Krevní oběh (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Stavba cév cévní systém je systém uzavřených trubic L (1) v jednotlivých úsecích se liší stavbou arteriae (tepny), venae (žíly), kapiláry (vlásečnice) -Aorta - tepna - arteriola - kapilára - venula - žíla ddž, hdž 3cm 5-15mm 0,3mm 7-50 um arteriola kapiláry venuly P
Stavba cév (2) Tunica intima (vnitřní vrstva cév) tvořena 1 vrstvou plochých endotelových buněk hladký nesmáčivý povrch vrstva je nejsilnější u aorty a a.pulmonalis Tunica media (střední vrstva) hladká svalovina spirálně a kruhovitě uspořádaná umožňuje změnu průsvitu, tím regulaci krevního průtoku = pružnost stěny velké cévy nejsilnější vrstva + síť elastických a kolagenních vláken
Stavba cév (3) podle toho, která složka převládá tepny typu elastického aorta, karotidy tepny typu svalového tepny malého kalibru Tunica externa (vnější vrstva) vazivový obal cévy elastická vlákna zvyšují pružnost stěny, kolagenní vlákna nervy Tepny vysokotlaký systém, stavba viz. výše
Stavba cév (4) Kapiláry: redukovaná střední a zevní vrstva, stěnu tvoří pouze endotel snadno prostupný Žíly slabší stěna než u cév nízkotlaký systém, směrem k srdci se tlak snižuje redukovaná svalová vrstva někdy není schopnost udržet průsvit a tvoří výdutě v žilách endotel vytváří žilní chlopně (valvae venarum) někdy vyztužené svalovinou
Stavba cév (5) uloženy povrchově - v podkožním vazivu, viditelné pod kůží hluboce často provázejí tepny a nervy, příčně se spojují silná tunica externa http://www.gsospg.cz:5050/bio/sources/photog allery_detail.php?intsource=1&intimageid=77
http://www.kardiosystem.websnadno.cz/cevy.html http://www.gsospg.cz:5050/bio/sources/photogallery_detail.php?intsource=1&intimageid=77
Krevní oběh A) Malý krevní oběh (plicní) B) Velký krevní oběh (tělní)
A) Malý krevní oběh (1) Truncus pulmonalis žilní (odkysličená) krev z pravé komory, ústí oddělené valva pulmonalis míří vlevo pod oblouk aorty, pod ním se větví na: A.pulmonalis dextra et a.pulmonalis sinistra dextra je delší, jde za vena cava superior a aorta ascendens vstupuje do plicního hilu a zde se větví na 2 větve pro horní a střední; dolní lalok
A) Malý krevní oběh sinistra (2) jde pod arcus aortae, po vstupu do plicního hilu se větví na 2 větve dolní a horní lalok každá se pak větví na menší a menší, jdou spolu s bronchy až kapilární síť opřádající alveoly Venae pulmonales začínají drobnými kapilárami, venuly 2 venae pulmonales dextrae z horního a středního; dolního laloku http://leccos.com/index.php/clanky/srdce
A) Malý krevní oběh 2 venae pulmonales sinistrae z horního a dolního laloku venae pulmonales okysličená krev do levé síně http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor :Illu_pulmonary_circuit.jpg (3)
a.pulmonalis sinistra truncus pulmonalis a.pulmonalis dextra vena cava superior http://www.eurolab.ua/anatomy/310/ venae pulmonales sinistrae
