Novou remízu kolejov ch i závûsn ch lokomotiv zfiídili na V. patfie stafiíãské achty.

Horník NOVINY ZDARMA NEJEN PRO HAVÍ E 30. dubna 2008 Roãník 38 www.tydenik-hornik.cz ãíslo 18 Kdy a kde je moïno koupit akcie strana 7 strana 7 Úpis akcií skonãí dfiíve O akcie spoleãnosti New World Resources (NWR) je mezi investory na celém svûtû mimofiádn zájem. Firma se proto rozhodla o jeden den zkrátit lhûtu pro úpis akcií. Zamûstnanci OKD a dal ích firem ze skupiny NWR si mohou takzvané zamûstnanecké akcie koupit jen do pondûlí 5. kvûtna. Nabídka akcií se setkala s mnohem vût ím úspûchem, neï jsme pûvodnû pfiedpokládali, vysvûtlil finanãní fieditel NWR Marek Jelínek. Zamûstnanci NWR (a tedy i OKD) mají oproti ostatním investorûm zaruãenou takzvanou pfiednostní alokaci. Znamená to, Ïe nejprve budou uspokojeny jejich objednávky a teprve potom se zbylé akcie rozdûlí mezi ostatní zájemce. Nákup akcií na dolech bude pokraãovat mimofiádnû i ve ãtvrtek a v pátek. Podrobnosti na stranách 2 a 7 Raziãi zabodovali DÒL PASKOV Raziãsk kolektiv hlavního pfiedáka Rostislava Paliãky a TH zamûstnanci úseku pfiípravy 3 od vedoucího Roberta Duchonû z Dolu Paskov dosáhli první standardní v kon v roce 2008. Podafiilo se to na díle 063 7254. Pfii prûmûrném v konu 3,03 metru za den kolektiv vyrazil za 31 provozních dnû celkem 94 metrû. Standardní v kon byl dosaïen pfii pfiekopní raïbû v období od 10. bfiezna do 22. dubna. Blahopfiejeme! Horník uï ve stfiedu Horník, kter vychází pravidelnû kaïd ãtvrtek, vyjde v pfií - tím t dnu mimofiádnû o den dfiíve, tedy ve stfiedu 7. kvûtna. DÛvodem je skuteãnost, Ïe ve ãtvrtek 8. kvûtna je státní svátek Den osvobození od fa ismu (1945). Redakce Vrátky ustoupily lokomotivám ZD 24 se na Dole Paskov více neï osvûdãila, postavili tam i novou remízu Novou remízu kolejov ch i závûsn ch lokomotiv zfiídili na V. patfie stafiíãské achty. STA Íâ Podzemí Dolu Paskov ovládla definitivnû doprava po závûsné dráïce. Pfies 25,5 kilometru celkem instalované a 18,6 kilometru fungující trati hovofií za v e! Rozvoj ZD 24 korunovalo zfiízení zcela nové vozovny, neboli dle FOTO: Radek Luk a správné dûlní terminologie remízy pro závûsné, ale i kolejové lokomotivy na nejspodnûj ím patfie. Pr i ti nejzarytûj í odpûrci museli uznat, Ïe ãasy staré ZD 80 a jejích vrátkû jsou pfiekonány. Zaveìte v ude to na e Pendolino a my to tady vybavíme rychleji, shodovali se po dobr ch zku enostech mechanici na strojním úseku. ZD 24 bylo na paskovské achtû zkou eno vícekrát, ale teprve po dobr ch zku enostech z Karvinska padlo pfied dvûma lety na vedení rozhodnutí koneãné. Jádro dopravákû pfii lo ostatnû z utlumovaného Dolu Dukla. Teì dûlá na ZD 24 okolo pûti desítek lidí. Snad definitivní zlom pfii el, kdyï chlapi uvidûli, Ïe lokomotiva uveze celou sekci mechanické v ztuïe Glinik aï na pfiekop bez demontáïe. Tedy 7700 kilogramû. Bylo to v reïimu speciální dopravy zvlá tních bfiemen. Jakou hmotnost zvládne, záleïí i na úklonu tratû, ZD 24 na Dole Paskov: 25,5 km instalováno 18,6 km v provozu 14 lokomotiv nosnost aï 10 tun typu brzd, v konu lokomotivy. Tûch máme dvanáct dvanáctkrát Ferit, dvakrát Ortas, vysvûtloval Zdenûk Koval, jenï éfuje paskovskému provozu dûlnû technick ch sluïeb, a tedy i celé ZD 24. Jako první pfii la na fiadu chlebovická lokalita. Pendolinem tady obsluhují dvû oblasti 112. a 59. i 63. sloje jedno místo stání s nakládacím místem mají na III. patfie pfiímo u jámy a chystá se v stavba remízy na IV. patfie. Tím by se podle vedení dosáhlo dûleïitého propojení! Na V. patfie stafiíãské achty se jezdí opût do dvou oblastí 77., 80., 82., 84. a 41. i 63. sloje. Nedávno zde na díle 2052/8 vystavûli a zprovoznili novou remízu o délce 115 metrû pro sedm závûsn ch a pût kolejov ch ma in. Pokraãování na stranû 3 Byl to mimofiádn rachot Poprvé od,sàatku achet âsa a Lazy se se la celá piãka novû vzniklého Dolu Karviná V dobrém rozmaru vy li hlavní pfiedáci z Dolu Karviná pfied hernu, aby se zvûãnili poprvé pohromadû. FOTO: Josef Lys OSTRAVA Byl to zajímav den. Zajímav a uïiteãn. A také pfiíjemn. AlespoÀ tak hodnotili ãtvrtek 24. duben úãastníci prvního setkání éfû Dolu Karviná s hlavními pfiedáky a vedoucími úsekû. Se lo se na nûm 65 chlapû, ktefií si chtûli ledacos fiíct. Hlavnû to, jak spoleãn mi silami zv it efektivitu tûïby a bezpeãnost horníkû. Redaktofii Horníku sice nebyli u toho, jak pfiedáci z LazÛ fárali na Armádû a naopak Armaìáci na Lazech. Novináfii nebyli ani u toho, jak po vyfárání diskutovali nad úkoly dolu, nad hodnocením situace a návrhy vedení achty k dosaïení nelehk ch cílû. Zúãastnili se aï závûreãné ãásti aktivu. A ta byla znaãnû akãní, mimofiádnû boufilivá. Pokud je atmosféra taková i v podzemí, nikdo se nemusí strachovat o osud dubnového business plánu a snad ani dal ích mûsícû. Energie a zápal po dosaïení co nejlep ích v sledkû byl sly iteln v irokém okolí objektu, kde se v e odehrávalo. Vevnitfi to pak pfiímo dunûlo, oz valy se v kfiiky soustfiedûného úsilí, mohutné povzbuzování i pichlavé piãkování. Pûta edesát fiádnû rozehfiát ch chlapû zápolilo v ostravské Zuzanû na sedmi bowlingov ch drahách. A vûfite, byl to mimofiádn rachot. Chceme se v ichni navzájem poznat, seznámit se, v jak ch podmínkách kdo pracuje, vymûnit si zku enosti a také si vzájemnû poradit, jak co nejefektivnûji razit a tûïit, shrnul smysl celodenní akce fieditel Dolu Karviná Pavel Hadrava. Jsme jeden t m a musíme táhnout za jeden provaz, vûfiit si a b t solidární, nakousl souãasnou ponûkud smolnou situaci. Na závodû âsa totiï nevycházejí dubnové pfiedpoklady tûïby. V den konání akce byl skluz 17 tisíc tun. Naopak závod Lazy vykazoval 32 tisíc tun vytûïeného uhlí navíc. Celkov technick reïim dolu se v dobû konání akce pfiekraãoval o 15 tisíc tun. Spoleãn cíl je splnit business plán Dolu Karviná, kter je v dubnu o 16 a pûl tisíce tun nad úroveà technického reïimu. Pokraãování na stranû 2

2 Z OKD 30. dubna 2008 ÚVODEM VáÏení ãtenáfii, s pfiíchodem jara pfiicházejí pro na i nadaci také nové úkoly a aktivity. Chod nadace se rozbûhl, t m nadaãních pracovníkû roste a telefony zvoní. Nejvût ím tématem tûchto dnû jsou v ak jednoznaãnû jarní v zvy pro Ïadatele, ktefií mají zájem s nadací spolupracovat. Nadace má pfiipraveny ãtyfii zajímavé programy. Program Pro budoucnost pomûïe na svût projektûm z oblasti rozvoje regionu a Ïivotního prostfiedí, program Pro zdraví zase podpofií zdravotní a sociální aktivity, program Pro radost umoïní realizovat kulturní akce a vzdûlávací projekty a koneãnû program Pro Evropu usnadní pfiístup k dotacím ze strukturálních fondû Evropské unie. SnaÏili jsme se nastavit maximálnû pfiátelské ovzdu í spolupráce a co nejvíce zjednodu it povinné papírování. Îadateli v první fázi staãí pouze vyplnit jednoduchou pfiihlá ku a do konce kvûtna nám ji zaslat. Teì uï jsou na fiadû v ichni potenciální Ïadatelé, tedy tfieba i Vy. Tû íme se na dobré zprávy, zejména na zajímavé nápady pfievtûlené do kvalitních projektû uïiteãn ch pro své okolí. Právû realizované nápady a lidé, ktefií se na nápadech a projektech podílejí, mohou dát Ïivotu tu správnou hloubku. Blanka T fiová, fieditelka Nadace OKD Zrod akcionáfie spoleãnosti NWR SPRÁVN SMùR! ByÈ jdou tihle chlapi po noãní na Dole Paskov k bránû a právû opaãnû, jiní kolegové si cestu do repre místnosti v prvním patfie správní budovy v pátek 25. dubna na li. Pojìme tím správn m smûrem. Zjistíme, jak to pfii zahájení prodeje akcií NWR vypadalo, kdo nakupoval. CHVÍLE PAMÁTNÁ SE BLÍÎÍ. Lucie RabiÀáková, kmenová pracovnice obchodníka s cenn mi papíry Partia Direct, a. s., vysvûtluje zájemcûm o akcie NWR ze stafiíãské achty, jak uzavfiít smlouvu. Zatím je poãítáme na prstech, vût í zájem ãekáme ve druhém t dnu. prohlásila k nov m akcionáfiûm. JE Tù PÁR INFORMACÍ. Aby nikdo nemohl fiíci, Ïe nevûdûl, stála osvûtová tabule i pfied prodejním sálem. Zatím se fakt chodí i ptát. Tady na Paskovû stejnû jako den pfiedtím na âsm Sever to jsou i normální fiadoví horníci, uvedla Lenka Faiková, brigádnice najatá na akciovou kampaà spoleãnosti NWR. TO JE ON! První paskovsk akcionáfi, Lubomír Pink (52). DÛvûfiuji v budoucnost achet. Nemyslím, Ïe to tady pozavírají, uvedl povrchov dûlník z protiprûtrïové prevence, úseku trhacích prací. Nákup akcií zváïila i rodinná rada doma v Metylovicích. Kolik a za kolik jich má, to nepoví. TEXT A FOTO: Radek Luk a Nadace OKD: Nejãastûj í dotazy na granty OSTRAVA (vs) Jarní grantové kolo Nadace OKD je v plném proudu. V nadaãní kanceláfii zvoní jeden telefon za druh m a mejlová schránka se plní va imi dotazy i prvními Ïádostmi. ProtoÏe se jedná o první granty, které nadace vypsala, pfiiná íme souhrn odpovûdí na va e nejãastûj í otázky. Kdo mûïe Ïádat o nadaãní pfiíspûvek? Grantovou Ïádost mohou podat právnické i fyzické osoby (kromû podnikatelsk ch subjektû typu a. s. a s. r. o.), které vykonávají ãinnost prospû nou pro vefiejnost. Tedy nejen obãanská sdruïení nebo obecnû prospû né spoleãnosti, ale také tfieba koly, stfiediska volného ãasu nebo dûtské domovy. DÛleÏit není právní statut, ale prospû nost projektu. Jsou nûjaké limity na v i grantu? Nadace OKD je pfiipravena podpofiit drobnou aktivitu, na kterou Ïadatel potfiebuje jen nûkolik tisíc korun, stejnû jako velké projekty za statisíce. DÛleÏité je, abyste pfii pfiípravû grantové Ïádosti vycházeli z reáln ch cen a zbyteãnû náklady nesniïovali ani nezvy ovali. MÛÏe b t cel rozpoãet pokryt z grantu OKD, nebo se vyïaduje finanãní spoluúãast zaji tûná z jin ch zdrojû? Finanãní spoluúãast jin ch partnerû nevyïadujeme, ale vítáme. Pfiíspûvek obce nebo soukromého dárce je pro správní radu signálem, Ïe je projekt kvalitní a potfiebn. Je tfieba ke grantové Ïádosti doloïit dal í doklady? V první fázi ne, grantová pravidla jsou velmi jednoduchá. Nechceme vás zatûïovat zbyteãnou administrativou na úkor va í prospû né práce. Nejprve je tfieba podat pouze jednoduchou grantovou Ïádost. Dal í potvrzení (o právní subjektivitû, o vedení úãtu atd.) si vyïádáme aï v prûbûhu dal ího kola. ZároveÀ ale mûïe kaïd Ïadatel doloïit vlastní nepovinné pfiílohy, které pfiedstaví jeho ãinnost v roãní zprávu, zpravodaj, posudek radnice, klientû nebo partnerû. Jaké jsou základní termíny jarního grantového kola? NejdÛleÏitûj í termín se pomalu blíïí Ïádosti je tfieba dodat do nadace nejpozdûji do 31. kvûtna leto ního roku. V následujících esti t dnech se budou jednotlivé projekty vyhodnocovat, s úspû n mi Ïadateli podepí eme v srpnu smlouvy a v záfií jim po leme na úãet peníze. www.nadaceokd.cz Byl to mimofiádn rachot Pokraãování ze strany 1 Chlapi z LazÛ dnes ráno pfii fárání na vlastní oãi vidûli, Ïe na Armádû jsou souãasné dûlnû geologické podmínky mimofiádnû slo- Ïité a nezb vá, neï sv m kolegûm drïet palce a vûfiit, Ïe se jim co nejdfiíve podafií se z nich dostat, vysvûtluje v robní námûstek Josef Nûktefií horníci si vzpomnûli na to, kde jako kluci zaãínali na pískovi ti s lopatkami. Hájek. Dnes jsme se shodli, Ïe bude dobré sjednotit systém a metodu soutûïí o dosaïení limitních v konû u rubáàov ch, ale také raziãsk ch kolektivû. Zatím to bylo na Armádû a Lazech rozdílné, vypichuje jeden z pfiínosû setkání horníkû. O jeho prûbûhu a atmosféfie by se dalo napsat mnohé. Jedno story za v echny snad postaãí: Mezi pfiítomn mi byl mj. vítûz leto ního bowlingového turnaje o Pohár t deníku Horník hlavní pfiedák raziãského kolektivu Michal Babinec. Mimochodem i ve ãtvrtek v Zuzanû kraloval. Tam ho v robní námûstek vyzval, aby i v dole dokázal, Ïe to umí nejen s bowlingov mi koulemi a pfiihlásí se k limitnímu v konu. KdyÏ mi dáte anci, pofiádnou treku, tak do toho se sv mi chlapy jdu! reagoval Babinec. Má to mít! prohlásil námûstek Josef Hájek a chlapi si plácli. Bude jistû zajímavé jejich sázku sledovat. TEXT A FOTO: Josef Lys

