Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Daň z příjmů právnických osob zemědělského družstva v ČR Bakalářská práce Brno, 2008 Blanka Doležalová

Zadání bakalářské práce

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Daň z příjmů právnických osob zemědělského družstva v ČR vypracovala samostatně a čerpala jsem z pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně, dne 15. 05. 2008... Blanka Doležalová

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za odborné vedení, náměty, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat panu Ing. Jiřímu Pokornému, který mi věnoval čas a ochotně mi poskytl informace důležité pro vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vývojem změn zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně je zaměřena na rozbor legislativních změn zákona o daních z příjmů právnických osob v letech 2003 až 2006. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku a základní principy daně z příjmů právnických osob. Praktická část práce se pak věnuje analýze změn a zároveň praktické aplikaci těchto změn na podnik Zemědělské družstvo Velká Losenice. Následně je uvedena predikce možného budoucího vývoje daně z příjmů právnických osob do roku 2010. Závěrečná část práce se zabývá inkasem daně z příjmů právnických osob, přesněji jeho vývojem, v letech 2003 až 2006 na území České Republiky. Abstract My Bachelor work refers to the development of changes occuring in Act No. 586/1992 Coll., concerning income tax in the version of posterior regulations. In particular this work focuses on the analysis of legislative changes in Act concerning corporate body income tax in years 2003-06. The theoretical part of the work is focused on the characteristics and basic principles of corporate body income tax. The practical part of the work is devoted to the analysis of changes and to the practical application of these changes in Farmers Cooperation in Velká Losenice. There is also a written prediction of a possible future development of corporate body income tax, more accurately of its development in years 2003-06 in the Czech Republic.

Obsah: 1. Úvod... 7 2. Cíl práce... 8 3. Metodika práce... 9 4. Teoretická část... 11 4.1 Daň z příjmů... 11 4.2 Daň z příjmů právnických osob... 11 4.2.1 Historie daně z příjmů právnických osob... 12 4.2.2 Funkce daně z příjmů právnických osob... 12 4.2.3 Daň z příjmů právnických osob v daňovém systému ČR... 14 4.3 Základní principy daně z příjmů právnických osob... 15 4.3.1 Poplatníci daně z příjmů právnických osob... 15 4.3.2 Zdaňovací období daně z příjmů právnických osob... 16 4.3.3 Předmět daně z příjmů právnických osob... 16 4.3.4 Osvobození od daně z příjmů právnických osob... 17 4.3.5 Základ daně z příjmů právnických osob... 18 4.3.6 Sazba daně z příjmů právnických osob... 23 4.3.7 Slevy na dani z příjmů právnických osob... 23 4.3.8 Přiznání k dani z příjmů právnických osob... 23 4.3.9 Zálohy na daň z příjmů právnických osob... 24 5. Praktická část... 25 5.1 Změny ve zdaňovacím období 2003 a jejich dopady na družstvo... 26 5.2 Změny ve zdaňovacím období 2004 a jejich dopady na družstvo... 31 5.3 Změny ve zdaňovacím období 2005 a jejich dopady na družstvo... 37 5.4 Změny ve zdaňovacím období 2006 a jejich dopady na družstvo... 44 5.5 Předpokládaný vývoj zákona o daních z příjmů... 51 5.7 Inkaso daně z příjmů právnických osob v ČR - 2003 až 2006... 52 6. Závěr... 56 7. Informační zdroje... 60 Použité zkratky... 61 Přílohy... 62

1. Úvod Daně jsou důležitou součástí ekonomiky vyspělých států na celém světě. Od svého vzniku prošly dlouhým vývojem, ve kterém se odrážely změny společnosti, hospodářství a obchodu. Během tohoto dlouhého vývoje nabývaly postupně různých forem, nejprve se využívalo zdanění v naturální podobě, postupně s rozvojem ekonomiky nabývají rozhodující formy daně peněžní. Daně se tak staly důležitým a rozhodujícím zdrojem pro krytí výdajů státu. Daně a daňový systém jsou nástrojem hospodářské politiky státu. Důvodem existence daní je tedy nutnost získat prostředky do veřejného rozpočtu, a tím zajistit financování funkcí státu a veřejné správy, jako jsou armáda, udržování veřejného pořádku, tvorba a údržba infrastruktury nebo náklady na provoz veřejné správy. Stát využívá daně také k částečnému nebo k úplnému financování veřejných služeb, ze kterých lze například uvést vzdělávání, zdravotní péči, sociální péči, veřejnou dopravu nebo podporu v nezaměstnanosti. Stát může prostřednictvím výběru daní ovlivňovat několik oblastí. Mění výhodnost určitých činností některé zatěžuje a naopak jiné podporuje. Má možnost přerozdělovat bohatství mezi různě bohaté vrstvy obyvatelstva. Ovlivňuje chod makroekonomiky a spotřebu různého zboží a služeb. Problematika daní se setkává se stále větším zájmem široké veřejnosti. To je výrazně ovlivněno faktem, že každý z nás ji pociťuje bezprostředně při povinnosti některou z daní hradit, stejně tak jako při užívání veřejně poskytovaných služeb, které jsou z daňových příjmů hrazeny. Výběr daně je však neustálým bojem mezi snahou státu o dosažení stanoveného daňového výnosu a snahou daňových poplatníků o minimalizaci daňové povinnosti. Hned na samém začátku je patrné, jak obtížný úkol je vytvořit vhodný daňový systém. 7

