Odbor ekonomických analýz Říjen 2014 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2013

Odbor ekonomických analýz Říjen 2014 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2013

Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: Ing. Jaroslav Vomastek, MBA; Ing. Lucie Gratiasová; Ing. Alena Fedorová Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 10, 11 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola CZ-NACE 13 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 14 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 15 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 16 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 17 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 18 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 19 Ing. Marta Filipová, MPO Kapitola CZ-NACE 20 Ing. Petra Berkyová, MPO Kapitola CZ-NACE 21 Ing. Petra Berkyová, MPO Kapitola CZ-NACE 22 Ing. Petra Berkyová, MPO Kapitola CZ-NACE 23 Ing. Petr Polán, Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 24 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Kapitola CZ-NACE 25 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 26 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 27 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 29 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 30 Ing. Anna Nykodýmová, MPO Kapitola CZ-NACE 31 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 32 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Dopočet roku 2013: Ing. Ivan Neumaier Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

OBSAH Obsah Seznam použitých zkratek 9 Metodické vysvětlivky 11 I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) 13 I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu 13 I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE 14 I.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15 I.3.1 Cenový vývoj 15 I.3.2 Základní produkční charakteristiky 15 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady 19 I.3.4 Výkonová spotřeba 22 I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje 23 I.5 Zahraniční obchod 24 I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu 24 I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 25 I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu 26 1. CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů 29 1.1 Charakteristika oddílu 29 1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 30 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 31 1.3.1 Cenový vývoj 31 1.3.2 Základní produkční charakteristiky 31 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 34 1.3.4 Výkonová spotřeba 36 1.4 Zahraniční obchod 37 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 37 1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 39 1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 40 2. CZ-NACE 13 - Výroba textilií 43 2.1 Charakteristika oddílu 43 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 44 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 44 2.3.1 Cenový vývoj 44 2.3.2 Základní produkční charakteristiky 45 2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 47 2.3.4 Výkonová spotřeba 49 2.4 Zahraniční obchod 49 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 49 2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 50 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 51 3. CZ-NACE 14 - Výroba oděvů 53 3.1 Charakteristika oddílu 53 3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 53 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 54 3.3.1 Cenový vývoj 54 3.3.2 Základní produkční charakteristiky 54 3

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 57 3.3.4 Výkonová spotřeba 58 3.4 Zahraniční obchod 59 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 59 3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 60 3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 61 4. CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků 63 4.1 Charakteristika oddílu 63 4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 64 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 64 4.3.1 Cenový vývoj 64 4.3.2 Základní produkční charakteristiky 64 4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 67 4.3.4 Výkonová spotřeba 68 4.4 Zahraniční obchod 69 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 69 4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 70 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 71 5. CZ-NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 73 5.1 Charakteristika oddílu 73 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 74 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 74 5.3.1 Cenový vývoj 74 5.3.2 Základní produkční charakteristiky 74 5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 76 5.3.4 Výkonová spotřeba 78 5.4 Zahraniční obchod 78 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 78 5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 78 5.5. Shrnutí a perspektivy oddílu 79 6. CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru 81 6.1 Charakteristika oddílu 81 6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 81 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 82 6.3.1 Cenový vývoj 82 6.3.2 Základní produkční charakteristiky 82 6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 84 6.3.4 Výkonová spotřeba 85 6.4 Zahraniční obchod 86 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 86 6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 86 6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 87 7. CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 89 7.1 Charakteristika oddílu 89 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 89 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 90 7.3.1 Cenový vývoj 90 7.3.2 Základní produkční charakteristiky 90 7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 92 7.3.4 Výkonová spotřeba 93 7.4 Zahraniční obchod 93 4

7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 93 7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 94 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 95 8. CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 97 8.1 Charakteristika oddílu 97 8.2 Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 98 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 98 8.3.1 Cenový vývoj 98 8.3.2 Základní produkční charakteristiky 99 8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 101 8.3.4 Výkonová spotřeba 102 8.4 Zahraniční obchod 102 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 102 8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 103 8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 104 9. CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků 107 9.1 Charakteristika oddílu 107 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 108 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 108 9.3.1 Cenový vývoj 108 9.3.2 Základní produkční charakteristiky 109 9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 111 9.3.4 Výkonová spotřeba 112 9.4 Zahraniční obchod 113 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 113 9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 114 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 114 10. CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 117 10.1 Charakteristika oddílu 117 10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 117 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 118 10.3.1 Cenový vývoj 118 10.3.2 Základní produkční charakteristiky 118 10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 120 10.3.4 Výkonová spotřeba 122 10.4 Zahraniční obchod 122 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 122 10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 123 10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 123 11. CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků 125 11.1 Charakteristika oddílu 125 11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 125 11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 126 11.3.1 Cenový vývoj 126 11.3.2 Základní produkční charakteristiky 126 11.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 128 11.3.4 Výkonová spotřeba 129 11.4 Zahraniční obchod 130 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 130 11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 130 11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 131 Obsah 5

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 12. CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 135 12.1 Charakteristika oddílu 135 12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 136 12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 137 12.3.1 Cenový vývoj 137 12.3.2 Základní produkční charakteristiky 137 12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 142 12.3.4 Výkonová spotřeba 144 12.4 Zahraniční obchod 144 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 144 12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 146 12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 147 13. CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 149 13.1 Charakteristika oddílu 149 13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 151 13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 151 13.3.1 Cenový vývoj 151 13.3.2 Základní produkční charakteristiky 152 13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 154 13.3.4 Výkonová spotřeba 156 13.4 Zahraniční obchod 156 13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 157 13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 158 13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 159 14. CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 161 14.1 Charakteristika oddílu 161 14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 162 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 163 14.3.1 Cenový vývoj 163 14.3.2 Základní produkční charakteristiky 163 14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 166 14.3.4 Výkonová spotřeba 167 14.4 Zahraniční obchod 167 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 167 14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 168 14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 169 15. CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 171 15.1 Charakteristika oddílu 171 15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 172 15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 173 15.3.1 Cenový vývoj 173 15.3.2 Základní produkční charakteristiky 173 15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 177 15.3.4 Výkonová spotřeba 178 15.4 Zahraniční obchod 179 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 179 15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 180 15.5. Shrnutí a perspektivy oddílu 181 16. CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení 185 16.1 Charakteristika oddílu 185 16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 187 6

16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 187 16.3.1 Cenový vývoj 187 16.3.2 Základní produkční charakteristiky 187 16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 190 15.6.4 Výkonová spotřeba 192 16.4 Zahranični obchod 192 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 192 16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 193 16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 194 17. CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 197 17.1 Charakteristika oddílu 197 17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 198 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 199 17.3.1 Cenový vývoj 199 17.3.2 Základní produkční charakteristiky 199 17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 201 17.3.4 Výkonová spotřeba 203 17.4 Zahraniční obchod 203 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 203 17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 204 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 205 18. CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 207 18.1 Charakteristika oddílu 207 18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 210 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 210 18.3.1 Cenový vývoj 210 18.3.2 Základní produkční charakteristiky 211 18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 213 18.3.4 Výkonová spotřeba 215 18.4 Zahraniční obchod 215 18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 215 18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 217 18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 218 19. CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 223 19.1 Charakteristika oddílu 223 19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 224 19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 225 19.3.1 Cenový vývoj 225 19.3.2 Základní produkční charakteristiky 225 19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 227 19.3.4 Výkonová spotřeba 229 19.4 Zahraniční obchod 229 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 229 19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 231 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 232 20. CZ-NACE 31 - Výroba nábytku 233 20.1 Charakteristika oddílu 233 20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 233 20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 233 20.3.1 Cenový vývoj 233 20.3.2 Základní produkční charakteristiky 234 20.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 235 Obsah 7

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 20.3.4 Výkonová spotřeba 236 20.4 Zahraniční obchod 237 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 237 20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 237 20.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 238 21. CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl 239 21.1 Charakteristika oddílu 239 21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 240 21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 240 21.3.1 Cenový vývoj 240 21.3.2 Základní produkční charakteristiky 241 21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 243 21.3.4 Výkonová spotřeba 244 21.4 Zahraniční obchod 245 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 245 21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 245 21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 246 22. CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 249 22.1 Charakteristika oddílu 249 22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 249 22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 250 22.3.1 Cenový vývoj 250 22.3.2 Základní produkční charakteristiky 250 22.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 252 22.3.4 Výkonová spotřeba 253 22.4. Shrnutí a perspektivy oddílu 253 8

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK b. c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond (European Agricultural Fund for Rural Development) EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu CHZO Chráněné zeměpisné označení IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené KLASA Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu SZIF. MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP malé a střední podnikání MZe Ministerstvo zemědělství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace PaL Papír a lepenka 9

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU p. b. procentní bod PEFC Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. PRV Plán rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 REACH registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SAP Sdružení automobilového průmyslu SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) SNS Společenství nezávislých států SZIF Státní zemědělský intervenční fond UPH účetní přidaná hodnota VV a S vlastní výrobky a služby VaV výzkum a vývoj WTO Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl 10

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2007 až 2013, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již šestý rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev. 1.1. Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Pro tvorbu publikace Panorama zpracovatelského průmyslu je použito kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ve struktuře na 3 místa. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace je roční strukturální šetření ekonomických subjektů vybraných produkčních oddílů (výkaz P5-01) doplněné o informace z administrativních zdrojů. Šetření P4-01 (malých ekonomických subjektů vybraných produkčních oddílů), které bylo zdrojem dat za fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku, bylo od roku 2010 zrušeno. Data za fyzické osoby jsou modelována na základě administrativních dat a jsou nyní součástí zmiňovaného roční statistického výkazu P5-01. Základní soubor pro šetření P5-01 tvoří právnické a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku a vybrané fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Výběrový soubor pak tvoří jednotky, které vyplňují statistický výkaz. Zda bude jednotka zařazena do výběrového souboru, záleží na její převažující činnosti a velikosti měřené počtem zaměstnanců, výši tržeb a velikostí celkových aktiv. K výpočtu údajů za rok 2013 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena vždy v dalším vydání Panoramy údaji z ročního šetření ČSÚ (P5-01) po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Údaje zahraničního obchodu jsou v této publikaci uvedeny za časové období 2009 až 2013. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od 1. 1. 2004 Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r. 2008 pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r. 2009 shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Většina údajů, uváděných v publikaci, vycházejí z dat přebíraných od Českého statistického úřadu, pokud není pod tabulkou či grafem uveden jiný zdroj. 11

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnaných osob zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c) je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců (uváděn dle klasifikace produkce CZ-CPA) je meziroční změna ročního průměru v časové řadě čtyř let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32 odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem. 12

Zpracovatelský průmysl I. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (SEKCE C) I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) představuje v české ekonomice jeden z klíčových zdrojů hrubého domácího produktu. V roce 2013 činil jeho podíl na celkové hrubé přidané hodnotě (HPH, v běžných cenách, sezónně očištěno) 25,1 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu více než v roce 2012 a o dva a půl procentního bodu více než v roce 2009. Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu dosáhl 90,9 %, tedy o tři desetiny procentního bodu méně než v roce 2012, zatímco podíl těžby a dobývání se meziročně snížil o 0.2 p.b. na 2,1 % a podíl výroby a rozvodu elektřiny, plynu a klimatizace vzduchu stoupl o 0,8 p.b. na 7 %. Suverénní jedničkou v celkových tržbách ZP za prodej vlastních výrobků a služeb je dlouhodobě výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), jejíž podíl v roce 2013 činil 23,1 %, tedy zhruba na úrovni předcházejícího roku. Jako druhá v pořadí skončila v loňském roce výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (CZ-NACE 25) s podílem 8,7 %, následována CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (8,1 %). Na opačném konci žebříčku tržeb figurovaly tradičně oddíly CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (0,14 %), CZ-NACE 12 Výroba tabákových výrobků (0,2 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (0,39 %). V roce 2013 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ZP stouply v porovnání s předchozím rokem o 1,2 % a rostly tak pomaleji než v roce 2012 (+ 2,1 %). Meziroční pokles byl tentokrát zaznamenán v devíti oddílech (v roce 2012 to bylo v sedmi oddílech), z toho největší v oddílu CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů o 8,6 % (důvodem byla krize v evropském rafinérském průmyslu). Největší meziroční nárůst tržeb v roce 2013 vykázaly tři oddíly, které mají pro rozvoj ZP rozhodující význam a to CZ-NACE 29 (nárůst o 6,7 %, hlavně díky příznivému vývoji ve druhém pololetí 2013), CZ-NACE 25 (+5,6 %) a CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (+2,8 %). Z významnějších oddílů, kterým v roce 2013 meziročně klesly tržby, lze dále uvést CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (-8,2 %) a CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (-2,6 %). Objem účetní přidané hodnoty (ÚPH) se v rámci ZP meziročně zvýšil o 1,7 %, přičemž ve třinácti oddílech vzrostl, zatímco ve zbývajících deseti poklesl. Dominovaly zde oddíly, které patří v zpracovatelském průmyslu k nejvýznamnějším: CZ-NACE 29 (podíl na celkovém objemu 17,5 %), CZ-NACE 25 (podíl 12,3 %) a CZ-NACE 28 (podíl 10,2 %). Poměrně citelný meziroční pokles ÚPH vykázaly naopak oddíly CZ-NACE 20 (-6,8 %) a v CZ-NACE 26 (-4,4 %). Počet zaměstnaných osob se v roce 2013 oproti předcházejícímu roku snížil o 1,8 % a dosáhl počtu 1 044 732 osob. V 18 oddílech tento ukazatel meziročně poklesl a pouze v pěti stoupl. Největší meziroční přírůstky zaměstnanců vykázaly oddíly CZ-NACE 25 (+1,7 %, nárůst o 2 359 osob) a CZ-NACE 28 (+0,6 %, nárůst o 686 lidí). K nejvýraznějšímu poklesu zaměstnaných osob došlo v oddílech CZ-NACE 26 (-7,6 %, snížení o 3 225 osob), CZ-NACE 29 (-1,9 %, pokles o 2658 osob) a v CZ-NACE 10 (-2,5 %, pokles o 2 237 osob). Ve většině dalších oddílů nepřekročil pokles tisíc lidí. Postupné zlepšování hospodářské situace se pozitivně projevilo v zahraničním obchodu ZP, jehož obrat (dovoz + vývoz) loni dosáhl rekordních 5 463,5 mld. Kč a meziročně vzrostl o 3,5 %. Vzhledem k tomu, že vývoz rostl rychlejším tempem (+4,2 %) než dovoz (+2,8 %), kladné saldo zahraničního obchodu stouplo o téměř 12 % na 516,9 mld. Kč (v roce 2012 byl nárůst kladného salda více než trojnásobný - o 37 %). Celkový příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR vykázal v roce 2013 oproti předchozímu roku výrazný pokles. Zatímco v roce 2012 zahraniční investoři v ČR proinvestovali 156.3 mld. Kč, o rok později to bylo pouze 97,7 mld. Kč, tedy o téměř 59 mld. Kč méně. Nejvíce investic ve formě základního kapitálu přilákala výroba rozvod elektřiny, plynu a tepla (34,4 mld. Kč) a služby (26,6 mld. Kč). Investice ve zpracovatelském průmyslu táhla hlavně výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (3,8 mld. Kč) a výroba strojů a zařízení (1,4 mld. Kč). Naopak ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ve výrobě ropných, chemických a farmaceutických, pryžových a plastových výrobků došlo k desinvesticím v celkovém objemu 2,64 mld. Kč. Investice do základního kapitálu v ZP ČR tak v roce 2013 zaznamenaly odliv ve výši 1,36 mld. Kč. Jestliže objem PZI z ČR do zahraničí dosáhl v roce 2012 hodnoty 35 mld. Kč, v roce 2013 se zvýšil téměř dvojnásobně na 64,5 mld. Kč. Z teritoriálního hlediska největší objem investic mířil do Nizozemska, kde je příznivé daňové a právní prostředí (27 mld. Kč). 13

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle NACE-CZ Z tabulky I.1 vyplývá, že zpracovatelský průmysl ČR v souladu s revidovanou klasifikací ekonomických činnosti je rozdělen na 24 oddílů, jejichž podíly na tržbách ZP jsou uvedeny v grafu I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle klasifikace NACE-CZ Sekce C Zpracovatelský průmysl Oddíl Název 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 24 22 % 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 6,7 6.6 6.4 6,7 4.9 5.5 5,1 4.0 4,4 3,7 3.5 2.3 3,3 1,6 1.7 0.3 1.2 2,3 1.7 1.1 0.9 0,3 1,3 1,7 0,4 0.4 0.2 1,0 0,9 0,1 8.2 8,7 7.8 8,1 7.0 7,6 6.7 6,5 23,123.2 2.7 2,5 1.4 1,6 1.3 0.9 1,5 0,9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 oddíly zpracovatelského průmyslu Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.1 Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 14

Zpracovatelský průmysl I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Tabulka I.2 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Výrobky zpracovatelského prům. C 94,4 101,5 105,8 102,3 100,2 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Ceny průmyslových výrobců v průběhu roku 2013 v rámci ZP stagnovaly, což bylo dáno slabou poptávkou. Intervence centrální banky koncem roku 2013 se projevila výrazněji v cenách dopravních prostředků (vlivem vyšší cenové dynamiky u dílů motorových vozidel), v ostatních výrobkových skupinách ZP docházelo spíše ke snižování tempa nebo k poklesům. Potraviny udržely růst na průměrných 2,5 % (z 3,5 % růstu v roce 2012), propadly naopak ceny u rafinérských a ropných produktů, a to v průměru o 4,4 %, dále u obecných kovů a kovodělných výrobků, v průměru o 1,5 %. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů 0 5 10 15 20 25 0 5 10 15 20 0 5 10 15 % % % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů v rámci ZP v roce 2013 I.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007 až 2013 je patrný z tabulek I.3 až I.6 a z grafu I.3. Z tabulky I.3 je vidět, že ve sledovaném období sedmi let se počet podniků v rámci ZP zvýšil o 31 292 subjektů (+20,9 %). V samotném roce 2013 pak vzrostl jejich počet oproti roku 2012 o 6 981 jednotek (+4 %), přičemž ve 12 oddílech se zvýšil, zatímco v jedenácti oddílech poklesl. Největší přírůstek podnikatelských subjektů v rámci ZP v roce 2013 vykázal oddíl CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a 15

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (+4 112), dále CZ-NACE 31 Výroba nábytku (+1 220) a CZ- NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+1 808). Naopak nejvíce podniků v meziročním srovnání v roce 2013 ubylo v oddílu CZ-NACE 18 Tisk a rozmnožování (-545) a v oddílu CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (-616). Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10 5 559 5 317 5 714 6 508 7 099 7 305 8 031 11 1 001 1 034 1 115 1 232 1 263 1 222 1 157 13 2 313 2 064 2 123 2 601 2 822 3 151 3 247 14 7 825 8 257 8 756 9 895 10 326 10 784 11 989 15 947 880 895 932 899 840 765 16 27 319 26 832 27 415 28 848 29 575 29 405 29 362 17 755 707 763 928 958 929 917 18 9 518 8 932 8 949 8 954 8 757 8 730 8 185 19 19 16 20 28 30 34 47 20 1 498 1 502 1 535 1 742 1 786 1 837 1 796 21 126 83 86 88 87 88 89 22 3 421 3 262 3 385 4 244 4 073 3 907 3 627 23 5 961 5 818 5 951 6 672 6 865 6 576 6 941 24 690 701 758 1 170 1 687 908 1 245 25 36 006 38 059 39 174 41 000 43 342 44 076 48 188 26 3 583 3 311 3 371 3 465 3 390 3 353 2 996 27 15 371 14 702 14 829 15 556 15 213 14 753 14 042 28 6 203 5 590 5 702 6 455 6 165 5 835 5 219 29 1 116 1 004 1 061 1 292 1 254 1 209 1 077 30 378 397 434 508 541 584 648 31 4 498 5 538 6 095 7 292 8 250 8 116 9 336 32 8 006 7 814 8 028 8 575 8 555 8 656 8 564 33 7 461 7 424 7 801 9 355 10 577 11 586 13 394 ZP celkem 149 578 149 249 153 965 167 344 173 519 173 889 180 870 Tabulka I.4 nabízí vývoj tržeb z prodeje výrobků a služeb a dokládá, že po krizi v roce 2009 nabraly tržby v následujících dvou letech vysoké tempo, ale v letech 2012 a 2013 se postupně zpomalily, což souvisí s finančními a hospodářskými problémy řady evropských zemí. Meziroční pokles tržeb v roce 2013 vykázalo devět oddílů, nárůst čtrnáct oddílů. Největší meziroční propad tržeb v roce 2013 zaznamenaly tři oddíly ZP: CZ-NACE 19 (-8,6 %), CZ-NACE 26 (-8,2 %) a CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (-3,8 %). Největší meziroční přírůstek tržeb v uplynulém roce vykázaly oddíly CZ-NACE 29 (+6,7 % tzn., +49,7 mld. Kč), CZ-NACE 25 (+5,5 % tzn., +15,7 mld. Kč), CZ-NACE 32 (+8,6 % tzn., +4 mld. Kč) a CZ-NACE 30 (+10,1 % tzn., +5,1 mld. Kč). V žebříčku CZECH TOP 100 nejvýznamnějších firem si v tržbách za rok 2013 udržela první místo se značným odstupem ŠKODA AUTO, a.s (268,5 mld. Kč, nárůst proti roku 2012 o 2,2 %), následována ČEZ, a.s. (tržby 217,3 mld. Kč, meziroční nárůst o 1%). Také pořadí na dalších třech místech první pětky je stejné jako v roce 2012: RWE Supply and Trading CZ a.s. (tržby 180,2 mld. Kč, pokles o 0,5 %), AGROFERT a.s. (tržby 151,7 mld. Kč, nárůst o 14,4 %) a UNIPETROL, a.s. (tržby 99,4 mld. Kč, pokles o 7,3 %). Podobně jako v předchozích letech však ani tentokrát není žebříček CZECH TOP 100 úplný, neboť v něm chybí několik společností, které by patřily svými tržbami do první dvacítky, ale nedodaly potřebná data. Vývoj ukazatele účetní přidaná hodnota (ÚPH) naznačuje tabulka I.5. Je z ní patrné, že ÚPH, podobně jako tržby, roste v posledních dvou letech pomaleji, než v období po skončení krize v letech 2010 a 2011. V roce 2013 se objem ÚPH zvýšil jen v deseti oddílech, zatímco ve zbývajících 13 meziročně poklesl. Výrazně nejvyšší podíl na vytvořené ÚPH mají tradičně rozhodující průmyslové oddíly v čele s CZ-NACE 29 (17,5 %), což je zhruba na úrovni předchozího roku. Podíl vyšší než 10 % vykázaly v roce 2013 ještě dva oddíly: CZ-NACE 25 (12,3 %) a CZ-NACE 28 (10,2 %). Nejnižší podíl na vytvořené ÚPH připadl na oddíly CZ-NACE 15 (0,26 %) a CZ-NACE 19 (0,31 %). Nejvyšší meziroční růst ÚPH vykázaly oddíly CZ-NACE 29 (+7,2 % ), CZ-NACE 22 (+2,7 %) a CZ-NACE 25 (+7,1 %). 16

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10 231 873 065 227 097 979 213 370 523 210 322 823 221 372 930 226 255 026 228 088 456 11 64 370 866 63 503 363 60 881 698 56 444 395 55 588 922 56 374 060 54 819 823 13 51 167 876 43 289 835 36 254 429 38 828 928 42 803 552 42 323 763 42 654 300 14 19 312 755 16 022 839 13 210 900 12 811 061 13 177 441 13 122 849 13 336 488 15 5 777 527 4 854 951 4 832 607 4 947 266 5 187 767 5 084 423 4 901 073 16 93 677 621 84 703 556 75 662 643 75 917 351 79 895 977 76 374 069 76 773 699 17 61 011 726 55 046 700 48 221 728 53 927 266 55 467 083 56 360 007 57 211 888 18 44 941 379 43 269 363 40 511 430 40 068 952 39 001 487 35 418 678 34 383 108 19 96 506 963 121 127 858 77 884 909 109 829 944 121 913 311 136 656 592 124 916 080 20 138 992 121 141 102 293 111 458 452 130 021 394 142 541 173 155 371 032 151 340 686 21 27 550 570 27 268 459 26 936 638 29 653 204 30 559 290 29 553 572 30 682 325 22 223 725 569 199 591 139 169 140 672 196 134 926 214 920 405 221 744 702 227 865 086 23 151 678 229 145 640 056 115 996 946 113 042 996 117 545 225 114 283 121 112 598 775 24 231 934 376 232 733 881 139 990 513 176 248 081 203 412 821 182 915 034 174 049 129 25 280 900 952 287 472 125 223 706 306 246 524 940 274 047 095 282 095 770 297 776 579 26 258 712 421 265 654 682 233 024 116 260 710 965 239 784 605 280 846 473 257 804 156 27 191 093 378 186 861 358 154 952 693 184 286 331 211 732 616 211 998 664 220 481 360 28 295 140 754 283 408 167 222 606 355 236 529 906 258 265 382 274 815 027 277 446 408 29 642 615 717 591 086 651 544 870 874 657 466 743 750 777 040 738 718 029 788 381 916 30 35 429 008 40 419 078 42 260 388 41 470 243 48 776 790 50 242 233 55 300 568 31 40 405 055 35 910 928 30 386 110 30 407 983 30 969 076 30 709 391 31 511 583 32 42 678 358 42 758 812 39 719 290 44 201 679 44 116 534 46 558 806 50 597 672 33 78 976 478 84 699 434 77 388 256 82 329 985 86 581 176 89 132 576 85 737 965 ZP celkem 3 317 853 476 3 230 567 082 2 712 955 004 3 042 309 592 3 299 037 641 3 367 898 104 3 409 227 319 mezir. index 97,4 84,0 112,1 108,4 102,1 101,2 Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10 49 428 705 48 151 990 53 039 624 49 783 848 50 367 926 48 017 522 46 692 890 11 21 217 745 21 227 913 21 148 696 19 676 434 18 863 414 18 326 602 17 883 369 13 15 450 798 12 524 415 11 462 778 11 803 733 12 490 559 12 044 191 12 567 288 14 7 933 414 6 429 498 5 451 417 5 399 753 5 529 428 5 410 455 5 272 952 15 2 275 067 1 923 550 1 794 573 1 780 414 1 927 469 1 872 189 2 104 567 16 26 025 663 23 715 930 21 377 945 20 858 870 21 187 548 20 205 569 20 583 046 17 16 132 456 14 357 166 12 794 057 13 853 521 12 666 415 13 107 443 13 472 132 18 13 581 516 13 179 064 12 589 945 12 249 595 12 001 722 11 109 132 10 839 213 19 4 163 835 5 336 838 2 094 977 3 971 763 2 620 207 2 921 314 2 543 192 20 32 802 394 28 069 221 22 261 882 30 584 184 31 788 278 31 615 986 29 463 419 21 10 378 107 10 430 565 10 080 070 11 169 822 11 105 833 10 728 283 10 512 509 22 58 201 139 52 155 126 48 951 104 55 055 413 58 294 057 62 812 748 64 477 635 23 58 152 287 52 013 598 41 636 258 39 588 258 40 645 089 39 658 216 39 007 614 24 57 916 002 46 678 871 21 197 045 25 269 568 32 578 078 29 434 996 29 565 362 25 85 829 488 88 319 612 72 325 588 78 805 909 85 185 182 91 444 291 97 980 695 26 21 564 849 22 512 011 15 986 058 18 903 131 18 702 603 31 280 654 29 904 561 27 50 020 406 48 734 945 45 577 910 55 218 885 60 273 648 63 263 191 65 723 345 28 79 715 755 77 823 280 66 660 958 70 097 633 74 357 553 80 144 094 82 319 380 29 129 947 916 113 080 626 99 728 319 126 728 518 137 660 221 130 462 681 139 920 513 30 10 143 438 13 527 079 14 445 480 14 386 645 16 736 084 16 654 681 15 926 674 31 11 537 992 10 843 060 9 887 411 9 595 140 9 372 136 9 764 220 9 475 182 32 16 289 087 16 304 640 16 362 375 17 520 801 17 170 989 17 573 998 17 532 899 33 29 831 978 32 374 536 31 147 930 30 837 496 32 987 313 34 720 513 32 745 893 ZP celkem 812 965 759 762 850 793 662 014 168 727 520 984 769 142 333 787 060 594 800 714 674 mezir. index 93,8 86,8 109,9 105,7 102,3 101,7 17

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Jak je patrné z tabulky I.6 nejvíce pracovníků v rámci ZP ČR v roce 2013 zaměstnával oddíl CZ-NACE 25, (141 511 osob), těsně sledován oddílem CZ-NACE 29 (137 906 osob). Hranici 100 tisíc osob ještě překročil oddíl CZ-NACE 28 (115 153 osob). Více než 80 tisíc lidí loni zaměstnávaly oddíly CZ-NACE 10 (87 435 osob) a CZ-NACE 27 (83 286 osob). Těchto pět oddílů loni zaměstnávalo přes 54 % z celkového počtu pracovníků ZP. Počet zaměstnaných osob se přitom meziročně snížil v 18 oddílech a pouze v pěti byl zaznamenán jejich přírůstek. Významnější příliv pracovníků vykázal v roce 2013 jen oddíl CZ-NACE 25 (+2 359 osob), což souviselo s oživením konjunktury. V ostatních čtyřech oddílech byly meziroční nárůsty většinou nízké. Největší meziroční pokles pracovníků oznámily dva významné oddíly ZP, a to oddíl CZ-NACE 26 (-3 225 osob), který se v posledních letech potýká s vážnými odbytovými problémy a oddíl CZ-NACE 29 (pokles o 658 osob). Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 10 102 690 98 751 96 529 92 559 90 170 89 672 87 435 11 16 480 16 432 15 442 14 768 13 829 13 574 12 979 13 37 262 33 090 25 954 23 851 24 124 23 647 22 714 14 27 943 24 705 20 231 18 309 17 439 16 334 15 401 15 7 657 6 920 5 900 5 891 5 917 5 538 4 953 16 44 751 43 332 39 840 37 015 35 237 34 473 33 147 17 21 848 20 851 18 737 18 318 17 783 18 080 17 392 18 21 451 21 109 19 267 18 562 18 103 17 380 16 269 19 2 851 2 823 2 639 2 676 2 333 2 167 2 186 20 30 161 30 158 27 711 27 275 27 263 27 366 27 034 21 10 009 9 948 9 659 9 540 9 529 9 453 9 439 22 86 569 84 754 73 325 73 911 76 878 76 103 75 738 23 68 535 64 551 52 765 49 611 50 510 50 478 49 548 24 56 513 55 486 45 856 43 621 45 810 43 296 41 528 25 144 282 149 675 129 649 128 085 134 059 139 152 141 511 26 45 958 47 133 39 548 35 271 36 790 42 670 39 445 27 87 773 88 884 75 729 80 134 84 980 82 957 83 286 28 134 198 133 336 113 247 107 068 112 772 114 467 115 153 29 153 510 153 869 133 210 136 706 145 138 140 564 137 906 30 16 133 19 210 18 680 18 069 19 183 20 306 20 493 31 29 271 27 293 24 450 22 569 21 413 20 954 20 210 32 32 186 33 128 30 826 30 662 30 821 30 703 29 891 33 45 802 45 249 45 508 43 166 43 328 42 923 39 941 ZP celkem 1 224 862 1 211 708 1 065 801 1 038 734 1 064 495 1 063 354 1 044 732 mezir. index 98,9 88,0 97,5 102,5 99,9 98,2 Jak ukazuje tabulka I.7, ukazatel osobní náklady v roce 2013 stagnoval na úrovni předchozího roku, přičemž u 14 oddílu jejich objem meziročně klesl, zatímco u devíti vzrostl. Za zmínku stojí, že ani v roce 2013 celková výše osobních nákladů stále ještě nedosáhla úrovně v roce 2008. Poklesy v jednotlivých oddílech však byly většinou nízké a pohybovaly se kolem dvou až do čtyř procent. Nárůst osobních nákladů většinou zaznamenaly ty oddíly, kde tržby a ÚPH meziročně vzrostly, tj. CZ NACE 29, CZ-NACE 25 a CZ-NACE 27. 18

Zpracovatelský průmysl 128 % 122 116 110 104 98 92 86 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2007-2013 Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10 28 555 675 30 238 156 30 134 756 29 219 050 28 859 322 29 426 480 28 081 793 11 7 020 072 7 284 238 7 288 182 7 176 305 6 858 907 6 795 257 6 570 715 13 9 321 451 8 854 199 7 326 627 7 184 929 7 469 465 7 516 880 7 429 315 14 5 628 986 4 990 065 4 005 560 3 719 485 3 710 707 3 531 241 3 456 684 15 1 769 711 1 548 795 1 342 225 1 401 118 1 453 779 1 419 104 1 396 321 16 11 105 632 11 650 723 10 512 135 10 058 793 9 736 143 9 639 750 8 868 903 17 7 477 967 7 633 073 7 077 447 7 197 947 7 126 615 7 311 101 7 206 254 18 7 091 069 7 451 016 6 894 010 6 807 726 6 784 871 6 504 059 6 115 907 19 1 466 361 1 551 620 1 524 017 1 584 852 1 401 821 1 329 937 1 347 287 20 11 968 938 12 637 344 11 777 642 12 245 020 12 423 145 12 991 081 12 903 040 21 4 593 400 4 586 144 4 711 132 4 697 456 4 769 713 4 847 998 4 961 464 22 28 605 270 29 417 708 25 862 732 27 494 478 29 054 603 29 627 792 30 081 314 23 24 484 700 24 784 121 20 895 690 20 567 921 21 328 256 21 741 513 21 623 966 24 21 947 021 23 100 871 19 101 574 18 560 482 20 480 015 20 328 320 19 380 498 25 46 402 586 51 976 599 44 404 376 46 719 737 50 465 436 53 176 221 54 353 150 26 16 254 577 17 606 130 15 422 450 14 001 173 14 956 409 18 145 723 17 456 130 27 27 517 670 30 640 482 27 130 125 30 645 573 33 994 771 34 504 609 35 992 148 28 48 120 754 51 932 876 44 286 180 43 510 499 47 381 084 50 035 313 50 690 381 29 60 005 946 63 149 370 56 194 361 62 213 637 67 480 578 67 116 374 68 455 155 30 6 203 986 7 903 672 8 530 313 7 734 274 8 464 418 9 250 102 9 557 115 31 7 756 010 7 654 530 6 820 388 6 454 187 6 237 278 6 142 251 6 040 058 32 8 922 637 9 901 126 9 581 329 10 043 496 10 281 139 10 703 366 10 825 382 33 18 667 379 20 894 709 21 067 507 20 404 511 21 058 455 21 461 905 20 977 087 ZP celkem 411 689 499 438 158 004 392 745 549 400 555 490 422 713 144 434 489 602 434 707 511 mezir. index 106,4 89,6 102,0 105,5 102,8 100,1 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Tabulka I.8 dokumentuje vývoj ukazatele produktivita práce z ÚPH v letech 2007 2013, který za celé sledované období vzrostl jen o 5,5 %. Značný výkyv směrem dolů přinesla krize v letech 2008 a 2009, v dalších čtyřech letech se však situace stabilizovala a v roce 2013 vzrostla produktivita práce z ÚPH meziročně o solidních 3,5 %. Celkem pět oddílů v roce 2013 překonalo hranici milion korun na zaměstnance. Nejvyšší hodnotu ukazatele tradičně vykazuje oddíl CZ-NACE 11 Výroba nápojů (1 377,9 tis.kč/zam.) a dále pak oddíly s vysokou technologickou náročností tj. CZ-NACE 19 (1 163,3 tis.kč/zam.), CZ-NACE 19

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 21 (1 113,8 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 20 (1 089,8 tis.kč/zam.) a CZ-NACE 29 (1 014,6 tis.kč/zam.). V 18 oddílech tento ukazatel meziročně stoupl, v pěti zbývajících naopak poklesl. Pod průměrem ZP bylo v roce 2013 v tomto ukazateli celkem osm oddílu, přičemž nejhorší produktivitu práce z ÚPH vykazovaly oddíly CZ-NACE 14 (342, 4 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 15 (424,9 Kč/zam.) a CZ-NACE 31 (468,8 Kč/zam.). Tabulka I.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zaměst.) 10 481 337 487 611 549 471 537 860 558 586 535 481 534 031 11 1 287 503 1 291 829 1 369 590 1 332 377 1 364 052 1 350 108 1 377 856 13 414 648 378 496 441 666 494 898 517 758 509 325 553 278 14 283 910 260 252 269 459 294 926 317 065 331 239 342 380 15 297 133 277 951 304 164 302 213 325 748 338 083 424 932 16 581 567 547 312 536 594 563 517 601 295 586 131 620 965 17 738 397 688 546 682 828 756 287 712 295 724 980 774 627 18 633 131 624 328 653 452 659 928 662 981 639 178 666 236 19 1 460 427 1 890 537 793 769 1 484 315 1 123 172 1 347 994 1 163 261 20 1 087 593 930 733 803 350 1 121 328 1 165 971 1 155 309 1 089 849 21 1 036 837 1 048 542 1 043 599 1 170 784 1 165 499 1 134 892 1 113 782 22 672 308 615 373 667 593 744 889 758 265 825 364 851 327 23 848 507 805 778 789 089 797 969 804 696 785 659 787 264 24 1 024 822 841 276 462 251 579 303 711 150 679 856 711 935 25 594 874 590 076 557 857 615 264 635 428 657 153 692 390 26 469 233 477 630 404 218 535 941 508 367 733 081 758 128 27 569 887 548 299 601 855 689 084 709 271 762 604 789 125 28 594 015 583 662 588 631 654 701 659 364 700 153 714 868 29 846 510 734 917 748 656 927 015 948 476 928 136 1 014 608 30 628 732 704 179 773 302 796 185 872 437 820 200 777 161 31 394 180 397 290 404 401 425 139 437 683 465 991 468 838 32 506 088 492 178 530 798 571 424 557 113 572 392 586 558 33 651 328 715 479 684 455 714 400 761 347 808 894 819 855 ZP celkem 663 720 629 567 621 143 700 392 722 542 740 168 766 431 mezir. index 94,9 98,7 112,8 103,2 102,4 103,5 Ukazatel hrubý operační přebytek (HOP) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty po uhrazení osobních nákladů na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Maxima tento ukazatel dosáhl v příznivém roce 2007, v dalších dvou letech však následoval prudký pokles a teprve od roku 2010, v důsledku zotavování ekonomiky, začal znovu postupně narůstat. V roce 2013 meziročně stoupl o 3,8 %, přičemž, stejně jako v roce 2012, ve 12 oddílech vzrostl, zatímco v 11 oddílech poklesl. Největší meziroční pokles byl zaznamenán v oddílech CZ-NACE 20 (-11,1 %) a v CZ-NACE 33 (-11,2 %). Nejvyšší meziroční růst vykázaly oddíly, kterým se v roce 2013 dařilo tj. CZ-NACE 25 (+14 %) a CZ-NACE 29 (+12,8 %). 20

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.9 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10 20 873 030 17 913 834 22 904 868 20 564 798 21 508 604 18 591 042 18 611 098 11 14 197 673 13 943 675 13 860 514 12 500 129 12 004 507 11 531 346 11 312 654 13 6 129 347 3 670 216 4 136 152 4 618 803 5 021 094 4 527 311 5 137 972 14 2 304 428 1 439 434 1 445 857 1 680 268 1 818 721 1 879 213 1 816 267 15 505 356 374 755 452 349 379 296 473 690 453 085 708 246 16 14 920 032 12 065 207 10 865 809 10 800 077 11 451 405 10 565 819 11 714 143 17 8 654 488 6 724 093 5 716 610 6 655 574 5 539 800 5 796 342 6 265 878 18 6 490 447 5 728 048 5 695 935 5 441 869 5 216 851 4 605 073 4 723 306 19 2 697 474 3 785 218 570 960 2 386 912 1 218 385 1 591 377 1 195 905 20 20 833 456 15 431 877 10 484 240 18 339 164 19 365 132 18 624 905 16 560 378 21 5 784 706 5 844 421 5 368 938 6 472 366 6 336 120 5 880 285 5 551 045 22 29 595 870 22 737 418 23 088 372 27 560 936 29 239 454 33 184 956 34 396 322 23 33 667 587 27 229 476 20 740 568 19 020 338 19 316 833 17 916 702 17 383 648 24 35 968 980 23 578 001 2 095 471 6 709 087 12 098 063 9 106 676 10 184 865 25 39 426 903 36 343 013 27 921 212 32 086 172 34 719 746 38 268 069 43 627 544 26 5 310 273 4 905 881 563 607 4 901 958 3 746 193 13 134 931 12 448 431 27 22 502 736 18 094 464 18 447 785 24 573 313 26 278 877 28 758 583 29 731 198 28 31 595 001 25 890 404 22 374 779 26 587 134 26 976 469 30 108 782 31 628 999 29 69 941 970 49 931 256 43 533 958 64 514 880 70 179 643 63 346 307 71 465 358 30 3 939 452 5 623 406 5 915 166 6 652 370 8 271 666 7 404 578 6 369 558 31 3 781 981 3 188 531 3 067 023 3 140 953 3 134 858 3 621 969 3 435 124 32 7 366 450 6 403 514 6 781 046 7 477 304 6 889 850 6 870 632 6 707 518 33 11 164 599 11 479 827 10 080 422 10 432 984 11 928 858 13 258 608 11 768 807 ZP celkem 401 276 260 324 692 789 269 268 619 326 965 495 346 429 189 352 570 992 366 007 163 mezir. index 80,9 82,9 121,4 106,0 101,8 103,8 125 % 119 113 107 101 95 89 83 77 71 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubý operační přebytek Produktivita práce z účetní PH ZP Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.4 Vývoj PP UPH a vývoj hrubého operačního přebytku u ZP v letech 2007-2013 21

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 1500 tis. Kč/zam. 1300 1100 900 700 500 300 100 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 ZP 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf I.5 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty do úrovně oddílové struktury ZP v letech 2012/2013 I.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka I.10 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 10 200 431 611 200 367 553 178 459 505 177 518 872 89 002 413 197 256 788 199 862 766 11 45 955 799 45 491 255 42 245 250 39 191 895 39 674 564 40 982 901 39 221 785 13 36 680 475 30 903 552 24 710 655 27 678 814 31 399 422 31 434 294 30 953 490 14 12 753 893 10 279 858 8 438 272 8 202 994 8 315 157 8 281 002 8 517 446 15 3 662 947 3 163 355 3 147 262 3 334 097 3 347 505 3 411 751 3 161 885 16 69 610 116 63 409 854 55 692 770 56 699 976 60 584 846 58 177 837 57 152 397 17 46 576 744 41 783 732 36 257 144 41 589 382 44 567 275 44 688 781 44 966 197 18 31 725 058 30 382 455 28 512 149 28 356 583 27 538 576 24 869 768 22 602 388 19 92 982 439 116 243 427 77 120 856 105 857 785 120 849 330 134 027 965 122 342 145 20 110 092 366 114 759 269 90 054 258 102 856 546 116 003 218 126 972 068 125 830 825 21 18 490 276 18 213 393 18 455 333 19 948 690 21 070 235 20 372 419 21 262 097 22 173 757 101 154 043 076 123 204 973 147 457 417 164 359 908 164 983 976 168 540 749 23 100 550 216 100 032 335 77 359 645 77 623 104 81 441 876 79 751 170 77 055 700 24 181 324 204 193 945 612 116 600 006 156 304 234 175 195 926 156 797 542 150 150 388 25 203 386 025 206 457 983 154 835 207 176 332 989 197 140 832 199 613 482 209 187 522 26 239 740 379 246 921 163 217 616 180 243 120 864 224 599 185 250 908 677 224 612 969 27 148 328 846 141 331 936 112 135 299 136 738 083 159 571 209 156 799 565 163 375 313 28 229 213 044 218 146 510 156 864 683 173 085 605 194 485 474 203 158 897 202 425 571 29 526 706 375 492 898 479 455 163 121 545 211 891 628 728 111 626 949 962 650 147 535 30 24 594 608 30 006 437 29 067 694 31 475 370 33 976 008 35 814 027 34 591 575 31 30 737 899 27 155 019 21 680 223 22 428 968 22 703 125 22 397 877 22 450 084 32 28 046 761 28 633 393 25 531 918 28 597 185 29 166 753 31 165 498 34 108 130 33 54 805 854 58 744 647 50 644 417 55 187 164 56 362 332 57 350 781 56 026 942 ZP celkem 2 615 361 856 2 578 356 927 2 110 008 252 2 411 156 755 2 637 061 690 2 683 825 700 2 676 387 161 mezir. index 98,6 81,8 114,3 109,4 101,8 99,7 Vývoj ukazatele výkonové spotřeby ukazuje tabulka I.10. Také v tomto případě znamenala krize, zvláště v roce 2009, výrazný pokles jeho hodnoty (-18,2 % proti 2008), v roce 2010 však oživení přineslo prudký nárůst (+14,3 %), který pokračoval ještě v roce 2011 (+9,4 %). V roce 2012 tempo růstu značně oslabilo a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu (-0,3 %). Ve třinácti oddílech se v loňském roce tento ukazatel meziročně snížil, zatímco v deseti stoupl. Největší nárůst zaznamenaly oddíly, které jsou pro rozvoj ZP ČR 22

Zpracovatelský průmysl klíčové tj. CZ-NACE 25 (+4,8 %) a CZ-NACE 29 (+3,7 %), naopak největší pokles oddíly, kterým se v roce 2013 nedařilo tj. CZ-NACE 19 (-8,7) a CZ-NACE 26 (-10,5). I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje Tabulka I.11 Výdaje na výzkum a vývoj Výdaje na VaV v oddílech zpracovatelského průmyslu podle zdroje financování za rok 2012 (v mil. Kč) Z toho podle zdrojů financování Kód CZ-NACE a název oddílu (upravený) Výdaje na VV podnikatel. veřejné zahraniční 10 Výroba potravinářských výrobků 297 218 34 46 11 Výroba nápojů 6 6 - - 13 Výroba textilií 172 163 9-14 Výroba oděvů 22 18 4-15 Výroba usní a souvisejících výrobků 15 13 2-16 Zpracování dřeva 5 5 - - 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 27 12 5 10 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 10 6 4 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 7 7 - - 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 958 840 87 31 21 Výroba základních farmac. výrobků a přípravků 1 116 924 55 137 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 683 626 49 8 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výr. 468 406 40 21 24 Výroba zákl. kovů, hutní zpracování kovů 314 220 68 23 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výr. 915 780 116 18 26 Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů 1 233 897 226 107 27 Výroba elektrických zařízení 2 049 1 478 143 426 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 3 845 3 187 408 249 29 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 4 592 3 743 113 736 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 1 643 1 364 231 48 31 Výroba nábytku 53 50 3-32 Ostatní zpracovatelský průmysl 452 313 92 47 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 2 440 424 260 1 757 C Zpracovatelský průmysl celkem 21 322 15 701 1 948 3 663 Pramen: ČSÚ Ve srovnání s rokem 2011 se snížil celkový objem výdajů na VaV poměrně výrazně o více než 22 %, z toho v podnikatelském sektoru o celou jednu třetinu. Největším příjemcem prostředků na výzkum a vývoj sice nadále zůstává CZ-NACE 29, kam v roce 2012 směřovalo téměř 22 % z celkového objemu pro ZP, byla to však jen necelá polovina částky než v roce předcházejícím. Hranici jedné miliardy překročilo šest oddílů a proti předchozímu roku si finančně polepšily oddíly CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených a CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení. Z tabulky I.11 je dále patrné, že v osmi oddílech nedosáhly výdaje na VaV v roce 2012 ani částky sto milionů korun a jsou mezi nimi i takové oddíly jako polygrafie, celulózo-papírenský průmysl, výroba oděvů apod., které ještě začátkem 90. let měly vlastní specializované výzkumné ústavy. Nyní jsou však zcela závislé na nákupu know-how, výrobních technologií a samotných strojů a zařízení v zahraničí a jejich výdaje na VaV jsou minimální. Celkové výdaje na VaV, jako podíl HDP, jsou u nás v rámci Evropské unie lehce podprůměrné, což je dáno především nízkými výdaji podnikatelského sektoru na tuto činnost. Zhruba na průměru EU se v současné době drží výdaje veřejné a zejména pak ty, které pocházejí z fondů EU, tedy dočasné. Před několika léty spustila EU Agendu Evropa 2020, ve které si vytkla za cíl dosáhnout v koncovém roce celkové investice do VaV ve výši 3 % HDP. ČR si tehdy stanovila jako cíl pouze podíl veřejných výdajů na HDP ve výši jednoho procenta. V roce 2014 se EU v plnění tohoto cíle dostala na úroveň 2 %, ČR za tímto údajem zaostává na úrovni kolem 1,6 %, a je tak zhruba uprostřed žebříčku členských zemí. Přitom u nás výši tohoto ukazatele zachraňují výdaje z veřejných zdrojů (státní rozpočet), které se pohybují ročně kolem 26,1 až 26,6 mld. 23

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Kč. K tomu bylo možno v roce 2013 započítat ještě 14 mld. Kč z eurofondů, které směřovaly převážně do velkých moderních vědeckých infrastruktur ( BIOCEV, ELI, CEITEC atd.). Pokud se výhledově chceme v tomto ukazateli přiblížit vyspělým státům EU, musíme zvyšovat především výdaje na VaV v podnikatelském sektoru. Ty totiž může podpořit atraktivita podnikatelského prostředí pro domácí a hlavně zahraniční investory s technologicky náročnými výrobami nebo službami a s vývojovými centry. Dále funkční právní systém, předvídatelný a přehledný daňový systém, malé administrativní překážky podnikání apod., tedy vesměs oblasti, ve kterých ČR za vyspělou Evropou zaostává. Vypovídajícím měřítkem pro vyspělost v této oblasti je indikátor inovací, který sleduje 38 dílčích indikátorů, jež jsou rozděleny do pěti podsystémů: ekonomika, věda, vzdělávání, vláda a společnost. Nejinovativnější země jsou ty, které se umísťují na nejvyšších místech ve všech pěti podsystémech V roce 2013 bylo pořadí v komplexním inovačním indexu následující: Švýcarsko (inovační index 77), Singapur 63), Švédsko a Nizozemsko (shodně 60), Belgie (58), SRN (56), USA (54), Dánsko (54), Finsko (54) a Norsko (53). Česko se v tomto ukazateli pohybovalo ve třetí desítce. Z nedávné analýzy poradenské firmy Roland Berger vyplývá, že náš průmysl oproti západní Evropě nadále zaostává v inovacích, současně však přestává být zdrojem levné pracovní síly. Naši manažéři by proto měli více využívat jiných konkurenčních výhod, například kvalifikovaných zaměstnanců nebo blízkosti k západní hranici. ČR totiž postupně ztrácí výhodu nízkých nákladů, zejména vůči některým státům východní Evropy. Produktivita práce se v posledních pěti letech výrazněji nezvýšila a stále zůstává hluboko pod průměrem EU, přičemž struktura zaměstnanosti indikuje, že český průmysl se nadále zaměřuje na produkci s nižší přidanou hodnotou. Při včasné implementaci vhodných opatření na vládní úrovni může ČR překonat své středoevropské sousedy již ve střednědobém horizontu, přičemž klíčová opatření je třeba definovat především v oblasti inovací, rozvoje lidského kapitálu a podnikatelského prostředí, doporučuje Roland Berger. Může k tomu nepochybně přispět v červenci 2014 vládou schválený operační program (OP) Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020, který je základním programovým dokumentem MPO určeným k čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Na podporu zde půjde celkem 4,316 mld. EUR (116 miliard korun). OP tvoří čtyři věcně zaměřené prioritní osy PO1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace (podíl na celkové finanční alokaci 31 %), PO2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků (20,67 %), PO3 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin (28,2 %) a PO4 Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií (17,23 %) a dále jedna prioritní osa pro technickou pomoc. OP byl připravován na principu partnerství tj. v těsné spolupráci MPO s dalšími resorty státní správy ČR a s hospodářskými a sociálními partnery MPO formou projednání v rámci Platformy MPO pro přípravu OP a při kulatých stolech s partnery, zejména z řad podnikatelské sféry. OP bude nyní předložen ke schválení Evropské komisi, která by jej podle předpokladů MPO měla projednat v posledním čtvrtletí 2014. Na podzim by také měly být vládě v souladu se zákonem o podpoře malého a středního podnikání předloženy ke schválení jednotlivé programy podpory. Přínosem by mělo být i spuštění státního fondu rizikového kapitálu v nadcházejícím dotačním období. V tomto případě bude stát vstupovat do zajímavých inovativních projektů jako investor a po čase si svůj kapitálový vstup vybere a může jej znovu využít. Zaměřit se chce na malé a střední podniky. Podpora bude financována z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spravuje MPO. Fond zahrnuje tři typy podle toho, v jaké fázi daný podnik je: zárodečný, startovní a rozvojový. V prvých dvou případech bude moci 70 % investic zaplatit stát, zbytek dodá soukromý sektor. V případě rozvojového fondu stát zaplatí 50 %, druhou polovinu si musí investor sehnat ze soukromé sféry. I.5. Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu za posledních pět let po změně metodiky ukazuje tabulka I.12. 24

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.12 Zahraniční obchod s výrobky ZP (CZ-CPA 10 až 32) v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 ZP 1 989 293,6 2 363 458,4 2 690 805,7 2 868 822,5 2 990 213,0 mezir. index 118,8 113,9 106,6 104,2 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 ZP 1 767 353,4 2 129 212,8 2 352 988,8 2 406 070,8 2 473 320,7 mezir. index 120,5 110,5 102,3 102,8 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 ZP 221 940,2 234 245,6 337 816,9 462 751,7 516 892,3 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Obrat zahraničního obchodu ve zpracovatelském průmyslu podle CZ-CPA (export + import) v roce 2013 stoupl, oproti předchozímu roku, o 3,5 % na 5 464 mld. Kč. Z toho vývoz vzrostl o 4,2 %, zatímco dovoz pouze o 2,8 %. Vzhledem k vyšší dynamice vývozu se kladné saldo zahraničního obchodu ZP zvýšilo o 54,1 mld. Kč (nárůst proti 2012 o 11,7 %) a dosáhlo 516,9 mld. Kč. V žebříčku největších exportérů si i nadále udržuje suverénně vedoucí pozici ŠKODA AUTO a.s., jejíž vývoz v roce 2013 dosáhl 245,5 mld. Kč. Za ní se značným odstupem následují RWE Supply and Trading CZ, a.s. (138,8 mld. Kč), FOXCONN CZ, s.r.o. (96,6 mld. Kč) a AGROFERT a.s. (85,6 mld. Kč). Výsledky zahraničního obchodu v roce 2013 ovlivnilo hned několik faktorů: - zlepšování evropské i světové ekonomiky, které se příznivě promítlo i do vývoje zahraničního obchodu ČR, zejména ve druhém pololetí 2013; - přetrvávající vlažná poptávka ze strany tuzemských domácností, která byla důsledkem negativních spotřebitelských očekávání; - pokles v první půlce roku a naopak výrazný růst produkce ve druhém pololetí, který byl vyvolán oživením v eurozóně. Rozhodující měrou se na tom podílela zvýšená poptávka po osobních automobilech, která stimulovala jejich produkci do kladných čísel; - vývoj směnných kurzů, kdy koruna v průměru za celý rok oslabila vůči euru o 3,3 % a dosáhla 25,974 EUR/CZK. Vůči americkému dolaru naopak korunu posílila o jednu desetinu procenta na průměrný směnný kurz 19,565 USD/CZK; - ceny vývozu a dovozu, kdy se exportní ceny v roce 2013 v průměru zvýšily meziročně o 1,2 %, zatímco ceny dovozu poklesly o 0,2 %. Pokles importních cen byl ovlivněn především vývojem u minerálních paliv, jejichž dovozní cena klesla v průměru o 6 %. Na straně vývozu nejvíce podražily nápoje a tabák, jejichž exportní ceny stouply o 9,2 %. Směnné relace přitom v úhrnu za rok dosáhly kladné hodnoty 1,4 %. Celkově lze konstatovat, že náš zahraniční obchod ZP zažíval v roce 2013 příznivé období, což nejlépe dokumentuje rekordně vysoký přebytek obchodní bilance. I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v CZ-CPA je zachyceno v grafu I.6, který představuje rozhodující obchodní partnery ČR. Je patrné, že naším jasně největším obchodním partnerem je SRN (obrat 1 611 mld. Kč, vývoz 927,2 mld. Kč, dovoz 683,8 mld. Kč, kladné saldo 243,4 mld. Kč). Pozici druhého největšího obchodního partnera ČR si zatím udržuje Slovensko (obrat 388,0 mld. Kč, vývoz 242,9 mld. Kč, dovoz 145,1 mld. Kč, kladné saldo 97,8 mld. Kč), třetí místo s menším odstupem patří Polsku (obrat 365,5 mld. Kč, vývoz 173,4 mld. Kč, dovoz 191,8 mld. Kč, záporné saldo 18,1 mld. Kč). Na čtvrtou příčku poskočila Čína (obrat 337,5 mld. Kč, vývoz 36,4 mld. Kč, dovoz 301,1 mld. Kč, záporné saldo 265,7 mld. Kč), s níž máme rekordní záporné saldo zahraničního obchodu. Negativní saldo pak máme ještě 25

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU kupříkladu s Polskem, s Korejskou republikou (-47,6 mld. Kč), s Tchaj-wanem (-18,6 mld. Kč) a Japonskem (-36,3 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2013 V. Británie Francie 5 % 5 % Polsko 6 % Slovensko 8 % Rakousko 4 % Rusko 4 % Itálie 4 % Německo 31 % Ostatní 33 % Dovozní teritoria v roce 2013 Čína 12 % Slovensko 6 % Polsko 8 % Německo 28 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Francie Itálie 4 % 4 % Nizozemí 3 % Rakousko 3 % Ostatní 32 % Graf 1.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 10 až 32 I.6. Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu Souhrnně lze konstatovat, že i přes nepříznivý počáteční start v prvních měsících roku 2013 se situace začala postupně zlepšovat, a to hlavně díky II. pololetí. Nakonec skončil zpracovatelský průmysl v černých číslech, neboť tržby meziročně stouply o 1,2 % na rekordních 3 409 mld. Kč. Také objem účetní přidané hodnoty vzrostl o 1,7 % na 801 mld. Kč a znovu se tak přiblížil dosud rekordní hodnotě z roku 2007 (813 mld. Kč). Protože počet zaměstnaných osob v ZP naopak poklesl o téměř dvě procenta (-18 622), zlepšil se i ukazatel produktivity práce z ÚPH, a to o 3,5 p.b. na 766,4 tis. Kč/prac. a byl o téměř 103 tisíc korun vyšší než v roce 2007. Postupné zlepšování ekonomiky mělo příznivý dopad i na výsledky zahraničního obchodu, kde bylo v roce 2013 dosaženo rekordního obratu 5463,5 mld. Kč a kladné saldo se již vyšplhalo na 517 mld. Kč. Postavení zpracovatelského průmyslu ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti v letech 2013 až 2014 lze stručně charakterizovat takto: Podle údajů švýcarského institutu IMD (Institute for Management Development) z května 2014 si Česko v žebříčku konkurenceschopnosti po čtyřech letech poklesu tentokrát polepšilo o dvě příčky a vrátilo se na předloňské 33. místo z celkem šedesáti hodnocených zemí. Mezi novými členy EU je Česko na druhém místě, když předstihlo Litvu (34.) a Polsko (36.), a také stále se lepšící Estonsko. Nadále však značně zaostáváme za nejlépe hodnocenými státy světa v čele s USA (1.), Švýcarskem (2.), Singapurem (3.), HongKongem (4.) a Švédskem (5.), ale i za Čínou (23.), Thajskem (29.) a Kazachstánem (32.). IMD zakládá své hodnocení ze dvou třetin na statistických údajích, z jedné třetiny pak index konkurenceschopnosti zohledňuje výsledky vlastního průzkumu 4 300 firemních manažérů. Podle IMD je jedním z hlavních problémů ČR efektivita 26

Zpracovatelský průmysl vlády, a to již několik let. Výraznější posun vzhůru by nám mohlo přinést spíše nastupující hospodářské oživení a pokles inflace než ekonomické reformy. V rámci samotné Evropské unie si ČR v letošním žebříčku konkurenceschopnosti, který v červnu 2014 zveřejnilo Světové ekonomické fórum (WEF), naopak pohoršila o dvě příčky a skončila na 18. místě. Pořadí zemí EU v žebříčku konkurenceschopnosti v roce 2014 vévodí Finsko (5,70 bodu), před Švédskem (5,55 bodu), Nizozemskem (5,41), Dánskem (5,32) a Německem (5,28 ). Z nových členských států EU nás předstihlo Estonsko (12. místo, 4,74 bodu), Slovinsko (16. místo, 4,43 bodu), a Litva (17. místo, 4,38 bodu), za níž následovala ČR (18. místo; 4,33 bodu). Za námi pak všichni naši sousedé: Polsko (22., 3,97 bodu), Slovensko (23., 3,91 bodu) a Maďarsko (25., 3,83 bodu). Průměr EU v roce 2014 činí 4,56 bodu. Ve srovnání s rokem 2010 si ČR pohoršila dokonce o čtyři příčky a hlavním důvodem poklesu je podle WEF zhoršení situace v oblastech spojených s podnikatelským prostředím. Česko je charakterizována spíše jako otevřená ekonomika, s nízkou příjmovou nerovností a efektivním trhem práce a s příznivým vztahem mezi mzdou a produktivitou. Podnikatelské prostředí v ČR sice podle WEF dosahuje výkonu, který se blíží evropskému průměru, nicméně doba potřebná k zahájení podnikání, a veškeré procedury s tím spojené, jsou nadále poměrně zdlouhavé. Jednou z hlavních slabin ČR je nedostatek inovací, kde zaostáváme za průměrem EU, zvláště pokud jde o patentové žádosti a dostupnost novějších technologií. Za poslední čtyři roky se také zhoršilo hodnocení vzdělávání a odborné přípravy. Další důležitou oblastí, kde máme ještě co zlepšovat je udržitelnost životního prostředí, a to zvláště kvůli vysoké závislosti na neobnovitelných zdrojích energie, vysoké hladině emisí oxidu uhličitého při spotřebě energie a relativně nízkým závazkům v rámci mezinárodních smluv v oblasti životního prostředí. Stagnující ekonomika i oslabení kurzu koruny po intervenci ČNB, to jsou hlavní důvody, proč si Česko pohoršilo v roce 2013 v žebříčku států EU seřazených podle výše hrubého domácího produktu na obyvatele. Loni v tomto ukazateli ČR v rámci EU-28 klesla na 20. místo (18 858 USD /obyv.). Poprvé nás předstihlo dynamicky rostoucí Estonsko (19 032 USD/obyv.) a rychle se k nám přibližuje Slovensko (17 706 USD, meziroční nárůst ukazatele o 4,7 %). Zdaleka nejbohatší zemí EU je podle statistik Mezinárodního měnového fondu s velkým náskokem Lucembursko (110 424 USD/obyv.), na opačném konci žebříčku pak figuruje Bulharsko (s pouhými 7328 USD/obyv,). Také atraktivita Česka pro cizí kapitál klesla (dokládá to konečně loňský citelný pokles PZI do ČR viz kap.i.1) a na paty nám nyní šlape nejen Rumunsko a Maďarsko, ale i třeba Turecko. Podle průzkumu společnosti EY atraktivita ČR pro investory ze zahraničí propadla nejvíce mezi státy střední a východní Evropy. Na vině byl především slabý hospodářský růst, vysoké zdanění práce nebo nízká mobilita pracovních sil a závislost ekonomiky na několika zpracovatelských odvětvích, vysvětluje Patria Finance. V roce 2014 se však v souvislosti s příznivým ekonomickým vývojem v ČR situace zlepšila, o čemž svědčí několik obřích zahraničních investic, schválených v poslední době (Nexen - pneumatiky, Hyundai Mobis automobilové světlomety aj.). Protože však Evropská komise od 1. července zavádí nová pravidla pro čerpání investičních pobídek, snížení stropu pro maximální objemy zvýhodní proti ČR okolní státy a lze očekávat, že zájem zahraničních firem o investování v Česko opět poklesne. Aktuální údaje ČSÚ z počátku srpna naznačují, že domácí ekonomice, včetně zpracovatelského průmyslu, se letos mimořádně daří a totéž platí i o vývoji HDP. Odhady dynamiky naší ekonomiky se pro rok 2014 posouvají směrem nahoru a lze předpokládat, že se ČR již začíná pohybovat na předkrizové úrovni v objemu produkce, tržeb a dalších indikátorů. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu za první pololetí 2014 (organizace s 20 a více zaměstnanci) vzrostly proti stejném období minulého roku o téměř 14 % a ve všech oddílech ZP, s výjimkou CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení meziročně vzrostly. Z toho nejvíce v oddílu CZ-NACE 29, téměř o 24 %, který je pro vývoj naší ekonomiky rozhodující. Podobně to platí i o zahraničním obchodu, kde experti letos očekávají rekordní přebytek, přičemž export bude jedním z rozhodujících faktorů růstu ČR. Až po šesti letech však naše ekonomika dokázala překonat následky recese a výkon průmyslu by měl na podzim 2014 dosáhnout úrovně 3.čtvrtletí 2008, kdy byla hodnota vytvořeného zboží a služeb vůbec největší v historii. Podle červencového odhadu Ministerstva financí má nárůst HDP letos dosáhnout 2,7 %, tedy o jeden procentní bod více než ještě při nedávné prognóze a Komerční banka dokonce revidovala růst dynamiky HDP na 2,9 %. Kromě růstu tržeb, vývozu, oživení firemních investic, spotřeby domácností i spotřeby vlády, se na dobré výkonnosti podílejí významnou měrou také malé a střední podniky. I když určité obavy vzbuzují sankce, které vyhlásila Evropská unie vůči Rusku vzhledem k politickému napětí na Ukrajině. Jejich dopad by se v ČR měl významněji dotknout jen malého okruhu zpracovatelských odvětví a na výsledky letošního roku by to nemělo mít výraznější vliv. 27

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů 1.1 Charakteristika oddílu V ČR, obdobně jako v celé EU, je výroba potravin klíčovým odvětvím zpracovatelského průmyslu. Význam potravinářské výroby je dán především zabezpečováním výživy obyvatelstva - výrobou a prodejem zdravotně nezávadných, bezpečných a kvalitních potravin. Jedna část potravinářských firem má přímou vazbu na zemědělskou prvovýrobu, jiné se zabývají až vyšší fází zpracování agrárních produktů. Firemní struktura výrobců potravin je široká a různorodá jak co do vlastnických a právních forem, tak také co do jejich velikosti. Oddíl výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů pro svou produkci využívá též vstupy z dalších průmyslových oddílů a skupin, jako je potravinářské strojírenství, průmysl produkující obaly, pohonné hmoty a energie aj. V roce 2013, se výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků v ČR podílela na HPH v základních b.c. (podle statistiky národních účtů) 2,44 %, stejně jako v roce 2012. Na zaměstnanosti v ČR úhrnem se tento oddíl podílel 2,73 % (2013), což je meziročně méně, neboť v roce 2012 tento podíl činil 2,75 %. Obdobně jako v EU, tak i v ČR patří tento sektor k významným zaměstnavatelům. Propagace prodeje potravinářských výrobků na celostátní úrovni probíhala i v roce 2013 s využitím národní značky KLASA, která je známa širší veřejnosti. Pokračoval též systém kvality s označením Regionální potravina, který se v jednotlivých krajích zaměřil především na propagaci jedinečné produkce od malých a středních podnikatelů. V zájmu podpory české produkce se uplatňovala též značka Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR. Výrobky s touto garancí využívají v požadované výši domácí agrární suroviny. Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů podle systému CZ-NACE, tj. z oborového hlediska je značně členitá, neboť zpracovává mnohé agrární komodity, a to jak rostlinného, tak živočišného původu a uspokojuje různé cílové skupiny spotřebitelů. Jde o následující výrobní oddíly, resp. jejich skupiny podle klasifikace CZ-NACE: 10 - Výroba potravinářských výrobků 10.1 Zpracování a konzervování masa a masných výrobků; 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů, 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; 10.5 Výroba mléčných výrobků; 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků; 10.9 Výroba průmyslových krmiv. 11 - Výroba nápojů Podíly výše uvedených skupin výrob na tržbách za prodej VV a S za CZ-NACE 10 v roce 2013 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je zřejmé, že z hlediska produkční výkonnosti bylo v uvedeném roce obdobně jak v roce 2012, pět klíčových skupin výrob s podílem nad 10 %. Jsou to sestupně: CZ-NACE 10.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků, 10.5 Výroba mléčných výrobků, 10.9 Výroba průmyslových krmiv a 10.7 Výroba pekařských, cukrářských, a jiných moučných výrobků. Podíly dalších výrob byly na tržbách za prodej VV a S hodnoceného odvětví již nižší, představovaly dohromady zhruba 12,4 % z této struktury, což znamená meziročně snížení výkonnosti těchto dalších výrob o 3,2 p.b. 29

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 10.7 12,0 % 10.8 19,8 % 10.6 4,4 % 10.9 15,1 % 10.5 18,0 % 10.4 4,7 % 10.3 2,5 % 10.2 0,8 % 10.1 22,7 % 10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 10.5 Výroba mléčných výrobků 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 10.9 Výroba průmyslových krmiv Pozn: údaje v běžných cenách Graf 1.1 Podíly skupin CZ-NACE 10 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba potravinářských výrobků patří v rámci zpracovatelského průmyslu stále ke klíčovým oddílům. U tržeb za prodej VV a S v b.c. činil podíl této výroby v roce 2013 na ZP podle odhadu 6,7 % a týž podíl u výroby nápojů 1,6 %. Avšak u ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl CZ-NACE 10 na ZP v roce 2013 jen 5,8 % a u CZ-NACE 11 pak 2,2 %. Na druhé straně podíl CZ-NACE 10 na ZP u zaměstnanosti činil 9,6 % a podíl CZ-NACE 11 potom 1,2 %. Pokud hodnotíme v tomto ukazateli obě sledované výroby jako celek, s podílem 10,8 % zůstávají tedy významným zaměstnavatelem v ČR, ale platí to i o CZ-NACE 10 jako takové. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly určeny některé programy. K rozhodujícím patřily: podpory v rámci programu PRV Opatření 1.1.3; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2013 dosáhla 434 mil. Kč, z toho EU se podílela 326 mil. Kč a ČR 108 mil. Kč (předběžné údaje). V roce 2012 tato podpora činila 588 mil. Kč, z toho EU se podílela 441 mil. Kč a ČR 147 mil. Kč. národní podpory v rámci Dotačního programu 13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Celkový objem dotací v roce 2013 činil 131 mil. Kč, v roce 2012 bylo poskytnuto 132 mil. Kč. programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů; podpora v roce 2013 dosáhla objemu pouze 30 mil. Kč, stejně jako v roce 2012. výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA; podpora v roce 2013 činila 200 mil. Kč, v roce 2012 rovněž 200 mil. Kč. národní podpora formou příspěvku Vinařskému fondu činila v roce 2013 částku 41 mil. Kč, v roce 2012 to bylo 40 mil. Kč. Objem poskytnutých podpor v roce 2013 ve výši 836 mil. Kč (předběžný údaj) je v porovnání s rokem 2012 v objemu 990 mil. Kč nižší o 154 mil. Kč. Meziroční snížení podpor nastalo zejména v rámci PRV Opatření 1.1.3, jak bylo shora uvedeno. 30

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů Z Centrální evidence projektů v oblasti vědy a výzkumu v podoboru Potravinářství (kód GM), který je součástí oboru Zemědělství (G) vyplývá, že byly v roce 2013 vedeny 3 projekty se státní podporou ve výši 6 132,2 tis. Kč. To představuje z oboru G podíl na státní podpoře 16,4 % a z celkové částky za všechny obory jen 1,0 %. Údaje o výdajích na V a V (za rok 2012) ukazují, že za CZ-NACE 10 dosáhly tyto výdaje 297 mil. Kč a z toho nejvýznamnější byly podnikatelské, a to 218 mil. Kč. Zahraniční výdaje činily jen 42 mil. Kč, a zbývajících 14 mil. Kč bylo výdajů veřejných. Obdobné údaje o výdajích na V a V za CZ-NACE 11 (2012) představovaly pouze 6 mil. Kč, a to z podnikatelských zdrojů. 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj V roce 2013 nastal obdobný vzestup cen u skupiny potravinářských výrobků jako v předchozím roce 2012. Ve sledovaném roce 2013 index cen průmyslových výrobců dosáhl výše 103,5 (v roce 2012 to bylo 103,4). U výrobní skupiny nápojů dosáhl zmíněný index v roce 2013 úrovně jen 100,3, zatímco v roce v roce 2012 dokonce 104,0). Tabulka 1.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Konzerv. maso a masné výr. 10.1 98,6 95,7 101,2 105,7 103,3 Zprac., konz. ryby, m. plody 10.2 100,2 99,7 103,8 x x Uprav. a konz. ovoce a zel. 10.3 100,1 99,8 105,2 103,4 102,6 Rost. a živoč. oleje a tuky 10.4 84,5 99,6 1193 103,1 100,2 Mléčné výrobky 10.5 89,1 106,2 106,3 98,1 106,9 Mlýnské a škrob. výrobky 10.6 79,5 93,6 130,2 95,1 106,3 Pekařské výrobky a těst. 10.7 94,7 93,9 117,8 103,8 99,7 Ostatní potraviny 10.8 100,7 96,5 106,6 107,4 100,1 Průmyslová krmiva 10.9 82,8 98,1 115,0 107,2 109,4 Potravinářské výrobky 10 93,0 97,8 109,6 103,4 103,5 Nápoje 11 101,1 98,5 100,4 104,0 100,3 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 V roce 2013 ceny meziročně vzrostly nejvíce u průmyslových krmiv, což je v kontextu zejména s růstem ceny obilovin. Zvýšení cen obilovin, vyvolalo i návazný růst cen u mlýnských výrobků. U škrobárenských výrobků je navýšení ceny podmíněno především vyšší cenou průmyslových brambor. Vzestup cen mléčných výrobků je především v kontextu s pohybem cen na světovém trhu. Naopak pokles cen v roce 2013 byl zaznamenán pouze u pekařských, cukrářských výrobků a těstovin, u nichž ceny klesly zejména pod tlakem distribučních řetězců, při ostrém konkurenčním prostředí. Index cen průmyslových výrobců a nápojů podle skupin výrobků v letech 2009 2013 uvádí tabulka 1.1 (údaje za za CZ-CPA 10.2 se neuvádějí). 1.3.2 Základní produkční charakteristiky Počet podniků za CZ-NACE 10 a 11 v letech 2007 2013 uvádí tabulka 1.2. Z ní je patrný trend rozšiřování podnikatelské báze u výroby potravinářských výrobků, což je v kontextu se zvýšením firem u skupin výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků a zpracování a konzervování masa a výroby masných výrobků. V těchto skupinách jsou zakládány menší podnikatelské subjekty, zaměřené na produkci především specialit a tradičního sortimentu výrobků spojených s příslušným regionem. Naopak ve sledovaném roce 2013 nastal významnější meziroční pokles počtu firem u výroby ostatních 31

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU potravinářských výrobků, a to s ohledem na méně příznivý vývoj na trhu u produktů tohoto poměrně výrobkově členitého oboru ve zmíněném roce. U výroby nápojů je zřejmá kolísavá tendence v počtu podnikatelských subjektů. Určitý nárůst počtu subjektů v předchozích letech byl vyvolán zakládáním minipivovarů. Tabulka 1.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 10 a 11 v letech 2007-2013 10.1 1 057 1 198 1 240 1 440 1 691 1 718 2 127 10.2 24 20 21 22 22 24 24 10.3 216 140 140 166 162 145 115 10.4 20 20 23 24 21 19 17 10.5 188 159 165 207 199 188 156 10.6 147 130 146 159 178 207 253 10.7 2 666 2 311 2 548 2 712 2 974 2 972 3 544 10.8 992 1 096 1 151 1 401 1 442 1 630 1 360 10.9 249 243 280 377 410 402 435 10 5 559 5 317 5 714 6 508 7 099 7 305 8 031 11 1 001 1 034 1 115 1 232 1 263 1 222 1 157 Jak naznačuje tabulka 1.3, ukazatel tržeb za prodej V V a S v b.c. zaznamenal za CZ-NACE 10 po oživení v roce 2011 a meziročním růstu v roce 2012 o 2,2 %, v hodnoceném roce 2013 jen mírný nárůst o 0,8 % (odhad). Významnější meziroční růst v roce 2013 dosáhly především skupiny výroby průmyslových krmiv, výroby mléčných výrobků a výroby rostlinných a živočišných olejů a tuků. Výrazný propad u tohoto ukazatele zaznamenaly skupiny výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků a výroby ostatních potravinářských výrobků, a to s ohledem na tržní situaci a tlak maloobchodních řetězců na udržení úrovně cenových hladin (ceny průmyslových výrobců, spotřebitelské ceny). U CZ-NACE 11 je odhadována pro rok 2013 recese, které je v kontextu s nepříznivým vývojem sezónnosti (slabá poptávka v letních měsících) ovlivňující spotřebu většiny nápojů v uvedeném roce. Z tabulky 1.4, v níž je zachycen vývoj indikátoru účetní přidané hodnoty v b.c. vyplývá, že u CZ-NACE 10 nastal v hodnoceném roce 2013 pokles, obdobně jako v roce 2012, který je výslednicí nepříznivého vývoje výkonů vč. obchodní marže na straně jedné a současně pokračujícího růstu výkonové spotřeby, vlivem zvyšujících se nákladů na straně druhé. U jednotlivých skupin je situace diferencovaná, u některých je v hodnoceném roce 2013 odhadován meziroční růst u tohoto ukazatele, ale u objemově významné skupiny, tj. u výroby ostatních potravinářských výrobků, resp. i některých dalších skupin oddílu, pak citelný pokles. U CZ-NACE 11 se nepříznivý trend u účetní přidané hodnoty vyskytuje v posledních letech trvale. Tabulka 1.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10.1 57 162 364 55 087 576 54 142 336 51 288 886 51 662 925 52 780 250 51 702 934 10.2 544 244 528 634 597 290 2 068 687 1 882 039 1 769 086 1 874 495 10.3 6 901 356 6 331 941 5 776 443 5 448 538 5 641 410 5 742 116 5 666 072 10.4 18 709 390 14 177 513 8 270 769 7 836 862 9 342 860 9 165 615 10 829 129 10.5 44 046 209 41 083 397 35 892 153 37 031 042 38 880 465 38 147 642 40 999 762 10.6 10 338 722 10 485 601 7 869 261 7 611 754 9 110 380 9 491 318 10 001 608 10.7 33 810 206 32 541 776 30 167 656 29 881 719 31 598 070 31 152 167 27 371 175 10.8 38 860 269 42 328 729 43 694 932 43 329 083 44 734 712 48 705 997 45 202 128 10.9 21 500 305 24 532 811 26 959 682 25 826 253 28 520 070 29 300 835 34 441 153 10 231 873 065 227 097 979 213 370 523 210 322 823 221 372 930 226 255 026 228 088 456 mezir. index 97,9 94,0 98,6 105,3 102,2 100,8 11 64 370 866 63 503 363 60 881 698 56 444 395 55 588 922 56 374 060 54 819 823 mezir. index 98,7 95,9 92,7 98,5 101,4 97,2 Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhhad MPO 32