30. dubna 2008 Z OKD 3 Vrátky ustoupily lokomotivám Pokraãování ze strany 1 V hodou je vzdálenost od vtaïné jámy, je do tfií set metrû. Je propojena i s první remízou na díle 2252/1. Samozfiejmostí je montáïní komora pro údrïbu a opravu, dílna, sklad i svafiovna, upfiesnil Koval. Patfií k ní je tû nákladi tû u jámy vybavené pro lep í manipulaci s materiálem sníïen mi kolejnicemi a pneumatick mi zvedáky PWL 3/6. Od bfiezna ZD 24 v této ãásti dolu vozí i havífie, od dubna zaãali dopravovat stfielivo pro party pfiedákû pfiíprav Plaãka a Paliãky. V hody závûsné dráïky vidí horníci i vedení hlavnû v rychlosti a vy í nosnosti. Odpadlo tu hodnû ruãní práce. Vrátky nám totiï zabíraly velké mnoïství lidí a nemohli jsme s nimi tolik uvézt. Podle brzd to dûlalo jen 1500 nebo 3000 kilogramû. Teì mûïeme i do deseti tun, vysvûtlovali zamûstnanci dûlní dopravy. Zastaralá traè ZD 80 v podzemí Dolu Paskov v souãasné dobû má uï o kilometr ménû neï rozvíjející se, velice pfiínosná, ZD 24. Radek Luk a Na,Pendolino nedají dopustit Lokomotiva ZD 24 vyjíïdí z prostoru budoucí svafiovny, která se také stane souãástí nové remízy. Vzniklo i nové nákladové místo s moïností lep í manipulace s materiálem. FOTO: Radek Luk a Pfiedák pfiíprav P3 Paliãka (zleva), mechanik téhoï úseku Sourada a éf provozu dûlnû technick ch sluïeb Koval. FOTO: Radek Luk a STA Íâ (uzi) PfiibliÏnû ve stejné dobû jako zaãali Ïelezniãáfii na ãeském území zavádût italské rychlovlaky, spou tûli horníci ve stafiíãském podzemí do provozu závûsnou dráhu ZD 24. Nikdo na Dole Paskov ji proto nefiekne jinak neï Pendolino. Zde jsou názory nûkter ch, ktefií s ní dnes a dennû dûlají. Stra nû moc to pomáhá. Se svaïnou jezdili k nám na pracovi tû dvû hodiny a Pendolinem to trvá do dvaceti minut, tvrdil Rostislav Paliãka, pfiedák pfiíprav P3. Je podle nûho poznat i na chlapech z dopravy, Ïe nejsou uhonûní. Se ZD 24 toho, jak doplnil, dokáïou lépe a operativnûji manipulovat. Pfii souãasn ch nárocích, kdy se klade pût est potrubních tahû, taky potfiebujeme vût í objem materiálu. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe by to lo na lanû jako dfiíve, nechal se sly et mechanik téhoï úseku Petr Sourada. Na ãelbu je to k nim 1800 aï 2000 metrû, Pendolinem urychlují ve keré zásobování. Vedoucí provozu dûlnû technick ch sluïeb Zdenûk Koval uvedl, Ïe zavedení zmínûné dopravy je pro achtu v hodné z hlediska mnoïství i hmotnosti pfiepravovaného materiálu a její rychlosti. Nev hodou je, Ïe není v ude, dodal s tím, Ïe lokomotiváfii od ZD 24 pracují na tfii smûny. Raziãi se uãí pfiíklepovému vrtání K novinkám v programu POP 2010 patfií na Dole Paskov dva nové razicí komplexy STA Íâ Konkrétních obrysû nabyl na ãelbách stafiíãského závodu Dolu Paskov oïivovací program spoleãnosti OKD POP 2010. Dva kolektivy pfiipravující v 77. sloji porubní blok pro nasazení dob vacího komplexu, nafasovaly nové vrtací vozy BTRL 1 s nakladaãi DH 250 TS. Chlapi od Jifiího Hantschela uï s tím mûli oddûláno nûkolik smûn, parta od Ivana Grossingera zafiízení je tû skládala. KaÏdopádnû se hlavnû uãíme, zhodnotil hlavní pfiedák Hantschel. Pfied dodáním komplexû absolvovalo est zamûstnancû Dolu Paskov kolení pfiímo v nûmeckém Dortmundu u v robce této technologie firmy Deilmann Haniel Mining Systems. Do hlavy jim tam nalévali obsluhu, údrïbu a servis ma in v hodnotû mnoha milionû korun, od nichï se ãeká urychlení pracovních operací. Novinkami nahradili staré rotaãní vrtací vozy VVH 1 R, obligátní nakladaãe Hausherr a svorníkovací stroje Goeffer. Umí to rozhodnû více! My se z toho snaïíme dostat maximum. Zvykáme si na odli n systém ovládání. Dfiíve to byly pedály, takïe nohama, teì to jsou v echno páãky a staãí ruce, vysvûtloval Hantschel pracující na V. patfie v díle 077 5343, Grossinger s novû nasazovanou technologií bude pokraãovat v raïbû díla 077 5341. BTRL 1 (vlevo) umí vrtat s pfiíklepem, svorníkovat a má i o 180 otoãnou lafetu. DH 250 TS (vpravo) je pfiedev ím rychl. Co to dovede? Vrtací vûz je zkonstruován jako rotaãnû pfiíklepov, funguje tedy podobnû jako klasické domácí ruãní vrtaãky s pfiíklepem. Je to ideální pro tvrdé prûvodní horniny, pískovce. Zkrátí se vrtací cyklus, popisoval závodní dolu Jifií HÛla pfiínos ãíslo jedna. Tím dal- ím je o 180 otoãná lafeta. Tfietí vylep ení oproti minul m strojûm spoãívá v tom, Ïe BTRL 1 sám svede také svorníkování. U nakladaãe splàujícího taktéï nejpfiísnûj í kritéria ve své kategorii si raziãi pochvalují hlavnû rychlost. Nezanedbatelné je i jeho v suvné teleskopické rameno! Co se obsluhy páãek t ãe, zvládne to jako u pfiede l ch technologií jedin vy kolen horník b vá jím smûnov pfiedák. Hantschel a Grossinger mají na ãelbách po estnácti lidech (ãtyfii na ichtu) plus dal ích jedenáct na obsluïná konta. Kolektivy se na tom urãitû teprve zapracují. ZpÛsob práce s obûma stroji je ponûkud odli - n, fiekl závodní HÛla. Technick námûstek Dolu Paskov Tadeusz Hlavní pfiedák Hantschel éfuje osádce pracující s novinkami programu POP 2010. Pieczka dodal, Ïe nov dob vací komplex pro 77. sloj bude poãátkem pfií tího roku. achta dostává v rámci projektu POP 2010 i dal í zafiízení pro modernizaci závûsné lokomotivy, dopravníky, manipulaãní tahaãe, kontejnery na dopravu drobného materiálu, zvedací zafiízení Vrtací vûz BTRL 1 celková hmotnost 12 000 kg rozmûry: délka 11,1 m, v ka 1,6 m, ífika 1,2 m stoupání do úklonu maxim. 18 naklánûcí úhel ramene ve smûru jízdy: doprava a doleva 35, nahoru 55, dolû 25 Nakladaã DH 250 TS hmotnost 9000 kg max. rychlost vodorovná 3600 m/h, stoupající 1260 m/h pfii maxim. úklonu 22,5 obsah: lopata s boãním vyklápûním 500 aï 600 l rozmûry: délka 6,3 m (s vysunut m v loïníkem 7,02 m), ífika 1,15 m, v ka 1,41 m TEXT A FOTO: Radek Luk a

4 Za branami OKD Natálii pohfibili pod beton Mûsto by mohlo na v chozí sloj upozornit alespoà barvou a cedulí Jan Kostruch. HAVÍ OV (bk) Vestibul budovy Magistrátu mûsta Havífiova bude do budoucna zdobit kus uhlí. Samozfiejmû ne ledajak. Jedná se o zkamenûl kus stromu, jehoï stáfií je odhadováno na 310 milionû let. Podle informací havífiovské mluvãí Jany Pondûlíãkové, byl odkryt v ãervnu roku 2002 pfii dob vání ve stropû porubu 81 115 v porubsk ch vrstvách ostravského souvrství, v prvním dûlním poli tehdej ího závodu Dukla. Místo nálezu se nacházelo 810 metrû pod povrchem. Jak uvádí pfiíslu n títek, stratigraficky, tedy podle geologické vrstvy nálezu, patfií fosilie ke spodnímu namuru. Do pátku 18. dubna zdobil tento unikát foyer správní budovy vnitfiní organizaãní jednotky OKD Duklaútlum. Díky iniciativû ãlenû Klubu pfiátel Hornického muzea OKD se ale ráno pfiestûhoval na nové, v znaãnûj í místo. Podle dohody s havífiovsk m magistrátem by mûl b t na radnici umístûn trvale jako pfiipomínka hornick ch kofienû a tradic mûsta, informoval Horníka ãlen KPHM Ladislav BardoÀ. Informaci potvrdila také mluvãí Pondûlíãková. OSTRAVA (uzi) Zfiejmû navïdy je pohfibena v místech fieãen ch Mundloch pod stadionem Bazaly ve Slezské Ostravû strmá v chozí sloj Natálie. Betonovou stûnou ji zakryli pfii roz ifiování cesty v Bohumínské ulici a mûsto tak pfii lo nikoliv o její uhelné bohatství, ale pfiedev ím o památku hmatateln dûkaz tûïby suroviny, jeï je jinak skryta hluboko pod zemí. Je nûkolik málo míst, kde se uhelné sloje dostaly na povrch. Mimo v chozy na Landeku na levém bfiehu fieky Odry, které byly známy a vyuïívány lovci mamutû pfied více neï dvaceti tisíci lety, to bylo moïné spatfiit i na Slezské, tedy docela blízko centra mûsta, konstatoval Jan Kostruch, geolog ve sluïbách generálního fieditelství spoleãnosti OKD, nyní dûchodce. KdyÏ podle nûj v 70. letech minulého století upravovali Bohumín- Místo zvané Mundloch na Slezské pod Bazaly, redakcí do snímku doplnûná ãervená ãára ukazuje zazdûnou sloj. FOTO: Radek Luk a skou ulici, bagrovali také úpatí kopce Hladnov. Nejvût í odkop byl od mostu Pion rû po Muglinov na pravém bfiehu fieky Ostravice, a to asi sto metrû od bunkru s podzemní nemocnicí z I. republiky. A pod svrchní vrstvou spra ov ch hlín narazili na skalnat karbonsk útvar, v nûmï vykoukla sloj. Mocnost asi dvacet centimetrû a v choz pfiibliïnû metr nad úrovní silnice, uvedl Kostruch. Krajská památková péãe a ochrana se o to sice tehdy zajímala, ale vlaïnû. Svah byl obezdûn, Natálie zmizela z povrchu. Snad by bylo vhodné naznaãit ji na betonu barvou a dát tam pamûtní ceduli. Je to památka na hornickou minulost Ostravy pfiímo ve mûstû, doplnil geolog. Co na to úfiedníci? Stará dûlní díla ãi v stupy uheln ch slojí neznamenají, Ïe nad nimi bude stát automaticky drïet ochrannou ruku. V tomto konkrétním pfiípadû se nejedná o kulturní památku ani o objekt uï ího v zkumu v dané oblasti, a tudíï nelze pfiedpokládat, Ïe by se sloj ve stfiednûdobém horizontu stala pfiedmûtem památkové ochrany, informovala Andrea Vojkovská, mluvãí ostravské radnice. Unikátní uheln blok