2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je stanovit dopady změn daně z příjmů právnických osob v České republice v letech 2003 až 2006 v rámci vybraného zemědělského družstva. Pro praktické ověření výsledků teoretické části práce bylo vybráno Zemědělské družstvo Velká Losenice. Uvedený cíl práce v sobě zahrnuje několik dílčích cílů, které jsou popsány níže. Dílčím cílem bakalářské práce je popis daňového systému České republiky, objasnění základních pojmů, týkajících se daně z příjmů právnických osob (historie, funkce a základní principy zdaňování daně z příjmů právnických osob) a dále identifikace legislativních změn zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, které byly provedeny na základě novelizací tohoto zákona v letech 2003 až 2006, v části zákona o daních z příjmů právnických osob. Mezi další dílčí cíl patří analýza změn a rovněž posouzení dopadu těchto změn na daňovou povinnost podniku Zemědělské družstvo Velká Losenice, v oblasti daně z příjmů právnických osob. V centru pozornosti bude tedy to, jaký vliv měly změny zákona o daních z příjmů právnických osob na celkovou daňovou povinnost v uvedeném období. Dále se práce věnuje predikci možného budoucího vývoje zákona o daních z příjmů právnických osob do roku 2010, se zaměřením na rok 2008, kdy od 1. 1. uvedeného roku začala platit novela zákona, týkající se daně z příjmů právnických osob, která je součástí reformy veřejných financí. Dále se práce zabývá komparací inkasa daně z příjmů právnických osob v letech 2003 až 2006 v rámci České republiky s následným posouzením vývoje inkasa do dalších let. Posledním dílčím cílem bakalářské práce je provést komparaci výsledků práce, kde je zjišťováno, který rok byl pro družstvo z hlediska provedených změn zákona o daních z příjmů nejvýznamnější. 8

3. Metodika práce V bakalářské práci jsou použity tyto vědecké metody: deskripce, analýza, syntéza, predikce, identifikace a komparace. Využití a popis jednotlivých metod jsou uvedeny níže. Metoda deskripce vyjadřuje popis skutečnosti. Je využita především v teoretické části práce, a to při popisu daňového systému České Republiky a při objasňování pojmů, týkajících se daně z příjmů právnických osob. Analýza je vědecká metoda založená na rozboru celku v menší části. Umožňuje poznat jejich podstatu a zákonitosti. Výsledky analýzy lze ověřit i prakticky. Tato metoda je aplikována v praktické části práce, a to konkrétně při rozboru legislativních změn zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v části daně z příjmů právnických osob. Syntéza je opakem analýzy, tzn., že tato metoda spojuje menší části v celek. V bakalářské práci bude syntéza využita v závěrečné části, a to při celkovém shrnutí výsledků práce. Predikce je předpověď situace či stavu. Je použita v praktické části práce při stanovení možného budoucího vývoje zákona o daních z příjmů právnických osob a daňového inkasa. Identifikace je jednoznačné určení dané skutečnosti. Tato metoda je používána v praktické části práce při stanovení legislativních změn zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, které byly provedeny na základě novelizací tohoto zákona v letech 2003 až 2006, v části zákona o daních z příjmů právnických osob. Metoda komparace zjišťuje podobnosti nebo naopak rozdíly mezi určitými jevy. V práci je tato metoda využita v souvislosti s vývojem inkasa daně z příjmů právnických osob, kde budou postupně srovnávány a popisovány změny inkasa v letech 2003 až 2006. 9

Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce se věnuje samotné dani z příjmů právnických osob. Nejprve je uvedena stručná historie této daně, poté jsou popsány její základní funkce a následně je začleněna do daňového systému České Republiky. Značná část teoretické práce se pak zabývá základními principy daně z příjmů právnických osob. Praktická část práce je zaměřena na identifikaci legislativních změn zákona o dani z příjmů právnických osob v letech 2003 až 2006. Následně je provedena analýza těchto změn a praktická aplikace získaných poznatků na podnik Zemědělské družstvo Velká Losenice. Poté je uvedena predikce možného budoucího vývoje daně z příjmů právnických osob do roku 2010. Závěr práce se zabývá inkasem daně z příjmů právnických osob, přesněji jeho vývojem, v letech 2003 až 2006 na území České republiky. Podkladové údaje byly pro teoretickou část bakalářské práce získávány především z odborné literatury a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Data pro praktickou část byla čerpána z interních údajů Zemědělského družstva Velká Losenice, z internetových stránek Ministerstva financí a ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Při zpracování práce byly uplatněny i znalosti získané při studiu na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Etapy zpracování bakalářské práce: Zadání bakalářské práce: říjen 2007 Studium literatury: říjen 2007 leden 2008 Shromažďování podkladů ke zpracování práce: listopad 2007 březen 2008 Zpracování práce: listopad 2007 květen 2008 Odevzdání práce: květen 2008 10

4. Teoretická část Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou pojmů, které se týkají daně z příjmů právnických osob. Práce je nejprve zaměřena na obecnou charakteristiku daně z příjmů, poté na historii a funkce daně z příjmů právnických osob, následně je tato daň zařazena do daňového systému České republiky. Nakonec se práce věnuje základním principům daně z příjmů právnických osob, které vyplývají ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. 4.1 Daň z příjmů Daň z příjmů je v České republice upravena zákonem, který řeší problematiku zdaňování příjmů fyzických i právnických osob. Společně je řešena především otázka výdajů, resp. nákladů zahrnovaných do základu daně včetně odpisů hmotného a nehmotného majetku, uplatňování ztráty z minulých let, investičních výhod, slev na dani aj. Významné rozdíly jsou evidentní především v konstrukci základu daně a návazně uplatňovaného typu daňové sazby. Ve většině vyspělých zemí patří výnosy daně z příjmů mezi rozhodující příjmy veřejných rozpočtů. V současné době však také převládá názor, že působení daně z příjmů je v ekonomice poněkud omezené (jelikož je stále větší kladen důraz na zdaňování spotřeby). I přes všechny nejasnosti a pochyby, které v současnosti daň z příjmů provázejí, je nutné si uvědomit, že daň z příjmů stále zůstává stěžejním nástrojem fiskální politiky každého vyspělého státu. 4.2 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob (DPPO) je v součástí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Daň z příjmů právnických osob s účinností od 1. 1. 1993 nahradila odvody ze zisku, důchodovou daň a zemědělskou daň. Daň z příjmů právnických osob je daní velmi složitou, protože ten, kdo se chce dnes touto problematikou zabývat, musí čerpat znalosti nejen ze samotného zákona o daních z příjmů, ale také z účetních předpisů a celé řady dalších navazujících obecně závazných předpisů, které objasňují právní podstatu vzniklých účetních předpisů. 11

