojům používaným centrální bankou patří různé administrativní přístupy netržního charakteru. Jejich používání bývá diferencováno podle jednotlivých bank a stavu jejich hospodaření, někdy je možné jejich uplatňování spojit s celkovým klimatem země. Nejčastěji jsou jako přímé nástroje centrální banky využívána různá doporučení, výzvy a dohody, jsou ukládána opatření k nápravě nedostatků nebo stanoveny úvěrové limity. Případně minimální úrokové sazby apod. [1] Současný vývoj ve vyspělém světě pokračuje směrem k dalšímu posílení role centrální banky a jejich funkcí v tržních ekonomikách. Jedním z nejpřesvědčivějších důkazů této skutečnosti je situace v zemích Evropské unie, kde byl prvním dnem roku 1994 založen Evropský měnový institut (EMI), se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem jako předstupeň připravované evropské centrální banky [8]. K 1. lednu 1999 byl vytvořen Evropský systém centrálních bank, který se skládá z Evropské centrální banky a národních centrálních bank zemí EU a je úzce spojen se společnou měnou euro v rámci Evropské měnové unie [8]. 19

2.9.1 Bankovní regulace a dohled 2.10 Dozor nad bankovnictvím Bankovnictví ve všech vyspělých ekonomikách patří mezi nejvíce regulovaná odvětví. Důvody regulace a dohledu bank jsou jednak makroekonomické vytváření prostoru pro provádění měnové politiky, a jednak mikroekonomické podpora bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému v dané zemi [7]. Důvěryhodnost a stabilita bankovního sektoru je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Tuto stabilitu nelze zajistit pouze tržními mechanismy, proto je činnost bank regulována velkým množstvím omezujících a přikazujících pravidel, především v podobě právních předpisů (tzv. bankovní regulace). Dozor nad dodržováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení je pak nazýván bankovním dohledem. Často se ovšem pod termín "bankovní dohled" zahrnuje též bankovní regulace. Dohled nad prováděním bankovních činností podle zákona o ČNB spočívá v "péči o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice". Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti bank, předcházení systémovým krizím a posilování důvěry veřejnosti v bankovní systém. Regulující subjekt Externí auditor Regulace a dohled Pravidelné informace Informace Audit Regulovaný subjekt - banka Obr. č. 2: Proces regulace a dohledu Zdroj: [3] 20

Cílem bankovního dohledu naopak není zabránit kolapsu každé jednotlivé banky, nahrazovat funkci policie a dalších orgánů činných v trestním řízení a vyřizovat stížnosti klientů na banky. Za řízení a finanční výsledky bank je odpovědný její management. Kontrolu provádí dozorčí rada a valná hromada akcionářů. Orgány banky odpovídají za funkčnost vnitřních kontrolních mechanismů a řízení rizik v bance. Bankovní dohled stanoví rámec pro obezřetné podnikání bank a kontroluje jeho dodržování. Činnost bank podléhá zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v tomto zákoně ČNB vydává opatření a vyhlášky, které obsahují podmínky pro vstup do bankovního sektoru a pravidla v jednotlivých oblastech podnikání bank [7]. Systém bankovní regulace a dohledu jsou v tržních ekonomikách založené na následujících čtyřech základních pilířích: [7] Regulaci vstupu do bankovní sféry Stanovení a prověřování základních pravidel činnosti bank Povinné pojištění vkladů fyzických osob Působení centrální banky v úloze věřitele poslední instance 2.11 Pravomoci bankovního dohledu Bankovní dohled je v České republice věcně i institucionálně součástí České národní banky. Jeho práva a povinnosti vymezuje zákon o ČNB a zákon o bankách. Podle těchto zákonů bankovní dohled resp. ČNB: vydává bankovní licence, vydává opatření a vyhlášky definující pravidla obezřetného podnikání bank, monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen, provádí dohlídky (kontroly) v bankách, včetně poboček zahraničních bank a v družstevních záložnách, vydává předchozí souhlasy podle zákona o bankách např. při nabývání podílu na bance, při prodeji podniku banky, sloučení banky, zrušení banky či ukončení bankovních aktivit, ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank, rozhoduje o zavedení nucené správy a odnětí bankovní licence. 21