na radnici Památka z dob, kdy dinosaufii je tû nebyli v plánu Jaroslav âihafi (vlevo) a Miloslav Hanus z KPHM Havífiov pfiiváïejí unikátní uheln balvan na zdej- í magistrát. FOTO: Ladislav BardoÀ Z REGIONU KARVINÁ (uzi) Velebeni panem faráfiem i vûfiícími budou karvin tí zastupitelé. Zdej í fiímskokatolické farnosti totiï radnice pfiiklepla dva miliony korun na rekonstrukci kostela Pov ení svatého KfiíÏe v centru mûsta. Odhlasovali jsme dvojnásobek navrhované ãástky, fiekl námûstek primátora Petr Juras s tím, Ïe pûvodnû pfiedpokládaná Ostrava má Zlat erb 2008 OSTRAVA (uzi) Jedny z nejlep- ích internetov ch stránek a elektronick ch sluïeb mezi ãesk mi mûsty, obcemi a kraji má Ostrava. V celostátním 10. roãníku soutûïe Zlat erb 2008 byla na tfietím místû za Znojmem a vítûznou Jihlavou. Cílem soutûïe bylo podpofiení modernizace místní i regionální vefiejné správy prostfiednictvím 30. dubna 2008 Na kostel dali dvakrát více KARVINÁ (uzi) Tfiída 17. listopadu v Karviné by se mûla zmûnit z hlavní dopravní tepny na slu iv bulvár. ZÛstane mûstsk ráz, ale fasády domû se vybarví, prosvûtlí, ty neopravené by mûly b t modernizovány, uï tu nepfiibudou Ïádné dal í hypermarkety klasického typu. Studie fie í hlavnû zlep ení vzhledu chodníky, domy, zeleà, milionová dotace by ani nestaãila na zahájení samotn ch oprav. Karvinská farnost hodlá na kostele udûlat generálku stfiechy fakticky se tam celá bortí. Bude to stát kolem esti milionû a mûsto tedy pfiispûje tfietinou, aby mohla rekonstrukce letos vûbec zaãít, dodala mluvãí radnice árka Swiderová. rozvoje informaãních sluïeb poskytovan ch obãanûm i specifick m skupinám uïivatelû s vyuïitím internetu a ostatních elektronick ch médií, vysvûtlila mluvãí ostravské radnice Andrea Vojkovská. Zlat erb vyhlásily sdruïení âesk zavináã, Svaz mûst a obcí âr a portál Mûsta online na internetové konferenci. Karviná dostane nov bulvár Barevnûj í koly a kolky volná prostranství, pfiiblíïili na radnici, kde uï schválili pfiíslu né plány. K nim patfií svedení vût iny tranzitní dopravy z prûtahu mûstem na obchvat, kter chtûjí zastupitelé zprovoznit do roku 2013. Poãítá se i se zástavbou podél tfiídy 17. listopadu, kde má vzniknout multifunkãní komplex s byty, obchody a sluïbami. KARVINÁ (uzi) Veselé barvy mezi stroh mi ed mi socialistick mi panelov mi krabicemi. Tak má vypadat dvanáct základních ãi ãtrnáct matefisk ch kol na karvinsk ch sídli tích. Je to hlavnû o jejich nov ch fasádách. Jejich úpravy jsou vïdy souãástí ir í rekonstrukce objektû, informovala mluvãí magistrátu árka Swiderová. Plán mûsta byl kolami a kolkami pfiijat velmi pozitivnû a samotní fieditelé ãi fieditelky se podíleli na tvorbû barevnosti NavrÏené odstíny nejsou povinné, lze je pozmûnit. Ale nesmí se zapomínat na loga, dodala mluvãí. Pestfiej í budovy mají také pomoci mal m dûtem lépe se zorientovat, která Ïe to je ta jejich. Se slávou otevfieli prameny JSW s nov m logem Zelenou barvu nahradila oranïová, typická pro koksovny JASTRZ MBIE-ZDRÓJ (bk) Jastfiembská uhelná spoleãnost (JSW), potenciální partner OKD pfii tûïbû uhlí v tûïebním poli b valého Dolu Morcinek v Kaczycích, zmûnila u pfiíleïitosti 15. v roãí zaloïení svoje logo. Pozice, kterou na e spoleãnost zaujímá na vnitfiním i mezinárodním trhu, zpûsobuje, Ïe musíme vûnovat vût í pozornost v emu, co je spojeno s obrazem spoleãnosti. Jeho souãástí je i logo, které je rozpoznávacím znakem firmy. JSW musí b t vnímána jako dobfie organizovan, moderní podnik, a dosavadní logo o tom nesvûdãilo, informovala Horník mluvãí JSW Katarzyna Jab oƒska- Bajer. Nové logo vzniklo na základû konkurzu, jehoï se zúãastnilo 80 autorû. Jeho forma je velmi jednoduchá, bez zbyteãn ch pfiíkras, a proto je snadno ãitelné. Zmûnily se také jeho barvy. Na e spoleãnost uï nepfiedstavuje jenom uhlí, ale také koks, vysvûtlila Katarzyna Jab oƒska-bajer. Proto zelenou nahradila oranïová, která je typická pro koksovny. KARVINÁ Kromû kníïete Bolka II., hrabûte Larische a pfiedstavitelû Lázní Darkov a mûsta Karviná nechybûli v sobotu 26. dubna pfii otevírání pramenû ani zástupci cechu hornického. Velice pestr byl prûvod mû - ÈanÛ, historick ch vozû i lechticû koàmo (horní foto). V e vypuklo v Rehabilitaãním sanatoriu v Hranicích, kde byl otevfien první lázeàsk pramen. Po pfiesunu na karvinské námûstí (spodní foto) a vysvûcení mûstského pramene skotaãili kejklífii, svûj arm pfiedvedly maïoretky, hrála Malá ãerná hudba. Po této show se procesí vydalo do Lázní Darkov, kde byl také otevfien a vysvûcen dal í lázeàsk pramen a zábavn den pln pohody pokraãoval. TEXT A FOTO: Edmund Kijonka Pohled na DÛl Pniówek, jeden z podnikû Jastfiembské uhelné spoleãnosti. FOTO: JSW

Po ichtû ZAJÍMAVOSTI A ZÁBAVA NEJEN PRO HORNÍKY Lokomotivy stfiídá se závodniãkou ÚdrÏbáfi dûlních ma in ze Stafiíãe patfií ke piãkové posádce sprint rally STA Íâ Slovensk mistr i vicemistr v letech 1999 a 2000, bronz v prvním podniku leto ního ãeského ampionátu. Tûmito vavfiíny se zatím mûïe chlubit závodník, jenï jinak fárá a stará se o dûlní lokomotivy na úseku ZD 24 Dolu Paskov. Pavel Kobûrsk (44) z Tûrlicka je spolujezdec navigátor fiidiãe Dalibora Slivky ve sprint rally....to jsou, Francku, v televizi jenom samé radary a rakety a já mám takovou jednu doma. Oãi má jako radary a po obchodech lítá jako raketa... Kresba: V. Novák SOUTùÎ HORNÍKA Hra o tfii stokoruny Smrtka s chlapcem ze soutûïní fotografie ã. 17 pfiedstavujícího na ma karním bále éfa na í nejsilnûj- í opoziãní stany Jifiího Paroubka byla dobrou inspirací k vtipn m textûm. Odmûnu v podobû stokoruny si v ak mohou odnést pouze tfii autofii, jejichï texty vybrala na e komise. Vûfiíme, Ïe se po jejich pfieãtení na va ich tváfiích objeví úsmûv. Odmûnu si v redakci mohou vyzvednout: Jolana Kremerová z Horní Suché, Josef kyvara z Karviné a Kvûtoslava Franková z Ostravy. SoutûÏní foto ã. 17 Tak, pfiíteli, je tû foto zprava a zleva a jdeme na to má to za pár!! (jk) Co blbne, já je tû nejsem dûchodce! (j ) AÏ vyrostu a dostuduju, stanu se ministrem zdravotnictví a toto bude mûj tiskov mluvãí! (kf) Závodniãce oféruje Dalibor Slivka, zatímco Pavel Kobûrsk naviguje. Zájem o motorismus mû drïí cel Ïivot. Rally jezdíme devát m rokem, i kdyï, pravda, jistou dobu jsme byli mimo hru. Teì ve Vy kovû s tím tfietím místem, to byl comeback, fiekl havífi, závodník. Jejich specialitou je sprint rally krat í tratû do 90 kilometrû rychlostních zkou ek. Mají upravenou kodu Fabii tfiídy A5 (do 1400 ccm). Nefiídím, ãtu noty, jak tomu fiíkáme. Strach nemám. Pfii závodech je ale rozhodnû více adrenalinu, neï na na ich normálních silnicích. Tam jsem slu n ofér, nechal ÚdrÏbáfi dûlních ma in na ZD 24 z Dolu Paskov je ve volnu závodník. se sly et Kobiersk. Odfáráno má více neï dvakrát tolik, co odzávodûno. Vûnovat se rally nemûïe jindy, neï ve volnu. A po rozvodu uï mám více ãasu, podotkl. Posádka AMK Tûrlicko Kobûrsk a o rok mlad í podnikatel Slivka netrénuje pr je to víceménû zbyteãné, kaïdá traè je jiná. Její plány po návratu po sedmileté pfiestávce jsou: umístit se na ãele mistrovství âr ve sprint rally a proniknout na mezinárodní závody. Kolegové, ti mi fandí, dodal Kobûrsk. Radek Luk a Jedna z nej posádek sprint rally ve své kategorii v akci na trati. FOTO: Radek Luk a + archiv A opût tady máme zvífiátka, tentokrát pofiádného macka. Na soutûïní fotografii ã. 18 si na nás pofiádnû otevírá tlamu obrovit hroch. Îe by nám chtûl nûco fiíci, ãi vytknout? Tak to uï necháme na va í fantazii. Neváhejte a pi te. Tfii nejvtipnûj í texty opût odmûníme po stokorunû. Uzávûrka je 5. kvûtna 2008. Odpovûdi posílejte po tou na adresu redakce: T deník Horník, Proke ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. ãíslo: 596 113 648, SoutûÏní fotografie ã. 18 nebo e-mailem: renata.pavlikova@okd.cz. Zaslan text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na tel. ãísle 732 829 149, nejpozdûji v ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v hra propadá. Jména v hercû soutûïní fotografie ã. 18 zvefiejníme v dal ím ãísle novin. JAK TO VIDÍ STRYK LOJZEK Jak zme li tour de knajpa Pfii el sem v pondûli Na Upadnicu a chlopi hned do mnû: Tak co, Lojzek? Jak bylo? PfieÏil si to? Ja stary vul sem totiï v patek odjel za synkem do Prahy. Na el tam robotu a bo je tam furt sam, tuï se mu aji styska. Tak mi volal: Tato, pfiijeìte z mamu, zajdem se podivaè na korunovaãni klenoty. Mafia mû s tym napadem poslala do dupy, bo co tam budû kajsik pût a vice hodin ãekaè, a tak sem aspoà ukecal svojiho druheho synka. Tyn studoval historiu, tuï sem ho na to navnadil. A aji na to, Ïe v ecko platim ja a jeho star i bracha. Kivnul, tuï zme v patek vyrazili do matiãki Prahy. Jeli zme autem, bo tyn star i ho tu nûchal, aï mu ho pfiezuju na leto. Pfiemy lali zme, esli pojedûme vrchem pfies Hradec ãi spodkem pfies Brno. Kaj budû mià kamionuv. Vyhralo Brno, ale rozhodla vy i moc a moja blbosè, bo sem se pfii OlomuÀcu patnû zafiadil a skoàãil na vypadovce do Hradca. A myslim, Ïe za mnû kdosik rozhodnul spravnû, bo aï na male zadrhele v Hradcu zme mûli volnu cestu aï do Prahy. Hned jak zme zaparkovali, li zme, jak indi, niï do hospody. Taka moderni hospoda na zastavce metra, kera pfiipomina nadraïni halu a menuje se Kobyla! Ale pivo, chlopi, jak kfien! PlzeÀ za tfiicet a pûna na ni taka, Ïe pûtikaãka nûpropadla. Fakt! Hned sem mûl v sobû tyry kuski a li zme dom. Lahvaãe z Ostravarem, kere sem se vez z domu, zustaly v lednici! pravil sem. V sobotu po obidû zme vyrazili, jak zme se pfiedtym slibili, na tour de knajpa. Vylezli zme na Hrad, abysme se kukli, kaj budûme v nedûlu staè tu frontu, a potym to zaãalo. Dole v Nerudovce zme zapadli ku Kocourovi. Tam do nas spadly dvû plznû enem to zasyãelo, a li zme dali. Kaj? No pfieci za Hrabalem ku Zlatemu tygrovi! pravil tyn na PraÏak. Tam zme dali po tyry kuski skvûle plznû a bo nam vyhladlo, tak kaïdy dvû porce ìabelskich toustuv. A to bylo to prave, bo na nas pfii la druha faza ÏiÏnû. Kaj vãil? pravil muj mlad- i synek, co se v Praze moc nûvyzna a bez nas by tam bludil e ãe vãil. S tym star im zme na sebe kukli a jednym hlasem zopakovali slova inspektora Ledvinky z filmu Adéla je tû neveãefiela: No pfieci tam, kaj ten v ãepní to pívo pfiímo hejãká!! Mlad i pochopil: Ku PinkasÛm, ni!?! Správnû! Tu tam byly zas tyry kuski. Bo se uï fiádnû Èmilo a pulnoc klepala na dvefie, smûtali zme na metro. KdyÏ zme z nûho vystupovali, museli zme se jeden druhého pevno drïeè, aby nas to nûvcuclo e ãe do té Kobyly, ale ustali zme to, a li dom. Po lechke veãefii zme se popfiali dobru noc a nastavili budiky, bo jeden bysme nûsly eli, na est rano. Ja sem usnul kdyï sem e ãe mûl jednu nohu v luftû... K dal imu vypravjaàu sem se uï nûdostal, bo zaãinal pfienos fotbala Brno Banik a e ãe chtûl slovo Erìa: To krabe chlop v kuchyni kobzole, dyï pfiidû jeho kamo a pta se:,jak to, Ïe krábe brambory? Kde má Ïenu?,Ále, leïí v pokoji. Kamo kuknû do izby a zdûsi se:,vïdyè tam leïí s chlapem!,a kruci! To musím do sklepa! Mám málo brambor! Fajne, ni?!? TuÏ zdafi buh a pfii tû o tym, jak sem stal frontu na korunu. Va Lojzek