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů Tabulka 1.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10.1 9 537 607 8 242 830 9 517 112 9 204 423 8 645 339 8 012 597 8 555 125 10.2 120 176 102 132 131 581 428 749 358 725 351 415 435 308 10.3 1 689 830 1 616 651 1 628 279 1 509 911 1 452 121 1 434 254 1 379 290 10.4 2 024 014 1 340 329 2 598 180 1 089 402 1 188 084 764 922 997 388 10.5 5 899 776 5 045 377 5 757 105 5 317 070 5 157 355 5 480 094 5 718 451 10.6 1 975 504 2 083 017 2 036 258 1 852 864 1 778 312 1 699 781 1 958 814 10.7 12 224 281 12 230 654 12 665 022 12 136 701 12 206 723 11 728 294 10 282 759 10.8 11 430 651 12 447 251 12 641 391 12 096 673 13 147 450 12 154 536 10 695 068 10.9 4 526 866 5 043 750 6 064 695 6 148 054 6 433 817 6 391 630 6 670 687 10 49 428 705 48 151 990 53 039 624 49 783 848 50 367 926 48 017 522 46 692 890 mezir. index 97,4 110,2 93,9 101,2 95,3 97,2 11 21 217 745 21 227 913 21 148 696 19 676 434 18 863 414 18 326 602 17 883 369 mezir. index 100,0 99,6 93,0 95,9 97,2 97,6 U vývoje zaměstnanosti, který uvádí tabulka 1.5, se ukazuje u obou skupin výrob: CZ-NACE 10 a 11 v letech 2007 2013 trend ve snižování počtu zaměstnaných osob. Zmíněný trend, nastal u všech potravinářských skupin. V hodnoceném roce 2013 z tohoto trendu vybočuje výroba mlýnských a škrobárenských výrobků, výroba mléčných výrobků a výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, kde nastalo určité oživení. Z grafu 1.2 je zřejmé, že počet zaměstnaných osob v posuzovaných letech u hodnocených oddílů klesal, s výjimkou růstu ve ZP v roce 2011, a to vlivem oddílů, které se rychle dostaly z recese v posledně zmíněném roce. U tržeb za prodej VV a S ve ZP byl kritický rok 2009 a od roku 2010 v tomto ukazateli zmíněný sektor prochází konjunkturou. U CZ-NACE 10 je vývoj v porovnání se ZP v hodnoceném ukazateli méně progresivní a růst nastal až v roce 2011. U CZ-NACE 11, nastalo mírné oživení opět dokonce až v roce 2012 a následně pak pokles. U ukazatele účetní přidané hodnoty se v roce 2009 výrazně rozevřely nůžky mezi ZP a CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11. U ZP pak nastal u tohoto ukazatele poměrně strmý vzestup, na rozdíl od CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11, kde byl zaznamenán výrazný propad. Vývoj osobních nákladů v letech 2007 2013 u CZ-NACE 10 a CZ- NACE 11 uvedený v tabulce 1.6 vykazuje v hodnoceném roce 2013 mírný pokles, což je v podstatě v kontextu s vývojem zaměstnanosti v posledně uvedeném roce, a to i z oborového pohledu. Tabulka 1.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 10.1 24 205 23 487 23 007 22 108 21 675 21 639 21 277 10.2 370 348 331 837 833 703 679 10.3 3 328 3 040 2 876 2 777 2 796 2 712 2 622 10.4 2 792 2 244 1 892 872 764 766 796 10.5 9 837 9 289 9 348 9 100 8 477 8 322 8 546 10.6 3 645 3 240 3 127 2 876 2 806 2 814 2 995 10.7 36 661 34 535 33 889 33 153 32 422 31 953 30 810 10.8 15 542 15 971 15 862 15 183 15 486 15 986 15 221 10.9 6 311 6 596 6 196 5 654 4 912 4 776 4 489 10 102 690 98 751 96 529 92 559 90 170 89 672 87 435 mezir. index 96,2 97,7 95,9 97,4 99,4 97,5 11 16 480 16 432 15 442 14 768 13 829 13 574 12 979 mezir. index 99,7 94,0 95,6 93,6 98,2 95,6 33

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 105 % 100 Počet zaměstnaných osob % 110 105 Tržby za VV a S 95 100 90 95 85 90 80 85 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 115 % 108 Účetní přidaná hodnota 101 94 87 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 Graf 1.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Tabulka 1.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10.1 6 268 122 6 304 417 6 472 054 6 187 787 6 107 827 6 207 036 6 151 970 10.2 85 803 89 925 85 237 277 534 268 370 246 411 239 311 10.3 913 256 910 099 876 027 853 406 872 735 868 837 832 464 10.4 1 101 431 1 041 076 1 006 111 365 589 316 836 312 904 350 837 10.5 3 118 834 3 142 340 3 262 339 3 355 294 3 278 230 3 209 096 3 316 034 10.6 1 168 679 1 149 418 1 151 678 1 115 086 1 080 090 1 103 690 1 166 891 10.7 8 557 056 8 701 805 8 494 086 8 289 441 8 202 871 8 340 470 7 787 878 10.8 5 108 377 6 230 996 5 931 102 5 994 332 6 156 558 6 620 094 5 854 046 10.9 2 234 117 2 668 079 2 856 123 2 780 582 2 575 805 2 517 942 2 382 360 10 28 555 675 30 238 156 30 134 756 29 219 050 28 859 322 29 426 480 28 081 793 mezir. index 105,9 99,7 97,0 98,8 102,0 95,4 11 7 020 072 7 284 238 7 288 182 7 176 305 6 858 907 6 795 257 6 570 715 mezir. index 103,8 100,1 98,5 95,6 99,1 96,7 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 1.7 uvádí produktivitu práce z ÚPH v b.c. v letech 2007-2013 u hodnocených výrob CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11. U výroby potravinářských výrobků nastal vrchol v roce 2011 a v dalších letech již byl zaznamenán pokles v tomto ukazateli. Vykazovaná úroveň nedosahuje výše docílené ve ZP. Podle odhadu za rok 2013 poměrně vysoké úrovně produktivity práce z ÚPH dociluje výroba průmyslových krmiv a výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, kde je i vyšší výrobní koncentrace. Vývoj hodnoceného ukazatele za CZ.NACE 10 i CZ-NACE 11 v posledních letech (2012 a 2013) do značné míry koresponduje s klesající tendencí u ÚPH. Hrubý operační přebytek, který je výslednicí vývoje ÚPH zkrácené o zaplacené osobní náklady a vytváří 34

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů podmínky pro rozvoj hodnocených výrob je uveden v tabulce 1.8. U CZ-NACE 10 byl vývoj tohoto indikátoru ve sledovaných letech 2007-2013 charakterizován kolísáním a oborovou diferenciací. V roce 2013 je odhadována stabilizace úrovně u tohoto indikátoru. U CZ-NACE 11 setrvává nepříznivý vývoj u sledovaného indikátoru trvale. Graf 1.3 ilustruje vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti, a to produktivity práce z ÚPH a hrubého operačního přebytku v hodnocených letech v porovnání CZ-NACE 10, CZ-NACE 11 se ZP. Pro toto srovnání jsou příznačné široce rozevřené nůžky v letech 2009, resp. v roce 2011 u obou indikátorů, a to mezi strmým vzestupným trendem u CZ-NACE 10 a různící se tendencí u CZ-NACE 11 u sledovaných ukazatelů, přičemž ZP, u vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti, zaznamenává nárůst s tím, že v roce 2011, resp. 2012, ale i 2013 dochází ke svírání těchto nůžek, především mezi dvěma hodnocenými oddíly, a to zejména u HOP. Graf 1.4, který je u produktivity práce z ÚPH doveden až do skupinové struktury, ilustruje diferencovanou úroveň této struktury a změny v letech 2012 a 2013. Nejvýraznější meziroční zlepšení u tohoto indikátoru podle odhadu nastalo u výroby rostlinných a živočišných tuků a olejů. Tabulka 1.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 10.1 394 035 350 946 413 658 416 344 398 862 370 277 402 084 10.2 324 683 293 401 397 746 512 372 430 626 499 533 640 941 10.3 507 755 531 707 566 169 543 746 519 397 528 851 526 065 10.4 724 902 597 262 1 373 097 1 249 254 1 555 219 998 719 1 253 419 10.5 599 773 543 167 615 880 584 284 608 377 658 530 669 113 10.6 541 905 642 965 651 088 644 352 633 813 604 094 654 023 10.7 333 442 354 155 373 724 366 082 376 497 367 050 333 752 10.8 735 487 779 367 796 960 796 733 848 992 760 308 702 637 10.9 717 350 764 625 978 748 1 087 329 1 309 863 1 338 211 1 486 044 10 481 337 487 611 549 471 537 860 558 586 535 481 534 031 mezir. index 101,3 112,7 97,9 103,9 95,9 99,7 11 1 287 503 1 291 829 1 369 590 1 332 377 1 364 052 1 350 108 1 377 856 mezir. index 100,3 106,0 97,3 102,4 99,0 102,1 Tabulka 1.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 10.1 3 269 485 1 938 414 3 045 058 3 016 636 2 537 512 1 805 561 2 403 154 10.2 34 373 12 206 46 344 151 215 90 355 105 004 195 997 10.3 776 575 706 552 752 253 656 506 579 386 565 416 546 826 10.4 922 583 299 252 1 592 069 723 813 871 248 452 018 646 551 10.5 2 780 942 1 903 036 2 494 767 1 961 776 1 879 125 2 270 998 2 402 418 10.6 806 825 933 599 884 580 737 778 698 222 596 091 791 923 10.7 3 667 225 3 528 848 4 170 936 3 847 260 4 003 852 3 387 824 2 494 880 10.8 6 322 274 6 216 255 6 710 289 6 102 341 6 990 892 5 534 442 4 841 022 10.9 2 292 749 2 375 671 3 208 571 3 367 473 3 858 012 3 873 688 4 288 327 10 20 873 030 17 913 834 22 904 868 20 564 798 21 508 604 18 591 042 18 611 098 mezir. index 85,8 127,9 89,8 104,6 86,4 100,1 11 14 197 673 13 943 675 13 860 514 12 500 129 12 004 507 11 531 346 11 312 654 mezir. index 98,2 99,4 90,2 96,0 96,1 98,1 35

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 125 % 117 Produktivita práce z ÚPH % 115 105 Hrubý operační přebytek 109 95 101 85 93 75 85 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 CZ-NACE 10 ZP CZ-NACE 11 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 1.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 1600 tis. Kč/zam. 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 ZP 10 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9 11 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 1.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 1.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 1.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 10.1 51 057 823 51 482 319 48 270 883 45 940 496 47 049 033 49 165 678 47 495 897 10.2 470 582 474 780 554 358 1 725 714 1 588 550 1 469 742 1 516 267 10.3 5 523 244 4 987 142 4 528 766 4 204 789 4 554 715 4 689 212 4 716 193 10.4 19 088 665 15 049 214 8 009 485 6 897 914 8 222 948 8 561 226 9 953 851 10.5 39 488 156 37 385 607 30 571 164 33 029 332 34 906 408 33 522 750 36 400 784 10.6 9 045 345 8 985 853 6 421 769 6 340 673 8 034 014 8 534 620 8 918 524 10.7 24 352 136 23 350 483 20 356 941 20 585 460 22 091 505 22 081 770 19 530 246 10.8 31 810 825 35 456 774 35 847 970 36 552 356 38 097 508 43 726 681 40 328 773 10.9 19 594 835 23 195 382 23 898 169 22 242 138 24 457 733 25 505 108 31 002 231 10 200 431 611 200 367 553 178 459 505 177 518 872 189 002 413 197 256 788 199 862 766 mezir. index 100,0 89,1 99,5 106,5 104,4 101,3 11 45 955 799 45 491 255 42 245 250 39 191 895 39 674 564 40 982 901 39 221 785 mezir. index 99,0 92,9 92,8 101,2 103,3 95,7 36

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů Tabulka 1.9 uvádí vývoj výkonové spotřeby v b.c. v hodnocených letech 2007-2013 u CZ-NACE 10 ve skupinové struktuře a za CZ-NACE 11 celkem. U obou hodnocených výrob byly zaznamenány meziroční změny a po dosažených úsporách v této spotřebě zejména v letech 2009 a 2010 nastal v letech 2011 a 2012 její růst a u CZ-NACE 10 pokračoval i v roce 2013, což je v kontextu se zvyšováním cen vstupů u většiny potravinářských skupin. U CZ-NACE 11 je odhadován v roce 2013 pokles u této spotřeby téměř na úroveň roku 2010. 1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Saldo s potravinářskými výrobky a s nápoji (CZ - CPA 10 a CZ-CPA 11) uvedené v tabulce 1.10 zaznamenalo v hodnoceném roce 2013 zhruba stejnnou zápornou úroveň jako v roce 2012. Objem salda obchodní bilance u CZ- CPA 10 dosáhl v roce 2013 záporné hodnoty -28,1 mld. Kč, v roce 2012 se tato hodnota příliš nelišila a činila -28,0 mld. Kč. Kladného salda ZO dosáhla pouze skupina mléčných výrobků, a to 4,7 mld. Kč. U CZ-CPA 11 bylo docíleno v roce 2013 kladného salda ve výši 2,1 mld. Kč, v porovnání s 1,7 mld. Kč v roce 2012. Vývoz u CZ-CPA 10 dosáhl v roce 2013 výrazný meziroční nárůst o 8,3 % a u CZ-CPA 11 byl ještě vyšší, a to 12,1 %. U CZ-CPA 10 byl meziroční růst vývozu docílen téměř u všech skupin výrobků a zejména u skupiny mléčných výrobků. Dále např. u komodity olej řepkový (s nízkým obsahem kyseliny erukové), různých potravinových přípravků, čokolády a ostatních potravinových přípravků s kakaem, piva a sladu, cukru, sladkých sušenek a oplatek, cukrovinek bez kakaa a dalších komodit. Meziroční růst dovozu u CZ-CPA v roce 2013 představoval 6,4 %, u CZ-CPA 11 dosáhl tento růst až 10,8 %. Na růstu dovozu se v rámci CZ-CPA 10 podílejí všechny skupiny výrobků, výrazně pak skupina rostlinných a živočišných olejů a tuků. K hlavním dovozním komoditám v roce 2013 patřilo maso vepřové či drůbeží čerstvé, chlazené nebo zmrazené používané často jako tzv. výrobní maso a z mléčných výrobků především sýry, ale též čokoláda, víno a další komodity. 37

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 1.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10 a 11 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 10.1 7 416,1 8 096,8 9 755,9 11 974,3 12 843,2 10.2 826,8 979,7 1 054,4 1 272,5 1 491,2 10.3 2 448,9 2 422,5 2 886,0 3 231,9 3 648,3 10.4 3 287,0 6 003,5 5 669,2 10 556,5 10 438,6 10.5 12 133,9 13 046,0 15 429,2 16 219,2 18 427,8 10.6 1 902,9 2 248,9 2 698,0 3 356,9 3 872,9 10.7 4 078,8 4 721,7 5 415,8 6 584,6 7 819,4 10.8 20 997,0 21 302,7 23 520,3 30 080,0 30 700,8 10.9 2 667,0 3 456,9 4 423,0 4 978,8 6 358,1 10 55 758,4 62 278,7 70 851,8 88 254,7 95 600,3 mezir. index 111,7 113,8 124,6 108,3 11 11 972,1 11 016,1 10 856,9 12 727,1 14 267,4 mezir. index 92,0 98,6 117,2 1 12,1 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 10.1 20 266,5 21 551,9 25 142,2 29 058,1 29 895,0 10.2 3 523,9 3 585,2 3 725,3 4 081,5 4 487,1 10.3 7 812,4 8 298,8 8 691,8 8 838,9 9 451,0 10.4 9 959,6 8 684,7 10 318,0 10 661,9 12 225,7 10.5 9 784,6 10 926,1 12 080,0 12 743,6 13 716,5 10.6 4 310,3 4 273,6 5 117,2 5 675,6 6 528,7 10.7 6 198,5 6 548,4 7 624,1 8 202,2 8 789,9 10.8 24 769,4 24 780,0 27 259,7 31 742,0 32 670,5 10.9 4 172,0 4 369,7 4 600,9 5 290,2 5 982,9 10 90 797,2 93 018,4 104 559,2 116 294,0 123 747,3 mezir. index 102,4 112,4 111,2 106,4 11 9 238,4 9 427,9 10 506,4 11 012,5 12 201,3 mezir. index 102,1 111,4 104,8 1 10,8 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 10.1-12 850,4-13 455,1-15 386,3-17 083,8-17 051,8 10.2-2 697,1-2 605,5-2 670,9-2 809,0-2 995,9 10.3-5 363,5-5 876,3-5 805,8-5 607,0-5 802,7 10.4-6 672,6-2 681,2-4 648,8-105,4-1 787,1 10.5 2 349,3 2 119,9 3 349,2 3 475,6 4 711,3 10.6-2 407,4-2 024,7-2 419,2-2 318,7-2 655,8 10.7-2 119,7-1 826,7-2 208,3-1 617,6-970,5 10.8-3 772,4-3 477,3-3 739,4-1 662,0-1 969,7 10.9-1 505,0-912,8-177,9-311,4 375,2 10-35 038,8-30 739,7-33 707,4-28 039,3-28 147,0 11 2 733,7 1 588,2 350,5 1 714,6 2 066,1 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 38

1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 5 % Polsko 12 % Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko Itálie 5 % Maďarsko 5 % V. Británie 4 % Francie 3 % Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů Teritoriální strukturu zahraničního obchodu potravinářskými výrobky (CZ - CPA 10) ukazuje graf 1.5. Hlavním vývozním teritoriem v roce 2013 stejně jako v předchozích letech bylo pro tyto výrobky Slovensko s podílem 29 %. Jako další země v hodnoceném roce se umístilo Německo s podílem 15 %. Třetí v pořadí se zařadila další sousední země, a to Polsko, jehož podíl činil 12 %. U ostatních zemí je podíl na vývozu potravin 5 % a méně. Největší podíly na vývozu tedy zaujímají země EU, jde tedy o obchod v rámci jednotného trhu (intraobchod). Žádoucí je však rozšiřovat vývoz i do tzv. třetích zemí. U dovozních teritorií připadl u potravinářských výrobků v roce 2013 největší podíl na Německo s 28 %. Následuje Polsko s podílem 19 % a třetí v pořadí je Slovensko s podílem 8 %. Podíl ostatních zemí v grafu 1.5 jmenovitě neuvedených dosahuje 22 %. O dovozu z hlediska jeho převahy platí stejně jako o vývozu, že se převážně odehrává v rámci jednotného trhu EU. Teritoriální strukturu zahraničního obchodu nápoji (CZ - CPA 11) v roce 2013 ilustruje graf 1.6. Pořadí zemí s nejvyšším podílem na vývozu bylo: Slovensko (26 %), následuje Polsko (15 %) a Německo (13 %). Na další země v uvedeném grafu 1.6 připadají 4 %, resp. do 5 % a na ostatní země dohromady 23 %. U dovozu nápojů mělo v roce 2013 nejvyšší podíl Německo (12 %), Slovensko (12 %), a vinařské země a producenti sýrů Francie a Itálie shodně s podílem 11 %. Následovaly v grafu 1.6 uvedené země s 5 % až 8 % a na ostatní země celkem připadl podíl 29 %. O vývozu i dovozu nápojů z hlediska převahy obchodu, který probíhá v rámci jednotného trhu platí to co o potravinách. I u nápojů se jeví žádoucí uplatnění na trzích tzv. třetích zemí, což se daří např. u piva a sladu, sýrů či jiných komodit. Německo 15 % Ostatní 22 % Slovensko 29 % Dovozní teritoria v roce 2013 Rakousko 5 % Nizozemí 5 % Slovensko 8 % Polsko 19 % Itálie 5 % Maďarsko 4 % Belgie 4 % Ostatní 22 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Německo 28 % Graf 1.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 10 39

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2013 Rusko 5 % Maďarsko 5 % Německo 13 % Polsko 15 % Itálie 5 % V. Británie 4 % Rakousko 4 % Ostatní 23 % Slovensko 26 % Dovozní teritoria v roce 2013 Francie 11 % Itálie 11 % Maďarsko Polsko 6 % 8 % Španělsko 6 % Rakousko 5 % Ostatní 29 % Německo 12 % Slovensko 12 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 1.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 11 1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Strategický charakter potravin při zabezpečování výživy obyvatelstva a význam potravinářského oddílu v národní ekonomice má i nadále své opodstatnění. Spolu s prioritou zdravotně nezávadných a bezpečných potravin se prosazují i systémy kvality. V roce 2013 se na trhu uplatnila jak národní značka KLASA, tak své oprávnění nacházela též značka Regionální potravina. Národní projekt KLASA prezentuje kvalitní potraviny a projekt Regionální potravina podporuje jedinečnou produkci malých a středních podniků. Další značka Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR podporuje českou produkci. Ve vztahu k EU je využívána ochrana pod značkami CHOP, CHZO či ZTS. Stále vyšší oblibu na trhu získávají čerstvé potraviny a důležitá je i podpora v oblasti inovací směřující k získání konkurenčních výhod. V souladu se záměry EU je žádoucí snížit i rozsah plýtvání s potravinami. V kontextu s růstem cen průmyslových výrobců potravin a rozšířením podnikatelské základny u Výroby potravinářských výrobků se v roce 2013 podle odhadu meziročně zvýšil objem tržeb za prodej VV a S v b.c. v tomto oddíle. Méně příznivý vývoj u uvedeného odvětví je odhadován u indikátoru ÚPH a z ní vypočtené produktivity práce. Další indikátor, a to HOP se v roce 2013 meziročně příliš nezměnil. Úbytek počtu zaměstnanců v hodnoceném roce 2013 je odhadován na 2 237 osob. Přesto tento oddíl zůstává s 87 435 zaměstnanci významným zaměstnavatelem. U výroby nápojů, kde ceny výrobců v podstatě stagnovaly a počet podnikatelských subjektů se v roce 2013 meziročně snížil je odhadován pokles výkonnosti měřeno tržbami za prodej VV a S v b.c. U Výroby nápojů se v roce 2013 podle odhadu snížil i objem u indikátoru ÚPH a platí to i o zaměstnanosti. Pokles zaměstnanosti naopak umožnil růst produktivity práce z ÚPH v tomto oddíle, což je příznivé z hlediska konkurenceschopnosti. Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10-11 v b.c. v roce 2013 dosáhl v oblasti vývozu mezičně výrazné 40

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů progrese, a to jak u potravin, tak u nápojů. Poměrně značný meziroční růst byl v roce 2013 zaznamenán také v oblasti dovozu, a to u obou skupin potravin i nápojů. Porovnáme-li však meziroční tempa vývozu a dovozu, tak vyšší dynamiky bylo docíleno u vývozu. Saldo ZO u potravin zůstává v roce 2013 záporné ve výši -28 mld. Kč a kladné saldo vykazují pouze mléčné výrobky se 4 mld. Kč. Saldo ZO nápoji bylo především vlivem exportu piva kladné a celkem činilo 2 mld. Kč. Rok 2013 v návaznosti na rok 2012 byl také spojen s potravinovou legislativou. Výsledkem je novela zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, který poskytuje vysokou míru ochrany zdraví spotřebitele a usiluje o zamezení tomu, aby spotřebitel byl klamán. Novela odráží požadavky jak výrobců potravin a nápojů, tak zvyšuje informovanost spotřebitelů. Tato novela uvedeného zákona je úzce spojena s harmonizací s evropskými předpisy. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 139/2014 Sb. S novelou výše zmíněného zákona je spojena novela zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela upravuje procesní pravidla a řeší problémy výkonu dozoru nad trhem s potravinami. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 138/2014 Sb. Celkově by se z hlediska perspektivy měl stát domácí trh potravin po účinnosti novel výše uvedených zákonů ještě více transparentním, což je nezbytné při stále větší sortimentní rozmanitosti tohoto trhu a původu potravin v podmínkách globalizace. Požadavek transparentnosti trhu potravin platí nesporně i pro dovážené potraviny. Určitá perspektiva pro potravinářské podnikatele se jeví z hlediska vývozu potravin a nápojů do tzv. třetích zemí. Uspět lze za předpokladu získání konkurenční výhody na těchto trzích. Zapojit je potřeba i agrární diplomacii a příslušné obchodní agentury. 41

Výroba textilií 2. CZ-NACE 13 - VÝROBA TEXTILIÍ 2.1 Charakteristika oddílu Výroba textilií se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní i oděvní průmysl patří k citlivým oddílům, která na globálním trhu čelí velké konkurenci, zejména ze strany třetích zemí. Textilní průmysl ČR je proexportně zaměřený, z celkových tržeb cca 71,7 % tvoří tržby z přímého vývozu ( u organizací s 20 a více zaměstnanci ). V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba textilií zařazena do oddílu 13 s následujícími skupinami: 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze; 13.2 Tkaní textilií; 13.3 Konečná úprava textilií; 13.9 Výroba ostatních textilií. Specifickým rysem jednotlivých výrobních skupin textilního průmyslu je jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována dovozem či prostřednictvím zušlechťovacího styku. 13.1 6,6 % 13.2 27,3 % 13.9 63,5 % 13.3 2,6 % 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze 13.2 Tkaní textilií 13.3 Konečná úprava textilií 13.9 Výroba ostatních textilií Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.1 Podíly skupin CZ-NACE 13 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Podíl výše uvedených skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZ- NACE 13 v roce 2013 ukazuje graf 2.1. Největší zastoupení na tržbách má skupina 13.9 Výroba ostatních textilií, která zahrnuje výrobu pletených a háčkovaných materiálů (13.91), výrobu konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů (13.92), výrobu koberců a kobercových předložek (13.93), výrobu lan, provazů a síťovaných výrobků (13.94), výrobu netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů (13.95), výrobu ostatních technických a průmyslových textilií (13.96) a výrobu ostatních textilií jinde neuvedenou (13.99). Třídy 13.94, 13.95 a 13.96 se řadí do kategorie technických textilií, které stále patří mezi perspektivní obory textilní výroby a jejich podíl na celkových tržbách CZ-NACE 13 se neustále zvyšuje. V roce 2011 podíl CZ- NACE 13.9 na tržbách výroby textilií činil 58,3 %, v roce 2012 to bylo 60,6 % a v roce 2013 to bylo 63,5 %. Dále následuje skupina CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií, zde však, proti roku 2012, došlo k poklesu podílu na 43

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU tržbách o 3,6 %. Skupina CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a přízí patří stále k útlumovým vzhledem k uzavírání přádelen a větší orientaci na dovoz levnějších přízí ze třetích zemí, zejména asijských. Přesto si v roce 2013 si tato skupina udržela stejný podíl na tržbách 6,6 % jako v roce 2012. Textilní průmysl ČR nedisponuje vlastní surovinovou základnou a tudíž je značně závislý na dovozu surovin, ale i materiálů. V minulých letech u nás zanikly téměř všechny přádelny a mimo jiné k tomu přispěl růst cen elektrické energie, protože přádelny jsou energeticky velmi náročné. Zejména bavlnářské příze se staly textilní komoditou a země produkující bavlnu se snaží vyvážet zhodnocenou surovinu. Některé společnosti nakupují i režné tkaniny, které dále upravují. Pěstování přádného lnu, které mělo v ČR staletou tradici, bylo v roce 2010 definitivně ukončeno, když zemědělci poprvé žádný přádný len nezaseli. Pro ekonomickou nerentabilitu byla ukončena v ČR i výroba většiny textilních chemických vláken, s výjimkou polyesterové střiže a polypropylenových vláken. 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2013 se textilní průmysl podílel na jednotlivých ekonomických ukazatelích zhruba na stejné úrovni jako v roce 2012. Na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,3 %, na účetní přidané hodnotě 1,6 % a na počtu pracovníků 2,2 %. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2006 prakticky stále klesají nebo se stabilizovaly. Hlavní příčinou je vysoká konkurence na světových trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze strany asijských zemí s levnou pracovní sílou a vlastní surovinovou základnou. To způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků a má za následek přesun výroby nebo její části do zemí s ještě nižšími výrobními náklady. Tento trend se ale v posledních letech začíná zmírňovat a zejména Čína pozvolna ztrácí svou dominantní pozici na světovém trhu s textilními a oděvními výrobky. Ztrácí výhodu nižších cen k vůli rostoucím mzdám, inflaci a zvyšujícím se nákladům na export a dopravu. 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků CZ-CPA 13 v letech 2009 až 2013 zachycuje tabulka 2.1. Roční cenový index textilních výrobců se pohybuje v intervalu od 84,9 % do 125,9 %. Tabulka 2.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-20113 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Textilní vlákna a příze 13.1 96,5 109,8 125,9 84,9 100,6 Tkaniny 13.2 100,2 99,7 107,1 102,7 98,7 Konečná úprava textilií 13.3 x x x x x Ostatní textilie 13.9 101,0 99,0 103,8 103,8 100,4 Textilie 13 100,1 100,6 107,9 100,7 99,9 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 V roce 2013 vykazovaly ceny výrobků CZ-CPA 13 zhruba stejnou úroveň jako v roce 2012. V průběhu roku 2013 došlo k poklesu cen přírodních vláken a zároveň k významnému zvýšení cen chemických vláken a energií.ceny tkanin zaznamenaly mírný pokles. 44

Výroba textilií 2.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 13 za období 2007 až 2013 dokumentují tabulky 2.2 až 2.6 a na ně navazující graf 2.2. Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby textilií uvádí tabulka 2.2. Trend zvyšujícího se počtu podnikatelských subjektů v CZ-NACE 13 v posledních čtyřech letech se týká především mikro podniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců a je ovlivněn i metodikou dopočtu ČSÚ. Největší počet výrobních subjektů je evidován ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá i perspektivní a konkurenceschopná výroba technických textilií, včetně netkaných. Pod zahraniční kontrolou se ve výrobě textilií v roce 2013 nacházelo 7,2 % podniků, které se však na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZ-NACE 13 podílely 43,5 %. Tabulka 2.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 13 v letech 2007-2013 13.1 77 57 58 61 55 55 48 13.2 81 74 74 71 73 64 63 13.3 87 56 53 53 51 56 58 13.9 2 068 1 877 1 938 2 416 2 643 2 976 3 078 13 2 313 2 064 2 123 2 601 2 822 3 151 3 247 Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 13.1 4 838 239 3 358 516 2 555 278 2 841 639 3 002 624 2 684 075 2 823 122 13.2 17 896 846 14 240 890 12 146 183 12 590 177 13 998 073 12 174 729 11 662 169 13.3 1 477 617 1 108 987 1 075 294 1 056 516 1 115 998 1 073 559 1 120 012 13.9 26 955 174 24 581 442 20 477 674 22 340 597 24 686 856 26 391 400 27 048 996 13 51 167 876 43 289 835 36 254 429 38 828 928 42 803 552 42 323 763 42 654 300 mezir. index 84,6 83,7 107,1 110,2 98,9 100,8 Z tabulky 2.3 vyplývá, že v roce 2013 došlo k nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb celkem o 0,8 % proti roku 2012. Rozhodující podíl na tom mělo zvýšení tržeb ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, jejíž tržby se meziročně zvýšily o 2,5 %. V rámci této skupiny pak CZ-NACE 13.95 Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů kde se tržby (u výrobních podniků s 50 a více zaměstrnaci) zvýšily meziročně o 25,5 % a CZ-NACE 13.92 Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů, kde se tržby zvýšily meziročně o 7,6 %. Hlavním důvodem bylo oživení zahraniční a domácí poptávky. Nejvýznamnější podíl na tomto nárůstu mají stále technické textilie, které nejsou určeny jen pro automobilový průmysl. Produkty vyrobené textilními technologiemi stále více nahrazují výrobky až dosud vyráběné jinými technologiemi a to beton, kov, medicinské náhrady, textilní podklad je i pod každou dálnicí, významně se uplatňují i v zemědělství. Výroba technických textilií patří mezi inovační sektory, které jsou napojeny na high-tech výrobky. Na mezinárodních veletrzích bylo již definováno 12 kategorií technických textilií podle účelu jejich použití. U technických textilií zatím není takový tlak na ceny, protože zboží nejde na pult, ale je určeno k dalšímu průmyslovému využití, není také tak vysoký podíl ruční práce a tudíž nejsou pod extrémním tlakem asijské konkurence. V této oblasti však rychle nastupují státy Středního východu v čele se Saudskou Arábií. Tyto státy se snaží dále zhodnocovat ropu a postupně přešly na výrobu polymerů a v současné době i technických textilií, proti čemuž výrobci v Evropě cenově obtížně bojují. Najatí a dobře zaplacení evropští manažeři jim předávají výrobní know-how a zkušenosti z podnikání. Naproti tomu v Evropě klesá počet oděvních výrobců a textilní firmy vyrábějící oděvní textilie tak ztrácejí odběratele. Nové zakázky (u organizací s 50 a více zaměstnanci) ve výrobě textilií se v roce 2013, ve sledovaném období a ve srovnání s rokem 2012, zvýšily o 17,3 %, hlavní podíl na tomto nárůstu měl zvýšený počet zakázek ze zahraničí o 15,3 %, ale také počet tuzemských zakázek se zvýšil o 23,8 %. 45

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 13.1 1 498 125 982 484 937 073 968 572 1 075 885 1 036 177 1 194 222 13.2 4 729 984 3 736 550 3 374 700 3 655 980 3 622 127 3 091 656 3 091 375 13.3 426 949 293 344 265 209 224 648 267 983 234 561 270 728 13.9 8 795 740 7 512 038 6 885 797 6 954 533 7 524 563 7 681 796 8 010 963 13 15 450 798 12 524 415 11 462 778 11 803 733 12 490 559 12 044 191 12 567 288 mezir. index 81,1 91,5 103,0 105,8 96,4 104,3 Vývoj účetní přidané hodnoty zachycuje tabulka 2.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty v roce 2013 vzrostl proti předchozímu roku o 4,3 %, což souvisí s s mírným nárůstem tržeb o 0,8 %. Na tomto ukazateli se více než 63,7 % podílela skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, která v roce 2013 vykázala meziroční nárůst o 4,3 %. Výši účetní přidané hodnoty výrazně ovlivňují ceny vstupů tj. surovin, polotovarů a energií (viz. kapitola 2.3.1). Naopak pozitivní vliv na tento ukazatel má modernizace a restrukturalizace výroby a odliv práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Tento vývoj má vliv na úroveň účetní přidané hodnoty na pracovníka, která se v roce 2013 zvýšila o 8,7 % proti roku 2012. Hodnota tohoto ukazatele však stále patří v rámci zpracovatelského průmyslu mezi nejnižší, což je dáno charakterem produkce, především vysokým podílem ruční práce na výrobku. Tabulka 2.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 13.1 4 238 3 136 2 456 2 221 2 241 1 900 1 798 13.2 12 245 10 660 7 240 6 227 6 213 5 960 5 678 13.3 1 812 1 411 1 137 1 001 1 006 1 014 913 13.9 18 968 17 883 15 121 14 401 14 663 14 773 14 325 13 37 262 33 090 25 954 23 851 24 124 23 647 22 714 mezir. index 88,8 78,4 91,9 101,1 98,0 96,1 Zaměstnanost ve výrobě textilií, po jednoročním výkyvu v roce 2011, kdy došlo k mírnému navýšení pracovníků, opět pokračuje v trendu snižování, protože v roce 2013 došlo k poklesu o 3,9 %. Jak ukazuje výše uvedená tabulka došlo v období 2007 2013 k poklesu zaměstnanosti o 40,0 %. Počet zaměstnaných osob se snížil ve všech skupinách CZ-NACE 13. Dle statistiky organizací s více jak 50 zaměstnanci byl v roce 2013 největší nárůst zaměstnanců u CZ-NACE 13.91 Výroba pletených a háčkovaných matriálů, kde došlo k navýšení o 5,2 %. Naproti tomu k nejvyššímu poklesu pracovníků došlo u CZ-NACE Tkaní textilií o 9,6 %. Snižování zaměstnanosti souvisí s požadavkem na zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce při redukci nákladů, přesunem výrob, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance, u organizací s 20 a více zaměstnanci, se v textilním průmyslu stále zvyšuje. V roce 2013 oproti roku 2012 vzrostla o 6,4 %. Z tabulky 2.6 vyplývá, že osobní náklady v textilním průmyslu v roce 2013 meziročně poklesly o 1,2 %. Vývoj byl ovlivněn především poklesem počtu pracovníků. Na druhou stranu má na vývoj osobních nákladů hlavní vliv růst mezd, který u organizací s 20 a více pracovníky v roce 2013 vykazoval nárůst o 2,7 % na 20 085 Kč. Přestože průměrná mzda a osobní náklady na pracovníka rostou, výroba textilií, hned po výrobě oděvů a výrobě usní a souvisejících výrobků, vykazuje dlouhodobě nejnižší mzdy z celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná mzda v textilním průmyslu v roce 2013, obdobně jako v předcházejícím roce, představovala 78,1 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu ČR. 46

Výroba textilií 105 % 95 Počet zaměstnaných osob % 110 100 Tržby za VV a S 85 75 90 65 80 55 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 70 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 13 ZP CZ-NACE 13 ZP 110 % Účetní přidaná hodnota 100 90 80 70 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 13 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Tabulka 2.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 13.1 1 137 332 876 903 659 215 655 979 681 373 630 466 636 644 13.2 3 163 771 2 901 640 2 199 594 2 095 655 2 132 069 2 071 979 2 069 878 13.3 416 657 345 671 285 401 256 293 264 114 286 298 277 467 13.9 4 603 692 4 729 985 4 182 416 4 177 003 4 391 909 4 528 137 4 445 327 13 9 321 451 8 854 199 7 326 627 7 184 929 7 469 465 7 516 880 7 429 315 mezir. index 95,0 82,7 98,1 104,0 100,6 98,8 2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2013 charakterizují tabulky 2.7 a 2.8 a grafy 2.3 a 2.4. Tabulka 2.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 13.1 353 537 313 316 381 546 436 045 479 991 545 256 664 277 13.2 386 277 350 528 466 149 587 080 582 964 518 749 544 447 13.3 235 617 207 827 233 190 224 337 266 373 231 370 296 526 13.9 463 719 420 067 455 389 482 927 513 150 519 975 559 212 13 414 648 378 496 441 666 494 898 517 758 509 325 553 278 mezir. index 91,3 116,7 112,1 104,6 98,4 108,6 Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2007 až 2013 je příznivý a vykazuje relativní růst, s výjimkou roku 2008, kdy byla negativně ovlivněna hospodářskou a finanční 47

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU krizí. Za toto období vzrostla produktivita práce z účetní přidané hodnoty v textilním průmyslu o 33,4 %. V roce 2012 došlo meziročně k jejímu mírnému poklesu o 1,6 %. Nejvyšší hodnota produktivity práce byla v roce 2013 ve skupinách CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze a 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá nejvíce sofistikovaná výroba technických textilií. Ve skupině technických textilií (CZ-NACE 13.94, 13.95 a 13 96) to bylo v průměru 745 tis. Kč. Z toho ve výrobě netkaných textilií CZ- NACE 13.95 činila v roce 2013 účetní přidaná hodnota na zaměstnance více než 1,1 mil. Kč a převýšila tak průměrnou produktivitu zpracovatelského průmyslu o více než 50,0 %. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2013 za celý oddíl CZ-NACE 13 byla na úrovni 72,2 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu (v roce 2012 to bylo 68,8 %). Produktivitu práce výrazně ovlivňují ceny vstupů tj. přírodních i chemických vláken a polymerů, ale i energií a dalších médiií (voda aj.), které z důvodu ostré konkurence na trzích textilních a oděvních výrobků nemohou textilní výrobci plně promítnout do cen hotových výrobků. Tabulka 2.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 13.1 360 794 105 581 277 858 312 593 394 512 405 711 557 578 13.2 1 566 213 834 910 1 175 106 1 560 325 1 490 058 1 019 678 1 021 497 13.3 10 292-52 327-20 193-31 645 3 869-51 737-6 739 13.9 4 192 048 2 782 053 2 703 381 2 777 530 3 132 654 3 153 659 3 565 636 13 6 129 347 3 670 216 4 136 152 4 618 803 5 021 094 4 527 311 5 137 972 mezir. index 59,9 112,7 111,7 108,7 90,2 113,5 Z tabulky 2.8 lze zjistit, že celkový objem hrubého operačního přebytku ve sledovaném období 2007 až 2013 kolísá. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007, který lze pro textilní průmysl považovat za úspěšný. V roce 2008 došlo k jeho poklesu v důsledku nastupující krize, která se projevila značným úbytkem zakázek, zejména zahraničních, což mělo za následek nízké využití výrobních kapacit a pokles tržeb. Od roku 2009 opět dochází k jeho trvalému růstu i přes jeho výkyv v roce 2012, kdy výrobci textilií promítli vysoké náklady na suroviny a materiály do cen hotových výrobků, došlo také k poklesu ceny bavlny. Na růst hrubého operačního přebytku měl také vliv výrazný nárůst nových zakázek z tuzemska o 23,8 %. Tyto skutečnosti, včetně růstu tržeb přispěly ke zvýšení hrubého operačního přebytku o 13,5 %. Vývoj hrubého operačního přebytku vedle toho ovlivňuje modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií, ale i zaměstnanost. V roce 2013 se ve výrobě textilií CZ-NACE 13 hrubý operační přebytek podílel na účetní přidané hodnotě 40,9 % a zbytek, 59,1 % tvořily osobní náklady. Pro textilní, ale zejména oděvní průmysl, je typický vysoký podíl ruční práce na výrobku. Z těchto důvodů tato odvětví velice obtížně konkurují zemím s výrazně nižší úrovní mezd (Indie, Pakistán, Čína, Bangládeš aj.) při srovnatelné produktivitě. Textilní průmysl se v roce 2013 podílel 1,4 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. 140 % 130 Produktivita práce z ÚPH % 105 95 Hrubý operační přebytek 120 85 110 75 100 65 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 55 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 13 ZP Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 13 ZP Graf 2.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 48

Výroba textilií 800 tis. Kč/zam. 700 600 500 400 300 200 100 ZP 13 13.1 13.2 13.3 13.9 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 2.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 2.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 13.1 3 293 610 2 357 350 1 507 683 1 806 823 1 951 847 1 655 522 1 665 582 13.2 13 392 629 10 114 411 8 596 387 9 090 246 10 635 077 9 156 653 8 649 051 13.3 1 044 511 766 188 758 893 801 905 870 909 852 704 781 801 13.9 18 949 724 17 665 603 13 847 693 15 979 840 17 941 588 19 769 415 19 857 056 13 36 680 475 30 903 552 24 710 655 27 678 814 31 399 422 31 434 294 30 953 490 mezir. index 84,3 80,0 112,0 113,4 100,1 98,5 Vývoj výkonové spotřeby v období 2007 až 2013 dokumentuje tabulka 2.9. V roce 2013 se výkonová spotřeba snížila o 1,5 %. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří materiálové náklady (cca 3/4), dále náklady na služby a na energie. Nejnáročnější ve skladbě nákladů na materiál je CZ-NACE 13.3 Konečná úprava textilií, na služby CZ-NACE 13.92 a 13.95 Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů a náklady na energie CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken. 2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky CZ-CPA 13 v letech 2009 až 2013 zachycený v tabulce 2.10. zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Celkový vývoz textilních výrobků ve sledovaném období byl příznivý a vykazuje růst. V roce 2013 stoupl oproti roku 2012 o 4,0 % na 51,3 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2009 dokonce o 29,8 %. Přitom lze příznivě hodnotit, že roste vývoz textilních výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zejména technických textilií a náročnějších výrobků určených i pro konfekční zpracování. Jedná se o sortimenty, kde byly v ČR realizovány významnější zahraniční i domácí investice, oblast vlnařské výroby, ale i bavlnářské (africké brokáty) nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostních přízí pro výrobu pneumatik, dopravníkové pásy apod.). Nejvyšší hodnota vývozu byla v roce 2012, stejně jako v předcházejících letech, realizována ve skupině CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských 49

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vztahů. Jedná se o výrobky jak pro přímou tak i výrobní spotřebu. Z toho technické textilie (CZ-CPA 13.94, 95 a 96) tvořily 54,9 %. Oproti roku 2009 se ve skupině CZ-CPA 13.9 zvýšil vývoz v roce 2013 o více než 26,8 %. V roce 2013 byly do ČR dovezeny textilní výrobky za 43,2 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2012 znamaná nárůst o 5,9 %. Mezi hlavní dovozní položky patřila skupina CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů. Ve struktuře dovozu převládají dodávky ze zemí EU. Přitom se jedná vesměs o textilní výrobky s vyšší přidanou hodnotou nebo výrobky, kde byla výroba utlumena jako např. koberce a textilní podlahové krytiny. V dovozu ze třetích zemí převládají spíše standardní výrobky s nižší přidanou hodnotou. Pozitivně lze hodnotit, že saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky je aktivní a proti roku 2012 představuje snížení o 4,2 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují výrobky CZ- CPA 13.9. Jak již bylo výše uvedeno se v této skupině dováží výrobky, jejichž výroba byla utlumena (podlahové textilie), nebo speciální výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. V textilním průmyslu, stejně jako v oděvním, tvoří část exportu vývoz k aktivnímu zušlechtění. Tento podíl ale neustále klesá z důvodu odlivu práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady a omezování zakázek. Tento trend bude nadále pokračovat. Tabulka 2.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 13 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 13.1 5 326,6 7 216,7 8 293,2 8 505,4 8 792,5 13.2 11 990,3 12 060,2 13 643,5 14 003,5 14 340,6 13.3 x x x x x 13.9 22 254,1 23 377,4 26 571,1 26 854,0 28 212,3 13 39 571,0 42 654,3 48 507,8 49 362,9 51 345,4 mezir. index 107,8 113,7 101,8 104,0 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 13.1 4 454,3 5 421,0 6 490,3 6 614,2 7 065,8 13.2 6 461,4 6 580,9 7 232,4 6 296,2 6 120,1 13.3 x x x x x 13.9 22 150,1 24 685,3 26 920,9 27 861,4 29 982,3 13 33 065,8 36 687,2 40 643,6 40 771,8 43 168,2 mezir. index 111,0 110,8 100,3 105,9 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 13.1 872,3 1 795,7 1 802,9 1 891,2 1 726,7 13.2 5 528,9 5 479,3 6 411,1 7 707,3 8 220,5 13.3 x x x x x 13.9 104,0-1 307,9-349,8-1 007,4-1 770,0 13 6 505,2 5 967,1 7 864,2 8 591,1 8 177,2 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s textilními výrobky v roce 2013 uvádí graf 2.5. V posledních letech je struktura našeho vývozu a dovozu v podstatě stabilní, pouze se nepatrně mění podíly hlavních obchodníchch partnerů. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilem zaujímají země EU-27. V roce 2013, stejně jako v roce 2012, se vývoz do EU podílel na celkovém vývozu těchto výrobků 67,6 %. Naším největším obchodním partnerem s textilními výrobky je stabilně Německo, s nímž obrat v roce 2013 činil 27,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 5.8 %) a kam jsme dodali výrobky za 13,5 mld. Kč tj. celkem 26,0 % z celkového objemu vývozu textilních výrobků. Oproti předchozímu roku zůstal tento podíl zhuba na stejné 50

Výroba textilií úrovni. Druhým naším největším partnerem byla i v roce 2013 Itálie, kam bylo vyvezeno textilní zboží za 6,4 mld. Kč. V procentním vyjádření to pak představuje 12,0 % z celkového vývozu textilu. Na dalším místě, stejně jako v předcházejících letech, figuruje Polsko, kam bylo v roce 2013 vyvezeno 9,0 % textilních výrobků za 4,5 mld. Kč (nárůst o 12,5 % proti roku 2012) a Slovensko se 6% podílem (zhruba stejný podíl jako v roce 2012). Také v dovozu zboží do ČR zaujímá první místo Německo, odkud se v roce 2013 dovezlo textilní zboží více než 13,8 mld. Kč tj. 32 % z celkového objemu dovozu (nárůst o 8,7 % proti roku 2012). Podíl dovozu z Německa se proti roku 2012 mírně zvýšil o 0,7 %. Druhým naším největším dovozním teritoriem byla, stejně jako v roce 2012, Itálie, která dodala do ČR zboží za 4,5 mld. Kč, což představuje 10,0 % z celkového dovozu textilu, ale zároveň je to navýšení o 11,6 % proti roku 2012. Třetí místo zaujímá Čína s dodávkami textilních výrobků za 3,8 mld. Kč. Přestože se dovoz z Číny meziročně zvýšil o 5,5 %, její podíl na celkových dovozech meziročně zůstal na 9 %. Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko Slovensko 4 % Polsko 6 % 9 % Itálie 12 % Francie 4 % Nizozemí 3 % V. Británie 3 % Německo 26 % Ostatní 33 % Dovozní teritoria v roce 2013 Rakousko Turecko 4 % Belgie 5 % 4 % Francie 3 % Polsko 3 % Čína 9 % Itálie 10 % Ostatní 30 % Německo 32 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2013 Graf 2.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 13 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Textilní průmysl EU, stejně jako v ČR, patří mezi tradiční oddíly zpracovatelského průmyslu. Je zároveň citlivým odvětvím, které na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože textilní i oděvní firmy se řadí mezi subjekty, které zpravidla bývají recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života. Ve srovnání s rokem 2012 se zaměstnanost ve výrobě textilu v EU snížila o 3,7 % a obrat vykázal pokles o 0,1 %. Celkový vývoz textilních výrobků EU-28 v roce 2013 činil 21,5 mld., oproti roku 2012 vzrostl o cca 0,1 %. Dovoz textilních výrobků EU-28 v roce 2013 meziročně vzrostl o 3,3 % na 25,3 mld.. Zahraniční obchod EU-28 tak vykázal záporné saldo ve výši cca 3,8 mld. oproti 2,7 mil. v roce 2012. Mezi pěti 51

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU největšími odběrateli textilních výrobků EU-28 v roce 2013, stejně jako v roce 2012, figurovaly USA, Turecko, Čína, Švýcarsko a Tunisko. Pořadí největších dovozců do EU-28, Čína, Turecko, Indie, Pakistán a USA. Z pohledu obratu se pak Čína, jako obchodní partner EU-28, dostala na první místo, přičemž v roce 2012 byla na 7 místě a v roce 2005 byla dokonce až na 20 místě. Z výše uvedeného vyplývá, že textilnímu průmyslu EU jako celku i textilnímu průmyslu ČR se v roce 2013 relativně dařilo. Ve srovnání s ČR však je oživení textilní výroby v EU pomalejší. Úroveň tržeb ovšem stále nedosahuje hodnoty před krizí v roce 2008 a 2009. Předpovědi vývoje textilní a oděvní výroby pro další období jsou méně příznivé a jsou spojeny zejména s vnějšími riziky. Podle průzkumu HK ČR malí a střední podnikatelé zhoršují prognózu svého budoucího vývoje. Jedná se především o vývoj globální a evropské ekonomiky, řešení předluženosti států eurozóny, zvyšuje se riziko znovu vypuknutí finanční krize a jejího přelití do reálné ekonomiky, včetně průmyslu. S novou vlnou recese přijde i oslabení poptávky. Účinnou obranou proti recesi je intenzivní tvorba rezerv, snižování zadluženosti v období růstu, výdajové restrikce, tlak na zvyšování produktivity práce a kvality všech činností a aktivní hledání nových cest ke zvýšení konkurenceschopnosti. Dlouhodobá vize do roku 2020 transformace současného evropského textilního a oděvního průmyslu ve stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu ETP. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této výroby v Evropě: přechod od komodit k výrobě specialit za pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a textilií s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií; využití a rozšiřování textilií jako nových (konstrukčních) materiálů v různých průmyslových sektorech a uživatelských oblastech; konec éry masové produkce textilních výrobků a přesun k průmyslové produkci orientované na zákazníka, jeho potřeby, flexibilní reakce na poptávku s využitím inteligentní logistiky, distribuce a servisu. Textilní a oděvní průmysl ČR se k této platformě přihlásil a v roce 2008 založil Českou technologickou platformu pro textil ČTPT. Její program vycházi z Evropské technologické platformy. Soustřeďuje se na dva nosné inovační cíle: inovace na straně vstupů do textilního a oděvního průmyslu: inovace v oblasti textilních materiálů (vláken, přízí, textilních struktur aj.), inovace v oblasti textilních technologií, procesů, multidisciplinární přístup k výzkumu a vývoji textilních materiálů; inovace na straně výrobkových výstupů: na základě výstupů z cíle 1 a spolupráce s dalšími obory vývoj nových textilních výrobků; rozvoj uplatnění výrobků v medicíně, dopravě a dalších netradičních oblastech a hledání nových oblastí uplatnění textilu. Pro rychlejší zavádění inovací a zlepšení ekonomické efektivnosti výzkumu a vývoje v textilním a oděvním průmyslu je nutné se soustředit na spolupráci s navazujícími uživatelskými obory, jako je stavebnictví, vybavení pro armádu, ochranné prostředky (osobní i profesní), zdravotnictví a sportovní i outdoorové vybavení. Ve všech jmenovaných oblastech jsou požadavky na zajištění nových funkčních vlastností textilií, případně zajištění jejich kombinací. Problém však je v dostatečném zajištění finančních prostředků na výzkum a vývoj. V roce 2012 bylo v této oblasti investováno pouze 172 mil. Kč, což předstvuje pouze 0,8 % z celkových výdajů na výzkum a vědu ve zpracovatelském průmyslu. 52

Výroba oděvů 3. CZ-NACE 14 - VÝROBA ODĚVŮ 3.1 Charakteristika oddílu Oděvní výroba je náročná na pracovní síly a převažuje zde stále vysoký podíl ruční práce na výrobku. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba, včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. Oděvní, stejně jako textilní průmysl ČR, je proexportně zaměřený, z celkových tržeb více než 70,5 % tvoří tržby z přímého vývozu (společností s více jak 50 zaměstnanci). V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je oděvní výroba zařazena v oddílu CZ-NACE 14 s následujícími skupinami: 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů. Z hlediska tržeb je nejvýznamnější skupina CZ-NACE 14.1, která zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, kožených oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků a připadá na ni více než 89 % z celkového objemu (pokles o 1,0 % proti roku 2012). Po ní následuje skupina CZ-NACE 14.3, kam patří punčochové výrobky a ostatní pletené a háčkované oděvy jako jsou svetry, pulovry, trička, vesty, roláky apod. V této skupině se, proti roku 2012, podíl zvýšil o 1,5 %. Ve skupině CZ-NACE 14.3 došlo k poklesu podílu na výši celkových tržeb o 0,2 % proti roku 2012. Podíl těchto tří skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oděvní výroby CZ- NACE 14 v roce 2013 ukazuje graf 3.1. 14.2 0,7 % 14.3 10,3 % 14.1 89,0 % 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů Pozn: údaje v běžných cenách Graf 3.1 Podíly skupin CZ-NACE 14 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu I přes mírné zlepšení se, stejně jako v předchozích dvou letech, v roce 2013 oděvní průmysl podílel na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu cca 0,4 %. Na účetní přidané hodnotě 0,7 % (nárůst o 0,1 % proti roku 2012) a na počtu pracovníků 1,5 % (pokles o 0,1 % proti roku 2012). Zastoupení oděvního 53

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU průmyslu ve zpracovatelském průmyslu, stejně jako textilního, v časové řadě od roku 2006 neustále klesá. Ještě v roce 2006 se oděvní výroba podílela na tržbách zpracovatelského průmyslu 0,7 %, na přidané hodnotě 1,3 % a na počtu pracovníků 2,5 %. Hlavním důvodem je vysoká konkurence na globálním trhu, zejména ze strany třetích zemí s nízkými mzdovými náklady. Po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO tato konkurence dále zesílila. To způsobuje potíže nejen v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků, který má za následek odliv práce ve mzdě a přesun výroby do zemí s nižšími náklady či rušení neefektivních výrob. Pozitivně lze ocenit, že i nadále se oděvní průmysl podílí na udržení zaměstnanosti žen, zejména v regionech s dlouholetou tradicí oděvní výroby. 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků klasifikace CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2013 uvádí tabulka 3.1. Roční cenový index oděvních výrobků se pohybuje v intervalu od 99,3 % do 101,0 %, což je pod úrovní inflace. V roce 2013 došlo k meziročnímu poklesu cenového indexu v CZ-CPA 14 o 0,7 %, z toho ve skupině CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků o 0,7 % a ve skupině CZ-CPA 14.3 Pletené a háčkované oděvy k poklesu o 0,1 %. Důvodem je zachování vysokých cen vstupů a hlavně energií. I přes pokles cen přírodních vláken (bavlny a vlny), růst cen polymerů a chemických vláken, který započal v roce 2010, byli výrobci přízí a metráže nuceni rostoucí ceny vstupů částečně promítnout i do cen konečných výrobků (viz. CZ-NACE 13 Výroba textilií). Cenový vývoj svědčí o trvale rostoucí konkurenci na trzích s textilními a oděvními výrobky. Cenové indexy výrobků CZ-CPA 14.2 nejsou samostatně sledovány. Tabulka 3.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Oděvy, kromě kožešinových výrobků 14.1 100,2 99,7 100,5 101,0 100,3 Kožešinové výrobky 14.2 x x x x x Pletené a háčkované oděvy 14.3 99,3 100,2 100,9 100,3 100,2 Oděvy 14 100,1 99,8 100,5 100,9 100,2 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 3.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 14 za období 2007 až 2013 dokumentují tabulky 3.2 až 3.6 a na ně navazující graf 3.2. Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby oděvů ukazuje tabulka 3.2. a v po celé sledované období tento ukazatel stoupá. V roce 2013 vzrostl meziročně počet podnikatelských subjektů ve skupině CZ- NACE 14 o více než 11 %, z toho v největší skupině CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků o 743 společnosti. Ve skupinách CZ-NACE 14.2 a 14.3 došlo také k nárůstu, ale o výrazně nižší počty. Tyto zvýšené počty se týkají především mikro podniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců, vzhledem k tomu, že počet organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2013 vzrostl pouze o 3, přičemž u organizací s 50 a více zaměstnanci došlo dokonce k poklesu o 6 společností (zdroj statistika ČSÚ). Řada oděvních společností pracuje v tzv. severském podnikatelském modelu tj. že si ponechávají vývoj, design a marketing a vlastní výrobu, která je nejnáročnější na pracovní sílu přesouvají do zemí s nižšími náklady práce, zejména asijských a, jak naznačují některé informace, také do Afriky. Údaje o počtu podniků jsou ovlivněny i metodikou dopočtu ČSÚ. 54

Výroba oděvů Tabulka 3.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 14 v letech 2007-2013 14.1 7 104 7 553 8 035 8 913 9 148 9 452 10 195 14.2 122 133 149 165 160 158 149 14.3 599 571 572 817 1 018 1 174 1 645 14 7 825 8 257 8 756 9 895 10 326 10 784 11 989 Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 14.1 16 882 566 14 093 693 11 689 308 11 224 050 11 692 305 11 572 923 11 866 751 14.2 178 426 178 044 95 773 138 362 137 974 125 415 95 528 14.3 2 251 764 1 751 102 1 425 819 1 448 649 1 347 162 1 424 511 1 374 209 14 19 312 755 16 022 839 13 210 900 12 811 061 13 177 441 13 122 849 13 336 488 mezir. index 83,0 82,5 97,0 102,9 99,6 101,6 Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v letech 2007 až 2013 ukazuje tabulka 3.3. Z ní vyplývá, že celkový objem tržeb v oděvním průmyslu, po prudkém propadu v roce 2009 a 2010, již tři roky po sobě pozvolna stoupá. V roce 2013 došlo k jeho meziročnímu nárůstu o 1,6 %. U organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2013, ve srovnání s rokem 2012, stouply tržby o 15,5 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci dokonce více než 16,7 %. Jedním z faktorů proč celkové tržby vzrostly pouze o 1,6 % je pokračující pokles tržeb skupiny CZ-NACE 14.2 Výroba kožešinových výrobků, kde došlo k poklesu tržeb o 23,8 % a ve skupině CZ-NACE 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů, kde došlo k poklesu tržeb o 6,4 %. Na druhou tranu zásadní podíl na zvýšení tržeb v roce 2013 má skupina CZ-NACE 14.13 Výroba ostatních svrchních oděvů kde tržby, u společností s více jak 50 zaměstnanci, dosáhly úrovně 202,4 % roku 2012. S tím také koresponduje skutečnost, že v roce 2013 došlo, u společností s 50 a více zaměstnanci k nárůstu nových zakázek celkem o 8,9 % proti roku 2012. Tržby oděvního průmyslu v roce 2013 tak dosáhly 69,1 % úrovně tržeb v předkrizovém roce. Krize se projevila v textilním a oděvním průmyslu již ve druhé polovině roku 2008, kdy se nové zakázky snížily o více než 14 % a tento trend pokračoval i v dalších letech. Na vývoj mělo značný dopad ukončení sériové výroby ve zkrachovalém OP Prostějov v srpnu 2010, kde bylo ponecháno jen šití obleků na míru tzv. měřenek mass customization. OP Prostějov v minulosti patřil k největším výrobcům oděvů, jak podle výše tržeb, tak podle počtu zaměstnanců, nejen v ČR, ale i v celé Evropě. V roce 2005 jeho tržby dosahovaly kolem 2,5 mld. Kč. Na druhou stranu ekonomické ukazatele tržeb a nových zakázek, jak ze zahraničí tak i z tuzemska z počátku roku 2014, naznačují, že, u společností s více jak 50 zaměstnaci, pokračuje oživení oděvní výroby. Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 14.1 6 942 488 5 655 166 4 736 595 4 701 803 4 839 251 4 715 797 4 607 084 14.2 75 483 58 989 39 079 27 147 51 408 62 911 49 611 14.3 915 442 715 343 675 743 670 803 638 769 631 746 616 257 14 7 933 414 6 429 498 5 451 417 5 399 753 5 529 428 5 410 455 5 272 952 mezir. index 81,0 84,8 99,1 102,4 97,8 97,5 Vývoj účetní přidané hodnoty v běžných cenách je zachycen v tabulce 3.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 od roku 2007 do roku 2013 vykazuje, i přes mírné výkyvy, soustavný pokles. Ten souvisí se snižováním některých druhů výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. V roce 2013 účetní přidaná hodnota, ve srovnání s rokem 2012, poklesla o 2,5 %. Negativně se na tvorbě přidané hodnoty podílel růst cen vstupů tj. přízí a plošných metrových textilií, ale hlavně energií, které oděvní výrobci, v důsledku vysoké konkurence na světových trzích, nemohly plně promítnout do finálních cen oděvních výrobků. Naopak pozitivní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty má modernizace a restrukturalizace 55

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU výroby, zaměřená na vlastní modelovou tvorbu a na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, ale i odliv práce ve mzdě, která se na tvorbě účetní přidané hodnoty podílí minimálně. V zájmu zachování konkurenceschopnosti je však třeba tyto procesy urychlit. Za příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka, kde v porovnání s rokem 2012 došlo k jejímu zvýšení o 3,4 %. V rámci zpracovatelského průmyslu stále patří k těm nejnižším, což je částečně ovlivněno i charakterem oděvní výroby s vysokým podílem ruční práce. Tabulka 3.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 14.1 24 413 21 541 17 734 16 122 15 517 14 619 13 830 14.2 251 199 101 103 101 92 65 14.3 3 279 2 965 2 396 2 084 1 821 1 623 1 507 14 27 943 24 705 20 231 18 309 17 439 16 334 15 401 mezir. index 88,4 81,9 90,5 95,3 93,7 94,3 Z tabulky 3.5 vyplývá, že zaměstnanost ve výrobě oděvů trvale klesá a v roce 2013 byla na úrovni 55,1 % roku 2006. Největší pokles zaměstnanosti nastal v letech 2008 a 2009, kdy byl oděvní i textilní průmysl nejvíce postižen hospodářskou a finanční krizí a vzhledem k ukončení výroby v největší oděvní společnosti OP Prostějov. Hlavním důvodem snižování počtu zaměstnanců je nutnost zvyšovat produktivitu práce restrukturalizací a modernizací výroby či přesunem její části do zemí s levnějšími náklady tj. přechodem na již zmiňovaný severský podnikatelský model, ale i zavírání závodů kvůli nedostatku zakázek. Trend poklesu počtu zaměstnanců se ale zmírňuje. V roce 2013 činil pokles pracovníků 5,7 %, přičemž v roce 2012 to bylo 6,3 %. Největší podíl na tomto poklesu zaměstnanosti ve výši 4,3 % vykázaly organizace s 50 a více zaměstnanci. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance v roce 2013 se, v organizacích s 20 a více zaměstnanci, meziročně zvýšila o 17,6 %. Počet zaměstnaných osob 110 % % 100 90 80 70 60 50 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 14 ZP 110 100 90 80 70 60 Tržby za VV a S 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 14 ZP 110 % 98 86 74 62 50 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 14 Pozn: údaje v běžných cenách ZP Graf 3.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 56

Výroba oděvů Tabulka 3.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 14.1 4 873 055 4 282 223 3 474 905 3 199 963 3 236 427 3 090 688 3 037 594 14.2 46 518 37 431 18 826 23 231 22 866 19 091 18 226 14.3 709 413 670 411 511 828 496 290 451 414 421 463 400 865 14 5 628 986 4 990 065 4 005 560 3 719 485 3 710 707 3 531 241 3 456 684 mezir. index 88,6 80,3 92,9 99,8 95,2 97,9 Z tabulky 3.6 je zřejmé, že objem osobních nákladů ve výrobě oděvů ve sledovaném období 2007 až 2013 neustále klesá. Souvisí to s trvalým snižováním zaměstnanosti a s vývojem mezd. V roce 2013 objem osobních nákladů meziročně klesl o 2,1 %, což ovšem nesouvisí pouze se snížením zaměstnanosti o 5,7 % (u organizací s více než 20 zaměstnanci byl v roce 2013 pokles pracovníků o 1,8 % proti roku 2012), ale také se zachováním průměrných mezd. Průměrná mzda u organizací s 20 a více zaměstnanci se v roce 2013, oproti stejnému období předchozího roku, zvýšila o 4,2 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci o 5,9 %. I přes tento nárůst oděvní průmysl stále vykazuje nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná měsíční mzda v CZ-NACE 14 Výroba oděvů v roce 2013 činila u organizací s 20 a více zaměstnanci 14 403 Kč, u organizací s 50 a více zaměstnanci 14 636 Kč a byla o více než 11 tis. Kč nižší, než průměrná mzda zpracovatelského průmyslu, která dosáhla 26 266 Kč. 3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2013 je uveden v tabulkách 3.7 a 3.8 a grafech 3.3 a 3.4. Tabulka 3.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 14.1 284 381 262 534 267 084 291 632 311 863 322 576 333 131 14.2 300 281 296 442 388 004 263 879 507 946 685 794 768 578 14.3 279 153 241 249 282 056 321 942 350 781 389 228 409 018 14 283 910 260 252 269 459 294 926 317 065 331 239 342 380 mezir. index 91,7 103,5 109,5 107,5 104,5 103,4 Tabulka 3.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 14.1 2 069 433 1 372 943 1 261 690 1 501 840 1 602 824 1 625 109 1 569 490 14.2 28 965 21 559 20 253 3 916 28 542 43 821 31 385 14.3 206 029 44 932 163 915 174 513 187 355 210 284 215 392 14 2 304 428 1 439 434 1 445 857 1 680 268 1 818 721 1 879 213 1 816 267 mezir. index 62,5 100,4 116,2 108,2 103,3 96,7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty, jak je uvedeno v tabulce, vykazuje v průběhu sledovaného období let 2007 až 2013 setrvalý vzestup, s výjimkou roku 2008, kdy se výrazně projevila krize v textilním průmyslu. Na tomto vzestupu má hlavní podíl snižování počtu pracovníků a zvyšující se počet zakázek, zvláště v roce 2013. V oděvní výrobě nadále přetrvává vysoký podíl standardních výrobků, u kterých existuje vysoká konkurence ze třetích zemí, zejména asijských a práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Dochází však k postupnému odlivu práce ve mzdě dále na východ do zemí s nižšími mzdovými náklady. I přes trvalý nárůst produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách dosažená v roce 2013 57

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU v CZ-NACE 14 činila pouze 44,7 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu, kde byla více než 766 tis. Kč na zaměstnance. Finanční ukazatel hrubého operačního přebytku vytvořeného ve sledovaném období kolísal. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2007 a od roku 2008 byl negativně ovlivněn ekonomickou recesí a s tím spojeným poklesem tuzemských i zahraničních zakázek a tím i tržeb. Hrubý operační přebytek v roce 2013 vykázal pokles o 3,3 % a to hlavně zásluhou tříd CZ-NACE 14.1 a 14.2. V roce 2013 hrubý operační přebytek dosáhl 78,8% úrovně roku 2007. Vývoj tohoto ukazatele ovlivňuje zejména zaměstnanost, úroveň mezd, ale i ceny vstupů tj. plošných metrových textilií, ale i přízí, které rostou jednak v důsledku kolísání cen přírodních i chemických vláken, ale i využíváním textilií s vyššími užitnými vlastnostmi. Dále má na vývoj vliv též modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií. V roce 2013 se ve výrobě oděvů podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 34,4 % a zbytek 65,6 % tvořily osobní náklady. Z tohoto poměru vyplývá vysoký podíl ruční práce, který je pro oděvní výrobu charakteristický. Oděvní průmysl se v roce 2013 podílel necelými 0,5 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. % 126 120 114 108 102 96 Produktivita práce z ÚPH 110 % 100 90 80 70 Hrubý operační přebytek 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 60 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 14 ZP CZ-NACE 14 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 3.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 800 tis. Kč/zam. 700 600 500 400 300 200 100 ZP 14 14.1 14.2 14.3 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 3.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 3.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby v letech 2007 až 2013 v CZ-NACE 14 zachycuje tabulka 3.9. V roce 2013 vzrostla o 2,9 %, což bylo ovlivněno zejména růstem nákladů na spotřebované nákupy (materiály tj. metráž, příze aj. a hlavně energie) v důsledku kolísání cen textilních vláken (bavlna, vlna, polymery), ale i vlivem nákupů materiálů se specifickými vlastnostmi na výrobu oděvů vysokých užitných vlastností, tj. 58

Tabulka 3.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) Výroba oděvů výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na spotřebu materiálu (cca 50 %), dále náklady na služby a na energie. Spotřeba materiálu na výrobu oděvů je z převážné části kryta dovozem. 14.1 11 224 052 9 099 928 7 564 351 7 246 299 7 425 094 7 352 073 7 666 242 14.2 113 688 123 448 61 302 121 918 90 990 67 042 45 869 14.3 1 416 153 1 056 482 812 619 834 777 799 072 861 888 805 336 14 12 753 893 10 279 858 8 438 272 8 202 994 8 315 157 8 281 002 8 517 446 mezir. index 80,6 82,1 97,2 101,4 99,6 102,9 3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s oděvními výrobky CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2013 ukazuje tabulka 3.10 (včetně kooperací a reexportů). Celkový vývoz oděvních výrobků v roce 2013 dosáhl 27,6 mld Kč a ve srovnání s rokem 2012 vzrostl o 2,6 %. Na tomto navýšení se podílely zejména skupiny CZ-CPA 14.1 a CZ-CPA 14.9. Největší zastoupení na vývozu oděvních výrobků měla skupina CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, z toho, CZ- CPA 14.13 Ostatní svrchní oděvy (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty apod.) a CZ-CPA 14.14 Osobní prádlo (včetně košil, halenek, pyžam, županů, koupacích plášťů apod.) vykázaly meziroční nárůst vývozu, naopak ve třídách CZ-CPA 14.12 Pracovní oděvy a CZ-CPA 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky došlo k poklesu jejich vývozu (index 99,1). Pro oděvní průmysl má i nadále význam práce ve mzdě na vývozu tzv. aktivní zušlechťovací styk i když se její podíl neustále snižuje. S přechodem na již zmiňovaný severský model podnikání se uplatňuje i práce ve mzdě na dovozu, tzv. pasivní zušlechťování. Význam práce ve mzdě na dovozu nemá zatím podstatnější vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků. Přesun výroby či zadávání výroby do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu (zejména Číny) využívají české oděvní firmy, např. Pietro Filipi, Blažek Praha, ale i outdoorové firmy jako Bushman Company, Alpine Pro, Direct Alpine, Humi Outdoor, Hannah Czech a další. Podle posledních studií čínský cyklus nyní končí a značný růst z posledních desetiletí se bude snižovat. Některá průmyslová odvětví, včetně oděvního a textilního průmyslu, už překonala vrchol a Čína ztrácí tržní podíl. Rostoucí náklady přitom snižují konkurenční výhodu Číny z hlediska nízkých nákladů. Politika jednoho dítěte, rychle stárnoucí populace, zmenšující se pracovní síla a rostoucí mzdy vedou ke zvyšování nákladů na pracovní sílu. Další faktory, jako inflace, zhodnocování čínského juanu, vysoké náklady na export a dopravu také hrají významnou roli. Podle posledních zpráv čínské oděvní a textilní podniky realizují na rychle rostoucím domácím trhu vyšší výnosy než v exportu již jen tím, že nejsou pod tak velkým tlakem zahraničních odběratelů. Zahraniční společnosti, včetně českých, které outsourcovaly části své výroby do Číny začínají postupně přehodnocovat tuto strategii a přesouvají výrobu do okolních států. Mezi nové/staronové destinace patří Afrika, Bangládeš, Vietnam, Indie, Pakistán, Tchaj-wan, Indonésie, ale i Turecko, ale také návrat do Evropy. O tomto vývoji svědčí i skutečnost, že po překonání globální krize v roce 2008, se zakázky v Číně plně nevrátily na předkrizovou úroveň. I přes výše uvedený trend ústupu z Číny, tato země zůstavá i nadále hlavním hráčem na světovém oděvním trhu. Neznamená to také renesanci oděvního průmyslu v průmyslově vyspělých zemích, ale jeho možnou stabilizaci. V roce 2013 celková hodnota dovezeného oděvního zboží činila 39,2 mld. Kč a proti roku 2012 vzrostla o 6,0 %. Největší dovozní skupinou je CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, která se na celkovém dovozu oděvních výrobků podílela z 87 %. Ve struktuře převládají dovozy ze třetích zemí, zejména Číny. Asijští výrobci se na trhu EU, tedy i ČR, prosazují především nízkými dovozními cenami, naproti tomu v importech z vyspělejších zemí EU jsou realizovány převážně značkové a módní výrobky ve vyšších cenových relacích. 59

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Saldo zahraničního obchodu s oděvními výrobky je dlouhodobě záporné. V roce 2013 zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 vykázal záporné saldo ve výši cca 11,6 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2012 došlo k jeho nárůstu o 15,0 %, ale nedostalo se až na úroveň roku 2011 kdy bylo ještě o 9,2 % vyšší. Tabulka 3.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 14.1 22 883,6 21 931,6 22 266,1 23 961,1 24 586,1 14.2 103,4 119,1 149,9 151,8 136,5 14.9 2 238,0 2 345,0 2 686,0 2 761,9 2 854,7 14 25 225,0 24 395,7 25 102,0 26 874,8 27 577,3 mezir. index 96,7 102,9 107,1 102,6 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 14.1 30 185,0 29 974,5 32 580,1 32 196,2 34 108,5 14.2 114,4 123,8 108,7 144,0 176,6 14.3 4 760,9 4 780,2 5 228,1 4 656,8 4 930,8 14 35 060,3 34 878,5 37 916,9 36 997,0 39 215,9 mezir. index 99,5 108,7 97,6 106,0 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 14.1-7 301,4-8 042,9-10 314,0-8 235,1-9 522,4 14.2-11,0-4,7 41,2 7,8-40,1 14.3-2 522,9-2 435,2-2 542,1-1 894,9-2 076,1 14-9 835,3-10 482,8-12 814,9-10 122,2-11 638,6 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s oděvními výrobky je zachycena v grafu 3.5. V posledních letech je stabilní a mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Naším jasně největším obchodním partnerem v obchodu s oděvními výrobky zůstává nadále Německo, se kterým v roce 2013 náš obrat zahraničního obchodu s produkcí CZ-CPA 14 dosáhl 11,5 mld, tj. o 21,0 % více než v roce 2012 a kam jsme vyvezli zboží za 7,7 mld. Kč tj. 25 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Podíl vývozu do Německa na celkovém exportu oděvů se meziročně zvýšil o 3 % a také podíl dovozu z Německa do ČR se na celkovém dovozu oděvních výrobků zvýšil o 3 % a dosáhl tak 10 %. Druhým naším největším obchodním partnerem, bylo stejně jako v předchozích letech, Slovensko, kam jsme vyvezli 14 % oděvního zboží, což je o 4,7 % více než v roce 2012. Na třetím místě figuruje Polsko s 10% podílem, kam byly dodány výrobky za cca 2,6 mld Kč. Na čtvrtém místě je Itálie, jejíž podíl na celkovém vývozu však poklesl o 2 % a kam se vyvezlo oděvní zboží za 2,3 mld. Kč, což je o 8,9 % méně než v roce 2012. Páté místo si udržuje Francie, kam bylo v roce 2013 realizováno 5 % celkových vývozů oděvů, tedy také o 1 % méně než v předchozím roce. K dalším významějším vývozním partnerům pak stále patří Rakousko, Velká Británie a Švédsko. Tak jako již tradičně, v oblasti konfekční výroby v roce 2013, byly nejvýznamnější vývozy do EU v následujících výrobkových kódech CZ-CPA: 14.13 Ostatní svrchní oděvy, včetně subdodavatelských prací, kde se jedná o náročnou pánskou nebo chlapeckou, dámskou nebo dívčí konfekci (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty aj.); 14.14 Osobní prádlo, včetně subdodavatelských prací,(včetně halenek, košil, nočních košil, pyžam, županů, koupacích plášťů aj.); 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky, včetně subdodavatelských prací, (kojenecké oděvy, tepláky, plavky, lyžařské oděvy, rukavice, šály, šátky, kapesníky, vázanky, kravaty, pokrývky hlavy, pásky a opasky aj.). 60