Bankovní dohled však nemá právo zasahovat do obchodních rozhodnutí banky a do jejího řízení, které je ve výlučné kompetenci managementu banky, případně též dozorčí rady. Bankovní dohled se pouze snaží prostřednictvím jím vydávaných pravidel obezřetného podnikání bank, důsledným monitoringem na dálku i na místě a vhodnými nápravnými opatřeními usměrňovat činnost bank tak, aby nedocházelo k aktivitám, které by mohly poškodit zájmy klientů bank a stabilitu bankovního systému jako celku. 2.12 Metody bankovního dohledu Bankovní regulace a dohled je v různých zemích organizován odlišným způsobem. Každém případě je do bankovní regulace zapojena centrální banka [6]. Soustavný dohled nad činností banky se provádí dvojí formou dohled na dálku (off-site) a dohlídkami na místě (on-site). Vzájemný poměr mezi oběma těmito formami se v jednotlivých zemích různí a většinou vyplývá z historického vývoje. Zpravidla však platí, že dohled na dálku existuje vždy a liší se především míra zapojení dohledu na místě [9]. 2.12.1 Dohled na dálku Dohled na dálku monitoruje činnost bank na základě všech dostupných informací, tj. především výkazů a hlášení pravidelně předkládaných podle jednotné metodiky stanovené ČNB bankami, auditorských zpráv, informací získaných přímo jednorázově od banky, veřejně dostupných databází apod. Na základě dostupných informací je každá banka pravidelně analyzována, hodnocena podle jednotných kritérií a na základě výsledků těchto analýz je navrhován další způsob monitoringu banky, dohlídky na místě, opatření k nápravě apod. Údaje získané při dohledu na dálku jsou zároveň využívány k souhrnným analýzám bankovního sektoru [9]. Dohled na dálku je založen především na kvantitativních informacích. Nevýhodou je především skutečnost, že ne všechny důležité faktory, které ovlivňují stabilitu banky a její dobré finanční výsledky jsou postižitelné kvantitativními ukazateli. Ty nejsou schopny především kvalitu řídících mechanizmů, systémů řízení rizik, vnitřního kontrolního systému a podobně. Proto je nezbytné doplňovat dohled na dálku dohledem na místě, v rámci kterého je možné získat potřebné kvalitativní informace, nezbytné k doplnění dohledu na banku a vytipování možných rizikových oblastí banky [9]. 22

2.12.2 Dohlídky na místě Kontrolní činnost probíhající přímo v bankách tzv. dohlídky na místě se postupně stávají rozhodujícím nástrojem bankovního dohledu. To vyplývá zejména z vyššího důrazu, který je kladen na posouzení systémů řízení jednotlivých rizik v bance. Poznání rizikového profilu každé banky umožňuje následně zvolit optimální formy dohledu tak, aby bylo možné v maximální míře zajistit kvalitní a efektivní monitoring každé banky a tak efektivně využít dostupné kapacitní a časové možnosti bankovního dohledu. Komplexní dohlídky na místě vyžadují nasazení značných lidských zdrojů, proto se uskutečňují v každé bance zpravidla jen jednou za dva až tři roky [9]. 23

3 Česká bankovní asociace Česká bankovní asociace vznikla v roce 1990 pod původním názvem Bankovní asociace. Od roku 1992 působí Česká bankovní asociace jako dobrovolné sdružení právnických osob, podnikajících v peněžnictví a v oblastech úzce navazujících. Členství má dvě formy: plné členství je vyhrazeno bankám a pobočkám zahraničních bank s licencí ČNB; přidružené členství je otevřeno zejména reprezentacím zahraničních bank a pomocným organizacím se vztahem k bankovnictví; V současné době Česká bankovní asociace (ČBA) sdružuje v rámci plného členství 35 bank, které reprezentují více než 99 % bankovního sektoru [12]. 3.1 Předmětem činnosti asociace je zejména: 1) zastupovat a prosazovat společné zájmy členů ve vztahu k Parlamentu, vládě, České národní bance a dalším právním subjektům; 2) prezentovat roli a zájmy bankovnictví vůči veřejnosti a zahraničí; 3) podílet se na standardizaci postupů v bankovnictví a na vytváření odborných usancí, podporovat harmonizaci bankovní legislativy s legislativou Evropské unie [12]. Osu činnosti ČBA tvoří angažovanost v průběhu přípravy zákonných a podzákonných norem (v oblastech bankovního dohledu, platebního styku, kapitálového trhu a cenných papírů, hypotečního bankovnictví, účetnictví a daňové problematiky, vnitřního auditu), spolupráce v prevenci bankovní a finanční kriminality a legalizace výnosů z trestné činnosti, pořádání odborných seminářů, rozvoj pracovních vztahů s regulačními orgány a ostatními subjekty finančního trhu, vydávání doporučujících standardů bankovních aktivit (většina je zaměřena na oblast bankovní a finanční bezpečnosti) [12]. Od 1. července 2004 se ČBA, po osmi letech korespondenčního členství, stala plným členem Evropské bankovní federace (EBF/FBE). EBF/FBE je sdružení asociací komerčních bank členských zemí EU a Norska, Švýcarska a Islandu (plní členové) a dalších bankovních asociací z Andorry, Monaca, zemí východní a jihovýchodní Evropy včetně Ruska a Turecka (přidružení členové)[12]. 24