6 Po ichtû OKD podporuje 30. dubna 2008 Den Zemû se poprvé konal na Landeku Dûti ze kolky pálova v Pfiívoze u dûlního vláãku olepeného hnutím Brontosaurus. EkologÛm areál achty nevadil, berou ho za obnovenou památku OSTRAVA Poprvé na pûdû Hornického muzea OKD a Landek parku se konal ve ãtvrtek 24. dubna oficiální program oslav Dne Zemû. Jedním z lidí, ktefií na tom mají svûj podíl, je i referentka zdej ího marketingu Katka Kotasová. Vzhledem k zamûfiení této akce nechala ve skfiíni kamizolu z hornického mundûru, pohybovala se ve sportovním odûvu a v ekologickém duchu na bicyklu. Na la si ãas i na Horník. Má v Ostravû Den Zemû historii? Mûsto Ostrava se do kampanû Dne Zemû vlastnû zapojilo uï roku 1991, takïe dnes máme 17. roãník. Magistrát vybral pro leto ní rok tfii místa konání. V úter 22. dubna se to uskuteãnilo v Porubû, ve stfiedu Stánky pod vûïí Dolu Anselm. Katka Kotasová na Dni Zemû. 23. dubna v Zábfiehu, a tady na Landeku je to poslední akce. Na Dni Zemû se úãastní vût inou neziskové organizace, nûkteré mají co do ãinûní s ekologickou v chovou a vûbec s Ïivotním prostfiedím. Proã je to letos právû na Landeku? Oficiální Den Zemû je 22. dubna a my jsme si to spoleãnû s ostatními organizátory rozdûlili právû na Porubu, Zábfieh a Landek. Já jsem si vybrala dne ek, protoïe to je nejhezãí poãasí! A proã na Landeku? No to je úplnû jasné, Landek jako Národní pfiírodní památka je ideální a je v podstatû jedna z mála tady v Ostravû. Já jsem o to usilovala uï nûkolik let, aby se to konalo u nás. TakÏe se to koneãnû podafiilo. Co zde má hornické muzeum? Pfiedev ím je to urãitû místo konání a prezentace vûbec. V rámci aktivit ke Dni Zemû máme k dispozici expozici báàského záchranáfiství i dûlní expozici. Ve vile jsme umoïnili pfiedná ky a filmovou projekci. VÛbec tím, Ïe Hornické muzeum OKD poskytlo prostory, tak se vlastnû samo prezentuje, a to nejen mezi kolami, které v rámci programu pfiicházejí. Prozradíte, jaké byly pfiípravy? My jsme se do v bûrového fiízení Dne Zemû pfiihlásili uï v listopadu loàského roku a nûkdy v lednu jsme byli z ostravského magistrátu obeznámeni, Ïe jsme jako jedni ze tfií míst konání úspû ní. TakÏe od té doby se tomu naplno vûnujeme. Shánûli jsme organizace, které se tady budou prezentovat, jejich aktivity, dûlaly se s nimi smlouvy a opomenout nesmím ani propagace, která nám trvala asi mûsíc. Nevadí ekologûm b t na achtû? To vûbec ne! Oni totiï ten areál neberou dneska jako achtu, ale jako nûjakou rekonverzovanou oblast, která uï v podstatû ekologicky rekultivovaná je. PovaÏují to za propojení technická památka muzeum a Národní pfiírodní památka Landek. KdyÏ jsme s nimi v únoru absolvovali první schûzku, byli tím v ichni nad eni. VÏdyÈ z univerzity udûlali i ekologickou v stavu v fietízkov ch atnách Pfiipravili: Radek Luk a, Pavla Fulneãková. Andrea Holeãková, Tomá Crha. FOTO: Radek Luk a Îáci ãistili park i potok KARVINÁ Na dvû stovky dûtí kol U Lesa, Borovského a Stanice mlad ch pfiírodovûdcû uklízely 22. dubna lesopark Dubina v Karviné- Mizerovû (foto ãíslo 1). Akci v rámci Dne Zemû uspofiádalo sdruïení Zdravé mûsto, které úzce spolupracuje s OKD a Nadací Landek. PfiestoÏe v potoce dûti raky vidûly, ulovit se jim Ïádného z nich nepovedlo. Zato alespoà na krátkou chvilku vylovily Ïivou zlatou rybku (foto ãíslo 2). Po vyslovení sv ch pfiání ji opût pustily na svobodu. Splní jim jejich prosby? TEXT A FOTO: Edmund Kijonka Dfievûné br le v rukou star ch havífiû, prûvodcû, také to bylo na Landeku k vidûní. Zábava a pouãení pro dûti i dospûlé OSTRAVA Petfikovick kopec Landek pamatuje od dob uhlím se ohfiívajících lovcû mamutû leccos. Ale ekologická kampaà spojená s oslavami Dne Zemû, ta tady byla poprvé! Ve ãtvrtek 25. dubna oïil cel areál tak, Ïe stafií horníci v rolích prûvodcû Hornického muzea OKD valili oãi. Aj dfievûné bryle tu maju komentovali dva z prûvodcû v montérkách prohlíïející si stánky, jeï vyrostly mezi harendou U Barborky, objektem fietízkov ch aten a hlavní budovou Dolu Anselm s tûïní vûïí. Stánky patfiily v tvarníkûm, fiezbáfiûm a kováfiûm, ekologick m ãi zdrav m spolkûm a aktivitám, byly zde také ty nauãné napfiíklad o vodû ãi chemii okolo nás. Zatímco hnutí Brontosaurus polepilo pfied klecí do fárací expozice dûlní vláãek sv mi prospekty, tudáci z Ostravské univerzity byli je tû troufalej í. V fietízkov ch atnách uspofiádali v stavu na téma lesû. Dal í osvûtu dûlali ochránci pfiírody u modelu mamuta uãili dûti sázet rostliny. Jak se Ïilo indiánûm, ukázal Kmenov svaz Dakota, a to vãetnû lukostfielby. Znaãnû úspû n pak byl odpadov kabaret zamûstnancû OZO. Dva popeláfii a jejich kolegynû zahráli a zazpívali o zlém obrovi Ïijícím v nitru skládky. Nedáme mu anci, kdyï budeme tfiídit odpadky! vysvûtlovali smysl svého poãínání. Dospûlí i dûti se tak na Landeku mohli dovûdût, jak se chovat etrnû k pfiírodû okolo sebe a k celé planetû. O co jde a proã? Idea Dne Zemû se zrodila na pfielomu 60. a 70. let minulého století v San Francisku v USA. Aktivista John McConnel vyhlásil vznik mezinárodního Dne Zemû. Datum bylo zvoleno 22. dubna pr je spojeno s jarní rovnodenností, Den Zemû je ekologická záleïitost s cílem zv it energetickou úãinnost, recyklovat odpady a hledat ãisté, obnovitelné zdroje energie. OSN tento svátek uznala roku 1971. V ãesk ch pomûrech se slaví od 90. let minulého století. Letos se pfiedpokládá, Ïe se do oslav zapojí na celém svûtû pak více neï pûl miliardy lidí! Náplní Dne Zemû b vá spoleãné ãi tûní pfiírody a vodních tokû, v sadby stromû, v lety (ne auty!), koncerty, pfiedná ky, konference, happeningy, ekojarmarky V stava v fietízkov ch atnách.

30. dubna 2008 Panoráma Po ichtû 7 Festival TUR 2008 se louãil s Ostravou OSTRAVA (uzi, aho) Kdysi ãerná, teì rozkvetlá! Tak sm leli organizátofii o dûji ti V. roãníku filmového festivalu o trvale udrïitelném rozvoji TUR Ostrava 2008. Akce pod patronací spoleãnosti OKD byla urãena zejména ÏákÛm základních a stfiedních kol. Probíhala od pondûlí 21. dubna do ãtvrtka 24. dubna a v pátek 25. se v hotelu Imperial konalo slavnostní zakonãení, kde pfiedávali ceny nejlep ím filmûm. Tu hlavní za Divoãinu zamrznoutou v ãase pfievzal kameraman Tomá Hulík. Pfiehlídku filmû podpofiila také spoleãnost OKD. Promítalo se témûfi est desítek snímkû z âeska, Slovenska, Belgie, ale také Keni, Austrálie ãi USA. Jednotlivé dny byly tematicky zamûfieny. Diváci mohli vidût filmy o ochranû Ïivotního prostfiedí, Ïivotû ve mûstech, vodních zdrojích, o komunálních odpadech. Bohat byl i doprovodn program. Na festivalu vystoupila fiada odborníkû, napfiíklad lékafika specialistka árka Andûlová (pfiedná ející o poruchách pfiíjmu potravy), zoolog a v tvarník Leopold Kunc, plastick chirurg Otakar Lucák, Pfiemysl JaroÀ z âeského rybáfiského svazu ãi horolezec Leopold Sulovsk, kter loni vystoupil na proslulou K2. Novinkou v leto ním roãníku Pohled do publika v hotelu Imperial pfii vyhla ování festivalov ch cen. FOTO (2): Bohuslav Krzyzanek byla v tvarná soutûï pro dûti z ostravsk ch kol na téma Místo, které mám nejradûji. Porota hodnotila podle nûkolika kritérií. Pfiedev ím jak snímek doká- Ïe diváky ovlivnit, pfiispût k enviromentální v chovû, jak je schopen promítnout se do bûïného Ïivota. V neposlední fiadû se dívala i na kvalitu zpracování a vûdeckost. Festival zaznamenal u publika pozitivní ohlasy, uï nyní se proto mûïeme tû it na dal í roãník. A proã se pofiadatelé rozhodli, Ïe se festival bude konat právû v Ostravû? Ostrava byla ãerná, nyní rozkvétá. Proto je mûsto symbolem trvale udrïitelného rozvoje, fiekl pfiedseda poroty Zdenûk Karel Filip. Hornické spolky v Rudolfovû Nominovat uchazeãe o cenu âesk permon mûïe právnická ãi fyzická osoba RUDOLFOV (uzi) Nûkdej í královské mûsto Rudolfov u âesk ch Budûjovic 27. bfiezna hostilo pravidelnou schûzku zástupcû hornick ch spolkû zab vajících se profesními tradicemi na na em území. Jedním ze stûïejních bodû bylo hlasování a odsouhlasení nového názvu spoleãné organizace SdruÏení hornick ch a hutnick ch spolkû âeské republiky. Úvod patfiil hostu, vedoucí odboru kolství, kultury a sportu mosteckého magistrátu Jaroslavû Boudové. Tedy zástupkyni radnice, která chystá XII. setkání hornick ch mûst a obcí. V této souvislosti se dosti diskutovalo nad Promítalo se také ve v stavní vile na Landeku. Kameraman Hulík s hlavní cenou. patronací a udílením ãestné ceny âesk permon, která má právû v Rudolfovû svûj poãátek, pfiiblíïil Miroslav Èastn, éf Obvodního báàského úfiadu v Pfiíbrami a ãlen Spolku pfiíbramsk ch horníkû a hutníkû, kter jednání fiídil. Co se permona t ãe, nominovat uchazeãe o cenu mûïe kterákoliv právnická ãi fyzická osoba pûsobící v tuzemsku. Kategorií je pût hornick folklór, technická památka, nejvût í poãin, celo- Ïivotní dílo a mimofiádná cena za zásluhy o hornické tradice, fiekl Èastn. Nominace lze zasílat na internet cech@cechpbh.cz, volba Ocenûné snímky âestné uznání: Necháme to osudu (Tereza Brádová, âr) Roprávanie stromov (Juraj Dobi, SR) FOTO: Radek Luk a Cena mezinárodní poroty: Úfiedník a jeho velká dobrodruïství (Vítûzslav Ure, âr) Cena hejtmana Moravskoslezského kraje: Mwanengubské mlhy (FR) Cena ministra prûmyslu a obchodu: Ta na e povaha ãeská: Jizvy zûstávají aneb Promûny na eho pohraniãí (Jan Veãefia, Václav Bûlohlav, âr) Cena ministra Ïivotního prostfiedí: PfieÏili ve slumech (KeÀa) Hlavní cena festivalu Cena primátora mûsta Ostravy-Grand Prix: Vysoké Tatry: Divoãina zamrznutá v ãase (Pavol Barabá, SR) se uskuteãní pod patronací Hornické sekce Památkové komory 12. kvûtna na zasedání hornického konsilia v Pfiíbrami. Hornická sekce Památkové komory ostatnû pfii la o správu symbolû a atributû setkávání hornick ch mûst a obci. Byla tam velmi kritická a tvûrãí debata. Drtivá vût ina pfiítomn ch se vyslovila pro jejich pfievzetí Sdru- Ïením hornick ch spolkû, informovali pofiadatelé. Rudolfovská schûzka uctila minutou ticha i památku Jifiího Majera, historika montanisty a b valého vedoucího hornického oddûlení Národního technického muzea v Praze. Kdy a kde se dají v OKD koupit akcie Místa Pracovní doba 30. 