Výroba oděvů U dovozů do ČR převládají dodávky ze třetích zemí, zejména asijských, jejich podíl v roce 2013 činil necelých 46 % z celkového dovozu, zatímco zbytek připadl na importy z EU. Největším dovozcem oděvů do ČR také v roce 2013 zůstala Čína, která na náš trh dodala zboží za více než 12,4 mld. Kč, což je pokles o 6,1 % proti roku 2012, přesto však jeho podíl je na úrovni 31,6 % z celkových dovozů. Naše obchodní saldo s výrobky CZ-CPA 14 je stále záporné a v roce 2013 jeho hodnota dosáhla více než -11,6 mld. Kč. Druhým největším dovozním teritoriem, v roce 2013 byla Bangladéš jejíž podíl vzrostl o 2 % proti roku 2012, dosáhl úrovně 11,0 % a dovezlo ze zboží v hodnotě 4,4 mld. Kč, což je nárůst o 32,4 % proti roku 2012. Oživení zahraničního obchodu v rámci EU, vedle zvýšeného vývozu, bylo zaznamenáno také ve zvýšeném dovozu, protože dovoz z Německa se zvýšil o 38,6 % a dosáhl 10,0% podílu z celkových dovozů, tj. zvýšení podílu o 3 % proti roku 2012. Také podíl dovozu ze Slovenska se zvýšil o 2 % a bylo dovezeno dokonce o 64,2 % více (v hodnotovém vyjádření) než v roce 2012. Také došlo ke zvýšení dovozů z Polska, jehož podíl na dovozevch byl na úrovni 2 %. Dovozy z Turecka a Indie se udržely na zhruba stejné úrovni jako v roce 2012, naopak došlo k poklesu dovozu z Itálie o 8,7 %. Vývozní teritoria v roce 2013 Polsko 10 % Slovensko 14 % Itálie 8 % Francie 5 % Rakousko 4 % V. Británie 3 % Švédsko 2 % Ostatní 26 % Německo 28 % Dovozní teritoria v roce 2013 Německo 10 % Turecko 10 % Itálie 5 % Slovensko 4 % Indie 3 % Polsko 2 % Bangladéš 11 % Ostatní 23 % Čína 32 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 3.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 14 3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oděvní a textilní průmysl EU, tedy i ČR, je důležitou součástí evropského zpracovatelského průmyslu a ovlivňuje hospodářskou i sociální situaci v mnoha regionech EU-28. Četné studie EU prokazují, že evropský oděvní průmysl je odvětvím s největším stupněm kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl EU. Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, i z těchto důvodů si všechny členské země EU, včetně ČR, zachovávají oděvní i textilní výrobu. Oblečení má také svůj strategický význam a do jeho vývoje jsou investovány značné finanční prostředky, zvláště na trhu s pracovním a vojenským ošacením. Přesto, v rámci české výroby, zahraniční firmy neinvestovaly do vědy a výzkumu v oděvním průmyslu ani korunu. Naopak české podnikatelské subjekty investovaly do vědy a výzkumu v roce 2012 cca 18 mil. 61

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Kč, tedy zhruba 81,8 % z celkových investic do výroby oděvů. Tato výše však představuje pouze 0,08 % z celkových investic zpracovatelského průmyslu do vědy a výzkumu. Podle údajů Euratexu v roce 2013 existovalo v oděvním průmyslu EU více než 119 tisíc firem, pokles o 4,2 % proti roku 2012, které zaměstnávaly přes jeden mil. osob a dosáhly celkového obratu více než 74,7 mld.. Oproti roku 2012 se zaměstnanost ve výrobě oděvů v EU snížila o 4,2 % a také obrat klesl o 3,3 %. Celkový vývoz oděvních výrobků EU-28 v roce 2013 činil 20,9 mld. a ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 4,3 %. Také dovoz oděvů EU-28 vzrostl o 1,6 % na hodnotu 67,0 mld.. Obchodní bilance EU-28 s oděvními výrobky je vysoce záporná, v roce 2013 saldo zahraničního obchodu činilo -46,1 mld., což představuje meziroční nárůst o 0,4 %. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu EU-28 se v roce 2013 zařadilo mezi pět hlavních odběratelů: Švýcarsko, Rusko, USA, Hong Kong a Japonsko. Většina odběratelů oděvního průmyslu EU-28 zaznamenala nárůst obratu, s výjimkou Švýcarska. Také v rámci dovozů z Číny do EU-28 byl v roce 2013 zaznamenán pokles o 3,8 % a naopak zvýšení objemu dovozu z Bangladéše o 10,5 %. Jak již bylo zmíněno, oděvní průmysl ČR je proexportně orientovaný a z exportu realizuje vyšší tržby než na domácím trhu. V roce 2013 u organizací s 20 a více zaměstnanci se tržby z přímého vývozu podílely více než 70 % (nárůst o 1,0 % proti roku 2012) na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb CZ-NACE 14. S velkým odstupem za nejdůležitějším trhem, kterým je Německo s 28% podílem z celkového exportu oděvních výrobků, následuje Slovensko se 14 % a Polsko s 10 %. Proto další vývoj oděvního průmyslu ČR bude záviset především na vývoji v německém oděvním obchodě, ale i v dalších zemích EU, jejichž ekonomiky v současné době také zrychlují. Důležité rovněž bude, zda se našim oděvním podnikům podaří výrobky vyvážet i na mimoevropské trhy. Na druhou stranu první statistické přehledy výkonů podniků s více než 20 zaměstnanci z počátku roku 2014 nejsou příliž optimistické. Budoucnost českého oděvního průmyslu bude hodně záviset na dalším vývoji jeho konkurenceschopnosti. Stále platí, že pro její zvýšení je nutné se především zaměřit na: Produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím zavádění výsledků výzkumu, vývoje a technologických i netechnologických inovací do výroby v malých sériích, s úpravami podle představ a požadavků zákazníků. U oděvních výrobků je to především dokonalé zpracování, módní aktuálnost, četnost předkládaných kolekcí, vznik nových nabídkových skupin (např. konfekce na míru tzv. měřenky, konfekce pro mladé s rychlou obměnou sortimentu, pro plnoštíhlé, ale i zohlednění takových jevů ve společnosti jako je např. prodlužující se délka života apod.); Speciální oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky (uniformy, ochranné oděvy do různých náročných provozů, ale i outdoorové oblečení pro sport a volný čas, vzhledem k tomu, že přibývá lidí, kteří tráví aktivně svůj volný čas); Zlepšení marketingových aktivit a dalších aktivit přímého kontaktu s trhem (obchodní činnost). Důležitá je rychlá reakce, neboť ta rozhoduje o marži z přidané hodnoty. Z hlediska marketingu je nutné na straně poptávky umět posoudit realizovatelnost požadavků trhu a na straně nabídky umět pracovat s informacemi o přidané hodnotě výrobků v podobě nových funkčních materiálů a nových aplikací; Zavádění nových informačních a komunikačních technologií jako např. skenování lidského těla, 3D CAD technologie, RFID (radiofrekvenční) technologie, e-prodej, elektronické systémy řízení dodávek apod., které jsou mimo jiné i předpokladem pohotové reakce na potřeby zákazníka; Na budování obchodních značek a vlastních obchodních sítí, které umí využít potenciálu výrobků s vlastním příběhem, tedy nezbytné legendě doprovázející inovovaný výrobek. Na vzdělávání a výcvik pracovníků v oděvní i textilní výrobě. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů klesá, poptávka po kvalifikovaných a flexibilních pracovnících roste. 62

Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika oddílu V roce 2008 přešla klasifikace OKEČ na novou klasifikaci CZ-NACE. Podle této klasifikace byl výrobě usní a souvisejících výroků přidělen kód 15. V souvislosti s touto úpravou také došlo v oddílu CZ-NACE 15 ke změně členění jednotlivých hlavních skupin odvětví ze tří na dvě. Sloučil se obor činění a úprava usní s brašnářskou a sedlářskou výrobou a zároveň byla do stejného oboru přiřazena část bývalé OKEČ 18.3 Zpracování a barvení kožešin. Tímto sloučením se statisticky zvýraznila skupina 15.1 oproti předchozímu období. Oddíl kožedělného průmyslu dle nového zařazení tvoří tedy pouze dvě skupiny: 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výrob brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; 15.11 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; 15.2 Výroba obuvi; 15.20 Výroba obuvi; 15.20.1 Výroba obuvi s usňovým svrškem; 15.20.9 Výroba obuvi z ostatních materiálů. Kožedělný průmysl si stále zachovává proexportní orientaci, což je důsledkem zaměření se na specializované druhy výrobků a spolupráce se zahraničními firmami. Význam prvovýroby je přímo závislý na výrobě obuvi. Podíl jednotlivých skupin oddílu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) ukazuje graf 4.1. 15.2 28,5 % 15.1 71,5 % 15.1 Činění a úprava usní (výroba brašnářských a sedlářských výrobků) 15.2 Výroba obuvi Pozn: údaje v běžných cenách Graf 4.1 Podíly skupin CZ-NACE 15 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující odíly (CZ-NACE 13 Výroba textilií). Také v roce 2013 se na oboru kožedělného průmyslu, tak jako v minulosti, projevil výrazný tlak konkurence a vysoké dovozy hlavně obuvi. Ten byl příčinou dalšího poklesu výroby obuvi, který pak následně vedl k dalšímu útlumu výroby obuvnických usní v koželužnách a ve výrobě polotovarů pro obuvnický průmysl. Při hlubším pohledu zjistíme, že, u výrobců s 50 a více zaměstnanci, činil v roce 2013 podíl třídy 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků 49,4 % na celkových tržbách za VV a S oddílu CZ-NACE 15. Ve skupině výrobců obuvi došlo k poklesu tržeb za rok 2013 na úroveň 92,3 % roku 2012. 63

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Kožedělný průmysl zaznamenal v roce 2013 opět pokles své vykonnosti, proto si také zachovává mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu pozici s nejnižším podílem tržeb za VV a S, účetní přidané hodnoty, počtu zaměstnanců a dalších ekonomických ukazatelů (v roce 2013 činil podíl na tržbách za prodej VV a S v b.c. 0,14 %, účetní přidané hodnotě 0,26 % a počtu zaměstnanců 0,47 %). Podle kvalifikovanného odhadu MPO došlo v roce 2013 meziročně k poklesu tržeb za prodej VV a S o 3,6 %, nárůstu účetní přidané hodnoty o 12,4 % a k poklesu počtu zaměstnanců o 10,6 % proti roku 2012. V roce 2013 se podařilo snížit osobní náklady na úroveń 98,4 % roku 2012 a produktivita práce z účetní přidané hodnoty se zvýšila o 25,7 % proti roku 2012. V kožedělném průmyslu bylo v roce 2013 zaměstnáno (u organizací s 20 a více zaměstnanci) celkem 4 512 pracovníků (proti roku 2012 je to pokles o 8,7 %), což představuje 55,3 % stavu v roce 2006 (u organizací s 20 a více zaměstnanci). V roce 2013 činila průměrná měsíční mzda v oddílu (u organizací s 20 a více zaměstnanci) 16 353 Kč (o 3,3 % více než v roce 2012). Stále však jde o oddíl s jednou z nejnižších úrovní mzdy dosahující 63,6 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu. 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj Tabulka 4.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Činěné a upravené usně 15.1 100,6 101,6 102,5 101,8 100,4 Obuv 15.2 100,9 100,7 102,4 101,8 100,0 Useň a související výrobky 15 100,7 101,2 102,4 101,8 100,2 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Cenový vývoj v roce 2013 se, tak jako v předchozích letech, v obou skupinách kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace. To je výsledkem skutečnosti, že na trhu dlouhodobě převládá nabídka nad poptávkou. Hlavní tlak na ceny prakticky všech druhů obuvi je zapříčiněn vysokými dovozy z Číny a dalších asijských zemí. Podle statistiky ČSÚ a kvalifikovaného dopočtu MPO byla v roce 2013 deklarována průměrná dovozní cena jednoho páru obuvi z Číny 68,53 Kč za jeden pár obuvi. Přestože došlo ke zvýšení deklarované dovozní ceny z Číny o 14,1 % proti roku 2012, stále je tato cena výrazně nižší, než je deklarovaná výrobní cena českých výrobců a zároveň o 48,2 % nižší než byla celková průměrná dovozní cena obuvi v roce 2013. V CZ-CPA 15.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, ale pro výrobní spotřebu (tabulka 4.1). 4.3.2 Základní produkční charakteristiky Jak již bylo uvedeno výše, podle kvalifikovaného odhadu MPO došlo v roce 2013 k celkovému (CZ- NACE 15) meziročnímu poklesu tržeb za VV a S o 3,6 % proti roku 2012. Tento pokles znamenal, jak vyplývá z níže uvedené tabulky 4.3, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb zhruba klesly na úroveň roku 2010. Na této skutečnosti se podílely svým poklesem tržeb obě skupiny. Ve skupině CZ-NACE 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, došlo k poklesu tržeb celkem o 2,0 % a to i přes skutečnost, že ve třídě CZ-NACE 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků tržby za prodej vůlastních výrobků a služeb vzrostly tržby o cca 9,1 % proti roku 2012. Jedním z důvodů poklesu tržeb ve třídě CZ-NACE 15.11 64

Výroba usní a souvisejících výrobků je pokles počtu společností, které se činěním a úpravou usní zabývají a to mělo za následek také pokles pracovníků v této třídě o 13,3 %. Přetrvávající odbytová krize, zapříčiněná nižší koupěschopností obyvatel a přetrvávající vysoká konkurence levné obuvi z Číny a ostatních asijských zemí měla za následek, že nadále pokračuje pokles tržeb ve třídě CZ-NACE 15.20 Výroba obuvi. V roce 2013 se pokles tržeb v komoditě obuvi odhaduje o 7,4 % proti roku 2012 a proti roku 2007, tedy za posledních 6 let, je to dokonce o více než 46,0 %. Je nutno konstatovat, že negativní výsledky v prodeji obuvi se nedaří zvrátit ani provedenou užší specializací ve výrobě, zvýšením kvality a zlepšením marketingové strategie v oblasti módních doplňků spolu s využitím módních materiálů a trendů a ani snižováním nákladů. Tento nepříznivý vývoj v prodeji obuvi měl negativní vliv na počet zaměstnanců, ale neměl vliv na vývoj účetní přidané hodnoty oddílu, kde došlo k navýše o 12,4 %. Jak ukazuje tabulka 4.2 a 4.5, má tento negativní vývoj v jednotlivých komodách výroby hlavní vliv na počet podniků a následně počet pracovníků v oddílu kožedelného průmyslu. Základní produkční charakteristiky za období let 2007 2013 jsou uvedeny v tabulkách 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a grafu 4.2. Tabulka 4.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 15 v letech 2007-2013 15.1 692 643 661 688 666 628 576 15.2 255 237 234 244 233 212 190 15 947 880 895 932 899 840 7 65 Výše uvedená tabulka uvádí celkový počet všech podnikatelských subjektů, které mají v obchodním rejstříku uvedeno jako hlavní obor podnikání CZ-NACE 15. Je evidentní, že odbytové problémy v obuvnickém průmyslu mají hlavní dopad na počet výrobců obuvi, protože v roce 2013 jejich počet poklesl na úroveň 74,5 % roku 2007. Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 15.1 3 192 295 2 851 121 2 773 260 3 107 600 3 391 108 3 575 549 3 505 296 15.2 2 585 232 2 003 830 2 059 348 1 839 666 1 796 659 1 508 875 1 395 778 15 5 777 527 4 854 951 4 832 607 4 947 266 5 187 767 5 084 423 4 901 073 mezir. index 84,0 99,5 102,4 104,9 98,0 96,4 Tabulka 4.3 ukazuje, jakou mají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb kolísavou tendenci. Po krátkém vzestupu v letech 2010 a 2011došlo v posledních dvou letech k jejich opětovnému poklesu. V roce 2013 to bylo o 3,6 % proti roku 2012. Proti roku 2007 v rámci sledovaného období je to pokles o více než 15,0 %. Hlavním důvodem je soustavný pokles tržeb ve skupině CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi kde tento pokles v roce 2013 je až na úrovni 54,0 % proti sledovanému období v roce 2007. Tabulka 4.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 15.1 1 241 716 1 107 666 979 752 1 025 460 1 208 308 1 221 998 1 442 318 15.2 1 033 350 815 884 814 821 754 953 719 161 650 191 662 249 15 2 275 067 1 923 550 1 794 573 1 780 414 1 927 469 1 872 189 2 104 567 mezir. index 84,5 93,3 99,2 108,3 97,1 112,4 Vývoj účetní přidané hodnoty v běžných cenách je zachycen v tabulce 4.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty v oddíle CZ-NACE 15 od roku 2007 do roku 2013 vykazuje, i přes vzestupný vývoj ve skupině CZ-NACE 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, poměrně kolísavý vývoj. Ten souvisí se snižováním některých druhů výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. V roce 2013 účetní přidaná hodnota, ve srovnání s rokem 2012, 65

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vzrostla o 12,4 %. Pozitivní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty má modernizace a restrukturalizace výroby, zaměřená na vlastní modelovou tvorbu a na výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Za příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka, kde, v porovnání s rokem 2012, došlo k jejímu zvýšení o 25,7 % a proti roku 2007, sledovaného období, dokonce o 43,0 %. V rámci zpracovatelského průmyslu stále patří k těm nejnižším, což je částečně ovlivněno i charakterem kožedělné výroby s vysokým podílem ruční práce. V roce 2013 dosahovala úrovně 55,4 % účetní přidané hodnoty na pracovníka celého zpracovatelského průmyslu. Tabulka 4.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 2013 (osob) 15.1 3 615 3 562 2 840 2 863 3 070 3 159 3 007 15.2 4 041 3 359 3 060 3 028 2 847 2 379 1 946 15 7 657 6 920 5 900 5 891 5 917 5 538 4 953 mezir. index 90,4 85,3 99,9 100,4 93,6 89,4 Vývoj zaměstnanosti v kožedělném průmyslu ukazuje tabulka 4.5. Tento vývoj je prakticky v celém sledovaném období negativní. V roce 2013 došlo k poklesu počtu pracovníků oddílu CZ-NACE 15 o 10,6 % proti roku 2012 a proto roku 2007 to bylo dokonce o 35,3 %. Hlavní podíl na tom má skupina CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi, kde došlo k poklesu počtu pracovníků o 18,2 % proti roku 2012 a proti roku 2007 dokonce o 51,8 %. Tento vývoj je také důsledek skutečnosti, že, podle statistických výkazů, poklesl v roce 2013 počet podniků vyrábějících obuv o 10,3 %. 110 % 100 Počet zaměstnaných osob % 105 100 Tržby za VV a S 90 95 80 90 70 85 60 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 15 ZP CZ-NACE 15 ZP 105 % 99 Účetní přidaná hodnota 93 87 81 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 15 ZP Pozn: údaje v běžných cenách 66 Graf 4.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Je nutno konstatovat, že i přes různá racionalizační opatření probíhá vývoj v tomto oddíle ve vlnách. Mezi zásadní opatření, která mohou tento vývoj ovlivnit, patří další pokračování snižování počtu zaměstnanců ve výrobě obuvi a zaměření se na ještě vyšší specializaci ve výrobě galanterie a módních doplňků, módní obuvi a dětské obuvi, stejně tak jako na sportovní a pracovní obuv. I přes veškerou snahu výrobců o propagaci českého výrobku, návrat některých tradičních českých značek na trh a propagaci zdravého obouvání se stále nedaří zvrátit negativní trend v prodeji obuvi. Hlavní negativní vliv na tuto skutečnost mají

Tabulka 4.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) Výroba usní a souvisejících výrobků nízké prodejní ceny dovezené obuvi, hlavně z Asijských zemí. Jedním z hlavních faktorů tohoto negativního trendu je také poměrně nízká koupěschopnost obyvatelstva. 15.1 841 676 834 448 686 864 747 829 804 044 862 249 905 989 15.2 928 035 714 347 655 360 653 289 649 736 556 855 490 332 15 1 769 711 1 548 795 1 342 225 1 401 118 1 453 779 1 419 104 1 396 321 mezir. index 87,5 86,7 104,4 103,8 97,6 98,4 Osobní náklady v roce 2013 meziročně poklesly o 1,6 %, na čemž má výrazný podíl meziroční pokles počtu pracovníků hlavně ve třídě výroby obuvi (18,2 %). Na druhou stranu byl tento vývoj ovlivněn také růstem mzdových nákladů. Průměrná měsíční mzda v odvětví kožedělného průmyslu (u výrobců s 50ti a více zaměstnanci) se za sledované období zvýšila o 7,4 %, přesto však stále patří, vedle textilního průmyslu, k jedné z nejnižších ve zpracovatelském průmyslu. Osobní náklady v kožedělném průmyslu tvoří 0,3 % z celkových osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č. 4.6. 4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2013 je uveden v tabulkách 4.7 a 4.8 a grafech 4.3 a 4.4. Tabulka 4.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 15.1 343 462 311 008 344 959 358 136 393 538 386 860 479 654 15.2 255 690 242 900 266 297 249 330 252 630 273 315 340 361 15 297 133 277 951 304 164 302 213 325 748 338 083 424 932 mezir. index 93,5 109,4 99,4 107,8 103,8 125,7 I přes výrazný pokles tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.1 a celkovému poklesu osobních nákladů došlo v roce 2013 ke zvýšení produktivity práce z přidané hodnoty v kožedělném průmyslu o 25,7 % proti roku 2012. Produktivita práce, vyjádřena v tis. Kč na zaměstnance, se ve sledovaném období od roku 2007 zvýšila o 221,0 % (tabulka 4.7). V průběhu roku 2013 se snížila efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 1,5 (v roce 2012 byla hodnota efektivnosti podnikání 1,26). Tabulka 4.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 15.1 400 041 273 218 292 888 277 632 404 264 359 749 536 329 15.2 105 316 101 537 159 461 101 664 69 426 93 336 171 917 15 505 356 374 755 452 349 379 296 473 690 453 085 708 246 mezir. index 74,2 120,7 83,9 124,9 95,7 156,3 Finanční ukazatel hrubého operačního přebytku vytvořeného ve sledovaném období kolísal. V roce 2013 byl v obou skupinách (CZ-NACE 15.1 i CZ-NACE 15.2) nejvyšší v celém sledovaném období let 2007 až 2013. Nelze však hodnotit vliv počtu tuzemských i zahraničních zakázek, protože tento ukazatel ČSÚ nesleduje. Hrubý operační přebytek v roce 2013 vykázal nárůst o 56,3 % a to hlavně zásluhou skupiny CZ-NACE 15.1, která vykázala nárůst o 49,0 % a skupiny CZ-NACE 15.2, která vykázala nárůst o 84,2 %. V roce 2013 67

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU hrubý operační přebytek dosáhl cca 140,1 % úrovně roku 2007, kdy byl ve sledovaném období 2007 až 2013 nejvyšší. Vývoj tohoto ukazatele ovlivňuje zejména zaměstnanost, úroveň mezd, ale i ceny vstupů a hlavně energií. Dále má na vývoj vliv též modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií. V roce 2013 se ve třídě CZ-NACE 15 podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 33,7 % a zbytek, 66,3 %, tvořily osobní náklady. Z tohoto poměru vyplývá vysoký podíl ruční práce, který je pro kožedělnou výrobu charakteristický. Kožedělný průmysl se v roce 2013 podílel necelými 0,2 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. 150 % 140 Produktivita práce z ÚPH 155 % 140 Hrubý operační přebytek 130 125 120 110 110 95 100 80 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 15 ZP CZ-NACE 15 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 4.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 Ukazuje se, že kožedělný průmysl je velmi specifický obor, který je snadno ovlivnitelný (hlavně ve třídě výroby obuvi) i přes veškerou snahu výrobců zvyšovat efektivitu výroby. Stále opakovaným a zásadním problémem je vysoká konkurence dovozů hlavně ze zemí Asie. Také stále platí, že je nezbytné zachovat orientaci na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely a pokračovat v trendu propagace a výroby dětské obuvi, stejně tak jako obuvi pro volný čas a speciální zdravotnické a pracovní obuvi a některých druhů galanterního zboží. Ke zvýšení produktivity práce bude také zejména nutné zvýšení investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení a nových technologií. Toho lze také dosáhnout prohloubením spoluprace se zahraničními partnery, jejichž podíl na počtu výrobních společností v kožedělném průmyslu je velmi malý. 800 tis. Kč/zam. 700 600 500 400 300 200 100 ZP 15 15.1 15.2 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 4.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 4.3.4 Výkonová spotřeba 68 Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie atd.) zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových

Výroba usní a souvisejících výrobků nákladů. Výrazný propad tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi měl v roce 2013 zásadní dopad na snížení výkonové spotřeby celkem v kožedělném průmyslu proti roku 2012 (tabulka 4.9). Tabulka 4.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 15.1 2 017 739 1 900 658 1 888 882 2 157 322 2 260 323 2 505 343 2 388 372 15.2 1 645 208 1 262 697 1 258 381 1 176 775 1 087 182 906 408 773 514 15 3 662 947 3 163 355 3 147 262 3 334 097 3 347 505 3 411 751 3 161 885 mezir. index 86,4 99,5 105,9 100,4 101,9 92,7 4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Výsledky zahraničního obchodu v roce 2013 ukazují, že se nadále daří udržovat příznivou situaci vývozu komodit kožedělné výroby v rámci celého sledovaného období let 2009 až 2013. V celkovém vývozu výrobků CZ-CPA 15 v roce 2013 došlo k nárůstu o 16,6 %, v celkovém dovozu k nárůstu o 7,1 % a v celkové obchodní bilanci došlo k poklesu záporné obchodní bilance o 52,9 % proti výsledkům zahraničního obchodu roku 2012 (tabulka 4.10). Jedním z hlavních důvodů proč došlo ke zvýšení vývozu je skutečnost, že se českým výrobcům reálně daří většinu své produkce úspěšně exportovat zejména do zemí EU. Je to dáno také tím, že se i nadále rozvíjí výrobní kooperace se západoevropskými partnery a výrobci přecházejí na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. I když se v roce 2013 podařilo snížit zápornou bilanci zahraničního obchodu proti roku 2012, je nutno si uvědomit, že ve většině komodit kožedělného průmyslu hodnota dovozu převyšuje hodnotu vývozu. Tabulka 4.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 15.1 4 236,1 5 219,5 7 713,0 8 294,3 10 040,2 15.2 6 909,8 7 772,7 9 736,2 12 786,3 14 534,4 15 11 145,9 12 992,2 17 449,2 21 080,6 24 574,6 mezir. index 116,6 134,3 120,8 116,6 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 15.1 8 165,2 9 176,2 10 284,8 10 237,8 11 199,7 15.2 12 099,8 12 378,8 14 182,9 14 184,8 14 949,5 15 20 265,0 21 555,0 24 467,7 24 422,6 26 149,2 mezir. index 106,4 113,5 99,8 107,1 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 15.1-3 929,1-3 956,7-2 571,8-1 943,5-1 159,5 15.2-5 190,0-4 606,1-4 446,7-1 398,5-415,1 15-9 119,1-8 562,8-7 018,5-3 342,0-1 574,6 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Výsledky dovozu v roce 2013, stejně jako v předchozích letech, i přes opakované mírné snížení dovozů z Číny v hodnotovém vyjádření o 3,8 %, resp. snížení podílu dovozů z Číny na celkovém dovozu kožedělných výrobků o 4,0 % proti roku 2012, významně ovlivňuje dovoz z Asie a Dálného východu. V roce 2013 dosáhl dovoz z této oblasti více než 43,0% podílu na celkovém dovozu kožedělných výrobků. Podle 69

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU kvalifikovaného propočtu MPO bylo v průběhu roku 2013 z Číny do ČR dovezeno asi 82,3 miliónů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena jednoho páru byla na úrovni 68,50 Kč. Proti roku 2012 došlo k poklesu počtu dovezených párů obuvi z Číny o 15,4 %, ale zároveň došlo k navýšení průměrné deklarované dovozní ceny o 14,1 %. Při hodnocení tohoto ukazatele je nutno brát v úvahu skutečnost, že na výši dovozu obuvi z Číny se výrazně podílí další reexporty do zemí EU, protože, podle dlouhodobě sledovaných statistických údajů, činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5-4,5 párů obuvi na jednoho obyvatele a rok. Lze také předpokládat, že na tomto snížení počtu dovezených párů z Čína se podílela zvýšená kontrola kvality dováženého zboží, opatření proti dovozu padělků a v neposlední řadě to, že se zvýšila koupěschopnost obyvatelstva v Číně. V roce 2013 bylo do ČR dovezeno celkem 108,8 mil párů obuvi a dovoz z Číny se na tomto množství podílel 75,6 %. Přestože se dovoz obuvi z EU-28 (bylo dovezeno cca 12,5 mil. párů), proti roku 2012, zvýšil o 21,2 %, jeho podíl na celkovém dovozu obuvi do ČR představoval pouze 11,5 %. 4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu V rámci zahraničního obchodu ČR v odvětví kožedělného průmyslu již dlouhodobě platí, že mezi nejvýznamnější partnery v oblasti vývozu patří Německo, Slovensko, Rakousko, Velká Británie, Francie, Polsko a Itálie, nově pak Španělsko a v oblasti dovozu pak Čína, Itálie, Německo, Vietnam, Polsko, Indie a Rakousko, nově pak Maďarsko, které dosáhlo v roce 2013 4,0% podílu na celkovém dovozu kožedělných výrobků. (graf 4.5). Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko 10 % Slovensko 11 % V. Británie 9 % Francie 7 % Itálie 5 % Polsko 4 % Španělsko 3 % Německo 25 % Ostatní 26 % Dovozní teritoria v roce 2013 Maďarsko Vietnam Polsko 4 % Indie Německo 7 % 4 % 3 % 8 % Rakousko Itálie 2 % 13 % Ostatní 26 % 70 Čína 33 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 4.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 13 V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2013 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do Německa ve výši 6,0 mld. Kč (nárůst o 20,3 % proti roku 2012), na Slovensko pak ve výši 2,8 mld. Kč (nárůst o 6,8 %), do Rakouska ve výši 2,5 mld. Kč (nárůst o 24,4 %), do Francie ve výši 1,6 mld. Kč (nárůst o 79,4 %), do Itálie ve výši 1,3 mld. Kč (nárůst o 31,4 %) a do Polska ve výši 0,93 mld. Kč (nárůst o 2,1 %) a nově pak do Španělska, kam bylo v roce 2013 vyvezeno zboží za 0,8 mld. Kč. K největšímu poklesu vývozu došlo u vývozu do Velké Británie, kam bylo v roce 2013 vyvezeno zboží v hodnotě 2,3 mld. Kč. Vyjádřeno v procentech pak tento pokles vývozu do Velké Británie představuje 28,4 % proti roku 2012. Na celkovém dovozu do ČR měla, tak jako v minulých letech, v roce 2013 největší podíl Čína s více jak

Výroba usní a souvisejících výrobků 8,65 mld. Kč (pokles o 3,8 % proti roku 2012), dovoz z Itálie se uskutečnil v hodnotě 3,3 mld. Kč (nárůst o 17,4 %), z Německa bylo dovezeno zboží v hodnotě 2,1 mld. Kč (nárůst o 27,1 %), z Vietnamu v hodnotě 1,9 mld. Kč (nárůst o 5,1 %), z Polska v hodnotě 1,0 mld. Kč (nárůst o 20,7 %) a z Indie v hodnotě 0,86 mld. Kč (nárůst o 20,3 %). Nově pak z Maďarska odkud bylo dovezeno zboží v hodnotě 0,92 mld. Kč, což představuje 4,0% podíl na celkovém dovozu kožedělného zboží. Některé informace naznačují, že, v rámci snahy udržet výrobní náklady na co nejnižší úrovni, také čínští výrobci přesouvají své výrobní kapacity do některých afrických států. Stále platí, že jedním z největších problémů zahraničního obchodu podle OECD patří, vedle dovozů za dumpingové ceny, padělání značkové obuvi. 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V rámci EU neexistuje specifická směrnice, která by se týkala oboru usní a surových kůží, proto jsou v tomto oboru aplikovány některé směrnice, které se vztahují na průmysl. Jednou z nich je směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), dále pak směrnice č. 76/769/EHS týkající se omezení uvádění výrobků na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků, zejména pak směrnice č. 2002/61/ES. Kůže a kožky jsou surovinami živočišného původu, které jsou používány mimo potravní řetězec a jako takové spadají pod nařízení č. 1774/2002/ES, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Zásadní důležitost má nařízení REACH o chemických látkách. V obuvnickém průmyslu je jednou z nejdůležitějších směrnic, zejména ve vztahu k vnitřnímu trhu, Směrnice 94/11/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů Členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi. V souvislosti s rozvojem nových materiálů používaných při výrobě oděvních doplňků a obuvi se zvyšuje tlak na značení materiálového složení výrobků tam, kde by mohlo dojít k záměně kůže a umělých materiálů. Z tohoto důvodu EU koncem roku 2013 zveřejnila na svých stránkách dotazník, který by, ve svém důsledku, měl dát odpověď jestli veřejnost, obchodníci a výrobci cítí potřebu povinného značení materiálového složení (vedle obuvi) všech výrobků u kterých by mohlo dojít k záměně pravé kůže s ostatními používanými materiály. V důsledku vysokých dovozů laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí v současné době stále přetrvává hlavní problém, kterým je poměrně nízký zájem o české výrobky respektive jejich prosazení do obchodních sítí. Tím zákonitě klesá jejich výroba, která následně způsobuje útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských odvětvích, tj. snížila se také výroba dalších polotovarů a komponent např. pro obuvnický průmysl. I přes tyto složité podmínky dnes úspěšně funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se soustředí na specializované výrobky a na dokonalý servis pro zákazníka. Z uvedených přehledů však zároveň vyplývá, že český obuvnický průmysl se může i dnes považovat za dobrého a efektivního exportéra, zvláště při využívání vhodné zahraniční kooperace. Pro budoucnost českého obuvnického průmyslu má velký význam budování distribuční sítě v tuzemsku i v zahraničí. Řada výrobců vybudovala svou vlastní maloobchodní síť, resp. se snažila získat i smluvní prodejny. Výrobci obuvi výrazně restrukturalizovali výrobu a vyrábějí oděvní doplňky a obuv s vyšší přidanou hodnotou zejména v segmentech pracovní obuvi, ochranné a bezpečnostní obuvi, ale i obuvi ortopedické, zdravotní, profylaktické a kvalitní dětské obuvi. V současné době se vyrábí také kvalitní usňová dámská a pánská vycházková obuv. Přes problematickou sociální a ekonovickou situaci v ČR je potěšitelná skutečnost, že mnoho zákazníků se vrací ke kvalitní české obuvi a vyžadují ji u svých prodejců. Nejmarkantněji je tento vývoj vidět v segmentech dětské a zdravotní obuvi. Český obuvnický průmysl tvoří cca 35 firem, které zaměstnávají více jak 20 zaměstnanců. Z toho je pak cca 10 firem se zahraniční účastí. Obuv se však vyrábí i v řadě tzv. mikrofirem s daleko menším počtem zaměstnanců. Jedním ze zásadních problémů je poměrně nízká schopnost investovat do oblasti vědy a výzkumu. V roce 2012 byly v kožedělném průmyslu tyto celkové investice ve výši 15 mil. Kč (o 3 mil. Kč více než v roce 2011), což představuje méně jak 0,07% podíl na celkových investicích ve zpracovatelském 71

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU průmyslu. Většina těchto investice (86,7 %) byla z podnikatelských zdrojů. Podle statistiky zahraniční investoři v oblasti vědy a vývoje v oddílu CZ-NACE 15 nepřinesli žádné investice. Stále přetrvávajícím problémem v kožedělném průmyslu zůstává nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk zaměstnanců. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti oddílu stále patří: vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu; předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků ze strukturálních fondů EU a možnosti jejich spolufinancování; zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium v oborech kožedělného průmyslu; rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků; rozvoj marketingových služeb. 72

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 5.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 16 se zabývá zpracováním dřeva, výrobou dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě výroby nábytku, a má v České republice mnohaletou tradici. Lesy, které jsou dodavatelem trvale obnovitelné suroviny z přírodních zdrojů, a dřevozpracující průmysl, se vzájemně doplňují a podmiňují. V lesích České republiky se ročně vytěží 14 až 18 mil. m 3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. V roce 2012 to bylo 15,1 mil. m 3 dřeva, přičemž zhruba o 15 % klesla nahodilá těžba, zahrnující odstraňování polomů či likvidaci stromů napadených škůdci, naopak plánovaná těžba mírně stoupla. V roce 2013 se vytěžilo 15,3 milionů kubíků dřeva a těžba se tak vrátila na úroveň roku 2011. Stoupla ovšem nahodilá těžba, a to o jednu třetinu na 4,3 mil. kubíků, díky polomům při červnových povodních, letních bouřích a zimnímu orkánu Xaver. Více než 90 % vytěženého surového dřeva se dále průmyslově zpracovává. Kulatina, jako surovina, je určena pro dřevozpracující průmysl, zatímco vláknina se využívá při výrobě celulózy, jež slouží k výrobě zdravotnických produktů a papíru, především pro polygrafický průmysl a obaly. Dřevo a výrobky ze dřeva se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, ve většině zpracovatelských oddílů, ve stavebnictví a v domácnostech. Méně kvalitní dřevo slouží také jako ekologické palivo. Dřevo je, vzhledem k postupné aplikaci stále sofistikovanějších technologií, materiálem s novou budoucností. 16.1 28,3 % 16.2 71,7 % 16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 5.1 Podíly skupin CZ-NACE 16 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Začlenění jednotlivých skupin dřevozpracujícího průmyslu ČR odpovídá CZ-NACE 16 a zahrnuje následující dvě velké skupiny: 16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě výroby nábytku. Graf 5.1 znázorňuje podíly skupin na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 a je z něho patrné, že podstatně vyšší podíl má skupina CZ-NACE 16.2 (71,7 %), než skupina CZ-NACE 16.1 (28.3 %). 73

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevozpracující průmysl patří svým podílem na tržbách zpracovatelského průmyslu, který činí 2,3 %, mezi méně významné oddíly v porovnání s většinou dalších oddílů českého zpracovatelského průmyslu. Oddíl CZ-NACE 16 má však důležitou konkurenční výhodu v tom, že zpracovává převážně domácí obnovitelnou surovinu a není tedy závislý na dovozu. Z toho vyplývá, že dřevozpracující průmysl je rozmístěn fakticky po celém území republiky. V minulosti oddíl sužovaly často se opakující přírodní katastrofy v podobě sněhových přívalů, povodní, vichřic apod., což do určité míry souvisí se změnou klimatu. Situace se změnila v roce 2012, kdy nahodilá těžba meziročně klesla o 15 %, zatímco těžba plánovaná nepatrně vzrostla. Rok 2013 však byl znovu nepříznivý a teprve letošní výsledky naznačují určité zlepšení, neboť lesy nepostihla žádná nová významná přírodní kalamita a dostupnost surové dřevní hmoty je lepší, než v uplynulém roce. Následkem přírodních katastrof padlo v lesích v posledních letech více než 20 mil. m 3 (uváděná čísla se různí) dřevní hmoty ke zpracování. K tomu je nutno poznamenat, že se jedná velmi často o hmotu poškozenou kalamitami (polámanou, ve štěpinách), což méně vadí výrobcům velkoplošných materiálů a v celulózopapírenském průmyslu, než v pilařském zpracování. V oblasti využití dřeva je nezbytné rovněž zmínit uplatnění biomasy pro energetické účely. Modernizaci výroby v oddíle CZ-NACE 16 mohou pomoci některá stimulační opatření na podporu malého a středního podnikání, ale také podpory v rámci Operačního programu podnikání a inovací financovaného se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU. 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj Oddíl dřevozpracujícího průmyslu vykazuje v ukazateli index cen průmyslových výrobců v období 2009 až 2013 trvalý nárůst, který byl meziročně nejvyšší v roce 2011, v dalších letech však byl pod úrovní inflace. V roce 2013 činil celkový meziroční index 101,0 %, z toho ve skupině výrobků CZ-CPA 16.1 Dřevo, rozřezané a hoblované 102,9 %, ve skupině výrobků CZ-CPA 16.2 Dřevěné výrobky, proutěné a slaměné 100,3 %. Nárůst cen byl v roce 2013 jen nepatrný, a to i přes nadbytečnou nabídku dřeva a dřevařských výrobků ve světě. Tabulka 5.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Dřevo, rozřezané a hoblované 16.1 99,5 107,1 112,0 99,0 102,9 Dřevěné, kork., prout. a slam. výr. 16.2 95,7 100,5 104,2 100,7 100,3 Dřevěné výrobky celkem 16 97,0 102,8 107,1 100,3 101,0 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 5.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků v rámci oddílu charakterizuje tabulka 5.2. ze které vyplývá, že v letech 2011 až 2013 počet aktivních společností postupně klesal, a to v důsledku ekonomické krize, především ve stavebnictví. Ve sledovaném období let 2007 až 2013 se však počet podniků v dřevopzracujícím průmyslu ČR zvýšil o 2013 jednotek (+ 7,5 %), přičemž většinou šlo především o malé a mikropodniky. Ukazatel tržby za prodej VV a S v b.c. (viz tabulka 5.3) měl v období let 2007 až 2013 kolísavou tendenci. V roce 2008 se zde projevil dopad hospodářské krize, zejména v evropském regionu, který pokračoval 74

Tabulka 5.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 16 v letech 2007-2013 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku podobným tempem i v roce následujícím. V letech 2010 a 2011 se situace zlepšila, avšak v roce 2012 následoval znovu pokles o 4,4 % a teprve v roce 2013 nepatrný nárůst o půl procenta. Účetní přidaná hodnota (tabulka 5.4) v podstatě kopírovala vývoj tržeb a s výjimkou roku 2011 a 2013 zaznamenala pokles. Vývoj zaměstnanosti (tabulka 5.5) v tomto oddíle kopíruje vývoj v počtu podniků. V důsledku ekonomické krize musela většina společností přistoupit, pokud měly dostatek finančních zdrojů, k restrukturalizaci výroby a její modernizaci. Počet pracovníků v oddílu CZ-NACE 16 klesal po celé sledované období, což lze dokumentovat i tím, že za sedm let se tento ukazatel snížil o 11 604 lidí, tj. o více než 25 %. Základní produkční charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 5.2, 5.3, 5.4, 5.5 a v grafu 5.2. 16.1 2 449 2 265 2 328 2 322 2 273 2 071 1 759 16.2 24 870 24 567 25 087 26 526 27 302 27 334 27 603 16 27 319 26 832 27 415 28 848 29 575 29 405 29 362 Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 16.1 26 012 602 21 004 278 19 059 684 20 646 634 21 481 483 20 656 982 21 720 993 16.2 67 665 020 63 699 278 56 602 958 55 270 717 58 414 494 55 717 087 55 052 706 16 93 677 621 84 703 556 75 662 643 75 917 351 79 895 977 76 374 069 76 773 699 mezir. index 90,4 89,3 100,3 105,2 95,6 100,5 Tabulka 5.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 16.1 5 698 670 4 292 097 4 155 690 4 121 552 4 003 519 3 347 464 3 772 987 16.2 20 326 993 19 423 834 17 222 254 16 737 318 17 184 030 16 858 105 16 810 059 16 26 025 663 23 715 930 21 377 945 20 858 870 21 187 548 20 205 569 20 583 046 mezir. index 91,1 90,1 97,6 101,6 95,4 101,9 Tabulka 5.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 16.1 10 187 9 436 8 697 8 144 7 666 7 257 6 831 16.2 34 564 33 895 31 143 28 871 27 571 27 215 26 316 16 44 751 43 332 39 840 37 015 35 237 34 473 33 147 mezir. index 96,8 91,9 92,9 95,2 97,8 96,2 75

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 105 % 100 95 90 85 80 75 Počet zaměstnaných osob % 105 100 95 90 85 80 Tržby za VV a S 70 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 16 ZP CZ-NACE 16 ZP 105 % 100 Účetní přidaná hodnota 95 90 85 80 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 16 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 5.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Ukazatel osobní náklady (b.c.) ve sledovaném období vykazuje od roku 2008 trvalý pokles. Ten byl nejvýraznější v krizovém roce 2009, a to hlavně díky klesajícímu počtu pracovníků a z toho plynoucím nižším nákladům na vybavení jejich provozoven. Vývoj ukazatele ukazuje tabulka 5.6. Tabulka 5.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 16.1 2 551 532 2 525 982 2 289 976 2 253 942 2 165 303 2 103 753 1 980 908 16.2 8 554 100 9 124 741 8 222 159 7 804 850 7 570 841 7 535 997 6 887 995 16 11 105 632 11 650 723 10 512 135 10 058 793 9 736 143 9 639 750 8 868 903 mezir. index 104,9 90,2 95,7 96,8 99,0 92,0 5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty (b.c.) dokumentuje tabulka 5.7. V hodnoceném období se tento ukazatel snížil v letech 2008 a 2009, jako důsledek hospodářské krize. V letech 2010 a 2011 vykázal naopak poměrně solidní nárůst o 5 % respektive o 6,7 %. Ke snížení produktivity práce došlo v roce 2012 v obou skupinách oddílu, jak u velkých pilařských výrobců, tak u výrobců aglomerovaných desek, ovšem následující rok 2013 přinesl opětovné oživení. Svojí výší však tento ukazatel výrazně zaostává za průměrem zpracovatelského průmyslu. Ukazatel hrubý operační přebytek ve sledovaném období 2007 až 2013 kopíruje vývoj ukazatele produktivita práce z účetní přidané hodnoty, což dokládá tabulka 5.8 a graf 5.3 a 5.4. 76

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Tabulka 5.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 16.1 559 423 454 849 477 852 506 056 522 262 461 255 552 361 16.2 588 093 573 053 552 997 579 727 623 269 619 431 638 772 16 581 567 547 312 536 594 563 517 601 295 586 131 620 965 mezir. index 94,1 98,0 105,0 106,7 97,5 105,9 Tabulka 5.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 16.1 3 147 138 1 766 114 1 865 714 1 867 610 1 838 216 1 243 711 1 792 079 16.2 11 772 893 10 299 093 9 000 095 8 932 468 9 613 189 9 322 108 9 922 064 16 14 920 032 12 065 207 10 865 809 10 800 077 11 451 405 10 565 819 11 714 143 mezir. index 80,9 90,1 99,4 106,0 92,3 110,9 120 % 114 Produktivita práce z ÚPH 105 % 97 Hrubý operační přebytek 108 89 102 81 96 73 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 16 ZP CZ-NACE 16 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 5.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 800 tis. Kč/zam. 700 600 500 400 300 200 100 ZP 16 16.1 16.2 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 5.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 77

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 5.3.4 Výkonová spotřeba Ukazatel výkonová spotřeba (v b.c.) ve sledovaném období let 2007 až 2013 v oddíle dřevozpracujícího průmyslu svým průběhem kopíruje vývoj dvou předchozích ukazatelů (tabulka 5.9). Tabulka 5.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 16.1 20 838 636 17 309 966 15 488 571 16 985 948 18 260 739 18 030 444 18 562 668 16.2 48 771 479 46 099 888 40 204 198 39 714 029 42 324 108 40 147 392 38 589 729 16 69 610 116 63 409 854 55 692 770 56 699 976 60 584 846 58 177 837 57 152 397 mezir. index 91,1 87,8 101,8 106,9 96,0 98,2 5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s komoditami dřevozpracujícího průmyslu v roce 2009 až 2013 vykazuje trvale kladné obchodní saldo. To se postupně zvyšuje a v roce 2013 dosáhlo 17,2 mld. Kč. Jako nepříznivý fakt lze přitom hodnotit, že v exportu převažují dodávky surového dřeva s nízkou přidanou hodnotou (tabulka 5.10). Tabulka 5.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 16.1 10 040,8 10 194,6 9 569,2 10 007,3 10 304,5 16.2 16 283,1 18 258,8 20 192,4 20 586,0 22 424,7 16 26 323,9 28 453,4 29 761,6 30 593,3 32 729,2 mezir. index 108,1 104,6 102,8 107,0 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 16.1 4 950,5 4 485,7 4 247,2 4 837,6 4 557,9 16.2 9 555,8 10 035,5 10 418,3 10 557,0 10 934,0 16 14 506,3 14 521,2 14 665,5 15 394,6 15 491,9 mezir. index 100,1 101,0 105,0 100,6 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 16.1 5 090,3 5 708,9 5 322,0 5 169,7 5 746,6 16.2 6 727,3 8 223,3 9 774,1 10 029,0 11 490,7 16 11 817,6 13 932,2 15 096,1 15 198,7 17 237,3 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Výrobci CZ-CPA 16 vyvážejí rozhodující objemy produkce do členských zemí EU, především do sousedních států SRN (40 %), Rakouska (15 %) a Slovenska (8 %) a dále do Itálie (6 %). Do SRN se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety, v Rakousku je největší zájem o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Vývoz výrobků CZ-CPA 16 do zemí EU dosahuje cca 83 % z celkové produkce. 78

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Na prvních místech v dovozu dřevařských výrobků jsou SRN (27 %), Rakousko (16 %) a Polsko (15 %). Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se dlouhodobě mění jen minimálně. Vlastní teritoriální rozdělení zahraničního obchodu dřevařského průmyslu ukazuje graf 5.5 Vývozní teritoria v roce 2013 Slovensko 8 % Rakousko 15 % Itálie 6 % Švýcarsko Polsko 3 % 6 % Japonsko 3 % Maďarsko 2 % Ostatní 17 % Německo 40 % Dovozní teritoria v roce 2013 Polsko 15 % Rakousko 16 % Slovensko 10 % Rusko Čína 4 % 4 % Ukrajina 2 % Nizozemí 2 % Ostatní 22 % Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Německo 27 % Graf 5.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 16 5.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český dřevozpracující průmysl je schopen vyprodukovat a nabízet vysoce konkurenceschopné produkty v obou skupinách. Naši dřevařští výrobci patří kvalitou i cenovou nabídkou k žádaným dodavatelům nejen v tuzemsku, ale i pro trhy zemí EU a rovněž ve třetím světě. Nespornou konkurenční výhodou jsou dostatečné domácí zdroje obnovitelné ekologické suroviny, které jsou předpokladem pro další rozvoj a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. V oddílu roste podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systémů PEFC a FCI. Naopak nevýhodou je, že ČR sice patří k největším evropským a nejspíše i světovým exportérům surového dřeva, avšak bez jeho dalšího zpracování v relaci k celkové těžbě. Nevýhodou je nedostatek zpracovatelských kapacit a také jejich struktura není optimální a vzniká zde nerovnováha ve prospěch několika velkých zahraničních investorů. Bohužel se nepodařilo prosadit výstavbu nové velké pily rakouské firmy Holzindustrie Schweigerhofer ve Vodňanech za 4 mld. Kč, kterou zastupitelství města Vodňany zamítlo. Pozitivně lze naopak hodnotit, že koncem roku 2013 vznikla Asociace lesnických a dřevařských podniků (ALDP), jejíž členové obstarávají více než polovinu komplexních zakázek státního podniku Lesy ČR a zpracovávají více než polovinu dřeva vytěženého v ČR. I když obchodní zájmy lesníků a zpracovatelů na trhu s dřevem jsou odlišné, vzájemná kooperace by měla být pro tento komplex užitečná. ČR také nadále zaostává za vyspělými zeměmi EU ve využívání dřeva ve stavebnictví. Především by se měla zvýšit spotřeba dřeva a výrobků z něho v příslušných průmyslových skupinách, posílit výstavba nízkoenergetických dřevěných rodinných domů a rozšířit aplikace dřevěných prvků, jako jsou složité střešní 79

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU konstrukce, atypické okenní rámy, podlahy a obklady vnějších stěn, s cílem dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. Zatím dostatečně využitý potenciál dřevozpracujícího průmyslu, je v biomase, zejména pro energetické účely. Dřevo totiž stále patří k nejlevnějším palivům a navíc jde o domácí, obnovitelný zdroj. EU zastává názor, že v roce 2020 by měla nejméně jedna pětina z celkové spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Ve snaze dosáhnout tohoto cíle se proto řada zemí orientuje na využití dřevní hmoty, ať již ve formě štěpků nebo dřevěných granulí (brikety, pelety). Jen v Evropě se v posledních deseti letech jejich produkce zdesateronásobila. Výhledově bude proto nezbytné zvýšit podíl využití odpadů z výroby formou např. pelet. Tomuto cíli by mělo pomoci rozšiřování činnosti dřevařských klastrů (např. Česká peleta), které byly zakládány s perspektivou účasti zahraničních subjektů. Klíčovou otázkou pro další rozvoj dřevařského průmyslu bude zvýšení konkurenceschopnosti našich výrobců, a to cestou zavádění nejnovějších technik a technologií a uplatňováním moderních metod řízení. Příznivé předpoklady existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi. 80

Výroba papíru a výrobků z papíru 6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6.1 Charakteristika oddílu Výroba celulózy, papíru, lepenky a výrobků z papíru dále celulózo-papírenský průmysl patří k důležitým oddílům zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Výroba v rámci tohoto oddílu je založena na obnovitelných (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), především tuzemského původu. Řadu let tak realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje v praxi. Jeho výrobky nacházejí uplatnění ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu, především v polygrafii a ve výrobě obalů, včetně recyklovatelných, a též lehkých reklamních regálů. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu s velkým důrazem na snižování všech druhů emisí, je investičně vysoce náročná a využívá investičních pobídek. Vysoká spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla z vlastní výroby. Podle mezinárodní klasifikace CZ-NACE 17 se oddíl člení na dvě skupiny: 17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky; 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky. Podíly obou skupin oddílu 17 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) za rok 2013 je uveden v grafu 6.1. Je zde patrné, že zastoupení skupiny CZ-NACE 17.2 Výroba výrobků, z papíru a lepenky na tržbách za prodej VV a S je téměř dvoutřetinové, tj. 63 % ( v roce 2012 to bylo 62,3 %). Z dlouhodobého hlediska se podíly jednotlivých skupin uvnitř oddílu mění jen minimálně. 17.1 37,0 % 17.2 63,0 % 17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky Pozn: údaje v běžných cenách Graf 6.1 Podíly skupin CZ-NACE 17 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Celulózopapírenský průmysl se řadí podílem na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) zpracovatelského průmyslu ČR (1,68 %) mezi méně významné zpracovatelské oddíly. Jeho konkurenční výhodou je, že zpracovává především domácí obnovitelnou surovinu. Největší koncentrace papírenského průmyslu v ČR je ve středočeském, moravskoslezském a jihočeském kraji. V letech výskytu častejších přírodních katastrof měl oddíl méně příznivé výrobní podmínky, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty, i přes to, že zpracovává přírodními živly poškozanou hmotu. Přestože celkové tržby oddílu v roce 2013 mírně vzrostly, ve hmotných jednotkách došlo k poklesu produkce u většiny druhů papíru, vlnitých lepenek, ale i papírenské vlákniny. Výroba vlákniny proti roku 2012 81

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU klesla o 18 %, z toho samotná produkce chemické buničiny, která je rozhodující položkou, poklesla o 28 %. Tento stav vyplývá z přechodu produkce celulózky Biocel Paskov na viskozovou buničinu, která již není vykazována jako papírenská vláknina. Také sekce papíru a lepenky (PaL) zaznamenala proti roku 2012 značný pokles celkem o jednu pětinu. Meziročně vzrostla jen produkce tissue papírů, a to o 27 %, ta však má na celkové produkci jen minimálmí podíl (1 %). Výroba grafických papírů se snížila meziročně o 15 % na 56,9 tisíc tun, výroba obalových a ostatních papírů a lepenky poklesla o 23 % na 496,3 tis.tun a výroba ostatních papírů a lepenky se snížila o 6 % na 64,3 tis.tun. Produkce vlnité lepenky zaznamenala mírný pokles o 5 % na 401 tisíc tun. Další modernizaci výroby by mohla napomoci některá prorůstová opatření na podporu podnikání, podpora v rámci Operačního programu podnikání a inovací prostředků z fondů EU, případně vstup cizího kapitálu, který však, až na výjimky (Mondi Štětí), o ČR v posledních letech nejevil větší zájem. 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj Tabulka 6.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Buničina, papír a lepenka 17.1 93,2 113,0 105,8 95,5 101,4 Výrobky z papíru a lepenky 17.2 95,1 98,4 104,2 99,3 98,1 Papír a výrobky z papíru 17 94,6 102,0 104,6 98,5 98,5 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Cenový vývoj výrobků CZ-CPA 17 dokladuje tabulka 6.1. V roce 2009 index cen meziročně klesl o 5,4 %. V dalších dvou letech však ceny rostly o 2 %, respektive o 4,6 %. Od roku 2012 cenový index znovu poklesl, stejně jako v roce 2013 v obou případech o 1,5 %. 6.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v oddíle celulózopapírenského průmyslu za období let 2007 až 2013 ukazují tabulky 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.2. Tabulka 6.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 17 v letech 2007-2013 17.1 144 148 157 180 203 208 220 17.2 611 559 606 748 755 721 696 17 755 707 763 928 958 929 917 Tabulka 6.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 17.1 26 348 158 21 142 456 18 417 405 21 546 885 21 602 084 21 606 003 21 152 266 17.2 34 663 567 33 904 244 29 804 323 32 380 380 33 865 000 34 754 004 36 059 622 17 61 011 726 55 046 700 48 221 728 53 927 266 55 467 083 56 360 007 57 211 888 mezir. index 90,2 87,6 111,8 102,9 101,6 101,5 82

Výroba papíru a výrobků z papíru Tabulka 6.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 17.1 6 751 940 4 548 546 3 902 530 4 866 374 4 068 358 4 014 147 4 062 009 17.2 9 380 515 9 808 621 8 891 527 8 987 147 8 598 057 9 093 296 9 410 123 17 16 132 456 14 357 166 12 794 057 13 853 521 12 666 415 13 107 443 13 472 132 mezir. index 89,0 89,1 108,3 91,4 103,5 102,8 Tabulka 6.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 17.1 5 570 4 834 4 195 3 902 3 669 3 535 3 149 17.2 16 278 16 017 14 542 14 415 14 113 14 545 14 243 17 21 848 20 851 18 737 18 318 17 783 18 080 17 392 mezir. index 95,4 89,9 97,8 97,1 101,7 96,2 Vývoj počtu podniků v rámci oddílu charakterizuje tabulka 6.2 ze které vyplývá, že od roku 2007 do roku 2013 počet aktivních společností uvnitř oddílu vzrostl o 21,5 % na současných 917, přičenž skupina CZ- NACE 17.1 zaznamenala nárůst o 52,8 %, zatímco skupina CZ-NACE 17.2 o necelých 14 %. Na poměrně výrazný nárůst měl rozhodující vliv vznik nových mikro, malých a středních podniků. Ukazatel tržby za prodej VV a S (tabulka 6.3) vykázal ve sledovaném období do roku 2009, především díky recesi, pokles tržeb o 9,8 %, respektive o12,4 %. V roce 2010 však díky vyšší poptávce tržby vzrostly o 11,8 % a v roce následujícím o 2,9 %. Tento trend, i když mírnějším tempem, pokračoval i v letech 2012 a 2013. Ukazatel účetní přidaná hodnota (tabulka 6.4), podobně jako ukazatel tržeb, vykázal nejvýraznější pokles v letech 2008 a 2009, v dalších letech však jeho hodnota, s výjimkou roku 2011, rostla. 105 % 100 Počet zaměstnaných osob 105 % 99 Tržby za VV a S 95 90 85 93 87 80 81 75 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 17 ZP Účetní přidaná hodnota 105 % 99 93 87 81 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 17 ZP 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 17 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 83

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2007 až 2013 (tabulka 6.5) je charakteristický tím, že od roku 2008 počet pracovníků neustále klesá, až na 17 392 osob v roce 2013 (za celé období došlo ke snížení o 4 456 lidí, tj. o více než 20 %). K výraznějšímu snížení počtu pracovníků oproti výchozímu roku došlo především ve skupině CZ-NACE 17.1 (o 43,5 %), což souvisí s instalací výkonnějších výrobních zařízení, racionalizací výroby, s lividací některých výrobních kapacit, ale též s nižší poptávkou po výrobcích v krizových letech. Tabulka 6.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 17.1 2 113 324 2 066 261 1 722 998 1 695 216 1 624 776 1 708 202 1 526 892 17.2 5 364 643 5 566 812 5 354 448 5 502 731 5 501 839 5 602 899 5 679 362 17 7 477 967 7 633 073 7 077 447 7 197 947 7 126 615 7 311 101 7 206 254 mezir. index 102,1 92,7 101,7 99,0 1 02,6 98,6 Ukazatel osobních nákladů v roce 2008 vzrostl a v krizovém roce 2009 vykázal pokles 7,3 % hlavně v důsledku úsporných opatření vynucených hospodářskou krizí. V následujících letech ukazatel kolísal v úzkém rozmezí kolem 2 až 3 %. 6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2007 až 2013 je zřejmý z tabulek 6.7, 6.8 a grafů 6.3 a 6.4. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2008 meziročně poklesla s o 6,8 % a v roce 2009 o 0,8 %, avšak v roce 2010 výrazně stoupla o 10,8 %. V roce 2011 se opět propadla o 5,8 % a v následujících dvou letech znovu vzrostla, v roce 2013 dokonce o 6,8 %, takže byla zhruba na úrovni zpracovatelského průmyslu ČR (766 341 Kč/zam.). Výkyvy v jednotlivých letech souvisejí s vývojem uvnitř oddílu (vlny krize a dočasné konjunktury). Přitom na vývoj ukazatele produktivity měly vliv i problémy s plynulostí výroby a nepravidelný přísun dřevní hmoty, způsobený přírodními pohromami. Pro další růst tohoto ukazatele je důležité dodržování a zvyšování špičkové kvality výrobků. Při zadávání zakázek jsou proto preferovány ty společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Vývoj hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2013 ukazuje tabulka 6.8, z níž vyplývá, že tento ukazatel v podstatě kopíruje vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty. Tabulka 6.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 17.1 1 212 110 940 938 930 229 1 247 029 1 108 725 1 135 574 1 290 055 17.2 576 285 612 374 611 454 623 439 609 223 625 191 660 682 17 738 397 688 546 682 828 756 287 712 295 724 980 774 627 mezir. index 93,2 99,2 110,8 94,2 101,8 106,8 Tabulka 6.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 17.1 4 638 616 2 482 284 2 179 531 3 171 158 2 443 582 2 305 945 2 535 117 17.2 4 015 872 4 241 809 3 537 079 3 484 416 3 096 218 3 490 397 3 730 761 17 8 654 488 6 724 093 5 716 610 6 655 574 5 539 800 5 796 342 6 265 878 mezir. index 77,7 85,0 116,4 83,2 104,6 108,1 84

Výroba papíru a výrobků z papíru 120 % 114 Produktivita práce z ÚPH 110 % 100 Hrubý operační přebytek 108 90 102 80 96 70 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 60 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 17 ZP CZ-NACE 17 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 6.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 1400 tis. Kč/zam. 1200 1000 800 600 400 200 ZP 17 17.1 17.2 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 6.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 6.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 6.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 17.1 19 871 406 16 636 447 14 371 493 16 868 202 17 888 817 17 677 710 17 076 656 17.2 26 705 339 25 147 285 21 885 651 24 721 180 26 678 457 27 011 071 27 889 541 17 46 576 744 41 783 732 36 257 144 41 589 382 44 567 275 44 688 781 44 966 197 mezir. index 89,7 86,8 114,7 107,2 100,3 100,6 Výkonová spotřeba v oddílu ve sledovaném období let 2007 až 2013 vykázala výrazný pokles v letech 2008 a 2009 (zde dokonce o 13,2 %) a naopak výrazný nárůst v roce 2010 (o 14,7 %) a v roce 2011 (o 7,2 %). Vývoj dokladuje tabulka 1.9. 85

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 17 v letech 2009 až 2013 dokumentuje tabulka 1.10. V zahraničním obchodě s výrobky CZ-CPA 17 je bilance trvale záporná a minusové saldo se pohybuje v rozmezí 4,2 mld do 5,7 mld. Kč. Hlavním důvodem je dovoz vysokého objemu grafických papírů pro polygrafický průmysl. Těch bylo v roce 2013 do ČR dovezeno celkem 511,6 tisíc tun, zatímco vyvezeno jen 68,2 tisíc tun. Významnou položkou našeho exportu jsou dále buničiny, kterých ČR v roce 2013 vyvezlo téměř 144 tisíc tun a také sběrový papír, kterého jsme vyvezli 627,1 tisíc tun. V dovozu jsou kromě grafických papírů největší dovozní položkou ostatní papíry a lepenky ( v roce 2013 710,8 tisíc tun). Celkový export papírů a lepenek z ČR činil v roce 2013 628,1 tisíc tun, což je o 11 % méně než v roce 2012. Dovoz naopak meziročně vzrostl o 9 % na 1 328,7 tisíc. tun. V důsledku celkového nárůstu spotřeby papíru v ČR v roce 2013 tento ukazatel dosáhl cca 131 kilogramů, což je stále ještě daleko pod průměrem průmyslově vyspělých západních států (200 a více kilogramů). Tabulka 6.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 17.1 15 957,4 17 788,2 18 804,0 18 583,0 18 631,3 17.2 20 599,2 21 677,8 22 722,0 24 168,5 26 844,9 17 36 556,6 39 466,0 41 526,0 42 751,5 45 476,2 mezir. index 108,0 105,2 103,0 106,4 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 17.1 23 700,7 25 647,4 26 420,7 25 973,1 27 652,2 17.2 17 205,2 19 531,8 20 806,6 21 011,3 22 436,9 17 40 905,9 45 179,2 47 227,3 46 984,4 50 089,1 mezir. index 110,4 104,5 99,5 106,6 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 17.1-7 743,3-7 859,2-7 616,7-7 390,1-9 020,9 17.2 3 394,0 2 146,0 1 915,4 3 157,2 4 408,0 17-4 349,3-5 713,2-5 701,3-4 232,9-4 612,9 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení (graf 6.5) obchodní výměny s výrobky CZ-CPA 17 je již řadu let téměř neměnné a rovněž v roce 2013 byly změny proti předchozímu roku jen nepatrné. Největším odběratelem papíru a lepenky z ČR je již tradičně Německo (podíl na celkovém exportu 20 %), Polsko (12 %), Slovensko (11 %) a Itálie (6 %). Na straně dovozců je největším dodavatelem Německo (31 %), Polsko (13 %) a Rakousko shodně se Slovenskem (8 %). Toto rozdělení potvrzuje dlouhodobé stabilní vztahy s rozhodujícími obchodními partnery. 86

Výroba papíru a výrobků z papíru Slovensko 11 % Polsko 12 % Vývozní teritoria v roce 2013 V. Británie Rakousko 4 % Itálie 5 % 6 % Maďarsko 4 % Belgie 4 % Německo 20 % Ostatní 34 % Dovozní teritoria v roce 2013 Slovensko 8 % Rakousko 8 % Polsko 13 % Švédsko Itálie 4 % 5 % Francie 4 % USA 4 % Ostatní 25 % Německo 31 % Pramen: ČSÚ - údaje k 19. 6. 2014 Graf 2.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 17 6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český papírenský průmysl se vstupem ČR do EU v roce 2004 stal nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu, což významně ovlivňuje jeho současné výrobní a exportní možnosti a krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů. Vzhledem k úzké provázanosti s evropským trhem se cca 80 % papírenské produkce (především obalových druhů) exportuje. Současně ale ještě větší objem spotřeby (především v oblasti tiskových a grafických papírů) musí být kryt dovozem, který je dokonce vyšší než celková papírenská produkce ČR. ČR je členem CEPI (Konfederace evropských papírenských průmyslů), která sdružuje zástupce 17 členských států EU + Norsko, celkem se jedná o 636 evropských výrobců buničiny a PaL, kteří provozují 941 papíren a produkují téměř jednu čtvrtinu světové produkce. Členské státy CEPI vyrobily v roce 2013 celkem 91,1 mil. tun PaL, což je o 1,2 % méně než v předchozím roce. Objem výrobních kapacit zemí CEPI klesl meziročně o 1,4 % a jejich využití se pohybovalo kolem 90,4 %. Výroba celulózové buničiny klesla o 2,2 % na 41,4 mil. tun, výroba tržní buničiny naopak vzrostla o 1,4 %. Kladně lze hodnotit, že země sdružené v CEPI udržely pozitivní obchodní bilanci na úrovni 14,8 mil. tun. V příštích letech bude nezbytné zajistit v tomto odvětví takové systémové změny, aby se předešlo odrazování zahraničních investorů od výstavby nových vysoce moderních papírenských kapacit v ČR. Za pozitivní signál lze v tomto směru považovat investiční záměr jihoafrického papírenského gigantu Mondi Group, který instaloval v severočeském Štětí ve II.čtvrtletí 2014 papírenský stroj PM7 na výrobu pytlového papíru nákladem 70 mil. EUR. V oddíle CZ-NACE 17 půjde zejména o to, jak řešit ohrožení dostupnosti základní suroviny dřevní hmoty pro papírenský průmysl, způsobené jejím možným odlivem do výroby energie z obnovitelných zdrojů oproti možnému efektivnímu zpracování do podoby žádaných průmyslových výrobků, včetně výrobků pro zdravotnictví a hygienu. Do budoucna bude také nutné počítat se sezónní bilancí množství spotřebované vody a jejím kolísajícím množstvím v důsledku probíhajících klimatických změn. Závažným problémem se v posledních letech stávají prudké klimatické výkyvy, které znemožňují plynulou 87

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU těžbu dřeva. Zároveň je nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých firem na evropském trhu vytvářením nerovných podmínek zbytečným zvyšováním ekologických limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu na straně životního prostředí. Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba hodnotit s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů ekonomického, sociálního a ekologického. 88

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7.1 Charakteristika oddílu Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl) je oddíl, který zpracovává informace ve formě hmotného výrobku jako jsou noviny, knihy, časopisy, merkantil a nahrané nosiče zvuku a obrazu, se charakterem výroby liší od ostatních oddílů zpracovatelského průmyslu. Jeho produkty přitom zasahují do všech oddílů zpracovatelského průmyslu a do oblasti vzdělávání a kultury. Tisk a rozmnožování nahraných nosičů se v souladu s používanou Klasifikací ekonomických činností CZ-NACE 18 člení na dvě skupiny: 18.1 Tisk a činnosti související s tiskem; 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů. Podíly jednotlivých skupin CZ-NACE 18 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 znázorňuje graf 7.1. 18.2 10,2 % 18.1 89,8 % 18.1 Tisk a činnosti související s tiskem 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů Pozn: údaje v běžných cenách Graf 7.1 Podíly skupin CZ-NACE 18 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 V roce 2013 se, oproti předchozím rokům, podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách oddílu výrazněji nezměnily. Podíl skupiny 18.1 totiž činil 89,8 % (v roce 2012 to bylo 90,1 %) a podíl skupiny 18.2 činil10,2 % (v roce 2012 to bylo 9,9 %). Podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách oddílu se meziročně mění jen minimálně. 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Polygrafický průmysl charakterizuje značná investiční náročnost a potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly. Investice zahraničního kapitálu do oddílu, a také využití investičních pobídek, umožňují dynamický rozvoj a digitalizaci výrobní techniky a technologických postupů v souladu s nejnovějšími celosvětovými trendy. V důsledku těchto změn se rovněž mění struktura jednotlivých skupin, dochází k fúzím vydavatelských společností s tiskárenskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především MP3, MP4, 3D tisku a HD a 3D TV obrazu, vydávání e-knih, ale také tzv. cross médií, on-line publikování apod. 89

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj Vývoj cen u obou skupin výrobků CZ-CPA 18 byl ve sledovaném období stabilní, s výjimkou roku 2010, kdy byl zaznamenán značný meziroční pokles cen o 7,9 %, a to v důsledku opožděných dopadů ekonomické krize. Obrat v cenovém vývoji nastal v roce 2011. Od té doby se ceny ustálily a jsou trvale pod úrovní míry celostátní inflace. Na cenový vývoj produkce CZ-CPA 18 má, kromě dopadů krize, vliv ještě řada faktorů, především převaha nabídky výrobních kapacit nad poptávkou, ostrá konkurence mezi tiskárnami a velký počet vydávaných titulů, ovšem ve stále nižších nákladech. Vývoj cen výrobků CZ-CPA 18 dokumentuje tabulka 7.1 s tím, že skupina 18.2 nebyla do roku 2013 statisticky sledována. Tabulka 7.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Tisk a služby související s tiskem 18.1 100,3 92,1 99,6 99,8 100,0 Rozmnožování nahraných nosičů 18.2 x x x x 98,9 Tiskařské a nahrávací služby 18 100,3 92,1 99,6 99,8 99,9 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 7.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik ve oddíle polygrafického průmyslu v období 2006 až 2012 dokladují tabulky 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a graf 7.2. Tabulka 7.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech 2007-2013 18.1 8 908 8 242 8 238 8 206 7 977 7 840 7 105 18.2 610 690 711 748 780 890 1 080 18 9 518 8 932 8 949 8 954 8 757 8 730 8 185 Tabulka 7.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 18.1 40 084 885 38 032 596 36 289 029 36 362 694 35 098 632 31 905 356 30 865 469 18.2 4 856 494 5 236 767 4 222 401 3 706 259 3 902 855 3 513 322 3 517 639 18 44 941 379 43 269 363 40 511 430 40 068 952 39 001 487 35 418 678 34 383 108 mezir. index 96,3 93,6 98,9 97,3 90,8 97,1 Tabulka 7.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 18.1 12 088 820 11 529 654 11 088 737 10 962 907 10 704 511 9 867 469 9 609 650 18.2 1 492 695 1 649 410 1 501 208 1 286 688 1 297 210 1 241 664 1 229 563 18 13 581 516 13 179 064 12 589 945 12 249 595 12 001 722 11 109 132 10 839 213 mezir. index 97,0 95,5 97,3 98,0 92,6 97,6 90

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tabulka 7.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 18.1 19 817 19 501 17 755 17 044 16 513 15 662 14 459 18.2 1 635 1 608 1 512 1 518 1 590 1 718 1 810 18 21 451 21 109 19 267 18 562 18 103 17 380 16 269 mezir. index 98,4 91,3 96,3 97,5 96,0 93,6 105 % 99 Počet zaměstnaných osob % 105 99 Tržby za VV a S 93 93 87 87 81 81 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 18 ZP CZ-NACE 18 ZP 105 % 99 Účetní přidaná hodnota 93 87 81 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 18 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 7.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Ukazatel počet podniků (tabulka 7.2) v letech 2007 až 2013 ukazuje, že od roku 2007, kdy byl počet podnikú maximální, postupně klesal, přičemž za celé sledované období to bylo o 1 333 jednotek. V samotném roce 2013 se počet podniků oproti předchozímu roku snížil o 545 (pokles o 6,2 %). Tržby za prodej VV a S (tabulka 7.3) začaly od roku 2008 rovněž postupně klesat, a to nejen nejen v důsledku recese, ale také v souvislosti se změnami poptávky po portfoliu výrobků. Celosvětový i domácí pokles výroby byl zaznamenán rovněž u skupiny CZ-NACE 18.2. Rozmnožování nahraných nosičů obrazu a zvuku. Ukazatel účetní přidané hodnoty začal od roku 2008 rovněž v obou skupinách postupně klesat a v podstatě kopíroval vývoj u ukazatele tržby za prodej VV a S. Počet zaměstnaných osob ve sledovaném období vykazuje od roku 2009, kdy se výrazně snížil, sestupný trend Počet zaměstnanců v polygrafie je přitom ovlivněn uváděním nových kapacit do provozu, likvidací zastaralých jednotek, a také činností provozoven, které procházejí rekonstrukcí a modernizací. Týká se to jak tiskárenských a vydavatelských kapacit, tak modernizace výroby CD a DVD nosičů a v poslední době také klasických LP desek, kde ČR patří k produkčním velmocem. Ukazatel osobní náklady vykazoval do roku 2008 růst, avšak od roku 2009 v dalších letech postupně klesal, z toho nejvíce v krizovém roce 2009 (-7,5 %). Tato skutečnost souvisí hlavně se snižováním počtu pracovníků, likvidací některých výrobních kapacit a racionalizací výroby, což bylo vynuceno nepříznivým hospodářským vývoje a tvrdým konkurenčním bojem na polygrafickém trhu. 91