Evropská bankovní federace (EBF/FBE) představuje nejvýznamnějšího nevládního partnera orgánů EU v oblasti bankovnictví. EBF/FBE reprezentuje zájmy více než 5000 evropských bank s celkovými aktivy převyšujícími 20 000 mld. EUR a zaměstnávající více než 2,3 miliony lidí [12]. Zároveň 1. června 2004 vstoupila ČBA do Evropské rady pro platby (European Payments Council EPC). EPC je rozhodovacím a koordinačním orgánem, který zastřešuje evropský bankovní sektor v oblasti platebního styku. Jeho základním posláním je podílet se na vytvoření Jednotného eurového platebního prostoru (Single Euro Payments Area /SEPA/ oblast, v níž budou základní typy plateb v euro prováděny za stejných podmínek, tj. jednoduchost, cena, bez ohledu na to, zda půjde o platby uvnitř státu nebo služby přeshraniční). EPC sdružuje 64 členů z 27 evropských zemí banky a bankovní sdružení reprezentující různé segmenty bankovnictví. EPC prosazuje rozvoj celoevropských platebních instrumentů cestou samoregulačních aktivit bankovního sektoru, úzce spolupracuje s regulačními orgány EU zejména Evropskou centrální bankou, Evropskou komisí a Eurosystémem [12]. 25

4 Ekonomická situace v ČR 4.1 Shrnutí minulého roku a výhled na rok 2009 Středoevropské ekonomiky během roku vykazovaly očekávané zpomalení. V případě české ekonomiky výrazněji zpomalila spotřeba domácností v důsledku vyšší inflace (reformy, potraviny, energie). I tak růst zůstal relativně vysoký 4 5 % (5,9 % v roce 2007) a to především díky exportu[13]. Data za poslední čtvrtletí již začala ukazovat výrazný dopad recese v západní Evropě a česká ekonomika začala velmi evidentně prudce zpomalovat. Inflace dosáhla 10-letých maxim 7,5 % v důsledku souběhu globálních inflačních tlaků (energie, potraviny) a dopadu vládních reforem (poplatky u lékaře, vyšší DPH). Na konci roku inflační tlaky výrazně slábnou a příští rok by inflace měla poklesnout zpět k úrovni 2 %. Inflaci výrazně tlumila také posilující koruna, která v létě po prudkém posilování dosáhla historických maxim 22,8 k euru a 14,5 k dolaru. Druhá polovina roku přinesla výraznou korekci díky globálnímu vývoji a koruna téměř celoroční posilování smazala a oslabila přes úroveň 26 korun za euro [13]. ČNB v únoru sazby zvýšila na 6-leté maximum 3,75 %, ale v druhé polovině roku kvůli slábnutí inflace a ekonomické aktivity snížila sazby až na 2,25 % [13]. 4.2 Výhled na rok 2009 Rok 2009 přinese velmi výrazné zpomalení české ekonomiky po minulých výrazných růstových rocích, ovšem vzhledem k velké míře nejistot a prudkých pohybů je velmi obtížné odhadnout rozměr zpomalení. Pro příští rok očekáváme růst v pásmu 0 3 %, ale nelze ani vyloučit hospodářský pokles, pokud by západní Evropa propadla do hlubší a delší recese [13]. Inflace by měla propadnout k úrovni 2,0 %, až odpadne vliv reforem z počátku roku. Naopak nezaměstnanost by měla výrazně vzrůst k úrovni 7,0 % z průměru 5,5 % v roce 2008. Velkou výhodou české ekonomiky při ekonomickém zpomalení je její vysoká makroekonomická stabilita přebytek obchodní bilance (ČR je jediná z nových členů EU), nízký schodek běžného účtu platební bilance, nízká zadluženost vůči zahraničí, stabilní bankovní sektor, dlouhodobě nízká inflace a relativně stabilní veřejné rozpočty [13]. 26