4. 1. 5. 2. 5. 5. 5. Správa OKD (Proke ovo nám.) 8.00-14.00 DÛl âsm závod Sever 6.00-15.30 DÛl Karviná závod âsa 6.00-15.30 DÛl Karviná závod Lazy 6.00-15.30 DÛl Darkov závod 2 - Darkov 6.00-15.30 DÛl Paskov závod Stafiíã 6.00-15.30 DÛl Paskov Chlebovice 6.00-15.30 Akcie je moïné koupit také ve v ech poboãkách âsob a ve vût ích poboãkách âeské spofiitelny. TIPY HORNÍKA âarodûjnice frãí HAVÍ OV, OSTRAVA Slety ãarodûjnic frãí. Ve ãtvrtek 1. kvûtna budou mít dostaveníãko v Hornickém muzeu OKD pod Landekem. UÏ ve stfiedu 30. dubna se budou bavit ve stfiedisku volného ãasu Asterix na ul. Na NábfieÏí v Havífiovû. Gracia podvaadvacáté ORLOVÁ Ve sportovním duchu oslaví 1. máj v Orlové. Na 10.00 je naplánováno v DKMO slavnostní zahájení 22. roãníku Mezinárodního cyklistického závodu Ïen Gracia 2008. První etapa ãtyfidenní akce bude odstartována ve 12.00. Závûreãná etapa po Orlové a okolí je pfiipravena na nedûli 4. kvûtna od 11.00, slavnostní vyhlá ení vítûzû se uskuteãní po 14. hodinû. Máj nad Olzou KARVINÁ Dne 1. kvûtna startuje uï tradiãní karvinsk festival Máj nad Olzou. Ve 13.30 se v areálu Lázní Darkov pfiedstaví velk hornick dechov orchestr Májovák. Od 15.30 pfiedvede folklorní soubor B dowianie jak se staví ve Slezsku májka. Na nedûli 4. kvûtna jsou pfiipraveny koncerty pûveckého sboru Hejna Echo MS PZKO Karviná-Fry tát (14.00) a folklorního souboru Odra TJ Ostrava-Vítkovice (15.30). Za vûní benzinu OSTRAVA UÏ podeváté se bude na ostravském v stavi ti âerná louka konat ve dnech 2. 4. kvûtna prestiïní autosalon a navíc v stava motocyklû a tuningu WEVI Showcars City. Den fiemesel HAVÍ OV Dne 1. kvûtna v dobû od 9 do 17 hodin se bude konat slavnostní zahájení leto ní sezony v unikátním havífiovském muzeu Kotulova dfievûnka. Náv tûvníci uvidí zpracování vlny a lnu, tkaní na stavu, pfiedení na kolovrátku, ruãní v robu OSTRAVA (bk) Dokázali byste si pfiedstavit fungování dolu bez elektfiiny? A pfiece byla doba, kdy elektrick proud nebyl k mání na povrchu, natoï pak v podzemí. Pfiechod od páry k elektfiinû probíhal v ostravsko-karvinském revíru od 80. let 19. století do konce 20. let Obálka nové knihy. FOTO: archiv provazû a dfievûn ch loutek, práci indeláfie, metlafie, ko íkáfiky a perníkáfiky. Májové slavnosti HAVÍ OV Velkou lidovou veselicí pfiivítají 1. kvûten obãané Havífiova. Májové slavnosti na námûstí Republiky zaãínají ve 13 hodin. Stafiíã vãera a dnes STA Íâ Stafiíã vãera a dnes to je název v stavy, která pfiibliïuje historii a souãasnost této hornické obce. Expozice bude ke zhlédnutí v Kulturním domu v pátek 2. 5. od 16 do 18 hod., v sobotu 3. 5. od 14 do 18 a v nedûli 4. kvûtna od 9 do 15 hodin. Reje na ko Èatech FR DEK-MÍSTEK Krásné ãarodûjky a ãarodûje zve ve stfiedu 30. dubna ve 20.00 na jednu z nejpopulárnûj ích taneãních akcí âarodûjn veãer i Národní dûm ve Fr dku- Místku. Rejdûní v patfiiãném odûní se protáhne hodinu pfies pûlnoc. Nedûle plná aerobiku HAVÍ OV Program pln hudby a pohybu chystá na nedûli 4. kvûtna do Mûstské sportovní haly Slavie v Havífiovû skupina Maniak Aerobik Ivany KoÏmínové. Bûhem vystoupení se pfiedstaví dûti od 4 let aï po mistrynû âr Aerobic Team Show 2008 a finalistû MR fitness t mû 2008. Zaãátek od 16.00 hodin. Slavnostní koncert KARVINÁ Slavnostní koncert ÏákÛ karvinské Základní umûlecké koly se koná v úter 6. kvûtna od 17.30 v sále Mûstského domu kultury v Karviné. Pfiedstaví se sólisté, komorní soubory i orchestry. Co dovedou na e ruce ORLOVÁ Ve stfiedu 30. 4. od 17.00 hodin bude v pfiedná kovém sále Mûstské knihovny v Orlové probíhat malá kreativní dílna Marie Nieçové pod heslem Co dovedou na e ruce patchwork. Dovíte se, jak na to... DobrodruÏství elektrizace dolû OKR století minulého a vyïádal si velké úsilí vûdcû a technikû, ktefií tento nov fenomén dokázali zapfiáhnout do sluïeb horníkû a pfiinutit ho, aby jim usnadnil jejich tûïkou práci. Právû toto dnes málo známé období popisuje ojedinûlá kniha Karolíny a Rudolfa GrymÛ Poãátky elektrizace ostravsko-karvinsk ch dolû, kterou vydalo v tûchto dnech ostravské nakladatelství Montanex. Na 111 stránkách najdete nejen vyãerpávající informace o zavádûní elektfiiny na jednotliv ch achtách OKR, ale také detailní popisy strojû, vedení, dostupn ch dat a historick ch souvislostí. Text doplàuje nûkolik desítek unikátních dobov ch fotografií a schémat kabelov ch i voln ch rozvodû mezi závody, vãetnû dûlních elektráren a koksoven. Publikace, která spatfiila svûtlo svûta díky finanãní podpofie Nadace Landek, bude v prodeji v knihkupectvích Librex v Ostravû a Karviné.

8 Po ichtû Zábava K ÍÎOVKA O KNIHU PRO ZASMÁNÍ 30. dubna 2008 Tajenka: Walther: Quod volunt homines, se bene velle putant. Lidé si myslí, Ïe co si pfiejí... (dokonãení v tajence) Náv tûvník Protiklad Pres ímsk mi ãísly 99 Pacholek na statku Holt Metropole ÁzerbajdÏánu Lidové pfiitakání Zrak Hle Prudké napadení Lazebník Zkratka Investiãní banky Komerãní televize Slovensky pamlsek Primát Navlhãit vodou Americká vaãice Obyvatel ãásti Nûmecka Travnatá plocha Záhada Bûloveská kyselka Slovensky jiná Zkratka tlaku krve Pulz Západoslovenské mûsto Sluch Mûsto na Moravû Slovensky jestliïe Starofiímsk pozdrav Îádat Údolí (zastarale) Pilina Tisková agentura Keni (zkr.) Italské mûsto Vzorek základního mûfiidla Lesní plod TAJENKA kûdce obilí Obilí seté na podzim Biblická hora Obnovení Nejinak Tajenka: Seneca mlad í: Aliena vitia in oculis habemus, a tergo nostra sunt. Cizí vady máme pfied oãima, vlastní za zády. PomÛcky: KNA, MAV Autor: Franti ek Krejãa Na vylosovaného lu titele ãeká za správné fie ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu titelû minulé kfiíïovky byl vylosován Rostislav Glac z Ostravy-Poruby. Prosíme v herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: hornik@okd.cz. HOROSKOP Beran 21. 3. 20. 4. NepodceÀujte Ïádnou, ani docela malou pfiekáïku. PÛjde o nûco, co by se bûhem krátké doby mohlo zmûnit ve velk problém. Udûláte jen dobfie, kdyï se poradíte s pfiáteli a popfiípadû je poïádáte i o pomoc. Uvidíte, Ïe vám rádi vyjdou vstfiíc. Nepou tûjte se ani do Ïádn ch finanãních transakcí, nic nevydûláte, ba dokonce byste mohli i prodûlat! Rak 22. 6. 22. 7. V pfií tích dnech vás ãeká men í poráïka nebo neúspûch. NepÛjde v ak o nic katastrofického, proto neupadejte na mysli. Je to pro kaïdého. Na své okolí udûláte dojem právû tím, Ïe zûstanete nad vûcí a pûjdete dál za sv m cílem, jako by se nic nestalo. Pokusí se s vámi flirtovat opaãné pohlaví. Zadaní se v ak mûjte skuteãnû na pozoru! Váhy 24. 9. 23. 10. Podafií se vám vskutku krkolomn kousek, kter v ak bude korunován velk m úspûchem v podobû neãekaného pfiílivu vût í ãástky penûz na va e konto. Ti, ktefií vás z poãinu zrazovali, budou jen zírat. Naskytne se vám moïnost zmûnit zamûstnání, dobfie si v ak zjistûte, jaké by byly pracovní a platební podmínky. Nic se nemá uspûchat. Kozoroh 22. 12. 20. 1. Urãitá nestálost a nejistota jsou dûsledkem postavení planet. Vyhnûte se jednání s lidmi, o kter ch víte, Ïe pfiekypují sebevûdomím. V tûchto dnech na nû nemáte a snadno vás pfiemluví a donutí k nûãemu, na co mûïete karedû doplatit. Jedním promy len m krokem se zalíbíte sv m nadfiízen m. Mohli by se ukázat a nabídnout vám lep í práci. Pobízet Inic. bulh. dramatika Veliãkova Sloní piãák Slitina mûdi a zinku Kterak Zkratka voltampéru Znaãka ceru Smûs písku cementu a vody Styk dvou ploch B k 21. 4. 21. 5. Va i budoucnost v nejbliï ích dnech ovlivní náhodné setkání s osobou, kterou potkáte na nûjaké vût í spoleãenské akci. Neodmítejte proto Ïádné pozvání, mohli byste propásnout Ïivotní pfiíleïitost. Problémy by vám mohl dûlat pouze Ïárliv partner, ale stûjte si za sv m. Ve sportu nepfieceàujte své síly, doby rekonvalescence by mohla b t hodnû dlouhá. Lev 23. 7. 23. 8. KroÈte svoji patnou náladu, rozhodnû si nevylívejte zlost na lidech ze svého nejbliï ího okolí. Ani se totiï nenadûjete a v ichni se k vám otoãí zády a vám dá pak velkou práci naklonit si je znovu na svou stranu. Hlídat byste si mûli svûj rodinn rozpoãet. PoÏadavky dûtí a partnera jsou pfiíli vysoké a v souãasnosti by znamenaly pohromu! tír 24. 10. 22. 11. Zkuste se po vût inu dne usmívat a brát vûci s nadhledem. V znamnû vám to usnadní jednání s lidmi, které uvidíte poprvé v Ïivotû, a záleïí na tom, jak na nû udûláte dojem. Potû í vás dopis od pfiítele nebo pfiíbuzn ch. ZáleÏitost, která vám leïí v hlavû, se zfiejmû vyfie í sama, aniï byste se museli mimofiádnû snaïit. Pozor na osobu vtírající se do va í pfiíznû. Vodnáfi 21. 1. 19. 2. V práci dojde ke sporu, jehoï dûsledky by mohly dopadnout i na vás. Tentokráte s tím, Ïe se nûkde schováte a poãkáte, neï se situace uklidní, poãítat nemûïete. Na tûstí vás nezklame intuice a udûláte pfiesnû to, co se od vás oãekává. Domácí boufiku vyvolá nevhodná poznámka nûkterého z pfiíbuzn ch ãi znám ch. Budete muset citlivû uklidnit partnera. Zn.elektrospotfiebiãÛ Slovensky zvûfi Znaãka hliníku Jméno spisovatele Pavla TotoÏná zvífiata Inic. orient. Hrozného od 30. dubna do 7. kvûtna 2008 BlíÏenci 22. 5. 21. 6. Zmûny ve firmû vám koneãnû otevírají prostor, abyste se mohli dostateãnû prosadit. Seberte v echny své síly. Pfiipravujete si totiï odrazov mûstek pro svou budoucí kariéru. Dlouh rozhovor vás ãeká s partnerem, kter se na vás obrátí se sv mi osobními nebo zdravotními problémy. Vyslechnûte jej a utû - te dobr m slovem nebo radou. Panna 24. 8. 23. 9. Nové problémy budete fie it hned a dûslednû. Nepolevíte, dokud nezískáte jistotu, Ïe bude po va em. Diplomatick talent plnû prokáïete pfii jednání s úfiady. Oceníte zmûnu postoje pfiíbuzn ch, ktefií vám jiï del í dobu pili krev. DÛraznû si pohovofiíte s kolegou, kter vám jiï del í dobu leze pûknû na nervy sv mi ironick mi poznámkami. Stfielec 23. 11. 21. 