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 18.1 6 579 588 6 759 053 6 240 556 6 190 425 6 173 530 5 839 939 5 449 391 18.2 511 481 691 963 653 454 617 301 611 341 664 121 666 516 18 7 091 069 7 451 016 6 894 010 6 807 726 6 784 871 6 504 059 6 115 907 mezir. index 105,1 92,5 98,7 99,7 95,9 94,0 7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 7.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 18.1 610 027 591 233 624 535 643 196 648 267 630 008 664 596 18.2 913 242 1 025 632 993 100 847 847 815 783 722 790 679 336 18 633 131 624 328 653 452 659 928 662 981 639 178 666 236 mezir. index 98,6 104,7 101,0 100,5 96,4 104,2 Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty vykazuje,s výjimkou roku 2012, od roku 2009 růst, CZ-NACE 18 přitom patří v tomto ukazateli k oddílům, které nedosahují průměru zpracovatelského průmyslu (v roce 2013 766 431 Kč/zam), což potvrzuje tabulka 7.7 a grafy 7.3 a 7.4. Ukazatel hrubý operační přebytek vykazoval ve sledovaném období let 2007 až 2013 trvalý pokles, pouze v roce 2013 meziročně vzrostl, a to o 2,6 %, (tabulka 7.8). Tabulka 7.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 18.1 5 509 233 4 770 601 4 848 181 4 772 482 4 530 982 4 027 530 4 160 259 18.2 981 214 957 447 847 754 669 387 685 869 577 543 563 047 18 6 490 447 5 728 048 5 695 935 5 441 869 5 216 851 4 605 073 4 723 306 mezir. index 88,3 99,4 95,5 95,9 88,3 102,6 % 120 114 Produktivita práce z ÚPH 105 % 95 Hrubý operační přebytek 108 102 85 96 75 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 18 ZP CZ-NACE 18 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 7.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 92

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 900 tis. Kč/zam. 800 700 600 500 400 300 200 100 ZP 18 18.1 18.2 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 7.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 7.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 7.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 18.1 28 340 490 27 025 513 25 777 694 25 818 765 24 891 976 22 572 388 20 336 160 18.2 3 384 569 3 356 941 2 734 455 2 537 818 2 646 600 2 297 380 2 266 228 18 31 725 058 30 382 455 28 512 149 28 356 583 27 538 576 24 869 768 22 602 388 mezir. index 95,8 93,8 99,5 97,1 90,3 90,9 Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Výkonová spotřeba ve sledovaném období klesala, z toho nejvýrazněji v posledních dvou letech, a to vždy o více než 9 % (tabulka 7.9). 7.4 Zahraniční obchod 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 18 v běžných cenách v roce 2009-2013 je uveden v tabulce 7.10. Zahraniční obchod vykaoval až do roku 2012 kladné obchodní saldo. V roce 2013 bylo zaznamenáno poprvé záporné obchodní saldo, ovšem jen v minimální výši 6,9 mil. Kč. Důvodem bylo to, že export meziročně klesl o 15 %, zatímco import se snížil pouze o 5,3 %. Statisticky je sledována jen skupina CZ-CPA 18.1, pokud by byla do statistiky zařazena také skupina CZ-CPA 18.2, výsledky by díky vysokému vývozu CD, vinylových desek a DVD byly příznivější. 93

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 18.1 350,1 337,2 530,2 603,5 511,9 18.2 x x x x x 18 350,1 337,2 530,2 603,5 511,9 mezir. index 96,3 157,2 113,8 84,8 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 18.1 202,6 260,5 525,6 548,1 518,8 18.2 x x x x x 18 202,6 259,4 525,6 548,1 518,8 mezir. index 128,0 202,6 104,3 94,7 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 18.1 147,5 76,7 4,6 55,4-6,9 18.2 x x x x x 18 147,5 77,8 4,6 55,4-6,9 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu v roce 2013 je zachycena v grafu 1.5. Vývozní teritoria v roce 2013 Nizozemí 8 % Slovensko 10 % Maďarsko 4 % Polsko 4 % Švédsko 2 % Saudská Arabie 2 % Rakousko 2 % Ostatní 7 % Německo 66 % Dovozní teritoria v roce 2013 Japonsko 26 % Čína 7 % Polsko Belgie 4 % 6 % USA 4 % Itálie 3 % Švýcarsko 3 % Ostatní 5 % Německo 40 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 7.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 18 94

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tradičně největším obchodním partnerem ČR je SRN, která se v roce 2013 podílela na vývozu dvěma třetinami (66 %). Dalšími významnými obchodními partnery jsou Nizozemí (8%) a Slovensko (10 %). V dovozu jsou zdaleka největšími obchodními partnery Japonsko (26 %) a SRN (40 %), dále Belgie, Čína a Švýcarsko. Z uvedeného grafu vyplývá, že zahraniční obchod s výrobky polygrafického průmyslu se realizuje především se zeměmi EU a s tradičními mimo-unijními partnery (Japonsko, Čína). 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Pozice polygrafického průmyslu v rámci zpracovatelského průmyslu není z ekonomického hlediska nijak významná. To platí jak pro Českou republiku, kde se tento oddíl v roce 2013 podílel na tržbách zpracovatelského průmyslu jen jedním procentem, tak pro většinu dalších zemí EU. Dlouhodobě vývoj v českého polygrafického průmyslu charakterizuje úzká spolupráce českých subjektů s partnery v EU, především se sousedním Německem, což platí zejména o velkých společnostech polygrafického průmyslu. V posledních měsících přitom došlo k výrazným změnám ve vydavatelské činnosti a k odchodu řady zahraničních, většinou německých společností z trhu. Společnost Bertelsmann prodala české a slovenské knižní vydavatelství EUROMEDIA Group (zahrnuje značky Knižní klub, Ikar aj) společnosti Arraviet, která je blízká finanční skupině J&T. Podnikatelé Křetínský a Tkáč zakoupili vydavatelství časopisů Blesk a Reflex za 170 mil. EUR od firmy Ringier Axel Springer a přejmenovali je na Czech News Center. Do společnosti Mafra, která vydává celostátní deníky Lidové noviny a MFDnes, investovala společnost Agrofert a odkoupila ji od další německé společnosti Rheinisch-Bergisch Verlagsgesselschaft. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi převážnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, merkantil. Tyto jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli. Středně velké společnosti jsou schopny, formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty. Celosvětový dlouhodobý pokles výroby zaznamenalo rozmnožování nahraných nosičů. Zatímco výroba klasických LP desek v roce 2013 se v porovnání s rokem 2012 zvýšila až na 16 mil. kusů, prodej CD a DVD nosičů včetně Blue ray dále klesal a také nadějná novinka formát 3D, určený pro domácí kino, nezaznamenal očekávaný rozvoj a je spíše na ústupu v důsledku nedostatku titulů a vysoké pořizovací ceně. Vysoké ztráty v oddíle způsobuje přetrvávající pirátské kopírování zvukových a obrazových záznamů z internetu, stahování hudby na přehrávače MP3, šíření hudby dalšími nosiči. Samostatnou kapitolou je vydávání knih, kde sice roste počet titulů, ale jejich náklady klesají. Český knižní trh se snižuje, když například v roce 2012 vyšlo v ČR na 1 660 titulů, z toho jednu třetinu tvořily zahrančni překlady, přičemž tržby dosáhly 8,2 mld. Kč. V tuzemsku existuje na 26 velkých nakladatelů (s více než 100 tituly za rok). E-knih se ve stejném roce prodalo kolem půl milionu, v tržbách nakladatelů to však tvoří jen necelé jedno procento. Nelze tak zatím hovořit o vážném ohrožení knižního trhu, ovšem s tímto segmentem je nutno výhledově vážně počítat. Roste totiž počet prodaných čteček, které jsou populární především pro snadné přenášení a rostoucí počet digitalizovaných titulů, které lze levněji stahovat přes internet. Nejdůležitější skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé nejčtenějších novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené digitálními technologiemi. Technické vybavení našich velkých tiskáren je naprosto srovnatelné s technickým vybavením konkurentů v nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro tyto české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy je SRN. Řada polygrafických podniků však zatím bohužel dostatečně nepochopila rozšiřující se základní ekologické myšlenky svých zákazníků to je certifikaci FSC. Ta totiž představuje možnost získat řadu nových ekologických orientovaných zákazníků. 95

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků 8. CZ-NACE 19 - VÝROBA KOKSU A RAFINOVANÝCH ROPNÝCH PRODUKTŮ 8.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 19 (Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) zahrnuje zpracování ropy a uhlí a jejich přeměnu na použitelné produkty, které jsou určené ke konečné spotřebě. Tento oddíl zahrnuje jak výrobu produktů na vlastní účet (např. koksu, butanu, propanu, benzinu, petroleje - ke svícení, topného oleje), tak i činnosti zpracovatelské (např. rafinace na zakázku). Dominantním procesem oddílu je rafinace ropy v rafinériích zahrnující procesy získávání jednotlivých produktů a poloproduktů z ropy za použití technologií atmosférické a vakuové destilace a následujících zušlechťovacích technologií, např. hydrokrakování či fluidního krakování. Produkty ze zpracování ropy jsou základními palivy pro dopravu, jsou nejdůležitějšími vstupními surovinami pro návazné technologie např. na výrobu plastů, hnojiv a další chemickou výrobu. Pouze malé množství se využívá přímo ve výrobě pro spalování s cílem vyrobit elektrickou energii a teplo. Mezi hlavní produkty z ropy patří automobilový benzín, motorová nafta, topné oleje, LPG, letecký petrolej, parafín, mazivo základové oleje, mazut, asfalt a dehet a petrochemikálie, které se dále používají hlavně na výrobu plastů, barviv, pesticidů, hnojiv a dalších. Koks je vyráběn v koksovnách procesem karbonizace uhlí. Specifickým rysem skupiny CZ-NACE 19.2 Výroba rafinovaných produktů je závislost na dovozech vstupní suroviny, tj. ropy. Rafinérský průmysl je strategickým odvětvím hospodářství, má úzkou návaznost na mnoho dalších odvětví (zejména úzké propojení s navazujícím chemickým průmyslem) a existence tohoto průmyslu má dopad na energetickou bezpečnost ČR. Ve světě je tato strategicky významná oblast průmyslu a obchodu považována zpravidla za samostatný oddíl a je řazen do oblasti energetiky. 19.1 3,5 % 19.2 96,5 % 19.1 Výroba koksárenských produktů 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů Pozn: údaje v běžných cenách Graf 8.1 Podíly skupin CZ-NACE 19 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 V rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je výroba koksu a rafinérských produktů z ropy zařazená do oddílu CZ-NACE 19 dále členěna do následujících skupin (v závorce je uvedena výše zastoupení skupiny v oddílu z hlediska dosažených tržeb): 19.1 Výroba koksárenských produktů (3,5%); 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů (96,5%). Jak již bylo zmíněno, je převládající skupinou tohoto oddílu skupina CZ-NACE 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů, která v roce 2013 generovala 96,5 % tržeb oddílu. Oproti loňskému roku nepatrně posílila své postavení v rámci oddílu skupina CZ-NACE 19.1 Výroba koksárenských produktů (o 0,5%), což však bylo dáno nejen mírným nárůstem tržeb skupiny 19.1, ale převážně poklesem tržeb skupiny 19.2 v roce 2013 oproti roku 2012. 97

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 8.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 19 nepatří v rámci celého zpracovatelského průmyslu z hlediska počtu podniků a zaměstnaných osob k největším. Význam oddílu tkví v jeho úzké provázanosti na navazující významný oddíl chemického průmyslu, včetně výroby farmaceutických a plastových výrobků. Firmy z oddílu patří i k důležitým firmám v rámci celého zpracovatelského průmyslu (např. UNIPETROL nebo ČEPRO). Zásadní význam oddílu je i v jeho roli při zajišťování energetické bezpečnosti státu. Co se týká číselného vyjádření postavení oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu (dále též ZP), je z hlediska počtu podniků dokonce oddílem nejmenším. V oddíle figuruje pouze 47 podniků oproti 180 870 podnikům celého zpracovatelského průmyslu v roce 2013 (tj. v oddílu CZ-NACE 19 bylo evidováno 0,03 % firem z celého ZP). Rovněž i počet osob zaměstnaných uvnitř tohoto oddílu je v rámci celého zpracovatelského průmyslu nejnižší. V roce 2013 bylo v oddíle zaměstnáno 2 186 osob, přičemž v celém zpracovatelském průmyslu bylo zaměstnáno 1 044 732 osob (tj. v oddílu CZ-NACE 19 bylo zaměstnaných 0,21 % osob z celého ZP). Na druhou stranu oddíl dosahuje v rámci celého zpracovatelského průmyslu poměrně významných tržeb, i když oproti oddílu s nejvyššími tržbami (oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel) jsou výrazně nižší. Celkem však hodnocený oddíl zaujímá 10. místo v dosahovaných tržbách v rámci celého ZP, což procentuálně představuje 3,66 % v rámci ZP. Oproti letům předchozím, kdy se procentní podíl tržeb oddílu CZ-NACE 19 na celém zpracovatelském průmyslu zvyšoval, došlo v roce 2013 k poklesu tržeb (z 4,06 % v roce 2012 na zmiňovaných 3,66 % v roce 2013). Vysoká cena vstupů (ropy) a vysoká energetická náročnost se projevuje i v dosahované výši účetní přidané hodnoty oddílu CZ-NACE 19, která je, v porovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu, (i přes poměrně výrazné tržby oddílu) velmi nízká (dosažená UPH oddílu je druhá nejnižší z celého ZP). 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj zachycuje tabulka 8.1, která vychází z údajů klasifikace produkce CZ-CPA. Cenový vývoj oddílu CZ-CPA 19 je výraznou měrou ovlivňován cenou vstupní suroviny tj. ropy, která pochází téměř výhradně z dovozu (v roce 2013 činil dovoz 6551,9 tis. tun). Domácí produkce se podílela jen minimálně (v roce 2013 se domácí produkce podílela 1,8% na veškeré zpracované ropě v ČR). Na dovozní cenu ropy pak mají vliv nejen tržní mechanismy nabídky a poptávky jako v případě jiných surovin, ale mezi další faktory patří spekulační nákupy pro dodání s časovým odkladem, a zejména geopolitické vlivy projevující se v oblastech těžby, které vnášejí do obchodování s touto komoditou prvek nestability. Vzhledem ke kotaci cen ropy na mezinárodních burzách pak i kurz amerického dolaru vůči ostatním měnám včetně CZK. Ceny ropy dlouhodobě rostou, výjimkou byl (po předchozím výrazném nárůstu cen ropy) propad ceny ropy typu Brent/NSD koncem roku 2008 trvající až dočátku roku 2009. Poté cena ropy typu Brent/NSD opět rostla, i když tento růst byl provázen občasnými výkyvy. K většímu poklesu ceny ropy došlo v červnu 2012 a na přelomu 1. čtvrtletí roku 2013. Cena ropy se však nesnížila pod hranici 100 USD/bbl. Výkyvy ceny ropy se pak úzce promítají do cen rafinérských produktů, které křivku ceny ropy v zásadě kopírují. Tabulka 8.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Koks a rafin. ropné produkty 19 70,9 130,7 122,9 110,3 95,6 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Vývoj cen prodkuce koksu a rafinérských ropných produktů od roku 2009, ve kterém vlivem krize došlo k výraznému cenovému poklesu produktů oddílu CZ-CPA 19 oproti roku 2008, zaznamenával každoroční 98

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků růst. Po razantním nárůstu cen produkce sledovaného oddílu v roce 2010 se však v dalších letech meziroční nárůst cen zpomaloval a v roce 2013 ceny opět meziročně poklesly. Pohyby ceny koksu a rafinérských produktů z ropy ve velké míře ovlivňují také celý zpracovatelský průmysl. 8.3.2 Základní produkční charakteristiky V oddílu CZ-NACE je evidován jen velmi omezený počet podniků. Nízký počet podniků zařazený do oddílu vyplývá ze specifik rafinérského průmyslu (vysoké bariéry vstupu). V roce 2013 bylo evidováno 47 podniků, což znamená, že od roku 2008, kdy bylo evidováno pouze 16 subjektů, dochází ke každoročnímu nárůstu subjektů v tomto oddíle (nárůst 2013/2012 o 38,2%, což byl nejvyšší meziroční nárůst podniků od roku 2009). Rok 2013 zaznamenal nejvyšší počet podniků zařazených do sektoru od roku 2007. Tabulka 8.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 19 v letech 2007-2013 19 19 16 20 28 30 34 47 Přestože se oddíl CZ-NACE 19 řadí z hlediska počtu podniků k těm nejmenším, z hlediska objemu dosahovaných tržeb však patří k těm větším. Toto je dáno cenou zpracovávaných surovin a energií a velkým významem tohoto oddílu, jehož produkce vstupuje prakticky do celého zpracovatelského průmyslu, zejména do chemického průmyslu, kde produkty rafinace ropy jsou dále zpracovávány. V podobě pohonných hmot pak výrobky tohoto oddílu hodnotově vstupují i do ostatních. Od roku 2009, kdy se v tomto odvětví projevila krize (z důvodu ekonomického poklesu, došlo i k poklesu poptávky po ropě a ropných produktech a tento vývoj se odrazil i ve výrazném poklesu cen minerálních paliv a maziv), docházelo v následujících letech k opětovnému postupnému růstu tržeb sledovaného oddílu a již v roce 2011 bylo dosaženo výše tržeb z předkrizového roku 2008. V roce 2013 však tržby oddílu oproti předchozímu roku klesly a dosáhly výše 124,9 mld. Kč, což představuje pokles o 8,6 % oproti roku 2012. Od krize roku 2009 jde však stále o druhou nejvyšší hodnotu realizovaných tržeb. Pokles v roce 2013 souvisel zejména s poklesem objemu zpracování ropy a to i v důsledku neplánovaných odstávek zpracovatelských jedntek v průběhu roku. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 19 96 506 963 121 127 858 77 884 909 109 829 944 121 913 311 136 656 592 124 916 080 mezir. index 125,5 64,3 141,0 111,0 112,1 91,4 Účetní přidaná hodnota, která je jedním z významných produkčních ukazatelů, dosáhla ve sledovaném období (2007 až 2013) nejvyšší hodnoty v roce 2008 (5,3 mld. Kč). V dalším období pak vykazuje výrazné meziroční kolísavé trendy, přičemž k hodnotám dosahovaným v předkrizovém období se již nepřiblížila. Rok 2013 navíc zaznamenal opětovný pokles oproti roku 2012 (o 12,9%) a dosažená UPH z roku 2013 ve výši 2,5 mld. Kč dosáhla pouze 47,6 % hodnoty UPH roku 2008. Tato situace odráží fakt, že na růstu tržeb oddílu se stále výrazněji podílí růst ceny ropy. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 19 4 163 835 5 336 838 2 094 977 3 971 763 2 620 207 2 921 314 2 543 192 mezir. index 128,2 39,3 189,6 66,0 111,5 87,1 Jelikož je pod oddílem CZ-NACE 19 zařazeno, co do počtu nikoli významu, málo společností, je rovněž i počet zaměstnaných osob v tomto oddíle nízký a z hlediska počtu osob zaměstnaných v celém zpracovatelském průmyslu nevýznamný. Od roku 2010 až do roku 2012 docházelo k poklesu osob zaměstnaných v oddílu CZ-NACE 19. Rok 2013 zaznamenal však nepatrný nárůst osob zde zaměstnaných (o 0,9 %). Toto 99

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU však souvisí s vyšším počtem podniků zařazených do CZ-NACE 19 mezi roky 2012 a 2013. Do budoucna však nelze očekávat výraznější nárůst počtu pracovníků v tomto oddíle, neboť zde vzniká jen minimum nových podnikatelských subjektů a rovněž v případě nových investičních projektů jsou přírůstky zaměstnanců buď minimální, nebo nulové, neboť potřeby jsou vykrývány migrací zaměstnanců v rámci tohoto oddílu. Vzhledem k vysokému stupni automatizace výrobních provozů je zaměstnanost jen málo závislá na objemu produkce a tak případný nárůst nebo naopak pokles poptávky v příštích letech nebude mít na počet pracovníků v oddíle velký vliv. Tabulka 8.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 19 2 851 2 823 2 639 2 676 2 333 2 167 2 186 mezir. index 99,0 93,5 101,4 87,2 92,9 100,9 Vývoj základních produkčních charakteristik (počet zaměstnaných osob, tržby za vlastní výrobky a služby a účetní přidaná hodnota) v letech 2007 až 2013 ukazuje graf 8.2. 106 % 100 94 88 82 76 70 Počet zaměstnaných osob % 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 154 142 130 118 106 94 82 70 CZ-NACE 19 ZP Účetní přidaná hodnota 135 % 120 105 90 75 60 Tržby za VV a S 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 19 ZP 45 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 19 ZP 100 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 8.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Tabulka 8.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 19 1 466 361 1 551 620 1 524 017 1 584 852 1 401 821 1 329 937 1 347 287 mezir. index 105,8 98,2 104,0 88,5 94,9 101,3 Tabulka 8.6 ukazuje vývoj osobních nákladů vynaložených na pracovníky oddílu CZ-NACE 19. Vývoj výše osobních nákladů kopíruje vývoje počtu zaměstnanců oddílu. Současně dochází k mírnému každoročnímu navyšování osobních nákladů na pracovníka. Při porovnání výše osobních nákladů vynakládaných ve sledovaném oddíle vzhledem k počtu pracovníků v daném oddíle dosahuje v roce 2013 oddíl CZ-NACE 19 v rámci celého zpracovatelského průmyslu nejvyšších osobních nákladů na pracovníka. V roce 2013 činily

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků ON 1 347,29 mil. Kč při celkovém počtu pracovníků 2 186. Dosažená hodnota 616,32 tis. Kč osobních nákladů na pracovníka je vysoko nad průměrem celého ZP, který v roce 2013 činil 416,09 tis. Kč. 8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Důležitými ukazateli pro hodnocení podniků jsou i následující ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubý operační přebytek. Ukazatel produktivity práce z ÚPH, sleduje výkonnost podniku, tedy efektivitu využití vstupů ve vztahu k počtu zaměstnanců (vyjádřeno v Kč na zaměstnance). Jak se tento ukazatel vyvíjel v uplynulém období ukazuje tabulka 8.7. Oddíl vykazuje dlouhodobě vysoké ukazatele produktivity práce z ÚPH (hodnoty jsou dlouhodobě nad průměrem celého ZP, který v roce 2013 činil 766,4 tis. Kč/zaměstnance), což mimo jiné souvisí i s nízkým počtem zaměstnanců v oddíle. Po razantním poklesu tohoto ukazatele v roce 2009 (o 58 % vzhledem k roku 2008), který souvisel s hospodářskou krizí, zaznamenal rok následující pozitivní výrazné navýšení tohoto ukazatele. Negativně však lze hodnotit další trend vývoje ukazatele produktivity práce z ÚPH, kdy dochází k poměrně výraznému meziročnímu kolísání. V roce 2013 ukazatel produktivity práce z ÚPH opět poklesl (o 13,7 %) oproti roku předchozímu a dosáhl výše 1 163,3 tis. Kč/zaměstnance. Na tomto negativním vývoji se podepsalo zhoršení ukazatele ve skupině výroby rafinovaných ropných produktů, jelikož skupina výroby koksárenských produktů zaznamenala v roce 2013 zlepšení ukazatele oproti roku předchozímu (viz graf 8.4). U skupiny 19.2 se tak negativně projevilo snížené využití rafinérských kapacit a nízké marže v rafinérském sektoru. Tabulka 8.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 19 1 460 427 1 890 537 793 769 1 484 315 1 123 172 1 347 994 1 163 261 mezir. index 129,5 42,0 187,0 75,7 120,0 86,3 Ukazatel hrubého operačního přebytku vykazuje u sledovaného oddílu obdobný trend jako předchozí ukazatel produktivity práce z ÚPH, pouze meziroční výkyvy jsou výraznější, např. propad tohoto ukazatele v roce 2009 oproti roku předchozímu činil 84,9 %, přičemž následný nárůst v roce 2010 oproti roku 2009 byl o 318,1 %. Kromě roku 2008 nepřekročil hrubý operační přebytek ve sledovaném oddíle výši hrubého operačního přebytku z roku 2007. V porovnání s celým zpracovatelským sektorem je sledovaný oddíl druhým nejhorším oddílem v dosažené výši hrubého operačního přebytku v roce 2013. Tabulka 8.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 19 2 697 474 3 785 218 570 960 2 386 912 1 218 385 1 591 377 1 195 905 mezir. index 140,3 15,1 418,1 51,0 130,6 75,1 % 140 125 Produktivita práce z ÚPH 150 % 120 Hrubý operační přebytek 110 95 80 65 90 60 30 50 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 19 ZP Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 19 ZP Graf 8.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 101

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Uvedené grafy porovnávají trend vývoje ukazatelů produktivity práce z ÚPH a hrubého operačního přebytku sledovaného oddílu od roku 2007 v porovnání s vývojem celého zpracovatelského sektoru od roku 2007. Je zde vidět negativní vývoj oddílu CZ-NACE 19 po roce 2008, kdy došlo k mnohem razantnějšímu propadu než u celého ZP. Sledovanému oddílu CZ-NACE 19 se navíc v následujícím období nepodařilo překročit hodnoty roku 2007, přičemž ukazatele celého ZP vykazují každoročně zlepšující se trend a v ukazateli produktivity práce z ÚPH byly již hodnoty z roku 2007 v letech 2010 až 2013 překročeny. 2000 tis. Kč/zam. 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 ZP 19 19.1 19.2 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 8.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 8.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby, který zobrazuje tabulka 8.9, je ovlivňován zejména cenami vstupní suroviny (ropy) pro skupinu 19.2. Vývoj výkonové spotřeby od roku 2009, kdy došlo vlivem krize k poklesu produkce, zaznamenal v následujících letech nárůst a to až do roku 2012, kdy současně rostly i tržby oddílu. Vývoj výkonové spotřeby kopíruje vývoj tržeb, s výjimkou roku 2012, kdy se tržby nepatrně oproti roku 2011 zvýšily, přičemž výkonová spotřeba se proti roku 2011 snížila. V roce 2013 došlo jak k poklesu tržeb, tak i výkonové spotřeby. Výkonová spotřeba poklesla v roce 2013 proti roku 2012 o 8,7 %, obdobně jako tržby v tomto období (pokles o 8,6 %). Tabulka 8.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 19 92 982 439 116 243 427 77 120 856 105 857 785 120 849 330 134 027 965 122 342 145 mezir. index 125,0 66,3 137,3 114,2 110,9 91,3 8.4 Zahraniční obchod 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Kapitola o vývoji zahraničního obchodu posuzuje produkci rozdělenou dle klasifikace CZ-CPA a hodnotí dovoz, vývoz a celkové saldo obchodní bilance (rozdíl mezi exportem a importem, přičemž záporné saldo znamená větší dovoz a kladné saldo představuje větší vývoz). 102

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Tabulka 8.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 19 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 19.1 3 477,1 7 605,3 6 113,0 5 298,2 5 014,3 19.2 12 005,7 22 501,9 28 539,3 33 651,2 32 298,1 19 15 482,8 30 107,2 34 652,3 38 949,4 37 312,4 mezir. index 194,5 115,1 112,4 95,8 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 19.1 2 484,7 6 010,7 5 031,0 4 949,7 4 579,1 19.2 34 987,0 35 124,3 49 024,0 51 513,0 56 638,1 19 37 471,7 41 135,0 54 055,0 56 462,7 61 217,2 mezir. index 109,8 131,4 104,5 108,4 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 19.1 992,4 1 594,6 1 082,0 348,5 435,2 19.2-22 981,3-12 622,4-20 484,7-17 861,8-24 340,0 19-21 988,9-11 027,8-19 402,7-17 513,3-23 904,8 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Co se týká obchodního salda celého sledovaného oddílu, je toto saldo dlouhodobě záporné, přičemž skupina výrobků CZ-CPA 19.1 vykazuje po celé sledované období (tj. 2009 2013) saldo kladné, tj. převažující vývoz nad dovozem. Na zahraničním obchodě s výrobky CZ-CPA 19 se hlavní měrou podílí obchodování skupiny CZ-CPA 19.2. Jelikož se na celkovém dovozu oddílu v roce 2013 skupina výrobků CZ-CPA 19.2 podílela 86,6 % a na celkovém dovozu se podílela dokonce 92,5 %, bude další hodnocení zaměřeno na tuto skupinu. Přestože vývoz rafinérské produkce zaznamenal pozitivní výrazný nárůst v roce 2010 (nárůst o 87,4 % oproti roku předchozímu) a poté až do roku 2012 dále (i když pomaleji) rostl (meziroční nárůst o 26,8 %, resp. o 17,9 %), rostly rovněž dovozy rafinérské produkce. Největší nárůst dovozů rafinérské produkce byl uskutečněn v roce 2011 (nárůst o 39,6 % oproti roku předchozímu), dovozy rostly i v roce 2013, přičemž u vývozů rafinérské produkce naopak došlo k jejímu poklesu. Toto bylo způsobeno zejména neplánovanou odstávkou České rafinérské, kdy byl tento výpadek nahrazen dovozy rafinérské produkce ze zahraničí. V roce 2013 bylo dovezeno ve hmotném vyjádření 2 736 tis. tun rafinérských produktů, z toho 67,1 % představovaly pohonné hmoty (aut. benziny a motor. nafta), které tak zaznamenaly 27,8 % nárůst dovozu oproti roku předchozímu (v objemovém množství). Naopak v tomtéž roce bylo z ČR vyvezeno 1 775 tis. tun rafinérských produktů, z toho činily pohonné hmoty 56,0 %. Pokles vývozu objemového množství pohonných hmot oproti roku 2012 tak činil 2,5 %. 8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Hlavním vývozním teritoriem produkce CZ-CPA 19 bylo v roce 2013 Německo s 29 %, následované Slovenskem s 26 % a Rakouskem s 21 %. Oproti roku 2012 došlo k poklesu vývozu do Rakouska, které bylo v roce 2012 teritoriem, kam z ČR směřovalo nejvíce produkce. Naopak vývoz do Německa se oproti roku předchozímu mírně zvýšil, vývoz na Slovensko zůstal téměř stejný jako v roce 2012. Dalším významnějším vývozním teritoriem bylo Polsko, kam bylo v roce 2013 exportováno 9 % vývozu ČR, stejně jako v roce 2012. V roce 2013 se výrazně zvýšil vývoz do Maďarska, kam směřovaly 4 % produkce, což představuje export za 1,5 mld. Kč. Přesto nárůst vývozu do Maďarska nedokázal pokrýt výrazné snížení vývozů do Rakouska, a proto rok 2013 zaznamenal celkový pokles vývozů produkce (pokles o 4,2 %) oproti roku 2012. Co se týká dovozu, bylo (stejně jako v roce 2012) hlavním dovozním teritoriem v roce 2013 Slovensko, odkud pocházelo 33 % importu produkce. V porovnání s rokem 2012 se dovoz ze Slovenska zvýšil. Rovněž se mírně zvýšil i dovoz z Německa, které bylo druhým nejvýznamnějším dovozním teritoriem zaujímajícím 32 %. Třetím nejvýznamnějším dovozním teritoriem bylo Polsko (16 %). Oproti roku 2012 se rovněž i z této země zvýšil dovoz. Zejména díky výraznému nárůstu dovozů z Německa vzrostl celkový dovoz sledované produkce v roce 2013 o 8,4 % oproti roku 2012. 103

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Procentuální rozdělení vývozu a dovozu výrobků CZ-CPA 19 ukazuje graf 8.5. Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko 21 % Nizozemí Maďarsko 1 % Polsko 4 % 9 % Francie 1 % SAE 1 % Ostatní 8 % Slovensko 26 % Německo 29 % Dovozní teritoria v roce 2013 Ukrajina 1 % Nizozemí Rakousko 1 % 9 % Maďarsko 1 % Belgie 1 % Ostatní 6 % Polsko 16 % Slovensko 33 % Německo 32 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 8.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 19 8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Zásadní význam v celé skupině CZ-NACE 19 má podskupina CZ-NACE 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů, která je stěžejní nejen vzhledem k dosahovaným objemům produkce v rámci skupiny, ale i významově (zajištění energetické bezpečnosti a úzká návaznost na 3. nejvýznamnější průmyslové odvětví, tj. na chemický průmysl). Z tohoto důvodu je tato závěrečná kapitola zaměřena pouze na tuto skupinu. Ropný, rafinérský a petrochemický průmysl, jako odvětví průmyslu, které se zbývá zpracováním ropy, má pro Českou republiku, jako i pro ostatní vyspělé země, velký strategický význam. Jeho specifikem je skutečnost, že se jedná o odvětví s vysokými bariérami vstupu, což je reprezentováno vysokými investičními náklady na výstavbu zpracovatelských kapacit, dostupností efektivních rafinérských technologií (často licencovaných), vysokými logistickými náklady na zajištění dodávek klíčové suroviny (ropy) i distribuci produktů pro další zpracování nebo ke konečným zákazníkům. Podobně vysoké jsou náklady na výstup z odvětví při uzavírání rafinérií, které vyplývají například z nutné likvidace ekologických zátěží. Dalším specifikem tohoto průmyslu je, že na jeho základní vstupní surovině (ropě) je Česká republika téměř 100% závislá. Tuzemská těžba ropy pokrývá pouze cca 2-3 % potřeby ropy v ČR a navíc část z domácí těžby je, díky kvalitě této ropy, exportována, zejména do Rakouska. Jak již bylo zmíněno, ropný, rafinérský a petrochemický průmysl má úzkou provázanost na navazující chemický průmysl zaměstnávající více jak 100 tis. lidí, pro který vytváří základní sloučeniny pro další chemické využití (segment výroby základních chemikálií tvoří přibližně 60 % celkové produkce petrochemického průmyslu, následují léčiva (18%), mýdlo a prací prostředky (10%), ostatní chemické výrobky (5%), 104

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků barvy, laky a jiné nátěrové hmoty (2%) a agrochemikálie (1%)). Existence tohoto průmyslu má zásadní dopad také na energetickou bezpečnost ČR, jelikož ropné produkty jsou a budou stále významným zdrojem primární energie, zejména pro dopravu. Předmětný průmysl je významně ovlivňován evropskou legislativou, která je plně implementována do legislativy národní. Jde nejen o legislativu týkající se přímo oblasti pohonných hmot, které jsou velmi významným produktem rafinérského průmyslu s širokými dopady do ostatních odvětví národního hospodářství, ale zejména o legislativu týkající se životního prostředí, která např. nařizuje snížení emisí skleníkových plynů z jejich spalování u paliv používaných v silniční dopravě o 6 % v roce 2020 oproti základu roku 2010. Jde o směrnici 2009/30/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS. Splnění cíle pak znamená omezení používání ropné složky v motorových palivech a její nahrazení biopalivy, která musí splňovat kritéria udržitelnosti (směrnice 2009/28/ES EP a Rady ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, která mimo jiné stanovuje kritéria udržitelnosti pro biopaliva). Limitujícími faktory jsou ale aktuálně dostupná pouze biopaliva I. generace (na bázi potravinářské biomasy) a nucenému omezení obsahu těchto biopaliv v benzinu a motorové naftě dané evropskými technickými normami a zastaralým autoparkem v ČR, který limituje zvýšené použití biopaliv. Výše zmíněné požadavky jsou implementovány zejména do zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a do Nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv. V současné době je v České republice stanovena povinnost minimální náhrady fosilní složky odpovídajícím biopalivem ve výši 4,1 % v/v pro automobilové benziny a 6,0 % v/v pro motorovou naftu. Převážně používanými biopalivy do benzinu jsou bioethanol a bio-ethylterc-butyl-ether (ETBE) na bázi bioethanolu a do motorové nafty jsou to methylestery mastných kyselin (FAME), zejména methylestery řepkového oleje (MEŘO). Jde o již zmíněná biopaliva tzv. I. generace, tj. vyrobená z potravinářských surovin. Další důležitou směrnicí z oblasti pohonných hmot je směrnice EP a Rady č. 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, která mimo jiné stanovuje technické specifikace paliv určených pro motorová vozidla. Česká legislativa toto stanovuje ve své vyhlášce č. 133/2010 Sb., o jakosti a evidenci pohonných hmot, jakožto prováděcím předpisu zákona č. 311/2006 Sb., zákon o pohonných hmotách. V rámci boje proti daňovým únikům byl schválen zákon č. 234/2013 Sb. kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo ke zpřísnění podmínek pro distributory pohonných hmot, kdy se z živnosti volné stala živnost koncesovaná, a distributoři mají mimo jiné povinnost složit kauci na zajištění případných daňových nedoplatků. Rafinérský průmysl v ČR se vyznačuje tím, že rafinérie a na ně navazující petrochemický průmysl je zcela v privátním vlastnictví, avšak stát ovládá dopravu vstupní suroviny do ČR (ropovody Družba a IKL) a distribuci rafinérské produkce na vnitřním trhu (ČEPRO, a.s.). Tato majetková neprovázanost sektoru výroby s distribucí se může stát problematickou, neboť jednotlivé činnosti na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují. V roce 2014 došlo k posílení majetkového podílu společnosti UNIPETROL, a.s. (ze skupiny PKN Orlen) ve společnosti Česká Rafinérská, a.s., která provozuje rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, na 67,555 % a to díky odkupu majetkového podílu od společnosti Shell. S ohledem na přijetí nabídky společnosti ENI International BV na odkup jejich akciového podílu v České rafinérské, a.s. společností UNIPETROL, a.s. lze očekávat, že společnost UNIPETROL, a.s. se stane, po příslušném schvalovacím řízení, 100% vlastníkem společnosti Česká rafinérská, a.s. Co se týká vývoje hodnoceného průmyslu, lze konstatovat, že v petrochemickém průmyslu stále přetrvává nepříznivá situace a zpracování ropy v EU je historicky na nejnižší úrovni za posledních 25 let. Dlouhodobě klesá spotřeba paliv, rafinérské marže se pohybují velmi nízko, přičemž na evropském rafinérském trhu přetrvává nadbytek výrobních kapacit, což vede k jejich postupnému uzavírání v celé EU (mezi lety 2008 2014 bylo z provozu vyřazeno téměř 10 % celkové zpracovatelské kapacity EU). Problémem evropských rafinérií je i jejich nepříznivá technologická konfigurace, tj. jejich zaměření na produkci benzínu, jehož spotřeba trvale klesá, a naopak nejsou evropské rafinérie příliš uzpůsobeny na produkci nafty, po níž poptávka stoupá. Nepříznivá situace v evropském rafinérském průmyslu má negativní dopady i na rafinérský průmysl tuzemský. Na český trh působila především vysoká cena ropy (od roku 2011 trvale v rozmezí 100 120 $/ 105

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU barel), pokračující pokles spotřeby automobilových benzinů, klesající koupěschopnost obyvatelstva a v roce 2013 navíc mimořádné přerušení zpracování ropy v rafinériích společnosti Česká rafinérská, a.s. z důvodu poruchy. Snížené využití rafinérských kapacit a záporná či malá rafinérská marže měly negativní dopad na ekonomické výsledky celého oddílu. V roce 2013 činil celkový objem zpracované ropy v ČR 6 664,4 tis. tun, což znamenalo 8 % pokles zpracované ropy oproti roku předchozímu. Dovoz ropy do ČR v roce 2013 činil 6 551,9 tis. tun a jen minimum této vstupní suroviny zpracované v roce 2013 pocházelo z tuzemských zdrojů (cca 120,3 tis. tun). Největší podíl ropy byl dovezen z Ruska (64,3%), následoval Ázerbájdžán (25,3 %) a Kazachstán (9,4 %). Oproti roku předchozímu tak došlo k poklesu v objemu dovozu ropy o 7,4 % (v roce 2012 činil dovoz ropy 7 074,56 tis. tun), což lze dát do souvislosti s výše zmíněným přerušením zpracování ropy v rafinériích České rafinérské, a.s. Vzhledem k poklesu tuzemského zpracování ropy tak byla potřeba rafinérských produktů vykompenzována zvýšeným dovozem rafinérských produktů do ČR a to zejména z Německa a Polska, ale i Slovenska. Jednalo se zejména o dovozy motorové nafty a automobilových benzinů. Naopak byl v loňském roce zaznamenán pokles dovozů nízkosirných a vysokosirných topných olejů, u nichž naopak stoupl vývoz. I přes výše zmíněné problémy České rafinérské, a.s. se podařilo trh ČR zásobovat pohonnými hmotami bez výpadku a bez problémů na straně zákazníků. Závěrem lze konstatovat, že rafinérský průmysl v České republice bude muset do budoucna vynaložit výrazný objem investic do oblasti zpracování ropy, která je však plně v soukromém vlastnictví. Pouze významné investice zajistí zachování provozu tuzemským rafinérií a budou tak zabezpečeny energetické potřeby České republiky. 106

Výroba chemických látek a chemických přípravků 9. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ 9.1 Charakteristika oddílu Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 patří mezi nejvýznamnější oddíly zpracovatelského průmyslu. Od roku 2009 tento oddíl zahrnuje šest výrobkových skupin. Jsou to: 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku; 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků; 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů; 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků; 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků (výbušnin, klihů, vonných silic, aj.); 20.6 Výroba chemických vláken. 20.2 1,1 % 20.3 5,3 % 20.4 6,1 % 20.5 7,0 % 20.6 1,9 % 20.1 78,4 % 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků 20.6 Výroba chemických vláken Pozn: údaje v běžných cenách Graf 9.1 Podíly skupin CZ-NACE 20 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Jak je patrné z grafu 9.1 největší váhu má skupina CZ-NACE 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku. Její podíl však meziročně poklesl o 3,5 % na 78,4 %. Snížily se také podíly výrobkových skupin CZ-NACE 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků a CZ-NACE 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů. Naopak vzrostly podíly zbývajících tří výrobkových skupin CZ-NACE 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků, 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků a 20.6 Výroba chemických vláken. Chemický průmysl se v rámci EU-27 podle Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) dělí odlišně od členění dle NACE, a to na tři velké výrobkové skupiny: základní chemikálie (CZ-NACE 20.1), chemické speciality a kvalifikovvaná chemie (CZ-NACE 20.2, CZ-NACE 20.3, CZ-NACE 20.5 a CZ-NACE 20.6) a spotřební chemie (CZ-NACE 20.4). Rozdělení tržeb podle této struktury je v rámci EU také odlišné od situace v českém chemickém průmyslu. Podle dostupných údajů CEFIC (Facts and Figures 2013) za rok 2012 tvořil v EU podíl základních chemikálií 63,1 %, podíl chemických specialit 25,4 % a podíl spotřební 107

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU chemie 11,5 %. Z toho vyplývá, že v chemickém průmyslu Evropské unie se na rozdíl od České republiky produkuje větší podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou. 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2013 nebyl svými výsledky pro oddíl CZ-NACE 20 příliš úspěšný. Tržby po třech letech růstu, a hlavně po oživení z roku 2012, poklesly. Snížil se také počet zaměstnaných osob, a to o více než jedno procento. Negativně lze hodnotit také účetní přidanou hodnotu, která poklesla o necelých 7 %. V oddílu CZ- NACE 20 mají i nadále dominantní pozici velké společnosti s 250 a více pracovníky, které se na celkových tržbách oddílu podílejí z více než 70 %. Na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu se oddíl CZ-NACE 20 v roce 2013 podílel z 4,4 %. Počet podniků tvořil celkem 1 796 jednotek, což je 1 % v rámci ZP, počet zaměstnanců 2,6 % a ukazatel účetní přidané hodnoty se podílel 3,7 % na ZP. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2013, publikovaném v červnu 2014, figuruje z oddílu CZ-NACE 20 celkem šest firem: UNIPETROL, a.s. na pátém místě (zde však jsou tržby uvedeny včetně rafinérské části a z celkového objemu tvoří chemické produkty jen 35 %, což by společnost řadilo v žebříčku na 15. místo), na 51. místě DEZA, a.s. (10,3 mld. Kč), na 84. místě Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (5,6 mld. Kč.), na 88. místě výrobce technických plynů Linde Gas a.s. (5,4 mld. Kč), na 89. místě výrobce hnojiv Lovochemie, a.s. (5,3 mld. Kč) a na 94. místě SPOLANA a.s. (5,1 mld. Kč). V žebříčku CZECH TOP 100 chybí společnosti SYNTHOS, a.s. (tržby 15,0 mld. Kč) a Butadien Kralupy, a.s. (tržby 5,7 mld. Kč), které nedodaly potřebné údaje pro jeho sestavení. Největší chemické společnosti jsou tradičně soustředěny ve třech krajích Ústeckém, Středočeském a Moravskoslezském. Objem investic v rámci oddílu CZ-NACE 20 se v porovnání s předchozím rokem 2012 zvýšil o 17 % na 7,3 mld. Kč. Z významnějších investic uskutečněných v roce 2013 lze uvést modernizaci hydrogenační rafinace v DEZA, a.s., modernizace výrobny ledku vápenatého v Lovochemii, a.s., investice do výstavby membránové elektrolýzy Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s., rozšíření výroby kyseliny sírové a titanové běloby ve společnosti Precheza, a.s. a byla také zahájena výstavba nové polyteylénové jednotky v UNIPETROL, a.s.naopak definitivně byla odstavena výroba močoviny v UNIPETROL RPA a zahájen prodej této technologie na výrobu močoviny. 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1 Cenový vývoj Tabulka 9.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Základní chem. látky, hnojiva. plasty 20.1 90,2 119,9 110,2 108,7 101,3 Pesticidy a jiné agrochemické přípravky 20.2 x x x x x Nátěrové, tiskařské barvy, laky a tmely 20.3 103,4 100,3 106,2 107,0 101,7 Mýdlo a detergenty, čistící příp., parfémy 20.4 97,9 94,3 100,8 103,7 102,4 Ostatní chemické výrobky 20.5 93,3 99,7 105,2 99,9 90,4 Chemická vlákna 20.6 x x x x x Chemické látky a chem. přípravky 20 92,3 113,5 108,6 107,0 100,6 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 108

Výroba chemických látek a chemických přípravků Tabulka 9.1 ukazuje, že v roce 2013 ceny průmyslových výrobců vzrostly jen nepatrně. Největší nárůst byl zaznamenán ve výrobkové skupině CZ-CPA 20.4. Naopak ve skupině výrobků CZ-CPA 20.5 došlo k poklesu cen průmyslových výrobců, a to o 6 %. Stejně jako v předchozím roce, i tentokrát byly hlavním důvodem vysoké ceny ropy, ropných produktů a navazujících derivátů a polymerů. 9.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 20 ukazují tabulky 9.2 až 9.5 a graf 9.2, a to od roku 2007 do roku 2013. Z tabulky 9.2 je zřejmé, že počet podniků v rámci oddílu CZ-NACE 20 v roce 2013 mírně poklesl (-2,2 %) oproti roku 2012, kdy došlo k rekordnímu růstu, na 1 796 subjektů a vrátil se zhruba na úrověň roku 2011. Nárůst byl zaznamenán pouze ve skupině CZ-NACE 20.6, o 3 podniky. V ostatních skupinách oddílu došlo k poklesu počtu podniků, nejvíce pak ve skupině 20.4 (-10,7 %). Za posledních sedm let vzrostl počet podnikatelských subjektů v oddíle CZ-NACE 20 o 298 jednotek (o téměř 20 %). Tabulka 9.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 20 v letech 2007-2013 20.1 894 931 957 1 050 1 094 1 176 1 159 20.2 18 36 38 42 44 44 44 20.3 96 86 90 120 112 106 105 20.4 214 182 189 221 212 196 175 20.5 266 258 252 299 311 305 300 20.6 10 9 9 10 13 10 13 20 1 498 1 502 1 535 1 742 1 786 1 837 1 796 Tabulka 9.3 charakterizuje vývoj tržeb v letech 2007 až 2013. Jak je z tabulky patrné, nepokračoval růst tržeb z let 2010 až 2012, ale naopak mírně poklesl. K růstu tržeb pak došlo u tří skupin oddílu. Konkrétně u CZ-NACE 20.3 (+4,2 %), CZ-NACE 20.5 (+6,7 %) a CZ-NACE 20.6 (+6,9 %). Naopak poměrně výrazně klesly tržby u skupin CZ-NACE 20.2 (-10,5 %), CZ-NACE 20.1 (-3,8 %) a CZ-NACE 20.4 (-3,0 %). Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 20.1 96 898 889 100 902 852 78 407 718 100 397 909 111 154 238 123 424 564 118 704 081 20.2 1 606 768 1 703 898 1 648 491 1 900 934 1 942 592 1 915 878 1 714 621 20.3 7 504 799 7 617 633 6 252 324 6 876 913 7 616 897 7 735 951 8 061 122 20.4 20 082 164 19 141 826 14 059 400 9 044 137 9 164 807 9 591 510 9 302 247 20.5 10 715 167 9 339 697 9 325 329 9 705 190 10 553 922 9 987 836 10 655 988 20.6 2 184 335 2 396 387 1 765 191 2 096 311 2 108 717 2 715 293 2 902 627 20 138 992 121 141 102 293 111 458 452 130 021 394 142 541 173 155 371 032 151 340 686 mezir. index 101,5 79,0 116,7 109,6 109,0 97,4 Ukazatel účetní přidané hodnoty dokumentuje tabulka 9.4. Účetní přidaná hodnota meziročně poklesla o 6,8 %. Přičemž k výraznému poklesu v rámci oddílu došlo u skupin CZ-NACE 20.1 (-13,7 %) a CZ- NACE 20.2 (-19,9 %). Zatímco u zbylých skupin naopak tento ukazatel meziročně vzrostl, nejvíce pak u CZ-NACE 20.3 (+22%), CZ-NACE 20.6 (+13,1 %) a CZ-NACE 20.5 (+6,7 %). 109

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 20.1 22 365 014 19 007 964 14 077 525 21 455 945 2 116 229 21 636 632 18 671 078 20.2 605 849 599 711 549 961 670 344 657 465 593 456 475 200 20.3 2 041 717 1 846 739 1 836 894 1 812 203 2 000 681 2 195 668 2 677 974 20.4 3 478 641 2 982 208 2 624 035 3 057 858 3 130 821 3 019 728 3 144 927 20.5 3 599 815 2 962 837 2 620 467 3 058 664 3 304 623 3 497 821 3 733 337 20.6 711 358 669 762 553 001 529 170 578 459 672 681 760 902 20 32 802 394 28 069 221 22 261 882 30 584 184 31 788 278 31 615 986 29 463 419 mezir. index 85,6 79,3 137,4 103,9 99,5 93,2 Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 20.1 15 905 15 801 14 594 14 068 13 817 14 006 13 896 20.2 792 855 769 802 831 853 808 20.3 2 742 2 700 2 493 2 568 2 585 2 770 2 864 20.4 4 545 4 802 4 574 4 710 4 689 4 273 3 949 20.5 5 088 4 901 4 379 4 203 4 446 4 522 4 563 20.6 1 088 1 099 903 924 895 942 954 20 30 161 30 158 27 711 27 275 27 263 27 366 27 034 mezir. index 100,0 91,9 98,4 100,0 100,4 98,8 105 % 100 Počet zaměstnaných osob % 115 107 Tržby za VV a S 95 99 90 91 85 83 80 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 20 ZP Účetní přidaná hodnota 105 % 95 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 20 ZP 85 75 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 20 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 9.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Počet zaměstnaných osob v oddílu CZ-NACE 20 v roce 2013 poklesl o 1,2 % na 27 034 osob. Stejně jako u ukazatele účetní přidané hodnoty, i zde došlo k poklesu u skupin CZ-NACE 20.1 (-0,8 %) a CZ-NACE 20.2 (-5,3 %) a dále u skupiny CZ-NACE 20.4 (-7,6 %). Největší vzrůst počtu zaměstnanců byl zaznamenán u skupiny CZ-NACE 20.3, a to o 3,4 %. 110

Výroba chemických látek a chemických přípravků Tabulka 9.6 Osobní náklady v b. c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 20.1 6 957 486 7 273 547 6 695 616 6 880 305 6 913 951 7 210 870 7 086 835 20.2 295 385 342 018 314 394 362 282 380 464 405 262 347 235 20.3 989 641 1 145 502 1 066 272 1 116 117 1 118 909 1 261 356 1 309 803 20.4 1 560 390 1 661 503 1 720 057 1 764 704 1 810 162 1 804 739 1 724 570 20.5 1 820 379 1 844 592 1 653 106 1 763 905 1 860 002 1 903 460 1 991 375 20.6 345 658 370 183 328 198 357 707 339 657 405 394 443 224 20 11 968 938 12 637 344 11 777 642 12 245 020 12 423 145 12 991 081 12 903 040 mezir. index 105,6 93,2 104,0 101,5 104,6 99,3 Tabulka 9.6 dokumentuje, že objem osobních nákladů v tomto oddílu po třech letech růstu mírně poklesl a ke zvýšení došlo v roce 2013 pouze ve skupinách CZ-NACE 20.3 (+3,8 %), 20.5 (+4,6 %) a 20.6 (+9,3 %) zatímco v dalších skupinách oddílu se meziroční pokles pohyboval v rozmezí od 1do 14 %. 9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 9.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 20.1 1 406 163 1 202 958 964 599 1 525 167 1 600 638 1 544 816 1 343 606 20.2 765 018 701 633 715 202 836 158 791 070 695 910 588 124 20.3 744 626 684 075 736 954 705 560 773 829 792 644 935 009 20.4 765 387 621 030 573 725 649 240 667 734 706 701 796 388 20.5 707 443 604 489 598 361 727 700 743 350 773 433 818 141 20.6 653 669 609 211 612 724 572 825 646 050 714 420 797 702 20 1 087 593 930 733 803 350 1 121 328 1 165 971 1 155 309 1 089 849 mezir. index 85,6 86,3 139,6 104,0 99,1 94,3 Tabulka 9.7 ukazuje, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty se v roce 2013 oproti roku 2012 snížila o 5,7 %, přičemž k výraznému poklesu došlo u dvou výrobkových skupin, CZ-NACE 20.1 (-13 %) a CZ-NACE 20.2 (-15,5 %). Tento ukazatel naopak vzrostl u skupin CZ-NACE 20.3 (+18 %), CZ-NACE 20.4(+12,7 %), CZ-NACE 20.5 (5,8 %) a CZ-NACE 20.6 (+11,7 %). Tabulka 9.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 20.1 15 407 528 11 734 417 7 381 909 14 575 640 15 202 278 14 425 762 11 584 244 20.2 310 464 257 694 235 566 308 061 277 001 188 194 127 966 20.3 1 052 077 701 237 770 622 696 085 881 772 934 312 1 368 171 20.4 1 918 251 1 320 705 903 978 1 293 154 1 320 659 1 214 990 1 420 358 20.5 1 779 436 1 118 246 967 361 1 294 759 1 444 621 1 594 361 1 741 962 20.6 365 700 299 579 224 803 171 463 238 802 267 286 317 678 20 20 833 456 15 431 877 10 484 240 18 339 164 19 365 132 18 624 905 1 6 560 378 mezir. index 74,1 67,9 174,9 105,6 96,2 88,9 Hrubý operační přebytek po mimořádném nárůstu v roce 2010, mírném zvýšení v roce 2011 a následném poklesu v roce 2012, poměrně výrazně klesal (-11,1 %). Ke snížení tohoto ukazatele došlo u skupin: CZ-NACE 20.1 (-19,7 %) a CZ-NACE 20.2 (-32 %). Naopak poměrně výrazný růst zazanmenaly zbylé skupiny: CZ-NACE 20.3 (+46,4 %), CZ-NACE 20.4 (+16,9 %), CZ-NACE 20.5 (+9,3 %) a CZ-NACE 20.6 (+18,9%). 111

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU % 120 110 Produktivita práce z ÚPH 115 % 100 Hrubý operační přebytek 100 85 90 70 80 55 70 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 40 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 20 ZP CZ-NACE 20 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 9.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 1700 tis. Kč/zam. 1500 1300 1100 900 700 500 300 100 ZP 20 20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 9.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 9.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 9.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 20.1 76 954 290 82 618 692 64 286 804 80 906 685 92 125 468 103 343 800 102 398 054 20.2 1 029 482 1 202 061 1 085 579 1 277 552 1 343 568 1 377 075 1 221 376 20.3 6 024 567 6 151 862 5 067 392 5 628 459 6 243 445 6 320 625 6 428 052 20.4 16 887 182 16 218 252 11 217 811 6 342 864 6 588 395 6 844 856 6 334 359 20.5 7 638 754 6 938 280 7 145 158 7 203 347 8 167 922 6 957 376 7 264 913 20.6 1 558 092 1 630 122 1 251 515 1 497 638 1 534 421 2 128 337 2 184 071 20 110 092 366 114 759 269 90 054 258 102 856 546 116 003 218 126 972 068 125 830 825 mezir. index 104,2 78,5 114,2 112,8 109,5 99,1 Pramen: předbě žné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Vývoj tržeb se logicky promítl i do vývoje ukazatele výkonové spotřeby (tabulka 9.9), která po posledních třech letech růstu tentokrát meziročně poklesla o 0,9 %. Hlavní podíl na celkovém poklesu tohoto ukazatele měly skupiny CZ-NACE 20.2 (-11,3 %), CZ-NACE 20.4 (-7,5 %) a CZ-NACE 20.1 (-0,9 %), zatímco růst vykázaly skupiny CZ-NACE 20.3 (+1,7 %), CZ-NACE 20.5 (+4,4 %) a CZ-NACE 20.6 (+2,6 %). 112

Výroba chemických látek a chemických přípravků 9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 20.1 52 222,2 68 649,3 79 809,1 86 521,0 87 289,7 20.2 1 779,1 1 482,1 1 590,6 1 752,2 1 796,3 20.3 3 342,8 4 163,8 4 510,6 4 566,7 5 015,6 20.4 22 012,2 23 215,3 23 096,7 23 080,2 24 541,4 20.5 10 883,7 16 425,9 26 876,2 31 851,2 35 506,4 20.6 2 734,6 3 241,3 3 431,7 3 419,8 3 532,7 20 92 974,6 117 177,7 139 314,9 151 191,1 157 682,1 mezir. index 126,0 118,9 108,5 104,3 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 20.1 70 583,0 95 585,6 118 979,3 123 263,2 126 298,1 20.2 4 661,3 4 243,7 4 626,7 5 286,1 5 889,8 20.3 11 705,0 14 340,4 15 078,9 14 827,6 15 741,1 20.4 17 871,7 20 199,0 22 253,8 24 228,4 26 049,2 20.5 20 326,5 26 251,3 32 317,5 36 377,5 41 086,1 20.6 5 910,8 7 068,2 7 916,4 7 469,5 7 816,4 20 131 058,3 167 688,2 201 172,6 211 452,3 222 880,7 mezir. index 127,9 120,0 105,1 105,4 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 20.1-18 360,8-26 936,3-39 170,2-36 742,2-39 008,4 20.2-2 882,2-2 761,6-3 036,1-3 533,9-4 093,5 20.3-8 362,2-10 176,6-10 568,3-10 260,9-10 725,5 20.4 4 140,5 3 016,3 842,9-1 148,2-1 507,8 20.5-9 442,8-9 825,4-5 441,3-4 526,3-5 579,7 20.6-3 176,2-3 826,9-4 484,7-4 049,7-4 283,7 20-38 083,7-50 510,5-61 857,7-60 261,2-65 198,6 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Vývoj zahraničního obchodu v posledních pěti letech (po změně metodiky od roku 2009) zachycuje tabulka 9.10. Je patrné, že se záporné saldo zahraničního obchodu u výrobků CZ-CPA 20 v roce 2013 po předchozím mírném poklesu opět snížilo, a to o 4,9 mld. Kč. Ve všech výrobkových skupinách produkce CZ-CPA 20 záporné saldo zahraničního obchodu meziročně rostlo, z toho nejvíce u výrobkových skupin CZ-CPA 20.1 (-2,3 mld. Kč), CZ-CPA 20.5 (-1,05 mld. Kč) a CZ-CPA 20.2 (-560 mil. Kč). Dobrou zprávou je, že v roce 2013 stoupl obrat zahraničního obchodu (vývoz + dovoz), meziročně o 4,9 % na 380,6 mld. Kč. Export produkce CZ-CPA 20 meziročně stoupl ve všech skupinách výrobků, celkem to bylo o 4,3 %. Hlavní zásluhu na tomto nárůstu měly výrobky skupiny CZ-CPA 20.1 (+0,9 %), na které připadlo z celkového vývozu přes 55 % a dále výrobky skupiny CZ- CPA 20.5, kde meziroční nárůst vývozu činil 11,5 % a CZ-CPA 20.4 (+6,3 %). Import chemikálií rostl mírně rychlejším tempem (+5,4 %) než export (+4,3 %), což se projevilo v růstu záporného salda. Meziroční nárůst v dovozu vykázaly všechny skupiny výrobků: CZ-CPA 20.1 (+2,5 %), CZ-CPA 20.2 (+11,4 %), CZ-CPA 20.3 (+6,2 %), CZ-CPA 20.4 (+7,5 %), CZ-CPA 20.5 (+12,9 %) a CZ- CPA 20.6 (+4,6 %). 113

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2013 Maďarsko 6 % Slovensko 9 % Rakousko Itálie 3 % 5 % Francie 3 % USA 3 % Polsko 13 % Ostatní 29 % Německo 29 % Dovozní teritoria v roce 2013 Rusko Itálie 5 % 5 % Nizozemí 5 % Francie 6 % Polsko 7 % Belgie 5 % Slovensko 4 % Ostatní 34 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Německo 29 % Graf 9.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA20 Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s chemickými látkami zobrazuje graf 9.5. Pokud strukturu zahraničního obchodu s chemickýcmi látkami srovnáme s předcházejícími lety, ukáže se, že v podílech jednotlivých zemí jsou jen nepatrné rozdíly. Pozice jasného lídra jak v dovozu, tak ve vývozu chemikálií dloudodobě patří Spolkové republice Německo, s níž obrat zahrančiního obchodu v roce 2013 dosáhl 110,5 mld. Kč (vývoz činil 46 mld. Kč, dovoz 64,5 mld. Kč, záporné saldo bylo -18,5 mld. Kč). Druhé místo již tradičně obsadilo Polsko. Jeho obrat dosáhl 35,7 mld. Kč (vývoz 19,8 mld. Kč, dovoz 15,9 mld. Kč a kladné saldo 4 mld. Kč). Na třetím místě se ve vývozu umístilo Slovensko s vývozem 15 mld. Kč a v dovozu pak Francie s dovozem 13,2 mld. Kč. Dalšími významnými obchodními partnery České republiky v oblasti chemických látek jsou v exportu Maďarsko (9,2 mld. Kč), Itálie (7,9 mld. Kč), Rakousko (5,1 mld. Kč), Francie (4,5 mld. Kč) a USA (4,3 mld. Kč), zatímco v importu Nizozemsko (12,1 mld. Kč), Itálie (11,7 mld. Kč), Ruská federace (11,5 mld. Kč), Belgie (10 mld. Kč) a Slovensko (10 mld. Kč). 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Chemický průmysl ČR patří v rámci EU-27, respektive z globálního hlediska, k méně významným. Jak vyplývá z posledních dostupných dat Cefic za rok 2012 (European Facts and Figures 2013) tržby EU-27 dosáhly 558 mld. EUR (bez farmacie) a v porovnání s rokem 2011 vzrostly o 3,5 %. Z toho připadlo na Česko zhruba 1,4 %, zatímco například na Polsko 2,8 % a na Německo, které je v oblasti chemického průmyslu současným evropským lídrem, 28,9 %. Tržby světového chemického průmyslu podle Cefic činily v roce 2012 celkem 3 127 mld. EUR, což představuje proti roku 2011 nárůst o 12,8 %. Na EU-27 z tohoto objemu připadlo 17,8 %, zatímco v roce 2010 to bylo 19,6 %. Evropský chemický průmysl se na světových tržbách chemie v roce 2012, včetně nečlenských zemí, podílel 21,5 % (673 mld. EUR). Protože je však světová konkurence stále silnější, Evropa během posledního desetiletí ztratila svoji vedoucí pozici ve prospěch 114

Výroba chemických látek a chemických přípravků Číny. Její tržby za rok 2012 činily 952 mld. EUR, což dělá 30,5 % světových tržeb (stejný podíl, jaký měla EU v roce 2002). I přes tuto ztrátu patří EU-27 spolu s Asií (včetně Číny a Japonska) a sdružením NAFTA i nadále k rozhodujícím regionům v obchodu s chemickými produkty. V rámci globálního chemického průmyslu byla v roce 2012 EU-27 světovou jedničkou ve vývozu (podíl na celkovém objemu dosáhl 41,6 %), i v dovozu (podíl 34,8 %) a na celkovém obratu (vývoz + dovoz) se podílela 38 %. EU-27 přitom v roce 2012 generovala kladné saldo v celkové výši 49,1 mld. EUR, což znamená rekordní přebytek. Vývoj zahraničního obchodu v EU za období 1998 až 2012 však ukazuje, že indikátor konkurenceschopnosti obchodu (TDI), který porovnává obchodní bilanci (vývoz minus dovoz) k celkovému obratu (dovoz plus vývoz), se od roku 2003 postupně zhoršuje, což oslabuje konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu. Obchodní pozice EU-27 v některých důležitých subsektorech vykazuje známky postupného zhoršování především pokud jde o rozvíjející se asijské země v oblasti základní chemie. Pokačující obchodní výměna s Blízkým Východem pak naznačuje, že tento region již značně vyčerpal své dostupné zásoby (především ropu), na to, aby dokázal vytvořit dostatečně integrovaný hodnotový řetězec a posílil tak svou pozici v obchodování s širším rozmezím základních chemických výrobků. Rusko bylo do této chvíle úspěšné zatím jen ve využití své konkurenční výhody vlastních surovinových zásob pro výrobu základních chemikálií. Výsledky chemického průmyslu ČR CZ-NACE 20 za rok 2013 nelze hodnotit příznivě. Po růstu v posledních třech letech došlo k poklesu tržeb (index 2013/2012 = 97,4). Tento trend se projevil také poklesem účetní přidané hodnoty, což následně vedlo ke zhoršení ukazatelů produktivity práce a konkurenceschopnosti. Přes uvedené problémy se však našly i společnosti, které vykázaly meziroční nárůst tržeb. Jsou to například DEZA, a.s, Fosfa a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o. nebo Lučební závody Draslovka a.s. Kolín. Vyhlídky unijního chemického průmyslu pro rok 2014 však vypadají celkem příznivě. Podle zprávy Cefic Chemicals Trends Report z července 2014 sice chemická výroba v EU v květnu 2014 poklesla po osmi měsících trvalého růstu, avšak i přes květnový výpadek vzrostla výroba za prvních pět měsíců roku 2014 meziročně o 1,8 %. Zároveň roste počet zaměstnaných osob v odvětví chemie v EU, a to už osmý měsíc v řadě. Naopak pokračoval propad výroby petrochemikálií, za období leden až květen 2014 došlo k propadu o 4,5 % v porovnání se stejným obdobím roku 2013. Podle Cefic je vítaný růst výroby i počtu zaměstnanců v odvětví evropského chemického průmyslu, avšak další náznaky ukazují, že sektor ztrácí pozici lídra na světovém trhu. Problém v konkurenceschopnosti vidí především v rozdílných cenách energií EU a jinými konkurenčními státy. Lze očekávat, že tento vývoj se promítne i do celkových letošních výsledků českého chemického průmyslu, který je úzce navázán na chemický průmysl v EU ( podíl na vývozu a dovozu kolem 80 %). Tento předpoklad částečně potvrzují předběžné ekonomické výsledky oddílu CZ-NACE 20 za první pololetí roku 2014 (organizace s 20 a více zaměstnanci) v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb totiž ve sledovaném období vzrostl o 9,1 %, zatímco počet pracovníků klesl o 1 %. Vyšší poptávka se projevuje i na výsledcích zahraničního obchodu, kde za leden až květen obrat oddílu vzrostl meziročně o 9,9 %. Zároveň se ale zvýšilo záporné saldo za CZ-CPA 20 - stouplo o 4,5 mld. Kč. Vzrostl také počet zakázek v období za prvních pět měsíců roku 2014, a to jak tuzemských (v hodnotě 27,3 mld. Kč, meziroční nárůst o 10,8 %), tak zahraničních (v hodnotě 40,3 mld. Kč, meziroční nárůst o 5,6 %) Z uvedených dat lze proto očekávat, že pokud si oddíl CZ-NACE 20 udrží dosavadní vývoj ve zbývajících měsících roku, může skončit v roce 2014 v černých číslech. I v roce 2014 pak pokračuje investiční aktivita uvnitř oddílu. Dokazují to některé ohlášené investiční záměry pro období 2014 2015. Ústecká Spolchemie letos začne stavět novou výrobnu vápenného mléka, které se používá při výrobě epichlorhydrinu, Synthesia investuje jednu miliardu korun do modermizace teplárny, která by měla být uvedena do provozu v září 2015. CS CABOT připravuje rozšíření výroby sazí pro výrobu pneumatik a technické pryže, Lučební závody Draslovka a.s. chystají investici do rozšíření výroby kyanovodíku, Momentive speciality chemicals plánuje rozšíření výroby kyseliny akrylové a dalších chemických látek. 115

10. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 10.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků se dělí na dvě skupiny: CZ-NACE 21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků; CZ-NACE 21.2 Výroba základních farmaceutických přípravků. Z nich má rozhodující váhu CZ-NACE 21.2, jejíž podíl na celkových tržbách oddílu se dlouhodobě pohybuje mezi 86-88 % (graf 10.1). Farmaceutický průmysl byl dlouhá léta zařazen jako jedna ze sedmi výrobkových skupin v rámci chemického průmyslu (OKEČ 24.4), od roku 2009 je však podle revidované mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2 veden jako samostatný oddíl CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. 21.1 13,3 % 21.2 86,7 % 21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků 21.2 Výroba farmaceutických přípravků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 10.1 Podíly skupin CZ-NACE 21 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Farmaceutický průmysl patří k high-tech zpracovatelským oddílům velmi náročným na vědu a výzkum a do vývoje nových léčiv se každoročně vkládají velké prostředky (většinou 15 až 20 % z ročních tržeb, ale i více). Produkční portfólio je velmi široké a tvoří jej jednak originální léky, které jsou patentově chráněné, jednak generické léky, kterým patentová ochrana skončila. U nás se rozhodující výrobci soustřeďují, hlavně z důvodů nižšších nákladů, převážně na generika, kde patříme díky některým firmám jako je Zentiva nebo Teva k absolutní světové špičce. Náš farmaceutický průmysl je převážně v cizích rukou a v současné době tu působí přes dvacet firem se zahraniční účastí, které se na celkových tržbách oddílu podílejí zhruba ze čtyř pětin. 10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V ČR patří farmaceutický průmysl k malým výrobním oddílům, což lze doložit jeho podílem na hlavních průmyslových ukazatelích zpracovatelského průmyslu v roce 2013. Podíl na tržbách činil 0,9 %, stejně tak jako na počtu zaměstnaných osob, podíl na účetní přidané hodnotě dosáhl 1,3 % a podíl na počtu podniků 117

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU činil 0,05 %. V ukazateli produktivity práce z účetní přidané hodnoty patří oddíl CZ-NACE 21 dlouhodobě k nejvýše hodnoceným v rámci celého zpracovatelského průmyslu. V roce 2013 dosáhla jeho hodnota 1 113 782 Kč na pracovníka a byla tak třetí nejvyšší v rámci zpracovatelského průmyslu. V CZECH TOP 100 za rok 2013 byla za oddíl CZ-NACE 21 zařazena jediná společnost, Sanofi Aventis (Zentiva), a to na 78. místě s tržbami 6,5 mld. Kč. Ovšem vedle toho sem patří také společnost TEVA Czech Ind., s.r.o., jejíž tržby v roce 2013 byly o ještě 1,5 miliardy Kč vyšší, což by ji v žebříčku CZECH TOP 100 řadilo na 70. pozici. Investice v tomto oddílu každoročně přesahují 2 mld. Kč. V roce 2013 činily 2,6 mld. Kč a byly o 12 % vyšší než v roce předcházejícím. Z investičních akcí v roce 2013 lze zmínit například firmu HARTMANN- RICO a.s., která v závodě v Chvalkovicích na Náchodsku realizovala investici přes 30 milionů Kč do rozšíření a modernizace výroby zdravotnických prostředků. Společnost Nutrend, která patří k předním tuzemským výrobcům potravinových doplňků a sportovní výživy, plánuje investovat dalších 150 milionů korun do rozšíření výrobního závodu na okraji Olomouce. Japonská farmaceutická společnost Otsuka hodlá v Praze postavit centrum na vývoj a výrobu originálních léčiv. Jeho závodem má být Japonci vlastněná společnost Interpharma a stavět se má v areálu navazujícím na její stávající sídlo v Modřanech. Výrobce dezinfekčních a zdravotnických prostředků Farmak Moravia plánuje ve svém závodě na okraji Olomouce postavit novou výrobní halu. Naopak mezinárodní farmaceutická firma Baxter ukončí výrobu vakcín v závodě v Bohumile nedaleko Jevan u Prahy. O práci přijde 2 75 lidí. 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 10.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj v oddílu CZ-NACE 21 v roce 2013 lze hodnotit jako mírně nepříznivý. Index cen průmyslových výrobců po dvou letech růstu klesl o 0,8 %. Trh léků na předpis v hodnotě a počtu balení v posledních letech stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvoláván trvalým tlakem na ceny a úhrady léků a velmi limitovaným vstupem nových medikamentů na trh. Tabulka 10.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Základní farmaceutické výrobky 21.1 x x x x x Farmaceutické přípravky 21.2 104,4 96,8 101,9 102,7 99,2 Základní farmac. výr. a přípravky 21 104,4 96,8 101,9 102,7 99,2 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 10.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj hlavních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 21 je zachycen v tabulkách 10.2 až 10.5 a v grafu 10.2. Tabulka 10.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 21 v letech 2007-2013 21.1 30 21 20 22 22 23 24 21.2 96 62 66 66 65 65 65 21 126 83 86 88 87 88 89 118

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Počet podnikatelských subjektů (tabulka 10.2 ) se v posledních pěti letech příliš nemění, což platí i o roce 2013. Počet firem oproti roku 2012 vzrostl o jeden subjekt a činil 89 jednotek, což je nejvíce od roku 2007. Přičemž na osm největších hráčů, s tržbami přes 1 mld. korun, připadlo téměř 88 % z celkového objemu tržeb. Většinou tu jde o malé společnosti a mikrofirmy. Na konci roku 2013 dosáhl počet subjektů s 20 a více zaměstananci 51 jednotek. Rozhodujícími společnostmi jsou dva subjekty: Sanofi-Aventis, s.r.o. (Zentiva), která díky výrobním závodům v Česku, Rumunsku a Turecku produkuje ročně na 500 mil. balení léků, nabízí přes 450 produktů v 800 lékových formách a zaměstnává v Evropě přes 2000 lidí. Její tržby loni dosáhly 4,8 mld. Kč (proti 2012 pokles o 400 mil. Kč). Dalším klíčovým hráčem je TEVA Czech Industries, dceřiná firma izraelského majitele s globálním zastoupením ve více než 60 zemích světa, která patří k největším světovým producentům generik. Tržby přesahující miliardu korun v roce 2013 vykázalo ještě šest dalších společností. Byly to HARTMANN-RICO a.s., Mölnlycke Health Care, s.r.o., PRO.MED.CS Praha a.s., Lonza Biotec s.r.o., Lohmann & Rauscher, s.r.o. a Walmark, a.s. Tabulka 10.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 21.1 2 390 536 3 172 261 3 349 372 3 899 496 3 834 832 3 846 157 4 082 186 21.2 25 160 033 24 096 198 23 587 266 25 753 707 26 724 458 25 707 414 26 600 139 21 27 550 570 27 268 459 26 936 638 29 653 204 30 559 290 29 553 572 30 682 325 mezir. index 99,0 98,8 110,1 103,1 96,7 103,8 Tabulka 10.3 ukazuje, že po postupném růstu tržeb, který mírně narušila recese v letech 2008 2009, a propadu v roce 2012, došlo v loňském roce k opětovnému růstu tržeb, a to tak, že bylo překonáno dosavadní maximum z roku 2011. V roce 2013 tržby oddílu CZ-NACE 21 meziročně vzrostly o 3,8 % a tento trend by podle dosavadního vývoje měl pokračovat i letos. Naopak, nepříznivě se za poslední tři roky vyvíjel ukazatel účetní přidané hodnoty (tabulka 10.4). Jeho meziroční pokles byl v roce 2013 o 2 %. Tabulka 10.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 21.1 1 099 453 1 625 576 1 715 511 1 857 544 1 583 304 1 298 463 1 186 354 21.2 9 278 654 8 804 989 8 364 559 9 312 278 9 522 529 9 429 820 9 326 155 21 10 378 107 10 430 565 10 080 070 11 169 822 11 105 833 10 728 283 10 512 509 mezir. index 100,5 96,6 110,8 99,4 96,6 98,0 Poměrně stabilně se v posledních třech letech vyvíjel ukazatel počtu zaměstnaných osob (tabulka 10.5), který od roku 2008 trvale mírně klesá a v roce 2013 se snížil oproti předchozímu roku o 0,2 %. A zatímco ve skupině CZ-NACE 21.1 vzrostl o necelých 4,4 %, ve skupině CZ-NACE 21.2 klesl o 1 %. Tabulka 10.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 21.1 1 072 1 268 1 286 1 313 1 323 1 365 1 425 21.2 8 938 8 680 8 373 8 228 8 206 8 088 8 013 21 10 009 9 948 9 659 9 540 9 529 9 453 9 439 mezir. index 99,4 97,1 98,8 99,9 99,2 99,8 119