4.3 Ukazatelé Makroekonomie 4.4 Inflace Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase [14]. Inflace bývá často definovaná jako projev ekonomické nerovnováhy, která se navenek vyznačuje růstem cenové hladiny a poklesem kupní síly peněz. Jde např., o takové narušení ekonomické rovnováhy, kdy koupěschopná poptávka předstihuje nabídku zboží a služeb. Nabídka tak zaostává za poptávkou a prodávající reagují na tuto situaci zvýšením cen [1]. Vývoj inflace 10 (%) 8 6 4 2 0 6,3 2,8 2,5 2,8 1,8 1,9 0,1 0,3 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009p Rok Graf č. 1: Vývoj inflace v ČR Zdroj: [14] Obecné příčiny inflace: Přebytek poptávky nad nabídkou, který vede ke zvyšování cenové hladiny, v tomto případě jde o poptávkovou inflaci, Zvýšení cen vstupů (cen surovin, energie, strojů, mezd), které přináší růst cen finálních výrobků a služeb jde o nabídkovou (nákladovou) inflaci. Každá konkrétní inflace, však může být kombinací faktorů nabídkových i poptávkových, v takovém případě hovoříme o smíšené inflaci [1]. 27

Podle velikosti míry inflace můžeme rozlišovat: Inflace mírná Inflace pádivá Hyperinflace [3] 4.4.1 K čemu se míra inflace používá? Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace [14]. 4.5 Nezaměstnanost Je stav, kdy část ekonomiky aktivního obyvatelstva není odpovídajícím způsobem plně využita. Rozsah tohoto jevu vyjadřujeme pomocí míry nezaměstnanosti. Za přirozenou míru nezaměstnanosti považujeme stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst [14]. 28

4.5.1 Její formy jsou: Frikční nezaměstnanost: Osoby hledající pracovní místa nejsou dobře informovány o její nabídce. Strukturální nezaměstnanost: Projev segmentace trhu práce, kdy profesní struktura nabídky práce neodpovídá struktuře poptávky po práci. Sezónní nezaměstnanost: typická pro zemědělství a stavebnictví. Cyklická nezaměstnanost: souvisí z cyklickým vývojem ekonomiky. Stav, kdy v ekonomice je celková poptávka po práci nižší, než celková nabídka práce označujeme za nedobrovolnou nezaměstnanost [4]. Vývoj nezaměstnanosti (%) 12 10 8 6 9,8 10,3 10,3 9,6 7,7 6 6 7 4 2 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009p Rok Graf č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v ČR Zdroj: [14] 29

4.6 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt charakterizuje výkonnost národního hospodářství jako celku. Představuje množství statků a služeb vyrobené v ekonomice za určité období (zpravidla jeden rok). Označení domácí přitom znamená, že do objemu HDP je započítána pouze produkce organizací a institucí sídlících na území daného státu, bez ohledu na státní příslušnost jejich majitele [4]. 4.6.1 Je zjišťován třemi způsoby: Výdajovou metodou Důchodovou metodou Výrobní metodou [4] Reálný růst HDP 8 (%) 6 4 3,6 4,6 6,5 6,4 5,9 4,1 2 1,9 0,8 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008p 2009p Rok Graf č. 3: Reálný růst HDP Zdroj: [14] 30