12. Silnû ovlivnûni mûsícem lásky zaútoãíte na city idolu, o kterém sníte uï del í dobu. Nedáte-li se odradit prvními neúspûchy, pfiedpovídají vám planety spoustu vzru ujících okamïikû. Velmi pozorní musíte b t v práci. Hrozí vám, Ïe udûláte vût í chybu a znelíbíte se tak éfovi. Nûjakou boudu na vás chystají pfiíbuzní, se kter m se nemáte moc v lásce. Ryby 20. 2. 20. 3. Zaskoãí vás krok kolegy nebo pfiítele, kter je tû do minulého t dne tvrdil, Ïe udûlá prav opak. Berte to jako ponauãení, Ïe se máte spoléhat jen sám na sebe. Hvûzdy vám pfiejí, mûïete si dovolit mírnû riskovat. Podmínkou úspûchu je zachování si chladné hlavy a rozváïnost. Pokud jste mûli spor s partnerem, urãitû najdete zpûsob, jak si ho rychle udobfiit. Já jsem horník a rád bych znal svoji budoucnost. Chci vûdût, v kolika letech pûjdu do dûchodu. KRESLIL: Ludûk ZdraÏil Skot se oïení a jede se svou vyvolenou vlakem domû. V kupé vytáhne tabulku ãokolády. Odlomí dva kousky, jeden dá své Ïenû a druh sní sám. Potom ãokoládu zase peãlivû zabalí a schová. Proã ji schovává, drah? ptá se novomanïelka. Snad budeme mít taky dûti? podiví se Skot. SUDOKU NÁ RECEPT Vepfiové plátky na smetanû Potfiebujeme: 4 vepfiové plátky z k ty, 20 g hladké mouky, 30 g oleje, 1 cibuli, mletou sladkou papriku, sûl, v var, 200 g sterilovaného leãa, 200 ml smetany (12 % tuku). Vepfiové plátky po obvodu nûkolikrát mûlce nafiízneme, naklepeme, obalíme po obou stranách v mouce a opeãeme po obou stranách na Faráfi kázal, Ïe spása je zadarmo jako voda. A potom se vybíralo. Jeden vûfiící se podivil: VÏdyÈ jste, otãe, fiíkal, Ïe spása je zadarmo jako voda? Tak, tak, mil synu, jako voda. Jenom za to potrubí musí kaïd platit. JAK LU TIT SUDOKU: KaÏd fiádek, sloupec a kaïd ãtverec (3x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9. SPRÁVNÉ VYLU TùNÍ: pánvi na oleji. Plátky vyjmeme, na oleji zpûníme drobnû nakrájenou cibuli, poprá íme mletou paprikou, po zpûnûní zalijeme trochou v varu a za stálého míchání uvedeme do varu. Pfiidáme zpût fiízky, leão, sûl a dusíme pod poklicí, aï maso zmûkne. ízky vyjmeme, do Èávy vmícháme smetanu rozkvedlanou se zbylou moukou a za stálého míchání krátce povafiíme. ízky prohfiejeme v omáãce a podáváme s bramborov m knedlíkem. V ROKY HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ Kdo ze sebe dûlá ovci, toho seïere vlk. Italské pfiísloví SnaÏme se kaïdého následujícího dne lépe uïíti neï pfiede lého, pokud jsme na cestû. KdyÏ pak dojdeme konce, oddávejme se vyrovnané radosti. Epikuros Pohodln Ïivot a lehko získané poïitky nepfiiná ejí tûlu prospûch. Sokratés âlovûk udûlá hodnû, aby ho milovali, a v echno, aby mu závidûli. Twain Lépe litovat, Ïe jsme nûco zaïili, neï litovat, Ïe jsme nezaïili. Boccaccio Zuby nehty si chraàme záïitky z Ïivotních rozko í, o nûï nás postupnû pfiipravuje ná vûk. M. de Montaigne Zbabûlost je, kdyï víme, co máme ãiniti, a neãiníme to. Konfucius Netas mne bez dûvodu a nezastrkuj mne beze cti! Nápis na star ch panûlsk ch d kách Nikomu nemáme závidût, neboè dobfií lidé si závisti nezaslouïí a zlí tím více sami sobû kodí, ãím více jim tûstí pfieje. Epikuros Ze zemû ke hvûzdám nevede vy lapaná cesta. Seneca

30. dubna 2008 Servis 9 Boufilivé a odváïné promûny Karoliny Bûhem 10 let by na území b valého dolu a koksovny mûlo vyrûst nové centrum Ostravy OSTRAVA Druhé centrum Ostravy s moderní aï futuristickou architekturou, místo pro práci, bydlení, vzdûlávání, zábavu, odpoãinek. To se rodí z prûmyslového areálu leïícího kdysi nejblíïe historickému Tak by mûla podle architektonické studie vypadat Nová Karolina. Velké plány do budoucna V souãasné dobû jsou rekultivaãní práce jiï ve finálním stadiu, ve fázi tzv. postsanaãního monitoringu, kter zahrnuje kontrolu vzorkû z nûkter ch vrtû. Av ak je tû v dobû, kdy byla Karolina plná nákladních aut a bagrû, se pracovalo na návrzích a nápadech pro budoucnost území. Probûhlo nûkolik architektonick ch soutûïí. Z jedné z nich uskuteãnûné pfied esti lety pod taktovkou mezinárodní komise vy ly vítûznû návrhy polsk ch architektû. O rok pozdûji byl v ak jejich projekt zamítnut. Roku 2005 byla vyhlá ena nová soutûï, které se zúãastnilo pouze 10 spoleãností, naproti 90 z doby pfied dvûma lety. Koneãn m vítûzem investorské soutûïe z ãervna 2006 se stala spoleãnost Multidevelopment. Ta se zavázala, Ïe s v stavbou objektû zaãne na jafie tohoto roku. V daje, které hodlá Multidevelopment na svûj projekt vynaloïit, by se mûly pohybovat v rozmezí 12 15 miliard korun. Samotné mûsto Ostrava pak na v stavbu infrastruktury nutné k provozu celého komplexu vyhradí zhruba 900 milionû. Jako první by se mûl na území b valé koksovny objevit supermarket, pozdûji by pak mûly pfiib t i nové byty a dal í. Komplexní v stavba by mûla trvat deset let. Poãítá se s propojením stávajícího centra mûsta na jedné a Dolní oblasti Vítkovic na druhé stranû bulvárem pro pû í, vzniknout má lávka na nádraïí ãi ke stanicím mûstské hromadné dopravy. Samotná nová Karolina je pojata jako kompozice ulic a námûstí okolo historického dvojhalí, jejími dominantami má b t mimo zmínûné lávky i vûï, slavnostní sál, kaple nebo galerie. Zapomínat se pr nebude ani na mûstskou zeleà. Minulost 150 let provozu Jáma Karolina je nejstar í ostravskou achtou. Hloubena byla od roku 1837, a to pûvodnû Moravsko-ostravskou dûlní spoleãností. Tu v ak v roce 1843 vystfiídala rodina RotschildÛ, která se v té dobû mimo jiné stala i vlastníkem Vítkovick ch dolû a hutí. Rotschildové byli zámoïnou rodinou bankéfiû pocházející pûvodnû z Frankfurtu. Rodinn podnik zaloïil Amsel Mayer Rotschild. Jeho pût synû si pak rozdûlilo vliv nad otcov m finanãnick m impériem podle území. O podnikání v Rakousku, jehoï byl v té dobû souãástí i dne - ní Moravskoslezsk kraj, se staral Salomon Rotschild. Ten mimo jiné skoupil i panství Hluãín a ilhefiovice. V rámci rakouské monarchie proslul pfiedev ím jako prûkopník Ïeleznice. Co se na eho kraje t ãe, zasadil se pak právû o rozvoj hornictví. Samotn název jámy a pozdûji i koksovny Karolina byl údajnû inspirován jeho Ïenou Karolinou Sternovou. stfiedu mûsta, Karoliny. Území nûkdej í achty a koksovny nesoucí jméno choti jednoho ze ãlenû v znamné Ïidovské obchodnické rodiny RotschildÛ je neodmyslitelné v historii a bude mít co fiíci i v 21. století. Sloj sama o sobû dosáhla koneãné hloubky 550 metrû a ve srovnání s jin mi moravsko-ostravsk mi achtami byla drïitelkou nûkolika prvenství. Poprvé se zde kupfiíkladu uplatnila vûtrná pec, parní stroj ãi technika vodovzdorného jámového roubení. Ne o v ech jejích premiérách se ale dá hovofiit jako o úspû- ích. V roce 1854 zde do lo poprvé k vût í explozi dûlních plynû, coï si vyïádalo 14 obûtí na Ïivotech. achta Karolina byla také komunikaãnû spojena báàskou dráhou s pozdûji vzniklou koksovnou stejného jména, které po celou dobu své existence dodávala uhlí. Koksovna byla zaloïena roku 1858, a od doby svého vzniku se Pfielom 19. a 20. století, Ostrava zaïívala rozvoj achet a fabrik. v raznû roz ifiovala (ve tfiicát ch letech 20. století jiï obsahovala na 216 pecí). Uhlí se do ní dováïelo lanovkami z rûzn ch tol, mimo Karolinu lo je tû o jámy Tereza, Ida a alamoun. Závod byl urãen k v robû koksu (tedy primárnû paliva a redukãního ãinidla do vysoké pece), obsahoval v ak také briketárnu. Roku 1905 byla pfii koksovnû zfiízena elektrická ústfiedna, která dodávala energii mnoh m achtám v okolí. Provoz koksovny byl zastaven roku 1964, elektrárna byla zru- ena o deset let pozdûji. Dvû z provozních budov se zachovaly dodnes a jsou chránûn mi památkami. Území b valé koksovny Karolina je pro obyvatele Ostravy dobfie známou lokalitou. Pfii pfiejíïdûní Fr dlantsk ch mostû v centru mûsta ji lze jen tûïko pfiehlédnout. Po ukonãení prûmyslové ãinnosti byla tato lokalita dlouhou dobu vyuïívána k jin m úãelûm. Napfi. v 90. letech zde hostovaly lunaparky. V prûmyslové historii na í oblasti je Karolina neodmyslitelná. Nûkdej í prûmyslové území se má zmûnit v nové centrum mûsta. Co s kontaminovan m pozemkem? JiÏ v edesát ch letech bylo jasné, Ïe dlouhodob provoz celého komplexu se v raznû podepsal na Ïivotním prostfiedí a stavu pûdy pfiilehl ch pozemkû. Obrovské mnoïství ãernouhelného dehtu, bezpoãet únikû dal ích látek do horninového prostfiedí a mnoho provozních havárií pfiinutilo jiï pfied nûkolika desetiletími âeskou vodohospodáfiskou inspekci k ãinnosti. V té dobû ov em nûjaká sanace kontaminovaného území v celém jeho rozsahu nepfiipadala pfiíli v úvahu, a tak se Karolina na dlouhé roky stala pouze obrovskou plochou s nevyuïit m potenciálem. Prvními silnûj ími impulzy, které byly podkladem pro pozdûj í ãistku celého areálu, se staly dokumentace o rizicích a kvantifikaci kod, ty byly sepsány bûhem let 1995 1996. Vedle Ekologické smlouvy OKD, která byla právním subjektem správního fiízení âeské inspekce Ïivotního prostfiedí, se rozhodujícími stala také stanoviska Krajské hygienické stanice a Útvaru hlavního architekta. Samotné sanaãní práce sestávaly z fiady konkrétních úkonû. V prvé fiadû bylo nutné odstranit ve keré zbytky staveb a jejich podzemní základy ty byly rozdrceny, tepelnû dekontaminovány a uloïeny na skládky, tzv. mezideponie. Zamezení ífiení pûdní kontaminace se dosáhlo v stavbou podzemních tûsnicích stûn, které ohraniãily oblasti s nejvût ím obsahem dehtu. VytûÏené horniny mûly podobn osud jako zlikvidované stavby byly odvezeny na skládky, tepelnû zpracovány a poté urãeny pro zpûtn závoz. U tûïen ch ploch docházelo k postupnému oddûlování odvod- Àovacími pfiíkopy, pomocí nichï byly ãerpány zneãi tûné vody a následnû dekontaminovány. Po tomto procesu se vody vypou tûly do fieky Ostravice. Dehtové tûleso pod vyuïívanou zástavbou (neboli území oznaãované jako tzv. Areál B) bylo vymezeno podzemním kolektorem a sanováno pomocí vhánûn ch par. Tato technika tzv. propafiování byla pouïita i pfii ãi tûní dehtu z podzemních vod, a u obou pfiípadû putovaly zneãi tûné objekty do dekontaminaãních stanic. O tyto práce se starala spoleãnost OKD, Rekultivace, která byla obãasnû kontrolována âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí. Stránku pfiipravili Tomá Crha a Radek Luk a FOTO: archiv Asanace pozemku b valé koksovny a achty, psal se rok 1999. Karolina pravdûpodobnû v ãasech své nejvût í slávy. Nástup tohoto tisíciletí, dûlaly zde i OKD Rekultivace. V ãlánku zmiàovaná lokalita je ãervenû zv raznûna.