4.2.1 Historie daně z příjmů právnických osob Historickým předchůdcem daně z příjmů právnických osob jsou různé výnosové daně, které byly ukládány na některé druhy zisků, a to zpočátku fyzickým osobám. Tyto výnosové daně, známé již ve starověku, postihovaly zisky z pozemků, živností, domů apod. Do této kategorie bychom mohli zařadit například známý třicátek nebo církevní desátek. Ale při nerozvinutém účetnictví nebylo většinou možné zdaňovat zisky přímo a používaly se různé zástupné znaky. Proto byly v minulosti známy například daně určené podle počtu tovaryšů nebo podle tzv. osedlého, což byla jednotka velikosti statku jakýsi fiktivní statek. V Anglii byla zavedena i daň z krbů, později daň z oken atd. První skutečně výnosové daně uložené přímo na účetní zisk umožnilo až zavedení řádného účetnictví, které se rozvíjelo v souvislosti s manufakturní a tovární výrobou. Koncentrace kapitálu a rozšíření kolektivního investování vedlo pak koncem 19. století k zavedení první daně z důchodu společností, a to v Prusku (1891). Stejně jako osobní důchodová daň měla i tato daň při svém zavedení velmi nízkou sazbu (nejvýše 4 %). V našich zemích byla daň ze zisků společností zavedena v roce 1898 v souvislosti s Böhm-Bawerkovou reformou a nazývala se daň z podniků veřejně účtujících. Sazba, kromě finančních institucí, na něž se vztahovaly přirážky, byla jednotná ve výši 10 %. Kubátová (2003, s. 184). 4.2.2 Funkce daně z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob, stejně jako i ostatní daně, případně jiné odvody do státního rozpočtu (poplatky, cla, půjčky), plní celou řadu nezastupitelných funkcí: fiskální - nejdůležitější funkce DPPO, získává finanční prostředky do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje, alokační tradiční, nejstarší funkce DPPO, která řeší problematiku investování (umísťování) vládních výdajů a optimálního rozdělení mezi veřejnou a soukromou spotřebu, redistribuční přerozdělování důchodů, lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství vniklých fungováním trhu za spravedlivé a veřejné finance mají za úkol zmírnit nerovnost mezi subjekty, tzn. mezi bohatými a chudými, 12

stabilizační nejmladší funkce DPPO, usiluje o stabilizaci makroekonomických veličin a zmírnění cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. O dani z příjmů právnických osob se stále hodně diskutuje. Někteří ekonomové dokonce uvádějí, že tato daň nemá ekonomické opodstatnění, protože všechny zisky korporací se stanou osobními důchody fyzických osob a podlehnou tak dani z příjmů fyzických osob. Dnes však tato daň existuje ve všech vyspělých zemích. Výnosy z daně z příjmů právnických osob jsou však mnohem menší, než výnosy z daně z příjmů fyzických osob. Daň z příjmů právnických osob sebou přináší celou řadu výhod. Podle Kubátové (2003, s. 189) lze za nejdůležitější považovat: využívání veřejných služeb společnosti každý den využívají některých veřejných služeb a infrastruktury v místě a zemi, kde mají sídlo a kde podnikají. Proto daň, kterou odvádějí, můžeme považovat jako platbu za tyto služby, kompenzace omezeného ručení právnických osob za závazky fyzická osoba, která podniká, ručí za závazky, které plynou z podnikání celým svým majetkem. Obchodní společnosti ovšem ručí pouze do výše upsaného kapitálu. Z tohoto důvodu se daň z příjmů právnických osob považuje za kompenzaci této výhody u těch, kdo se rozhodne podnikat prostřednictvím založení společnosti, využití v hospodářské politice využití nástrojů, jako jsou odčitatelné položky od základu daně a slevy na dani. Daň z příjmů právnických osob však trpí i některými ekonomicky závažnými nedostatky, které můžeme shrnout do následujících několika bodů: absence zvláštní zdaňovací kapacity ekonomicky nepředstavují zisky společností žádný zvláštní důchod, protože se stejně nakonec přemění v důchody jednotlivců a u nich by také mohly být celé zdaněny, přesun daně na jiné subjekty daň se může přenášet dopředu do cen nebo dozadu na zaměstnance. Oba tyto přesuny mají dopad na chudší lidi, problém dvojího zdanění zisk je zdaněn dvakrát. Poprvé podlehne dani ze zisku společností v příslušné sazbě a podruhé je dividenda zdaněna u akcionáře. 13