5 Popis činnosti KB Komerční banka (KB) patří k nejvýznamnějším bankovním institucím v České republice a v regionu střední a východní Evropy. Je součástí mezinárodní skupiny Société Générale (SG) a poskytuje komplexní služby drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Další společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí specializované služby, mezi které patří penzijní pojištění, stavební spoření, factoring, spotřebitelské úvěry a pojištění. Služby samotné Komerční banky využívalo v roce 2007 téměř 1,58 milionu zákazníků prostřednictvím telefonního, internetového a mobilního bankovnictví a také 386 poboček a 661 bankomatů po celé České republice. V rámci pobočkové sítě banka vybudovala 35 specializovaných business center pro střední podniky a municipality a 4 centra pro velké podniky [15]. Komerční banka se zaměřuje na neustálý rozvoj svých obchodních aktivit. Spolupráce s ostatními společnostmi ze skupiny KB, společnostmi ze skupiny SG a s jinými nezávislými partnery umožňuje Komerční bance poskytovat vysoce sofistikované produkty a potřebnou flexibilitu v neustále se měnícím prostředí. Konkurenceschopnosti portfolia produktů je dosaženo díky výbornému know-how a zkušenostem zaměstnanců skupiny [15]. Po závazku garantované úrovně služeb, který Komerční banka přijala jako první na českém trhu, se banka přihlásila rovněž ke Kodexu vztahů mezi bankami a klienty, vypracovanému v rámci České bankovní asociace. Úsilí o neustálé zlepšování služeb bylo v roce 2007 odměněno několika oceněními, mezi které patřilo získání titulu v prestižní soutěži MasterCard "Banka roku 2007", "Firemní banka roku 2007" pro Komerční banku a dále pak titulu "Stavební spořitelna roku 2007" pro Modrou pyramidu stavební spořitelnu [15]. Obezřetný přístup k řízení rizik KB, dobrá likvidita a kapitálová přiměřenost, příznivé hospodářské výsledky a podpora SG jsou vyjádřeny v ratingových hodnoceních banky. Dlouhodobý rating od společnosti Moody's Investors Service byl ke konci března 2008 na stupni A1, od společnosti Standard & Poor's na stupni A+ a od společnosti Fitch na stupni A+ [15]. 31

5.1 Skupina Komerční banky Finanční skupina KB byla k 31. prosinci 2007 tvořena devíti dceřinými společnostmi, z toho v osmi společnostech držela KB nadpoloviční podíl a v Komerční pojišťovně, a.s., 49 % podíl. Průměrný počet zaměstnanců skupiny KB v roce 2007 činil 8 534 [15]. 5.1.1 Skupina Société Générale Komerční banka je součástí skupiny Société Générale od října 2001. Aktivity skupiny Société Générale jsou organizovány do 5 divizí: Francouzská síť, Mezinárodní retailové bankovnictví, Finanční služby, Globální investiční management a Podnikové a investiční bankovnictví [15]. Komerční banka je důležitou součástí úseku mezinárodního retailového bankovnictví skupiny Société Générale. V této oblasti služeb obsluhuje skupina Société Générale po celém světě 8,8 milionu individuálních zákazníků [15]. 5.1.2 Identifikační údaje společnosti zapsané v obchodním rejstříku k 31. prosinci 2008 Den zápisu: 5. Března 1992 Obchodní firma : Komerční banka, a.s. Sídlo: Praha 1, Na Příkopě 33, čp. 969, PSČ 114 07 Identifikační číslo: 45 31 70 54 Právní forma: akciová společnost Akcie: 38 009 852 ks kmenových akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 500 Kč, v zaknihované podobě. Základní kapitál: 19 004 926 000 Kč, splaceno 100 % 5.1.3 SOUČASNOST Počet klientů: 1 619 000 Počet poboček: 391 32

Specializované business centra: 35 Centra pro velké podniky: 4 Počet bankomatů: 666 33

5.2 Současnost a zaměření KB Komerční banka působí v mezinárodní bankovní skupině Société Générale, která je z hlediska tržní kapitalizace šestou největší bankovní skupinou v eurozóně. Jejich 130.000 zaměstnanců obsluhuje v 77 zemích světa přes 22,5 milionu individuálních klientů. Na tuzemském bankovním poli je v současnosti třetí největší bankou podle velikosti aktiv a poskytuje klientům komplexní služby v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Jaké produkty klienti využívají a v jaké míře? [16]. Současnost a zaměření KB (%) 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Kreditní karty 8% Spotř ebitelské pů jč ky 10% 13% 17% Druhá platební karta Investice Produktové balíč ky 37% Produkty Hypotéky 3% Životní pojiště ní 5% 5% Spoř ící úč ty Graf č. 4: Současnost a zaměření Komerční banky Zdroj: [16] 34

