Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Dopady vstupu České republiky do EU na celní orgány ČR Vypracoval: Jiří Masařík Vedoucí diplomové práce: RNDr. PhDr. Michal Kubálek, Ph.D. 2004
Teze Celnictví patřilo již od starověku k důležitým právům, která byla prováděna ve jménu panovníka nebo státu. Tato činnost měla z počátku fiskální úlohu, ze kterých byly hrazeny státní výdaje. Později přibyly úkoly v oblasti ochrany domácího trhu a podpoře tuzemských výrobců. Celní orgány v bývalém Československu ztratily na významu po zavedení státního monopolu na zahraniční obchod po únoru 1948, kdy celnictví bylo degradováno do podřadné role. Na významu nabylo až po liberalizaci zahraničního obchodu na počátku devadesátých let 20 století. V této době nabylo celnictví v ČR významnou roli v zahraničním obchodu se všemi úkoly moderní tržní ekonomiky. Vstupem do Evropské unie ztrácí na významu úkoly v oblasti příjmové stránky státního rozpočtu a ochrany domácího trhu, ale celní správa je pověřena novými úkoly, především v oblasti ochrany společného trhu Evropské unie, společné zemědělské politiky, dále novými kompetencemi v oblasti správy spotřebních daní, statistiky intrakomunitárního obchodu a dalších nových úkolů. V první části jsem se snažil popisnou metodou nastínit historický vývoj celnictví a celních orgánů především se zaměřením na Českou republiku a objasnění některých základních pojmů. Porovnával jsem kompetence celní správy České republiky před vstupem a po vstupu do Evropské unie. Dále jsem se komparativní metodou s některými celními správami států Evropské unie pokusil určit, jak se legislativa upravující oblast celnictví v České republice blíží k právní úpravě této oblasti v EU a z jakého modelu celní správy ČR vychází, kdy v jednotlivých zemích EU záleží na národní úpravě. Při návrhu kompetencí celní správa ČR vycházela z kompetencí celní správy Francie, kde mají celní orgány rozsáhlé kompetence, a to nejen v oblasti celnictví, ale i v dalších oblastech státní správy. Celní správa předložila do vlády k projednání rozsáhlé rozšíření kompetencí celních orgánů. V průběhu meziresortního připomínkového řízení a při projednávání pozměňovacích zákonů v Parlamentu ČR se nepodařilo mnoho z navrhovaných změn prosadit. Některé nové kompetence budou ještě projednány v průběhu tohoto roku.
Mohu uvést, že celní orgány ČR získaly, kromě úkolů plynoucích z členství České republiky v EU, nové kompetence v oblastech, kde již měli kompetence v období před vstupem do EU při přestupu státní hranice v rámci celního řízení a to tak, že se jejich působnost rozšířila na celé území České republiky. Další novou kompetencí přijatou v souvislosti se vstupem ČR do EU, kterou celní správa vykonává již od 1.1.2004, je kompletní správa spotřebních daní, kdy celní orgány převzaly tuto správu od finančních úřadů. Mezi nové projednávané a doposud neschválené kompetence patří především úkoly v oblastech kontroly dotací z rozpočtu EU nebo ze státního rozpočtu a kontrola legální zaměstnanosti. V současném rychle měnícím se světě získávají celní orgány rozvinutých států světa nové kompetence a některé staré úkoly ztrácí na původním významu. Se snižujícími se celními sazbami zaniká fiskální úloha cla a ochranářství pomocí celních sazeb. Do popředí se dostávají nové úkoly v oblasti ochrany duševního vlastnictví, ochrany životního prostředí, v oblasti správy spotřebních daní, v boji proti podloudnictví a podvodům, k potírání kriminální činnosti v obchodu s omamnými a psychotropními látkami, v boji proti praní peněz pocházejících z kriminální činnosti a v poslední době také v boji proti terorismu, kde se celní správa soustřeďuje na přepravu radioaktivních, chemických a biocidních materiálů a také v oblasti obchodu se zbraněmi a vojenským materiálem. Všechny tyto změny kladou značné nároky na výcvik a vzdělání pracovníků celní správy a rovněž na kvalitní práci legislativců a zákonodárců. Zároveň nové nároky na celní orgány kladou také nové požadavky na technické a materiální vybavení. Jestliže Česká republika obstojí a splní tyto požadavky vyplývající ze vstupu České republiky do Evropské unie, měnících se podmínek v mezinárodních vztazích a bezpečnostní situace ukáže až budoucí období.
Při zpracování diplomové práce jsem především vycházel z následující literatury: BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. 1. vyd. Praha C.H.Beck 1995. ISBN 80-7179- 037-0. BRODESSER, S., HORVÁTH, V., JANÁK, J. a další Celnictví v Československu, minulost a přítomnost. I. vyd., Praha 1977. CLO-DOUANE, časopis, měsíčník celní správy ČR, ročníky 1995-2003 Encyklopedie Universum A-Z na CD ROM, Euromedia Groups, 2001-2003, heslo clo. HENDRYCH, D. a kol. Právnický slovník, 1.vyd., Praha: C.H.Beck 2001. ISBN 80-7179-360-4. HENDRYCH, D. a kol. Správní právo, obecná část. 3. vyd., Praha: C-H-BECK 1998, s.28-51, 80-98, 111-115, 123-141. ISBN 80-7179-184-9 MADAR, Z. a kol. Slovník českého práva. Linde Praha a.s. 1995. ISBN 80-85647-621 MAINUŠ, F., JANÁK, J., HORVÁTH V. Historie celnictví v ČSSR. 1. vyd. Naše vojsko, Praha 1977. MATOUŠEK, P., DOMBROVSKI, J., KUKLOVÁ, R. Celní zákon s komentářem. Poradce 4/2003, Český Těšín, 2003, ISSN 1211-2437 NOVOTNÝ, F., RŮŽIČKA, M. a kol. Trestní kodexy (komentář). 2.vyd. Eurounion Praha 2002. ISBN 80-7317-009-4.
Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD ROM, AION CS s.r.o.,1997 Internetové stránky: MF-Generální ředitelství cel, www.mfcr.cz