4.2.3 Daň z příjmů právnických osob v daňovém systému ČR Daň z příjmů právnických osob je součástí daňové soustavy České republiky, jejíž základy byly položeny v polovině roku 1990, kdy parlament rozhodl o provedení reformy daňového systému k datu 1. 1. 1993. Podle Kubátové a kol. (1994, s. 180) bylo cílem: maximální zjednodušení daňového systému, jeho sladění s tržním mechanismem, vytvoření rovných daňových podmínek a spravedlivé rozdělení prvotních důchodů, větší pružnost a efektivnost správy a kontroly daní. Daňová soustava České republiky postihuje, podle Kubátové a kol. (1994, s. 180): příjmy - peněžní i nepeněžní, příjmy z činnosti i z nakládání s majetkem, spotřebu při nákupu pro konečné žití, majetek nemovitý majetek na území ČR ve vlastnictví různých subjektů, změnu vlastnictví tohoto majetku, movitý majetek a peněžní prostředky v případě dědění nebo darů. Současná daňová soustava byla schválena zákonem o soustavě daní č. 212/1992 Sb. Podle tohoto zákona soustavu daní České republiky tvoří: A) Přímé daně 1. Daň silniční 2. Daň z nemovitostí o Daň z pozemků o Daň ze staveb 3. Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí 4. Daně z příjmů o Daň z příjmů fyzických osob o Daň z příjmů právnických osob 5. Ekologické daně (zavedeny od 1. 1. 2008) B) Nepřímé daně 6. Daň z přidané hodnoty 7. Daně spotřební 14

o Daň z minerálních olejů o Daň z lihu o Daň z piva o Daň z vína a meziproduktů o Daň z tabákových výrobků Z uvedeného rozdělení daní je patrné, že daň z příjmů právnických osob patří mezi daně přímé, což znamená, že odčerpává část důchodu poplatníka na základě zjištění jeho důchodové, resp. majetkové situace. Jedná se o daň, při níž poplatník nese daňové břemeno. Nelze ji přenést na jiný subjekt. Poplatník a plátce daně je jedna a tatáž osoba. Do daní přímých můžeme dále zařadit daň z příjmů fyzických osob, daně majetkové, případně daň z hlavy (daň uložená každému poplatníkovi bez ohledu na jeho příjem, je pro všechny stejná). Vedle toho existují i daně nepřímé, které nepostihují důchod poplatníka přímo. Daň je přenesena prostřednictvím zvýšení ceny. Nepřímé daně platí konečný spotřebitel v ceně výrobků a služeb. Jejich dopad závisí na rozsahu spotřeby - poplatník daně se rozhodne sám o svém zdanění v případě nakoupí-li nějaké zboží nebo službu, protože tato daň je zahrnuta v ceně. Povinnost platit nepřímé daně vyplývá ze zákona a nejsou proto plátcům daně vyměřovány. Jedná se o daně ze spotřeby a obratů, daň z přidané hodnoty a také cla. 4.3 Základní principy daně z příjmů právnických osob V následujícím textu je především čerpáno ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jsou uvedeny základní principy daně z příjmů právnických osob, které je nutné znát, pokud se chce člověk problematikou daní z příjmů právnických osob podrobněji zabývat. 4.3.1 Poplatníci daně z příjmů právnických osob Poplatník je osoba, která je povinna odvádět nebo platit daň ze svých vlastních prostředků. Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a navíc i organizační složky státu. Mezi právnické osoby podle 18 ObčZ patří akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, evropská společnost a evropské hospodářské 15

zájmové sdružení, družstva, občanská sdružení, politické strany a politická hnutí, zájmová sdružení právnických osob, obecně prospěšné společnosti, komory, nadace a nadační fondy, obce, příspěvkové organizace, církve a náboženské společnosti. Od daně se zcela osvobozuje Česká národní banka. Poplatníkům, kteří mají sídlo na území ČR (rezidenti), se zdaňují veškeré jejich příjmy, tzn. příjmy plynoucí jak ze zdroje na území ČR, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo (nerezidenti, nonrezidenti), mají v ČR daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na našem území. 4.3.2 Zdaňovací období daně z příjmů právnických osob Zdaňovacím obdobím (časový interval, za který se stanovuje základ daně a výše daňové povinnosti), pro účely zákona o daních z příjmů právnických osob, je: kalendářní rok (dvanáct po sobě jdoucích měsíců, které začínají prvním dnem měsíce ledna, je účetním i zdaňovacím obdobím), hospodářský rok (účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden), období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku (připadá v úvahu pouze v případě přeměn společností podle 69 odst. 1 ObchZ), účetní období, pokud je toto období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. 4.3.3 Předmět daně z příjmů právnických osob Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Jedná se o příjmy peněžní i nepeněžní. Předmětem DPPO však nejsou: příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona, příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů (nesouvisí s podnikatelskou činností, podléhají dani dědické nebo darovací), 16

příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů, do výše nároků na vydání základního podílu, a dále příjmy z vydání dalšího podílu v nepeněžní formě u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zákona č. 229/1991 Sb., příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle 36 zákona o daních z příjmů, příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit. Podle 18 ZDP je dále u některých poplatníků vymezen předmět daně odlišně od jiných poplatníků. Jedná se zejména o neziskové subjekty, veřejné vysoké školy, Pozemkový fond, zdravotní pojišťovny atd. 4.3.4 Osvobození od daně z příjmů právnických osob Zákon o dani z příjmů právnických osob některé příjmy od daně osvobozuje. Jedná se např. o tyto příjmy: členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností, příjmy z cenově regulovaného nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc, příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to 17

v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech, příjmy Fondu dětí a mládeže, příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy, příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu, příjmy plynoucí z odpisu závazků oddlužení nebo reorganizaci provedené podle zvláštního právního předpisu, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu zaúčtovány ve prospěch výnosů, příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která není v likvidaci, mateřské společnosti, příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, která není v likvidaci, příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení, příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu, aj. (uvedeny v 19 zákona o daních z příjmů). 4.3.5 Základ daně z příjmů právnických osob Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle ZDP ( 23 odst. 1 ZDP). Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu. Konkrétně se u poplatníků, kteří vedou účetnictví, vychází z výsledku hospodaření (zisk 18

nebo ztráta). U poplatníků, kteří nevedou účetnictví se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje např. o: částky neoprávněně zkracující příjmy, částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů), částky, o které byl snížen výsledek hospodaření za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek hospodaření, částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraženy, ale neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, aj. (uvedeny v 23 zákona o daních z příjmů). Na druhou stranu se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snižuje např. o: částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout, částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů, aj. (uvedeny v 23 zákona o daních z příjmů). Podle 23 odst. 4 ZDP se ze zákona do obecného základu daně nezahrnují: příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou ( 36 ZDP), příjmy, které jsou zdaňovány v rámci samostatného základu daně sazbou daně podle 21 odst. 3 ZDP, příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu, 19

podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, částka vyplacená společníkovi obchodní společnosti nebo členovi družstva z titulu účasti v obchodní společnosti nebo družstvu při snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu podle 24 odst. 7 ZDP, aj. (uvedeny v 23 zákona o daních z příjmů). Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i plnění nepeněžní, oceněné podle zvláštního předpisu, pokud zákon o dani z příjmů nestanoví jinak. Základ daně po úpravách a sníženích se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Základ daně můžeme upravit o položky snižující základ daně a položky odčitatelné od základu daně. Mezi ně patří: odečet u neziskových subjektů neziskové subjekty vymezené v 18 odst. 3 ZDP, kteří nejsou zřízeni nebo založeni za účelem podnikání odčítají od upraveného základu daně: částku vykázaného základu daně (při vykázání základu daně do 300 000 Kč), částku 300 000 Kč (pokud vykáží základ daně od 300 000 Kč do 1 000 000 Kč, resp. pokud by vypočtené 30% snížení činilo méně než 300 000 Kč), částku ve výši 30 % základu daně, maximálně však 1 000 000 Kč (pokud vykáží základ daně převyšující 1 000 000 Kč), odečet darů na obecně prospěšné účely od základu daně sníženého podle 34 ZDP lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu aj. v úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle 34 ZDP, v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze od roku 2006 základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %, odečet hodnoty darů nemohou uplatnit neziskové subjekty, 20

u darovaného majetku je hodnotou daru nejvýše daňová zůstatková cena hmotného majetku nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu u ostatního majetku, hodnotu daru, který lze odečíst od základu daně, může poplatník uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokazatelně poskytnut, odečet daňové ztráty poplatník DPPO, který není obecně prospěšnou společností, může odečíst od základu daně daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou za předchozí období, a to maximálně v pěti bezprostředně následujících obdobích po vzniku této ztráty. Od základu daně nelze odčítat vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu: došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole a současně pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, vytvořil v období, kdy došlo k podstatné změně méně než 80 % příjmů stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, odečet výdajů na projekty výzkumu a vývoje od základu daně lze odečíst 100 % výdajů, které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pro uplatnění tohoto odpočtu je nutné respektovat tato omezení a podmínky: výdaje, z jejichž hodnoty se odpočet odvíjí, musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů poplatníka, výdaje, z jejichž hodnoty se odpočet odvíjí, musí být výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, výdaje, z jejichž hodnoty se odpočet odvíjí, musí splňovat charakteristiky nákladů na výzkum a vývoj, v každém projektu musí být obsažen prokazatelný prvek novosti, aj., 21

odečet z titulu uspokojení nároků oprávněných osob dle transformačního zákona č. 42/1992 Sb. poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl, nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu, odpočet lze uplatnit v jednom zdaňovacím období nebo postupně ve více zdaňovacích obdobích, nejpozději však do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2009. Z 20 odst. 7 a 8 ZDP vyplývá, že nejdříve lze stanovený základ daně snížit o odčitatelné položky (daňová ztráta, odečet výdajů na projekty výzkumu a vývoje ) a takto upravený základ daně lze dále snížit o položky snižující základ daně (odečet u neziskových subjektů, odečet darů na obecně prospěšné účely). Pro lepší názornost je metodika stanovení základu daně z příjmů právnických osob uvedena v následující tabulce. Tabulka 1: Metodika stanovení základu daně u DPPO Účetní výsledek hospodaření + položky zvyšující základ daně (tzv. připočitatelné) - položky snižující základ daně (tzv. odčitatelné) = Základ daně před úpravou - část základu daně připadající na komplementáře - příjmy ze zdroje v zahraničí (metoda vynětí) = Základ daně upravený - odpočet odčitatelných položek = Základ daně snížený - daňový odpočet u nepodnikajících subjektů - odpočet hodnoty darů = Základ daně výsledný (zaokrouhlený na celé tisíce dolů) * sazba daně (21 % pro rok 2008) = Daň - slevy na dani = Daň po slevách - zápočet daně zaplacené v zahraničí = Daň po slevách a zápočtu + Daň ze samostatného základu daně = Celková daňová povinnost Zdroj: Vlastní zpracování 22

4.3.6 Sazba daně z příjmů právnických osob Sazba daně je algoritmus, podle kterého se ze základu daně stanoví daňová povinnost. Sazba daně z příjmů právnických osob je lineární a je stanovena ve výši 21% (pro rok 2008). Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. 4.3.7 Slevy na dani z příjmů právnických osob Poplatník daně z příjmů právnických osob může uplatnit tyto druhy slev na dani: sleva na dani pro všechny poplatníky DPPO, kteří zaměstnávají zaměstnance se zdravotním postižením daň se těmto poplatníkům snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, sleva na dani pro poplatníky DPPO, kteří zaměstnávají nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců daň se těmto poplatníkům snižuje o polovinu, od roku 2005 mohou povinné subjekty dle zákona č. 215/2005 Sb. uplatnit slevu na dani na nákup nebo technické zhodnocení registrační pokladny, slevy na dani pro poplatníky s příslibem investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách tito poplatníci DPPO využívají za podmínek uvedených v 35a nebo 35b ZDP po dobu deseti let tzv. daňové prázdniny. 4.3.8 Přiznání k dani z příjmů právnických osob Daňové přiznání k DPPO je povinen podat po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části každý poplatník DPPO, a to i v případě, kdy vykáže nulový základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Přiznání k DPPO lze podávat i v elektronické podobě. Daňová přiznání se podávají: nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, a to jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. 23