10 Inzerce 30. dubna 2008 JARNÍ ÚVùROVÁ AKCE! nepoïaduje Ïádnou akontaci (zálohu) úroková sazba je pevná, nemûnná schválení do 10 minut v kanceláfii pro zaãínající podnikatelé a podnikatelé s nulov m daàov m pfiiznáním od 20 000 do 400 000 Kã bez ruãitele 70.000 Kã splátka jiï od 1.333 Kã 150.000 Kã splátka jiï od 2.777 Kã 300.000 Kã splátka jiï od 5.444 Kã RPSN jiï od 9,51% JSTE V BANKOVNÍM REGISTRU? NEVADÍ! Va ím fie ením je nebankovní pûjãka. MÛÏete Ïádat i bez partnera. Ostrava, 606 790 691 Karviná, 606 790 697 Orlová, 606 790 683 Havífiov, 606 790 698 Tfiinec, 558, 329 036, 606 790 696 Expresní pûjãky! Matky na MD, dûchodci, zamûstnaní, nezamûstnaní e íme exekuce 602 676 414, 602 644 266 R2/18 R99/18 PŮJČKA NA KLÍČ! Nový zahraniční investor! Rychle, všem i bez příjmů. Řešíme exekuce. I směnka! Nabízím spolupráci + auto + telefon Tel.: 731 129 009, 739 320 273 R101/18 R22/18 R17/18 ZAMùSTNANCÒM OKD ZDARMA PRODEJ Kompresor na 380 V, 2 písty, nádrï 30 l se stfiíkací pistolí. Cena 1500 Kã. Inf. na tel.: 739 201 483. B131/18 Sportovní koãárek, cihlovû- ed, nafukovací kola, v záruce. PÛv. cena 3400 Kã, nyní 2 000 Kã. Inf. na tel.: Karviná 607 144 669. B132/18 Tahací harmoniky, 1 klávesová, 1 knoflíková, 1 varhany. Cena dohodou. Inf. na tel.: 737 840 620. B133/18 SkfiíÀov icí stroj Veritas Rubina, jako nov, dobr stav, 2x 8 programû. Cena dohodou. Inf. na tel.: 604 790 541. B134/18 Smartphone Siemens Sx1, operaãní systém symbian, bluetooth, infraport, fotoaparát s kamerou, pfiehrávání MP3, rádio, pamûèová karta 512 MB, handsfree, autonabíjeãka, 2 baterie, CD hry, Cd programy, obal, krabice, doklady. Cena 3000 Kã. Inf. na tel.: 776 228 983 po 20. hod. B135/18 Sony Ericsson T230 s fotoaparátem. Cena 1200 Kã. Inf. na tel.: 776 228 983 po 20. hod. B136/18 tûàata jork írû bez p. p., oãkovaná, odãervená, nauãená na granulky, kupírované ocásky. Cena 6000 Kã. Informace na tel.: 604 650 108. Poslední maltézsk psík bez p. p. Cena 3500 Kã. K odbûru ihned. B137/18 Sedací soupravu modré barvy, pûkná, nezniãená, snadno pfienosná. Foto na poïádání za lu e- mailem. Cena 2000 Kã. Inf. na tel.: 732 510 703. B138/18 P EHLED AKTUÁLNÍCH V BùROV CH ÍZENÍ, KTERÁ BUDOU ZAHÁJENA V KVùTNU 2008 KOUPù Hodiny pendlovky v jakémkoli stavu, stojací podlahové hodiny. Nabídnûte, pfiijedu. Inf. na tel.: 603 775 296. B139/18 BYTY Koupím byt i zadluïen. Platím hotovû. Cenu respektuji. Inf. na tel.: 775 370 371. B140/18 AUTO-MOTO Pr. automobil Îiguli, obsah 1300 cm 3, po GO plechû, zaveden plyn, STK 9/2008. Cena 5000 Kã. Inf. na tel.: 737 840 620. B141/18 Prodám 4 ks letních pneu zn.: Goodyear 175/60 R14 na discích pro Toyotu Yaris, vzorek 5 7 mm. Cena celkem 3200 Kã. Inf. na tel.: 737 742 022. B142/18 Prodám -Fabiam Ambiente, barva Sahara, 1. majitel, servisováno u koda (naposledy 03/08). V bava: centr. dálkové zamykání, boãní airbagy, autom. klimatizace, ochranné boãní li ty, ABS, el. ovládání pfiedních oken, el. nastavení a vyhfiívání zrcátek, mlhovky, zamykání zpáteãky, autorádio (CD), nastavitelné sedadlo a volant, klimatizovaná pfiihrádka u spolujezdce. Stav tachometru 30 000 km, perfektní stav, jako nové. Cena 215 000 Kã. Inf. na tel.: 775 609 413, 604 609 413. B143/18 Investice strojní (ISTR) samostatná v bûrová fiízení 102, 120, 147, 148, 177 spoleãná v bûrová fiízení Opravy stavební (OSTAV) 65 Opravy strojní (OSTR) samostatná v bûrová fiízení 62, 78, 141, 157, 188, 279, 288, 436, 438, 439 spoleãná v bûrová fiízení

Górnik Nowe szanse i miejsca pracy Na obszarze Dukli powstanie strefa przemys owo-komercyjna DUKLA-RESTRUKTURYZA- DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW CJA Widok walàcej si wie y szybowej zawsze napawa smutkiem. 30 KWIETNIA 2008 ROCZNIK 5 NUMER 18 Koniec kopalni niekoniecznie jednak musi oznaczaç, e na jej obszarze zamrze ycie. Przebudow terenów by ej KWK Dukla na obrze- ach miasta Hawierzowa dziê wewn trznej jednostki organizacyjnej OKD Dukla-Restrukturyzacja na stref specjalnej aktywno- Êci gospodarczej z elementami rekreacyjnymi planuje grupa RPG Real Estate. Spó ka powsta a w 2006 roku wskutek transformacji spó ki w glowej OKD, aby zatroszczyç si o nieruchomoêci b dàce do tej pory w posiadaniu górników. Jednym z nadrz dnych celów Âroda 16 kwietnia. 56-metrowa stalowa wie a szybowa numer 2 by ej grupy RPG Real Estate jest zagospodarowanie terenów poprzemy- KWK Dukla w Hawierzowie Suchej Dolnej le y na ziemi. Do jej Festiwal TUR Ostrawa 2008 by skierowany przede wszystkim do wysadzenia u yto dziewi ciu adunków Semtexu o àcznej masie m odzie y. Fot. Bogus aw Krzy anek s owych i pogórniczych i wcielenie 7,7 kg oraz oêmiu adunków Ecodanubitu o ca kowitej masie 8 kg. Przyjaêni Êrodowisku OKD: Nowa oferta dla organizacji i gmin TEMAT TYGODNIA OSTRAWA (bk) Spó ka w glowa OKD kontynuuje polityk otwarto- Êci i transparentnoêci. Przed dwoma tygodniami sta a si cz onkiem Unii Przemys u Wydobywczego (TU), organizacji bran owej zrzeszajàcej przedstawicieli firm górniczych, szkó wy szych i producentów techniki dla górnictwa. Dyrektor ds. PR i komunikacji OKD Petra Ma ínowa zosta a jednoczeênie cz onkiem zarzàdu TU. Podstawowa dzia alnoêç TU to organizacja szkoleƒ i seminariów oraz wspó praca z administracjà paƒstwowà i wnioskowanie ustaw i rozporzàdzeƒ. W dzisiejszej szybkiej dobie pe nej informacji bez wspó pracy nie ob dà si nawet OSTRAWA (bk) Rozdaniem nagród zakoƒczy si w piàtek 25 kwietnia w Ostrawie pi ciodniowy mi dzynarodowy festiwal filmów na temat zrównowa onego rozwoju TUR Ostrawa 2008. Jednym z jego partnerów by a spó ka w glowa OKD, która wykorzysta a ten moment do nieoficjalnego uruchomienia nowych inicjatyw w zakresie ekologii i kszta towania Êrodowiska. Jak poinformowa doradca dyrektor ds. PR i komunikacji OKD Vladislav Sobol, firma przeznacza corocznie na rekultywacje i rewitalizacje setki milionów koron. Za sprawà programu Na rzecz przysz oêci, przygotowanego przez Fundacj OKD, kwota ta w tym roku dalej wzroênie. Pieniàdze przeznaczone sà przede wszystkim dla organizacji i inicjatyw pozarzàdowych oraz w adz gminnych, które zwrócà si do Fundacji z ciekawymi projektami. Obok poprawy stanu Êrodowiska mogà dotyczyç tak e ekologicznego sposobu bycia i innych form wdra ania zasad zrównowa onego rozwoju. Fundacja OKD zamierza wspomagaç równie aktywne ratowanie i kultywowanie zabytków kultury, przyrody oraz pamiàtek industrialnych, które stanowià bogactwo tego regionu. Celem pomocy jest nie tylko kszta towanie Êwiadomo- Êci spo ecznej, ale tak e udost pnienie Êrodków na utrzymanie wyjàtkowych wartoêci historycznych z innego êród a skonkludowa Vladislav Sobol. Z dziennikarskiego obowiàzku wypada dodaç, e wêród filmów z Czech, S owacji, Belgii, Kenii, Stanów Zjednoczonych, Kanady i Australii palm pierwszeƒstwa na TUR Ostrawa i nagrod prezydenta miasta Ostrawy zdoby s owacki obraz Wysokie Tatry dzicza zamarzni ta w czasie re ysera Pavola Barabá a. Ciesz si, e taki festiwal w ogóle istnieje. Bo jeêli chodzi o stosunek do przyrody, to u nas na S owacji, a myêl, e podobnie jest i w Czechach, sytuacja przypomina bardziej ciàg à destrukcj, ani eli zrównowa ony rozwój. Poprzez film chcieliêmy pokazaç pi kno tatrzaƒskiej przyrody, ale tak e podnieêç ostrzegawczo d oƒ: Uwaga! To wszystko tu ciàgle jeszcze jest, ale mo e nadejêç chwila, kiedy to zniknie powiedzia dla Górnika operator kamery i producent filmu Tomá Hulík. Spó ka OKD w doborowym gronie CARBOKOV konkurenci. Wierz, e nasze cz onkostwo w TU b dzie korzystne zarówno dla OKD, jak i innych cz onków unii. Wspólnie mo emy Êledziç najnowsze zdobycze nauki i techniki i wdra aç je do praktyki powiedzia a Petra Ma ínowa. Unia Przemys u Wydobywczego powsta a w 1990 roku i aktualnie zrzesza 98 cz onków. Od 2004 roku jest cz onkiem Europejskiego Stowarzyszenia Przemys u Wydobywczego Rud Metali i Kopalin U ytecznych Euromines. OKD i kolejny nowicjusz Gemec-Union sà w TU pierwszymi przedstawicielami firm górniczych zajmujàcych si eksploatacjà surowców energetycznych. Pierwszym konkretnym projektem jest projekt tzw. inkubatora przedsi biorczoêci. Smutny widok dla górnika. Wie a szybowa w tumanach kurzu osuwa si na ziemi. OSTRAWA Czwartek 24 kwietnia przypisano w Muzeum Górniczym OKD dzieciom. Dzieƒ Ziemi uczci y tu dziesiàtki i setki uczniów ostrawskich i podostrawskich szkó, nie brakowa o nawet przedszkolaków. Bogatà ofert dobrej i màdrej zabawy przygotowa y dla nich przede wszystkim organizacje pozarzàdowe, zajmujàce si sprawami ochrony przyrody i Êrodowiska. Sporym zainteresowaniem cieszy y si te pokazy r kodzie a kowali artystycznych, rzeêbiarzy, ceramików. Studenci Uniwersytetu Ostrawskiego przygotowali dla swych potencjalnych nast pców pokazy eksperymentów z wodà. Kto chcia, móg pos uchaç ciekawych prelekcji w willi wystawowej. Jak poinformowa a Górnika referent marketingu muzeum Katefiina Kotasowa, obchody Dnia Ziemi odby y si w Muzeum Górniczym OKD po raz pierwszy. W ich organizacji partycypowa ostrawski magistrat. Uwa am, e tereny muzeum sà wprost stworzone do urzàdzania ich na powrót do organizmów miast i gmin mówi rzecznik spó ki Petr Handl. Dlatego zajmujemy si przygotowaniem planów rozwojowych i projektów deweloperskich i konsultujemy je z w adzami województwa oraz zainteresowanych miast i gmin. Cz sto bowiem chodzi o obszary o interesujàcej lokalizacji, nierzadko w pobli u centrum miast. Przyk adem takiej dzia alnoêci jest wspó praca RPG Real Estate z w adzami Hawierzowa przy planowaniu przysz oêci terenów by ej KWK Dukla. Chodzi w tym przypadku o 30-hektarowy obszar z du ym potencja em dalszego rozwoju. W chwili obecnej obszar nale y do OKD, ale ju we wrze- Êniu powinien przejêç do portfolia RPG Real Estate. Bardzo istotny jest fakt, e chodzi o tereny z rozbudowanà infrastrukturà oraz z po àczeniami komunikacyjnymi, zarówno drogowym, jak i kolejowym. Specyfikà jest to, e znajduje si tu kilka obiektów obj tych ochronà zabytków. Potencjalnie obszar kopalni mo e wi c s u yç jako tereny przemys owo-komercyjne z wykorzystaniem istniejàcych historycznych budynków oraz obiektów administracyjnych opisuje Petr Handl. Nad planami sukcesywnego wykorzystania ca ego obszaru by ej kopalni od sierpnia 2007 roku regularnie naradza si grupa robocza z o ona z przedstawicieli RPG Real Estate oraz miasta Hawierzowa. Pierwszym konkretnym projektem jest projekt tzw. inkubatora przedsi biorczoêci, oferujàcego warsztaty produkcyjne i monta owe oraz pomieszczenia administracyjne dla poczàtkujàcych podmiotów gospodarczych. Powstaç powinien do roku 2010. Ciekawym obiektem jest schron obrony cywilnej, który móg by zostaç udost pniony do zwiedzania jako zabytek techniki. Hawierzowska rada miejska zaakceptowa a ju projekt utworzenia wspólnego przedsi biorstwa RPG Real Estate i miasta, które zaj oby si zagospodarowaniem i rozbudowà strefy konkluduje rzecznik Handl. Teren»Dukli«na pewno nie opustoszeje, ale znów zat tni yciem i zaoferuje nowe szanse i miejsca pracy. Tekst i zdj cia: Bogus aw Krzy anek Dzieƒ Ziemi w wyjàtkowym miejscu tego typu imprez powiedzia a dla Górnika jej kole anka Pavlína BroÏowa. Jest tu sporo miejsca, sà ciekawe ekspozycje, jest narodowy zabytek przyrody Landek. Dzieci poduczà si troch, jak zachowywaç si na onie natury, a przy okazji poznajà, e ostrawskie muzeum górnictwa to nie tylko placówka muzealna, ale tak e sporo zieleni i wspania e miejsce wypoczynku. Byç mo e wrócà tu za jakiê czas z rodzicami. Tekst i zdj cia: Bogus aw Krzy anek Górnik DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW Redakcja Horník-Górnik Adres redakcji: Proke ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava Redaktor kolumny: Mgr Bogus aw Krzy anek E-mail: krzyzanek@volny.cz Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125 Pomimo wielu atrakcji kulturalnych i ekologicznych, ciekawskich ch opców nie mog a nie zainteresowaç wystawiana w muzeum technika górnicza. Jak to dzia a? To pytanie wymaga odpowiedzi. Historycznie pierwszy Dzieƒ Ziemi w cieniu wie y szybowej zabytkowego Anselma.