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 105 % 100 Počet zaměstnaných osob 115 % 108 Tržby za VV a S 95 101 90 94 85 87 80 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 21 ZP Účetní přidaná hodnota 110 % 104 98 92 86 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 21 ZP 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 21 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 10.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Vývoj ukazatele osobní náklady dokumentuje tabulka 10.6. Je z ní patrné, že jeho dynamika v posledních letech kolísá, což do značné míry souvisí s tím, kolik v oddílu momentálně pracuje lidí. Od roku 2011 tento ukazatel mírně roste. V roce 2013 to bylo o 2,3 % a dosáhl dosud maximální hodnoty 4,96 mld. Kč. Tabulka 10.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 21.1 497 572 582 973 624 929 662 259 706 276 746 561 787 723 21.2 4 095 829 4 003 171 4 086 203 4 035 198 4 063 438 4 101 437 4 173 740 21 4 593 400 4 586 144 4 711 132 4 697 456 4 769 713 4 847 998 4 961 464 mezir. index 99,8 102,7 99,7 101,5 101,6 102,3 10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj ukazatelů produktivita práce z účetní přidané hodnoty, hrubého operačního přebytku a konkurenceschopnosti je uveden v tabulkách 10.7 a 10.8 a v grafech 10.3 a 10.4. Z tabulky 10.7 je vidět, že zatímco do roku 2010 se ukazatel produktivita práce z ÚPH vyvíjel příznivě a jeho meziroční nárůst dokonce přesáhl 12 %, v dalších třech letech došlo k poklesu, což platí hlavně pro skupinu CZ-NACE 21.1, kde během posledních dvou let jeho hodnota klesla o více než 22 %. Ve sledovaném období jeho hodnota dokonce klesla pod hranici jednoho milionu korun na zaměstnance. Ve skupině CZ-NACE 21.2 se tento ukazatel stále drží na poměrně vysoké úrovni a v roce 2013 stoupl na hodnotu 1 163 821 Kč na zaměstnance. Ukazatel hrubý operační přebytek v posledních letech dost kolísal a vysokého meziročního růstu dosáhl jen v roce 2010 (+20,6 %), kdy se farmaceutickému průmyslu mimořádně dařilo. V dalších třech letech však už jeho hodnota klesala. V roce 2013 to bylo o 5,6 %. 120

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Tabulka 10.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 21.1 1 025 841 1 281 979 1 333 680 1 414 979 1 196 578 951 388 832 424 21.2 1 038 156 1 014 439 999 034 1 131 822 1 160 487 1 165 857 1 163 821 21 1 036 837 1 048 542 1 043 599 1 170 784 1 165 499 1 134 892 1 113 782 mezir. index 101,1 99,5 112,2 99,5 97,4 98,1 Tabulka10.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 21.1 601 881 1 042 603 1 090 582 1 195 285 877 028 551 902 398 631 21.2 5 182 825 4 801 818 4 278 356 5 277 080 5 459 091 5 328 383 5 152 414 21 5 784 706 5 844 421 5 368 938 6 472 366 6 336 120 5 880 285 5 551 045 mezir. index 101,0 91,9 120,6 97,9 92,8 94,4 120 % 114 Produktivita práce z ÚPH 115 % 105 Hrubý operační přebytek 108 95 102 85 96 75 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 21 ZP CZ-NACE 21 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 10.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 1300 tis. Kč/zam. 1100 900 700 500 300 100 ZP 21 21.1 21.2 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 10.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 121

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 10.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby je vyjádřen v tabulce 10.9 a lze konstatovat, že v jednotlivých letech v zásadě kopíroval dynamiku růstu u souvisejících ukazatelů. V roce 2013 vzrostl o 4,4 %, což souvisí s loňským vývojem tržeb, které se zvyšovaly podobným tempem (viz tabulka 10.3). Tabulka 10.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 21.1 1 606 720 1 771 735 1 923 802 1 997 000 2 313 851 2 662 011 2 922 603 21.2 16 883 556 16 441 658 16 531 531 17 951 690 18 756 384 17 710 407 18 339 495 21 18 490 276 18 213 393 18 455 333 19 948 690 21 070 235 20 372 419 21 262 097 mezir. index 98,5 101,3 108,1 105,6 96,7 104,4 10.4 Zahraniční obchod 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 10.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 21 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 21.1 3 321,1 3 913,6 3 745,3 4 049,2 4 523,6 21.2 24 043,7 28 976,6 29 442,7 29 603,2 34 189,4 21 27 364,8 32 890,2 33 188,0 33 652,4 38 713,0 mezir. index 120,2 100,9 101,4 115,0 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 21.1 3 013,3 4 160,3 4 483,4 4 953,3 4 878,3 21.2 70 094,0 69 301,7 71 942,4 71 885,0 73 215,9 21 73 107,3 73 462,0 76 425,8 76 838,3 78 094,2 mezir. index 100,5 104,0 100,5 101,6 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 21.1 307,8-246,7-738,1-904,1-354,7 21.2-46 050,3-40 325,1-42 499,7-42 281,8-39 026,5 21-45 742,5-40 571,8-43 237,8-43 185,9-39 381,2 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Jak je patrné z tabulky 10.10 produkce CZ-CPA 21 vykazuje tradičně vysoké záporné saldo zahraničního obchodu, které v rámci celého zpracovatelského průmyslu patří k vůbec nejvyšším. V roce 2013 dosáhlo -39,4 mld. Kč, oproti roku 2012 se však snížilo, a to o 3,8 mld. Kč (pokles o 8,8 %). Obrat zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) v roce 2013 dosáhl 116,8 mld. Kč a proti předchozímu roku se zvýšil o 6 %. Samotný dovoz meziročně stoupl o 1,7 % na 78,1 mld. Kč, a to jen díky nárůstu dovozu v CZ-CPA 21.2 (+1,9 %), zatímco v případě CZ-CPA 21.1 jeho objem mírně klesl (-1,5 %). Vývoz v roce 2013 rostl ještě rychleji (+15 %) a činil 38,7 mld. Kč. Export na rozdíl od importu rostl u obou skupin výrobků, jak CZ-CPA 21.1 (+11,7 %), tak CZ-CPA 21.2 (+15,5 %). 122

10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Graf 10.5 prezentuje významná vývozní a dovozní teritoria pro rok 2013 a potvrzuje, že našimi rozhodujícími obchodními partnery nadále zůstávají ve vývozu Spolková republika Německo, Slovensko, USA a v dovozu rovněž Německo a dále Francie a Nizozemsko. Za zmínku stojí, že jak u dovozu, tak u vývozu připadá vysoký podíl na ostatní země, což potvrzuje, že výrobky CZ-CPA 21 jsou v zahraničním obchodu silně diversifikované. Podobně jako v chemii a v gumárenském a plastikářském průmyslu, je u produkce CZ-CPA 21 naším jasně největším obchodním partnerem Spolková republika Německo, s níž náš obrat v roce 2013 dosáhl objemu 24,2 mld. Kč (dovoz 17,2 mld. Kč, vývoz 7,0 mld. Kč, záporné saldo 10,2 mld. Kč). Poté následuje Slovensko (obrat 8,2 mld. Kč, dovoz 3,1 mld. Kč, vývoz 5,2 mld. Kč, kladné saldo 2,1 mld. Kč) a na třetí příčce figuruje USA (obrat 8,2 mld., dovoz 3,3 mld., vývoz 4,9 mld., kladné saldo 1,5 mld. Kč). Nejvíce léčiv do ČR v roce 2013 bylo dovezeno, kromě Německa, také z Francie (5,9 mld. Kč), z Nizozemska (5,2 mld. Kč), ze Švýcarska (4,7 mld. Kč) a z Belgie (3,9 mld. Kč). Naopak nejvíce léčiv jsme v uplynulém roce vyvezli, kromě Německa, na Slovensko, do USA a dále do Dánska (3,3 mld. Kč), Ruské federace (za 3,0 mld. Kč), Rakouska (1,8 mld. Kč), Polska (1,6 mld. Kč) a do Belgie (1,4 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2013 Dánsko 9 % USA 9 % Slovensko 13 % Rakousko Rusko 5 % 8 % Polsko 4 % Belgie 4 % Ostatní 30 % Německo 18 % Dovozní teritoria v roce 2013 Švýcarsko USA 5 % 6 % Nizozemí 7 % Francie 7 % Německo 22 % Belgie 5 % Itálie 5 % Irsko 4 % Ostatní 38 % Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Graf 10.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 21 10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Evropský farmaceutický průmysl je pátým největším oddílem v rámci zpracovatelského průmyslu EU. Farmaceutický průmysl patří mezi hi-tech obory s nejvyšší přidanou hodnotou na zaměstnance, podstatně vyšší než ostatní hi-tech obory a další obory zpracovatelského průmyslu. Farmaceutický průmysl je zároveň sektorem s nejvyšším podílem investic do výzkumu a vývoje z čistých tržeb. Světový farmaceutický trh představoval v roce 2013 655 mld. Eur (870 mld. USD). Deset největších světových farmaceutických firem kontroluje více než jednu třetinu trhu, většina z nich má roční tržby přes 20 mld. USD. Evropa se podílela v roce 2013 na světových tržbách za prodej farmaceutických výrobků 123

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU a přípravků z 27,4 % (zatímco například USA 41 %). Zároveň dochází k výraznému růstu v tržbách i ve výzkumu v rozvíjejících státech, jako jsou Brazílie, Čína a Indie. Podle EFPIA European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (dokument The Pharmaceutical industry in figures Edition 2014) zaměstnává evropský farmaceutický průmysl přímo ve výzkumu a vývoji více než 690 000 lidí. V roce 2013 bylo investováno do výzkumu a vývoje v Evropě přes 30 mld. Eur, v témže roce vydala Česká republika dle EFPIA za výzkum a vývoj 49 mil. Eur. V roce 2013 činila Evropská farmaceutická produkce 217,5 mil. Eur, export dosáhl 316,5 mil. Eur a import představoval 224 mil. Eur. Celosvětové výdaje za léčiva letos poprvé přesáhnou bilion dolarů. Do roku 2017 by pak měly růst o tři až šest procent ročně. Na světovém trhu dochází však poslední dobou ke změnám. Velké společnosti, které financují nákladný výzkum a uvádějí na trh své originální přípravky, postupně ztrácejí svoji dominantní pozici. Výrobci totiž doplácejí na to, že poté, co vyprší patentová ochrana jejich originálních léčiv a na jejich výrobu se soustředí výrobci generik, nejsou už schopni nabídnout dostatek nových produktů. Stále více se také prosazují menší biotechnologické firmy. Z deseti nejprodávanějších léčiv jich osm vzniklo pomocí biotechnologických postupů. V této kategorii vede protirevmatický přípravek Humira, kterého se ročně prodá na 11 miliard USD. V ČR nastalo po propadu v roce 2012 opětovné oživení produkce léků. Dokládá to nejlépe loňský růst tržeb o 3,8 % a zvýšení dalších průmyslových a finančních indikátorů. Letošní předběžné výsledky naznačují pokračující zlepšení, neboť tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v organizacích s 20 a více zaměstnanci za první polovinu roku 2014 vzrostly proti stejnému období 2013 o 8,3 % a ukazatel produktivity - měsíční tržby na zaměstnance se zvýšil o 6,4 procentního bodu, zatímco počet pracovníků se naopak mírně snížil o 1,8 %. Investiční aktivita v tomto oddílu i nadále trvá. Biotechnologická společnost Sotio z investiční skupiny PPF Petra Kellnera otevřela v Číně komplex laboratoří, kde bude vyrábět léčivé přípravky pro lidi nemocné rakovinou. Sotio chce v Číně vyrábět terapeutické přípravky pro pacienty s nádorovým onemocněním prostaty a plic. Americký výrobce léků MSD zase zahájí v Praze provoz globálního výpočetního centra. To zaměstná 200 lidí a investice během prvních tří let fungování přesáhne jednu miliardu korun. Tuzemský výrobce potravinových doplňků a vitaminů Walmark koupil od polského Novascon Pharmaceuticals řadu jeho přípravků Sinulan proti nachlazení a dýchacím potížím. Skupina PrimeCell therapeutics otevřela v květnu v Ostravě jednu z největších evropských továren na léčiva z lidských buněk. Bude je vyrábět v biotechnologickém parku 4MEDi. Náklady na výzkum a vývoj se v této oblasti pohybují v průměru kolem 1,1 mld. Kč a jsou mírně vyšší než v samotném chemickém průmyslu (CZ-NACE 20), přičemž necelých 83 % připadá na podnikatelskou sféru. 124

11. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ Výroba pryžových a plastových výrobků 11.1 Charakteristika oddílu Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 22 patří k rozhodujícím zpracovatelským oddílům a řadu let vykazuje vysokou dynamiku v růstu tržeb, účetní přidané hodnoty i počtu zaměstnanců. Na základě mezinárodní klasifikace ekonomických činností NACE Rev.2 zahrnuje tento oddíl dvě velké výrobkové skupiny: 22.1 Výroba pryžových výrobků; 22.2 Výroba plastových výrobků Graf 11.1 zobrazuje relaci v tržbách mezi oběma výrobkovými skupinami, přičemž jeho podíly se od roku 2009 postupně mění ve prospěch skupiny CZ-NACE 22.1 a v roce 2013 tento poměr dělal 41,7:58,3. Rozhodující vliv na tento vývoj má třída CZ-NACE 22.11 Výroba pryžových plášťů a duší, protektorování pneumatik, která patří k nejvíce konkurenceschopným v rámci Evropy, ale i ve světě. Skupina CZ-NACE 22.2 se zase vyznačuje velmi širokou nabídkou produktů, které nalézají uplatnění prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky. 22.1 41,7 % 22.2 58,3 % 22.1 Výroba pryžových výrobků 22.2 Výroba plastových výrobků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 11.1 Podíly skupin CZ-NACE 22 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 22 patří v rámci zpracovatelského průmyslu k nejvýznamnějším. Jeho podíl na tržbách ZP v roce 2013 činil 6,7 %, tj. páté místo (v roce 2012 to bylo sedmé místo, podíl 6,4 %) spolu s CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků, v objemu vytvořené účetní přidané hodnoty figuroval s 8 % na páté příčce (v roce 2012 šesté místo, podíl 7 %) a v počtu zaměstnanců to bylo šesté místo se 7,2 % (2012 také šesté místo, 7 %). Počet podnikatelských subjektů od roku 2007 do roku 2013 vzrostl o 206 na 3 627 jednotek, i když šlo většinou o mikro podniky a malé firmy. Na konci roku 2013 bylo u ČSÚ zaregistrováno 630 organizací s 20 a více zaměstnanci (na konci května 2014 to bylo 612 subjektů). Suverénní jedničkou v rámci oddílu CZ-NACE 22 je společnost Barum Continental, s.r.o., největší evropská výrobna osobních plášťů, jejíž tržby v roce 2013 dosáhly částky 35,8 mld. Kč, což by jí v žebříčku Czech TOP 100 zařadilo na šestnácté místo. V žebříčku CZECH TOP 100 nenajdete ani další dvě významné společnosti Continental HT, s.r.o., Otrokovice (tržby 11,8 mld. Kč) a Continental, s.r.o. Otrokovice (tržby 125

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 11,6 mld. Kč), a tak jediným zástupcem je zde MITAS, a.s. Praha na 60. místě s tržbami 8,9 mld. Kč. Tržby přes jednu miliardu v tomto oddílu v roce 2013 překročilo přes třicet gumárenských a plastikářských společností a z dalších klíčových hráčů lze jmenovat Viscofan CZ, s.r.o., ITW PRONOVIA, s.r.o., Fatra, a.s., Grupo Antolin Turnov, s.r.o., Rubena a.s., Devro s.r.o., Saar Gumi Czech, s.r.o., Gumotex, a.s., Semperflex Optimit, s.r.o. a další. V oddílu je přitom vysoký počet firem se zahraniční účastí (kolem 250), které se na celkových tržbách podílejí zhruba ze čtyř pětin. Zlínský kraj je regionem s jasně největší koncentrací podniků tohoto zpracovatelského oddílu, neboť tu sídlí tři největší tuzemské firmy a z tohoto regionu zde má také své sídlo Plastikářský klastr, který sdružuje převážně společnosti. Investiční aktivita oddílu se v roce 2013 mírně snížila, když hmotné investice v oddílu CZ-NACE 22 dosáhly objemu 11,5 mld. Kč a v porovnání s rokem 2012 poklesly o 1,5 %. Přesto se v roce 2013 uskutečnila řada investic, například: Otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum zahájil rekonstrukci výrobní haly za víc než čtyři miliardy korun. Díky investici firma přijme dalších 300 lidí, nyní jich zaměstnává přes čtyři tisíce. Cílem modernizace je navýšení produkce nákladních plášťů. Americká firma Johnson Controls rozšiřuje výrobu autodílů v průmyslové zóně Triangle u Žatce. Podnik během tří let investuje 1,3 miliardy korun a vytvoří víc než pět stovek pracovních míst. Firma Mitas, a.s. v Otrokovicích vybudovala za přibližně 1 miliardu Kč novou výrobní halu na radiální zemědělské pneumatiky s kapacitou přesahující výrobu 42 000 tun pneumatik ročně. Společnost Maier CZ rozšíří závod na výrobu plastových autodílů. Společnost Fatra, a.s., která patří k největším zpracovatelům plastů v zemi, postavila novou skladovací a výrobní halu za zhruba 23 mil. Kč. Břeclavský Gumotex investoval 110 mil. Kč do rozšíření divize Auto v odštěpném závodě Tanex Plasty v Jaroměři, jedná se o výstavbu nové linky pro výrobu polyuretanových výplní sedadel. Náklady na výzkum a vývoj se v tomto oddílu pohybují ročně kolem 700 mil. Kč, neboť řadu technologií a inovací dodali zahraniční majitelé. V roce 2012 bylo vynaloženo na tyto účely celkem 683 mil. Kč, z toho 92 % bylo financováno z podnikatelské sféry, 7,2 % z veřejné sféry a zbytek ze zahraničí. 11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1 Cenový vývoj Jak ukazuje tabulka 11.1 v roce 2013 došlo k poklesu indexu cen průmyslových výrobců oproti předchozím dvěma rokům, kdy byl vývoj tohoto ukazatele ovlivňován vysokou cenou přírodního kaučuku na mezinárodním trhu. Tabulka 11.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Pryžové výrobky 22.1 97,9 98,1 108,9 107,3 97,7 Plastové výrobky 22.2 96,0 99,0 102,0 101,3 100,4 Pryžové a plastové výrobky 22 96,6 98,7 104,0 103,2 99,6 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 11.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 11.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 22 v letech 2007-2013 22.1 660 643 669 900 856 802 727 22.2 2 761 2 619 2 716 3 344 3 217 3 105 2 900 22 3 421 3 262 3 385 4 244 4 073 3 907 3 627 126

Tabulka 11.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) Výroba pryžových a plastových výrobků Z tabulky 11.2 je patrné, že ve sledovaném období do roku 2010 významně vzrostl v rámci CZ-NACE 22 počet podnikatelských subjektů, a to o celkem 823 jednotek, od roku 2011 však dochází k postupnému poklesu, v roce 2013 na 3 627 jednotek. Z toho ve skupině CZ NACE 22.1 došlo k poklesu o 9,4 % a ve skupině CZ-NACE 22.2 o 6,6 %. Jelikož v kategorii podniků s 20 a více zaměstnanci bylo koncem roku 2013 registrováno 630 subjektů znamená to, že převážná část spadá do kategorie mikrofirem, rodinných podniků apod. 22.1 85 564 704 75 690 665 63 957 878 79 815 446 89 555 348 97 092 305 94 925 305 22.2 138 160 864 123 900 474 105 182 794 116 319 480 125 365 057 124 652 397 132 939 780 22 223 725 569 199 591 139 169 140 672 196 134 926 214 920 405 221 744 702 227 865 086 mezir. index 89,2 84,7 116,0 109,6 103,2 102,8 Tabulka 11.3 dokumentuje, že po výrazném poklesu v letech 2008 a 2009, kdy tržby byly poznamenány hlubokou recesí a finanční krizí, se další dva roky vyvíjely velmi příznivě a meziroční růsty byly dvouciferné. Rok 2012 však přinesl v souvislosti s vážnými problémy u největších odběratelů (automobilový a elektronický průmysl) útlum tržeb. Ty poté rostly mírně a teprve v roce 2013 překonaly dosavadní maximum z roku 2007 (223,7 mld. Kč). Hlavní zásluhu na tom měl vývoj ve skupině CZ-NACE 22.2, kde tržby meziročně stouply o 6,6 %, zatímco skupině CZ-NACE 22.1 tržby poklesly na 94,9 mld. Kč o 7,8 %, což bylo ovlivněno situací v automobilovém průmyslu, kde v roce 2013 poklesla výroba jak osobních, tak nákladních automobilů (v tomto případě poměrně výrazně). Podobným trendem se vyvíjela účetní přidaná hodnota (tabulka 11.4), jejíž celkový objem meziročně stoupl o 2,7 procenta. Také zde byl vývoj skupin značně odlišný, neboť ve skupině CZ-NACE 22.2 objem ÚPH stoupl na nové maximum, o 5,7 %, zatímco ve skupině CZ-NACE 22.1 byl naopak zaznamenán mírný pokles o 1,3 %. Tabulka 11.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 22.1 21 303 638 18 309 997 17 842 210 22 210 098 23 173 976 27 254 729 26 910 267 22.2 36 897 501 33 845 129 31 108 893 32 845 315 35 120 082 35 558 019 37 567 368 22 58 201 139 52 155 126 48 951 104 55 055 413 58 294 057 62 812 748 64 477 635 mezir. index 89,6 93,9 112,5 105,9 107,8 102,7 Tabulka 11.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 22.1 21 639 20 732 17 601 17 871 18 904 18 760 18 335 22.2 64 930 64 021 55 723 56 040 57 974 57 343 57 403 22 86 569 84 754 73 325 73 911 76 878 76 103 75 738 mezir. index 97,9 86,5 100,8 104,0 99,0 99,5 Oddíl CZ-NACE 22 patří k největším zaměstnavatelům v rámci českého zpracovatelského průmyslu a v roce 2013 figuroval v žebříčku oddílů zpracovatelského průmyslu na pátém místě. Dosud nejvyšší počet zaměstnanců oddíl vykázal v letech 2007 a 2008, tedy v době vrcholící konjunktury. Od té doby stav pracovníků kolísá v rozmezí kolem 2 až 3 tisíc lidí a v roce 2013 vykázal mírný pokles o půl procenta na 75,7 tisíc pracovníků. Dosavadní výsledky letošního roku naznačují, že tento sestupný trend končí a dochází k náboru nových zaměstnanců. Trendy v tržbách a účetní přidané hodnotě kopírují vývoj osobních nákladů (tabulka 11.6). Z té je vidět, že po prudkém propadu tohoto ukazatele v roce 2009 přišel vzestup v letech 2010 a 2011 a následně mírnější růst v letech 2012 a 2013 (+1,5 %), což je v přímém vztahu k vývoji počtu zaměstnaných osob. 127

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 105 % 100 Počet zaměstnaných osob % 110 103 Tržby za VV a S 95 96 90 89 85 82 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 22 ZP CZ-NACE 22 ZP 115 % 108 Účetní přidaná hodnota 101 94 87 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 22 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 11.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Tabulka 11.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 22.1 7 873 650 7 854 524 6 637 143 7 356 878 7 814 245 7 900 768 8 200 323 22.2 20 731 620 21 563 184 19 225 589 20 137 599 21 240 358 21 727 024 21 880 991 22 28 605 270 29 417 708 25 862 732 27 494 478 29 054 603 29 627 792 30 081 314 mezir. index 102,8 87,9 106,3 105,7 102,0 101,5 11.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Jak je zřejmé z tabulky 11.7 produktivita práce z účetní přidané hodnoty se od roku 2009 vyvíjí vcelku příznivě, i když tempo růstu se po úspěšných letech 2009 a 2010 zpomalilo, nadále však zůstává nad průměrem zpracovatelského průmyslu (766 tis. Kč/zam.). Úroveň produktivity v tomto případě určuje skupina CZ-NACE 22.1, která stále vykazuje nejvyyšší hodnoty v rámci zpracovatelského průmyslu vůbec (1467 tis. Kč /zam), i když meziročně vzrostla jen o 1 %. Hluboko pod průměrem je ukazatel produktivity ve skupině CZ-NACE 22.2, avšak i zde došlo k meziročnímu růstu, a to o 5,5 %. Tabulka 11.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 22.1 984 496 883 167 1 013 690 1 242 781 1 225 856 1 452 807 1 467 738 22.2 568 265 528 653 558 273 586 109 605 792 620 093 654 447 22 672 308 615 373 667 593 744 889 758 265 825 364 851 327 mezir. index 91,5 108,5 111,6 101,8 108,8 103,1 128

Výroba pryžových a plastových výrobků Tabulka 11.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 22.1 13 429 988 10 455 473 11 205 068 14 853 220 15 359 731 19 353 960 18 709 944 22.2 16 165 881 12 281 945 11 883 304 12 707 716 13 879 723 13 830 995 15 686 378 22 29 595 870 22 737 418 23 088 372 27 560 936 29 239 454 33 184 956 34 396 322 mezir. index 76,8 101,5 119,4 106,1 113,5 103,7 Obdobně se od roku 2009 vyvíjí ukazatel hrubého operačního přebytku, který po vysokých nárůstech v letech 2010 až 2012 vzrostl v roce 2013 jen nepatrně. V tomto případě došlo ve skupině CZ-NACE 22.1 dokonce k poklesu (-3,3 %) a o růst se zasloužila skupina CZ-NACE 22.2 (+13,4 %). 130 % 122 Produktivita práce z ÚPH 125 % 113 Hrubý operační přebytek 114 101 106 89 98 77 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 22 ZP CZ-NACE 22 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 11.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 1500 tis. Kč/zam. 1300 1100 900 700 500 300 100 ZP 22 22.1 22.2 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 11.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 11.3.4 Výkonová spotřeba Podobně, jako u ukazatelů v kapitole 11.3, se během sledovaného období měnila také výkonová spotřeba. Po dvou letech dvojciferného růstu došlo v letech 2012 a 2013 k útlumu a pouze mírnému nárůstu. V roce 2013 to bylo o 2,2 % Stejně tak je i v tomto případě za růst odpovědná výrobková skupina CZ-NACE 22.2 (+6,2 %), kdežto u skupiny CZ-NACE 22.1 došlo k poklesu o 3,1 %. 129

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 11.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 22.1 68 173 542 60 011 646 46 638 795 59 349 991 69 220 235 71 581 920 69 376 469 22.2 105 583 558 94 031 430 76 566 178 88 107 426 95 139 673 93 402 057 99 164 280 22 173 757 101 154 043 076 123 204 973 147 457 417 164 359 908 164 983 976 168 540 749 mezir. index 88,7 80,0 119,7 111,5 100,4 102,2 11.4 Zahraniční obchod 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj obchodní výměny výrobků CZ-CPA 22 v období od roku 2009 ukazuje tabulka 11.10. Vyplývá z ní, že za posledních pět let export vzrostl o 53 % a v samotném roce 2013 se zvýšil o 5,7 %. Vyšší dynamiku přitom vykázal vývoz ve skupině CZ-CPA 22.2 (+10 %) než ve skupině CZ-CPA 22.1 (+1,4 %), když celkový objem vývozu skupiny CZ-NACE 22.2 v roce 2013 byl vyšší než ve skupině CZ-NACE 22.1. V případě dovozu byla dynamika růstu nižší (+4,8 %) a za pět let vzrostl o 41 %. V tomto případě dovoz ve skupině CZ-CPA 22.1 meziročně poklesl o 2,1 %, zatímco dovoz ve skupině CZ-CPA 22.2 stoupl o 8,3 %. Díky tomu kladné saldo tohoto oddílu, jediné kladné v rámci velké chemie, vzrostlo meziročně o 2,06 mld. Kč na 17,1 mld. Kč. Obrat (dovoz + vývoz) se oproti roku 2012 zvýšil o 5,3 % na 285,9 mld. Kč. Tabulka 11.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 22 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 22.1 48 070,6 59 446,7 68 155,6 72 041,6 73 073,0 22.2 50 722,1 58 982,4 66 068,8 71 222,2 78 394,3 22 98 792,7 118 429,1 134 224,4 143 263,8 151 467,3 mezir. index 119,9 113,3 106,7 105,7 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 22.1 30 425,7 36 050,5 43 937,0 43 148,2 42 237,2 22.2 65 052,3 76 153,2 82 630,2 85 089,3 92 146,4 22 95 478,0 112 203,7 126 567,2 128 237,5 134 383,6 mezir. index 117,5 112,8 101,3 104,8 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 22.1 17 644,9 23 396,2 24 218,6 28 893,4 30 835,8 22.2-14 330,2-17 170,8-16 561,4-13 867,1-13 752,1 22 3 314,7 6 225,4 7 657,2 15 026,3 17 083,7 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu v rámci CZ-CPA 22 je zachycena v grafu 11.5 a potvrzuje se, že naším jasně největším obchodním partnerem je Spolková republika Německo. S touto průmyslovou velmocí dosáhl náš obrat v roce 2013 objemu 102,2 mld. Kč (dovoz 52,7 mld. Kč, vývoz 49,5 mld. Kč, záporné saldo -3,2 mld. Kč). Na druhém místě figuruje Slovensko s obratem 20,4 mld. Kč (dovoz 6,1 mld. Kč, vývoz 14,3 mld. Kč, saldo 8,25 mld. Kč). Na třetím místě je Polsko, které mělo v roce 2013 obrat 19,7 mld. Kč 130

Výroba pryžových a plastových výrobků (dovoz 10,6 mld. Kč, vývoz 9,1 mld. Kč, záporné saldo -1,5 mld. Kč). S Itálií dosáhl obrat loni 12,6 mld. Kč (dovoz 7,2 mld. Kč, vývoz 5,4 mld. Kč, záporné saldo -2,2 mld. Kč), zatímco s Francií činil obrat 13,9 mld. Kč (dovoz 5,8 mld. Kč, vývoz 8,1 mld. Kč) a saldo bylo naopak kladné částkou 2,3 mld. Kč. V dovozu jsou našimi dalšími významnými obchodními partnery Čína (5,6 mld. Kč), Maďarsko (4,8 mld. Kč) a Belgie (4,5 mld. Kč), ve vývozu to v roce 2013 byly: Velká Británie (6,1 mld. Kč), Rakousko (6,1 mld. Kč) a USA (4,9 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko 4 % Francie 5 % Polsko 6 % Slovensko 9 % V. Británie 4 % Itálie 4 % USA 3 % Ostatní 32 % Německo 33 % Dovozní teritoria v roce 2013 Francie 4 % Slovensko 5 % Itálie 5 % Polsko 8 % Čína 4 % Maďarsko 4 % Belgie 3 % Ostatní 28 % Německo 39 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 11.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 22 Ze zahraničních investic můžeme zmínit například českou společnost CZ plast, s.r.o., vyrábějící plasty ojedinělou technologií rotomoulding, která získala zakázku od firmy Ingersoll-Rand v El Pasu v americkém státě Texas. Firma sídlící nedaleko Pardubic zhruba 60 % své produkce exportuje. Gumárenská společnost Mitas hodlá rozšířit svůj závod v Srbsku, kde plánuje v roce 2014 investovat desítky milionů Eur do rozšíření výroby pneumatik pro zemědělské stroje. Společnost Gumotex se stala stoprocentním vlastníkem slovenského výrobce plastových dílů Ronson Plastics se sídlem v Myjavě. Posiluje tím divizi podniku, která vyrábí interiérové doplňky do aut. 11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Z předchozí analýzy je patrné, že oddíl CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků si v rámci našeho zpracovatelského průmyslu postupně vybudoval pozici jednoho z klíčových hráčů a již několik let vykazoval vyšší tržby než příbuzný oddíl chemického průmyslu. Postavení tohoto oddílu v české ekonomice je o to významnější, že jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu je vyšší, než je tomu v Evropské unii. Pozitivní vývoj plastikářského průmyslu EU-27 pokračoval v roce 2011 po propadu z období krize až do 131

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU poloviny roku 2012, kdy tento sektor vykázal sestupné tendence. V roce 2013 však opět došlo k postupnému oživení. Evropská plastikářská produkce zaznamenala v roce 2013 postupný růst a Světový objem výroby v tomto roce vzrostl. Globální produkce stoupla z 288 mil. tun v roce 2012 na 299 mil. tun v roce 2013, což značí nárůst o 3,9 %. Čína zůstala s 24,8 % podílem na světové produkci plastů celosvětovým lídrem, zatímco Evropa se v roce 2013 umístila druhá s 20 % podílem na globální produkci plastů. Pro srovnání v roce 1950 bylo ve světě vyrobeno pouze 1,5 mil. tun plastů, takže současná produkce odpovídá průměrnému ročnímu růstu v celém období o 9 %. V Evropě se v roce 2012 vyrobilo 57 mil. tun plastů (pokles oproti 2011 o 3 %) a v roce 2013 dosáhla spotřeba plastů 46 mil. tun plastů a oproti roku 2012 vzrostla jen o 0,1 %. Největší podíl spotřeby plastů připadl na obalové materiály (39,4 %) a stavebnictví (20,3 %), následoval automobilový průmysl (8,2 %), elektronické výrobky (5,5 %) a další. V roce 2012 vykázal plastikářský průmysl EU-27 1,4 milionu pracovních míst, více než 62 000 společností v oboru a celkový obrat výrobců plastů činil 87 mld. Eur. Tržby plastikářského odvětví dosáhly v roce 2012 celkem 202 mld. Eur. Současná spotřeba plastů na obyvatele se v západní Evropě odhaduje na cca 120-125 kilogramů a do roku 2015 by měla stoupnout na 136 kg. V zemích EU-12 tento ukazatel nedosahuje 100 kg a v Asii (bez Japonska) je to pouze kolem 30 kg. Z toho je patrné, že v aplikaci plastů nadále existují značné rezervy a lze usuzovat, že se tato výroba bude i nadále rychle rozvíjet, především v zemích třetího světa. Jak již bylo zdůrazněno, gumárenský a plastikářský průmysl patří v ČR zhruba deset let k tahounům zpracovatelského průmyslu. Během této doby k nám masivně vstoupil zahraniční kapitál, desítkám firem byly poskytnuty investiční pobídky, vznikly stovky zpracovatelských jednotek a oddíl CZ-NACE 22 stabilně zaměstnává kolem 70 80 tisíc lidí. Tržby oddílu, s výjimkou krizových let 2008-2009, většinou rostly dvouciferným tempem, teprve v roce 2012 se tento trend zpomalil a pomalejší tempo růstu tržeb pokračovalo i v roce 2013. Dosavadní výsledky za první pololetí 2014 pak ukazují opětovné zlepšení. Tržby za toto období stouply oproti stejnému období předchozího roku o 16,5 %, počet zaměstnanců se zvýšil o 4,1 % a výrazně se zlepšil i ukazatel produktivity měsíční tržby na zaměstnance (+11,9 %). Výrazně lepších výsledků dosahuje i zahraniční obchod. Obrat za leden až květen roku 2014 v rámci CZ-CPA 22 stoupl proti stejnému období roku 2013 o 17,3 procent a jak dovoz, tak vývoz se také zvýšily, o 18,7 % a 16,1 %. Vzhledem k dosavadním hospodářským výsledkům největších odběratelů tj. výrobců automobilů a počítačů lze očekávat, že oddíl CZ-CPA 22 skončí i v roce 2014 v černých číslech. Ohlašované nebo již realizované investiční záměry taktéž naznačují, že v nejbližších letech by se toto zpracovatelské odvětví mohlo nadále dynamicky rozvíjet, bude to však hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet jeho největší odběratel, automobilový průmysl. Investiční aktivitu v období 2014 až 2016 v oddílu CZ-NACE 22 lze doložit na konkrétních příkladech: Německá společnost Ideal Automotive bude v průmyslové zóně Panattoni Park u Stříbra na Plzeňsku vyrábět součástky pro kufry automobilů. V nové hale, která vyroste do třetího čtvrtletí letošního roku, nabídne práci až 600 lidem. Světová jednička ve výrobě gumiček do stěračů, japonská firma Fukoku, si pro svoji evropskou expanzi vybrala Českou republiku. Společnost hodlá na počátku příštího roku otevřít novou továrnu v Litoměřicích, přičemž půjde o její vůbec první investici v Evropě. Do průmyslové zóny Triangle na Žatecku míří jihokorejský výrobce pneumatik Nexen s investicí až za 40 miliard korun. Počáteční hodnota by měla být 22,8 miliardy, za které chce firma v zóně postavit továrnu pro zhruba tisíc zaměstnanců a později se počet pracovních míst může zvýšit až na 2 300. Německá společnost Mubea plánuje, že v Prostějově postaví novou továrnu na výrobu dílů pro automobilový průmysl, ve které by mohlo najít práci nejméně 500 lidí. Společnost Saar Gummi Czech v Červeném Kostelci uvedla na začátku roku do provozu novou mísírnu gumárenských směsí za 10 mil. Eur. Indický výrobce světel pro automobilový průmysl firma Varroc plánuje do roku 2016 investovat kolem 47 mil. Eur do nových technologií, výzkumu a vývoje ve svých závodech, v Šenově u Nového Jičína a Rychvaldu v okrese Karviná. Firma Ideal Automotive, trvale sídlící v německém Bambergu, zahájí v říjnu 2014 v České republice výrobu textilních a plastových dílů používaných pro vnitřní vybavení osobních automobilů. Závod bude umístěný v průmyslovém parku v Ostrově, nedaleko Stříbra. Společnost Synthos má v plánu postavit továrnu na polybutadienový kaučuk na neodymovém katalyzátoru v petrochemickém komplexu Triunfo v brazilském státě Rio Grande do Sul. Rakouská skupina Semperit AC Holding, Vídeň, oznámila, že rozšíří výrobu technických hadic ve svém závodě Semperflex Optimit v Odrách. Celkem zde chce investovat více než 10 mil. Eur. Podle holdingu je český závod v současnosti největším evropským výrobcem hydraulických a průmyslových hadic. Energetická a petrochemická společnost GS Caltex, která se zabývá produkcí kompozitních materiálů, otevřela nový závod v Karviné. Továrna vyrostla v průmyslové zóně Nové pole za 400 mil. Kč. Český Viscofan, výrobce umělých střívek pro masný průmysl, připravuje investici za devadesát miliónů korun do nové výrobní linky, a zvýší tak svou výrobní kapacitu. Nizozemský 132

Výroba pryžových a plastových výrobků výrobce automobilových komponentů Snoeks Automotive v teplickém CTParku zaměstná až 90 lidí, kteří budou montovat automobilové sedačky. 133

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12. CZ-NACE 23 - VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ 12.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 23 zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a podle nové klasifikace je tvořeno následujícími skupinami a třídami: 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků; 23.11 Výroba plochého skla; 23.12 Tvarování a zpracování plochého skla; 23.13 Výroba dutého skla; 23.14 Výroba skleněných vláken; 23.19 Výroba a zpracování ostatního skla vč. technického; 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků; 23.20 Výroba žáruvzdorných výrobků; 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; 23.31 Výroba keramických obkládaček a dlaždic; 23.32 Výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků; 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; 23.41 Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů; 23.42 Výroba keramických sanitárních výrobků; 23.43 Výroba keramických izolátorů a izolačního příslušenství; 23.44 Výroba ostatních technických keramických výrobků; 23.49 Výroba ostatních keramických výrobků; 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; 23.51 Výroba cementu; 23.52 Výroba vápna a sádry; 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků; 23.61 Výroba betonových výrobků pro stavební účely; 23.62 Výroba sádrových výrobků pro stavební účely; 23.63 Výroba betonu připraveného k lití; 23.64 Výroba malt; 23.65 Výroba vláknitých cementů; 23.69 Výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků; 23.7 Řezaní, tvarovaní a konečná úprava kamenů; 23.70 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů; 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.; 23.91 Výroba brusiv; 23.99 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.; K nejvýznamnějším skupinám, které vykazují za oddíl 23 dlouhodobě nejvyšší podíl na tržbách a nejvyšší zaměstnanost, patří skupiny: Výroba skla a skleněných výrobků a Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. V důsledku přetrvávající hospodářské krize i v roce 2013 došlo u pěti rozhodujících skupin k poklesu podílu o 0,2 1,1%. Tak tomu bylo např. u skupin CZ-NACE 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků (o 1,1 %), CZ-NACE 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů (o 0,6 %) a CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků (o 0,5 %). 135

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU U tří skupin se naopak, v důsledku nižší výchozí základny v roce 2012 a díky exportu, podíl tržeb v roce 2013 navýšil o 0,2 1,8 %, jmenovitě u skupin: CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků (o 1,8 %), CZ-NACE 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků (o 1,4 %), CZ- NACE 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků (o 0,1 %). Dosažený podíl tržeb ale u všech skupin výrazně zaostává za obdobím stavebního a ekonomického boomu v letech 2007 a 2008. 23.7 1,6 % 23.9 11,2 % 23.1 36,8 % 23.6 28,5 % 23.2 23.5 8,0 % 23.4 3,6 % 23.3 6,0 % 4,4 % 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 12.1 Podíly skupin CZ-NACE 23 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Výrobky oddílu CZ-NACE 23 jsou určeny pro domácí i zahraniční trhy. Hlavním vývozním artiklem zůstávají sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Uvedené obory disponují v ČR dobrou surovinovou základnou a moderními výrobními jednotkami. Většina stavebních hmot (cement, vápno, sádra, cihly, keramické střešní tašky, přírodní kámen a výrobky z betonu) i přes zvýšení podílu na celkovém vývozu, je určena převážně pro domácí trh. 12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Z pohledu tržeb se tržby oddílu CZ-NACE 23 podílely v roce 2013 na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 3,3 %, což je zhruba pokles o 0,2 % proti roku 2012, ale oproti roku 2009 je to pokles zhruba o 1,3 % a o 1,8 % proti roku 2005. Z pohledu počtu zaměstnanců se tento oddíl podílel na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu 4,6 %, což je pokles o 0,2 % proti roku 2012 a pokles o 1,6 % proti roku 2005. Postavení českého sklářského a keramického průmyslu a průmyslu výroby stavebnin nadále ovlivňuje přetrvávající celosvětová hospodářské krize, která se projevuje mj. celkově nízkou, i když zvyšující se, poptávkou zahraničních trhů po jeho výrobcích. Zejména v uplynulých letech došlo k výraznému ohrožení hlavních výrobních kapacit u produkce užitkového skla, porcelánu, cementu, cihel, betonových prefabrikátů, tvárnic apod. U řady závodů - výrobců tradičních značek tohoto sortimentu, hlavně u oboru keramiky, porcelánu a cementu se v současnosti jedná o výrobu se zaměřením na dosažení energetických úspor v rámci tzv. udržitelného rozvoje. Výroba plochého skla je pak také ovlivňována svou výraznou závislostí na řadě navazujících průmyslových odvětví, pro které dodávají své výrobky, zejména pro stavebnictví a automobilový průmysl. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě ještě stále nedosáhl svého dna. Problematickým může být zejména propad poptávky v inženýrském stavitelství u staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli 136

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků mají veřejné zakázky, a o vtažení soukromého sektoru formou PPP projektů se vedou už delší dobu jen akademické platonické debaty. Celkový objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách průmyslu stavebních hmot v ČR v roce 2013 dosáhl výše 59,2 mld. Kč. Před krizí (v roce 2007) byla nabídka výroby stavebních hmot stabilizovaná v úrovni cca 90 mld. Kč/rok. 12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1 Cenový vývoj Tabulka 12.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Sklo a skleněné výrobky 23.1 93,6 97,9 101,5 99,4 99,7 Žáruvzdorné výrobky 23.2 102,9 97,7 101,2 102,1 101,1 Stavební výrobky z jílovitých mat. 23.3 87,6 89,6 100,0 103,1 99,9 Ostatní porcelánové a keramické výr. 23.4 104,1 98,1 100,7 x x Cement, vápno a sádra 23.5 102,4 94,4 94,5 98,0 97,6 Betonové, cementové a sádrové výr. 23.6 100,8 99,0 99,4 99,4 99,6 Řezaný, tvarovaný a upravený kámen 23.7 96,7 100,6 98,5 97,0 98,1 Ostatní nekovové minerální výrobky 23.9 96,9 98,7 102,4 107,8 101,8 Ostatní nekovové minerální výrobky 23 98,0 97,3 99,6 100,2 99,6 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Podle indexů cen uvedených v tabulce 12.1 je zřejmé, že v roce 2013 se vývoj cen u všech rozhodujících výrobků (s vyjímkou u nekovových minerálních výrobků) pohyboval pod úrovní inflace (průměrná míra inflace roku 2013 byla 1,4 %). Dlouhodobě má na vývoj cen produkce vliv jak trend zdražování energií a lidské práce, tak především pokračující hospodářská krize (hlavně ve stavebnictví), kdy řada výrobců při nadvýrobě tlačí ceny svých výrobků dolů kvůli dosažení alespoň nějaké prodejnosti. 12.3.2 Základní produkční charakteristiky V rámci zpracovatelského průmyslu se oddíl CZ-NACE 23 podílel v roce 2013 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) 3,3 % (o 0,2 % méně než v roce 2012), účetní přidané hodnotě 4,9 % (pokles o 0,5 %) a na počtu zaměstnanců 4,6 % (pokles o 0,2 %). Osobní náklady oddílu CZ-NACE 23 v roce 2013 tvořily 5,0 % z celkových nákladů zpracovatelského průmyslu a poklesly o 0,5 % proti roku 2012. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty vzrostla o 0,2 % proti roku 2012 a byla o 2,7 % vyšší než byla průměrná produktivita práce zpracovatelského průmyslu. Z pohledu statistických ukazatelů, jak je vykazují organizace s 20 a více zaměstnanci, v oddílu CZ- NACE 23 došlo v roce 2013 ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) o 1,3 % proti roku 2012, přičemž počet zaměstnanců klesl o 0,6 % a průměrná mzda se v roce 2013 zvýšila o 1,1 % proti roku 2012. Průměrná mzda byla v roce 2013, u pracovníků společností s více než 20 zaměstnanci, na úrovni 27 045 Kč, tj. o 6,2 % vyšší než byla průměrná mzda zpracovatelského průmyslu. Uvedené statistické tabulky a grafy vývoje ekonomických ukazatelů v období 2007 až 2013 ukazují, že také v roce 2013 pokračoval trend snižování hospodářských výsledků, a že pokračuje vliv finanční a ekonomické krize. Největší dopad má krize na výsledky ve stavebnictví. Prakticky všechny obory stavebního průmyslu vykazují pokles ukazatelů. V oborech stavebního průmyslu, i přes veškerou snahu o restrukuralizaci, se stále nedaří dosáhnout úrovně let 2007 a 2008, kdy byly vykázány zatím nejlepší výsledky. V roce 2013 došlo k poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ve skupině CZ-NACE 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků o 1,7 %, ve 137

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU skupině CZ-NACE 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů o 4,1 %, ve skupině CZ-NACE 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry o 8,9 %, ve skupině CZ-NACE 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků o 5,6 % a ve skupině CZ-NACE 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů došlo k poklesu tržeb dokonce o 19,8 %. Na druhou stranu se dařilo ve skupině CZ-NACE 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků, kde došlo ke zvýšení tržeb o 4,3 % proti roku 2012 a také se zvýšil počet zaměstnanců o 3,4 %. Nadále pokračuje příznivý vývoj ve skupině CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků, kde provedená restrukuralizace, změna vlastnických vztahů a snížení počtu zaměstnaců, která proběhla v krizových letech 2008-2009, stále vede ke zlepšení ekonomických výsledků prakticky ve všech ukazatelích. Nemalý vliv na tuto skutečnost má také zvyšující se poptávka. Proti roku 2012 došlo v této skupině ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) o 4,3 %, zvýšení počtu zaměstnanců o 2,1 %, osobní náklady se zvýšily o 4,0 %, produktivita práce z účetní přidané hodnoty se zvýšila o 0,7 % a hrubý operační přebytek se zvýšil o 1,3 %. V roce 2013 se ve skupině CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků nepodařilo navázat na zlepšení, ke kterému došlo v roce 2012, ale naopak se projevil opět pokles ve většině statistických ukazatelích. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) poklesly o 9,8 % (dostaly se pod úroveň roku 2010), účetní přidaná hodnota klesla o 5,2 % a počet pracovníků se snížil o 6,1 % (tím se dostal na úroveň 53,2 % roku 2007 v rámci sledovaného období let 2007 2013). Spotřeba stavebních hmot není závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž také především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2013 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a 2008. Tabulka 12.2 Výroba cementu v ČR v letech 2007 až 2013 Rok Výroba v mil. tun 2007 4,767 2008 4,710 2009 3,637 2010 3,345 2011 3,800 2012 3,433 2013 3,211 Pramen: Svaz výrobců cementu ČR Dosažené hospodářské výsledky stavebního průmyslu nejsou dobré a výrobci stavebních materiálů v ČR musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když propad stavebnictví zatím stále pokračuje. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a samozřejmě i na celkové zlepšení ukazatele zaměstnanosti. Tabulka 12.3 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 v letech 2007-2013 23.1 1 897 1 919 1 938 2 066 2 095 2 081 2 214 23.2 51 47 51 57 52 47 39 23.3 212 221 233 402 345 312 290 23.4 1 360 1 389 1 391 1 482 1 449 1 392 1 378 23.5 51 9 9 9 9 10 2 23.6 723 701 739 1 048 1 328 1 175 1 441 23.7 1 546 1 425 1 464 1 467 1 437 1 417 1 424 23.9 121 107 126 141 150 142 153 23 5 961 5 818 5 951 6 672 6 865 6 576 6 941 138

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků V tabulce 12.3 jsou uvedeny všechny (nejen výrobní) společnosti a subjekty, které jako hlavní předmět podnikání uvádějí CZ-NACE 23. Tzn. že např. ve skupině CZ-NACE 23.1 jsou započítáni i výrobci, kteří nemají žádné zaměstnance (např. výrobce bižuterie). Podle statistických přehledů ČSÚ bylo v roce 2013 ve skupině CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků pouze 59 společností s více než 50 pracovníky a v celém oddíle CZ-NACE 23 pouze 327 společností s více než 20 pracovníky. Pro získání lepšího přehledu o počtu výrobců stavebnin uvádíme v tabulce 12.4 počty rozhodujících podniků výroby stavebních hmot s 50 a více zaměstnanci v jednotlivých třídách. Tabulka 12.4 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů NACE Podniky 2013 2012 0800 ostatní těžba a dobývání 27 27 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 13 14 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic 2 2 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic 7 7 2351 výroba cementu 4 4 2352 výroba vápna a sádry 5 5 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 35 40 2363 výroba betonu připraveného k lití 7 7 2364 výroba malt 7 6 2365 výroba vláknitých cementů 2 5 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 4 5 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 12 11 Celkem 125 133 Pramen: ČSÚ; * za organizace s 50 a více zaměstnanci, Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 8 a to především u výroby betonových výrobků (o 5). Pro srovnání v roce 2009 bylo o 57 podniků více (evidováno celkem 182 podniků). Tabulka 12.5 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 23.1 48 676 812 43 997 801 34 408 174 35 089 640 37 160 837 39 705 527 41 431 283 23.2 6 181 193 6 107 464 4 515 066 5 589 337 5 315 097 4 985 272 4 901 303 23.3 11 933 370 9 995 170 7 918 908 6 846 357 7 446 489 7 051 914 6 760 573 23.4 7 082 973 5 968 635 4 398 810 4 178 361 4 348 372 4 460 991 4 025 801 23.5 13 414 414 13 836 068 11 442 537 10 416 686 10 912 853 9 812 633 9 035 131 23.6 47 698 588 49 047 239 39 228 221 35 232 764 37 877 081 33 945 395 32 039 604 23.7 2 814 477 2 546 633 2 476 451 2 390 418 2 186 386 2 244 377 1 803 921 23.9 13 876 401 14 141 046 11 608 778 13 299 432 12 298 110 12 077 010 12 601 159 23 151 678 229 145 640 056 115 996 946 113 042 996 117 545 225 114 283 121 112 598 775 mezir. index 96,0 79,6 97,5 104,0 97,2 98,5 Vývoj účetní přidané hodnoty zachycuje tabulka 12.6. Celkový objem účetní přidané hodnoty v roce 2013 klesl proti předchozímu roku o 1,6 %, což souvisí s poklesem tržeb o 1,5 %. Také zde se výrazně projevila pokračující krize ve stavebnictví. Jak ukazuje tabulka 12.7, situace ve sklářském průmyslu (skupina CZ-NACE 23.1) se dále stabilizuje a v rámci rozšiřování výroby došlo i v roce 2013 k nárůstu počtu zaměstnanců o 2,1 %. Nadále pokračuje krize v oboru výroby užitkového porcelánu, který má vliv i na počet pracovníků. V roce 2013 došlo ve skupině CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků ke snížení počtu pracovníků o 8,1 % proti roku 2012. V rámci sledovaného období let 2007 2013 však došlo k poklesu počtu pracovníků této skupiny až na úroveň 53,2 % roku 2007. Trend snižování počtu zaměstnanců v rozhodujích velkých podnicích výroby stavebních hmot zatím pokračoval i v roce 2013. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v roce 2010 poklesl o 7,9 %, resp. o 1 955 osob, v roce 2011 o dalších 0,5 %, resp. 94 osob, v roce 2012 to bylo o 3,7 %, resp. 139

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU -852 osob a v roce 2013 to bylo o 1,1 %, resp. -224 osob. Největší absolutní pokles proti loňskému roku o 60 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru výroba betonu připraveného k lití. Tabulka 12.6 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 23.1 18 769 934 16 022 480 12 474 761 13 061 398 13 409 514 14 674 163 15 087 722 23.2 2 789 559 2 704 565 2 110 587 2 199 952 2 227 511 1 975 586 1 950 111 23.3 5 190 848 3 643 348 2 920 948 2 361 698 2 618 244 2 319 966 2 219 897 23.4 3 230 851 2 666 517 2 017 685 1 971 632 2 041 818 2 117 285 2 007 340 23.5 6 642 906 6 829 355 5 445 942 4 650 559 4 835 078 4 138 295 3 782 621 23.6 15 425 380 15 324 834 12 199 934 10 783 447 11 457 636 10 420 157 9 667 357 23.7 914 533 926 856 904 819 905 354 861 012 881 466 745 943 23.9 5 188 277 3 895 643 3 561 581 3 654 219 3 194 275 3 131 298 3 546 622 23 58 152 287 52 013 598 41 636 258 39 588 258 40 645 089 39 658 216 39 007 614 mezir. index 89,4 80,0 95,1 102,7 97,6 98,4 Tabulka 12.7 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 23.1 28 635 25 587 19 191 18 550 19 740 20 261 20 693 23.2 3 506 3 529 2 892 2 929 3 159 2 993 2 810 23.3 4 702 4 466 3 913 3 284 3 312 3 274 3 063 23.4 8 139 7 495 5 499 4 840 4 649 4 717 4 333 23.5 2 198 2 109 2 009 1 956 1 936 1 920 1 803 23.6 15 764 16 001 14 562 13 322 13 263 12 984 12 561 23.7 1 637 1 539 1 523 1 394 1 353 1 323 1 178 23.9 3 955 3 825 3 176 3 339 3 098 3 006 3 108 23 68 535 64 551 52 765 49 611 50 510 50 478 49 548 mezir. index 94,2 81,7 94,0 101,8 99,9 98,2 Tabulka 12.8 Průměrné evidenční počty zaměstnanců výroby stavebních hmot podle oborů NACE Podniky 2013 2012 Index 13/12 0800 ostatní těžba a dobývání 3 929 3 950 99,5 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2 688 2 551 105,4 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic x x x 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic 1 213 260 96,3 2351 výroba cementu 1 237 1 258 98,3 2352 výroba vápna a sádry 638 650 98,2 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 5 069 5 197 97,5 2363 výroba betonu připraveného k lití 1 480 1 540 96,1 2364 výroba malt 1 731 1 760 98,4 2365 výroba vláknitých cementů x x x 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 174 227 76,7 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 1 818 1 808 100,6 Celkem 19 977 20 201 98,9 Pramen: ČSÚ (za organizace s 50 a více zaměstnanci); x pro malý počet respondentů nehodnocena 140

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 106 % 100 Počet zaměstnaných osob 106 % 100 Tržby za VV a S 94 94 88 88 82 82 76 76 70 70 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 23 ZP Účetní přidaná hodnota 108 % 100 92 84 76 68 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 23 ZP 60 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 23 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 12.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Loňský pokles stavební produkce, vedle kritizovaného neoblíbeného snižování stavu zaměstnanců, velmi významně ovlivnil i dosažené výsledky v průmyslové výrobě stavebních hmot. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 ve výši 59,2 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 1,4 % (resp. 836 mil. Kč). Nárůst byl zaznamenán jen u 4 oborů, z toho největší ve výrobě pálených zdících materiálů (11 %, resp. +265 mil. Kč). U osmi zbývajících oborů byl zaznamenán pokles, z toho největší ve výrobě cementu (8,6 %, resp. 564 mil. Kč). Tabulka 12.9 Objem tržeb a podíl jednotlivých tříd na celkové produkci za leden - prosinec 2013 Podíl na Tržby v b.c. (v mil.kč) celkové NACE Obor produkci 2013 2012 % 0800 ostatní těžba a dobývání 17,8 10 552 10 654 99,0 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 7,9 4 721 4 379 107,8 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic x x x x 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic pod. výrobků 4,5 2 687 2 422 111,0 2351 výroba cementu 10,1 6 007 6 571 91,4 2352 výroba vápna a sádry 4,5 2 692 2 727 98,7 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 15,4 9 135 9 540 95,8 2363 výroba betonu připraveného k lití 12,2 7 194 7 655 94,0 2364 výroba malt 10,7 6 321 6 461 97,8 2369 výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výr. 2,5 1 508 1 341 112,4 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 0,3 154 207 74,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 13,9 8 218 8 068 101,9 Celkem 100 59 189 60 025 98,6 Pramen: ČSÚ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 % HDP, v současné době už je to jen kolem 7 %. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Snižují se tak možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá ani dostatek prostředků na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. 141

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 12.10 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 2013 (tis. Kč) 23.1 9 514 801 9 095 352 7 092 659 7 263 795 7 762 917 8 129 567 8 458 763 23.2 1 291 101 1 401 165 1 148 861 1 230 894 1 338 575 1 341 966 1 229 922 23.3 1 839 875 1 824 653 1 574 580 1 391 954 1 447 173 1 428 388 1 360 456 23.4 2 225 316 2 048 942 1 496 490 1 441 527 1 469 269 1 565 982 1 428 011 23.5 1 316 403 1 407 203 1 399 681 1 323 981 1 367 974 1 404 578 1 388 081 23.6 6 282 663 6 972 331 6 397 972 5 967 341 6 138 318 6 068 497 5 872 776 23.7 444 190 456 626 422 351 414 421 398 458 391 740 353 396 23.9 1 570 352 1 577 848 1 363 095 1 534 008 1 405 571 1 410 795 1 532 562 23 24 484 700 24 784 121 20 895 690 20 567 921 21 328 256 21 741 513 21 623 966 mezir. index 101,2 84,3 98,4 103,7 101,9 99,5 Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za s sebou. V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2013 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 33 186 Kč a byla oproti roku 2012 o 1,4 % nižší. Nižší průměrná mzda byla dosažena celkem u 6 oborů. V průmyslu výroby skla CZ-NACE 23.1 došlo, díky zlepšující se situaci, ke zvýšení mezd v průměru o 1,5 % na úroveň 26 584 Kč, což je o 1,2 % více než je průměrná mzda zpracovatelského průmyslu v roce 2013 (u výrobních organizací s více jak 50 zaměstnanci). Tabulka 12.11 Průměrná mzda zaměstnanců výroby stavebnin u vybraných oborů NACE Podniky 2013 2012 13/12 0800 ostatní těžba a dobývání 29 061 35 396 82,1 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 27 449 26 955 101,8 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic x x x 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků 27 493 26 074 105,4 2351 výroba cementu 46 682 52 215 89,4 2352 výroba vápna a sádry 41 723 34 869 119,7 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 27 829 25 284 110,1 2363 výroba betonu připraveného k lití 45 340 42 095 107,7 2364 výroba malt 38 739 41 188 94,1 2365 výroba vláknitých cementů x x x 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 17 626 19 335 91,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 29 919 33 222 90,1 Celkem 33 186 33 663 98,6 Pramen: ČSÚ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny 12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VV a S, snižování počtu pracovníků, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. I přes pokles tržeb se ve většině skupin CZ-NACE podařilo zvýšit produktivitu práce z ÚPH a tím také udržet na úrovni o 2,7 % nad průměrnou produktivitou práce zpracovatelského průmyslu. Z tabulky 12.13 lze zjistit, že celkový objem hrubého operačního přebytku ve sledovaném období 2007 až 2013 kolísá. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007. V roce 2008 došlo k jeho značnému propadu a v důsledku krize, která měla ve sledovaném období 2007 až 2013 největší dopad na stavebnictví, dochází meziročně k jeho dalšímu propadu. Nepříznivý vývoj ve skupině CZ-NACE 23.1 se podařilo zvrátit. Na vývoj hrubého operačního přebytku má vliv modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií a také zaměstnanost. V roce 2013 se ve výrobě CZ-NACE 23 hrubý operační přebytek podílel na účetní přidané hodnotě 44,6 % a zbytek tedy 55,6 % tvořily osobní náklady. 142

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Tabulka 12.12 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 23.1 655 493 626 199 650 031 704 123 679 300 724 251 729 132 23.2 795 734 766 454 729 788 751 195 705 030 659 986 694 085 23.3 1 104 053 815 815 746 481 719 254 790 576 708 627 724 695 23.4 396 967 355 780 366 899 407 389 439 233 448 903 463 293 23.5 3 022 040 3 237 933 2 711 353 2 378 044 2 497 713 2 155 331 2 097 776 23.6 978 510 957 769 837 815 809 473 863 863 802 559 769 630 23.7 558 788 602 090 593 965 649 554 636 276 666 439 633 486 23.9 1 311 860 1 018 372 1 121 367 1 094 552 1 031 229 1 041 584 1 141 008 23 848 507 805 778 789 089 797 969 804 696 785 659 787 264 mezir. index 95,0 97,9 101,1 100,8 97,6 100,2 Tabulka 12.13 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 23.1 9 255 133 6 927 128 5 382 103 5 797 603 5 646 597 6 544 596 6 628 960 23.2 1 498 458 1 303 399 961 725 969 058 888 936 633 620 720 190 23.3 3 350 974 1 818 695 1 346 368 969 744 1 171 071 891 578 859 441 23.4 1 005 535 617 575 521 195 530 105 572 549 551 303 579 329 23.5 5 326 503 5 422 152 4 046 261 3 326 578 3 467 104 2 733 717 2 394 540 23.6 9 142 717 8 352 503 5 801 962 4 816 106 5 319 318 4 351 660 3 794 581 23.7 470 343 470 230 482 467 490 933 462 554 489 726 392 547 23.9 3 617 925 2 317 794 2 198 487 2 120 211 1 788 704 1 720 503 2 014 060 23 33 667 587 27 229 476 20 740 568 19 020 338 19 316 833 17 916 702 17 383 648 mezir. index 80,9 76,2 91,7 101,6 92,8 97,0 Oddíl CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových výrobků se v roce 2013 podílel 4,7 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. 120 % 114 Produktivita práce z ÚPH 110 % 98 Hrubý operační přebytek 108 86 102 74 96 62 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 50 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 23 ZP CZ-NACE 23 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 12.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 143

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2300 tis. Kč/zam. 2100 1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100 ZP 23 23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9 2012 2013 Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2012 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách Graf 12.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 12.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 12.14 Výkonová spotřeba v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 23.1 31 503 146 29 416 919 22 233 066 23 576 449 25 542 027 26 929 621 27 766 309 23.2 4 044 026 3 983 008 2 809 602 3 665 668 3 440 140 3 295 162 3 155 426 23.3 7 248 427 6 786 901 5 013 872 4 669 294 5 105 637 5 200 897 4 781 781 23.4 4 481 178 3 976 373 2 816 433 2 560 148 2 683 202 2 829 468 2 476 046 23.5 7 049 076 7 301 109 6 192 642 5 912 951 6 322 734 5 958 656 5 376 069 23.6 34 336 831 35 853 578 28 338 512 25 711 488 27 631 167 24 956 816 23 386 914 23.7 1 916 353 1 690 372 1 623 291 1 510 130 1 353 530 1 403 713 1 128 058 23.9 9 971 180 11 024 076 8 332 226 10 016 977 9 363 439 9 176 838 8 985 098 23 100 550 216 100 032 335 77 359 645 77 623 104 81 441 876 79 751 170 77 055 700 mezir. index 99,5 77,3 100,3 104,9 97,9 96,6 Vývoj výkonové spotřeby v období 2007 až 2013 dokumentuje tabulka 12.9. V roce 2013 se výkonová spotřeba snížila o 3,4 %. Tento pokles byl ovlivněn růstem nákladů vynaložených na spotřebované materiály a hlavně energie, je také ale ovlivněna i poklesem tržeb. Naopak zavádění nových technologií méně náročných na spotřebu materiálu, energií a jiných médií působí na snižování výkonové spotřeby. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na energie, materiálové náklady a náklady na služby. Nejnáročnější ve skladbě nákladů, hlavně na energii, je CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků a CZ-NACE Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Svůj podíl na zvyšování výkonové spotřeby má také snižování objemu jednotlivých zakázek a značná druhová obměna. 12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Produkce CZ-CPA 23 je prakticky ve všech svých skupinách proexportně orientovaná. Jak ukazuje tabulka 12.10 došlo také roce 2013 k navýšení vývozu výrobků CZ-CPA 23 celkem o 2,0 % a naopak u dovozu došlo k poklesu celkem o 1,8 % proti roku 2012. Tím se podařilo zvýšit celkově kladné saldo zahraničního 144

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků obchodu o 9,8 %. Na zahraničním obchodu zpracovatelského průmyslu v roce 2013 se produkce CZ-CPA 23 podílela 2,05 % (i přes zvýšený objem vývozu se jedná o pokles o 0,02 % proti roku 2012). Na celkovém vývozu a na celkovém dovozu se podílela 1,6 % (o 0,05 % méně než v roce 2012). Na celkově kladném saldu zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu činil podíl 4,22 % ( pokles o 0,05 % proti roku 2012 ). Tabulka 12.15 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 23 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 23.1 29 157,4 31 050,1 31 772,5 32 775,9 33 317,0 23.2 2 915,0 3 484,6 3 579,7 3 487,5 3 817,4 23.3 2 787,8 2 936,5 3 218,2 3 263,4 3 578,8 23.4 4 590,7 4 722,4 4 808,4 5 690,3 5 681,6 23.5 1 401,3 1 317,2 1 654,6 1 323,1 1 309,1 23.6 5 093,9 5 213,2 5 540,7 5 596,2 5 763,7 23.7 790,2 502,1 1 067,5 1 863,0 1 081,3 23.9 4 764,0 5 174,3 5 404,5 6 054,7 6 708,3 23 51 500,3 54 400,4 57 046,1 60 054,1 61 257,2 mezir. index 105,6 104,9 105,3 102,0 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 23.1 13 100,4 14 803,6 15 599,2 15 181,3 15 770,3 23.2 1 934,0 2 742,3 3 152,2 3 177,0 2 980,1 23.3 2 927,8 2 783,3 3 018,3 3 197,8 3 165,3 23.4 2 576,1 2 962,7 3 370,5 3 670,4 3 839,7 23.5 2 189,1 2 039,4 2 009,8 1 888,1 1 849,5 23.6 1 898,4 2 117,3 2 314,5 2 628,0 2 443,4 23.7 942,6 774,7 1 714,9 4 147,2 2 713,9 23.9 4 306,6 5 303,7 6 100,7 6 529,5 6 934,7 23 29 875,0 33 527,0 37 280,1 40 419,3 39 696,9 mezir. index 112,2 111,2 108,4 98,2 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 23.1 16 057,0 16 246,5 16 173,3 17 594,6 17 546,7 23.2 981,0 742,3 427,5 310,5 837,3 23.3-140,0 153,2 199,9 65,6 413,5 23.4 2 014,6 1 759,7 1 437,9 2 019,9 1 841,9 23.5-787,8-722,2-355,2-565,0-540,4 23.6 3 195,5 3 095,9 3 226,2 2 968,2 3 320,3 23.7-152,4-272,6-647,4-2 284,2-1 632,6 23.9 457,4-129,4-696,2-474,8-226,4 23 21 625,3 20 873,4 19 766,0 19 634,8 21 560,3 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, domácenských keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu na kterém má hlavní podíl zvyšující se produkce a nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků. Návrat ke stabilitě výroby přináší také zvyšující se počet zakázek, ale zároveň se zde projevuje vysoká konkurence zvláště z Číny. Celkový vývoz uvedených skupin výrobků (CZ-CPA 23.1 a 23.4) v roce 2013 byl 39,0 mld. Kč a meziročně tak vzrostl o 1,3 %. Celkový dovoz výrobků sklářského a keramického průmyslu v roce 2013 meziročně vzrostl o 3,7 %. Také v roce 2013, i přes zvýšení dovozu sklářských a keramických výrobků, se výsledky celkového zvýšení obratu zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 23.1 a CZ-CPA 23.4 podílely na celkovém saldu zahraničního obchodu CZ-CPA 23 cca 89,9 % (snížení o 10,0 % proti roku 2012). Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se výrobci stavebnin snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem (především do Německa, Polska, Rakouska a Slovenska). 145

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývoz stavebnin do zahraničí byl vyšší v roce 2013 oproti roku 2012 o 19,9 %, resp.+163 mil. Kč. Největší nárůst vývozu zaznamenaly obory - výroba cementů, výroba pálených zdících materiálů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Tab. 12.16 Tržby z přímého vývozů stavebnin v b.c. (mil. Kč) NACE Podniky 2013 2012 Index 13/12 0800 ostatní těžba a dobývání 250 191 131,1 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 230 211 109,0 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic x x x 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výr. 18 11 161,6 2351 výroba cementů 43 25 172,0 2352 výroba vápna a sádry 47 30 159,8 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 102 65 156,5 2363 výroba betonu připraveného k lití 1 2 64,5 2364 výroba malt 62 60 103,6 2365 výroba vláknitých cementů x x x 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 1 2 30,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 228 222 102,7 Celkem 982 819 119,9 Pramen: ČSÚ ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro malý počet respondentů nehodnoceno 12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Již tradičně mezi nejvýznamnější obchodní partnery oddílu patří země EU 28 a mezi nimi pak Německo. Celkový obrat se SRN dosáhl v roce 2013 cca 24,5 mld. Kč, což je o 2,8 % více než v roce 2012. Zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 5,3 mld. Kč, což je zhruba na stejné úrovni jako v roce 2012. Vývozní teritoria v roce 2013 Itálie Rusko Rakousko 4 % 4 % Francie Polsko 6 % 4 % 7 % Maďarsko Slovensko 4 % 10 % Německo 24 % Ostatní 37 % Dovozní teritoria v roce 2013 Polsko 14 % Slovensko 14 % Itálie 6 % Čína 6 % Belgie Rakousko 5 % 5 % Maďarsko 3 % Ostatní 22 % Německo 24 % Pramen: ČSÚ údaje k 22. 4. 2013 Graf 12.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 23 146

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Druhým největším obchodním partnerem je Slovensko, se kterým činil v roce 2013 celkový obrat 11,7 mld. Kč, což představuje pokles proti roku 2012 o 2,5 % a zároveň však bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 0,4 mld. Kč, což znamená, že po výkyvu v roce 2012 opět převýšila hodnota vývozu hodnotu dovozu. Mezi významné obchodní partnery patří také Polsko, se kterým dosáhl celkový obrat ve sledovaném roce 9,5 mld. Kč, což představuje pokles o 0,1 mld. Kč proti roku 2012. V tomto teritoriu bylo dosaženo záporného obchodního salda ve výši 1,5 mld. Kč. Mezi největší obchodní partnery resp. odběratele mimo trh EU 28 patří Ruská federace, kam bylo v roce 2013 vyvezeno zboží v hodnotě 2,7 mld. Kč a mezi největší dodavatele Čína, ze které byly dovezeny do ČR výrobky CZ-CPA 23 v celkové hodnotě 2,2 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč méně než v roce 2012. 12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Energetická a surovinová náročnost konvenčních stavebních technologií orientovaných na limitované, neobnovitelné zdroje, nenabízí cestu k dlouhodobému rozvoji. S tím souvisí i problematika zajištění trvale udržitelného rozvoje hospodářských sektorů, včetně sektoru stavebnictví, které je v posledních letech ve vyspělých státech i v ČR věnována značná pozornost. Odborníci i veřejnost si začínají uvědomovat nutnost omezení čerpání neobnovitelných surovinových zdrojů i potřeby minimalizovat negativní vlivy lidské činnosti a jejich dopady na kvalitu života a prostředí. Ve snaze o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývaného nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Toto nařízení představuje dosti vysoké vícenáklady na ochranu životního prostředí a začíná ovlivňovat konkurenceschopnost oddílu. Navíc v Bruselu bylo navrženo další navýšení klíčového cíle klimatické politiky, a to redukce emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 procent a také navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na 27 %, oboje do roku 2030. EU však vyhlašuje své cíle bez součinnosti s ostatními globálními emitenty. A stanovení si několika celoevropských cílů (emise CO2 a navýšení podílu OZE) povede, podle našeho názoru, k jejich vzájemnému protipůsobení. Podporu OZE nelze vnímat jako cíl sám o sobě, je to pouze jeden z možných nástrojů pro podporu dekarbonizace. V této souvislosti například Svaz chemického průmyslu ČR dlouhodobě prohlašuje, že ambiciózní snižování emisí CO2 nesmí vést k nadměrné zátěži pro evropské obyvatelstvo zhoršováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Evropská unie tak s méně významným podílem na světových emisích skleníkových plynů, avšak nákladnou cestou snižování emisí skleníkových plynů, konkurenceschopnost průmyslu vlastně snižuje a napomáhá tím jeho přesunu do rozvíjejících se zemí s výrazně vyššími emisemi na jednotku produkce (do Číny). To ve svém důsledku celkové světové emise paradoxně navyšuje. Návrhy Komise k průmyslové politice a požadavky na její posílení nepřináší dostatečně jasné impulsy, tím tak skutečná podpora průmyslu a vize reindustrializace evropského prostoru zůstává spíše na papíře. Finanční prostředky vynaložené v roce 2012 na výzkum a vývoj v oddílu představovaly částku 468 mil. Kč (o 16 % více než v roce 2011), tedy 2,19 % celkové částky vynaložené na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Z podnikatelských zdrojů bylo investováno celkem 406 mil. Kč, tj. 86,9 %. Podniky se zahraniční účastí se na celkové výši investic do výzkumu a vědy podílely 4,5 % (což představuje pokles o 4,7 % proti roku 2011). Z veřejných prostředků bylo investováno celkem 40 mil. Kč což představuje 8,6 % celkových nákladů na vědu a výzkum a o 9 mil. Kč více než v roce 2011. Také ve sklářském a keramickém průmyslu přetrvávaly v roce 2013 některé problémy z předchozího období. Projevuje se to hlavně ve výrobě plochého skla, kde je vysoká závislost na situaci odběratelských společností, hlavně stavebního a automobilového průmyslu. Na druhou stranu můžeme říci, že se situace zlepšuje. Tomu nasvědčuje skutečnost, že zvláště ve skupinách domácenského a užitkového skla, došlo v roce 2013 k dalšímu rozšíření výroby v některých provozech. Nicméně stále platí, že tyto skupiny zpracovatelského průmyslu jsou hospodářským vývojem a zvyšující se zahraniční konkurencí velmi ohroženy a nejen tím, že jsou proexportně orientovány. Pro svoji vysokou energetickou náročnost jsou do budoucna stále ohroženy zejména zvyšujícími se cenami energií. 147

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, posílit inovace ve výrobě a zlepšovat manažerské a obchodní strategie. Sklářský průmysl je poměrně vyspělým odvětvím. Úsilí tohoto odvětví v oblasti technologií by se mělo zaměřit na následující: Vývoj procesů tavení, zušlechťování a tvarování skla s vyšší výtěžností a nižšími náklady na energii a dalšími výrobními náklady, kampaně za prodloužení životnosti pece; Rozvoj energeticky účinnějších výrobních procesů a technologií k dosažení významných energetických úspor; Snížení emisí a odpadů ve sklářském průmyslu prostřednictvím racionálnějšího, čistšího zpracování. Větší využívání přírodních zdrojů a snížení množství tuhého odpadu. Větší recyklace v rámci oddílu; Širší využívání skla na stávajících trzích a podpora výzkumu za účelem vytvoření zcela nových a inovativních způsobů využití skla prostřednictvím zkoumání zaměřeného na nové složení skla, pomocí lepšího pochopení vlastností a interakcí skla, úpravy a zlepšování základních procesů výroby skla. Směřování českého sklářského průmyslu bude značně záviset na ochotě vlastníků sklářských firem investovat do výroby, nových technologií, vzdělání zaměstnanců a výzkumu a jak se ukazuje také na možnostech propojení prvotního výzkumu s výrobní praxí. Ukazuje se také, že úspěšný bude prodej profesionálních výrobků, jejich kvalita a zaměření se na tvorbu vlastních značkových kolekcí a na speciální zakázky. V neposlední řadě pak bude záviset na propagaci výroby skla a keramiky mezi mladými lidmi a tím jejich ochotě zvolit si tyto obory jako své budoucí povolání. Některé plánované akce na rok 2014 mají hlavně tento zásadní účel. 148

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 13. CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ 13.1 Charakteristika oddílu Hutnictví patří mezi základní průmyslové oddíly, výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha dalších oddílů vyrábějících investiční a spotřební zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví). Jedná se však rovněž o oddíl s mimořádnou fondovou náročností, vyžadující alokaci značného objemu finančních prostředků. Vývoj v ocelářském průmyslu od roku 2007 (jak v České republice, tak v Evropské unii, ) má dlouhodobý a strukturální charakter. Přes mírné zlepšení situace v roce 2013 ocelářský průmysl zcela jistě neobnoví své objemy produkce na úroveň roku 2007. V současné době lze jako charakteristiku oboru uvést využívání 80 % objemů možné produkce z let 2006-2007, což je jednoznačné vyjádření nadbytečnosti kapacit. Z toho plyne nezbytnost trvalého tlaku na udržení konkurenceschopnosti cestami: snižování nákladů; změnou sortimentu ke kvalitě a finalitě produkce; koncentrace výrob na špičkové technologie i ve vztahu k ekologickým parametrům hutní výroby. 24.3 4,4 % 24.2 10,9 % 24.4 12,8 % 24,5 14,1 % 24.1 57,8 % 24.1 Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů 24.5 Slévárenství Pozn: údaje v běžných cenách Graf 13.1 - Podíly skupin CZ-NACE 24 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Hutnictví vyžaduje rozsáhlé investice do technologií, vybavení a environmentálního zajištění hutnických procesů, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně minimálně 20 30 let); z tohoto důvodu vyžadují investiční rozhodnutí podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví, které je však dlouhodobě v útlumu. Podíly oborů na tržbách jsou dlouhodobě vyrovnané a jsou uvedeny na grafu 13.1. Z hlediska CZ-NACE 24 je hutní výroba tvořena těmito skupinami: 24.1 Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla 24.2 Výroba litinových a ocelových trub a trubek 24.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 149