Daň z příjmů právnických osob je splatná ve lhůtě pro podání přiznání k DPPO. Daň se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li částku 200 Kč. 4.3.9 Zálohy na daň z příjmů právnických osob Zálohy na daň z příjmů právnických osob se platí v průběhu zálohového období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. 6. zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. 12. zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. 3. zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. 6. zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. 9. zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. 12. zdaňovacího období. 24

5. Praktická část Praktická část bakalářské práce je zaměřena na identifikaci legislativních změn zákona o daních z příjmů právnických osob v letech 2003 až 2006. Nejprve je provedena analýza těchto změn a následně praktická aplikace získaných poznatků na podnik Zemědělské družstvo Velká Losenice. Dále je uvedena predikce možného budoucího vývoje daně z příjmů právnických osob do roku 2010. Závěr práce se zabývá inkasem daně z příjmů právnických osob, přesněji jeho vývojem, v letech 2003 až 2006 na území České republiky. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů je jednou z nejčastěji novelizovaných norem. Novely zákona o daních z příjmů právnických osob nejsou tak rozsáhlé jako novely týkající se daně z příjmů fyzických osob, to však nemění nic na faktu, že jsou stejně důležité a významné. Zemědělské družstvo Velká Losenice (dále jen družstvo), je situováno svým sídlem a místem podnikání v západní části dnes již bývalého okresu Žďár nad Sázavou. Sídlem je obec Velká Losenice. Vznik družstva je datován zápisem do obchodního rejstříku dne 30. 5. 1952. Právní poměry družstva upravují stanovy přijaté na Členské schůzi konané dne 10. 11. 1992, přizpůsobené úpravě družstva přeměněného dle 765 odst. 1 obchodního zákoníku a 9 odst. 6 písm. a) zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Družstvo je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Zapisovaný základní kapitál činí 20 000 000 Kč, členský vklad je 30 000 Kč pro fyzickou osobu a 500 000 Kč pro právnickou osobu. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců k 1. 1. 2008 dosahuje počtu 124. Daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Předmětem podnikání je zemědělská a lesní výroba, zpracování a prodej zemědělských výrobků, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, výroba zemědělských strojů, opravy pracovních strojů, opravy silničních vozidel, provozování čerpacích stanic s pohonnými hmotami, provádění orientačních laboratorních rozborů, ošetřování rostlin, truhlářství, zámečnictví, výroba krmných směsí, řeznictví a uzenářství, činnost účetních 25

poradců, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a další. Družstvo se účastní na podnikání jiných podnikatelských subjektů, a to formou kapitálových a majetkových účastí v nich. Za hlavní cíl si družstvo vytyčilo požadavek prosperující firmy. Mezi dílčí cíle patří především využití dotačních prostředků ze strukturálních fondů (při realizaci efektivních investic), maximální a zároveň kvalitní objem produkce. 5.1 Změny ve zdaňovacím období 2003 a jejich dopady na družstvo Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, prošel v roce 2002 několika novelizacemi. Novely reagují na změny zákonů upravujících některé specifické oblasti. Jedná se o zákony č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., a č. 575/2002 Sb. Změnu zákona přinesl zejména na konci roku 2002 přijatý zákon č. 575/2002 Sb., který reaguje na situaci po povodních. Jediný zákon, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2003 je zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů. Ostatní zákony nabyly účinnosti již v průběhu roku 2002, proto již nebudou podrobněji rozebírány. Zákon č. 575/2002 Sb., nabyl účinnosti až 30. prosince 2002, proto je o něm také krátce pojednáno. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů se týká pouze ustanovení, která mění zákon o dani z příjmů fyzických osob. Znamená to tedy, že tento zákon nemá na daň z příjmů právnických osob vůbec žádný vliv. Zákon č. 575/2002 Sb., má jediný cíl, a to ulehčit na daních právnickým osobám postižených povodněmi či podílejících se dary či jinou pomocí na odstraňování jejich následků. Nejvýznamnějšími změnami byly tyto: odpočet darů od základu daně na odstraňování škod způsobených živelnými pohromami s tím, že zvyšuje limity pro uplatňování tohoto odpočtu u právnických osob, 20 odst. 8 ZDP, jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle 24 lze uplatnit výdaj (náklad) vynaložený v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom, ke kterým došlo na území ČR. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit 26

jako nezdanitelnou část podle 15 odst. 8 nebo položku snižující základ daně podle 20 odst. 8. Během roku 2003 prošel zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, několika dalšími novelami, avšak ne tak rozsáhlými jako v předchozích letech. Novely reagují na změny zákonů upravující některé specifické oblasti. Jedná se o zákony č. 162/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., a č. 438/2003 Sb. Jediný zákon, který začal platit již v roce 2003 (účinnost od 1. 7. 2003) je výše uvedený zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad. Nejvýznamnějšími změnami byly tyto: osvobození příjmů plynoucích ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence, 19 zd) ZDP, osvobození příjmů z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence, 19 ze) ZDP. Zákon č. 438/2003 Sb., nabývá účinnosti až dnem 1. 1. 2004, proto o něm bude pojednáno až v další části práce. Rovněž zákon č. 362/2003 Sb., který upravuje otázky související se služebním poměrem příslušníků bezpečnostních sborů nabývá účinnosti až od 1. 1. 2005, proto se jím bude práce zabývat také později. Aby bylo možné zjistit dopady změn zákona o daních z příjmů na daňovou povinnost družstva, je třeba vypočítat daň z příjmů právnických osob. Pro zjištění daně z příjmů právnických osob za rok 2003 je nezbytné znát výsledek hospodaření za uvedený rok. Výsledek hospodaření vypočteme jako rozdíl výnosů a nákladů, které družstvo vykázalo v roce 2003. Přehled výnosů a nákladů za rok 2003 je sestaven v následující tabulce (stav k 31. 12. 2003). 27