5.2.1 Produkty KB Komerční banka nabízí produkty pro Občany, mládež a studenty, Podnikatele a menší firmy, podniky, místní správu a samosprávu. Dostupné na www: www.kb.cz 5.3 Studentský účet Studentský účet je určen studentům především českých vysokých škol s trvalým pobytem na území České republiky, tedy i cizincům. Banky často limitují i horní věkovou hranici studentů. V současné době si studentský účet může založit každý student ve věku 15 30 let. Některé banky rozlišují studenty středních, jazykových, vyšších odborných a vysokých škol a nabízejí pro každý vzdělávací stupeň mírně odlišné podmínky [17]. Co je nutné k založení studentského konta? K založení studentského konta není třeba mnoho. Většinou stačí předložit občanský průkaz, druhý doklad totožnosti (např. kartičku pojištěnce, rodný list, cestovní pas nebo řidičský průkaz) a platné potvrzení o studiu, které by nemělo být starší 30 dnů, nebo jiný doklad o studiu (průkaz středoškolského studenta, identifikační kartičku nebo index). Některé banky po studentech vyžadují i minimální vklad, který ale většinou nepřesáhne několik stovek korun [17]. 5.3.1 Jaký účet si vybrat? Studentský účet je nejlépe vybírat podle rozsahu nabízených výhod, doplňkových služeb a dostupnosti pobočky (či elektronického bankovnictví) dané banky. Studenti přitom nejsou svým výběrem omezeni na jednu banku a mohou si zřídit účet i u více bank a využívat tak maximální rozsah služeb. Pro usnadnění vaší volby jsme pro vás připravili [17]. Vybrat si správný studentský účet (a nejen ten) může být alchymií pro každého, kdo rád detailně rozebírá a analyzuje situaci na tuzemském bankovním trhu. Kromě marketingových akcí, kdy se rozhodování jeví nejsnadněji, by měl budoucí klient postupovat při výběru své banky zodpovědně [17]. 35

5.3.2 Výhody studentských kont Založením studentského konta získává jeho majitel běžný účet, který může ovládat pomocí různých kanálů přímého bankovnictví (například telefonicky nebo s využitím internetu). V základní verzi také bývá i mezinárodní platební karta za zvýhodněných podmínek. Student si může následně sjednat i jiné služby, například kreditní kartu, tzv. kontokorent, tedy povolené přečerpání účtu, cestovní pojištění nebo pojištění proti ztrátě či krádeži platební karty [17]. Oproti běžným účtům a standardním kontům nabízejí studentská konta mladým několik výhod. Nabídky jednotlivých bank jsou si přitom podobné jako vejce vejci. Založení a vedení účtu je u většiny z nich zcela zdarma, mladí také často nemusejí platit za výběry z bankomatů vlastní banky, za některé příchozí či odeslané platby a některé služby spojené s vedením účtu. Navíc bankovní poplatky za vybrané transakce jsou často nižší než u standardních kont [17]. Ovšem mezi nejvíce ceněné výhody studentských kont bezesporu patří výhodné úročení zůstatku na účtu a možnost využívat kontokorentního úvěru [17]. 36

6 Analýza vybraného produktu Komerční banky a porovnání s konkurencí v České republice Jako produkt který budu srovnávat, jsem si vybral studentské konto komerční banky (G2). 6.1 KOMERČNÍ BANKA představení produktu Konto G2 Konto G2 je určeno mladým lidem od 15 do 19 let včetně a studentům od 20 do 30 let pokud jsou studenty řádného studia [19]. 6.1.1 Charakteristika konta G2: Dynamický, moderní, flexibilní to jsou vlastnosti mladých lidí a také konta G2. Každý je, ale jiný a každému vyhovuje něco jiného, proto Komerční banky nabízí G2 ve dvou variantách a student si jednoduše vyberete tu, která mu vyhovuje nejlépe. Založení si základní verze G2, je zcela ZDARMA. Pro ty, kteří mají svůj styl a rádi cestují má Komerční banka připravenu nadstandardní verzi G2 za 20 Kč měsíčně [19]. Ve vyspělých zemích je již dlouhou řadu let pro banky pravidlem poskytovat studentům vysokých škol vedení účtu včetně doplňkových služeb za výrazně výhodnějších podmínek než u běžných klientů. S rostoucí konkurencí na českém bankovním trhu se dočkali obdobné nabídky i studenti českých škol [18]. 37