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 24.4 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů 24.5 Odlévání kovů - slévárenství. Společnosti v oboru hutnictví železa (24.1 a 24.2) jsou zaměřeny převážně na základní hutní produkci. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována do zejména dvou dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava, a.s. a Třinecké železárny, a.s. Částečně k nim patří rovněž VÍTKOVICE STEEL, a.s., které se ale v poslední době potýkají s řadou náročných problémů. V oboru hutnictví neželezných kovů (24.4) je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky apod. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program, obsahující více než 80 podskupin hutních výrobků, zabezpečuje z cca 90 % devět rozhodujících kovohutnických společností. Převážná část zmíněných hutních výrobků jsou polotovary, které jsou určeny pro další výrobní spotřebu. Celková produkce oddílu hutního zpracování neželezných kovů se i nadále zvyšuje, díky růstu objemu výroby hliníku a jeho slitin a stejně tak růstu objemu produkce mědi a jejích slitin. K poklesu produkce dochází především u výroby ostatních neželezných kovů a jejích slitin (hořčík, nikl a jeho slitiny, ). Vzhledem k tomu, že v ČR nemáme zdroje primárních surovin, je obor hutnictví neželezných kovů zaměřen především na zpracování upraveného neželezného tuzemského i zahraničního kovového odpadu a dovezených polotovarů ze zahraničí. Zpracování odpadů neželezných kovů je návazně úzce spojeno s ochranou životního prostředí. Některé firmy se specializují na zpracování ekologicky závadných odpadů s cílem recyklace kovů - např. baterie, zářivky atd. České kovohutnictví je značně diverzifikované v oblasti technologických i výrobkových parametrů. Velmi pozitivní úlohu zde sehrává vstup, nebo případná kooperace se zahraničními partnery včetně koncentrace a postupného kapitálového propojení. Tímto způsobem české kovohutnické společností získávají dostatečné zdroje na modernizaci a zavádění nových výrobků a výrobních produktů na vysoké úrovni. S cílem posílení konkurenceschopnosti výrobců produktů z hliníku a jeho slitin se ČR podařilo prosadit v Radě EU spolu s dalšími členskými státy subvence u dovozu primárního hliníku ze třetích zemí. Slévárenský (obor 24.5) zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny, ocelolitiny, tvárné litiny, temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Výroba je materiálově i energeticky náročná, s nepříznivým vlivem na životní prostředí, a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů. Vzhledem ke skutečnosti, že resortní statistické zjišťování v oboru slévárenství bylo zrušeno, máme dnes pouze neucelené informace o daném oboru. České slévárenství za posledních dvacet let diametrálně změnilo svůj charakter. Operativní flexibilitou komerčně zaměřených sléváren došlo k výrazné diversifikaci vyráběných materiálů. Naše země se již tak jednoznačně neorientuje pouze na odlitky ze slitin železa. Vyrovnání barev pomyslného grafického koláče bohužel ovlivňuje negativní trend poklesu zájmu o odlitky litiny s lupínkovým grafitem a nikoliv růst objemu výroby ostatních materiálů. Výkon sléváren České republiky se bude v absolutních hodnotách pohybovat kolem hodnoty 400 tisíc tun za rok. Obraty sléváren do budoucna porostou vzhledem k pozvolnému růstu surovin a energií. Stejně tak i růst průměrné mzdy se projeví v nákladech společností. Doufejme, že nárůst nákladových položek sléváren bude na druhé straně rozvahy kompenzovat prodejní cena vyráběných odlitků. Hlavním odbytištěm odlitků budou nadále evropské trhy. V roce 2013 se v České republice vyrobilo celkem 408 358 tun odlitků. Tato hodnota je velmi blízká roku 1993, kdy se vyrobilo cca 406 tis. tun odlitků. Materiálová skladba je však diametrálně odlišná. Ve srovnání s rokem 2012 je to pěti procentní pokles. V hodnotovém vyjádření tržby mírně rostly o 3% na celkových cca 32 mld. Kč. Slévárny se tudíž soustřeďují na odlitky s vyšší přidanou hodnotou. Slévárenství v roce 2013 zaměstnávalo cca 18 tis pracovníků. Ve srovnání s rokem 2008, kdy jich bylo cca 24 tisíc, je to pokles o čtvrtinu. Za posledních dvacet let se značně změnila i materiálová struktura českého slévárenství. Je zde markantní posun materiálového mixu ve prospěch odlitků z neželezných kovů; naopak registrujeme pokles u litiny s lupínkovým i kuličkovým grafitem. U slitin Al se jedná převážně o tlakově lité odlitky. Dosažený objem 88 125 tun znamená druhou nejvyšší hodnotu v historii ČR. Roste poptávka i po odlitcích z Al slitin, a to zaváděním nových výrobních technologií (KIS technology) pro autoprůmysl. Jedná se o tlakové odlitky konstrukčních platforem karoserií automobilů (dveře, podběhy, sloupky). Tento trend se dá očekávat i v následujícím období. Zaměříme-li se na ostatní neželezné kovy, jedná se o odlitky převážně ze slitin mědi. Od 150

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství roku 2003 do roku 2013 vzrostl takřka pětinásobně, a to z 3 888 t na nynějších 17 482 tun. Tato hodnota nejspíše nebude konečná a dá se odhadovat trend stále rostoucích poptávek i v následujících letech. 13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Produkce ocelářských výrobků z pohledu minulých let meziročně rostla až do konce 3. čtvrtletí 2008, kdy se v ČR projevily důsledky světové finanční a odbytové krize. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 % a recese ocelářské výroby dosáhla svého dna. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem vyšší meziroční dynamikou v 1. pololetí 2011, zatímco ve 2. pololetí dochází ke snížení objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU. Vývoj produkce ocelářských výrobků ovlivnily zrealizované objemy tuzemského a zahraničního odbytu. Z analýzy stavu a vývoje produkce ocelářských výrobků v 1. a 2. pololetí 2013 vyplývá, že hlavními faktory, které ovlivnily výsledný meziroční pokles objemu finální hutní produkce 1. pololetí 2013 o 2,6 %, byl na jedné straně sice nárůst objemu vývozu o 2,9 %, ale na druhé straně především meziroční pokles objemu dodávek od tuzemských výrobců o 12,4 %. Naproti tomu v průběhu 2. pololetí 2013 se objem finální hutní produkce meziročně zvýšil o 9,8 %, a to jednak v důsledku zvýšení objemu zahraničního odbytu o 1,7 %, ale především vlivem zvýšeného objemu tuzemského odbytu o 14,3 %. Proti 1. pololetí 2013 se objem finální produkce snížil o 1,0 %, především vlivem poklesu objemu vývozu o 8,3 %, jež zcela eliminoval nárůst objemu tuzemského odbytu od domácích výrobců o 0,8 %. Mírné zvýšení poptávky po oceli, a tím i odbytu, především koncem roku 2013, pozitivně ovlivnilo výsledky docílené za celý rok 2013. Výsledný meziroční nárůst objemu finální hutní produkce o 3,8 % byl ovlivněn nárůstem objemu vývozu o 2,3 %. Příznivější výsledky roku 2013 sice pozitivně ovlivnily i porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize. Objem tuzemské finální produkce roku 2013 je však stále o 22,2 % nižší, v důsledku nižšího tuzemského odbytu o 31,2 % a zahraničního odbytu o 6,7 %. Pozitivnější výsledky byly dosaženy v celkové zjevné spotřebě, kde je objem zjevné spotřeby ocelářských výrobků roku 2012 je jen o 12,0 % nižší než v roce 2007, a to v důsledku vyšší dynamiky růstu objemu dovozu na tuzemský trh. Dominantní postavení mezi odběrateli ocelářských výrobků si stále udržuje oddíl kovodělné výroby (CZ- NACE 25) a jeho podíl postupně roste. Dalším odběratelským oddílem v pořadí je automobilový průmysl (CZ-NACE 29-30), jehož podíl v průběhu sledovaného období taktéž vzrůstá, a dále strojírenství (CZ- NACE 28). Výrazně však klesá podíl stavebnictví. Celkově tyto odběratelské oddíly zaujímají v roce 2013 více než 84 % celkové zjevné spotřeby a jejich podíl postupně roste. Roste i podíl elektrotechnického a optického průmyslu (CZ-NACE 26-27). Na druhé straně výrazněji klesá podíl spotřeby ocelářských výrobků v odběratelských oddílech dobývání uhlí a nerostných surovin a velkoobchodních organizacích. 13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1 Cenový vývoj Celosvětová ekonomická krize v letech 2008-2009 znamenala citelný pokles poptávky po oceli a cena oceli klesla pod dlouhodobě udržitelnou úroveň. To vedlo k výraznému omezení produkce a některé provozy musely být uzavřeny. Ani v roce 2010 a 2011, nedosahovaly úrovně výrobních marží zdaleka předkrizových úrovní. S druhou polovinou roku 2011 přišlo rychlé ochlazení poptávky po oceli (zvláště ze strany stavebního průmyslu), které bylo doprovázeno snížením ceny oceli s opětovným tlakem na výrobní marže ocelářů. To, že došlo k nejvyššímu snížení poptávky i ceny oceli v Evropě, mělo své příčiny v probíhající dluhové krizi a v obavách o její další zhoršení. V prvé polovině roku 2012 došlo k určité stabilizaci a meziročnímu růstu, který byl od druhé poloviny opět vystřídán poklesem. S tím souviselo opětovné zastavování 151

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU výroby, redukce kapacit apod. V roce 2012 klesly ceny ve skupinách ocelářské výroby (24.1-24.3) meziročně v průměru o 2,2%. Pokles byl vyvolán stagnací (elektřina, koksovatelné uhlí) či poklesem (energ. uhlí, železná ruda) cen energií a materiálů při klesající poptávce po hutních výrobcích. V porovnání s tím se v roce 2013 sice meziročně zvýšily světové ceny železné rudy v průměru o 5,3 %, na druhou stranu ceny energetického uhlí se meziročně dále snížily o 11,5 %, ceny koksovatelného uhlí klesly o 16 %, ceny zemního plynu (původem z Ruska) se snížily o 16,6 % a ceny šrotu rovněž klesly o 6 %. Světové ceny elektrické energie jen mírně vzrostly (+1,1 %). Ke konci roku 2013 byly ceny ruského zemního plynu stále více než dvojnásobné v porovnání s cenami amerického břidlicového plynu. V roce 2013 se ceny průmyslových výrobců v ČR celkem zvýšily meziročně o 0,8 %. Ve stejném období poklesly ceny CZ-CPA 24 o 3,2 % meziročně. Ceny ocelářských výrobků (24.1-24.3) v roce 2013 meziročně klesly v průměru o 5 % (v roce 2012 o 2,2 %). Produkce rozhodující produkce CZ-CPA 24, kterou je 24.1 Surové železo, ocel, feroslitiny, se snížila meziročně o 4,1 %. Pokles cen v letech 2012-2013 korigoval předchozí růst v letech 2010-2011. Tlak na růst cen nebyl vyvolán ani růstem cen vstupních surovin. Pokud bychom vycházeli ze srovnání bazických indexů k roce 2005, byly v roce 2013 ceny produkce CZ- CPA 24 o 5,9 % vyšší (výrobky skupin: 24.1 +3,6 %, 24.2 +8,4 %, 24.3-6.3 %), zatímco ceny v průmyslu celkem vzrostly v tomto srovnání dokonce o 17,7 %. Průměrná úroveň cen v hutním průmyslu v roce 2013 stále ještě o cca 7 % zaostávala za úrovní roku 2008 (před krizí). Ceny ocelářských výrobků klesaly nepřetržitě od počátku roku, tendence k růstu se ukazuje až v závěru roku a v prvých měsících roku 2014. Pohyb indexu cen výrobků CZ-CPA 24 je zřejmý z tabulky 13.1. Tabulka 13.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Surové železo, ocel a feroslitiny 24.1 76,7 107,1 118,3 97,3 95,9 Ocelové trouby, trubky, duté profily 24.2 92,2 99,1 109,5 98,0 93,9 Ostatní výrobky získané zprac.oceli 24.3 89,8 99,1 106,3 97,8 97,2 Drahé a jiné neželezné kovy 24.4 83,7 113,7 113,8 97,0 100,2 Odlévání kovů a práce s tím souvis. 24.5 99,9 97,1 104,3 102,5 100,8 Základní kovy 24 83,2 104,2 113,7 97,8 96,8 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 13.3.2 Základní produkční charakteristiky Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takže každá změna na trzích EU se následně projeví na našem tuzemském trhu. Obecně platí ze zkušeností posledních let, že oživení trhu (zvýšení poptávky) vyvolá zvýšené dodávky, které končí nárůstem zásob a následným tlakem na snižování cen ocelářských výrobků. Vzhledem k tomu, že náš zpracovatelský průmysl je značně proexportně orientován, vedla odbytová krize ve světě i k výraznému snížení poptávky po ocelářských výrobcích od 2. pololetí 2008. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 %. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem nižší meziroční dynamikou v rozmezí 1 až 6 %. Již ve 2. pololetí 2011 dochází k výraznějšímu snižování objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU. Pokles poptávky po oceli v tuzemsku i zahraničí pokračoval i v průběhu roku 2012, i když pokles se výrazněji projevil ve 2. pololetí 2012. Celkově se hutní produkce v roce 2012 meziročně snížila v rozmezí 5 až 10 %. K určitému oživení poptávky dochází v průběhu roku 2013, a to především v 1. pololetí 2013, což se projevilo i v mírném meziročním zvýšení produkce jak v oblasti prvovýroby, tak produkce válcovaného materiálu, především dlouhých válcovaných výrobků a plochých výrobků za tepla válcovaných (dále ZTV), ale také v oblasti ostatních výrobků (úzkého pásu za studena válcovaného (dále ZSV), taženého drátu a tažené, loupané a broušené oceli. Je patrné, že dosažené objemy produkce hlavních sortimentních skupin v roce 2013 jsou stále o cca 22 až 27 % nižší, než v roce 2007, tj. před počátkem světové odbytové krize. Prostudováním tabulek 13.2 až 13.6 lze získat solidní přehled o počtu podniků, tržbách, účetní přidané hodnotě, počtech pracovníků a osobních nákladech za období od roku 2006, v členění na jednotlivé skupiny. 152

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Tabulka 13.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 24 v letech 2007-2013 24.1 114 99 92 103 97 86 46 24.2 50 39 33 35 35 33 21 24.3 44 46 49 46 44 38 23 24.4 70 78 87 87 83 93 79 24.5 412 439 497 899 1 428 658 1 076 24 690 701 758 1 170 1 687 908 1 245 Tabulka 13.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 24.1 131 583 705 143 192 666 80 066 280 102 644 492 122 994 955 107 636 929 100 670 648 24.2 24 879 404 24 873 736 17 482 351 21 193 678 19 970 468 19 618 474 18 894 996 24.3 20 987 461 19 014 103 12 222 045 14 908 695 15 288 662 9 754 742 7 688 089 24.4 21 299 433 18 473 796 14 299 654 19 186 469 21 315 018 21 959 684 22 212 640 24.5 33 184 374 27 179 579 15 920 182 18 314 747 23 843 719 23 945 204 24 582 756 24 231 934 376 232 733 881 139 990 513 176 248 081 203 412 821 182 915 034 174 049 129 mezir. index 100,3 60,2 125,9 115,4 89,9 95,2 Tabulka 13.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 24.1 35 560 132 28 784 536 8 732 799 9 294 163 14 458 841 12 757 456 13 242 067 24.2 5 503 163 4 618 956 3 348 600 4 160 233 4 705 419 4 754 086 4 983 505 24.3 3 707 882 3 404 306 2 220 222 2 986 695 2 654 470 1 225 514 615 362 24.4 3 512 413 2 596 686 2 054 310 3 044 113 3 171 168 3 176 360 3 398 004 24.5 9 632 412 7 274 388 4 841 115 5 784 364 7 588 181 7 521 580 7 326 424 24 57 916 002 46 678 871 21 197 045 25 269 568 32 578 078 29 434 996 29 565 362 mezir. index 80,6 45,4 119,2 128,9 90,4 100,4 Porovnáním meziročních indexů zjišťujeme pokles zejména u tržeb z vlastních výrobků. V průběhu 1. pololetí 2013 pokračoval trend snížené poptávky po ocelářských výrobcích, což se projevilo meziročním poklesem objemu tuzemského trhu o 5,9 %. K oživení poptávky a tím i růstu objemu tuzemského trhu dochází koncem 1. pololetí 2013 a ten pokračuje až do konce roku 2013. Objem tuzemského trhu se tudíž za 2. pololetí 2013 meziročně zvýšil o 8,2 %, což pozitivně ovlivnilo celoroční růst objemu tuzemského trhu ocelářských produktů o 0,8 %. Tabulka 13.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 24.1 21 529 23 156 20 566 19 807 19 306 18 916 17 987 24.2 6 004 5 506 4 619 3 850 4 428 4 545 4 457 24.3 5 517 4 679 3 857 3 664 3 637 1 462 809 24.4 4 013 3 955 3 426 3 278 3 241 3 339 3 284 24.5 19 450 18 190 13 388 13 020 15 199 15 033 14 992 24 56 513 55 486 45 856 43 621 45 810 43 296 41 528 mezir. index 98,2 82,6 95,1 105,0 94,5 95,9 153

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU % 100 Počet zaměstnaných osob 115 % 105 Tržby za VV a S 94 95 88 85 82 75 76 65 70 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 55 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 24 ZP CZ-NACE 24 ZP 105 % 90 Účetní přidaná hodnota 75 60 45 30 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 24 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 2.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Tabulka 13.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 24.1 9 781 802 11 114 762 9 703 232 9 091 679 9 610 028 9 871 851 9 068 242 24.2 2 253 413 2 350 269 1 984 064 1 777 499 2 083 229 2 196 527 2 210 534 24.3 1 915 601 1 818 011 1 493 656 1 484 387 1 512 366 707 579 473 496 24.4 1 519 249 1 576 356 1 368 170 1 480 506 1 507 928 1 599 230 1 647 719 24.5 6 476 956 6 241 473 4 552 452 4 726 409 5 766 463 5 953 134 5 980 507 24 21 947 021 23 100 871 19 101 574 18 560 482 20 480 015 20 328 320 19 380 498 mezir. index 105,3 82,7 97,2 110,3 99,3 95,3 13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Sledujeme-li časovou řadu tempa růstu produktivity práce od roku 2006, nacházíme maximum v roce 2007. Pokles výroby a tržeb nastal v roce následném. Křivky ukazatelů v dalším období stagnují. Ještě v 1. pololetí roku 2008 výše naznačený trend pokračoval a tempo růstu produktivity i průměrných výdělků dále klesalo, stále si však zachovávalo růstový trend. Zlom nastává od 2. pololetí roku 2008. Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009 a znovu v závěru roku 2012, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V roku 2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v roce 2011 došlo ke snížení o 5 % a v roce 2012 o dalších 7,3 %. Ani rok 2013 nebyl v tomto směru výjimkou, když se počet pracovníků znovu meziročně snížil o 3,6 %. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť v uplynulých letech (zejména v roce 2011) došlo i k výraznému snížení zaměstnávání agenturních pracovníků. V roce 2013 ocelářský průmysl zaměstnával v průměru 14 851 pracovníků ve stálém pracovním poměru, a dále 673 agenturních pracovníků. Na rozdíl od roku 2012 se v loňském roce 2013 meziroční snížení počtu pracovníků promítlo do růstu průměrných výdělků jen minimálně, když průměrný výdělek vzrostl o 1,1 %. Obdobně jako v případě růstu průměrné mzdy v ČR celkem (+0,1 %) však tento růst znamenal vzhledem k výši inflace (+1,4 %) pokles 154

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství reálných výdělků. Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v roce 2013 snížila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o 2,8 %. To odpovídá většímu poklesu tržeb v porovnání se snížením zaměstnanosti. Pro další období (do roku 2017) bude významné udržení kmenové zaměstnanosti i za cenu dočasného uvolnění z výrobních procesů např. do projektů vzdělávání a rekvalifikací. Je evidentní, že pokles zakázek a s tím související dočasné zastavování výrobních provozů by mohlo nastat kdykoliv v budoucnosti, zvláště když uvážíme doposud křehké oživení zejména v Evropě. Aktuální proto zůstávají všechny možnosti podpory zaměstnanosti vč. řešení dočasné nezaměstnanosti, rozšíření možnosti předčasného důchodu zejména u rizikových profesí, daňové úlevy u nových zaměstnanců, řešení postavení seniorů, podpora možností rekvalifikace a další. Případné využití evropských fondů (ESF) na řešení zaměstnanosti a vzdělávání, by mělo být výrazně zjednodušeno, tak aby nebránilo přístupů podniků k vypsaným projektům (snížení administrativní náročnosti, větší transparentnost, individuální (zákaznický) přístup. Meziroční srovnání let 2013/2012 vychází především v ukazatelích rentability příznivěji, i když v roce 2013 zůstaly tržby pod úrovní roku 2012. Ke konci období se postupně zvyšoval objem kontrahovaných zakázek, což v důsledku vedlo ke zlepšování ukazatelů rentability a produktivity práce. V průběhu roku podniky aplikovaly celou řadu úsporných opatření, vč. přechodných odstávek kapacit, snižování počtu pracovníků, opatření v oblasti mezd, rekvalifikací apod. Důsledkem bylo udržení výroby i kmenové zaměstnanosti. Rozhodující společnosti hospodařily i za nepříznivých vnějších i vnitřních podmínek se ziskem. Na druhé straně, oživení je prozatím především záležitostí zahraničních zakázek, tuzemské zakázky postrádají potřebnou dynamiku. Nedostatek zakázek si v uplynulém období vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. V tomto smyslu znamenal rok 2013 pozitivní obrat. Mzdová náročnost i při meziročním poklesu výroby a tržeb meziročně klesla o 8 %, když materiálová náročnost poklesla o 6,2 %. Díky předchozímu vývoji je finanční situace většiny společností i nadále na úrovni zabezpečující jejich bezproblémové fungování. To se projevilo i z hlediska hodnocení pomocí tzv. ukazatelů životaschopnosti, které se proti stavu ke konci roku 2012 poměrně výrazně zlepšily, ač zatím ještě nedosahují kriteriálních hodnot. Tabulka 12.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč/zam.) 24.1 1 651 693 1 243 060 424 624 469 226 748 945 674 409 736 195 24.2 916 629 838 869 724 949 1 080 522 1 062 557 1 046 031 1 118 241 24.3 672 105 727 610 575 592 815 086 729 885 838 034 760 980 24.4 875 187 656 629 599 697 928 568 978 474 951 345 1 034 746 24.5 495 243 399 908 361 594 444 253 499 266 500 326 488 691 24 1 024 822 841 276 462 251 579 303 711 150 679 856 711 935 mezir. index 82,1 54,9 125,3 122,8 95,6 104,7 Tabulka 13.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 24.1 25 778 330 17 669 773-970 434 202 484 4 848 812 2 885 605 4 173 825 24.2 3 249 750 2 268 688 1 364 536 2 382 733 2 622 189 2 557 559 2 772 970 24.3 1 792 281 1 586 295 726 565 1 502 308 1 142 104 517 935 141 866 24.4 1 993 164 1 020 330 686 140 1 563 607 1 663 240 1 577 131 1 750 285 24.5 3 155 456 1 032 915 288 664 1 057 954 1 821 717 1 568 446 1 345 918 24 35 968 980 23 578 001 2 095 471 6 709 087 12 098 063 9 106 676 10 184 865 mezir. index 65,6 8,9 320,2 180,3 75,3 111,8 155

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 140 % 120 Produktivita práce z ÚPH 120 % 90 Hrubý operační přebytek 100 80 60 60 30 40 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 24 ZP CZ-NACE 24 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 13.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 tis. Kč/zam. 1000 850 700 550 400 250 100 ZP 24 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 13.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 13.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 13.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 24.1 100 206 921 120 688 077 69 587 473 96 364 264 109 725 076 95 645 968 89 101 096 24.2 20 024 262 20 566 091 13 874 243 18 015 852 16 072 315 15 450 342 14 910 434 24.3 17 620 968 16 194 511 9 821 853 12 055 534 12 942 659 8 580 951 7 093 657 24.4 18 521 734 15 899 614 12 274 697 16 636 766 18 992 021 19 511 275 21 159 508 24.5 24 950 319 20 597 319 11 041 742 13 231 818 17 463 855 17 609 006 17 885 693 24 181 324 204 193 945 612 116 600 006 156 304 234 175 195 926 156 797 542 150 150 388 mezir. index 107,0 60,1 134,1 112,1 89,5 95,8 13.4 Zahraniční obchod Údaje o vývozech a dovozech pochází z celních statistik ČSÚ, a to jak v hmotnostním, tak hodnotovém vyjádření. Pod pojmem vývoz a dovoz jsou uvažovány veškeré dodávky mezi ČR a zahraničím (tj. jak ze 156

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství zeměmi EU, tak s třetími zeměmi). Hodnotové vyjádření udává tzv. celní hodnotu. Tímto se rozumí cena obchodní parity (fakturovaná cena vývozcem, resp. dodavatelem), která vychází z ceny sjednané v kupní smlouvě a odpovídá dohodnutým předacím a platebním podmínkám. V této položce nejsou zásadně zahrnuty jakákoliv cla či daně. Proto celní hodnotu vztaženou na hmotnostní jednotku (Kč/t) nelze označit jako skutečnou cenu. Tato hodnota je vždy menší než skutečná cena, neboť v ní nejsou obsaženy cla, DPH, marže a případně jiné dodatečné náklady. Od vstupu ČR do EU 1. května 2004 došlo ke změně způsobu získávání a vykazování výsledků zahraničního obchodu. Obchod mezi zeměmi EU 27 (INTRASTAT) se nerealizuje přes celnice, ale měsíční přehledy (výkazy) jsou, po skončení sledovaného období, odesílány dovozními nebo vývozními subjekty. Obchod s tzv. třetími zeměmi (EXTRASTAT) je realizován dále přes celnice formou JCD při každé vývozní či dovozní operaci. Výsledky zpracovává a zveřejňuje ČSÚ proti dřívějšímu GŘ cel ČR. 13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Objemy zrealizované produkce ocelářských výrobků jsou velice úzce spjaté s objemem tuzemské a zahraniční poptávky. Produkce dané společnosti je totiž výsledkem odbytových možností, konkurenceschopnosti výrobků na straně výstupů a dostatečným provozním kapitálem a zdroji surovin na straně vstupů. Je tedy důležité znát přehled o vývoji objemů vývozu a dovozu ocelářských výrobků (tabulka 13.10). Objem vývozu se v roce 2013 meziročně zvýšil o 2,3 % a na nárůstu vývozu se podílely všechny sortimentní skupiny ocelářských výrobků, s výjimkou polotovarů a dlouhých výrobků. Nejvýrazněji se na tomto celkovém zvýšení objemu vývozu podílel vývoz plochých výrobků ZTV a ZSV, taženého drátu a tažených ocelových tyčí. V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je však celkový objem vývozu stále o 6,7 % nižší, na čemž se podílí nižší objemy vývozu především plochých výrobků za tepla válcovaných (ZTV), polotovarů a ocelových trubek, přičemž objemy vývozu ostatních ocelářských výrobků již překročily úroveň vývozu roku 2007. Tabulka 13.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 24.1 41 862,8 56 713,5 70 149,6 67 981,2 64 716,0 24.2 16 768,0 18 667,9 21 915,9 22 834,6 22 182,6 24.3 11 444,7 14 441,4 18 083,6 18 674,8 19 178,4 24.4 18 667,9 23 099,5 28 591,6 39 455,8 45 037,7 24.5 799,0 955,2 972,0 877,5 887,0 24 89 542,4 113 877,5 139 712,7 149 823,9 152 001,7 mezir. index 127,2 122,7 107,2 101,5 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 24.1 58 847,5 83 311,1 99 385,0 101 015,7 96 055,2 24.2 13 343,5 15 761,7 19 729,7 17 697,7 17 965,7 24.3 13 359,7 17 534,6 20 213,4 19 824,1 19 904,5 24.4 46 709,8 64 342,7 71 075,1 73 919,0 80 865,0 24.5 728,3 616,9 684,2 760,4 805,6 24 132 988,8 181 567,0 211 087,4 213 216,9 215 596,0 mezir. index 136,5 116,3 101,0 101,1 2 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 24.1-16 984,7-26 597,6-29 235,4-33 034,5-31 339,2 24.2 3 424,5 2 906,2 2 186,2 5 136,9 4 216,9 24.3-1 915,0-3 093,2-2 129,8-1 149,3-726,1 24.4-28 041,9-41 243,2-42 483,5-34 463,2-35 827,3 24.5 70,7 338,3 287,8 117,1 81,4 24-43 446,4-67 689,5-71 374,7-63 393,0-63 594,3 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 157

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Objem dovozu se v roce 2013 meziročně zvýšil o 0,5 %. Nejvýrazněji se na tomto celkovém zvýšení objemu dovozu podílel dovoz plochých výrobků ZSV a ZTV, ocelových trubek a za studena tažených výrobků. Na druhé straně ke snížení objemu dovozu došlo u dlouhých válcovaných výrobků. V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je celkový objem dovozu již o 5,5 % vyšší, na čemž se podílí především nárůst dovozu dlouhých výrobků a plochých výrobků ZSV a ZTV. Stále nižší objem vývozu byl v roce 2013 v porovnání s rokem 2007 dosažen u tyčové oceli tvářené za studena, profilů tvářených za studena a ingotů a polotovarů. Je patrné, že v průběhu roku 2013 se pasivního saldo zahraničního obchodu ocelářských výrobků meziročně mírně snižuje, a to jak v objemovém vyjádření, tak v hodnotovém vyjádření. Zmírnění pasivního salda ZO v objemovém vyjádření je dáno především vyšší dynamikou růstu objemů vývozu ocelářských výrobků než objemů dovozu. Mírnější snížení pasivního salda ZO v hodnotovém vyjádření než v objemovém, je způsobeno nižší dynamikou poklesu dovozních cen než vývozních cen. V porovnáni s rokem 2007 je prohloubení pasivního salda méně výrazné v hodnotovém vyjádření než objemovém, což je dáno rozdílným vývojem cen vývozních a dovozních. Průměrná vývozní cena za rok 2013 je o 5,6 % nižší, než v roce 2007, zatímco průměrná dovozní cena je nižší stále o 10,5 %. Rozdílný vývoj salda zahraničního obchodu je patrný i z hlediska sortimentů a jakostí vyvážených a dovážených hutních výrobků. 13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z grafu 13.5 je patrné, jaká byla vývozní a dovozní teritoria našeho zahraničního obchodu. Meziročním srovnáním objemů dovozu roku 2013 vyplývá, že dochází k nárůstu dovozu pouze z nových zemí EU, z evropských zemí mimo EU a ze zemí SNS. Výrazněji se snižuje dovoz ze zemí bývalé EU-15. Z hlediska podílu na celkovém objemu dovozu se tím meziročně snižuje podíl dovozu z těchto zemí na úkor nárůstu podílu dovozu z nových zemí EU, který tak překonává úroveň podíl dovozu ze starých zemí EU. Proti roku 2007 vzrostl objem dovozu pouze z nových zemí EU, zatímco výrazněji klesl objem dovozu ze zemí EU-15. Vývozní teritoria v roce 2013 Polsko 16 % Itálie 5 % USA 4 % Rakousko 4 % Maďarsko 3 % V. Británie 3 % Slovensko 17 % Ostatní 22 % Německo 26 % Dovozní teritoria v roce 2013 Slovensko 11 % Rakousko Itálie 5 % 5 % Francie 3 % Rusko 3 % Maďarsko 3 % Polsko 18 % Ostatní 27 % Německo 25 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 13.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 24 158

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Z hlediska hodnotového vyjádření dochází nárůstu hodnoty dovozu pouze z neunijních zemí Evropy a ze zemí SNS, přestože právě z těchto teritorií byl zaznamenán nejvýraznější pokles dovozních cen. Porovnáním s rokem 2007 roste podíl na celkovém objemu dovozu z nových zemí EU a naopak klesá podíl hodnoty dovozu ze starých zemí EU. Ke zvýšení hodnoty dovozu dochází také u dovozu z ostatních zemí Evropy, neboť zde dochází k nejvýraznějšímu nárůstu dovozních cen. Dovozní ceny meziročně vzrostly také u dovozu z ostatních zemí světa. Závěrem k zahraničnímu obchodu je možno konstatovat, že v průběhu roku 2013 došlo k meziročnímu zvýšení objemu vývozu o 2,3 %, ale snížení hodnoty vývozu o 2,0 %, a to v důsledku snížení vývozních cen o 4,2 %. Zvýšení celkového objemu vývozu bylo dosaženo u všech sortimentních skupin, s výjimkou vývozu dlouhých výrobků ZTV, ingotů a polotovarů. Z hlediska jakostí bylo výraznější zvýšení vývozu uvýrobků z legovaných ocelí, čímž se zvýšil jejich podíl na celkovém objemu vývozu. Nárůst vývozu byl realizován především do starých zemí EU. Na snížení vývozu v hodnotovém vyjádření se podílel především vývoz dlouhých výrobků ZTV, ocelových trubek, ingotů a polotovarů. Proti roku 2007 je celkový objem vývozu stále o 6,7 % nižší, hodnota vývozu je nižší o 12 % a průměrné vývozní ceny jsou nižší o 5,6 %. Snížení vývozu bylo dáno především v důsledku sníženého objemu vývozu dlouhých výrobků ZTV, ingotů, polotovarů a ocelových trubek. Objem vývozu ostatních sortimentních skupin se proti roku 2007 zvýšil. Z hlediska meziročního srovnání mělo na snížení celkové hodnoty vývozu vliv především snížení průměrných vývozních cen, zatímco při porovnání s rokem 2007 působil na snížení celkové hodnoty vývozu především snížený objem celkového vývozu. Objem dovozu se meziročně zvýšil o 0,5 %, ale hodnota dovozu se meziročně snížila o 1,6 % v důsledku meziročního snížení dovozních cen o 2,1 %. Vzhledem k nižší dynamice snižování dovozních cen než vývozních, se zvýšil poměr průměrných dovozních a vývozních cen na úroveň 3,9 % (v roce 2012 byly dovozní ceny o 1,7 % vyšší, než vývozní). Zvýšil se především objem dovozu plochých válcovaných výrobků ZTV a ZSV a také ocelových trubek. Z hlediska jakostí dovážených ocelových výrobků měly výraznější vliv na nárůst objemu dovozu výrobky z legovaných oceli a nárůst dovozu byl realizován především z neunijních zemí Evropy a ze zemí SNS. Proti roku 2007 je celkový objem dovozu již o 5,5 % vyšší, ale hodnota dovozu je nižší o 5,6 %, a to v důsledku snížení dovozních cen o 10,5 %. Zvýšení celkového objemu dovozu je dáno především zvýšením objemu dovozu plochých výrobků ZSV a dlouhých válcovaných výrobků, zatímco na snížení celkové hodnoty dovozu měla vliv snížená hodnota dovozu plochých výrobků ZTV, ocelových trubek, ingotů a polotovarů. Z hlediska meziročního srovnání mělo na snížení celkové hodnoty dovozu vliv především snížení průměrných dovozních cen, zatímco při porovnání s rokem 2007 působil na snížení celkové hodnoty vývozu jak snížený objem celkového dovozu, tak snížení průměrných dovozních cen. 13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Statistické údaje za období od roku 1970 do letošního roku prokazatelně dokumentují, že vývoj, umocněný od roku 2008 výrazným poklesem poptávky (což souvisí s tendencí průmyslu jako takového), není příznivý, ale zejména zřetelně sděluje: ocelářství již neobnoví svojí produkci na úroveň před r. 2007; v odvětví je opětovně minimálně 20% nadbytečných kapacit; strukturální manévr restrukturalizace v EU míří zcela ve směru k vyšším finalitám a sofistikovaným výrobám. V ocelářství nepůjde o obvyklou fázi a cyklického vývoje (tak, jak se opakoval v minulosti), ale půjde o zásadní strukturální vývoj v průmyslu i s riziky pro ocelářství EU. Ocelářství je nesporně zatěžováno vlivy ekologické legislativy a růstem nákladů z vývoje cen energií. Konkurence dovozů hutních materiálů (Rusko, Ukrajina, Turecko, Čína, Jižní Korea...) je faktorem, který prokazuje, že jiná pravidla v oblasti ekologie a energetiky, dávají (spolu s obtížnosti přístupu k surovinám) šanci získat silnou pozici na trhu právě dříve saturovaným výrobou evropských ocelářských podniků. Pro evropské i naše výrobce je pro zachování ocelářské výroby důležitá cesta od tunového pohledu 159

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU k hodnotovému pohledu. Dobrou spoluprací s odběrateli roste tlak na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Výsledky se projevují nejen širším uplatněním ocelářských výrobků, ale také ve zvyšování ekonomických ukazatelů a v ziskovosti. Novým elementem v tomto směru, se kterým musí ocelářský průmysl počítat je změna cen i dostupnosti vstupních materiálů, zejména pak železné rudy a uhlí. Cestou ke zlepšení situace v této oblasti je vytváření dodavatelských řetězců a to nejen ve vstupech, ale i v následném zpracování ocelářských výrobků. Evropský i český ocelářský průmysl nemá jinou možnost, než vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou, technologiemi vstřícnými k životnímu prostředí, které budou dosahovat jak vyšších užitných parametrů, tak nižší zátěže životního prostředí. Splnění tohoto cíle bez aplikací výzkumu a vývoje není možné. Celosvětově narůstají požadavky na aplikovaný výzkum, nutným faktorem je v tomto směru potřebná spolupráce s vysokými školami (technickými univerzitami). V současné napjaté finanční situaci v řadě zemí Evropy a prognózovanému ochlazení ekonomik zemí EU bude nutno hledat nová odbytiště tuzemské produkce v jiných regionech, které nebudou očekávanou odbytovou krizí ovlivněny natolik, aby byl zachován alespoň mírný meziroční růst tuzemské produkce i v dalších letech. Cestou pro dosažení a udržení konkurenční schopnosti ocelářství v ČR jsou: výzkum, vývoj, inovace; optimalizace portfolia kapacit (z pohledu trhu, zakázek a koncentrace výrob na nejprogresivnější technologie); směr vertikální integrace (k surovinám, energiím) má dnes vyšší prioritu než cesta horizontální spolupráce a kapitálového propojení. Další úspěšný vývoj ocelářství vyžaduje rovněž věnovat zvláštní pozornost problematice ekologie. V některých aspektech by mohlo jít o samou existenci ocelářského průmyslu v ČR. Pro rovnocenné podmínky je nezbytné: nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast ekologie, energetiky; v tomto smyslu prosazovat taková řešení, která nebudou poškozovat a existenčně ohrožovat průmyslové podniky; nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím. Z iniciativy Evropské komise byl přijat dne 11. června 2013 dokument Akční plán pro konkurenceschopnost a udržitelné ocelářství v Evropě. Zahrnuje kombinaci opatření na pomoc ocelářskému sektoru ve výrobě a pro stimulaci místní poptávky, liberalizaci směrnic a financování vzdělávání a výzkumu. Akční plán je dobrým startovacím bodem, který přináší mimo jiné vyčerpávající pohled i na zmíněnou energetickou efektivnost odvětví (stěžejní problém ocelářství v Evropě). Plán je monitorován skupinou ocelářských odborníků a osobností průmyslu, kteří jsou pověřeni jeho průběžným hodnocením. 160

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 14. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 14.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 25 zahrnuje výrobu čistě kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci a nově také výrobu zbraní a střeliva. Výrobní činnost oddílu, které bychom mohli označit, jako kovovýroba, je sledována dle klasifikace CZ- NACE v osmi skupinách oddílu: 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků; 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků; 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení; 25.4 Výroba zbraní a střeliva; 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie; 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění; 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků. Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do tohoto oddílu je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto oddílu. Přes různorodost výrobků oddílu CZ-NACE 25 je ale pro všechny výrobní skupiny v oddílu sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddílu CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Vzhledem k šíři činností spadajících do tohoto oddílu je výrobek buď již finální anebo dále vstupuje do zpracování v oddílech dalších, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do kovovýroby, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Skupina CZ-NACE 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků zahrnuje výrobu konstrukčních výrobků a jejich dílů (např. nosných konstrukcí nebo rámů) z kovu. Skupina CZ-NACE 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků měla, vzhledem k potřebám modernizace výrobních technologií v průmyslu v České republice a k úspěchům ve vývozu investičních celků, do nástupu globální hospodářské krize stále zvyšující trend. Na tento trend má vliv i odbyt výrobků jako jsou radiátory a kotle ústředního topení, což souvisí s potřebou modernizace způsobu vytápění. Skupina CZ-NACE 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení, jejíž produkty se uplatňují především při výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích energetických celků, vyrábí parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory Většinou se jedná o subdodávky. V této skupině je velká konkurence, výroba je energeticky, časově i finančně velmi nákladná. Výkyv v některém roce v časové řadě proto nelze vnímat jako neúspěch dané výrobní skupiny. Skupina CZ-NACE 25.4 Výroba zbraní a střeliva, která, původně zařazená do všeobecného strojírenství, má bohatou tradici. V minulosti patřila Česká republika, resp. Československo mezi světové zbrojařské velmoci. Skupina CZ-NACE 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu především strojírenských součástí dílů. S úspěšným 161

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU rozvojem strojírenského a automobilového průmyslu roste poptávka po těchto procesech. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost výsledných výrobků v navazujících výrobních oddílech. Skupina CZ-NACE 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění má podstatný vliv na konečnou kvalitu a úroveň strojírenského výrobku. S oblibou užití kovů i v běžném životě, s rozvojem průmyslu a všudypřítomnou konkurencí vzrůstají nároky na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti výrobků z kovů. Skupina CZ-NACE 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků je skupinou, která v konkurenčním boji musí kromě důrazu na kvalitu výrobku u některých z těchto výrobků (jako jsou např. nožířské výrobky, kování) sledovat i módní trendy. Skupina CZ-NACE 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků zahrnuje širokou škálu výrobků jako např. ocelové sudy a nádoby do 300 l, drobné kovové obaly, spojovací materiál (řetězy, pružiny, lanka, elektrody), drátěné výrobky apod. Skupina dosud vykazovala příznivé výsledky. Podíly jednotlivých výrobních skupin oddílu na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 jsou patrné z grafu 14.1. O přední postavení v rámci oddílu se již tradičně dělí výrobní skupiny CZ-NACE 25.7, 25.6, 25.1 a 25.9. 25.1 20,4 % 25.2 6,5 % 25.3 2,5 % 25.4 1,8 % 25.5 6,1 % 25.9 20,3 % 25.6 21,2 % 25.7 21,2 % 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků 25.3 Výroba parních kotlů 25.4 Výroba zbraní a střeliva 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků Pozn: údaje v běžných cenách Graf 14.1 Podíly skupin CZ-NACE 25 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je tento oddíl jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Oddíl CZ-NACE 25 se v roce 2013 řadí na druhé místo podílem 8,7 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci zpracovatelského průmyslu. Na průměrném počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 25 podílel téměř 13,5 %, což představuje nejvyšší podíl na počtu zaměstnanců ZP. Velmi významnou roli hraje také svým podílem 12,2 % na celkové účetní přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2013 se umístily následující společnosti tohoto oddílu: MORAVIA STEEL a.s. (již opakovaně) na 9. příčce - tvoří skupinu s firmou TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., které klesly o jedno místo ze 14. místa na 15., ArcelorMittal Ostrava a.s. (pokles z 15.) na 16. místě (je třeba dodat, že ekonomické činnosti jmenovaných společností spadají do dvou oddílů CZ- NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a CZ-NACE 25 Výroba kovových 162

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení) a ŠKODA PRAHA Invest, s.r.o. (dodavatel energetických celků a jejich technologických) částí zaujímá 31. místo (pokles z 29. o dvě místa). 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 14.3.1 Cenový vývoj Tabulka 14.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Konstrukční kovové výrobky 25.1 91,9 93,8 104,5 103,0 98,0 Kovové nádrže, zásobníky 25.2 98,2 99,6 98,3 98,3 99,0 a podobné nádoby Parní kotle, kromě kotlů k ústř. topení 25.3 x x x x x Zbraně a střelivo a jejich díly 25.4 x x x x x Kování, lisování, ražení, válcování 25.5 101,7 96,9 101,1 101,5 101,3 a protlačování kovů; prášková metalur. Povrchová úprava a zušlechťování 25.6 x x x x x kovů; obrábění Nožířské výrobky, nástroje 25.7 101,2 99,0 102,2 100,3 101,5 a železářské výrobky Ostatní kovodělné výrobky 25.9 92,3 100,9 102,9 101,7 99,0 Konstrukční kovové výrobky 25 96,9 98,1 102,7 101,8 99,9 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Jak je patrné z tabulky 14.1, nejsou uvedeny cenové indexy výrobků skupiny CZ-CPA 25.3, 25.4 a 25.6, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících skupin výrobků byly v posledních třech letech bez výrazných výkyvů. Dlouhodobě mírně klesající tendenci zaznamenává výroba kovových nádrží, kde cenový vývoj vykazuje dopad recese světové ekonomiky, který se projevuje se zpožděním obzvláště u produkce, jejíž výrobky jsou dodávkami pro investiční celky (konstrukční kovové výrobky, ostatní kovodělné výrobky a kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby). Rok 2011 představuje pro výrobky CZ- CPA 25 opětovné oživení, aby v roce 2012 znovu došlo k mírnému poklesu. Vývoj indexu cen v tabulce přehledně promítá vliv cen vstupujícího materiálu, kdy u skupin CZ-CPA 25.1, 25.2 (s relativně vysokými hmotnostmi zpracovávaného materiálu /většinou ocelí/) se projevuje nestabilita, na rozdíl od skupin s vyšším podílem různých technologií (CZ-CPA 25.5, 25.7). V roce 2013 byla tvorba cen ovlivněna výraznou změnou kurzu české koruny vůči Euru. 14.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 14.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 25 v letech 2007-2013 25.1 2 328 2 290 2 521 2 968 2 986 2 992 2 880 25.2 679 648 646 645 600 569 464 25.3 131 131 145 166 170 159 163 25.4 109 87 87 112 108 99 86 25.5 1 147 1 179 1 232 1 513 1 873 1 977 2 379 25.6 10 092 10 563 11 006 11 457 12 166 12 212 12 824 25.7 19 527 21 187 21 467 22 015 23 384 24 096 27 584 25.9 1 993 1 974 2 070 2 124 2 055 1 972 1 808 25 36 006 38 059 39 174 41 000 43 342 44 076 48 188 163

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Počet podniků (tabulka 14.2) v rámci kovovýroby vykazuje v průběhu sledovaného období nepatrné výkyvy, celkově však postupný nárůst, který nebyl narušen ani kritickým obdobím 2008-2010. Výhodou podniků tohoto oddílu je vysoká míra univerzálnosti, která umožňuje firmám bez drastických opatření pružně reagovat na okamžité potřeby trhu. Nejvyšší nárůst počtu podniků proti roku 2007 se v roce 2013 projevuje právě u firem zařazených do skupiny 25.5, a to o více než 100 %, dále u skupiny 25.7 zde je nárůst vyšší o 41,3 % a také u skupiny 25.6, ve které vzrostl počet podniků o 27,1 %. Tyto společnosti jsou schopny nedostatek zakázek vlastní výroby rychle kompenzovat poskytováním kooperací a služeb (navíc, vzhledem ke statistickým sledováním ČSÚ, mohou - právě z důvodu své univerzálnosti - v průběhu období měnit klasifikaci svých hlavních ekonomických činností, kupř. CZ-NACE 25 CZ-NACE 28 a naopak) a dále, vzhledem k již zmíněné univerzálnosti využívají možností dodávek pro automobilní průmysl, výrobu strojů a zařízení i elektrotechnický průmysl (kování, zámky, kovové konstrukční prvky, obrábění dílů, apod.) Tyto společnosti (zařazené do CZ-NACE 25.6 a CZ-NACE 25.7) vykazují v konečném součtu největší počty podniků, tržby, přidané hodnoty i počty zaměstnaných osob v oddílu. Tabulka 14.3 udává tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tabulka 14.4 účetní přidanou hodnotu, tabulka 14.5 počet zaměstnaných osob v letech 2007 až 2013. Grafické znázornění vývoje těchto výše jmenovaných produkčních charakteristik ve vztahu ke zpracovatelskému průmyslu je přehledně uspořádáno v grafu 14.2. Z grafu je patrný průběh sledovaných ekonomických ukazatelů oddílu v porovnání s vývojem těchto ukazatelů za celý zpracovatelský průmysl (ZP). Křivky průběhů základních produkčních charakteristik oddílu vykazují proti ukazatelům zpracovatelského průmyslu shodně mírný posun doprava. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že ještě v části roku 2009 byly v podnicích oddílu CZ-NACE 25 realizoványdlouhodobě nakontrahované zakázky, převážně investičního charakteru, a proto poklesy hodnot těchto charakteristik vlivem ekonomické recese proběhly s mírným zpožděním. Na druhou stranu podniky některých skupin dodílu, které dokáží pružně reagovat na změny v poptávce, zajišťují v létech poklesu nebo pomalejšího růstu produkčních charakteristik ZP jejich příznivější průběh pro oddíl CZ-NACE 25. Tabulka 14.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 25.1 59 575 874 64 352 227 48 263 490 49 115 404 53 993 144 56 452 649 60 696 673 25.2 21 497 094 20 974 812 16 766 324 17 510 039 18 646 528 19 662 279 19 455 094 25.3 7 396 124 8 585 216 7 747 343 9 811 354 11 413 549 9 286 438 7 529 366 25.4 3 807 530 3 384 615 3 398 451 3 834 135 4 253 067 4 644 262 5 315 085 25.5 15 539 786 16 008 751 10 899 697 13 422 237 15 921 714 16 163 561 18 095 024 25.6 60 780 049 58 902 031 45 377 132 52 059 892 57 988 372 59 920 820 63 210 600 25.7 51 016 556 53 083 590 42 971 104 46 725 444 52 967 016 57 312 673 63 118 656 25.9 61 287 938 62 180 883 48 282 766 54 046 435 58 863 705 58 653 089 60 356 081 25 280 900 952 287 472 125 223 706 306 246 524 940 274 047 095 282 095 770 297 776 579 mezir. index 102,3 77,8 110,2 111,2 102,9 105,6 Tabulka 14.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 25.1 14 365 500 15 549 796 13 311 114 13 068 349 13 766 229 15 145 470 14 122 860 25.2 5 961 760 5 953 109 5 256 423 4 887 640 4 825 237 5 920 188 6 383 727 25.3 1 889 806 2 412 793 1 895 290 2 393 604 2 599 270 2 350 850 2 387 591 25.4 1 814 943 1 563 617 1 663 969 1 958 064 2 210 110 2 243 431 2 641 679 25.5 4 265 556 4 362 868 3 391 914 4 246 719 4 698 041 4 740 350 5 342 008 25.6 21 083 199 21 243 051 15 837 269 18 836 885 20 617 131 22 772 154 26 033 283 25.7 18 876 124 19 926 093 16 403 500 17 486 225 19 632 667 21 258 737 23 090 598 25.9 17 572 601 17 308 285 14 566 111 15 928 422 16 836 497 17 013 109 17 978 949 25 85 829 488 88 319 612 72 325 588 78 805 909 85 185 182 91 444 291 97 980 695 mezir. index 102,9 81,9 109,0 108,1 107,3 107,1 164

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Tabulka 14.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 25.1 27 597 28 879 26 347 25 370 25 961 27 321 27 507 25.2 10 533 11 092 9 228 8 849 9 008 9 727 9 457 25.3 3 154 3 194 3 169 2 999 2 763 2 571 2 497 25.4 3 304 3 249 3 207 3 253 3 267 3 291 3 536 25.5 7 345 7 995 6 324 6 700 7 556 7 387 7 467 25.6 34 830 34 912 29 299 29 808 32 067 33 675 34 120 25.7 26 736 28 579 25 268 24 474 25 720 27 749 29 855 25.9 30 783 31 775 26 808 26 631 27 716 27 432 27 072 25 144 282 149 675 129 649 128 085 134 059 139 152 141 511 mezir. index 103,7 86,6 98,8 104,7 103,8 101,7 105 % Počet zaměstnaných osob % 110 Tržby za VV a S 100 103 95 96 90 89 85 82 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 25 ZP CZ-NACE 25 ZP 116 % 110 Účetní přidaná hodnota 104 98 92 86 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 25 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 14.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Tabulka 14.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 25.1 8 818 803 10 101 145 9 057 559 9 218 670 9 901 101 10 564 242 10 519 817 25.2 3 511 329 3 936 562 3 429 996 3 365 290 3 632 198 3 997 431 4 029 883 25.3 1 428 830 1 548 650 1 640 448 1 731 465 1 743 754 1 354 783 1 434 256 25.4 1 030 763 1 110 445 1 080 652 1 198 343 1 316 368 1 488 786 1 490 491 25.5 2 522 229 2 887 326 2 292 183 2 641 925 3 014 078 3 059 102 3 203 238 25.6 10 472 171 12 054 519 9 593 563 10 521 488 11 547 887 12 108 584 12 352 777 25.7 8 802 343 9 420 608 8 028 725 8 244 111 9 004 879 10 025 721 10 689 198 25.9 9 816 118 10 917 343 9 281 251 9 798 445 10 305 171 10 577 573 10 633 491 25 46 402 586 51 976 599 44 404 376 46 719 737 50 465 436 53 176 221 54 353 150 mezir. index 112,0 85,4 105,2 108,0 105,4 102,2 165

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2007 až 2013 je uveden v tabulce 14.7. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé skupiny, kdy např. produkce skupiny 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, resp. 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků je většinou součástí dodávek investičních celků. V této skupině jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty u ostatních skupin, na jejíž výši má vliv m.j. též strojní vybavení, vykazuje zpravidla růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích, či efektivním využíváním strojního zařízení a lidských zdrojů. Tabulka 14.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 25.1 520 552 538 456 505 229 515 113 530 268 554 352 513 422 25.2 566 016 536 727 569 642 552 360 535 632 608 666 675 016 25.3 599 107 755 306 598 066 798 106 940 586 914 513 956 140 25.4 549 285 481 200 518 853 601 835 676 416 681 718 747 169 25.5 580 761 545 716 536 383 633 854 621 736 641 722 715 424 25.6 605 322 608 468 540 536 631 934 642 934 676 234 763 001 25.7 706 010 697 235 649 183 714 477 763 330 766 101 773 417 25.9 570 856 544 712 543 351 598 107 607 466 620 193 664 121 25 594 874 590 076 557 857 615 264 635 428 657 153 692 390 mezir. index 99,2 94,5 110,3 103,3 103,4 105,4 Tabulka 14.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 25.1 5 546 697 5 448 651 4 253 554 3 849 679 3 865 128 4 581 229 3 603 043 25.2 2 450 431 2 016 546 1 826 427 1 522 350 1 193 039 1 922 757 2 353 844 25.3 460 976 864 142 254 842 662 139 855 516 996 068 953 334 25.4 784 179 453 172 583 317 759 721 893 743 754 645 1 151 188 25.5 1 743 328 1 475 542 1 099 730 1 604 795 1 683 963 1 681 249 2 138 770 25.6 10 611 028 9 188 532 6 243 705 8 315 397 9 069 244 10 663 570 13 680 506 25.7 10 073 781 10 505 485 8 374 776 9 242 114 10 627 788 11 233 017 12 401 400 25.9 7 756 483 6 390 942 5 284 860 6 129 977 6 531 326 6 435 536 7 345 459 25 39 426 903 36 343 013 27 921 212 32 086 172 34 719 746 38 268 069 43 627 544 mezir. index 92,2 76,8 114,9 108,2 110,2 114,0 120 % 114 Produktivita práce z ÚPH 115 % 105 Hrubý operační přebytek 108 95 102 85 96 75 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 25 ZP CZ-NACE 25 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 14.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 166

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 1000 tis. Kč/zam. 850 700 550 400 250 100 ZP 25 25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 14.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 14.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 14.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 25.1 46 437 044 49 555 076 35 047 540 37 972 566 42 687 868 43 986 090 45 249 383 25.2 16 098 698 15 547 187 11 793 315 13 384 535 14 410 212 14 473 164 14 283 058 25.3 6 368 562 6 879 698 6 348 658 7 866 589 8 697 546 6 485 610 5 787 837 25.4 2 429 971 2 371 039 2 049 985 2 537 639 2 857 106 3 174 184 3 767 282 25.5 11 792 030 11 980 758 7 531 373 9 635 395 11 723 976 11 636 146 13 052 326 25.6 40 931 167 38 626 742 30 208 141 34 461 353 38 272 306 38 733 027 40 642 582 25.7 33 426 375 34 891 525 27 415 194 30 574 389 34 861 757 37 873 490 42 210 641 25.9 45 902 177 46 605 958 34 441 002 39 900 522 43 630 061 43 251 769 44 194 412 25 203 386 025 206 457 983 154 835 207 176 332 989 197 140 832 199 613 482 209 187 522 mezir. index 101,5 75,0 113,9 111,8 101,3 104,8 14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Do nástupu krize se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPA 25 se do roku 2008 postupně dařilo získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat z kladných referencí. Po dramatickém snížení dovozu výrobků CZ-CPA 25 do České republiky v roce 2009, oproti roku 2008 (o cca 20 %), dochází k obnovení a jeho opětovnému meziročnímu růstu, takže dovoz CZ-CPA 25 v roce 2010 vzrostl oproti roku 2009 o více než 17 %. Následující léta přináší zmírnění předchozí skokové změny, však je zachován mírný meziroční nárůst. Obdobně, jako u dovozu produkce CZ-CPA 25, též u vývozu výrobků došlo v období 2009 2010 k meziročnímu zvýšení o více, než 14 %, dokonce mezi roky 2010 a 2011 je prokázán meziroční nárůst vývozu o 18,2 %. V roce 2011 byl urychlen již předem signalizovaný útlum německé jaderné energetiky. Paradoxně dochází ze strany českých firem k očekávání nárůstu příležitostí pro dodávky výrobků právě z produkce CZ- CPA 25 směrem do Ruska a dalších postsovětských států. Je ralizována ještě řada dalších kontraktů, českých 167

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU dodavatelů investičních celků, kupř. ŠKODA PRAHA a.s. v období 2009 2012 realizuje kontrakty JE J. Bohunice V2 (projekt, montáž a dodávka turbogenerátorů pro zvýšení výkonu a životnosti provozovaných bloků) ve Slovenské republice, projekty a dodávky technologických zařízení, včetně montáží a uvedení do provozu dvou 750 MW plynových elektráren v Egyptu (New Talkha a El Kureimat II), apod. Saldo zahraničního obchodu bylo ve všech létech 2009-2013 kladné, v roce 2013 překročilo 60 mld Kč. Tabulka 14.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 25 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 25.1 23 363,3 23 487,7 28 106,8 29 512,2 31 968,6 25.2 10 173,5 10 380,5 12 103,7 12 715,2 12 825,6 25.3 2 460,4 2 925,7 1 704,2 3 673,5 2 187,3 25.4 2 925,9 3 670,8 3 098,3 4 184,8 5 491,7 25.5 x x x x x 25.6 x x x x x 25.7 28 254,0 33 716,4 39 132,3 39 348,2 40 123,1 25.9 54 159,9 64 647,5 79 978,7 84 061,8 91 654,7 25 121 337,0 138 828,6 164 124,0 173 495,7 184 251,0 mezir. index 114,4 118,2 105,7 106,2 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 25.1 6 914,3 7 794,0 9 572,9 8 560,1 8 636,9 25.2 3 172,6 3 431,1 3 834,5 3 876,2 3 641,1 25.3 532,5 677,9 843,3 427,6 608,1 25.4 1 122,5 2 313,4 2 107,5 1 699,9 1 184,3 25.5 x x x x x 25.6 x x x x x 25.7 25 815,5 29 416,3 32 948,4 34 499,3 36 075,9 25.9 46 652,6 55 248,1 63 875,5 64 692,7 69 736,6 25 84 210,0 98 880,8 113 182,1 113 755,8 119 882,9 mezir. index 117,4 114,5 100,5 105,4 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 25.1 16 449,0 15 693,7 18 533,9 20 952,1 23 331,7 25.2 7 000,9 6 949,4 8 269,2 8 839,0 9 184,5 25.3 1 927,9 2 247,8 860,9 3 245,9 1 579,2 25.4 1 803,4 1 357,4 990,8 2 484,9 4 307,4 25.5 x x x x x 25.6 x x x x x 25.7 2 438,5 4 300,1 6 183,9 4 848,9 4 047,2 25.9 7 507,3 9 399,4 16 103,2 19 369,1 21 918,1 25 37 127,0 39 947,8 50 941,9 59 739,9 64 368,1 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je dlouhodobě největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a ustálily se řádově na čtyřech desítkách procent. Tento stav je dán řadou příznivých faktorů, počínaje vzájemnou příznivou geografickou polohou obou zemí a konče ekonomickými vazbami (působení stejných nadnárodních společností na území obou sousedících států). 168

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko 5 % Slovensko 7 % Francie Polsko 4 % 5 % Belgie 3 % Nizozemí 3 % Rusko 3 % Německo 39 % Ostatní 31 % Dovozní teritoria v roce 2013 Čína 7 % Itálie 6 % Slovensko Polsko 5 % 6 % Rakousko 4 % Francie 4 % Japonsko 2 % Německo 41 % Ostatní 25 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 14.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 25 14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici stejně jako strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů. Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu a jsou neodmyslitelnou součástí prakticky každé dodávky investičního celku.. Oddíl CZ-NACE 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí (i když do oddílu patří technologie povrchových úprav a zušlechťování kovů, kde jsou využívány pro životní prostředí nebezpečné chemikálie), podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice, se zvýšil též odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího, či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí. 169

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 15. CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 15.1 Charakteristika oddílu V hospodářství České republiky zaujímá oddíl elektrotechnického průmyslu významnou pozici, je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících oddílů zpracovatelského průmyslu. Soustřeďuje se zde velké množství oborů a celková obchodní, kapitálová i výrobní provázanost dělá z elektrotechnických koncernů velice silné společnosti. Česká republika patří k zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu podle základních ukazatelů průmyslové výroby překračuje průměr Unie. Rozvoj našeho elektrotechnického průmyslu po revoluci byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech, včetně výrobní základny, do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturu a dostupnými lidskými zdroji s odpovídající kvalifikací. Dnešní elektrotechnický průmysl funguje ve velké míře jako subdodavatelské odvětví automobilového a strojírenského průmyslu. Velké české firmy jsou často součástí nadnárodních korporací a úzce se specializují. Vazby na zahraniční firmy mají příznivý dopad v podobě zaručeného odbytu zboží, avšak představují nebezpečí v možnosti odlivu investic a poklesu poptávky v krizových dobách. Produkce elektrotechnického průmyslu se skládá ze širokého spektra výrobků. Na jedné straně zahrnuje pracovně náročné výroby a na druhé straně i vysoce produktivní automatizované výroby. Výrobky elektrotechnického průmyslu patří kvalitativní úrovní struktury své produkce do kategorie vysoké (high-tech) a středně náročné technologie. Pro výrobní procesy oddílu CZ-NACE 26 je charakteristický návrh a použití integrovaných obvodů a použití vysoce specializovaných miniaturizovaných součástek. Oddíl CZ-NACE 26 se dělí na 8 základních skupin: 26.1 Výroba elektronických součástek a desek; 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení; 26.3 Výroba komunikačních zařízení; 26.4 Výroba spotřební elektroniky; 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů; 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; 26.8 Výroba magnetických a optických médií. Největší podíl na tržbách v roce 2013 v rámci CZ-NACE 26 měla jako obvykle skupina výroby počítačů a periferních zařízení s 41,9 % (v roce 2012 však 53,2 %), na druhém místě byla s 27,1 % výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů, která oproti roku předchozímu více než trojnásobně téměř stoupla a sesadila na třetí místo 26.4 výrobu spotřební elektroniky s 20,7 %. Největšími výrobci dle tržeb v jednotlivých skupinách jsou za rok 2013: 26.1 Kyocera Solar, výrobce v solárním průmyslu. Společnost je vlastněná z 99 % Kyocera Fineceramics GmbH, mateřská společnost je Kyocera Group. V ČR sídlí v Kadani. 26.2 Foxconn CZ je registrovaná obchodní značka společnosti Hon Hai Precision Industry Co., Ltd. Hon Hai Industry Co., Ltd. Poskytuje kompletní řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Výrobní závody se nachází v Pardubicích a v Kutné Hoře. 26.3 ADC Czech Republic, s.r.o., je součástí společnosti TE Connectivity. Pobočka v Brně vyrábí převážně pasivní telekomunikační prvky jako optické kabely, moduly, panely a distribuční rámy. 171

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 26.4 Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., která je jedním z klíčových výrobních závodů japonské firmy Matsushita, se soustřeďuje na naplňování požadavků evropského trhu s televizory. 26.5 Fei Czech, s.r.o, sídlící v Brně je celosvětově druhé největší vývojové a technologické centrum společnosti FEI Company. FEI vévodí výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů a je vedoucím dodavatelem elektronově a iontově optických zařízení pro širokou škálu výzkumníků, vývojářů i výrobců pracujících v nanometrech. 26.6 UJP PRAHA a.s. realizuje projekty- budování centra zdravotnické techniky pro radiační onkologii. 26.7 Meopta optika, s.r.o. je světovým výrobcem optiky specializujícím se na návrh, vývoj, konstrukci, výrobu a montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů. Oslavila již osmdesáté výročí svého vzniku. Vybavila například optikou 8 000 útočných pušek CZ 805 Bren pro českou armádu. 26.5 27,1 % 26.7 1,1 % 26.8 26.6 0,1 % 0,2 % 26.1 5,5 % 26,4 20,7 % 26.2 41,9 % 26.3 3,5 % 26.1 Výroba elektronických součástek a desek 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení 26.3 Výroba komunikačních zařízení 26.4 Výroba spotřební elektroniky 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 26.8 Výroba magnetických a optických médií Pozn: údaje v běžných cenách Graf 15.1 Podíly skupin CZ-NACE 26 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro oddíl CZ-NACE 26 je charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení, a právě pro svůj kompletační charakter je celý elektrotechnický oddíl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. V elektrotechnickém průmyslu je díky vysoké otevřenosti české ekonomiky, mimořádné citlivosti sektoru na krizové jevy v hospodářství a výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy, zejména německý, dopad finančních krizí na tento oddíl výrazný. Toto odvětví je mimořádně citlivé na krytí zakázek, kvalifikovanou pracovní sílu, kvalitní infrastrukturu, technickou podporu, servis, design, výzkum a vývoj. Sektor, který doposud těží z široké základny kvalifikovaných pracovníků a kapacity a kvality odborného školství, stejně jako komparativně nízkých nákladů a systému investičních pobídek, je ale do značné závislý míry na kvalitě technického vzdělávání v zemi. V elektroprůmyslu České republiky se navíc projevuje určitá dvojkolejnost daná lepšími výsledky zahraničních firem nejen v produktivitě, ale i v tempu tržeb na zahraničních trzích i na domácím trhu. Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR spočívají zejména v oblasti zaměstnanosti. Některé firmy zde již mají i oddělení výzkumua vývoje. Právě obchodní vazba na mateřské země umožňuje v době krize - s prudkým počátečním propadem zahraniční poptávky - zmírnit ve výsledku její dopady. Navíc některé firmy pod zahraniční kontrolou vyrábějí v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně, jelikož investují do výzkumu, vývoje a inovací. 172

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Především v roce 2011 se výroba počítačů, elektroniky a optických přístrojů musela vyrovnávat s propadem tržeb o 8 %. Tržby zpracovatelského průmyslu však celkově rostly o 8,4 %. V roce 2012 propad v tržbách již nepokračoval ve všech skupinách, vzrůst tržeb o 17 % významně ovlivnila skupina CZ-NACE 26.5 Měřicí, zkušební a navigační a časoměrné přístroje. (Zde například společnost Fei Company má v Brně nejvýkonější pobočku, která vedle výzkumné činnosti i vyrobí přes polovinu produkce FEI). V roce 2013 obsadil oddíl CZ-NACE 26 obsadil v rámci tržeb zpracovatelského průmyslu s podílem 7,6 % čtvrté místo (v předchozích letech páté místo). Navíc nižší počet zaměstnaných byl doprovázen i nižším objemem vyplacených mezd (bez ostatních osobních nákladů) o 6,1 %. Opět se snížila výkonová spotřeba, o 10,5 %. Přestože v roce 2013 tvořily tržby NACE 26 53,9% podíl na celkových tržbách elektrotechnického odvětví, tak jejich podíl na účetní přidané hodnotě sektoru dosáhl pouze 31,3 %. Rozdílná skladba tržeb a účetní přidané hodnoty vyplývá především z odlišného charakteru produkce a technicko-technologické náročnosti výroby, kde v rámci NACE 26 působí řada montážních a kompletačních společností, jejichž přidaná hodnota je na nižší úrovni. 15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj Opět jsme zaznamenali celkový mírný pokles cen, což mohla zapříčinit neustále se zvětšující konkurence. Cena stoupla oproti předchozímu roku jen u oborů CZ-NACE 26.4 Spotřební elektronika (o 2,3 %) a 26.5 - Měřicí, zkušební a navigační a časoměrné přístroje (o 0,2 %). V návaznosti na velký podíl dovážených výrobků, předpokládáme zvýšení cen. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Elektronické součástky a desky 26.1 94,2 99,3 98,8 94,5 98,4 Počítače a periferní zařízení 26.2 x x x x x Komunikační zařízení 26.3 98,2 99,3 98,2 101,0 99,6 Spotřební elektronika 26.4 95,3 98,2 101,0 100,1 102,3 Měřicí, zkušební a navigační a časoměr. př. 26.5 103,4 98,2 99,0 101,6 100,2 Ozařovací, elektroléčebné a elektroterap. př. 26.6 x x x x x Optické a fotografické přístroje a zařízení 26.7 100,5 102,5 94,2 x x Magnetická a optická média 26.8 x x x x x Počítače, elektronické a optické př. a zař. 26 100,2 98,2 97,7 99,5 99,1 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 15.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 15.2 ukazuje přehled počtu podniků v posledních sedmi letech. Nejvíc podniků z celkového počtu, asi 25 %, připadá na skupinu CZ-NACE 26.3, která zahrnuje výrobu telefonních a datových telekomunikačních zařízení pro přenos signálů kabelem nebo vzdušnou cestou, např. rozhlasové a televizní vysílací přístroje a bezdrátová komunikační zařízení. Významný je také podíl skupiny CZ-NACE 26.1 (24 %), do kterého patří výroba polovodičových komponentů a ostatních součástek a dílů pro elektronické přístroje a například i výroba interních a externích počítačových modemů. V roce 2013 působilo v oddíle CZ-NACE 26 celkem 2 996 podniků (pokles o 357), jejichž tržby dosáhly 257,8 miliard Kč, zaměstnávaly 39 445 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši téměř 29,9 miliard Kč. 173

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 15.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 26 v letech 2007-2013 174 26.1 831 705 703 759 763 779 723 26.2 511 406 406 390 360 340 278 26.3 960 945 994 991 937 897 765 26.4 463 397 413 403 387 360 287 26.5 503 538 547 563 587 643 639 26.6 54 50 38 38 42 44 36 26.7 140 123 123 162 158 146 129 26.8 121 147 147 159 156 144 140 26 3 583 3 311 3 371 3 465 3 390 3 353 2 996 Indikátorem budoucího vývoje bývá objem celkových nových zakázek, které v tomto oddíle u organizací s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostly o 18,2 %, zakázky ze zahraničí posílily o 17,8 %, domácí zakázky dokonce o 19,4 %. Z celkového objemu zakázek tvoří zahraniční téměř 74 %. Z tabulky 15.3 je zřejmé, že v roce 2011 došlo k propadu tržeb o 8 %, což je asi 21 miliard Kč, v roce 2012 již ale došlo k podstatnému oživení. Tržby vzrostly o více jak 41 mld. Kč, tj. o více jak 17 %. Tržby v roce 2013 sice dle odhadů MPO poklesly o 8,2 %, tj. o 23 mld. Kč, ale spotřebitelská důvěra se s lepšími prognózami zvyšuje. Tržby v roce 2013 jsou srovnatelné s rokem 2007. Největší nárůst tržeb (téměř 5krát) oproti roku 2007 je u skupiny CZ-NACE 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů, o 5 % oproti roku 2012. V této kategorii je jedním z nejúspěšnějších brněnský výrobce elektronických mikroskopů Tescan, který pokračuje v rozšiřování výrobních kapacit i prodejní sítě. Založením dceřiné společnosti TESCAN ORSAY FRANCE S.A.R.L. v květnu 2014 upevnil svou pozici na francouzském území. Po pobočce TESCAN UK, která na konci loňského roku rozšířila řady úspěšných dceřiných společností holdingu nesoucích jméno TESCAN: TESCAN USA, TESCAN China a TESCAN Brno, je TESCAN ORSAY FRANCE již pátou dcerou v pořadí. Dále rostly tržby ve skupině CZ-NACE 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů o téměř 20 %, ale oproti roku 2012 v roce 2013 se tržby mírně snížily. Nejvíce opětovně poklesly tržby ve skupině výroby elektronických součástek a desek (o 27 %). Na evropském trhu totiž pokračoval přetlak nabídky těchto výrobků vlivem působících čínských výrobců. V této skupině je odvětví produkce zařízení na solární výrobu elektřiny, které se v celosvětovém měřítku dostalo do těžkých problémů v důsledku dovozů levných panelů z Číny. Od června roku 2013 je import do Evropské Unie sice zatížen clem, Číňané však záměrně přesouvají produkci na Tchaiwan a již ovládají více jak 80 % evropského trhu. V objemovém měřítku se výše zmiňované skupiny nemůžou rovnat CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, která má největší tržby i v roce 2013, meziročně však utržila o téměř 18 mld. Kč méně, tj. pokles o 14 %. Z přenosných počítačů ztrácely na českém trhu opět netbooky a klasické notebooky, na druhé straně si zákazníky postupně získávaly ultratenké notebooky či výrobky typu desktop replacement. Za tímto vývojem stojí fakt, že stolní a nepřenosná zařízení jsou stále více nahrazována přenosnými. IT sektor je momentálně vysoce rozvinutý a velmi nasycený trh. Tržby dále poklesly oproti roku 2007 ve skupinách 26.3 (komunikační zařízení), 26.8 (výroba magnetických a optických médií) a 26.4 (výroba spotřební elektroniky). V posledně zmiňované skupině segment televizorů, který je z hlediska tržeb v této skupině nejdůležitější, pociťuje nejsilněji důsledky nasycení trhu. Rok 2013 byl pro celý evropský trh ve znamení pokračujících ekonomických problémů jihoevropských zemí, což nepříznivě ovlivnilo celkovou poptávku. Hon za co nejlepším obrazem je pryč a konec výroby plazmových televizorů to potvrzuje. Zatím 4K LCD televizory kvality špičkových plazem nedosahují a prozatímní nezájem o OLED televizory ukazuje, že se ani této obrazově výborné technologii, hlavně kvůli vysoké ceně, nějak významně nedaří. Naopak o 4K LCD televizory s LED podsvícením je zájem, a to jak o jejich zahnuté, tak o ty rovné varianty. Vzhledem k finančním problémům, které výrobci mají, tak v drtivé většině právě v orientaci na 4K a na exkluzivnější drahé produkty vidí cestu, jak se dostat zpět do černých čísel a do ziskové výroby. Zajímavé je, že stoupá i podíl 10 největších společností na tržbách. V roce 2008 to bylo 73,2 %, v roce 2011 79 % a v roce 2013 téměř 80 %. Tento podíl je dokonce vyšší v některých skupinách jako CZ- NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky nebo CZ-NACE 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů. Oddíl je vysoce