12 Sport Házenkáfiské divadlo právû startuje O soupefii Baníku OKD Karviná se rozhodne dnes veãer Brankáfi Nemanja Marjanoviã je jednou z jistot karvinského t mu, na které trenér Trtík spoléhá. Finále startuje uï v sobotu. FOTO: Ivo Dudek KARVINÁ (tam) Tábor karvinsk ch házenkáfiû pfiipomíná sopku pfied erupcí. âtvrtfinále i semifinále vyhráli v nejkrat ím moïném termínu a teì netrpûlivû vyhlíïeli svého soupefie pro finále. O jejich poslední pfiekáïce v cestû za desát m titulem v historii klubu se rozhodne dnes veãer v Zubfií. A podle trenéra Rastislava Trtíka je úplnû jedno, kdo z dvojice Zubfií Lovosice se jeho svûfiencûm postaví. Pfiekvapilo vás, Ïe Zubfií se proti Lovosicím trápí a série se rozhodne aï v pátém utkání? Lovosice mají kvalitní t m, kter zejména doma hraje vynikající házenou. Letos tam prohráli jen dvakrát, s námi a Duklou. Myslel jsem si ale, Ïe Zubfií aspoà jednou v Lovosicích vyhraje a nenechá sérii dojít aï do pátého duelu. Jsem ale stále pfiesvûdãen, Ïe Zubfií si postup utéct nenechá. Doma Lovosice dvakrát vysoko pfiehrálo a dá se to ãekat i dnes veãer. Co je nového ve va em t mu? UÏ musíte b t hodnû netrpûliví, ne? My jsme zahráli dva hattricky po sobû, ve ãtvrtfinále i semifinále jsme vyhráli 3:0 a díky tomu jsme získali deset dní na pfiípravu pfied finále. Kluci jsou v optimální pohodû, na rozhodující zápasy sezony se moc tû í. UÏ se nemohou doãkat, aï to v sobotu koneãnû vypukne. Va e házenkáfie trápila v prûbûhu sezony viróza, uï je to lep í? Spadli do toho zase Kuzo a Pavlíãek, ktefií se léãí. Vûfiím ale, Ïe to v kon t mu neovlivní. Je tûïké udrïet v t mu dobrou náladu pfii tak dlouhém ãekání? My máme vyváïen kádr, kter fiídí zku ení hráãi Tomá Heinz a Július KorÀan. Také brankáfii Nemanja Marjanoviã a Tomá Mrkva spolupracují, tak z toho mám takov dobr pocit. Dfiíve mezi sebou nûktefií hráãi moc nekomunikovali, to se teì na tûstí zmûnilo. Pfiedpokládám, Ïe budete chtít finálového soupefie pfiehrát stejn mi zbranûmi jako ty pfiedchozí. Je to tak? Urãitû. UÏ kdyï jsem t m pfiebíral, vyhlásil jsem, Ïe zmûníme herní styl. Vysunutá obrana a rychlé brejky, to je pro kluky dnes uï samozfiejmost. A zalezlí nebudeme ani ve finále. Chci po nich agresivní házenou, se kterou jsme slavili úspûch uï ve ãtvrtfinále a semifinále. A kluci tomu vûfií, Ïe nám pomûïe i ve finále. Na co byste karvinské diváky pozval? My hrajeme házenou pro diváky: tedy kolektivní, s trháky a pfiesn m zakonãením. KdyÏ se kluci dostanou do transu, jsou schopni roztoãit vynikající divadlo. A v tom okamïiku je jedno, jestli vyhrávají nebo nikoliv. UÏ umí prûbûh zápasu i otoãit. HÁZENÁ Extraliga semifinále: Lovosice v. Zubfií 27:26, stav série 2:2. FOTBAL I. liga: Brno Baník Ostrava 0:0, po 27. kole: 1. Sparta 57, 2. Slavia 53, 3. Teplice 47, 4. Baník 46, 5. Brno 46. MSFL: Lipová Karviná 0:0, Slovácko B Fr dek-místek 2:3, po 22. kole: 1. Olomouc B, 2. Mutûnice 43, 3. Znojmo 43, 5. Fr dek- Místek 37, 6. Karviná 36. Divize E: Orlová-Lutynû Bystfiice pod Host nem 1:1, Vsetín Baník Ostrava B 0:4, Karlovice Havífiov 2:1, po 22. 30. dubna 2008 Kdy na finálové zápasy? REGION (tam) Teprve v pátém zápase semifinálové série Zubfií v. Lovosice se rozhodne o soupefii Baníku OKD Karviná pro finále. Zubfií, nebo Lovosice? Jméno soupefie ovlivní také finálov program: 1. Postoupí Zubfií: Zubfií vyhrálo základní ãást, mûlo by tedy proti Karviné v hodu domácího zápasu v prvním utkání. V Z V SLEDKÒ CO NÁS âeká SOBOTA Fotbal I. liga: Baník Ostrava v. Kladno (19), MSFL: Karviná v. Znojmo (16.30, BaÏantnice), Fr dek-místek Bfieclav (10.15), divize E: Havífiov M. Albrechtice (16.30), okresní pfiebor: V. Bohumín Doubrava, B. F. Orlová Domaslavice, tom pfiípadû by série startovala v sobotu ráno v 10.30 v Zubfií, ve stfiedu by se pak stûhovala do Karviné. 2. Postoupí Lovosice: V tom pfiípadû by finálov maraton zaãal v Karviné také v sobotu od 10.30. Série by pak pokraãovala ve stfiedu v Lovosicích. Finálová série se hraje na tfii vítûzné zápasy. Kde je ten prìola? Náv tûvníci pivnice Luna a restaurace Stfiela v Havífiovû si mohli hlavy ukroutit, kdoïe je to obsluhuje. Fotbaloví brankáfii Baníku Ostrava Petr Va ek (vlevo) a Antonín Buãek si v doprovodu Miss Baník Mirky Dunové vyzkou eli, jaké to je ãepovat a rozná et pivo. Radûji jsem pivo rozná el, za pípou jsem se moc jistû necítil, svûfiil se ostravsk gólman ã. 1 Petr Va ek. FOTO: FC Baník Ostrava kole: 1. Ostrava B 47, 2. Kravafie 38, 3. Velké Losiny 38, 5. Orlová, 15. Havífiov 21. Okresní pfiebor: Doubrava H. Îukov 5:0, B. Rychvald VûfiÀovice 2:3, Sn Orlová I. Petrovice 1:1, TJ Petfivald v. Tûrlicko 1:0, Louky Bohumín B 1:0, Domaslavice Havífiov B 1:3, V. Bohumín B. F. Orlová 0:2, po 18. kole: 1. I. Petrovice 42, 2. Tûrlicko 38, 3. Sn Orlová 30. VOLEJBAL Extraliga muïû finále: DHL Ostrava âeské Budûjovice 2:3 a 0:3, stav série 0:2. Havífiov B Louky, Tûrlicko Sn Orlová a VûfiÀovice H. Îukov (v e 16.30). NEDùLE Fotbal divize E: Baník Ostrava B v. V. Karlovice (10.15, Sareza), okresní pfiebor: Bohumín B TJ Petfivald a I. Petrovice B. Rychvald (oba v 16.30). Kurfürstová stále prohání nejlep í lyïafiky Karvinská slalomáfika bojovala s omrzl m palcem a stále sní o olympijské medaili KARVINÁ (tam) Dobrá nálada a nakaïliv smích. To je ãeská reprezentantka v lyïování Eva Kurfürstová (na archivních snímcích) z Karviné. A k pohodû má dûvod: leto ní sezona byla pro ni velmi vydafiená. Pfiedtím dvakrát startovala na olympijsk ch hrách (nejlep í umístûní 21. místo), pravidelnû se úãastní Evropského a Svûtového poháru. Teprve letos v ak mûla pocit, Ïe se definitivnû usadila ve svûtové piãce: V echno se se lo materiální zabezpeãení, forma a zdraví. Dostala jsem hned na zaãátku sezony kfiídla, na kter ch se dalo docela slu nû letût, libuje si 30letá slalomáfika, která ve Svûtovém poháru pravidelnû postupovala mezi tfiicítku nejlep ích závodnic svûta. K tomu, aby se prosadila do svûtové desítky, ji v ak stále nûco chybí: Jako kaïd sport je to hlavnû o penûzích. Napfiíklad k závodním lyïím jsem se dostala aï v 19 letech, v létû trénuji na ledovcích, zatímco ostatní konkurentky tráví ãas na jiïní polokouli. A takov ch vûcí je více. I tak v ak vûfiím, Ïe bych se ãasem mohla mezi elitní svûtovou desítku probojovat. Kurfürstová uï se také zbavila zdravotních trablí, které ji pronásledovaly. Tím nejvût ím byl omrzl palec na pravé noze. Kdysi mi omrznul a od té doby jsem s ním mûla problémy. Nehojil se, lékafii si s ním nevûdûli rady. Nakonec mû z toho dostal jeden léãitel, díky nûmu jsem mohla pokraãovat v kariéfie. I tak mû palec stále bolí, nejezdím kvûli nûmu obfií slalom, protoïe tam jsou otfiesy uï moc velké. Na velk ch svûtov ch podnicích mûïete vidût karvinskou lyïafiku v doprovodu otce trenéra, a nûkdy také maminky. Takov rodinn t m má v hody i nev hody. V hodou je, Ïe jsme jako rodina pohromadû skoro cel rok, o ãemï se mûïe ostatním lyïafikám jen zdát. Nev hodou pak je, Ïe se nûkdy ty problémy nahromadí a tfiecí plochy jsou daleko vût í neï u klasického vztahu mezi závodnicí a trenérem, popisuje ãeská reprezentantka, která je uï est let s jedním partnerem, kter její ãasté domácí absence toleruje. Eva Kurfürstová si stále pohrává se sv m dûtsk m snem získat olympijskou medaili. UÏ jen kvalifikovat se na olympiádu je stra - nû tûïké. Ale tfieba se jednou v echno sejde, pojedu ideální závod a tfieba se ke mnû pfiikloní i tûstí. Pokud se mi to ale nepodafií, budu i tak se svou kariérou spokojena, zakonãila jedna z nejlep- ích ãesk ch lyïafiek. Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., Pfiedseda v konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: vladislav.sobol@okd.cz éfredaktor: Mgr. Josef Lys Adresa redakce: Proke ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava e-mail do redakce: hornik@okd.cz Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 e-mail: renata.pavlikova@okd.cz ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 e-mail: josef.lys@okd.cz www.tydenik-hornik.cz Vychází ve ãtvrtek Registrace MK âr E 12 767 Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.