B) Velký krevní oběh (1) AORTA (srdečnice) z levé komory (LK), ústí opatřeno valva aortae A) Pars ascendens (vzestupná aorta) místo výstupu je rozšířené bulbus aortae těsně nad výstupem z LK odstupují ze sinus aortae aa.coronariae B) Arcus aortae (oblouk aorty) odstupují 3 větve pro hlavu a pravou a levou HK
http://cs.wikipedia.org/wiki/aorta
B) Velký krevní oběh 1) Truncus brachiocephalicus (hlavopažní kmen) po 2-4 cm se štěpí na: a.carotis communis dextra a a.subsclavia dextra 2) A. carotis communis sinistra 3) A. subclavia sinistra http://www.imaios.com/en/e-anatomy/thorax-abdomenpelvis/mediastinum-illustrations (2)
B) Velký krevní oběh (3) C) Pars descendens (sestupná aorta) Pars thoracica (aorta thoracica) přímé pokračování oblouku aorty, je uložena před páteří, v místě prostupu bránicí (hiatus aorticus) se mění na aorta abdominalis odstupují aa. intercostales párové aa. bronchiales aa. oesophagicae a. phrenica superior
B) Velký krevní oběh (4) Pars abdominalis (aorta abdominalis) pokračování hrudní aorty po průchodu bránicí, končí v místě bifurkace ve výšce L4 probíhá před páteří na zadní stěně břišní dutiny větve párové: aa. phrenicae inferiores pro bránici aa. suprarenales nadledviny aa. renales ledviny aa. ovaricae (aa. testiculares) ovaria (testes)
B) Velký krevní oběh (5) větve nepárové: truncus coeliacus a. gastrica sinistra - žaludek a. hepatica communis játra, žaludek, pankreas, horní část duodena, žlučník a. lienalis pankreas a slezina a. mesenterica superior (horní okružní tepna) pankreas, a střevo po flexura coli sinistra lienalis) a. mesenterica inferior (dolní okružní tepna) od levé flexury po horní část konečníku
a.hepatica communis a.gastrica sinistra a.lienalis www.gastrocompel.cz%2fshared%2fuploaded_files%2f1000062_de_srdce.ppt&ei=keetruko8wq8qpbho2uba&usg=afqjcnf9eyr6bfm91fgqzdixt2ilbbpl9a
arteria mesenterica superior a její větvení http://en.wikipedia.org/wiki/file:superior_mesenteric_a.gif http://www.scielo.cl/scielo.php?pid=s0717-95022010000100005&script=sci_arttext
arteria mesenterica superior a její větvení 1 colon transversum; 2 a.mesenterica sup.; 3 jejunum, 4 aa. jejunales; 5 aa. rectae; 6 duodenum; 7 a. ileocolica; 8 a. colica media http://www.chirurgenmanual.charite.de/pgs/01/st11/01st11a.htm 1 a. mesenterica sup; 2 aa. ileales; 3 ileum; 4 caecum; 5 a. ileocolica
arteria mesenterica inferior a její větvení http://en.wikipedia.org/wiki/file:gray537.png http://www.scielo.cl/scielo.php?pid=s0717-95022010000100005&script=sci_arttext
B) Velký krevní oběh Bifurkace břišní aorty: ve výši L4 se břišní aorta dělí na a. illiaca communis dextra a. illiaca communis sinistra (6)
B) Velký krevní oběh (7) větvení a. carotis communis 1) A. carotis interna vstupuje do lebky a podílí se na vytvoření Willisova okruhu vyživuje očnici a mozek 2) A. carotis externa vyživuje obličejovou část hlavy a krk odstupuje řada větví a. maxilaris, a. thyroidea, a. temporalis, a. occipitalis, a. ligualis, a. facialis...