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení koncentrovaný, nejvíce jej ovlivňují velké podniky a podniky pod zahraniční kontrolou. Ty jsou součástí globálních řetězců a i mnoho firem pod českou kontrolou je na tyto řetězce navázáno. Tabulka 15.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 26.1 29 371 776 30 666 387 25 117 654 30 861 879 25 713 322 19 428 864 14 180 321 26.2 122 030 632 119 854 501 113 060 773 130 271 583 121 401 847 125 784 007 107 952 824 26.3 15 264 603 15 809 739 14 094 723 12 664 592 12 034 054 11 103 552 8 997 923 26.4 76 367 213 85 083 506 67 613 728 72 307 416 60 795 879 54 184 374 53 258 638 26.5 12 242 725 10 973 445 10 243 964 11 142 435 15 853 086 66 576 348 69 825 155 26.6 498 943 630 483 592 737 590 279 716 209 720 985 595 225 26.7 2 401 662 2 087 391 1 884 333 2 516 833 2 962 874 2 830 537 2 832 423 26.8 534 868 549 229 416 204 355 947 307 333 217 806 161 646 26 258 712 421 265 654 682 233 024 116 260 710 965 239 784 605 280 846 473 257 804 156 mezir. index 102,7 87,7 111,9 92,0 117,1 91,8 V hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem TOP 100 českých firem ročníku 2013 z hlediska tržeb získal FOXCONN CZ s.r.o (skupina CZ-NACE 26.2) šesté místo s tržbami v přibližné hodnotě 97 miliard Kč. Tato společnost se také umístila na třetí příčce žebříčku Největších vývozců ČR, za rok 2012 byla druhá. Tento významný výrobce spotřební elektroniky a dodavatel IT řešení vyváží 100 % v České republice vyráběné produkce. V roce 2012 to bylo za 96,6 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 8 miliard korun. Společnost Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. obsadila v hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem TOP 100 českých firem 24. místo. Tabulka 15.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 26.1 4 849 575 6 443 006 4 574 776 5 791 036 4 876 942 3 874 118 4 607 676 26.2 3 065 954 3 092 123 4 043 858 4 682 338 2 411 954 3 201 592 2 021 357 26.3 3 483 050 4 449 652 4 271 709 4 048 770 3 967 056 3 665 248 3 603 207 26.4 4 502 399 3 340 948-1 499 600-909 098 885 350 3 589 452 1 255 500 26.5 4 281 933 3 756 688 3 431 169 3 848 442 4 816 300 15 280 664 16 792 240 26.6 139 677 120 036 79 932 110 566 198 532 217 061 181 243 26.7 1 086 861 1 132 365 988 481 1 276 517 1 474 027 1 382 881 1 386 265 26.8 155 401 177 192 95 732 54 560 72 441 69 638 57 073 26 21 564 849 22 512 011 15 986 058 18 903 131 18 702 603 31 280 654 29 904 561 mezir. index 104,4 71,0 118,2 98,9 167,3 95,6 Vývoj přidané hodnoty a souvisejících ukazatelů výkonnosti a efektivnosti podniků je jedním ze základních ekonomických vlivů působení zahraničních investorů na naší ekonomiku. Účetní přidaná hodnota tedy vyjadřuje, kolik podnik přidal k nakoupeným vstupům, tj. materiálům, zboží a službám. Tohoto zvýšení je dosahováno efektivním využitím pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Celkový pokles účetní přidané hodnoty v roce 2013 o 4,4 % ovlivnil nejvíce špatný výsledek ve skupině CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky a CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení. Kromě důvodů zmiňovaných u tržeb v těchto skupinách převažují firmy se zahraniční účastí, které svoje zisky nemusí investovat v České republice, ale dochází k jejich částečné repatriaci matkám v zahraničí. Při srovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu je účetní přidaná hodnota podprůměrná. Porovnáním roku 2013 s rokem 2007 zjistíme, že celkový počet zaměstnanců v CZ-NACE 26 klesl o 14 %, což je cca 6 500 zaměstnanců. Důsledkem ekonomické krize došlo zejména v letech 2009-2010 k většímu propouštění a tlumení či zefektivňování výroby. V roce 2011 došlo k mírnému zlepšení a následující rok dokonce o 16 procentních bodů. Počet zaměstnanců v roce 2013 je pouze odhad MPO. Také počet zaměstnanců v jednotlivých skupinách je nejasný, protože např. společnost Wistron byla v roce 2012 ve skupině 26.3, nyní ve 26.4. 175

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 15.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 26.1 10 418 10 595 8 315 7 901 7 946 7 757 6 947 26.2 7 780 9 250 7 595 6 011 6 324 6 358 4 784 26.3 6 201 6 159 5 631 4 783 4 884 4 735 3 937 26.4 10 108 11 046 9 050 7 370 7 770 6 040 6 104 26.5 7 725 6 462 5 776 5 775 6 150 14 145 14 268 26.6 278 290 295 286 320 365 315 26.7 3 317 3 245 2 783 3 050 3 313 3 199 3 046 26.8 131 86 103 94 84 71 44 26 45 958 47 133 39 548 35 271 36 790 42 670 39 445 mezir. index 102,6 83,9 89,2 104,3 116,0 92,4 Celkově se snížil počet zaměstnanců v roce 2013 o téměř 8 procentních bodů. Konkurenční země východní Evropy nabízejí pro investory stále atraktivnější podmínky než Česká republika, zejména co se týká nákladů na pracovní sílu. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost také závisí na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2012 meziročně poklesly o 0,5 %, počet pracovníků se snížil, ale mírně vzrostly mzdové náklady. Průměrná měsíční mzda v oddíle CZ-NACE 26 u organizací s 20 a více pracovníky poklesla ve sledovaném období o 0,3 % na 25 021 Kč, je lehce pod průměrem celého zpracovatelského průmyslu, kde mzdy rostly o 1 %. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č. 15.6. 105 % 100 Počet zaměstnaných osob 110 % 105 Tržby za VV a S 95 100 90 95 85 90 80 85 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 26 ZP CZ-NACE 26 ZP 155 % 140 Účetní přidaná hodnota 125 110 95 80 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 26 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 15.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 176

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Tabulka 15.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 26.1 3 339 753 3 669 073 2 971 760 2 990 531 3 248 568 3 013 660 2 780 771 26.2 2 472 202 3 018 179 2 678 265 2 192 967 2 324 029 2 280 485 1 712 814 26.3 2 947 098 3 003 400 2 846 175 2 514 824 2 495 513 2 487 109 2 186 365 26.4 3 854 978 4 350 371 3 704 870 2 781 781 2 901 372 2 532 516 2 438 950 26.5 2 574 935 2 400 574 2 258 659 2 404 908 2 708 134 6 545 169 7 069 234 26.6 92 512 121 000 116 954 120 205 142 281 160 683 172 976 26.7 926 462 922 676 810 418 962 800 1 107 362 1 100 196 1 073 847 26.8 46 636 120 856 35 348 33 157 29 151 25 906 21 173 26 16 254 577 17 606 130 15 422 450 14 001 173 14 956 409 18 145 723 17 456 130 mezir. index 108,3 87,6 90,8 106,8 121,3 96,2 15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z ÚPH pro celé CZ-NACE 26 vzrostla oproti roku 2012 o 3 % (o 62 % ve srovnání s rokem 2007). Ve skupině 26.8 výroba magnetických a optických médií a 26.1 výroba elektronických součástek a desek je výrazně vyšší, než v předchozím roce, což je, mimo jiné, zapříčiněno klesající výkonovou spotřebou (u 26.4) i snížením počtu zaměstnanců. Mírné zvýšení produktivity práce z přidané hodnoty ovlivnilo právě snížení výkonové spotřeby. Tabulka 15.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 26.1 465 490 608 090 550 215 732 918 613 797 499 430 663 265 26.2 394 068 334 298 532 469 778 941 381 399 503 515 422 495 26.3 561 665 722 427 758 539 846 531 812 234 774 110 915 324 26.4 445 448 302 456-165 702-123 357 113 951 594 283 205 668 26.5 554 325 581 344 594 037 666 358 783 145 1 080 312 1 176 923 26.6 503 312 414 479 270 566 386 182 621 271 595 161 575 128 26.7 327 631 349 004 355 201 418 549 444 948 432 226 455 060 26.8 1 187 812 2 059 298 927 488 577 567 862 149 981 020 1 310 071 26 469 233 477 630 404 218 535 941 508 367 733 081 758 128 mezir. index 101,8 84,6 132,6 94,9 144,2 103,4 V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 26 v produktivitě práce z ÚPH lehce podprůměrný. Zpracovatelský průmysl celkově má produktivitu práce z ÚPH 766 431 Kč na zaměstnance. Tabulka 15.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 26.1 1 509 822 2 773 933 1 603 016 2 800 506 1 628 374 860 459 1 826 905 26.2 593 752 73 944 1 365 593 2 489 371 87 925 921 107 308 543 26.3 535 953 1 446 253 1 425 534 1 533 946 1 471 543 1 178 140 1 416 842 26.4 647 420-1 009 423-5 204 470-3 690 879-2 016 022 1 056 935-1 183 450 26.5 1 706 998 1 356 114 1 172 510 1 443 534 2 108 166 8 735 495 9 723 006 26.6 47 164-964 -37 022-9 638 56 252 56 378 8 268 26.7 160 398 209 689 178 063 313 717 366 665 282 685 312 418 26.8 108 765 56 336 60 384 21 403 43 291 43 732 35 900 26 5 310 273 4 905 881 563 607 4 901 958 3 746 193 13 134 931 12 448 431 mezir. index 92,4 11,5 869,7 76,4 350,6 94,8 177

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Hrubý operační přebytek vyjadřuje, kolik zůstane podniku na pokrytí dalších nákladů včetně zisku. Tento údaj má například význam pro podnikatele zejména v krizových obdobích. Hrubý operační přebytek se po poklesu v roce 2011 velmi zvýšil, dokonce o 250 % celkově, v roce 2013 se pouze lehce snížil o 5 %, což značí, že firmy, které jsou v zahraničním vlastnictví (jejich tržby v roce 2013 dělají stále kolem 90 % celkových), zřejmě tolik nevyvážejí zisk do zahraničí, ale investují ho dál v České republice. Největší podíl na celkové kladné hodnotě hrubého operačního přebytku v roce 2013 má skupina 26.5. % 177 160 Produktivita práce z ÚPH 300 % 250 Hrubý operační přebytek 143 200 126 150 109 100 92 50 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 26 ZP Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 26 ZP Graf 15.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 Porovnání vývoje produktivity práce z ÚPH a podílu hrubého operačního přebytku oddílu CZ-NACE 26 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno výše v grafu 15.3. tis. Kč/zam. 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 ZP 26 26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 15.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2012 a 2013 je znázorněna v grafu 15.4. Nejnižší úroveň produktivity práce z ÚPH v roce 2011 zaznamenala skupina CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky. Zde je ovšem úspěšná česká společnost SEV Litovel, která je největším evropským producentem gramofonů v kvalitě Hi-Fi. Plánuje zvýšit výrobu o čtvrtinu na rekordních 90.000 až 100.000 gramofonových přístrojů. Produkci litovelského závodu žene vzhůru rostoucí poptávka na zahraničních trzích i nová výroba levnějšího modelu gramofonu. 15.3.4 Výkonová spotřeba Ukazatelem trendu je výkonová spotřeba a nákup služeb. Pokles tržeb a ostatních ekonomických ukazatelů se promítl do výkonové spotřeby. V tabulce 15.9 je zaznamenáno snížení téměř ve všech skupinách oddílu, z toho nejvíce ve skupině CZ-NACE 26.1 Výroba elektronických součástek a desek (o cca 36 %), 178

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ-NACE 26.3 Výroba komunikačních zařízení (cca 29 %) a CZ-NACE 26.8 Výroba magnetických a optických médií (asi 24 %), které ale neovlivňují celkový průměr tolik jako skupina CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, která vykázala také pokles výkonové spotřeby, o 13 %. Větší růst, dle dopočtů MPO, nevykázala žádná skupina. Tabulka 15.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 26.1 24 420 624 24 369 039 20 626 869 25 366 689 21 798 487 15 432 020 9 892 578 26.2 118 983 057 117 535 010 109 537 117 125 969 109 119 464 288 122 827 925 106 538 108 26.3 12 444 508 11 792 100 10 093 153 8 477 632 8 290 813 7 692 238 5 490 296 26.4 73 433 956 83 041 723 68 381 971 73 310 921 60 832 846 50 402 231 48 183 107 26.5 8 287 484 7 938 358 7 174 892 7 766 933 11 689 331 52 201 775 52 224 781 26.6 407 978 555 521 465 666 459 195 551 045 551 431 498 608 26.7 1 383 406 1 165 128 943 403 1 446 265 1 721 656 1 639 479 1 663 285 26.8 379 367 524 285 393 109 324 121 250 717 161 578 122 207 26 239 740 379 246 921 163 217 616 180 243 120 864 224 599 185 250 908 677 224 612 969 mezir. index 103,0 88,1 111,7 92,4 111,7 89,5 Konkurenceschopnost na světových trzích je dána téměř ve všech skupinách tím, že je ovládají globální řetězce. Silnou stránkou je zaručený odbyt a slabou stránkou to, že o lokalizaci výroby rozhodují globální řetězce. 15.4 Zahraniční obchod 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 15.10 ukazuje výsledky zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 26 za roky 2009-2013. Kladné saldo obchodní bilance v roce 2013 měly výrobky počítačů a periferních zařízení CZ-CPA 26.2 (48 mld. Kč) a výrobky spotřební elektroniky CZ-CPA 26.4 (38,7 mld. Kč). Mezi největší vývozní země produkce CZ-CPA 26.2 patří Německo, které má v tomto oboru dominantní postavení, dále Velká Británie a Nizozemí. U spotřební elektroniky je to Německo a Francie. Celkový obrat odvětví představoval v roce 2013 částku 883 mld. Kč, s kladným saldem 26,5 mld. Kč. V porovnání s rokem 2012 se obchodní bilance zhoršila, především díky menšímu vývozu počítačů a většímu dovozu komunikačních zařízení, zejména mobilních telefonů, tabletů a komponetů na výstavbu nové LTE sítě. Jak vyplývá z tabulky 15.10, největší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 26.2. Zvýšený zájem o spotřební elektroniku dokazují i výsledky významných prodejců u nás. Za rok 2013 dosáhla Alza.cz a.s. 20% růstu obratu na 9,22 miliardy Kč, CZC.cz s.r.o. oznámil 40% růst tržeb na 1,75 miliardy Kč. 179

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 26 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 26.1 32 796,5 44 056,7 49 218,6 40 568,3 33 052,8 26.2 159 575,0 210 142,2 227 076,5 247 005,5 226 309,2 26.3 42 834,3 50 420,9 74 925,6 77 379,8 86 143,6 26.4 73 971,7 87 685,0 84 408,7 73 388,1 62 616,6 26.5 26 328,9 29 883,8 37 759,0 41 665,1 40 742,2 25.6 965,6 1 205,3 1 195,2 1 322,7 1 449,4 25.7 4 735,4 3 839,8 4 532,9 4 225,6 3 879,8 25.8 974,5 679,8 641,9 574,3 589,2 26 342 181,9 427 913,5 479 758,4 486 129,4 454 782,8 mezir. index 125,1 112,1 101,3 93,6 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 26.1 73 204,8 114 160,9 76 683,8 74 950,9 69 055,7 26.2 139 968,7 185 332,1 206 619,5 196 679,9 178 299,9 26.3 58 232,8 85 205,4 94 707,3 91 583,7 103 130,7 26.4 30 338,9 34 222,9 31 936,4 28 461,2 23 879,2 26.5 31 262,1 37 338,6 42 325,8 43 381,9 43 299,2 26.6 5 863,5 5 389,5 4 920,0 4 426,0 4 560,9 26.7 12 969,1 10 967,6 9 010,4 6 855,0 5 223,8 26.8 1 226,8 1 157,4 990,6 800,0 798,9 26 353 066,7 473 774,4 467 193,8 447 138,6 428 248,3 mezir. index 134,2 98,6 95,7 95,8 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 26.1-40 408,3-70 104,2-27 465,2-34 382,6-36 002,9 26.2 19 606,3 24 810,1 20 457,0 50 325,6 48 009,3 26.3-15 398,5-34 784,5-19 781,7-14 203,9-16 987,1 26.4 43 632,8 53 462,1 52 472,3 44 926,9 38 737,4 26.5-4 933,2-7 454,8-4 566,8-1 716,8-2 557,0 26.6-4 897,9-4 184,2-3 724,8-3 103,3-3 111,5 26.7-8 233,7-7 127,8-4 477,5-2 629,4-1 344,0 26.8-252,3-477,6-348,7-225,7-209,7 26-10 884,8-45 860,9 12 564,6 38 990,8 26 534,5 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Exportní a importní orientaci CZ-CPA 26 znázorňuje graf č. 15.5. Naším největším obchodním partnerem je Čína. Obrat s touto zemí dosáhl v roce 2013 187,9 mld. Kč (v roce 2012 dokonce 194,2 mld. Kč), ale saldo z touto zemí je stále záporné 176,5 mld. Kč (dovoz 182,2 mld Kč, vývoz 5,7 mld. Kč). Čína se stává největší výrobní základnou produktů informační elektroniky a v oblasti telekomunikace, vysoce výkonných počítačů a digitálních televizorů dosáhla důležitého technického průlomu. Příjmy roku 2013 v oblasti informační elektroniky dosáhly 124000 miliard yuanů a celkový objem vývozu a dovozu byl 13300 miliard amerických dolarů, což tvořilo 32 % celkového čínského dovozu a vývozu. Na druhém místě je Německo, náš nejdůležitější obchodní partner v EU, s obratem 215 mld. Kč (z toho dovoz 55,7 mld. Kč, vývoz 159,3 mld. Kč a kladné saldo 103,5 mld. Kč), na třetím místě je Nizozemí s obratem 79,3 mld. Kč (dovoz 38,7 mld a vývoz 40,6 mld a kladným saldem 1,9 mld. Kč). Na dalších místech ve výši obratu a s kladným saldem stojí Velká Británie (45,4 mld. Kč), Francie (30,7 mld. Kč) a Slovensko (25,5 mld. Kč). Větší záporná salda máme také s dalšími zeměmi Asie, například s Japonskem, Malajsií, Thajskem, Jižní Koreou nebo Tchaj-wanem. 180

Vývozní teritoria v roce 2013 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Slovensko Francie 4 % Nizozemí 6 % 6 % V. Británie 8 % Polsko 4 % Rusko 4 % Itálie 3 % Německo 32 % Ostatní 33 % Dovozní teritoria v roce 2013 Thajsko 3 % Tchaj-wan 3 % Jižní Korea 4 % Nizozemí 8 % Německo 12 % USA 3 % Japonsko 3 % Ostatní 21 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Čína 43 % Graf 15.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 26 Dovoz podle CZ-CPA 26 byl 428,2 mld. Kč, mírně poklesl, z toho z Asie kolem 270,6 mld. Kč, ale pravděpodobně velká část dovozu z Německa a Nizozemí v rámci Evropské unie je také původem z Asie. V procentech je podíl Asie na dovozu více jak 63 %. Podíl Číny na celkovém dovozu CZ-CPA 26 do ČR vzrostl z 42,3 % v roce 2012 na 43 % v roce 2013. Dováží se přímo do výrobních podniků v ČR, prostřednictvím obchodních organizací a prostřednictvím tzv. zahraničních identifikačních čísel, což znamená, že dovoz zprostředkovává podnik, který není českým rezidentem. Z největší části jde o podniky, které patří do globálních řetězců a z tohoto důvodu je těžké odhadnout, jaká část jejich dovozu je určena jako komponenty pro ostatní produkci ZP. To také platí o dovozu obchodními organizacemi. Vývoz CZ-CPA 26 byl v roce 2013 celkem 454,8 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 89 %). Riziko plynoucí z velmi vysoké koncentrace elektrotechnického průmyslu na trhy EU se v roce 2013 dokonce zvětšilo. Obecně tedy v rámci elektrotechnického průmyslu dováží Česká republika komponenty z Asie a pak prodává výrobky či komponenty do EU. 15.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Z vývoje elektrotechnického průmyslu, a z oddílu CZ-NACE možná ještě více, je zřejmé, že naše ekonomika musí stát na výrobě s vyšší přidanou hodnotou nebo na posílení efektivity vzniku nových výrobků či služeb. Toto se do značné míry kryje s termínem inovace. Právě vlivem vlekoucí se dluhové krize došlo a stále dochází k další restrukturalizaci ve prospěch oborů, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Česká republika proto nadále musí podporovat rozvoj tohoto odvětví, více motivovat zahraniční i domácí firmy k investicím do výroby s vyšší přidanou hodnotou a zároveň do výzkumu a vývoje s ní spojeného. 181

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Jedním z prioritních úkolů je proto vytváření efektivních podmínek pro uplatnění inovací a výsledků VaV v českém průmyslu. Za rok 2012 byly výdaje na výzkum a vývoj do oddílu CZ NACE 26 ve srovnání s jeho důležitostí nízké, ale musíme konstatovat, že alespoň vyšší, než rok předchozí (1,233 mld. Kč), z toho podle zdrojů financování tvořily podnikatelské výdaje 897 milionů Kč (ty jediné lehce poklesly), veřejné 226 miliónů Kč a zahraniční 107 miliónů Kč. Mezi hlavní investory v oblasti výzkumu a vývoje patří On Semiconductors, ST Microelectronics, Delong Instruments, Honeywell, Eaton Corporation. Dopady na CZ-NACE 26 má i přechod k mobilitě (od klasických stolních počítačů k notebookům a dále k tabletům a smartphonům). Stále více sledujeme značný dopad rostoucí obliby tabletů na trh notebooků. Tablety a jiná mobilní zařízení jsou významným zdrojem generování nestrukturovaných dat multimediálního obsahu, který uživatelé ve velké míře ukládají na sociálních sítích. Tato zařízení tedy mají vliv na trh úložných zařízení, serverů a na samotné sociální sítě, které tyto služby poskytují. Předpovídá se, že substituce notebooků tablety začne klesat, protože uživatelé i firmy začínají pro každý typ zařízení nacházet správné využití. Teprve nyní zjistíme, jak tablety nebo hybridní zařízení zapadnou do celkového portfolia. Výrazně zasažen mobilitou byl i trh fotoaparátů tablety a smartphony jsou vybaveny digitální kamerou, většinou se snímačem s vysokým rozlišením. Budoucí vývoj v některých skupinách oddílu CZ-NACE 26 však bude záviset na vývoji ekonomiky celé EU. Český trh PC v roce 2013 Prodeje PC na českém trhu pro rok 2013 podle společnosti Gartner ve srovnání s rokem předchozím poklesly o 13,3 %, celkový počet prodaných kusů byl 1 027 823. Notebooky tvořily 63,7 %, zbytek pak připadl stolním počítačům. Propad prodeje je zřejmější u mobilních počítačů (15,8 %), stolní počítače pak potkal jen jednociferný pokles o 8,2 %. Vývoj kopíruje západní Evropu, ovšem s určitým zpožděním, zapříčiněným nižší kupní silou lidé v ČR neobměňují počítače tak často. Trhu v České republice Gartner dokonce předpovídá příznivější vývoj než tomu světovému. Zatímco v roce 2013 u nás výdaje na IT dosáhly 10,7 miliardy dolarů, v roce 2014 to má být o 3,3 % více, konkrétně necelých 11,1 miliardy. Nadprůměrného růstu má pak český trh dosáhnout i v roce 2015, kdy mají tuzemské výdaje být o 5,5 % vyšší než v roce 2014, zatímco celosvětový trh má růst pouze o 3,7 %. Telefony a tablety v ČR Studie společnosti Ericsson s názvem Ericsson Mobility Report uvádí, že na rozdíl od západních trhů u nás ještě nedošlo k takovému usazení chytrých telefonů, aby se tato zařízení stala primárním prostředkem pro jakoukoliv činnost spojenou s užíváním internetu. Průzkum mezi českými uživateli chytrých telefonů ukázal, že ve všech oblastech nejvíce používají notebooky. Výjimku tvoří jen hraní počítačových her, kde čeští uživatelé nejčastěji zasedají ke stolnímu PC. Studie dále ukazuje, že Česká republika je s 31 % penetrací chytrých telefonů mezi uživatele internetu pod evropským průměrem. Ve Švédsku toto číslo například dosahuje 78 %, ve Spojeném království 64 % a v Německu 59 %. Pokud jde o tablety, Česká republika má penetraci 8 % mezi uživateli internetu, čímž rovněž zaostává za západními trhy, kde se penetrace pohybuje kolem 30 % (ve Švédsku, Španělsku nebo Spojeném království). Ericsson však na druhou stranu uvádí, že až 18 % českých spotřebitelů má v úmyslu si v příštích 12 měsících koupit nový chytrý telefon. Necelá polovina z nich si tento přístroj koupí poprvé, zbytek bude kupovat nový model. Díky tomuto zájmu má penetrace vzrůst z 31 % na 39 %. Velmi podobně jsou na tom čeští spotřebitelé s tablety. Odhodlání k nákupu nového tabletu v nadcházejících 12 měsících deklaruje 16 % Čechů. To je výrazně více než v případě zařízení, jako jsou notebooky, MP3 přehrávače, videokamery, zařízení GPS nebo přenosné herní konzole, které jsou v plánech pouze 2-6 % Čechů. To není jen výsledkem nasycení trhu u těchto zařízení, ale také proto, že chytré telefony a tablety nabízejí připojení a všestrannost, oproti jiným zařízením. Televize Prognóza společnosti NPD DisplaySearch věští příznivou budoucnost zakřiveným televizím. Nový segment, který se objevil v roce 2013, má podle společnosti v letošním roce dosáhnout celosvětového prodeje 800 tisíc kusů. Následovat mají dva roky prudkého růstu a poté změna trendu v použité technologii. V roce 2017 očekává DisplaySearch prodej překračující 6 milionů kusů, z toho 1 milion postavený na technologii OLED. Po dvou letech klesajících počtů prodaných kusů a padajících tržeb je nový segment vedle OLED obrazovek a 4K rozlišení dalším ze způsobů, jimiž se výrobci snaží trh oživit. V rámci použité technologie má ještě 182

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení několik let převládat LCD. OLED se stále potýká s problémy při výrobě a DisplaySearch letos odhaduje prodej pouze 100 tisíc televizí s touto technologií. Naopak LCD může podle analytiků nabídnout překvapivě velký prostor pro inovaci a ještě dlouho dominovat. Televize s rozlišením 4K (Ultra HD) podle DisplaySearch rovněž čeká nárůst prodeje. Na letošek společnost odhaduje 12 milionů prodaných kusů, přičemž toto číslo má do roku 2017 vyrůst na 62 milionů. Zpočátku se většina prodejů uskuteční v Číně (v loni to bylo 83 %), ale do roku 2017 má zbytek světa Čínu dohnat a její podíl má klesnout na 46 %. Tiskárny Pokud se splní nová prognóza společnosti Canalys ohledně trhu 3D tiskáren, čeká tento segment velmi slibná budoucnost. Tržby za zařízení, spotřební materiál a související služby dosáhly v loňském roce celosvětově 2,5 miliardy dolarů, přičemž letos Canalys očekává růst na 3,8 miliardy a do roku 2018 dokonce na 16,2 miliardy. To odpovídá složené roční míře růstu 45,7 % mezi lety 2013 a 2018. Pokrok v technologiích přináší rychlejší tiskárny a větší možnosti v kombinaci barev, materiálů a konečné úpravy. Zároveň klesají ceny, a technologie se tak stává dostupnější pro širší spektrum využití, a to jak pro firmy, tak pro koncové zákazníky. Jedinými omezeními budou dostupnost CAD nástrojů a tiskáren, přičemž obě velmi rychle porostou. Canalys očekává nárůst tiskových služeb na objednávku, přičemž technologie k tomu potřebné již mají být zcela dostupné. Firma očekává vznik tiskových studií v odpovědi na poptávku po těchto službách. Například i česká společnost Aroja a Marek Zloch se v projektu 3Dfactory intenzivně pustili do vývoje a výroby 3D tiskáren určených pro domácí i profesionální využití. Nevýhody tiskáren konkurenčních firem, jako vysoká cena, drahé materiály a nákladný software, se jim podařilo odstranit důvtipem a profesionálním přístupem k vývoji. V roce 2013 se v soutěži Nápad roku umístili na 3. místě a v dubnu uvedli na trh českou sériově vyráběnou 3D tiskárnu DeeOrange. Nyní plánují světovou expanzi. Hodnota samotného trhu s tiskárnami vyrostla v loňském roce o 109 % na 711 milionů dolarů a letos Canalys očekává 79% růst na 1,3 miliardy. Do roku 2018 se má hodnota vyšplhat až na 5,4 miliardy dolarů, a to díky rostoucímu objemu prodávaných komerčních i spotřebitelných zařízení. Podle analytiků se v první polovině roku 2013 prodalo na českém trhu 167 663 jednotek a obrat dosáhl 62,48 milionu dolarů. Solární panely Rozmach výroby solárních panelů přinesl cenovou válku Číny s EU a USA. Dumpingové ceny čínských solárních panelů likvidovaly evropské a americké výrobce. Proto USA a EU přistoupily k zavedení dovozních cel. EU nejprve ve výši 11,8 % a pak 47,6 %. USA ve výši cca 31 %. V Číně působilo v té době 546 výrobců solárních panelů, jejichž produkce dokázala pokrýt takřka celou světovou poptávku po solárních panelech. V současnosti ovšem evropské vlády výši dotací omezily a poptávka po solárních panelech proto razantně poklesla. Čínská vláda dotovala nadále produkci solárních panelů, když subvencemi vyrovnávala cla a poskytovala záruky za bankovní úvěry výrobcům solárních panelů. Pokles poptávky v uplynulém roce dostal velkou část výrobců do komplikované situace. V roce 2013 zkrachoval jeden z hlavních vývojářů a výrobců, firma Suntech. Čínská vláda nyní přiznává podporu již jen 134 výrobcům. Ostatní firmy, které nesplnily podmínky, jsou v těžké situaci. Analytici očekávají, že v oboru solárních panelů zůstane necelá čtvrtina současných hráčů a celková produkce solárních panelů se sníží. Avšak Mezinárodní agentura pro energii předpovídá rostoucí potřebu solárních panelů. Francouzskoněmecko-švýcarské konsorcium chce do tří let postavit největší továrnu na solární panely na světě. Výrobní náklady by se měly podle studie, kterou pro zemskou vládu v Bádensku-Württembersku vypracoval Institut pro solární energetické systémy (ISE) ve Freiburgu, dostat zhruba o 20 procent pod nynější úroveň, tedy citelně níže, než za kolik prodává panely současná čínská konkurence. Důležitou podmínkou snížení nákladů je sdružení vývojových kapacit. Své síly má spojit německý ISE, francouzský Národní ústav pro solární energii (INES) a švýcarské Centrum pro elektroniku a mikrotechniku (CSEM). Šanci na úspěch velkovýroby dává prognóza Mezinárodní agentury pro energii, která odhaduje, že dosavadní útlum poptávky po solárních panelech ustane a že do roku 2020 se jejich výroba zvýší ve srovnání se současností na dvojnásobek. Podle informací německých médií vstupují rozhovory o financování do rozhodující fáze. Důležitým příznakem obnovující se důvěry v evropskou výrobu solárních panelů by bylo, pokud by se k ní vrátily tak velké a silné firmy jako Bosch nebo Siemens, které ji v době krize opustily. I přes mírný pokles většiny analyzovaných ukazatelů představuje elektrotechnický průmysl jeden z hlavních pilířů českého hospodářství a poskytuje množství příležitostí pro jeho další rozvoj a upevnění pozice v průmyslové výrobě v Česku. Trhy IT služeb těží, a budou těžit, z faktorů jako jsou zlepšující se ekonomika, pozitivnější sentiment, dostupnost evropských fondů pro ICT projekty a vlastní potřeba používat 183

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU moderní IT jako konkurenční výhodu. Je třeba zmínit, že právě ukazatel spotřebitelského klimatu v EU společnosti GfK v 1. čtvrtletí 2014 vzrostl o 0,8 bodu a nyní dosahuje hodnoty 8,4 bodu, přičemž před rokem byl na úrovni -3,3 bodu. Ukazatel je na nejvyšší úrovni od začátku krize. 184

Výroba elektrických zařízení 16. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 16.1 Charakteristika oddílu Tento oddíl zahrnuje produkci výrobků, které generují, dodávají a využívají elektrickou energii, ale také výrobu elektrického osvětlení, signalizačního zařízení a elektrických spotřebičů pro domácnost. Výroba elektrických zařízení patří svým podílem na celkových tržbách průmyslu (6,5 %) k důležitým odvětvím s kompletačním charakterem výrobků. Ty jsou určeny zejména k dalšímu využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích a ve spotřebitelské sféře (výroba elektrického osvětlení a elektrického zařízení pro domácnost). Výrobní oddíl CZ-NACE 27 tvoří tyto skupiny: 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (např. výroba regulátorů přenosového a rozvodného napětí, výroba dynam a alternátorů); 27.2 Výroba baterií a akumulátorů (např. výroba galvanických článků a elektrických akumulátorů - nenabíjecích a nabíjecích baterií); 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení (např. výroba kabelů z optických vláken pro přenos dat a přímý přenos obrazu, výroba izolovaných elektrokabelů, výroba napájecích vozidlových kolejnic, elektrických vodičů, proudových chráničů); 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení (např. žárovek a zářivek, jejich dílů a komponentů - kromě skleněných polotovarů pro žárovky, výroba svítidel a jejich dílů a komponentů - kromě vodivého elektrického instalačního materiálu); 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost (např. ventilátory, vysavače, elektrické stroje na mytí a ošetřování podlah, kuchyňské spotřebiče, pračky apod.); 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (např. akumulátorových nabíječek, výroba elektrických zařízení pro otevírání a zavírání dveří, výroba elektrických zvonků, bzučáků, alarmů, sirén, výroba ultrazvukových čisticích přístrojů (kromě přístrojů pro zubní a jiné laboratoře). 27.3 15,4 % 27.2 4,7 % 27.4 15,7 % 27.5 6,8 % 27.9 10,3 % 27.1 47,0 % 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů, rozvodných a kontrolních zařízení 27.2 Výroba baterií a akumulátorů 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, vodičů a elektroinstalačních zařízení 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení Pozn: údaje v běžných cenách Graf 16.1 Podíly skupin CZ-NACE 27 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Z grafu 16.1 je zřejmé, že největší zastoupení v tomto oddíle tvoří výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (47,0 %, v minulém roce 55,9 %). 185

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Sem patří například Atas, největší český výrobce elektromotorů s výkonem do jednoho a půl kilowattu, který v roce 2013 oslavil pětaosmdesáté výročí založení. Na druhém místě s 15,7 % zastoupením je výroba elektrických osvětlovacích zařízení, která je velmi důležitá pro stavebnictví. V roce 2013 se prohodila s výrobou optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení s 15,4 %. Na posledním místě se opětovně umístila skupina výroby baterií a akumulátorů, které podíl vzrostl z 3,9 % na 4,7 %. Průmyslová produkce se v roce 2013 meziročně zvýšila o 0,5 % (v roce 2012 byla nižší o 0,8 %). První stopy oživování zahraničních ekonomik můžeme sledovat již ve druhém čtvrtletí, kdy rostla zahraniční poptávka a začala se stávat hlavním nositelem růstu. V druhé polovině roku 2013 rostla zahraniční poptávka dynamičtěji a v závěru roku se zvýšila i domácí poptávka. Spolu s těmito faktory došlo k oživení rozhodujícího automobilového průmyslu, které se projevilo rostoucí poptávkou a zvýšeným výroby a tím se zvyšovala i produkce dodavatelských oddílů a jejich skupin. Vedle růstu automobilového průmyslu ovlivnila domácí průmysl v závěru roku intervence centrální banky vedoucí ke zvýšené spotřebě domácností. Produkce se v roce 2013 zvýšila ve 14 oddílech z celkového počtu 24 oddílů zpracovatelského průmyslu, ve výrobě elektrických zařízení však o pouhých 0,1 %. Tento oddíl má proexportní charakter. Podle velikosti tržeb můžeme představit významné společnosti v jednotlivých skupinách oddílu CZ-NACE 27: CZ-NACE 27.1 Siemens s.r.o. a jeho odštěpné závody Elektromotory patří mezi přední světové dodavatele nízkonapěťových asynchronních elektromotorů. Hlavními zákazníky jsou výrobci čerpadel, kompresorů a klimatizačních zařízení. V ČR působí odštěpné závody v Mohelnici a Frenštátu, mateřskou společností je německý Siemens AG. ABB s.r.o má hlavní sídlo v Praze, jinak je v sedmi dalších lokalitách (Brno, Ostrava, Jablonec n.nisou, Trutnov, Plzeň, Most, Teplice). Hlavní oblastí podnikání je 5 divizí: výrobky pro energetiku, systémy pro energetiku, automatizace výroby a pohony, výrobky nízkého napětí, procesní automatizace. Centrála je v Curychu ve Švýcarsku. CZ-NACE 27.2 Johnson Controls Autobaterie, s.r.o. v České Lípě vyrábí elektrochemické zdroje (převážně olověné startovací akumulátory), včetně jejich příslušenství. Mateřská společnost Johnson Controls Inc. sídlí v USA. CZ-NACE 27.3 NKT Cables s.r.o. vyrábí rozvaděče, baterie, kabely, vodiče a televizní antény v Kladně. Ovládajícími společnostmi jsou NKT Holding A/S, NKT Cables Group A/S a NKT Cables Group GmbH. MD ELEKTRONIK spol. s r.o. vyrábí vysokofrekvenční datové kabely v Chotěšově u Plzně. Je dcerou MD Elektronik z Německa. CZ-NACE 27.4 Automotive Lighting, s.r.o., výroba světelných zařízení pro dopravní prostředky sídlí v Jihlavě. Stoprocentním vlastníkem je Automotive Lighting Reutlingen GmbH Německo. Varroc Lighting Systems, s.r.o. provozuje výzkum, aplikační vývoj a výrobu předních světlometů, zadních svítilen a elektronických řídicích jednotek pro automobilový průmysl. Výrobní závody v České republice jsou v Novém Jičíně a Rychvaldu. VarrocCorp Holding B.V. majoritně vlastní Nizozemské království. CZ-NACE 27.5 Miele technika s.r.o. je součástí nadnárodní skupiny Miele, německého výrobce elektrických přístrojů pro domácnost i pro profesionální využití (výroba praček a sušiček pro domácnost i pro profesionální využití a výroba myček nádobí pro domácnost). Sídlo je v Uničově. Mora Moravia s.r.o. sídlí v Hlubočkách-Mariánském Údolí, člen Gorenje Group, je významným výrobcem bílé techniky. CZ-NACE 27.9 AVX Czech Republic s.r.o, v Lanškrouně vyrábí tantalové a niobové kondenzátory. Je součástí nadnárodní společnosti AVX, která je předním světovým výrobcem pasivních elektronických součástek se sídlem v USA. 186

Výroba elektrických zařízení VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. je dceřinnou firmou holdingu Vishay, jehož mateřská firma Vishay Intertechnology, Inc. má sídlo v USA. Je jedním z největších světových výrobců elektrotechnických součástek. Sídlí v Přešticích, ale závody má v Dolním Rychnově a v Blatné. 16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro oddíl elektrotechnického průmyslu je zejména charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení, proto je také nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského průmyslu byl v roce 2013 ve výši 6,5 % (v roce 2012 cca 6,7 %), což bylo 7. místo na žebříčku podílu jednotlivých oddílů. Produktivitu práce měl tento oddíl vyšší než zpracovatelský průmysl průměrně, a to asi o 3 %. Na počtu zaměstnanců se v roce 2013 podílel približně 8 %, což je o 0,1 % méně než rok předchozí. 16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1 Cenový vývoj Tabulka 16.1 zobrazuje přehled indexů cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013. Za produkci CZ-CPA 27 došlo v roce 2013 ke zvýšení cen u průmyslových výrobců, vývoj cen se přesto pohyboval pod úrovní inflace, která byla 1,4 %. Na mírný vzrůst cen měla největší vliv skupina výrobků CZ-CPA 27.2 Výroba baterií a akumulátorů, která podražila v tomto roce o 3,3 %, v předcházejících letech byl však u této skupiny zaznamenaný velký pokles cen (v roce 2009 dokonce o 15 %). Skupina výrobků CZ-CPA 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení opětovně zaznamenala pokles cen, tentokrát o 2,2 %. Moderní technologie totiž dovolují snižovat náklady na výrobu, a přirozeně tím klesá i jejich prodejní cena. Ceny tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Ve skupině výrobků CZ-CPA 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení, se v posledních letech také plně projevuje silná konkurence na trhu (dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. Ceny výrobků skupiny výrobků CZ-CPA 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost za posledních pět let vzrůstají. Důvodem je cenový boj mezi prodejci i kolísavý kurz koruny. Dalším faktorem jsou stále sofistikovanější výrobky mající další funkce a snaha firem, produkovat úspornější spotřebiče. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Elektrické motory, generátory apod. 27.1 101,6 99,9 101,5 100,7 100,2 Baterie a akumulátory 27.2 84,9 96,6 94,9 98,1 103,3 Elektrické vedení a elektroinstal. zař. 27.3 88,5 116,2 104,0 96,8 97,8 Elektrická osvětlovací zařízení 27.4 98,9 97,1 98,6 99,4 101,3 Spotřebiče převážně pro domácnost 27.5 100,5 100,5 100,5 100,6 101,3 Ostatní elektrická zařízení 27.9 104,1 98,3 100,4 100,0 100,7 Elektrická zařízení 27 96,9 103,4 101,5 99,3 100,2 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 16.3.2 Základní produkční charakteristiky V letech 2008 a 2009 došlo ke snížení počtu podniků, které se zastavilo v roce 2010, v posledních dvou letech ale opět počet podniků klesá. V oddílu výroby elektrických zařízení bylo v roce 2012 přibližně 98,4 % 187

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU malých podniků, (t.j podniky do 49 zaměstnanců), 1,2 % středních (50 až 249 zaměstnanců) a 0,4 % velkých podniků (nad 250 zaměstnanců). Ani v roce 2013 se poměr společností dle velikosti výrazně nezměnil. Tabulka 16.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 27 v letech 2007-2013 27.1 11 830 11 271 11 162 11 102 10 871 10 629 10 215 27.2 72 59 59 58 54 51 46 27.3 303 289 293 481 417 381 318 27.4 409 317 321 475 424 376 302 27.5 519 567 577 626 643 627 657 27.9 2 238 2 199 2 417 2 814 2 804 2 689 2 504 27 15 371 14 702 14 829 15 556 15 213 14 753 14 042 Z tabulky 16.3 je zřejmé, že zejména v roce 2009 došlo k velkému poklesu tržeb celého oddílu, který byl zapříčiněn především snížením domácí poptávky vzhledem k hospodářské krizi. Následující roky již tržby vzrůstaly. Jedním z důležitých indikátorů budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek, které u organizací s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostly o 10,7 %, z toho zakázky ze zahraničí posílily o 14,4 %, ale domácí zakázky pouze o 0,5 % (leden až květen 2014). Objemově však tvoří zahraniční zakázky 76 % celkových. Od roku 2010 byl zaznamenán každoroční nárůst tržeb tohoto oddílu. V roce 2013 vzrostly tržby o 4 %. Nejlépe si vedla skupina CZ-NACE 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení, kde se meziročně zvedly tržby o 29,6 %, tzn. asi o 7,9 mld. Kč. Výroba v této skupině nepřetržitě roste sedm let a nyní se vyváží světlomety zhruba za 30 miliard korun ročně. Tím, co tržby této skupiny drží vysoko navzdory pokračujícímu propadu výroby aut v Evropě jsou luxusnější automobily, protože do luxusnějších vozidel se dodávají náročnější, a tedy dražší světla a navíc zájem o ně, na rozdíl od levnějších vozů, neklesá (např. Audi, BMW, Jaguar, Land Rover, Maserati, Mercedes-Benz, Porsche a Rolls-Royce prodali rekordní počty vozidel v roce 2013). Tržby poklesly pouze skupině CZ-NACE 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, a to o 3,8 mld. Kč (objemově pouze o 3,6 %). I přes neustálý tlak na konkurenceschopnost, cenovou dostupnost výrobků, zvyšování cen vstupů a další negativní vlivy se společnostem v tomto oddílu dařilo dosáhnout pozitivních výsledků hospodaření. K tomu je nejen zapotřebí optimální řízení zásob, aktivní přístup k eliminaci kurzových rizik, ale i schopnost flexibilně reagovat na požadavky trhu. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 27.1 86 553 218 90 021 625 75 169 724 94 542 368 116 589 448 107 517 207 103 681 009 27.2 8 420 403 9 575 450 7 078 552 7 853 494 9 382 187 9 848 655 10 449 541 27.3 32 346 315 29 474 699 24 185 012 29 801 038 29 637 279 32 433 085 33 999 856 27.4 22 582 847 19 323 585 15 994 764 17 875 295 20 425 843 26 774 910 34 709 949 27.5 17 513 003 15 687 929 13 747 603 12 104 693 13 127 512 13 535 284 14 982 370 27.9 23 677 592 22 778 069 18 777 038 22 109 444 22 570 347 21 889 523 22 658 636 27 191 093 378 186 861 358 154 952 693 184 286 331 211 732 616 211 998 664 220 481 360 mezir. index 97,8 82,9 118,9 114,9 100,1 104,0 Podíl 10 největších společností na celkových tržbách oddílu CZ-NACE 27 se v letech 2007 až 2013 příliš nemění a je kolem 30 %. V hlavním žebříčku Českých 100 nejlepších firem ročníku 2013, který prezentuje veřejnosti hospodářské výsledky zúčastněných společností, se nejlépe umístila společnost ABB s.r.o., která poskočila ze 44. na 39. místo. Do stovky nejlepších se také dostala společnost Varroc Lighting Systems s.r.o. (63. místo), Automotive Lightning s.r.o. se 65. místem a NKT Cables (68. místo). Účetní přidaná hodnota je mimořádně důležitý ukazatel pro hodnocení efektivnosti managementu, který se musí zajímat o to, kolik bohatství, majetku bylo v podniku vytvořeno a jak bylo rozděleno. Jde o hodnotu vytvořenou vlastní činností firmy. Za sledované období let 2007-2013 vzrostla účetní přidaná hodnota 188

Výroba elektrických zařízení o více jak 31 %, tj. o 15,6 mld. Kč i přes krizový rok 2009. Prohlubující se recese se na v tomto oddíle tolik neprojevila. Nárůst i přes nejistý hospodářský vývoj způsobilo zejména efektivnější využívání pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota mírně poklesla pouze ve skupině CZ-NACE 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (o 3,6 %), což souvisí se snížením tržeb. Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 27.1 23 201 236 24 597 237 23 499 297 31 515 760 35 927 200 34 781 436 33 314 267 27.2 1 317 329 1 618 629 1 634 529 1 464 324 1 505 763 1 768 008 1 879 184 27.3 6 339 808 5 743 832 5 478 469 6 268 167 5 788 133 6 343 775 7 054 350 27.4 6 943 902 5 114 755 4 782 516 5 174 187 5 824 920 9 764 711 12 553 047 27.5 4 267 216 3 701 469 3 695 035 3 349 500 3 487 710 3 412 191 3 675 630 27.9 7 950 914 7 959 023 6 488 064 7 446 948 7 739 923 7 193 071 7 246 867 27 50 020 406 48 734 945 45 577 910 55 218 885 60 273 648 63 263 191 65 723 345 mezir. index 97,4 93,5 121,2 109,2 105,0 103,9 Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 27.1 39 191 41 183 36 443 39 652 44 213 41 977 40 476 27.2 1 571 1 557 1 429 1 184 1 259 1 318 1 126 27.3 14 156 14 938 11 898 12 860 12 673 12 725 13 519 27.4 8 815 8 677 7 217 7 174 7 420 8 576 9 872 27.5 8 718 7 532 6 396 5 833 5 806 5 622 5 809 27.9 15 321 14 996 12 346 13 431 13 609 12 739 12 483 27 87 773 88 884 75 729 80 134 84 980 82 957 83 286 mezir. index 101,3 85,2 105,8 106,0 97,6 100,4 105 % 100 Počet zaměstnaných osob 120 % 112 Tržby za VV a S 95 104 90 96 85 88 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 27 ZP CZ-NACE 27 ZP 135 % 123 Účetní přidaná hodnota 111 99 87 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 27 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 16.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 189

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU V roce 2013 došlo k nárůstu počtu zaměstaných osob pouze o 0,4 % v celém oddíle CZ-NACE 27 (tabulka 16.5). K výraznému snížení počtu zaměstnanců došlo jen ve skupině 27.1 (o 3,6 %, o 1 501 osob méně). Velké zvýšení tohoto ukazatele zaznamenala zejména skupina 27.4, a to o 15,1 % (o 1 296 zaměstnanců), a také skupina 27.3 (6,2 %, o 794 osob), což je ovlivněno zejména příchodem Varroc Lighting Systems a také nabíráním nových pracovníků z důvodu rozšiřování výroby. Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 27 ve srovnání s celým zpracovatelským průmyslem je uveden v grafu 16.2. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory, které významně ovlivňují produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí také na průměrném platu v oddíle. Osobní náklady v roce 2013 meziročně vzrostly o 4,3 %, což souvisí s meziročním nárůstem počtu pracovníků (o cca 0,4 %) a růstem mzdových nákladů. V roce 2013 byla průměrná mzda v oddíle CZ-NACE 27 u organizací s 20 a více pracovníky 25 946 Kč, o rok dříve to bylo 25 730 Kč. Průměrná mzda je mírně vyšší, než průměrná ve zpracovatelském průmyslu, která činí 25 708 Kč. Tabulka 16.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 27.1 12 915 909 14 747 350 13 511 939 16 219 051 18 878 392 18 923 336 18 831 173 27.2 661 844 790 333 749 041 678 411 748 251 793 273 721 314 27.3 3 993 949 4 662 801 3 984 537 4 497 279 4 505 545 4 611 997 5 036 936 27.4 2 918 993 3 200 543 2 692 258 2 830 806 3 092 297 3 692 971 4 839 992 27.5 2 554 829 2 358 819 2 086 693 1 942 450 2 047 739 1 997 365 2 095 145 27.9 4 472 145 4 880 636 4 105 657 4 477 576 4 722 547 4 485 667 4 467 588 27 27 517 670 30 640 482 27 130 125 30 645 573 33 994 771 34 504 609 35 992 148 mezir. index 111,3 88,5 113,0 110,9 101,5 104,3 16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z účetní přidané hodnoty pro celý oddíl CZ-NACE 27 stoupla oproti roku 2012 o 3,5 %, rok 2007 překonala o 38,5 %. Od roku 2009 má vývoj produktivity vzestupnou tendenci. Její zvyšování výrazně ovlivňuje zvyšování výkonů včetně tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb rychlejším tempem než externí náklady na jejich dosažení (výkonová spotřeba včetně nákladů na prodané zboží) a mzdové náklady. Produktivita práce z ÚPH poklesla pouze ve skupině 27.1 (o necelé 1 %). V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 27 v produktivitě práce z ÚPH mírně nadprůměrný. Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2012 a 2013 je uvedena v grafu 16.4. Nejvyšší úroveň produktivity práce z ÚPH opět zaznamenala skupina CZ-NACE 27.2 Výroba baterií a akumulátorů. Tabulka 16.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 27.1 592 005 597 260 644 831 794 818 812 597 828 593 823 054 27.2 838 389 1 039 568 1 143 709 1 237 133 1 196 204 1 341 123 1 668 816 27.3 447 849 384 506 460 466 487 401 456 740 498 519 521 796 27.4 787 708 589 435 662 659 721 211 785 016 1 138 581 1 271 552 27.5 489 451 491 456 577 698 574 256 600 714 606 936 632 723 27.9 518 972 530 735 525 504 554 456 568 721 564 672 580 534 27 569 887 548 299 601 855 689 084 709 271 762 604 789 125 mezir. index 96,2 109,8 114,5 102,9 107,5 103,5 Celkový hrubý operační přebytek v roce 2013 podle odhadů MPO meziročně vzrostl o 3,4 %, což je zhruba 1 mld. korun. Pokles byl zaznamenán u skupiny 27.1 (o 8,7 %), což souvisí s růstem osobních nákladů. 190

Výroba elektrických zařízení Tabulka 16.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 27.1 10 285 327 9 849 887 9 987 358 15 296 710 17 048 808 15 858 100 14 483 093 27.2 655 486 828 295 885 488 785 912 757 512 974 734 1 157 870 27.3 2 345 859 1 081 031 1 493 932 1 770 888 1 282 587 1 731 778 2 017 414 27.4 4 024 909 1 914 212 2 090 258 2 343 382 2 732 622 6 071 740 7 713 055 27.5 1 712 387 1 342 650 1 608 342 1 407 050 1 439 971 1 414 827 1 580 486 27.9 3 478 768 3 078 387 2 382 407 2 969 372 3 017 376 2 707 404 2 779 279 27 22 502 736 18 094 464 18 447 785 24 573 313 26 278 877 28 758 583 29 731 198 mezir. index 80,4 102,0 133,2 106,9 109,4 103,4 V průběhu roku 2013 se v souhrnném hodnocení lehce zlepšila efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 0,547 (v roce 2012 hodnota efektivnosti podnikání 0,545). Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě oddílu CZ- NACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.3. 150 % 140 Produktivita práce z ÚPH 140 % 125 Hrubý operační přebytek 130 120 110 110 95 100 80 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 27 ZP CZ-NACE 27 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 16.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 1900 tis. Kč/zam. 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100 ZP 27 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 16.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 191

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 16.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 16.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 27.1 67 019 716 67 191 828 52 677 995 67 595 903 85 533 520 77 550 376 75 836 942 27.2 7 285 497 7 937 970 5 539 567 6 563 588 8 062 959 8 101 456 8 654 799 27.3 26 539 839 23 447 911 19 027 096 24 214 763 24 301 935 26 355 537 26 837 255 27.4 16 908 813 15 245 903 12 203 988 14 033 486 16 255 648 19 159 818 25 206 202 27.5 14 022 695 12 059 461 10 093 102 9 010 598 9 822 069 10 292 749 11 367 280 27.9 16 552 285 15 448 863 12 593 551 15 319 746 15 595 079 15 339 628 15 472 834 27 148 328 846 141 331 936 112 135 299 136 738 083 159 571 209 156 799 565 163 375 313 mezir. index 95,3 79,3 121,9 116,7 98,3 104,2 Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie, služby atd.), která zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů, vykazuje v oddíle CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení kolísavý trend. Rok 2008 a zejména 2009 vzhledem k celosvětovému hospodářskému útlumu znamenal snížení výkonové spotřeby. Zvýšení tržeb odpovídá i vývoj výkonové spotřeby, která vzrostla téměř u všech skupin oddílu (celkem o 4,2 %), nejvýrazněji u CZ-NACE 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení o 31,6 %, Mírně poklesla výkonová spotřeba pouze u CZ-NACE 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení o 2,2 %. 16.4 Zahraniční obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Celkový obrat zahraničního obchodu produkce CZ-CPA 27 v roce 2013 byl 496,5 mld. Kč, což bylo o 31 mld. více než v roce předcházejícím. Saldo zahraničního obchodu této produkce přispělo 17,7 % do celkového kladného salda celkové produkce zpracovatelského průmyslu. Skupiny CZ-CPA 27.1, 27.3 a 27.4 přispěly celkem 85,6 % do kladného salda produkce CZ-CPA 27. Jak vyplývá z tabulky 16.10, největší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 27.1. (např. firma ATAS vyváží cca? své produkce). Mezi největší vývozní země ve skupině výrobků CZ-CPA 27.1 patří Německo, dále je to Francie a Rakousko. U skupiny výrobků CZ-CPA 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost již není od roku 2012 zaznamenáno záporné saldo zahraničního obchodu, přestože se v této skupině mnoho výrobků dováží z Asie a v Evropě se nevyrábí. 192

Výroba elektrických zařízení Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 27 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 27.1 68 026,9 82 942,3 99 654,0 104 895,6 112 168,4 27.2 10 716,4 12 864,9 13 908,8 14 593,7 15 392,2 27.3 40 282,6 54 550,6 58 306,1 67 217,7 72 497,9 27.4 22 262,0 26 000,4 31 114,0 35 240,6 38 586,0 27.5 15 142,3 15 091,5 15 719,4 23 475,4 26 431,7 27.9 17 949,6 23 813,5 27 378,4 26 889,3 28 942,3 27 174 379,8 215 263,2 246 080,7 272 312,3 294 018,5 mezir. index 123,4 114,3 110,7 108,0 Dovoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 27.1 52 449,0 67 712,6 73 349,0 75 260,0 80 480,1 27.2 6 469,4 7 922,2 8 197,1 8 021,2 8 831,6 27.3 30 863,6 45 345,9 49 119,4 50 935,5 50 822,8 27.4 8 593,1 9 527,7 11 605,8 13 566,3 13 596,6 27.5 16 183,8 16 310,7 16 037,1 20 664,5 22 132,8 27.9 14 165,0 19 347,5 24 606,9 24 758,8 26 658,3 27 128 723,9 166 166,6 182 915,3 193 206,3 202 522,2 mezir. index 129,1 110,1 105,6 104,8 5 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 27.1 15 577,9 15 229,7 26 305,0 29 635,6 31 688,3 27.2 4 247,0 4 942,7 5 711,7 6 572,5 6 560,6 27.3 9 419,0 9 204,7 9 186,7 16 282,2 21 675,1 27.4 13 668,9 16 472,7 19 508,2 21 674,3 24 989,4 27.5-1 041,5-1 219,2-317,7 2 810,9 4 298,9 27.9 3 784,6 4 466,0 2 771,5 2 130,5 2 284,0 27 45 655,9 49 096,6 63 165,4 79 106,0 91 496,3 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu V teritoriálním rozdělení vývozu a dovozu nedochází k velkým změnám (graf 16.5). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde převládají velké nadnárodní firmy z Německa (např. Siemens, Miele). U skupiny výrobků CZ-CPA 27.4 je to dáno něměckými automobilkami, které v roce 2013 vyrobily více jak třetinu všech motorových vozidel v EU. Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. Mezi největší dovozní teritorium rovněž patří Německo následované Čínou, Maďarskem, Rakouskem a Itálií. V roce 2013 dosáhl obrat s Německem 177,2 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 46,1 mld. Kč (dovoz 65,6 mld. a 111,7 mld. vývoz). Podíl ostatních zemí, do kterých Česká republika exportuje, je přibližně stejný jako v roce 2012. Velké pozitivní saldo obchodní bilance, u velkých trhů, máme kromě Německa rovněž s Francií, a Slovenskem, Velkou Británií a Ruskem. Naopak více dovážíme, než vyvážíme zejména z Číny s obratem 37,6 mld. Kč (z toho dovoz 30,3 mld. Kč, vývoz 7,3 mld. Kč a záporné saldo 23 mld. Kč). Ale záporné saldo s Čínou v roce 2013 oproti roku 2012 pokleslo o 0,7 mld. Kč vzrostlo, zvýšil se vývoz. Dovoz podle CPA 27 byl 202,5 mld. Kč, z toho z EU asi 145,5 mld. Kč, z Asie kolem 48,5 mld. Kč, což je asi 24 %. V procentech je podíl EU na dovozu asi 72 %. Vývoz CPA 27 byl v roce 2013 celkem 294 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 86 %). Z toho je zřejmé, že naše ekonomika je velmi závislá na hospodářském cyklu Evropské unie. 193

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko V. Británie 4 % 4 % Slovensko 5 % Francie 6 % Polsko 4 % USA 3 % Maďarsko 3 % Německo 38 % Ostatní 33 % Dovozní teritoria v roce 2013 Itálie 4 % Rakousko 4 % Maďarsko 5 % Čína 15 % Polsko 4 % Japonsko 4 % Francie 3 % Ostatní 29 % Německo 32 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 16.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 CZ-CPA 27 16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný potenciál, zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. Vývoj tohoto oddílu je také podpořen stále rostoucí důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již téměř nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Konkurenční výhodou České republiky je strategická poloha ve střední Evropě, snadný přístup na trh Evropské unie, členství v EU a NATO, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovní síly, silný inovační potenciál pracovníků, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, pozitivní přístup české vlády, investiční podpora pokrývající až 60 % uznatelných nákladů, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek, a podpora ze strany CzechInvestu. V roce 2013 v rámci své organizace CzechInvest podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu sedm projektů, dohromady bylo investováno 1493,81 mil. Kč a vytvořeno 668 pracovních míst. Objem investic byl celkově dle země původu společnosti v pořadí Švýcarsko, Velká Británie, Japonsko a Tchajwan. Role zahraničních investic se však mění, možnosti ČR jako země s levnými výrobními faktory se vyčerpávají. V ekonomice ČR by měly hrát větší roli domácí i zahraniční firmy, které jsou úspěšné proto, že inovují, využívají výsledků výzkumu či mají vlastní výzkum nebo vývoj a na mezinárodních trzích úspěšně prodávají výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem může být společnost ABB, která plánuje největší investici do brněnského závodu. Konkrétně se jedná o výstavbu nové výrobní haly pro rozváděče a rozšiřování výroby transformátorů. Obojí by mělo být dokončeno ve druhé polovině roku 2014. Varroc Group má v ČR jedno z největší technických center, globální centrum výzkumu a vývoje, které 194

Výroba elektrických zařízení je situováno v Novém Jičíně a Ostravě. Toto centrum plní roli globálního centra excelence v rámci divize Varroc Lighting Systems a zde je soustředěna klíčová oblast výzkumu a vývoje celé skupiny. Společnost Automotive Lighting očekává v roce 2014 nárůst tržeb o 20 %. Toto navýšení odráží náběhy produktů, které jsou z technického obsahu zcela inovativní a průlomové. Jde o rozjezd výroby Full-LED světlometů. V budoucnu se bude měnit podíl prodejů směrem k Hi-Tech produktům jako je technologie, kdy světlomet svítí podle toho, jak je potřeba. Podle čidel si tak třeba sám vyhodnocuje, kdy vypnout dálková světla, aby nedošlo k oslnění ostatních řidičů, nebo jak změnit světelný kužel podle toho, zda vůz jede po městě, krajinou či po dálnici. Na tom všem se pracuje i v České republice. Jsou to výrobci světel, kteří takové systémy musí vymyslet, vyvinout a automobilkám nabídnout, bez technologií proti konkurenci nemají šanci. Dále firma Siemens v oblasti energetiky podepsala důležitý kontrakt se společností ČEPS na dodávku silových transformátorů a současně pokračoval v modernizaci Elektrárny Prunéřov II společnosti ČEZ. V průmyslovém segmentu si Škoda Auto vybrala Siemens jako hlavního dodavatele elektrických rozvodů, řídicích systémů a automatizačních systémů pro montážní linku aut ve městě Kaluga v Rusku. Vedle růstu exportu byl Siemens úspěšný také v rozšiřování svých závodů a vývojových center. V Trutnově byla otevřena zcela nová výrobní hala, která umožnila přesunout odloučená pracoviště a zavést nové výrobní programy spínacích a signalizačních prvků. V roce 2013 došlo v rámci Siemens, s. r. o., k dalšímu rozvoji výzkumných a vývojových aktivit. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2012 byly o 26 % větší, než v roce předchozí, a to 2 049 mil. Kč (9,6 % sumy celého zpracovatelského průmyslu), z toho z podnikatelských zdrojů 1 478 mil. Kč, z veřejných zdrojů 143 mil. Kč a ze zahraničí 426 mil. Kč. Celková zaměstnanost uvnitř oddílu by v budoucích letech měla vzrůstat. Navíc náklady na pracovní sílu jsou ještě stále nižší, než v sousedním Německu nebo Rakousku. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek konstruktérů, mechaniků a techniků, který se již projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech se v současné době obtížně nahrazuje také proto, že mezi mladými lidmi je malý zájem o studium technických oborů. Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží tuto situaci napravit. Průmysl v České republice je velmi vázaný na německý trh. Podle Deutsche Bank bude mít Německo v roce 2014 nejsilnější automobilový a elektrotechnický průmysl, kdy pro elektrotechnický průmysl očekávají 6% nárůst, což je i pro český elektrotechnický průmysl pozitivní zpráva. 195

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH 17.1 Charakteristika oddílu Významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení CZ-NACE 28. Tento oddíl zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Oddíl zahrnuje rovněž výrobu speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení se dělí na následujících pět skupin: 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů; 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů; 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely. 28.3 6,0 % 28.4 8,5 % 28.2 38,2 % 28.9 22,5 % 28.1 24,9 % 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely Pozn: údaje v běžných cenách Graf 17.1 Podíly skupin CZ-NACE 28 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Již tradičně zaujímají největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu tři velmi široké skupiny, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotou. Jedná se o CZ-NACE 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (jako jsou pece a hořáky pro topeniště, zdvihací a manipulační zařízení, průmyslová chladicí a klimatizační zařízení, atd.) s podílem 38,2 %. Jasné prvenství v této skupině, ale též prvenství v celém oddílu výroby strojů a zařízení v tržbách zaujímá třída 28.25 Výroba průmyslových chladících a klimatizačních zařízení. V této třídě je 61 organizací s 50 a více zaměstnanci, mezi kterými figurují velké nadnárodní společnosti, které v České republice nalezly příznivé prostředí pro investice a kvalifikovanou pracovní sílu. Neopomenutelným přínosem pro tuto třídu je členství ČR v Mezinárodním ústavu chladírenském, jehož nespornou výhodou je bezprostřední příliv nejnovějších 197

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vědeckých poznatků v oboru a možnost pro české podniky participovat na významných projektech organizací, jako je kupř. CERN. Další dvě skupiny, jejichž podíl na tržbách se každoročně liší zpravidla v řádech jednotek procent, jsou CZ-NACE 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely (zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) s podílem 22,5 % a CZ-NACE 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (kupř. motory, turbíny, hydraulická a pneumatická zařízení, kompresory, potrubní armarury, ložiska, apod.) s podílem 24,9 %. Ostatní skupiny oddílu vykazují v roce 2013 přibližně stejný podíl na tržbách jako v minulých obdobích (graf 17.1). 17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. Tento oddíl se v roce 2013 podílel 8,1 % na tržbách za vlastní výrobky a služby zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž - v těsném závěsu za CZ-NACE 25 (8,7 %) - obsadil pomyslné třetí místo v rámci zpracovatelského průmyslu (za oddíly CZ-NACE 29 A CZ-NACE 25). Podíl 11,0 % na počtu zaměstnanců řadí tento oddíl rovněž na třetí pozici. Oproti roku 2012 došlo k navýšení průměrného počtu zaměstnanců o 0,58 %. V roce 2000 se všeobecné strojírenství podílelo 10,1 % na účetní přidané hodnotě celého ZP. Tento podíl, kulminující kolem 10 %, si oddíl dlouhodobě udržuje v roce 2013 byl podíl na účetní přidané hodnotě 10,3 %. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2012 se umístily společnosti, jejichž výrobní činnosti lze alespoň zčásti zahrnout do tohoto oddílu: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. na 14. místě (s tržbami 37 100 709 tis. Kč), ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. na 29. místě (17 463 736 tis. Kč), Vítkovice Holding a.s. na 34. místě (16 212 000 tis. Kč), DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. na 65. místě (8 566 898 tis. Kč) a společnost Daikin Industries Czech Republic s.r.o.obsadila 66. pozici (8 480 468 tis. Kč). Příznivý vliv na výsledky, které oddíl CZ-NACE 28 vykazuje, má mimo jiné systém podpory podnikání, jenž probíhá v rámci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a je rozpracován do různě zaměřených programů počínaje poskytováním investičních pobídek (např. v průběhu roku 2013 bylo MPO vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek dvanácti společnostem, které v průběhu tří let proinvestují 5 475 mil. Kč na území České republiky), přes operační programy na podporu podnikání, až po program na podporu výzkumu a vývoje TIP (v roce 2013 byla poskytnuta roční podpora v celkové výši 53 542 tis. Kč osmi projektům pokračujícím v řešení v rámci programu TIP). V zájmu udržení kroku se zahraničními konkurenty a zvyšování konkurenceschopnosti jsou strojírenské podniky nuceny řešit řadu projektů v rámci aplikovaného výzkumu a vývoje a využívat možností v rámci vyhlašovaných veřejných soutěží na získání účelové podpory (kupř. program ALFA nebo v roce 2013 připravovaný program EPSILON Technologické agentury ČR). Do strojírenství pronikají nové technologie, jako jsou nanotechnologie, mechatronika, probíhá intenzivní výzkum a uplatňování nových materiálů. V neposlední řadě stojí elektronika a aplikace nových softwarových produktů. V oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací byla v roce 2013 cca 66 projektům podoborů JQ (strojní zařízení a nástroje) a JR (ostatní strojírenství) poskytnuta státní podpora v celkové výši 332 793 tis. Kč. 198

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 17.3.1 Cenový vývoj Tabulka 17.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Stroje a zařízení všestranně použitelné 28.1 100,8 97,6 100,7 103,2 100?7 Ostatní všestranně použitelné stroje 28.2 102,4 98,4 100,4 100,0 101,0 Zemědělské a lesnické stroje 28.3 102,4 99,9 101,1 100,3 98,7 Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje 28.4 100,4 100,0 99,6 100,0 102,3 Ostatní stroje pro speciální účely 28.9 101,6 98,3 99,5 99,7 100,2 Stroje a zařízení j. n. 28 101,7 98,5 100,2 100,8 100,9 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 17.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 17.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 28 v letech 2007-2013 28.1 493 463 474 764 675 620 551 28.2 3 642 3 369 3 450 3 695 3 592 3 476 3 216 28.3 411 329 330 403 367 326 224 28.4 341 294 293 325 301 289 243 28.9 1 316 1 135 1 155 1 268 1 230 1 124 985 28 6 203 5 590 5 702 6 455 6 165 5 835 5 219 Tabulka 17.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 28.1 67 584 659 70 593 693 58 288 380 64 470 248 64 147 792 69 142 009 68 960 463 28.2 107 240 180 100 815 207 85 827 427 89 900 044 98 001 845 98 709 945 105 961 193 28.3 17 602 369 15 204 952 10 023 017 11 720 573 13 984 011 17 071 039 16 517 196 28.4 26 162 304 26 238 299 18 252 145 17 578 889 20 753 383 24 372 918 23 601 374 28.9 76 551 241 70 556 016 50 215 385 52 860 153 61 378 352 65 519 116 62 406 183 28 295 140 754 283 408 167 222 606 355 236 529 906 258 265 382 274 815 027 277 446 408 mezir. index 96,0 78,5 106,3 109,2 106,4 101,0 Tabulka 17.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 28.1 18 152 156 19 705 808 18 365 565 21 048 843 19 286 148 21 318 165 21 301 204 28.2 28 912 527 28 075 511 25 437 490 25 351 048 26 945 500 27 422 448 30 103 585 28.3 4 099 758 3 323 686 2 489 225 3 240 817 3 751 456 4 704 170 4 559 098 28.4 8 306 382 8 147 636 5 853 749 5 555 706 6 566 041 7 728 186 7 691 408 28.9 20 244 931 18 570 640 14 514 929 14 901 219 17 808 407 18 971 125 18 664 085 28 79 715 755 77 823 280 66 660 958 70 097 633 74 357 553 80 144 094 82 319 380 mezir. index 97,6 85,7 105,2 106,1 107,8 102,7 199

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 17.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 28.1 30 084 31 485 27 153 26 444 27 716 28 312 28 499 28.2 43 294 43 529 38 791 36 777 38 644 39 389 40 260 28.3 7 504 7 480 6 410 6 092 6 669 7 087 7 110 28.4 14 633 14 160 11 902 10 299 10 761 11 320 11 076 28.9 38 683 36 683 28 991 27 457 28 981 28 359 28 208 28 134 198 133 336 113 247 107 068 112 772 114 467 15 153 mezir. index 99,4 84,9 94,5 105,3 101,5 100,6 Pokles počtu zaměstnaných osob, jako důsledek recese, je od roku 2009 patrný jak u oddílu CZ-NACE 28, tak u celého zpracovatelského průmyslu. Do roku 2013 docházelo však téměř ve všech sledovaných ukazatelích k postupnému návratu k hodnotám blížícím se stavu před rokem 2008, resp. 2009. Pouze v případě počtu zaměstnanců je návrat k původnímu stavu obtížnější. Zaměstnanci, kteří v době recese přišli o zaměstnání jsou nuceni vyhledat si náhradní práci, často v jiném oboru. V tabulce 17.3 lze sledovat vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby v letech 2007 až 2013. Do roku 2007 se dařilo udržet vzestupný trend. Skupině 28.1, která v převážné míře svou produkcí zajišťuje subdodávky do vyšších investičních celků, jež jsou dlouhodobě kontrahovány, se dařilo pokračovat v růstovém trendu ještě do roku 2008. U ostatních skupin oddílu se začíná hlavně v průběhu druhého pololetí 2008 - projevovat vliv hospodářské krize. Dramatický pokles tržeb se projevil u všech skupin hlavně v roce 2009. Ke zlomu ve vývoji tržeb, ale též ostatních sledovaných produkčních charakteristik, dochází v průběhu roku 2010. Největší propad tržeb v období let 2008 2010 zaznamenaly především dvě skupiny oddílu: CZ-NACE 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů, která byla, po významné ztrátě zahraničních odbytišť a přílivu vyspělé zahraniční konkurence, velmi citlivá na jakékoliv nepříznivé vlivy provázející hospodářskou krizi (některé podniky skupiny eliminují ztráty vzniklé nedostatkem zakázek pro vlastní produkci rozšířením sortimentu a poskytováním kooperací. Kupř. Agrostroj Pelhřimov rozšířil svou tradiční výrobu o další komponenty zemědělských strojů, jež dodává jiným výrobcům zemědělských strojů, vyrábí přídavná zařízení pro evropské výrobce nákladních automobilů). A dále skupina CZ-NACE 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů která má v ČR dlouholetou tradici. Dominantní položku v oboru obráběcích a tvářecích strojů, jak z pohledu vývozu, tak dovozu, představují obráběcí stroje. Přes mírný pokles jejich vývozu v roce 2013 hodnotíme tento rok jako pozitivní. Česká republika potvrdila, že si drží i nadále své postavení mezi předními výrobci obráběcích a tvářecích strojů. Po letech útlumu začíná vykazovat skupina obráběcích a tvářecích strojů postupné oživení, i když proti roku 2012 došlo v tržbách za vlastní výrobky a služby k mírnému poklesu. Z hlediska celkového vývozu byl v letech 2010, 2011 zaznamenán velmi příznivý meziroční nárůst o 20,1%, na který navazuje meziroční nárůst (2011/2012) o dalších 10,5 %. Pokračování tohoto trendu lze očekávat i v letech následujících. Vlivem oslabení koruny dochází ke zhoršení poměru vývozu vůči dovozu za rok 2013 v tis. Eur ve srovnání s rokem 2012. V přepočtu na Eur došlo k celkovému poklesu vývozu obráběcích a tvářecích strojů o 2,7 %, přímo v oboru tvářecích strojů o 6,04 %. Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z ČR v roce 2013 dosáhl hodnoty 14 715,699 mil. Kč. U obráběcích strojů vývoz dosáhl hodnoty 13 261,455 mil. Kč; u tvářecích strojů dosáhl vývoz v roce 2013 1 454,244 mil. Kč. Struktura českého strojírenství se v posledních pěti letech příliš nemění, do relativně pozitivního vývoje zasáhla léta 2008-2010, ale růstový trend strojírenství v současnosti navázal na předchozí období a pokračuje. 200

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 105 % 99 Počet zaměstnaných osob 110 % 102 Tržby za VV a S 93 94 87 86 81 78 75 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 70 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 28 ZP CZ-NACE 28 ZP 105 % 100 Účetní přidaná hodnota 95 90 85 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 28 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 17.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 Tabulka 17.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 28.1 11 106 937 12 562 919 10 989 337 11 193 234 11 789 667 12 472 686 12 904 595 28.2 15 262 722 16 956 194 15 231 493 14 900 093 16 132 553 17 046 354 17 713 333 28.3 2 443 391 2 647 868 2 142 142 2 152 924 2 441 150 2 765 243 2 840 861 28.4 5 583 861 5 807 199 4 707 434 4 141 434 4 587 743 5 102 874 4 847 268 28.9 13 723 843 13 958 697 11 215 774 11 122 815 12 429 972 12 648 156 12 384 324 28 48 120 754 51 932 876 44 286 180 43 510 499 47 381 084 50 035 313 50 690 381 mezir. index 107,9 85,3 98,2 108,9 105,6 101,3 17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 17.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 28.1 603 374 625 887 676 377 795 979 695 852 752 969 747 441 28.2 667 824 644 982 655 751 689 326 697 270 696 202 747 723 28.3 546 344 444 346 388 339 531 998 562 488 663 817 641 228 28.4 567 630 575 404 491 820 539 457 610 150 682 700 694 401 28.9 523 358 506 250 500 670 542 707 614 493 668 959 661 662 28 594 015 583 662 588 631 654 701 659 364 700 153 714 868 mezir. index 98,3 100,9 111,2 100,7 106,2 102,1 Průběh produktivity práce z účetní přidané hodnoty v období let 2007 až 2013 (i přes určité zbrzdění v období recese) vykazoval vzestupnou tendenci. Růst produktivity pozitivně ovlivnily nákupy a modernizace 201

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU výrobních zařízení společně s realizací výsledků průmyslového výzkumu a vývoje, a to jsou právě faktory, které jsou ze strany státu podporovány formou investičních pobídek a podporou průmyslového výzkumu a vývoje (ze strany MPO - program TIP, ze strany Technologické agentury ČR - program ALFA, jehož již čtvrtá veřejná soutěž byla vyhlášena dne 1. listopadu 2013). Přesný průběh v období zaznamenává tabulka 17.7, ze které je patrná relativní vyrovnanost jednotlivých skupin v dosažené produktivitě. Tabulka 17.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 28.1 7 045 220 7 142 889 7 376 229 9 855 608 7 496 482 8 845 479 8 396 610 28.2 13 649 805 11 119 317 10 205 997 10 450 955 10 812 947 10 376 094 12 390 252 28.3 1 656 367 675 818 347 083 1 087 894 1 310 307 1 938 927 1 718 237 28.4 2 722 521 2 340 437 1 146 315 1 414 272 1 978 298 2 625 312 2 844 140 28.9 6 521 088 4 611 943 3 299 155 3 778 404 5 378 436 6 322 969 6 279 761 28 31 595 001 25 890 404 22 374 779 26 587 134 26 976 469 30 108 782 31 628 999 mezir. index 81,9 86,4 118,8 101,5 111,6 105,0 122 % Produktivita práce z ÚPH 105 % Hrubý operační přebytek 114 95 106 85 98 75 90 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 28 ZP Pozn: údaje v běžných cenách CZ-NACE 28 ZP Graf 17.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 800 tis. Kč/zam. 700 600 500 400 300 200 100 ZP 28 28.1 28.2 28.3 28.4 28.9 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 17.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 202