Tabulka 2: Vymezení výnosů za rok 2003 Číslo řádku Vymezení výnosů Částka (Kč) 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 110 453 657 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 4 607 700 3. Aktivace 6 035 297 4. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 3 206 860 5. Tržby z prodeje materiálu 5 408 169 6. Ostatní provozní výnosy 10 540 812 7. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 13 321 8. Výnosové úroky 274 229 9. Ostatní finanční výnosy 3 673 Celkem 140 543 718 Zdroj: Vlastní zpracování, interní zdroje družstva Největší tržby za prodej vlastních výrobků a služeb družstvo vykázalo v rostlinné výrobě, a to konkrétně 37 322 618 Kč, což představuje 33,8 % z celkových tržeb. Jedná se především o tržby za brambory a obiloviny. Vysoké byly i tržby v živočišné výrobě, a to 32 544 957 Kč, podíl na celkových tržbách tedy činí 29,5 %. Jedná se zejména o tržby za mléko. Na tržbách z prodeje dlouhodobého majetku se nejvíce podílely tržby za zvířata, a to v částce 2 548 148 Kč, což je 79,5 % z celkových tržeb za prodaný dlouhodobý majetek. Družstvo dále vykázalo vysoké ostatní provozní výnosy. Patří sem především výnosy v podobě nájmu (2 618 608 Kč) a provozních dotací (6 145 371 Kč). Tabulka 3: Vymezení nákladů za rok 2003 Číslo řádku Vymezení nákladů Částka (Kč) 1. Spotřeba materiálu a energie 60 611 850 2. Služby 11 495 755 3. Mzdové náklady 26 138 762 4. Náklady na soc. zabezpečení a zdr. pojištění 9 125 401 5. Sociální náklady 789 958 6. Daně a poplatky 1 029 415 7. Odpisy DNM a DHM 14 970 343 8. Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku 3 015 886 9. Prodaný materiál 4 664 326 10. Změna stavu rezerv a opravných položek - 353 286 11. Ostatní provozní náklady 2 313 860 12. Nákladové úroky 3 322 078 13. Ostatní finanční náklady 231 902 Celkem 137 356 250 Zdroj: Vlastní zpracování, interní zdroje družstva 28

Mezi spotřebovaný materiál patří především spotřeba hnojiv (6 149 937 Kč, tj. 10,1 % z celkové spotřeby materiálu), spotřeba chemických prostředků (6 191 286 Kč, tj. 10,2 % z celkové spotřeby materiálu), spotřeba ostatního nakoupeného materiálu (22 834 406 Kč, tj. 37,7 % z celkové spotřeby materiálu), dále spotřeba pohonných hmot, tuhých paliv, pracovních oděvů, aj. Ze služeb, které družstvo při své hospodářské činnosti využívá, lze z významnějších položek uvést zejména nájem (1 350 294 Kč, tj. 11,7 % z celkových využívaných služeb), veterinární služby (887 191 Kč, tj. 7,7 % z celkových služeb), dále nájem za leasing, telefony, polní práce aj. Mezi sociální náklady patří příspěvek na obědy a příspěvek na penzijní připojištění. Na daních se z 22,7 % podílela daň silniční (233 702 Kč) a z 58,2 % daň z nemovitosti (599 217 Kč). Družstvo rovněž vykázalo vysoké provozní náklady, kam lze zařadit zejména náklady na pojištění v částce 1 742 863 Kč (zákonné pojištění odpovědnosti, zemědělské pojištění a pojištění motorových vozidel). Z tabulek 2 a 3 je zřejmé, že družstvo vykázalo ke dni 31. 12. 2003 výsledek hospodaření před zdaněním ve výši 3 187 468 Kč (140 543 718 Kč 137 356 250 Kč). Nyní je možné stanovit daňovou povinnost družstva v oblasti daně z příjmů. Výpočet daně je uveden v tabulce 4. Tabulka 4: Daňová povinnost v roce 2003 Položka Částka (Kč) Účetní výsledek hospodaření 3 187 468 + položky zvyšující základ daně 2 001 615 částky, o které se zvyšuje HV 1 255 833 náklady na reprezentaci 190 957 ostatní sociální náklady 154 dary (na školství a požární ochranu) 13 000 ostatní pokuty a penále 3 503 ostatní provozní náklady 42 848 úhyny nad normu 67 754 nedaňové náklady sdružení 160 150 korekce zůstatkové ceny vyřazeného HIM 267 416 - položky snižující základ daně 1 426 021 částky, o které lze snížit HV 485 074 rozdíl daňových a účetních odpisů 940 947 = Základ daně před úpravou 3 763 062 - část základu daně připadající na komplementáře 0 - příjmy ze zdroje v zahraničí 0 = Základ daně upravený 3 763 062 29