a. carotis communis http://www.wikiskripta.eu/index.php/soubor:gray513.png a. carotis externa http://www.medeco.de/dentalatlas/zahn-mundkieferheilkunde/anatomie/gefaessversorgung-von-kopf-und-kiefer/
B) Velký krevní oběh (8) větvení a. subclavia cévně zásobuje HK dextra vychází z truncus brachiocephalicus sinistra přímo z arcus aortae 1) A. vertebralis, a. thoracica int.. 2) A. axillaris (tepna podpažní) přímé pokračování podklíčkové tepny, má větve pro paži a hrudník 3) A. brachialis (tepna pažní) na vnitřní straně paže mezi dvojhlavým a 3hlavým svalem
a. axillaris http://med.aidia.cz/arteria-axillaris/ a. brachialis http://nds.wikipedia.org/wiki/bild:gray523.png
B) Velký krevní oběh (9) větvení a. subclavia pažní tepna se v oblasti loketního kloubu dále dělí na: 4) A. radialis (tepna vřetení) 6) A. ulnaris (tepna loketní) obě vyživují předloktí a na dlani vytvářejí: arcus palmaris superficialis (povrchový oblouk) arcus palmaris profundus (hluboký oblouk) odstupují pak z nich cévy pro dlaň a prsty http://cs.wikipedia.org/wiki/ob%c4%9bhov %C3%A1_soustava
arcus palmaris superficialis http://www.cardiogenes.dp.ua/sapin/5.php arcus palmaris profundus
B) Velký krevní oběh (10) větvení a. iliaca communis vzniká větvením aorta abdominalis ve výši L4 A. iliaca communis (dextra et sinistra) po krátkém průběhu se dělí na: 1) A. iliaca interna (vnitřní kyčelní tepna) výživa orgánů malé pánve větve: aa. vesicales sup. et. inf. - pro močový měchýř a. uterina pro dělohu a. rectalis media konečník
1 - aorta abdominalis; 2 - a. mesenterica inferior; 3 - a. colica sinistra; 4 - aa. sigmoideae; 5 - a. rectalis superior; 6 - a. sacralis media; 7 - a. iliaca communis; 8 - a. iliaca externa; 9 - a. iliaca interna; 10 - a. umbilicalis; 11 - a. glutaea superior; 12 - a. obturatoria; 13 - a. sacralis lateralis; 14 - a. glutaea inferior; 15 - a. Tectalis media; 16 - a. pudenda interna; 17 - a. rectalis inferior. http://anatomiea.sweb.cz/
B) Velký krevní oběh (11) větvení a. iliaca communis a. pudenda int. - konečník a zevní pohl. orgány aa. gluteae sup. et inf. - hýžďové svaly... 2) A. iliaca externa (zevní kyčelní tepna) výživa laterální a dolní části přední stěny břišní prochází pod tříselným vazem na stehno 3) A. femoralis (stehenní tepna) vyživuje stehno http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=datei:gray550.png&filetimestamp=20070123181053
B) Velký krevní oběh (12) větvení a. iliaca communis 4) A. poplitea (tepna zákolení) pokračování stehenní tepny vydává větve pro kolenní kloub a okolní svaly a dělí se na: 5) A. tibialis anterior (přední tepna holení) svaly přední strany bérce, hřbetu nohy a prsty nohy a. dorsalis pedis přímé pokračování vytváří arcus dorsalis pedis 6) A. tibialis posterior (zadní tepna holení) http://en.wikipedia.org/wiki/file:popliteal_artery.png
B) Velký krevní oběh (13) větvení a. iliaca communis 6) A. tibialis posterior (zadní tepna holení) za vnitřní kotník na plosku nohy arcus plantaris pedis http://www.gla.ac.uk/ibls/us/fab/tutorial/generic/sapulse.html http://en.wikipedia.org/wiki/file:popliteal_artery.png
arcus dorsalis pedis http://www.ask.com/wiki/posterior_tibial_artery arcus plantaris pedis http://www.cardiogenes.dp.ua/sapin/6.php
Žíly velkého oběhu (1) A) VENA CAVA SUPERIOR do pravé komory přivádí krev z HKK a hlavy, stěny hrudníku dlouhá asi 6-7 cm, průměr asi 2cm, tenká stěna B) VENA CAVA INFERIOR do pravé komory přivádí krev z DKK a splanchnické oblasti žilní systém na končetinách probíhá jako hluboký a povrchový, mezi nimi jsou četné spojky
Žíly velkého oběhu (2) vena cava superior a její přítoky vena cava superior je bez chlopní Z oblasti HKK Povrchové žíly vytvářejí na hřbetu ruky rete venosum dorsale manus oblasti zápěstí rete carpi dorsale 1) V. cephalica (hlavová žíla) začíná z rete venosum dorsale manus, probíhá po palcové straně paže http://en.wikipedia.org/wiki/cephalic_vein
vena cephalica http://en.wikipedia.org/wiki/file:gray574.png vena basilica
Žíly velkého oběhu (3) vena cava superior a její přítoky 2) V. basilica (královská žíla) na loketní straně paže ústí do v. brachialis V oblasti loketní jsou obě spojeny řadou spojek (ve tvaru V nebo N ) Hluboké žíly: bývají až po v. axillaris párové a jdou podél stejnojmenné tepny vv. digitales, vv. metacarpicae tvoří neúplný oblouk
Žíly velkého oběhu (4) vena cava superior a její přítoky vv. digitales, vv. metacarpicae tvoří neúplný oblouk, formují se z nich 1) vv. radiales (vřetení žíly) 2) vv. ulnares (loketní žíly) jejich spojením vznikne 3) vv. brachiales (pažní žíly) 4) v.axillaris (žíla podpažní) hlavní sběrná žíla HK přítoky z přední a boční stěny hrudníku...