6.2 Srovnání studentských účtů na Českém trhu Vybrat si správný studentský účet (a nejen ten) může být alchymií pro každého, kdo rád detailně rozebírá a analyzuje situaci na tuzemském bankovním trhu. Kromě marketingových akcí, kdy se rozhodování jeví nejsnadněji, by měl budoucí klient postupovat při výběru své banky zodpovědně [18]. Základní informace o studentském kontu Banka Věk studenta minimální vklad Kontokorent Platební karta Česká spořitelna 15-30 let 100 Kč 20 000 Kč ano ČSOB mladí lidé 15-19 let, studenti do 28 200 Kč 20 000 Kč ano let GE Money Bank 15-27 let 200 Kč 10 000 Kč ano Komerční banka mladí lidé 15-19 let, studenti do 28 300 Kč 20 000 Kč ano let oberbank do 26 let bez minimálního vkladu 50 000 Kč ano Poštovní spořitelna 15-26 let 200 Kč 20 000 Kč ano Reiffeisenbank 15-26 let 500 Kč 150 000 Kč ano UniCredit bank 15-30 let 200 Kč 25 000 Kč ano Volksbank 15-30 let bez minimálního vkladu 20 000 Kč ano Waldviertler Sparkasse von 1842 do 26 let 100 Kč 10 000 Kč ano Tab. č.1: Základní informace o studentském kontu Zdroj: [18] 38

6.2.1 Správa běžného účtu Pod správu běžného účtu spadají veškeré náklady, které je nutné uhradit za vedení účtu. Kromě počátečního vkladu při založení konta se jedná zejména o cenu za měsíční vedení, zpoplatnění výpisů a jejich periodicitu a také cena pořízení platební karty. Mnoho bank nabízí více platebních karet, ale pro běžné použití v tuzemsku postačuje jedna karta [18]. Správa běžného účtu Banka Tab. č. 2: Správa běžného účtu Zdroj: [18] Roční úroková sazba Písemné výpisy z účtu Poplatky za měsíční vedení účtu Česká spořitelna 85,00% měsíční výpis - 5 Kč, čtvrtletní výpis - 12 Kč zdarma ČSOB 0,05% čtvrtletní výpisy zdarma zdarma GE Money Bank 0,10% čtvrtletní výpisy zdarma zdarma Komerční banka 0,40% měsíční výpis zdarma zdarma oberbank 2,00% měsíční výpis - 15 Kč zdarma Poštovní 1,10% měsíční výpis - 13 Kč zdarma spořitelna Reiffeisenbank 1,2-0,01% měsíční výpis - 10 Kč 19 Kč UniCredit bank 0,50% čtvrtletní výpisy zdarma 19 Kč Volksbank 1,30% zdarma na info terminálech zdarma Waldviertler Sparkasse von 1842 0,50% měsíční výpis - 11 Kč zdarma Jenže kolik studentů může ve skutečnosti zásadně vydělat na výhodném úročení zůstatku na účtu? Jimi uložené finanční prostředky většinou nedosahují závratných výšek a těch pár korun, které získají za připsaný kreditní úrok, jejich finanční situaci nijak výrazně nezlepší. Mnohem častěji než úročení zůstatků studenty zajímá, o kolik mohou svůj účet přečerpat... [18]. 39

6.2.2 Potvrzení o studiu Pomalu končí doba, kdy musel každý zájemce o studentský účet, včetně jeho pravidelného prodlužování, předkládat potvrzení o studiu. Banky tuto povinnost odbouraly a v současné době se jedná o standardní součást studentského účtu. Výjimky tvoří zejména žádosti o čerpání kontokorentu nebo jeho zaktivování k účtu [18]. Potvrzení o studiu Banka Frekvence předložení potvrzení o studiu Česká spořitelna Každoročně, letos do 30. listopadu 2008 ČSOB Jednou za celou dobu trvání studia GE Money Bank 2x, poprvé ve 20 letech studujících klienta Komerční banka 2x, a to ve 20 letech klienta a ve 26 letech oberbank ne Poštovní spořitelna ne Reiffeisenbank ne, od 7. července 2008 není studentské ekonto aktivně nabízeno UniCredit bank každoročně, letos do 31. října 2008 Volksbank každoročně, letos do 31. října 2008, potvrzení nesmí být starší 30 dnů od data vystavení Waldviertler Sparkasse von ne 1842 Tab. č. 3: Potvrzení o studiu Zdroj: [18] 40