Tabulka 4: Pokračování - daňová povinnost v roce 2003 Položka Částka (Kč) - odpočet odčitatelných položek 1 745 342 odečet daňové ztráty 200 343 reinvestiční odpočet 1 544 999 = Základ daně snížený 2 017 720 - daňový odpočet u nepodnikajících subjektů 0 - odpočet hodnoty darů 0 = Základ daně výsledný 2 017 000 * sazba daně 31 % = Daň 625 270 - slevy na dani 230 787 zaměst. se změněnou pracovní schopností (9,97*18 000) 179 460 50 % srážkové daně z dividend 51 327 = Daň po slevách 394 483 - zápočet daně zaplacené v zahraničí 0 = Daň po slevách a zápočtu 394 483 + Daň ze samostatného základu daně 0 = Celková daňová povinnost 394 483 Zdroj: Vlastní zpracování, interní zdroje družstva Částky, o které se zvyšuje výsledek hospodaření, jsou: nedodržení časového testu při uplatnění odečtu dle 34 odst. 3 ZDP (reinvestiční odpočet) v celkové velikosti 287 551 Kč, dotace SZIF 1, která byla uhrazena dne 27. 5. 2004, časově rozlišena dle jednotlivých zdaňovacích období zdaňovací období roku 2003 v částce 916 171 Kč, dotace MZe ČR - Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadavérů 2, částka ve výši 32 750 Kč, která byla poukázána ve prospěch daňového subjektu 9. 4. 2004, je daňovým výnosem zdaňovacího období roku 2003, přijaté faktury v částce 19 361 Kč tyto faktury nebyly k dispozici tak, aby mohly být zaúčtovány do účetního období roku 2002, z tohoto důvodu byly zúčtovány na vrub nákladů v účetním období roku 2003. Částky, o které si lze snížit výsledek hospodaření, jsou: dotace SZIF, částka uhrazena 9. 5. 2003, časově rozlišena dle jednotlivých zdaňovacích období, zdaňovací období roku 2002 v částce 485 074 Kč, tato částka 1 Státní zemědělský intervenční fond 2 Kadavér uhynulé zvíře 30

byla zúčtována do výnosů roku 2003, vzhledem k tomu, že výnos byl již zdaněn ve zdaňovacím období 2002, je nutné si o tuto částku snížit výsledek hospodaření. Ať už se podnik zabývá jakoukoli činností, vždy dochází k přirozeným úbytkům (úhynům), které nemůže podnik ovlivnit, tzn., že jsou způsobeny okolními vlivy, bez zavinění přímo odpovědných osob a představují tak pro podnik ztrátu (v oboru zemědělství se s úbytky setkáváme denně). Proto se sestavují vnitropodnikové směrnice, kde jsou stanoveny normy přirozených úbytků. Normy se použijí jen tehdy, když se při fyzické inventuře zjistí schodek mezi skutečným a účetním stavem. Za zdaňovací období roku 2003 došlo v družstvu k úhynům nad normu v ocenění 67 754 Kč (stanovená norma v družstvu: mladá a chovná zvířata 3 % z produkce, krávy 2,5 % z průměrného stavu a prasnice 2,5 % z průměrného stavu), a proto bylo nutné zvýšit si o tuto částku výsledek hospodaření. Na zálohách bylo zaplaceno 132 000 Kč, dále se k celkové daňové povinnosti započte sražená daň z úrokových výnosů ve výši 29 471 Kč. Družstvu vznikne nedoplatek na dani z příjmů ve výši 233 012 Kč (394 483 Kč 132 000 Kč 29 471 Kč). Dopady provedených změn zákona, které nabyly účinnosti 1. 1. 2003 nebo v průběhu roku 2003 (viz kapitola 5.1), neměly na daň z příjmů zemědělského družstva v roce 2003 žádný vliv. Družstvo neleží v oblastech, které byly zasaženy rozsáhlými povodněmi a tudíž nezaznamenalo žádné přímé škody na majetku a nemuselo tak dojít k odstraňování případných škod. Družstvo rovněž neposkytlo žádný dar na odstraňování škod způsobených povodněmi a nemohlo si tak snížit daňovou povinnost. Ani změny, které byly provedeny zákonem č. 162/2003 Sb., se družstva nedotkly, protože neprovozuje zoologickou zahradu. 5.2 Změny ve zdaňovacím období 2004 a jejich dopady na družstvo Od 1. 1. 2004 nabývá účinnosti zákon č. 438/2003 Sb., který byl schválen v roce 2003 (viz kapitola 5.1). Tato novela zákona je velice rozsáhlá a obsahuje více než 300 změn zákona. Z tohoto důvodu jsou uvedeny pouze ty nejdůležitější. Nejvýznamnějšími změnami byly tyto: vyloučení příjmů ze spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva z předmětu daně, 18 odst. 2 písm. d) ZDP, 31

příjmy, které jsou osvobozeny od daně se rozšiřují o příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch výnosů, příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu, společné zdanění mateřských a dceřiných společností (dividendy a podíly na zisku plynoucí od tuzemských obchodních společností jsou v roce 2003 zdaňovány srážkovou daní ve výši 15 %), 19 ZDP, postupné snižování sazby daně z příjmů právnických osob (ze současných 31 % v roce 2003 se sazba daně snižuje na 28 % pro rok 2004, 26 % pro rok 2005 a 24 % pro rok 2006), 21 odst. 1 ZDP, nová právní úprava tzv. spojených osob, 23 odst. 7 ZDP, zavedení podmínky existence stálé provozovny přijímající společnosti ve státu převádějící společnosti, 23a, 23b a 23c ZDP, zavedení úlev pro odborové organizace a organizace zaměstnavatelů daňovou uznatelností příspěvků jejich členů, 24 odst. 2 písm. d) ZDP, náklady související s derivátovými obchody a operacemi se budou limitovat výší celkových výnosů z těchto operací, 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, omezena uznatelnost leasingových splátek u luxusních osobních automobilů, kdy nájemné přesahující částku 900 000 Kč, se neuznává jako daňový výdaj, stejným způsobem je omezena i vstupní cena a tím i odpis automobilů, 24 odst. 4 ZDP, zavádí se nová odpisová skupina 6 s dobou odpisování 50 let (podle přílohy č. 1 sem patří zejména budovy hotelů, administrativní budovy, budovy obchodních domů, podzemní obchodní střediska, budovy škol a další, v roce 2003 byly tyto budovy zařazeny v 5. odpisové skupině a doba odpisování činila 30 let), 30 odst. 1 ZDP, zavedeno daňové odpisování nehmotného majetku (hranice pro odpisování nehmotného majetku 60 000 Kč, doba použitelnosti delší než jeden rok, zavedeno jednoduché lineární odpisování software 48 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců, ostatní nehmotný majetek 72 měsíců), 32a ZDP, 32