v. jugularis interna v. jugularis externa http://en.wikipedia.org/wiki/file:gray576.png http://www.bartleby.com/107/168.html
Žíly velkého oběhu (5) vena cava superior a její přítoky 5) v. subclavia (žíla podklíčková) přímé pokračování v. axillaris směrem k srdci. Spolu s v. jugularis interna tvoří po spojení v. brachiocephalica dx. et sin. Z oblasti hlavy 1) v. jugularis interna (vnitřní hrdelní žíla) odvádí skoro všechnu krev z lební oblasti, lebečních splavů
Žíly velkého oběhu (6) vena cava superior a její přítoky 2) v. jugularis externa (vnější hrdelní žíla) tenká vlévá se do v. jugularis interna nebo v. subclavia V. brachiocephalica dx. et sin. (hlavověpažní žíla pravá a levá) spojením v. jugularis interna a v. subclavia téměř pod pravým úhlem = angulus venosus dx. et sin. (žilní úhel pravý a levý)
http://www.bartleby.com/107/168.html http://en.wikipedia.org/wiki/file:venenwinkel.png
Žíly velkého oběhu (7) vena cava inferior a její přítoky vzniká soutokem společných vv. iliacae communes ve výši L4 sbírá krev z orgánů pánve a dutiny břišní viscerální: Vv. testiculares (v. ovaricae) dx. et sin. Vv. renales (žíly ledvinné) na levé straně přibírá v. suprarenalis vystupuje několika větvemi z hilu ledviny V. suprarenalis (žíla nadledvinová) pravá ústí přímo do v. cava inferior
http://medicinembbs.blogspot.com/2011_04_01_archive.html http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:gray1121.png
Žíly velkého oběhu (8) vena cava inferior a její přítoky Vv. hepaticae (žíly jaterní) 2 3, spojují se s v.cava inferior těsně před jejím prostupem bránicí dalšími přítoky jsou vv. lumbales (nejčastěji 4 páry) a vv. phrenicae inferiores) Hluboké žíly DKK mají chlopně hluboké žíly bérce se spojují ve v. poplitea
Žíly velkého oběhu (9) vena cava inferior a její přítoky 1) V. poplitea (žíla podkolení) má 2-3 chlopně, se stejnojmennou tepnou je spojena vazivem přijímá větve kloubní a svalové a v. saphena parva 2) V. femoralis (tepna stehenní) má 3-5 párů chlopní přijímá svalové větve hluboké žíly provázejí tepny
http://www.rci.rutgers.edu/~uzwiak/anatphys/blood_vessels.html http://legacy.owensboro.kctcs.edu/gcaplan/anat2/notes/apiinote s5%20circulatory%20anatomy.htm
Žíly velkého oběhu (10) vena cava inferior a její přítoky povrchové žíly vtéká do 3) V. iliaca externa (vnější kyčelní žíla) Povrchové žíly DKK mají chlopně začínají na chodidle rete venosum plantare hřbetě rete venosum dorsale 1) V. saphena parva (krátká žíla skrytá)
Žíly velkého oběhu (11) vena cava inferior a její přítoky začíná za fibulárním kotníkem, cestou přijímá povrchové žíly 5-8 chlopní vtéká do v. poplitea 2) V. saphena magna (velká žíla skrytá) začíná před mediálním kotníkem, má četné chlopně (až 20, s rostoucím věkem atrofují a zůstává jich jen několik) spojuje se s dalšími povrchovými žilami vtéká do v. femoralis
rete venosum plantare http://www.cardiogenes.dp.ua/anatomy-atlas/713.php http://nl.wikipedia.org/wiki/vena_saphena_parva http://en.wikipedia.org/wiki/great_saphenous_vein
http://www.eurolab.ua/anatomy/348/
Žíly velkého oběhu (12) vena cava inferior a její přítoky V. iliaca interna (vnitřní kyčelní žíla) sbírá většinu krve z pánve směrem kraniálním se pak spojuje s v. iliaca externa a tvoří V. iliaca communis (společná kyčelní žíla)