6.2.3 Výběry z bankomatů Informace, kolik má která banka bankomatů provozovaných pod svým jménem, je důležitá zejména pro toho, kdo nebydlí a nestuduje zároveň v Praze nebo v krajských městech. Logicky se dá předpokládat, že širokou síť budou mít největší banky, avšak v případě studia v Praze se studentovi rozšiřuje možnost výběru z bankomatů jiných bank a tudíž i založení účtu u menší banky, která nemusí mít pobočku, natož bankomat v obci, odkud pochází. Musí však vzít v úvahu, jak často bude pobývat doma a jak často v místě svého studia. Hlavní roli také hraje, kolik výběrů z bankomatů měsíčně mu jeho banka umožní zdarma a kolik bude platit za každý další výběr po vyčerpání tohoto limitu. Je nutné uvážit, jaké poplatky se platí za výběr hotovosti z bankomatů ostatních bank [18]. Výběry z bankomatů Banka Počet Výběry ve vlastní síti bankomatů bankomatů Výběr z cizí sítě bankomatů Česká spořitelna 1137 6 Kč 25 Kč + 5% z vybrané sumy ČSOB+Poštovní spořitelna 661 0 Kč 30 Kč GE Money Bank 557 0 Kč 35 Kč Komerční banka 666 0 Kč 35 Kč oberbank 17 6 Kč ČSOB 12 Kč, ostatní banky 36 Kč Reiffeisenbank 117 2 zdarma, 3 a více v měsíci 9,9 Kč 40 Kč UniCredit bank 59 0 Kč 35 Kč Volksbank 60 3 Kč ČSOB 6 Kč, ostatní 30 Kč Waldviertler Sparkasse von 1842 7 6 Kč ČSOB 6 Kč, ostatní banky 30 Kč Tab. č. 4: Výběr z bankomatů Zdroj: [18] 41

6.2.4 Kontokorent Banky nabízejí v rámci studentských účtů čerpání kontokorentu. Podmínky pro získání konkrétní výše kontokorentu upravuje každá banka samostatně. Některé banky rozdělují studenty podle typu navštěvované školy zejména na střední, vyšší odborné a vysoké školy. Na vyšších odborných a vysokých školách může být rozdílná výše kontokorentu pro první a další ročníky [18]. Kontokorent pro studenty Banka Kontokorent Roční úroková sazba Česká spořitelna 20 000 Kč 17,90% Poznámka 5000 Kč (studenti SŠ), 15 000 Kč (studenti 1. ročníku VOŠ a VŠ), 20 000 Kč (studenti 2. a vyššího ročníku VOŠ a VŠ) ČSOB 20 000 Kč 13,90% bez omezení GE Money Bank 10 000 Kč 17,90% bez omezení Komerční banka 20 000 Kč 12,00% 5000 Kč (studenti SŠ), 10 000 Kč (studenti 1. ročníku VOŠ a VŠ), 20 000 Kč (studenti 2. a vyššího ročníku VOŠ a VŠ) oberbank 50 000 Kč od 10% bez omezení Poštovní spořitelna 20 000 Kč 13,50% bez omezení Reiffeisenbank 150 000 Kč 13,00% 5000-150 000 Kč (standardní kontokorent do výše trojnásobku měsíčních příjmů na účet, nutno splnit podmínku minimálního věku 18 let) UniCredit bank 25 000 Kč 12,00% 5000 (studenti 1. ročníku pomaturitního studia), 10 000 Kč (studenti 2. a vyšších ročníků pomaturitního studia), 25 000 Kč (pro klienty s historií) Volksbank 20 000 Kč 14,25% 5000 Kč (studenti SŠ, JŠ a VOŠ), 10 000 Kč (studenti 1. ročníku VŠ), 20 000 Kč (studenti 2. a vyššího ročníku VŠ) Waldviertler Sparkasse von 1842 10 000 Kč 12,00% úvěr je nutné zajistit ručitelem Tab. č. 5: Kontokorent pro studenty Zdroj: [18] 42