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 17.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 28.1 56 084 363 56 009 542 41 225 171 45 973 378 49 465 677 51 017 901 51 454 601 28.2 80 866 448 74 817 131 60 477 002 66 622 362 72 711 005 73 821 031 77 220 463 28.3 14 224 314 12 535 476 7 623 029 9 007 529 10 828 325 13 127 303 12 315 134 28.4 18 958 527 19 288 104 12 263 793 12 091 567 15 450 935 17 429 373 16 373 385 28.9 59 079 391 55 496 258 35 275 689 39 390 768 46 029 532 47 763 290 45 061 988 28 229 213 044 218 146 510 156 864 683 173 085 605 194 485 474 203 158 897 202 425 571 mezir. index 95,2 71,9 110,3 112,4 104,5 99,6 17.4 Zahraniční obchod Zahraniční obchod vykazoval do roku 2002 záporné saldo. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know how, efektivních technologií, atd., dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobků CZ-CPA 28 a po vstupu ČR do EU též podmínek exportu do členských zemí Unie. Celní opatření, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, zlepšují podmínky pro vývoz českého zboží. Dochází ke zvýšení kladného salda zahraničního obchodu i přes postupné zpevňování kurzu koruny, které přináší zhoršení exportních podmínek. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. Kladné saldo přes výrazně se projevující vliv celosvětové hospodářské krize a pokles exportní aktivity si v roce 2010 v rámci zahraničního obchodu udržely všechny výrobky, až na CZ-CPA 28.3 (zemědělské a lesnické stroje), kde se výrazně projevila expanze zahraničních výrobců jako jsou JOHN DEERE, KRONE, PÖTTINGER apod. na český trh. 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Porovnáme-li vývoz výrobků CZ-CPA 28 a tržby za VV a S CZ-NACE 28, vidíme, že ve sledované časové řadě jsou hodnoty u vývozu vyšší než hodnoty u tržeb. Tento fenomén má tři hlavní příčiny: jednak jsou to obchody nerezidentů v ČR, za druhé reexporty a za třetí fakt, že společnost, která se v rámci klasifikace CZ-NACE řadí dle své převažující činnosti například do CZ-NACE 30 může vyrábět a vyvážet zaroveň výrobky, které svým charakterem spadají do CZ-CPA 28, což se projeví právě v celní statistice, kde se výrobky zařazují pod kódem samotného výrobku, nikoliv té konkrétní společnosti a její převažující činnosti. V roce 2013 dochází k nárůstu vývozu (meziročně o 6,9 %), zlepšilo se jediné záporné saldo tohoto oddílu, a to ve skupině CZ-CPA 28.3 (zemědělské a lesnické stroje). Významný výrobce této skupiny ZETOR TRACTORS a.s. v roce 2013 zahájil sériovou výrobu modelu Zetor Major, jenž sklidil mimořádný úspěch - do konce roku se vyrobilo o 400 kusů tohoto modelu více, než činil původní odhad při zahájení sériové výroby. V soutěži Exportér roku 2013, kde byla společnost ZETOR TRACTORS a.s. v kategoriích Nárůst exportu 2011 2012 a Objem exportu 2012 nejúspěšnějším a zároveň jediným oceněným zástupcem působícím v oblasti výroby zemědělských strojů. 203

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 17.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 28 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 28.1 81 530,5 96 917,0 112 070,9 122 318,3 133 578,0 28.2 93 605,5 107 573,8 125 133,7 120 834,2 133 282,3 28.3 8 124,2 9 505,7 11 693,2 14 985,0 14 916,5 28.4 17 815,3 16 791,4 21 604,6 22 618,6 23 132,3 28.9 43 017,2 50 833,8 65 293,9 69 906,5 70 058,0 28 244 092,7 281 621,7 335 796,3 350 662,6 374 967,1 mezir. index 115,4 119,2 104,4 106,9 3 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 28.1 54 422,6 71 497,9 83 661,6 92 994,0 95 705,8 28.2 60 075,6 68 617,3 80 195,5 78 684,2 79 250,1 28.3 9 593,2 9 733,6 13 670,1 15 328,0 15 204,1 28.4 11 272,7 10 677,3 16 224,8 16 138,0 16 599,5 28.9 35 552,5 36 371,6 46 598,3 43 960,1 45 124,9 28 170 916,6 196 897,7 240 350,3 247 104,3 251 884,4 mezir. index 115,2 122,1 102,8 101,9 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 28.1 27 107,9 25 419,1 28 409,3 29 324,3 37 872,2 28.2 33 529,9 38 956,5 44 938,2 42 150,0 54 032,2 28.3-1 469,0-227,9-1 976,9-343,0-287,6 28.4 6 542,6 6 114,1 5 379,8 6 480,6 6 532,8 28.9 7 464,7 14 462,2 18 695,6 25 946,4 24 933,1 28 73 176,1 84 724,0 95 446,0 103 558,3 123 082,7 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska dovozu i vývozu strojírenských výrobků je již tradičně dominantním partnerem Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu do tohoto teritoria pohyboval okolo 32 %, na dovozu pak kolem 41 %. Též v podílech u ostatních teritorií nedochází k podstatným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení, kde po 6 % je realizován vývoz do Francie a Ruské federace, dalšími tradičními zeměmi jsou Slovensko, Polsko, Velká Británie a Itálie, kam směřuje cca po 4 % celkového vývozu. Přibližně 35 % vývozu směřuje do ostatních teritorií. Čeští výrobci mají zájem vyvážet do zemí východní Asie a probíhají jednání o vývozech do zemí Jižní Ameriky. V prvním pololetí roku 2013 proběhlo v Bombaji první zasedání česko-indické pracovní skupiny pro Sofistikované těžké strojírenství, jednání bylo výsledkem předchozí dlouhodobé přípravy a zúčastnili se jej zástupci významných čekých strojírenských podniků. Jejich partnery byli představitelé velkých indických strojírenských společností. 204

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Vývozní teritoria v roce 2013 Slovensko 5 % Rusko 6 % Francie 6 % Polsko 4 % Itálie 4 % V. Británie 4 % USA 4 % Německo 32 % Ostatní 35 % Dovozní teritoria v roce 2013 Japonsko 6 % Čína 6 % Itálie 8 % Rakousko USA 4 % 4 % Francie 3 % Slovensko 3 % Ostatní 25 % Německo 41 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 17.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 28 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Jednou z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství (jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii) je energetické strojírenství. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha oborů napříč všeobecným strojírenstvím, výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče. V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech. Dne 10. dubna 2014 ČEZ zrušil zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách na dostavbu dvou jaderných bloků v lokalitě Jaderné elektrárny Temelín a následně odeslal uchazečům příslušné oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Informaci obdrželi všichni uchazeči - konsorcium společností Westinghouse Electric Company LLC a Westinghouse Electric Czech Republic s.r.o.; konsorcium společností ŠKODA JS, Atomstroyexport a Gidropress i již dříve vyloučená společnost AREVA NP. Čeští výrobci očekávali podíl na dodávkách pro dostavbu JE Temelín (některé společnosti v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Temelíně dokonce plánovaly navýšení výrobní kapacity, investice do výzkumu a vývoje i navýšení počtu zaměstnanců). A to zcela oprávněně, neboť zpravidla se mohou prokázat nejen potřebnými referencemi a vysokou kvalifikací svých pracovníků, ale též nezbytnými certifikacemi, které již vlastní, popřípadě je urychleně nabývají. Zapojení českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své mnohaleté tradici a bohatým referencím. 205

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tradice a současná úroveň výroby obráběcích strojů, jež tvoří neodmyslitelnou součást oddílu dává oprávněný předpoklad dalšího úspěšného vývoje této skupiny. Závěrem lze na základě dosavadních výsledků shrnutých v kapitole oprávněně očekávat udržení pozitivního trendu, který oddíl výroby strojů a zařízení od období recese nastoupil. 206

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 18. CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ 18.1 Charakteristika oddílu Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tento oddíl následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla, výrobu jejich částí. CZ-NACE 29 se člení dle platné klasifikace do následujících výrobních skupin: 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů; 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů; 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Do CZ-NACE 29 nespadá: výroba elektromotorů (kromě spouštěcích motorů) CZ NACE 27.11; výroba osvětlovacích zařízení pro automobily CZ NACE 27.40; výroba pístů, pístních kroužků a karburátorů CZ NACE 28.11; výroba terénních vyklápěcích náklaďáků CZ NACE 28.92; výroba tanků a ostatních bojových vozidel CZ NACE 30.40; přestavby, opravy a údržba motorových vozidel CZ NACE 45.20; výroba zemědělskych přívěsů a návěsů CZ NACE 28.30; výroba dopravních prostředků tažených zvířaty CZ NACE 30.99; výroba baterií do vozidel CZ NACE 27.20; výroba pneumatik CZ NACE 22.11; výroba skla CZ NACE 23.11; výroba plastových komponentů CZ NACE 22.19. Automobilový průmysl (AP) je odběratelem výrobků a služeb z dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství a dalších navazujících oddílů a služeb. Například v roce 2013 Barum Continental vyrobil přes 20,5 milionů ks pneumatik. Čtyři tuzemští výrobci autosvětel vyrobí ročně desítky miliónů světlometů (v roce 2012 byly z České republiky exportovány světlomety za více jak 27 mld. Kč). Od roku 2017 k nim přibude ještě i firma Mobis. Společnost AGC Automotive Czech a.s. vyrobila cca 25 milionů autoskel. Automobilový průmysl je významným odběratelem CNC strojů, frézek, soustruhů, lisů a dalších obráběcích strojů a robotů. Většina kovových dílů potřebuje povrchovou úpravu, takže zde najde uplatnění mnoho lakoven. S provozem a prodejem vozidel pak souvisí servis a údržba vozidel (v ČR je cca 7,5 mil. vozidel všech kategorií). Řidiči při dopravních nehodách v roce 2013 způsobili podle policejních odhadů škody za 5 miliard Kč. Oddíl CZ NACE 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel dosahuje tržeb ve výši okolo 380 mld. Kč a zaměstnává cca 85 tisíc lidí. V ČR bylo v roce 2013 prodáno více než 562 000 ojetých osobních vozidel za cca 90 miliard Kč. Pojišťovny vybraly na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neboli povinného ručení přibližně 19,5 mld. Kč (počet pojištěných vozidel se zvýšil na 6,99 mil. ks); náklady pojišťoven na škody dosáhly 87 % předepsaného pojistného. Firemní zákazníci získali prostřednictvím leasingu a podnikatelských úvěrů cca 56,2 mld. Kč na nákup silničích vozidel (z toho 33,3 mld. Kč představovaly osobní automobily); členské společnosti ČLFA uzavřely nejvíce smluv na financování vozidel, když zákazníkům poskytly prostředky na pořízení 42,3 % všech poprvé registrovaných nových osobních automobilů v České republice financovaly nákup přes 71 000 nových osobních vozů. V oblasti reklamy automobilky v roce 2013 investovaly v České republice cca 3,9 miliardy Kč - meziročně o 6 % 207

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU méně. Největšími inzerenty byly Hyundai Motor Czech cca 425 milionu Kč, Ford Motor Company - cca 344 milionu Kč a Škoda Auto - 332 milionu Kč). V roce 2013 bylo v ČR spotřebováno 1 570 tis tun automobilových benzinů a 4 144 tis. tun motorové nafty (meziročně došlo k poklesu spotřeby benzínu a naopak vzrostlo čerpání nafty i z důvodu zpřísnění pravidel pro distribuci paliv). Průměrný obsah biopaliv v benzinu byl cca 4,17 % a v motorové naftě 6,05 %. Hrubá spotřeba FAME byla 228 tis. tun, bioethanolu cca 86,4 tis. tun. Spotřeba CNG vzrostla na 21,95 mil. m3 (meziročně nárůst o 44 %). Spotřeba elektřiny v dopravě v posledních třech letech klesá a je dána zejména kolejovými vozidly, cca 2/3, a zbytek v silniční dopravě hlavně trolejbusy. Na našem územi je v provozu cca 6,7 tisíc čerpacích stanic (z toho je 178 plniček CNG 55 veřejných, 123 domácích). Pro elektromobily bylo vybudováno cca 100 nabíjecích míst. Pro automobilový průmysl je velmi důležitá doprava - logistika. Automobilka Škoda otevřela největší sklad originálních dílů v České republice - Škoda Parts Centrum (plocha 100 tisíc m2; investice za cca 31,8 milionů ). Denně je vyexpedováno zhruba 25 000 dodávek originálních dílů a příslušenství značky Škoda a koncernových značek VW, Audi a Seat. Automobilky jsou významnými zákazníky dopravců, např. Advanced World Transport a.s., ČD Cargo, a.s. a GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Škoda, TPCA a Hyundai vyváží 50-60 % své produkce po železnici. Většina autodílů je přepravována po silnici (v návaznosti na just in time dodávky) a menší část po železnici. Česká republika je tranzitní zemí, což se samozřejmě projevuje i v přepravě automobilů. Přes území České republiky jsou exportovány např. automobily ze Slovenska a Polska (VW Bratislava a Poznaň, PSA Trnava, KIA Slovakia, FIAT Poland), motory z Maďarska a naopak zejmména německé a francouzské automobily jsou vyváženy přes nás do východní Evropy. V roce 2013 se vybralo 8,55 mld. Kč mýta, což je o 1,44 % méně než v předchozím roce 2012, i když vzrostly přepravní výkony, nebyly zvýšeny sazby za mýtné a roste podíl nákladních vozidel majících emisní normy EURO V a VI, která platí nejnižší sazby. V roce 2013 byl jejich podíl na vozovém parku 40 % a 50 % na dopravních výkonech. Přeprava vozidel a jejich dílů představuje i do budoucna sektor s velkým potenciálem, především v oblasti dodávek komponentů do výroby a též exportech do zámoří, zejména Číny a Indie. V širším kontextu můžeme připojit související infrastrukturu, její výstavbu a údržbu. V návaznosti na zvyšování bezpečnosti silničního provozu a zvyšování plynulosti dopravy budou budovány Inteligentní dopravní systémy, které zajistí komunikaci jak mezi vozidly, tak mezi vozidlem a komunikací (dle American Transportation Research Institute dopravní zácpy stály dopravce v USA v roce 2013 více jak 9,2 mld. USD a řidiči v zácpách strávili více jak 141 milionů hodin). V současnosti zažívá největší boom výstavba infrastruktury pro vozidla na alternativní pohon (elektřina, CNG, LPG, LNG a výhledově vodík. Pro elektromobily bylo vybudováno cca 100 nabíjecích míst). Byla schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která požaduje vybudování infrastruktury pro altenativní paliva a přijetí národních akčních plánů v této oblasti. Po skončení životnosti se automobil stává odpadem, který je zdrojem materiálů pro další využití (železo, plasty, sklo, barevné kovy, vzácné prvky a další). V České republice je ročně ekologicky zlikvidováno přes 130 tisíc motorových vozidel s ukončenou životností a zpracováno 60 tis. tun vyřazených pneumatik a cca 3 400 tun použitých automobilových baterií. V ČR je cca 400 subjektů, které se zabývají zpracováním autovraků. Ty se budou muset nejpozději do 1. ledna 2015 zpracovávat tak, aby bylo využito nejméně 95 % jejich průměrné hmotnosti a opětovně použito a recyklováno nejméně 85 % jejich průměrné hmotnosti (v roce 2011 bylo v EU sešrotováno cca 6,87 miliónu osobních automobilů o celkové váze 6,82 mil. tun a sebrány 3 miliony tun ojetých pneumatik). To představuje pro firmy velký potenciál. Bohužel v současné době je problém, jak využít materiál z těchto vozidel, neboť u nás nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity. Osobní automobil obsahuje cca 0,5 kg vzácných kovů, hybridy a elektromobily mají o 5 až 7 kg těchto kovů více. Z hlediska výroby došlo v roce 2013 opětovně k mírnému meziročnímu snížení produkce, ale i tak bylo vyrobeno více jak 1,17 milionu motorových vozidel (kategorie M1, M2, M3, N1, N2, N3; třetí nejvyšší roční produkce těchto motorových vozidel v dosavadní historii České republiky a nejnižší výroba nákladních vozidel, možná dokonce od druhé světové války, díky ukončení výroby Avií). Automobilky ŠKODA Auto, a.s. a Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) zaznamenaly nárůst prodejů na evropských trzích, i když u prvně jmenované to bylo až v druhém pololetí s uvedením nových modelů na trh. Naopak poptávka po malých vozech vyráběných v Toyota Peugeot Citroën (TPCA) byla nižší (uplynuly teprve 4 roky od poskytování šrotovného, které výrazně podpořilo prodej těchto automobilů). V kategorii autobusů se jedná o třetí nejvyšší produkci a u nákladních vozidel musíme bohužel konstatovat, že se jedná o nejnižší produkci v historii ČR. Česká republika si v roce 2013 udržela páté místo s podílem necelých 8 % co do počtu vyrobených 208

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů osobních automobilů v EU (za Německem 37 %, Španělskem 11,8 %, Velkou Británií 10,3 % a Francií 10,3 %). Vozový park se u nás opětovně rozrostl a počet registrovaných osobních automobilů se výrazně přiblížil další hranici (4,8 mil. ks). Počet autobusů je více méně konstantní, necelých 20 tis. ks. U nákladních vozidel se zvýšil počet na 685 tis. ks. Máme dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů a jejich dílů. V roce 2013 proběhla např. tato výročí: 115 let od vyrobení prvního nákladního automobilu Tatra, 65 let zahájení výroby Škody VOS (Vládní osobní speciál, některé verze byly pancéřované), 60 let od vzniku LIAZ n.p. (Liberecké automobilové závody - v dobách své největší slávy zaměstnával v deseti závodech jedenáct tisíc lidí a vyráběl třináct tisíc nákladních aut ročně) a od zahájení výroby nákladních automobilů Praga V3S (v letech 1953 1990 cca 130 000 ks), 55 let od zahájení výroby trolejbusů v Ostrově, 45 let od zahájení výroby Škoda 1203 (jediný český, resp. československý sériově vyráběný malý užitkový automobil se samonosnou karosérií; vyrobeno cca 70 tis. ks), 30 let od zahájení výroby nákladních vozidel TATRA 85 (modifikovaná se vyrábí doposud), 25 let od zahájení výroby Škoda Favorit (vyrobeno včetně verze Forman přes 1 mil. ks). 20 let od založení společnosti Bosch Diesel s.r.o. Před 15 lety byla ukončena výroba osobních automobilů TATRA z důvodu minimálního zájmu o tyto vozy u tuzemských odběratelů. Automobilka Tatra změnila majitele a jméno společnost koupila firma Truck Development a přejmenovala ji na Tatra Trucks a.s. Z hlediska výrobních kapacit v roce 2013 Škoda Auto vyrobila 15ti miliontý vůz (od zahájení výroby v roce 1905), 1,5 miliontý automobil v Kvasinách, 4 miliontou Octavii a půl miliontou převodovku MQ 200 a 11timiliontý motor v historii podniku; z brány automobilky Hyundai vyjel miliontý automobil (automobilce na to stačilo čtyři a půl roku ode dne zahájení výroby), TPCA vyrobili již 2. milionté auto. Pro srovnání - na Slovensku se v roce 2013 celková produkce přiblížila hranici 1 mil. ks vyrobených vozidel (980 tis. ks); PSA Peugeot Citroën Slovakia vyrobila 1,5 miliontý automobil od zahájení výroby. V tomto roce proběhly i premiéry např. ŠKODA Rapid, Octavia RS (nejrychlejší sériová ŠKODA Octavia všech dob), převodovka DQ 200, hybridní autobus ŠKODA H12 a nová generace Hyundai i30. V Mladé Boleslavi se začal vyrábět Seat Toledo. Společnost MANN+HUMMEL otevřela nové vývojové centrum s testovací laboratoří. V rallyové sezóně 2013 tovární jezdec týmu ŠKODA Motorsport Jan Kopecký a jeho spolujezdec Pavel Dresler získali pro značku ŠKODA titul mistrů Evropy v rallye. Také výrobci nákladních vozidel se zúčastnili závodů - např. automobilka Tatra obsadila v populární soutěži DAKAR 5., 6., 17. a 18. místo. V Rallye Hedvábné stezky se umístili na 5. místě Valtr (LIAZ), na 7. místě Vildman (LIAZ), na 19. Tománek (TATRA) a na 21. Loprais (TATRA). Na okruhu Dekra poblíž Drážďan David Vršecký dvojnásobný mistr Evropy překonal tři nejrychlejší světové časy v jízdě závodním tahačem na 100 km (185,3 km/h), 100 mil (186,7 km/h) a v hodinovce (187,5 km/h). 29.3 51,1 % 29.1 48,1 % 29.2 0,8 % 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory Pozn: údaje v běžných cenách Graf 18.1 Podíly skupin CZ-NACE 29 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách oddílu se v posledních dvou letech měnily řádově v setinách procent, a téměř stejným meziročním zvýšením tržeb (výrobci motorových vozidel +23 mld. Kč, výrobci autodílů +25 mld. Kč). Převažující zůstává výroba autodílů, a to díky růstu tržeb většímu než u výrobců motorových vozidel. Těm se i přes pokles celkové výroby vozidel v kusech také navýšily tržby zvýšenou poptávkou po dražších modelech vozidel a rovněž výrobci autobusů zaznamenali rekordní prodeje. 209

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU V dalších letech nelze čekat významné změny v podílech jednotlivých skupin. V automobilovému průmyslu bude i nadále převažovat výroba autodílů. Za první pololetí roku 2014 došlo k více jak 10% nárůstu produkce osobních automobilů zejména, díky automobilce Škoda, která díky prodeji nových modelů zaznamenala opětovně rekordní prodeje v Evropě. Také se zvýšil vývoz autodílů, které směřovaly zejména do Německa. 18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Český automobilový průmysl se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. V roce 2013 se automobilový průmysl podílel 23,1 % na tržbách zpracovatelského průmyslu (ZP) a z hlediska zaměstnanosti to bylo 13,2 % a znovu tak potvrdil své přední místo v rámci ZP. Pro srovnání německý automobilový průmysl dosáhl tržeb 361 mld., což představuje cca 20 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Na Slovensku tento podíl dosáhl 41 %. AP má významný podíl na domácím exportu. Některé podniky vyváží až 100 % své produkce, ať to jsou výrobci motorových vozidel, nástaveb nebo autodílů. Do zahraničí směřovalo přes milion motorových vozidel. V rámci žebříčku CZECH TOP 100 se opětovně na prvním místě umístila automobilka Škoda Auto a.s. Na dalších místech pak firmy vyrábějící vozidla či autodíly např. 18. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o., 29. BOSCH DIESEL s.r.o., 38. Iveco Czech Republic, a.s., 42. Robert Bosch, spol. s r.o., 49. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., 63. Varroc Lighting Systems, s.r.o., 65. Automotive Lighting s.r.o. V žebříčku chybí cca 15 firem z automobilového průmyslu například HMMC, Continental Automotive, BROSE, TRW a Mobis. 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj Již několik let dochází k mírnému snižování či stagnaci cen vozidel, což je dáno velkou konkurencí na trhu a snahou podpořit prodeje (v roce 2013 došlo k poklesu prodejů nových osobních vozidel). V roce 2013 se dalo pořídit cca 25 modelů osobních automobilů do 200 tisíc Kč. Po zásahu České národní banky, která devalvovala korunu v listopadu roku 2013 oznámili prodejci zdražování cen vozidel během následujících několika týdnů. Například automobilka Škoda Auto kvůli oslabení koruny a následnému zvýšení cen surovin a materiálů zvýšila mezi prvními ceny svých modelů o 5 až10 tisíc korun. Následovali další prodejci. Nezdražilo jen minimum modelů. Slabší koruna napomůže tuzemským automobilkám zároveň k vyšším tržbám, neboť v zahraničí realizují větší podíl tržeb (Škoda přes 60 % a přes 90 % Hyundai, TPCA, IVECO). Zároveň však zdražuje firmám v oddíle dovážené vstupy. Pro srovnání v roce 2013 v USA průměrná cena nového automobilu dosáhla 31 252 USD (za tyto peníze jste si mohli koupit 3 automobily v roce 1983, 9 automobilů v roce 1963 nebo 44 Fordů T v roce 1908 tehdy Ford vyplácel 5 USD na hodinu, což by v dnešní době bylo cca 116 USD). V Německu v roce 2012 průměrná cena nového automobilu dosáhla 26 446 (v roce 2000 byla na úrovni 20 420 a v roce 1980 8 210 ). Také ve Velké Británii neustále roste cena vozidla v letech 1998-2012 se navýšila z 12 207 na 27 219. V Rusku byla průměrná cena automobilu 27 330 USD v roce 2012 (meziročně vzrostla o 680 USD, což je dáno vyšší poptávkou po luxusnějších vozidlech). Daleko nižší jsou ceny automobilů, které exportuje Čína. V roce 2013 dosáhla jejich cena 7 300 USD (v roce 2013 meziročně se zvýšila o 100 USD). Je to dáno nejen výrobními náklady, ale také zeměmi, do kterých vyváží zejména -Afrika a jižní Amerika. 210

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Tabulka 18.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009-2013 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 Motorová vozidla (kromě motocyklů) 29.1 91,2 95,9 97,0 98,6 99,4 Karoserie mot. vozidel; přívěsy a návěsy 29.2 100,2 97,0 102,0 102,0 100,3 Díly a příslušenství pro mot. vozidla (kromě motocyklů) 29.3 103,4 94,9 98,1 101,1 102,3 Motorová vozidla (kr. motocyklů), přívěsy a návěsy 29 100,5 95,2 98,0 100,5 101,7 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Pokud jde o srovnání ceny vozidla a průměrné mzdy tak v roce 2013 byla pořizovací cena pro Škodu Octavii za cca 335 tis. Kč., za 4 průměrné platy v Německu, ve Velké Británii za 7 průměrných platů, v České republice a v Polsku za 19, Rusku za 25, v Číně za 61 a v Indii za 114 průměrných platů. 18.3.2 Základní produkční charakteristiky Počty podniků jsou orientační, především z důvodu metodiky dopočtů ČSÚ. U všech skupin oddílu došlo v posledních dvou letech k poklesu jejich počtu, což je patrné i v uvedené tabulce 18.5. Ze známějších firem ukončila svou výrobu např. Avia Ashok Leyland Motors, s.r.o. (CZ NACE 29.1). Rovněž několik firem v CZ-NACE 29.3 oznámilo omezení či ukončení výroby. Tabulka 18.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 29 v letech 2007-2013 29.1 80 85 92 110 126 113 112 29.2 163 145 169 275 254 227 194 29.3 873 774 800 907 874 869 771 29 1 116 1 004 1 061 1 292 1 254 1 209 1 077 I přes celkový pokles produkce motorových vozidel v hmotných jednotkách došlo ke zvýšení tržeb u CZ NACE 29.1. Ani celková výroba motorů se meziročně nezvýšila (Škodovka vyrobila meziročně o cca 20 tisíc motorů méně). Nárůst tržeb je dán částečně prodejem vyrobených vozidel v předchozím roce a prodejem dražších modelů automobilů. U CZ NACE 29.2 je nárůst dán zvýšenou výrobou vozíků kategorie O1 a O2 a výrobou dílů na přívěsy a návěsy v návaznosti na růst prodejů nákladních vozidel nejen v České republice, ale i EU. U CZ NACE 29.3 jsou za růstem tržeb zejména exporty do Německa a na Slovensko (obě země meziročně vyrobily např. o 110 tisíc osobních vozidel více). Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 29.1 268 453 440 242 331 040 249 819 957 296 975 401 341 402 099 355 578 569 379 247 722 29.2 11 856 823 10 551 047 4 463 122 5 732 931 5 999 400 6 093 247 6 596 057 29.3 362 305 454 338 204 564 290 587 795 354 758 411 403 375 542 377 046 213 402 538 137 29 642 615 717 591 086 651 544 870 874 657 466 743 750 777 040 738 718 029 788 381 916 mezir. index 92,0 92,2 120,7 114,2 98,4 106,7 Účetní přidaná hodnota po meziročním poklesu v roce 2012 opět rostla a překonala rekordní rok 2011. Při růstu produktivity práce došlo ke zvýšení tržeb a zároveň k poklesu počtu zaměstanců. 211

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 18.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 29.1 49 047 849 40 176 606 37 369 019 50 811 309 57 803 092 57 745 816 64 358 900 29.2 2 367 110 2 239 566 1 202 552 1 473 136 1 558 163 1 579 557 1 836 465 29.3 78 532 957 70 664 454 61 156 748 74 444 073 78 298 966 71 137 308 73 725 148 29 129 947 916 113 080 626 99 728 319 126 728 518 137 660 221 130 462 681 139 920 513 mezir. index 87,0 88,2 127,1 108,6 94,8 107,2 Již druhým rokem byl zaznamenán pokles počtu zaměstnanců v tomto oddíle. Firmy zeefektivňují výrobu a snižují náklady, což s sebou přináší také snižování počtu zaměstnanců. Do snížení počtu zaměstnanců se také projevilo již zmiňované ukončení výroby automobilky AVIA. Pro srovnání v USA bylo v automobilovém průmyslu zaměstnáno v roce 2013 cca 839 tisíc lidí (od listopadu 2006, kdy byl nejnižší počet za posledních 11 let - 653 tisíc, roste počet zaměstnanců). Ještě na začátku roku 2007 to bylo dokonce 1,02 milionu lidí. Například ve Velké Británii bylo v roce 2013 zaměstnáno 731 tisíc lidí (je tam 7 výrobců osobních automobilů, 7 výrobců dodávek, 9 výrobců autobusů a 8 výrobců prémiových a luxusních vozidel a cca 2 400 firem - výrobců autodílů). V roce 2008 pracovalo ve Velké Británii v tomto oddíle 840 tisíc lidí, v roce 2009 klesl počet na 736 tisíc avšak od té doby počet zaměstnanců opět neustále vzrůstá. Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007-2013 (osob) 29.1 32 675 34 813 33 818 33 140 34 029 34 338 33 507 29.2 4 378 4 594 3 571 3 130 3 269 3 340 3 407 29.3 116 457 114 462 95 820 100 435 107 841 102 886 100 991 29 153 510 153 869 133 210 136 706 145 138 140 564 137 906 mezir. index 100,2 86,6 102,6 106,2 96,8 98,1 105 % Počet zaměstnaných osob 130 % Tržby za VV a S 100 120 95 110 90 100 85 90 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 80 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 29 ZP CZ-NACE 29 ZP 110 % Účetní přidaná hodnota 100 90 80 70 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 29 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 18.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007-2013 212

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Slovenský automobilový průmysl je největším zaměstnavatelem v rámci zpracovatelského průmyslu. V letech 2009 až 2012 vzrostl počet zaměstnanců ze 48 na více jak 60 tisíc. Pro srovnání v Polsku v automobilovém průmyslu je zaměstnáno cca 155 tisíc osob, v Rumunsku 131 tisíc, v Maďarsku 69 tisíc lidí. V roce 2013 zaměstnávala Toyota přes 330 tisíc lidí, VW cca 563 tisíc, GM 219 tisíc, Renault 121 tisíc osob. V uvedených grafech je vidět meziroční srovnání od roku 2007 (poslední rok před světovou hospodářskou krizí). Díky zavedení šrotovného v okolních státech nebyl pokles automobilového průmyslu tak velký jako u ostatních oddílů zpracovatelského průmyslu. V minulých letech jsme zaznamenali uzavření několika výrobních závodů a přestěhování výroby do zemí s nižšími mzdovými náklady. Ty byly nahrazeny rozšiřováním výroby u stávajících firem v návaznosti na nové zakázky, ale také vzniklo několik nových společností, které zahájily výstavbu nových výrobních závodů v České republice. Nové technologie přináší s sebou i vyšší přidanou hodnotu u výrobků. Průměrná mzda ve firmách AutoSAP za rok 2013 dosáhla hodnoty 31 282 Kč (1 204 1 ), což je o 1 061 Kč (o 3,51 %) více než průměrná mzda vykázaná za rok 2012 (v předchozích dvou letech rostla meziročně v průměru o 3,34 %). V kategorii dělnických profesí (celkem 79 757 pracovníků) činila průměrná mzda 25 748 Kč. Průměrná mzda ve firmách AutoSAP je téměř o 25 % vyšší než je průměrná mzda za celou Českou republiku (25 128 Kč - 967,4 ). Informace o průměrných mzdách pravidelně zveřejňují pouze největší automobilky (Škoda - průměrná mzda dosáhla 41 780 Kč (1608 ) bez započítání managementu; meziročně vzrostla o 4 %, TPCA - průměrná mzda činila cca 30 000 Kč (1 155 ) v dělnických pozicích; meziročně vzrostla o 2,4 %, HMMC průměrný hrubý měsíční příjem činil 30 094 Kč (1 159 ) a meziročně vzrostl o 3,0 %. V rámci nových členských států je například průměrná dělnická mzda v Bulharsku na úrovni 3,7 /hod., v Polsku 7,2 /hod., v Maďarsku 7,9 /hod. a na Slovensku 8,60 /hod. (průměrný měsíční plat pracovníků Volkswagen Slovakia včetně bonusů v roce 2013 činil zhruba 1 600 - to odpovídá téměř dvojnásobku průměrné mzdy na Slovensku. V dalších slovenských automobilkách jsou průměrné platy nižší). Průměrná mzda v roce 2013 činila na Slovensku 835. V USA klesla v roce 2013 průměrná hodinová mzda v automobilovém průmyslu meziročně o 22 centů na 21,05 USD. Z hlediska mezinárodního srovnání se mzdové náklady v Číně dostaly na vyšší úroveň než v Mexiku, kde byla průměrná hodinová mzda ve zpracovatelském průmyslu na úrovni 4,5 USD dle US Bureau of Labor Statistics. Zatímco v Číně v posledních deseti letech došlo k výraznému zvyšování mezd, v Mexiku byl nárůst minimální. Tabulka 18.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 29.1 16 259 745 17 634 811 17 464 759 18 962 118 20 074 323 22 146 122 22 311 642 29.2 1 477 617 1 647 214 1 160 477 1 067 940 1 216 905 1 332 039 1 344 893 29.3 42 268 584 43 867 345 37 569 125 42 183 579 46 189 350 43 638 214 44 798 621 29 60 005 946 63 149 370 56 194 361 62 213 637 67 480 578 67 116 374 68 455 155 mezir. index 105,2 89,0 110,7 108,5 99,5 102,0 18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 18.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007-2013 (Kč/zam.) 29.1 1 501 066 1 154 082 1 104 995 1 533 210 1 698 659 1 681 700 1 920 756 29.2 540 674 487 482 336 722 470 593 476 677 472 898 538 955 29.3 674 352 617 363 638 245 741 215 726 060 691 417 730 014 29 846 510 734 917 748 656 927 015 948 476 928 136 1 014 608 mezir. index 86,8 101,9 123,8 102,3 97,9 109,3 9 1 Průměrný kurz EUR/CZK v roce 2014-1 EUR = 25,974 Kč 213

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Největší nárůst produktivity práce jsme zaznamenali u výrobců motorových vozidel, po meziročním poklesu v roce 2012 došlo k opětovnému růstu. Firmy produkující nástavby, po mírném snížení v roce 2012 zaznamenaly výrazný nárůst tohoto ukazatele podobně jako výrobci autodílů. Hrubý operační přebytek vykázal po meziročním 10% propadu v roce 2012 výrazný nárůst v roce 2013 a překonal hodnoty z roku 2011, zejména díky výrobcům vozidel. To bylo dáno více jak 10% nárůstem produktivity u těchto firem. Tabulka 18.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007-2013 (tis. Kč) 29.1 32 788 104 22 541 795 19 904 260 31 849 190 37 728 769 35 599 695 42 047 258 29.2 889 493 592 352 42 075 405 196 341 258 247 518 491 573 29.3 36 264 373 26 797 109 23 587 623 32 260 494 32 109 616 27 499 094 28 926 527 29 69 941 970 49 931 256 43 533 958 64 514 880 70 179 643 63 346 307 71 465 358 mezir. index 71,4 87,2 148,2 108,8 90,3 112,8 % 125 117 Produktivita práce z ÚPH 110 % 100 Hrubý operační přebytek 109 90 101 80 93 70 85 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 60 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CZ-NACE 29 ZP CZ-NACE 29 ZP Pozn: údaje v běžných cenách Graf 18.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007-2013 2100 tis. Kč/zam. 1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100 ZP 29 29.1 29.2 29.3 2012 2013 Pozn: údaje v běžných cenách Graf 18.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013 Zatímco se v roce 2012 produktivita práce automobilového průmyslu dostala pod úroveň zpracovatelského průmyslu, tak v roce 2013 již zaznamenala vyšší růst. Obdobně i u hrubého operačního přebytku vykázal automobilový průmysl vyšší průměrný meziroční růst v posledních letech. Předpokládáme, že i v dalších letech si toto odvětví udrží vyšší růst než zpracovatelský průmysl jako celek. 214

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 18.3.4 Výkonová spotřeba Minimální nárůst, prakticky stagnaci tohoto ukazatele jsme zaznamenali u výrobců motorových vozidel po několika-letém růstu. Naopak u obou dalších skupin oddílu došlo k opětovnému nárůstu výkonové spotřeby. Ten byl nižší než u tržeb, což se projevilo v růstu produktivity i hrubého operačního přebytku. Automobilky mají sjednáné snižování cen odebíraných dílů v návaznosti na růst jejich výroby, což se odráží ve výkonnové spotřebě. Tabulka 18.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007-2013 (tis. Kč) 29.1 228 305 338 213 542 035 221 216 532 256 103 744 293 959 546 312 063 014 312 324 427 29.2 9 809 689 8 521 354 3 248 470 4 285 957 4 679 563 4 780 064 4 958 108 29.3 288 591 348 270 835 089 230 698 118 284 822 191 330 089 002 310 106 884 332 865 000 29 526 706 375 492 898 479 455 163 121 545 211 891 628 728 111 626 949 962 650 147 535 mezir. index 93,6 92,3 119,8 115,3 99,7 103,7 18.4 Zahraniční obchod Export automobilového průmyslu patří dlohoudobě mezi nejvýznamnější v rámci České republiky. V roce 2013 se podařilo navýšit jak jeho hodnotu, tak i kladné saldo. Vývoz vzrostl v roce 2013 meziročně o 34,5 mld. Kč, na čemž se výrobci autodílů podíleli z 90 %. U salda výrobců motorových vozidel jsme po několikaletém růstu zaznamenali pokles. Také přebytek zahraničního obchodu tohoto oddílu byl tažen výrobci autodílů; meziročně vzrostl o cca 23,5 mld. Kč na skoro 80 mld. Kč. 18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Lze konstatovat, že ve sledovaném období vzrostl v roce 2013 vývoz o 205,5 mld. Kč (+53 %) proti roku 2009, dovoz pouze o 100,8 mld. Kč (+52,3 %) a saldo o 104,9 mld. Kč (+53,3 %). Za růstem exportu na cca 594 mld. Kč (22,86 mld. ) stojí z poloviny výrobci vozidel a z poloviny producenti autodílů. U dovozu se na navýšení ze? podílely importy autodílů, a to jak pro nová vozidla, tak na aftermarket na opravy (domácí výrobci se podíleli v roce 2013 na cca 35 % na registracích nových osobních automobilů, 50 % autobusů a 2 % nákladních vozidel). V rámci složení vozového parku motorových vozidel České republiky jezdí u nás přes 3,5 mil. vozidel zahraniční výroby. U salda je převaha výrobců vozidel, což je dáno růstem exportu nových vozidel, mezi kterými stále více převažují vozidla vyšších kategorií a naopak došlo k poklesu u dovozů ojetých vozidel. Dle žebřícku Největších firem v ČR můžeme konstatovat, že největším vývozcem v roce 2013 se opětovně stala automobilka Škoda, která exportovala vozidla a díly za více jak 245 mld. Kč, což představuje 91% podíl na tržbách. Jako další významné exportéry můžeme jmenovat automobilku HMMC (osobní automobily a díly za více jak 90 mld. Kč), TPCA (vozidla za více jak 29 mld. Kč), BOSCH DIESEL s.r.o. (dieselová vysokotlaká vstřikovací čerpadla, vysokotlaké zásobníky a tlakové regulační ventily za 19,1 mld. Kč), Iveco Czech Republic, a. s. (autobusy a náhradní díly za 11,6 mld. Kč), Robert Bosch, spol. s r.o. (např. nádržové čerpadlové moduly, rozvaděče paliva, plynové pedály, sací moduly za 11,7 mld. Kč) DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. (klimatizace za 9,8 mld. Kč), WITTE Nejdek, spol. s r.o. (zamykací systémy za 6,8 mld. Kč) a KIEKERT-CS, s.r.o. (zamykací systémy za 5,7 mld. Kč). 215

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 18.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 29 v b.c. v letech 2009-2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 29.1 219 816,0 263 077,2 300 922,5 321 206,3 326 141,4 29.2 8 674,0 10 359,0 9 692,0 12 330,7 10 845,5 29.3 159 688,9 190 330,4 211 810,7 225 665,7 256 798,7 29 388 178,9 463 766,6 522 425,2 559 202,7 593 785,6 mezir. index 119,5 112,6 107,0 106,2 Dovoz celkem (mil.kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 29.1 83 921,8 93 012,5 103 746,6 99 022,5 109 128,6 29.2 3 004,3 4 088,3 5 378,4 5 429,4 6 539,2 29.3 105 310,4 130 626,3 151 356,7 169 616,3 177 335,4 29 192 236,5 227 727,1 260 481,7 274 068,2 293 003,2 mezir. index 118,5 114,4 105,2 106,9 Saldo (mil. Kč) CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 29.1 135 894,2 170 064,7 197 175,9 222 183,8 217 012,8 29.2 5 669,7 6 270,7 4 313,6 6 901,3 4 306,3 29.3 54 378,5 59 704,1 60 454,0 56 049,4 79 463,3 29 195 942,4 236 039,5 261 943,5 285 134,5 300 782,4 Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014 Pro srovnání uvádíme rovněž některé státy, ve kterých patří automobilový průmysl mezi významná exportní odvětví: Německo Celkový vývoz v roce 2013 se odhaduje na 234,6 mld., z toho export vozidel představuje skoro 90 %. Vyvezlo například 77,2 % vyrobených osobních automobilů - 4,2 mil. ks. Slovensko Export automobilů v roce 2013 přesáhl hodnotu 11 mld. (cca 970 tisíc vozidel a autodíly) a tvořil tak cca 17,2 % z celkového slovenského exportu. Do Německa, Velké Británie, Číny, Francie a Itálie směřovala více jak polovina vyvezených aut, přičemž každé deváté do Číny. Polsko V roce 2012 bylo vyvezeno (vozidla + autodíly) za 17,6 mld., což představuje 75 % tržeb tohoto oddílu. Na export je určeno 98 % vyrobených osobních automobilů. Největší podíl na vývozu mají firmy nad 250 pracovníků (77 %), následovány středními firmami s 50 249 zaměstnanci (55 %). Velká Británie V roce 2013 exportovala 77 % vyrobených vozidel. Automobilový průmysl je největším exportním odvětvím Velké Británie (představuje 10 % celkového vývozu). Export v roce 2013 dosáhl hodnoty 30,7 mld.. Turecko V roce 2013 exportovalo přes 70 % vyrobených vozidel (820 tis. ks), což i s autodíly přesáhlo 21 mld. USD. Automobilový průmysl je zde největším vývozním oddílem průmyslu. Japonsko V roce 2013 celkový vývoz dosáhl 150,1 mld. USD (108,1 mld. vozidla a 42,0 mld. autodíly). Exportovalo například 48,5 % vyrobených osobních automobilů - 4,0 mil. ks. Jižní Korea V roce 2013 automobilový průmysl vykázal rekordní obchodní přebytek ve výši 63,5 mld. USD (vývoz 216

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů - 74,7 mld. USD, dovoz 11,2 mld. USD). Vývoz vozidel a autodílů je třetí největší exportní komoditou po polovodičích a petrochemikáliích. Největšími vývozci vozidel byli v roce 2013 Japonsko - 4,7 mil. ks, Německo - 4,4 mil. ks, Jižní Korea 3,1 mil. ks, Mexiko - 2,4 mil. ks. Pro srovnání: Čína vyvezla necelý milion vozidel. 18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska vývozních teritorií se proti roku 2012 zvýšil export do Německa a Velké Británie o 1 %. V Německu automobilka Škoda zaznamenala historické rekordy - prodala zde 136 400 vozidel (meziročně +3 800 ks). Také prodej HYUNDAI I30 a IX 35 byl na tomto trhu velmi úspěšný. V roce 2013 si němečtí zákazníci odvezli z autosalónů 30 569, respektive 19 254 ks těchto vozidel. Ve Velké Británii Škoda prodala 66 000 vozidel (meziročně + 12 800 ks, + 24 %) a TPCA tam vyvezla 51 106 vozů (největší exportní země pro tuto automobilku). Na Slovensku patří škodovky mezi nejprodávanější, daří se tam i Hyundai a výrobcům autobusů (IVECO a SOR) a trolejbusů (Škoda Transportation a.s.). Francie je největším odbytištěm autobusů IVECO a druhým největším trhem pro TPCA (28 546 vozů). Celkově vzrostl vývoz do Evropské unie i díky tomu, že Octavia se dostala v říjnu a listopadu mezi pětici nejprodávanějších aut na největším evropském trhu a automobily Škoda patří mezi nejprodávanější v řadě zemí. U vývozu autodílů v roce 2013 představuje Německo 45 % (dodávky na osobní, nákladní vozidla a autobusy), následováno Slovenskem (dodávky na osobní automobily). Na třetím místě se umístila Francie se skoro 7% podílem (autodíly na osobní automobily a autobusy). Vývozní teritoria v roce 2013 Slovensko 7 % V. Británie 7 % Francie 6 % Rusko 6 % Belgie 4 % Polsko 4 % Španělsko 4 % Německo 32 % Ostatní 30 % Dovozní teritoria v roce 2013 Jižní Korea Slovensko 8 % 10 % Polsko 10 % Francie 5 % Španělsko 4 % Rumunsko 4 % Maďarsko 4 % Německo 35 % Ostatní 20 % Pramen: ČSÚ údaje k 19. 6. 2014 Graf 18.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 29 Z hlediska dovozních zemí si Německo udrželo svůj 35% podíl (dovoz zejména vozidel a to jak nových, tak i ojetých). Na druhém místě se umístilo Polsko, které si meziročně polepšilo o 2 % (růst dovozu hlavně autodílů). Slovensko se i nadále podílí 10 % na importu (mírně převažuje dovoz osobních automobilů nad autodíly). Vzrostl také podíl o 1 % u Jižní Koreje (zejména růst prodejů nových osobních a dodávkových vozidel). U Francie jsme zaznamenali pokles o 1 % (prodeje nových vozidel i dovoz autodílů se meziročně snížil). Španělsko (převládá import autodílů) a Maďarsko (významnou položku tvoří motory) si udržely svůj 4% podíl. Rumunsko se poprvé dostalo těsně pod 4% podíl díky výraznému růstu importu autodílů, které 217

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU představují necelých 90 % rumunského dovozu k nám. Také automobilka Dacia se umístila poprvé v TOP 10 nejprodávanějších automobilek na českém trhu (9. příčka - 5 655 prodaných vozů; meziročně +1 850 ks, +49,0 %). Oproti roku 2012 se mezi největší dovozní teritoria nedostala Itálie, která byla předstihnuta Rumunskem o 0,45 p.b. 18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Česká republika v roce 2013 Výroba silničních vozidel přesáhla hranici 1,1 milionů kusů, i přestože jsme zaznamenali druhým rokem meziroční snížení produkce. Osobních automobilů bylo vyrobeno celkem 1 128 473 ks (meziroční pokles produkce o 3,9 %), z toho Škoda - 639 889 vozidel (meziročně -16 tis. ks; snížení prodejů zejména v EU 15), HMMC - 303 000 automobilů (meziročně +425 ks; zvýšení prodejů v EU a Rusku) a TPCA - 185 124 vozidel (meziročně -30 tis. ks; nízká poptávka zejména ve Francii, Itálii a Španělsku). Kromě toho Škoda a HMMC vyrobily přes 1,3 mil. ks převodovek jak pro svoji potřebu, tak pro další výrobní závody v rámci koncernů. U nákladních vozidel došlo k poklesu výroby o 48,8 %, a to zejména ukončením produkce ve společnosti AVIA Ashok Leyland Motors. U druhého domácího výrobce, firmy TATRA Truck a.s., došlo k nárůstu produkce na 763 ks (meziročně +53,8 %). Celkem bylo v ČR za rok 2013 vyrobeno 767 ks nákladních automobilů (nejméně za posledních 50 let). Oproti roku 2013 došlo k nárůstu výroby autobusů o 14,3 % na 3 691 ks. IVECO vyrobilo 3 165 ks (meziročně +392 ks), SOR Libchavy s.r.o. 475 ks (meziročně +57 ks) a KH MOTOR CENTRUM s.r.o. 51 ks (meziročně +13 ks). Škoda Electric a.s. vyrobila 45 trolejbusů. Byly dodány šesti domácím a pěti zahraničním dopravcům Slovensko, Uzbekistán, Švédsko, Maďarsko a Rumunsko. U skupiny CZ-NACE 29.2. došlo po dvou letech růstu k poklesu výroby přípojných vozidel kategorie O3 a O4 o 16,88 % na 1 251 ks (celkem za firmy PANAV a SCHWARZMÜLLER). V kategorii O1 a O2 přípojných vozidel (firma AGADOS) bylo vyrobeno 19 142 ks, což je o 1 171 ks více než v roce 2012, růst produkce tak činil 6,52 %. Tabulka 18.11 Výroba vozidel v ČR v letech 2009-2013 Kategorie vozidel/rok 2009 2010 2011 2012 2013 Osobní automobily a lehká užitková vozidla 979 085 1 072 263 1 194 981 1 174 267 1 128 473 Nákladní automobily 1 091 1 410 1 302 1 499 767 Autobusy 3 067 2 711 3 562 3 229 3 691 Pramen: Sdružení automobilového průmyslu Investice v českém automobilovém průmyslu V roce 2013 obdrželo investiční pobídku přes 30 firem vyrábějící autodíly, které přislíbily investice do vybudování nebo rozšíření výroby za více jak 16 mld. Kč a vytvoření necelých 5 tisíc nových pracovních míst. Mezi největší můžeme zařadit JC Interiors Czechia s.r.o., KAMAX s.r.o., KYB Manufacturing Czech s.r.o. a Metaldyne Oslavany, spol. s r.o. Celosvětová výroba motorových vozidel v roce 2013 Opětovně se meziročně zvýšila výroba motorových vozidel a to o více jak 3 mil. ks. Největší podíl na tom měla Čína (+2,8 mil. ks), následovaná USA (+713 tis. ks) a Brazílií (+337 tis. ks). Největší procentní nárůst vykázalo Maroko (+54 %; 58 tis. ks) následováno Rumunskem +21,7 % (+73 tis. ks). V obou zemích navýšila výrobu automobilka Renault, tzn. vozy Renault a Dacia. Čína si upevnila svoji pozici největšího výrobce motorových vozidel (její podíl přesáhl 25 %, v letech 2003-2013 zpětinásobila výrobu; pro srovnání v roce 2003 vyráběla pouze 7 % celosvětové produkce 4,4 mil. ks). Také USA meziročně zvýšily svoji výrobu a jejich podíl vzrostl meziročně o 0,38 % na 12,65 % (oproti roku 2009 téměř zdvojnásobily produkci). Japonsko snížilo výrobu osobních vozidlech (poklesl nejen prodejů v samotném Japonsku, ale i exportu do EU a Asie). 218

Tabulka 18.12 Výroba motorových vozidel v letech 2013-2012 (16 největších výrobců) Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Nárůst/ Index Pořadí Stát 2013 2012 pokles (ks) 2013/2012 1. Čína 22 116 825 19 271 808 2 845 017 1,15 2. USA 11 045 902 10 332 626 713 276 1,07 3. Japonsko 9 630 070 9 943 077-313 007 0,97 4. Německo 5 718 222 5 649 260 68 962 1,01 5. Jižní Korea 4 521 429 4 561 766-40 337 0,99 6. Indie 3 880 938 4 174 713-293 775 0,93 7. Brazílie 3 740 418 3 402 508 337 910 1,10 8. Mexiko 3 052 395 3 001 814 50 581 1,02 9. Thajsko 2 457 057 2 429 142 27 915 1,01 10. Kanada 2 379 806 2 463 364-83 558 0,97 11. Rusko 2 175 311 2 233 103-57 792 0,97 12. Španělsko 2 163 338 1 979 179 184 159 1,09 13. Francie 1 740 000 1 967 765-227 765 0,88 14. Velká Británie 1 597 433 1 576 945 20 488 1,01 15. Indonésie 1 208 211 1 065 557 142 654 1,12 16. Česká republika 1 132 931 1 178 995-46 064 0,96 Celkem 87 300 115 84 208 200 3 091 915 1,04 Zdroj: OICA (Mezinárodní organizace výrobců automobilů) Německé automobilky oznámily opětovně rekordní výroby a byly velmi úspěšné zejména na zámořských trzích. V Jižní Koreji poklesla výroba v návaznosti na snížení prodejů na tomto trhu, který nenahradil export. V Indii se snížil prodej nových osobních vozidel po jedenáctiletém růstu (v roce 2013 byly zrušeny dotace na palivo a stouply úroky u půjček). Brazílie zvýšila výrobu i přes pokles domácí poptávky (skoro polovinu vývozu směruje do Venezuely). V Mexiku rostou registace nových vozidel od roku 2009 a zároveň export, zejména do USA. Největší pokles výroby vykázaly Francie (snížení prodejů nových OA). Španělsko díky šrotovnému vyrobilo meziročně více. V roce 2013 v Indonésii vzrostly meziročně prodeje nových osobních aut o 10,0 % na 1,23 mil. ks díky programu podpory nákupu nízkoemisních vozidel. Pokud budeme brát geografické členění produkce motorových vozidel, tak v roce 2013 na Asii a Oceánii připadalo 51,9 % celosvětové produkce, 22,6 % na EU 27 a na NAFTA 18,9 %. Při srovnání s rokem 2003 byl poměr EU 27-33,0 %, NAFTA - 26,8 % a Asie a Oceánie - 36,2 %. V roce 2013 byla z hlediska kategorií vozidel největším producentem osobních automobilů Čína s 18,0 mil. ks (meziročně +2,5 mil. ks). To představovalo 27,6 % celosvětové produkce. Na dalších místech se umísilo Japonsko (8,2 mil. ks), Německo (5,4 mil. ks), USA (4,3 mil. ks) a Jižní Korea (4,1 mil. ks). V kategorii lehkých užitkových vozidel jsou největším výrobcem USA 6,45 mil. ks (36,4 % celosvětové produkce), následované Čínou (1,98 mil. ks) a Kanadou (1,4 mil. ks). V kategorii autobusů je největším výrobcem Čína (169 tis. ks), následovaná Indií (59 tis. ks), Brazilií (36 tis. ks) a Ruskem (24 tis. ks). Bohužel Německo, Francie a Švédsko (tři největší evropští výrobci) nezveřejňují svoje statistiky výroby těchto vozidel a ve statistikách OICA nejsou uvedena data například za USA a Kanadu. U nákladních vozidel je největším producentem Čína (1,88 mil. ks), následovaná Japonskem (580 tis. ks) a USA (252 tis. ks). Japonsko je největším vývozcem nákladních vozidel. Bohužel Německo, Francie a Švédsko (tři největší evropští výrobci) nezveřejňují svoje statistiky výroby. Prodeje vozidel v EU v roce 2013 V tomto roce došlo již k šestému za sebou jdoucímu meziročnímu poklesu registrací nových osobních automobilů v EU (celkem bylo prodáno 11,85 mil. OA nejnižší počet od roku 1995). Z hlediska největších trhů Velká Británie zaznamenala rekordní meziroční nárůst +10,8 % a Španělsko díky šrotovnému +3,3 %. Naopak pokles vykázaly Německo, Francie, Nizozemí, Itálie (dohromady -423 tis. ks; - 9,3 %). Ve Francii klesly prodeje v letech 2010-2013 o více jak 20 % na 1,8 mil. ks. V Itálii se za stejné období propadly prodeje o více jak 40 % na 1,3 mil. ks. Podle značek VW dosáhl 25% podílu na registracích (i když prodal meziročně o 17,5 tis. ks méně -2,9 mil. ks). Druhým největším prodejcem byl PSA Group (Citroen + Peugeot) s 11,1% podílem (1,3 mil. ks prodaných vozidel), následovaný Renaultem Group (Renault + Dacia) s 9,1% podílem (1,0 mil. prodaných vozidel). Největší meziroční nárůst registrací byl zaznamenán u Dacie +23,3 % (+54,6 tis. ks), násladované 219

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Mazdou +16,1 % (+18,5 tis. ks) a Seatem +11,3 % (+28,4 tis. ks). Naopak největší propad vykázala Alfa Romeo -28,3 % (-24,6 tis. ks), následovaná Chevroletem - 18,4 % (-31 183 ks). Ten oznámil ukončení prodejů v EU v roce 2014. Nejprodávanějším modelem byl VW Golf (470 229 ks), následovaný Fordem Fiestou (293 663 ks) a Renaultem Clio (287 111 ks). V kategorii lehkých užitkových vozidel poptávka po nových vozidlech vzrostla meziročně o 1 % na 1,7 mil. ks. Navzdory růstu je to třetí nejnižší hodnota od roku 1997. Za růstem stojí zejména zvýšený prodej ve Velké Británii (+13,1 %; +31,4 tis. ks). Největším trhem je Německo s cca 26% podílem (365 tis. ks), následované Velkou Británií s 19% podílem (271 tis. ks). Prodej nákladních vozidel nad 3,5 tuny meziročně vzrostl o 6,5 % (+18 679 ks) na 304 333 ks. Za růstem stojí zejména zvýšený prodej ve Velké Británii (+25,4 %; +10,7 tis. ks). U autobusů prodeje vzrostly meziročně o 2,8 % na 32 992 ks. Největšími trhy byly Německo a Velká Británie s více jak 20% podílem. Vozový park V roce 2011 bylo v EU registrováno přes 242 mil. osobních automobilů, 28 mil. lehkých užitkových vozidel, přes 2 mil. nákladních vozidel nad 16 tun a přes 650 tisíc autobusů. Při přepočtu na 1 000 obyvatel bylo v EU 483 osobních automobilů, v Japonsku 452, v USA 411, v Jižní Koreji 293, v Číně 41 a v Indii 11. Automobilky prodeje v roce 2013 celosvětově Většina automobilek oznámila rekordní prodeje. Například: Toyota - 9,98 mil. vozidel (meziročně +2,0 %), z toho 1,28 milionu hybridů, GM - 9,71 million vozidel (meziročně +4,5 %), Volkswagen - 9,7 million vozidel (meziročně +5 %), Ford - 6,3 mil. ks (meziročně +11,7 %), Mercedes Benz - 1,46 mil. vozidel (meziročně + 11,0 %), Hyundai - 4,73 mil. vozidel (meziročně +7,3 %), BMW Group (BMW, MINI a Rolls-Royce) - 1,96 mil. vozidel (meziročně + 6,4 %), Dacia - 429 540 vozidel (meziročně +19,3 %), Land Rover - 348 338 vozidel (meziročně +15,0 %), Porsche - 162 145 vozidel (meziročně +15,0 %), Tesla - 22 000 vozidel (meziročně +16,0 %), Bentley - 10 120 vozidel (meziročně +19,0 %). Celosvětové zajímavosti v roce 2013 V tomto roce jsme oslavili např. tato výročí: 100 let od zavedení první pásové výroby (automobilka Ford), 100 let existence Aston Martin, 100 let od zahájení vyroby generátoru elektrické energie Robertem Boschem, 60 let automobilky VW v Brazílii, 50 let automobilky McLaren, 50 let výroby automobilky Toyota v Austrálii, 40 let od první ropné krize, která změnila automobilový průmysl, 20 let AUDI Hungary. Range Rover Evoque byl prvním sériově vyráběným autem, které má devítistupňovou automatickou převodovku. Nejprodávanějším vozidlem v Norsku se stal elektromobil Nissan Leaf. Ve Španělsku byli zatčeni výrobci replik vozů Ferrari (policie zabavila 17 těchto aut). Evropská komise uložila čtyřem výrobcům kabelových svazků pokutu (Yazaki, S-Y Systems, Furukawa Electric a Leoni) v celkovém objemu 141,8 mil. (téměř 3,7 miliardy Kč) za jejich účast v kartelu. Honda poprvé vyvezla z USA více vozidel než jich tam dovezla (108 700 x 88 500 ks). Výrobci v automobilovém průmyslu si pořídili přes 70 tisíc průmyslových robotů (cca 2/3 celosvětových prodejů). Toyota ve Spojených státech prodala již 50 milionů automobilů. Nejprodávanějším autem v Angole byl v Česku vyráběný Hyundai ix35. Izraelská infrastrukturní společnost zaměřená na elektromobily Better Place ukončila svoji činnost. Kuba povolila svým občanům po více jak 50ti letech koupit si soukromě automobil. Hyundai a Kia zaplatily majitelům vozů těchto značek 395 milionů dolarů (v přepočtu téměř osm miliard korun) kvůli špatně definovaným hodnotám průměrné spotřeby vozidel. Z důvodu silného znečištění některá čínská města stanovila maximální roční počty registrací nových osobních automobilů. Daimler koupil v Aston Martinu 5 % akcií a bude dodávat této automobilce motory. Čínský výrobce Anhui Jianghuai Automobile (JAC) zahájil montáž svých modelů J5 sedan na Ukrajině. VW otevřel v Mexiku svojí 100. továrnu. Honda zahájila výrobu v nové továrně v Japonsku po 49 letech. Mercedes-Benz slavnostně otevřel novou motorárnu v Pekingu. Poprvé tak bude vyrábět motory mimo Německo. V USA počet zaměstnanců prodejců vozidel sdružených v National Automobile Dealers Association překročil 1 mil. lidí (od roku 2010 stoupl počet pracovníků o cca 140 tisíc). Největším 220

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů vývozním přístavem v EU byl Bremerhaven (přes 2,2 mil. vozidel zde bylo naloženo na lodě). Čínská automobilka Geely se dohodla na koupi krachujícího výrobce tradičních londýnských taxíků Manganese Bronze. Španělsko zavedlo šrotovné, které napomohlo oživení domácí poptávky. Suzuki ukončila prodeje v USA z důvodu nízkých prodejních výsledků. Do servisů bylo svoláno rekordní množství vozidel, přes 24 mil. ks. Například v USA proběhlo 632 svolávacích akcí, které zahrnovaly cca 22 mil. vozidel (meziročně vzrostly o 61 akcí a necelých 5,5 mil. vozidel). Z hlediska automobilek tak nejvíce kontrolovaných aut bylo od Toyoty cca 11 mil. ks. Mezi dalšími byly Jaguar, VW, Suzuki, BMW, Honda, Hyundai, Kia, Nissan. Kvůli vadným pneumatikám muselo do servisu také 1,3 milionu vozidel. Z hlediska výrobních rekordů: Toyota vyrobila v Japonsku již 150ti milióntý automobil a jako první výrobce přes 10 milionů automobilů (10 117 274 ks) v jednom roce. Jedná se o automobily Toyota a Lexus, Daihatsu a Hino. Dále vyrobily např. Audi - 25timilliontý motor v Gyor (Maďarsko), Chrysler 10timilionté vozidlo v továrně Belvidere (v USA), Volkswagen 10 milionů vozidel a 11 milionů motorů (v mexickém závodě Puebla), Ford 7 milionů Transitů (celosvětově), Toyota 6 mil. hybridů (celosvětově), Chrysler - 5ti milontý Jeep Grand Cherokee (v USA), Subaru 4 mil. vozidel v americké továrně ve městě Lafayette, Ford - 2 miliony motorů EcoBoost, ŠKODA - miliontý vůz značky od zahájení výroby v Shanghai Volkswagen v Číně. Toyota 1 mil. nákladních vozidel (San Antonio, USA), GM-AvtoVAZ 500 tisíc Chevroletů Niva (Togliatti, Rusko). V Togliatti byla ukončena po 29 letech produkce Lady Samara. Stávky postihly výrobu v Jižní Koreji (General Motors a Hyundai), ve Francii (PSA/Peugeot- Citroën),v Srbsku (Fiat) a v Jihoafrické republice (BMW, Ford, VW a Toyota). Nové investice oznámily např. automobilky: Daimler (v Brazílii a v Číně), Fiat (v Číně), Ford (v Barmě, v Kanadě, v Mexiku a v USA), GM (v USA, Mexiku a Argentině), Honda (v Mexiku), Hyundai (v Turecku, v Německu a Mexiku), Chrysler Group (v USA a v Mexiku), Jaguar Land Rover (ve Velké Británii, Brazílii), Mahindra & Mahindra (v Koreji), PSA Peugeot Citroën (v Číně, v Kazachstánu), Rolls Royce (ve Velké Británii), Volvo (v Indii) a VW (v Maďarsku, České republice, v Číně a ve Španělsku), V návaznosti na rozšiřování výroby motorových vozidel i výrobci autodílů avizovali rozšíření výroby případně výstavbu nových továren. V souslosti s nadvýrobními kapacitami v Evropské unii ukončila automobilka PSA výrobu ve Francii v Aulnay. Ford Motor Co. oznámil uzavření tří továren (v Belgii a Velké Británii) a General Motors avizoval ukončení výroby v Německu. Dle vyjádření zástupců evropských automobilek pro vypořádání se s nadvýrobními kapacitami bude nutné zavřít další výrobní závody (několik továren v EU mělo několikadenní přerušení výroby z důvodu malého odbytu). V souvislosti s vysokými náklady GM oznámil ukončení výroby v Austrálii a její omezení v Jižní Koreji. Toyota informovala o ukončení výroby v Austrálii. Legislativa spojená s ochranou životního prostředí V roce 2013 se podařilo dohodnout kompromisní text novely Nařízení 510/2011 stanovující emisní limity CO 2 u dodávkových vozidel a to na úrovni 147 g CO 2 /km. Projednání emisních limitů pro osobní automobily se nepodařilo uzavřít v roce 2013. Začátkem roku 2013 představila Komise Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. V něm stanovila počty nabíjecích stanic v jednotlivých státech, minimální vzdálenosti pro plnící stanice CNG a LNG. Projednávání této směrnice se prodloužilo do roku 2014. 19 členských zemí EU využívá zdanění osobních vozidel dle emisí CO 2 při registraci anebo při placení ročního poplatku za vlastnictví. Například v Nizozemí při registraci má nulovou sazbu vozidlo s emisemi do 95 g CO 2 /km a naopak nejvíce zaplatí vozidla nad 229 g CO 2 /km (21 485 + 551 za každý gram navíc). U vozidla s emisemi 200 CO 2 /km (spotřeba 8,7 l/100km) tato daň vychází na 14 505. Zároveň více jak deset zemí poskytuje slevy na dani, případně dotace na nákup nových nízkoemisních vozidel. V souvislosti s měřením spotřeby a emisí byl navržen přechod od evropské metodiky NEDC (New European Driving Cycle) na nový světový zkušební postup pro lehká užitková vozidla (WLTP), rozvíjený v rámci OSN, který lépe odpovídá skutečnému provozu. Spotřebu a emise podle WLTP by měly uvádět automobilky od roku 2017. Průměrné emise CO 2 /km u nových osobních automobilů v roce 2013 meziročně klesly o 5,5 g na 126,8 g. Evropskými ministry byl koncem roku 2013 schválen návrh na snížení hlučnosti běžného auta z 74 db na 68 db. Navržená pravidla by měla vstoupit v platnost během dvanácti let ve třech fázích, nejdřív by platila pro nově vyráběné vozy, postupně by se vztahovala i na další, již vyráběná auta. Sportovní auta a supersporty budou mít udělenou výjimku. Hlučnost vozů se silným motorem by podle návrhu mohla činit až 77 db. 221

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Dohody o volném obchodu (FTA) Snahou při uzavírání dohod o volném obchodu je v maximální možné míře odstranit překážky vzájemmného obchodu, případně stanovit harmonogram jejich odstranění a příslib nevytváření dalších. V roce 2013 byly projednávány například tyto FTA, které jsou pro evropský automobilový průmysl velmi významné: EU - USA Dne 13. února 2013 oznámili nejvyšší představitelé EU a USA, že začnou jednání o komplexní bilaterální obchodní dohodě EU-USA. Kromě snížení dovozních tarifů na obou stranách, by mělo dojít k vzájemnému uznávání technických norem. Automobilový průmysl se podílí na 10 % vzájemného obchodu mezi EU-USA. Oba tyto regiony pokrývají celosvětově 32 % produkce vozidel a 35 % prodejů. Bude nutné sladit normy zejména v oblasti emisí a bezpečnosti vozidel. EU Indie Vzhledem k očekávaným volbám v roce 2014 nedošlo ve vyjednání k výraznému pokroku. Pro Indii je automobilový průmysl jedním z nejvýznamnějších. Indie je 6. největší dovozce vozidel do EU. Mělo by dojít na straně Indie k odstranění dovozních cel, která dosahují u osobních automobilů až 100 % a u netarifních překážek k navržení časového harmonogramu jejich odstranění. EU Japonsko První kolo jednání se konalo v Bruselu ve dnech 15. - 19. dubna 2013. Automobilový průmysl představuje? japonského vývozu do EU. Evropské automobily představují cca 85 % dovážených vozidel do Japonska (cca 300 tis. ks v roce 2013). Netarifní překážky zdražují evropská vozidla o cca 10 %. Byl projednáván harmonogram odbourávání bariér vzájemného obchodu. Predikce V souvislosti se změnou pravidel státní podpory jsme zaznamenali výrazný nárůst žádostí o investiční pobídku ze strany firem. Tato změna byla na vyjednávání v Bruselu prosazena i přes nesouhlas několika členských států, včetně České republiky. Změna znamenala snížení výše státní podpory pro velké podniky ze 40 % na 25 %. V regionech s nižším HDP na obyvatele zůstala výše podpory zachována či snížena pouze v některých oblastech, což se týká Slovenska, Polska, Rumunska a dalších nových členů EU. Tato skutečnost znevýhodňuje ČR oproti sousedním státům z hlediska investičního prostředí pro zahraniční investory. Za leden až červenec 2014 bylo vyrobeno v České republice celkem 745 680 ks motorových vozidel, což oproti stejnému období roku 2013 představuje nárůst produkce o 16,19 %. V návaznosti na růst prodejů vozidel v Evropské unii rostla i výroba u nás. Předpokládáme pro rok 2014 opětovné meziroční zvýšení výroby motorovných vozidel, ale i autodílů u nás. Z nejvýznamnějších trhů v prvním pololetí roku 2014 vzrostly prodeje v EU, USA, Číně, Japonsku a předpokládáme i pro celý rok meziroční nárůst registrací nových vozidel. Naopak prodeje se snížily v Rusku, na Ukrajině, v Indii (výroba, ale vzrostla díky exportu), Brazílii (druhým rokem po sobě). Automobilky a firmy pozastavily či snížily svoje investiční aktivity v Rusku a na Ukrajině v souvislosti s nejistotou vývoje v těchto zemích. U těchto trhů je predikce meziročního poklesu prodejů nových vozidel. 222

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 19. CZ-NACE 30 - VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ 19.1 Charakteristika oddílu Oddíl Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení je charakteristický širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří oddíl mezi převážně proexportní a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Jedná se o oddíl s bohatou historií: 1. června 1817 zkoušel Josef Božek ve Stromovce svůj parní kolesový člun, v roce 1841 byl zpuštěn na vodu v Praze kolesový parník jménem Bohemia. Od června téhož roku sloužila Bohemia osobní přepravě na Labi mezi Obřístvím u Mělníka a saskou metropolí Drážďany, v roce 1922 vznikla Československá plavební společnost labská. V roce 1828 byl dokončen Český úsek koněspřežné dráhy České Budějovice - Velešín - Kaplice Linec. V roce 1845 příjezd parního vlaku na dnešní Masarykovo (státní) nádraží. Předchůdci dnešních automobilových vozidel začali vznikat v 19. století. V bývalém Rakousko-Uhersku si roku 1850 otevřel v Kopřivnici svou dílnu Ignác Šustala, který se nejprve věnoval výrobě kočárů a bryček. Tato malá dílna se postupem času vyvinula v dnes světoznámou automobilku TATRA. Kopřivnická Tatra je nejstarší automobilkou ve střední Evropě a druhou nejstarší na světě. Česká republika patří také mezi největší výrobce ultralightů. Ve světě se prodalo například přes sto letadel KP 2U Sova od jihlavské firmy Kappa nebo přes tři sta letadel EuroStar, které do dvaceti osmi zemí světa dodala kunovická společnost Evektor - Aerotechnik. Úspěšní jsou i další výrobci, jako je královéhradecký TL-Ultralight nebo společnost Urban Air z Ústí nad Orlicí. Výrobci ultralehkých letadel těží z celosvětové poptávky na trhu. Navíc ve firmách, které ultralehká letadla vyvíjí a vyrábí, pracují špičkoví odborníci, kteří odešli z velkých leteckých firem, české stroje jsou tak na velmi vysoké technické úrovni. České firmy patří mezi dodavatele společnosti Airbus a podílí se na dodávkách přístrojů pro družice ESA. V roce 2013 jsme oslavili výročí například: 140. výročí zprovoznění Pražsko-duchcovské dráhy; 100 let od založení Českého aviatického klubu a akrobacie Adolpha Pégouda; 50 let od zahájení výroby Aero L-29 Delfín; 50 let od ukončení letecké výroby ve společnosti AVIA; 50 let od ukončení provozu tramvají T1 v Praze; 50 let od založení společností Ferrit s.r.o.; 50 let od založení společností OLTIS Group; 13 let od vzniku společnosti BARKMET, a.s. Loděnice Barkmet, a.s. je severočeská společnost zabývající se výrobou a stavbou lodí různých typů, rozměrů a účelů, např.: tankery, chemické tankery, remorkéry tlačné a vlečné, nákladní vany, trajekty, nákladní kontejnerové lodě, krmné stanice či lodě do chovných farem, pontony, malé rekreační lodě, hausbóty, jachty, plovoucí domy. V roce 2013 Moravu obletělo nové české dvoumístné letadlo Zlin 143 LSi Flir otrokovické společnosti Zlin Aircraft. Dne 28. března 2013 z kunovického letiště poprvé vzlétl prototyp lehkého sportovního letounu poháněného elektrickým motorem - SportStar EPOS. V srpnu 2013 společnost UGMK nabyla zbývající podíl akcií ve společnosti Aircraft Industries, a.s. a stává se tak jejím 100% vlastníkem. V roce 2013 výrobce Pars Nova představil prototyp modernizovaného osobního vagonu určeného pro České dráhy. Klasifikace ekonomických činností člení oddíl CZ-NACE 30 do následujících skupin: 30.1 Stavba lodí a člunů; 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku; 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení; 30.4 Výroba vojenských bojových vozidel (údaje nejsou zveřejňovaný); 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených. Významnými podniky v rámci CZ-NACE 30.1 jsou firma Barkmet a.s. (stavba nákladních a rekreačních lodí hlavně pro evropské klienty) a NOVA České Loděnice, a.s. (stavba a opravy lodí). Skupina CZ-NACE 30.2 je reprezentována firmami Škoda Transportation a.s., Škoda vagonka a.s., Bonatrans Group a.s., LEGIOS a.s., CZ LOKO, a.s., Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., IFE- CR, a.s. (výrobce dveří pro kolejová vozidla) aj. 223

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 30.9 9,0 % 30.1 0,8 % 30.3 30,4 % 30.2 59,8 % 30.1 Stavba lodí a člunů 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených Pozn: údaje v běžných cenách Graf 19.1 Podíly skupin CZ-NACE 30 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 Ve skupině CZ-NACE 30.3 největšími firmami jsou Aero Vodochody Aerospace a.s., Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o., LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o., Evektor, spol. s r.o. a Evektor Aerotechnik a.s., Aircraft Industries, a.s. Za výrobce ultralehkých letadel UL (ultralightů) a lehkých sportovních letadel LSA (Light Sport Aircraft) je, kromě firmy Evektor, spol s r.o., nutné uvést firmy, jako jsou ATEC, v.o.s., Aerospool CZ, spol. s r.o., AirLony, KUBÍČEK AIRCRAFT s.r.o., BRM AERO s.r.o. a, A2 CZ, s.r.o. a Czech Sport Aircraft a.s. V rámci skupiny CZ-NACE 30.9 se musíme zmínit o firmách Shimano Czech Republic, s.r.o., Bike Fun International s.r.o., BPS Bicycle Industrial s.r.o. (všichni tři jsou výrobci jízdních kol a komponentů) a OM PROTIVÍN, a.s. (výroba a prodej ozubených kol převážně pro motocyklový průmysl). Dále jsou známé např. JAWA MOTO spol. s r.o. (výrobce silničních, či terénních motocyklů), D-ANA s.r.o. - JRM Divišov (bývalá JAWA Divišov, a.s.), výrobce plochodrážních motocyklů, či firma Blata, s.r.o. (výrobce malých motocyklů - minibiků, motocyklů, motorových koloběžek a čtyřkolek). V daném oddílu zpracovatelského průmyslu v roce 2013 působilo bez ohledu na velikost - celkem 648 firem (o 64 firmy více než v roce 2012), které realizovaly tržby za téměř 56 mld. Kč. Jak je patrné z grafu 19.1, nejvýznamnější skupinou i v roce 2013 nadále zůstává CZ-NACE 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku, která zaujímá s 59,8% tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb dominantní postavení v oddíle. V porovnání s předchozím rokem se ale tento podíl snížil více než o 1,6 %. Druhé místo patří CZ-NACE 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení s 30,4% tržeb oddílu. Významnou úlohu v tvorbě tržeb této skupiny v roce 2013 hrály podniky Aero Vodochody, a.s. a Honeywell aerospace Olomouc, s.r.o. Podíl na tržbách oddílu CZ-NACE 30.3 oproti roku 2012 vzrostl o 2,2 %. Podíl CZ-NACE 30.1 na tržbách oddílu, jak vyplývá z grafu, je marginální a v porovnání s rokem 2012 klesl ještě o 0,4 %. Podíl CZ-NACE 30.9 zůstává v porovnání s rokem 2012 bez změny. 19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl ostatních dopravních prostředků má v rámci zpracovatelského průmyslu minoritní postavení. Jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu za rok 2013 činil 1,6 %, podíl na účetní přidané hodnotě dosahoval 2,0 %. Podíl oddílu na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, přestože dlouhodobě narůstá, nedosahuje 2 %. Také z hlediska exportu oddíl patří mezi minoritní oddíly. Do žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2013 se dostala pouze jedna společnost, a to ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o., která se umístila na 35. Příčce (tržby činily 15 mld. Kč). Rok 2013 byl pro Škodu Transportation přelomovým. Společnost uzavřela zakázky za více než 21,7 mld. Kč, z toho 20,85 mld. Kč je z exportních kontraktů. 224