Portální oběh (1) Vena portae (vrátnicová žíla) sbírá krve z nepárových orgánů dutiny břišní žaludek, střeva, slezina průměr cca 18mm, dlouhá cca 6-8cm k jaterní brance (porta hepatis) vstupuje jako trias hepatica (v. portae, a. hepatica propria a ductus choledochus), větví se na pravou a levou větev pro každý jaterní lalok v játrech se rozpadají na síť kapilár, v jaterních lalůčcích se dostávají do kontaktu s jaterní buňkou
Portální oběh (2) stěna kapilár je velmi prostupná zejména pro bílkoviny, do jaterní buňky se tak rychle dostávají látky vstřebané střevní sliznicí z kapilár se poté sbírá do jaterní sinusoidů a odtud do: v. centralis vv. hepaticae vena cava inferior V. portae vzniká za hlavou pankreatu soutokem: 1) v. mesenterica superior krev z vv.jejunales, ileales, v. apendicularis, v. ileocolica...
Portální oběh (3) 2) v. lienalis ze sleziny, stěny žaludku, těla a ocasu pankreatu + z v. mesenterica inferior vlévá se do v. lienalis a sbírá krev z oblasti sigmoidea, rekta a levé části tlustého střeva Portální systém má řadu spojek s v.cava inf. = portokavální anastomózy rozšiřují se při poškození portálního oběhu
v. lienalis v. mesenterica superior v. mesenterica inferior http://www.wikiskripta.eu/index.php/port%c3%a1ln%c3%ad_ob%c4%9bh
Fyziologie krevního oběhu
Proudění krve cévami (1) Proudění krve cévní soustavou je udržováno čerpací funkcí srdce to vykonává funkci: 1) statickou a) objemová složka každou systolou přečerpá určitý TO z venozního do arteriálního systému b) tlaková složka udržuje tlakový spád v cévní soustavě od nejvyššího na počátku aorty a plicnice po nejmenší v celém oběh. systému 2) kinetickou (akcelerační) udělí vypuzenému objemu krve určité zrychlení
Proudění krve cévami (2) statická práce Ws = SV (TO.TF) * Ts (arteriální tlak) zvyšuje se, zvětší-li se SV nebo Ts nebo oboje neúměrné zatížení srdce hypertrofuje, posléze dilatuje selhání
Odpory v krevním oběhu (1) PASIVNÍ zabezpečeno aortou, velkými a středními elastickými arteriemi jejich funkcí je odvést krev pod tlakem na periferii přeměnit nárazový tok krve na kontinuální = funkce pružníku pulsová vlna se šíří na periferii vypuzený objem vyklene stěnu, ta se smrští a posune krev dále pružníková hypertenze ve stáří, ubývá elast. vláken, nahrazují s kolagenními. odporu
Odpory v krevním oběhu AKTIVNÍ malé arterie a arterioly = rezistentní (2) regulují průtok krve orgány, díky hladké svalovině ho regulují na podkladě humorálních nebo nervových podnětů tzv. kritický (uzavírací) tlak velmi nízký TK = spasmus arteriol centralizace oběhu šoková ledvina
Proudění krve Průsvit cévy = základní regulační mechanismus proudění krve Laminární proudění za normálních okolností pohyb všech vrstev je rovnoměrný, rychleji se pohybuje vrstva uprostřed; nejpomaleji vrstvy na krajích (větší tření) Turbulentní proudění = změna laminárního při zvýšení rychlosti
Tlakový gradient (spád) (1) 1) Arteriální systém nejvyšší TK v aortě (cca 120/70) vysokotlaký systém 2) Kapiláry (mikrocirkulace) tlakový gradient důležitý pro proces filtrace na počátku kapiláry 4kPa (30mmHg), na konci 2kPa (15mmHg) TK 4kPa arteriální konec onkotický tlak 3,3 4 kpa TK 2kPa venózní konec
Tlakový gradient (spád) (2) Onkotický tlak nasává tekutinu z intersticia zpět do kapiláry arteriální konec převažuje filtrace (mimo cévu) venózní konec reabsoprce (zpět do kapiláry) Edém změna rovnováhy snížení onkotického tlaku nebo zvýšení kapilárního tlaku snížené množství albuminu = onkot.tlaku 3) Venózní systém velmi malý gradient ve venulách, v žilách 0,7kPa (5mmHg)
Tlakový gradient (spád) (3) krev teče k srdci proti gravitaci, k tomu napomáhá: a) svalová pumpa činností svalů je krev vytlačována k srdci b) hrudní pumpa vliv dýchání. Nádech= snížení nitrohrudního tlaku krev je nasávána do dutých žil a PS c) sací síla srdce cípaté chlopně jsou v ejekční fázi tažené dolů roztažení síní a snížení tlaku v nich d) žilní pumpa cirkulární svalová vlákna pomáhají posouvat krev k srdci. Při ústí do síní nejsou chlopně spořádání cévních svazků v končetinách vedle sebe arterie a véna pulzace arterie = posun krve v
Tlakový gradient (spád) (4) e) spořádání cévních svazků v končetinách vedle sebe arterie a véna pulzace arterie = posun krve v žilách k srdci
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (1) MÍSTNÍ regulační mechanismy 1) Autoregulační a) metabolické snížený průtok tkáněmi = nahromadění katabolitů místní pokles po2 a místní zvýšení pco2 pokles ph toto všechno = VAZODILATACE zvýší průtok a odplaví katabolity, přivede okysličenou krev následné zúžení cév vše se opakuje
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (2) b) myogenní náplň žíly = distenčního tlaku (rozpínání zevnitř) mohlo by dojít až k ruptuře stěny cévy kompenzací je vazokonstrikce omezení průtoku snížení distenčního tlaku 2) Vazodilatační metabolity a situace po2, CO2, ph, TT (vždy při metabol. tkání), osmolarita, adenosin v tkáních se objeví štěpením ATP ADP AMP adenosin
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (3) K+ v krvi a extracelulárních tekutinách histamin 3) Lokální vazokonstrikce serotonin v TROM, uvolňován některými nervovými zakončeními TT 4) Endoteliální faktory edotelin tvořený cévním endotelem - vazokonstrikce
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (4) NO (oxid dusnatý) tvořený v cévním endotelu vazodilatace CELKOVÉ regulační mechanismy 1) Vazoaktivní substance v cirkulaci a) kininy vznikají z plazmat. bílkovin relaxace svalstva cév b) ANF (atriový natriurický faktor) v pravé síni. tvorba při vyšším žilním návratu vyšší ztráta Na+ močí pokles TK c) cirkulující vazokonstriktory
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (5) c) cirkulující vazokonstriktory vasopresin noradrenalin angiotensin II v krevním oběhu z angiotensinogenu; přeměna se děje za pomoci reninu (ledviny) v případě poklesu TK pokles glomerulární filtrace 2) Neurogenní regulační mechanismy (prodl.mícha) vasomotorické centrum tonus = vasokonstrikce (především arterioly) způsobené působením sympatiku
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (6) tonus = vasodilatace (především arterioly) vazodilatace = kůra mozková hypotalamus spinální mícha sympatické vlákno v cévě uvolní acetylcholin dilatace důsledek snížení vzruchové aktivity z centra k cévám pomocí sympatiku mechanismus vzniká při prokrvení svalu = trénovaný jedinec rychlejší a mohutnější dilatace tím menší a kratší práce na kyslíkový dluh kardioinhibiční centrum (jádro n.vagus) tonus = zpomalení TF, omezení stažlivosti a dráždivosti myokardu
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (7) kardioexcitační centrum opačný účinek, zprostředkován sympatickými vlákny 3) Neurogenní mechanismy CNS jedná se o hypotalamus a limbický systém aktivní jsou při emocích, zprostředkují změnu TK a TF stav závisí na druhu emoce vztek, deprese, radost 4) Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (8) a) baroreceptory v cévní stěně, drážděny TK. informace do vasomotorického centra snížení TK b) atriové napínací receptory uložené v pravém, dvou typů: typ A drážděné venózním návratem typ B při systole síní výsledkem podráždění je TK následkem vazodilatace arteriol, ale naopak TF
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (9) c) plicní receptory v cévních stěnách plicního oběhu drážděním se dilatují stěny plicních cév zpomalení TF a TK d) glomus caroticus a glomus aorticus při bifurkaci a.carotis communis (1) a v arcus aortae (3) leží mimo cévu a vedou aferentně vzruch. Charakter chemoreceptorů, jsou citlivé na po2 a pco2 vazokonstrikce a vzestup TK Přímé vlivy na vasomotorické centrum
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (10) 5) Přímé vlivy na vasomotorické centrum hypoxie ( po2) hyperkapnie ( pco2) stimulace vasomotorického centra
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (8) kardioexcitační centrum opačný účinek, zprostředkován sympatickými vlákny 3) Neurogenní mechanismy CNS jedná se o hypotalamus a limbický systém aktivní jsou při emocích, zprostředkují změnu TK a TF stav závisí na druhu emoce vztek, deprese, radost... 4) Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy a) baroreceptory
Mízní oběh (vasa lymphatica)
Mízní cévy (1) cévy mají tenkou stěnu a jsou opatřené chlopněmi vznikají z mízních vlásečnic tvoří se v mezibuněčných štěrbinách NODI LYMPHATICI (mízní uzliny) vkládají se do průběhu mízních cév filtry tvorba lymfocytů sběrné uzliny sbírají lymfu z určitých oblastí těla
Mízní cévy Hlava několik skupin týlní, tvářové, příušní, podčelistní. Krk povrchové a hluboké Nodi lymphatici axillares sběrné uzliny z HK Nodi lymphatici inguinales (2) sběrné uzliny z DK v tříselné krajině Truncus lumbalis dx. et sin. (bederní kmen) po obou stranách břišní aorty
Mízní cévy Truncus intestinalis (střevní mízní kmen) sběrné uzliny z DK v tříselné krajině CISTERNA CHYLI (3) vzniká spojením truncus intestinalis a truncus lumbalis dx.+sin. Ductus thoracicus vystupuje z cisterny, probíhá v zadním mediastinu přijímá přítoky z L poloviny hlavy a krku, z LHK a L poloviny hrudní ústí do levého žilního úhlu
Mízní cévy (4) Ductus lymphaticus dx. (pravostranný kmen) sbírá lymfu z PHK, pravé poloviny hlavy a krku, P poloviny hrudníku ústí do pravého žilního úhlu ductus thoracicus cisterna chyli http://en.wikipedia.org/wiki/right_lymphatic_duct
Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 319s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s. Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994. 460s. ISBN 80-7169-036-8