Úřad práce České republiky, generální ředitelství Č.j. MPSV-UP/5450/15/ÚPČR Žádost: (ze dne: 19.2.2015) Poskytnutá informace týkající se zejména zaměstnávání osob se zdravotním postižením Úřad práce České republiky, generální ředitelství, dne 19.2.2015 obdržel žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím ), týkající se zejména zaměstnávání osob se zdravotním postižením, formulovanou do 19 bodů, a to: 1. Zaměstnávají i státní orgány OZP (osoby se zdravotním postižením)? Ze zjištěných informací spíše plní svoji povinnost jinak, než zaměstnáváním OZP. Je možné, že je to kvůli tomu, že nedostanou příspěvek na APZ (aktivní politika zaměstnanosti) dle 107 odst. 2 zákona o zaměstnanosti? 2. Jakým způsobem nejvíce plní svou povinnost státní orgány (zda zaměstnáváním OZP u zaměstnavatele, odběrem výrobků a služeb nebo zadáváním zakázek, nebo odvodem do státní kasy, při plnění povinného podílu)? 3. Dá se dle Vašeho názoru vysvětlit, proč neexistuje povinnost, která byla do roku 2011 zakotvená v 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, že zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu? 4. Kam jdou peníze ze státního odvodu vybrané od zaměstnavatelů pro plnění povinného podílu? Použijí se na podporu zaměstnávání OZP? 5. Existuje statistika, co zaměstnavatelé nejvíce využívají zda zaměstnávání OZP u zaměstnavatele, odběr výrobků a služeb nebo zadávání zakázek, nebo odvod do státní kasy, při plnění povinného podílu? 6. Nárok na podporu při rekvalifikaci ( 40 zákona o zaměstnanosti) má jen ten, kdo si ji nechává zprostředkovat úřadem práce. Nechápu, proč nárok na podporu při rekvalifikaci, nemá i ten, kdo si to sám najde dle 109a zákona o zaměstnanosti. Chápu to správně, že nemá nárok na podporu? Dá se logicky vysvětlit, proč ji nemá? 7. Zajímalo by mě, jestli při rekvalifikaci, kterou si uchazeč nebo zájemce sám zabezpečí dle ustanovení 109a zákona o zaměstnanosti, lze také poskytnout úhradu prokázaných nutných nákladů, jako je tomu v ustanovení 109 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, kdy je rekvalifikace zajišťována Úřadem práce? 8. Jen u rekvalifikace dle 109a je částka omezena na 50 000,- Kč po tři po sobě jdoucí roky nebo existuje nějaký finanční strop i u rekvalifikace obecně? 9. Kdo rozhoduje o poskytnutí investičních pobídek? Někde jsem našla, že ministerstvo práce a sociálních věcí a ve druhém komentáři, že ministerstvo průmyslu a obchodu. S kým je uzavírána dohoda o poskytnutí investiční pobídky? Dle 11a zákona č. 72/2000 Sb. by to mělo být ministerstvo průmyslu a obchodu. 10. Je pravda, že veřejně prospěšné práce jsou využívány hlavně na zvelebování obcí, což jsem četla v komentáři k zákoníku práce, ale na druhou stranu příspěvky nemohou být poskytovány organizačním složkám státu, kdo tedy nejvíce využívá tento institut? Státní orgány ho nemohou nebo mohou využívat? 11. Došlo k poklesu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou společensky účelného místa po novele, která sjednotila délku podávání příspěvku na 12 měsíců pro všechny dle 113 zákona o zaměstnanosti? Nedošlo ke zhoršení postavení osob se zdravotním postižením, které do té doby měly výhodu 12 měsíců a ostatní osoby jen 6 měsíců, kdy se podával příspěvek.
12. Dají se nějak poskytnout anonymizované údaje, které zpracovává Krajský úřad práce dle 68 zákona o zaměstnanosti o osobách se zdravotním postižením? Abych si mohla udělat obrázek, kolik OZP se na úřad obrátí a kolik jich je nakonec zaměstnaných? 13. Nástroji na podporu zaměstnávání OZP je pracovní rehabilitace a chráněné pracovní místo, nebo? Zajímalo by mě rozdělení. Nejdříve jsem si myslela, že druhem je i příprava k práci, ale to je spíš druh pracovní rehabilitace. Nakonec se všechny nástroje propojují, že? 14. Jak se provádějí kontroly u zaměstnavatelů, zda plní svůj povinný podíl? Namátkově? Hlásí se dopředu? Proč? 15. Jak často jsou dávány pokuty za nesplnění povinnosti? Existuje statistika pokut? 16. Jsou dle Vašeho názoru dostačující pokuty pro zaměstnavatele za nesplnění povinného odvodu? 17. Jsou kontrolovány i státní orgány? Jakým způsobem nejvíce plní svou povinnost státní orgány (zda zaměstnání OZP u zaměstnavatele, odběrem výrobků a služeb nebo zadáváním zakázek, nebo odvodem do státní kasy, při plnění povinného podílu)? 18. Existuje dle Vašeho názoru v zákoně o zaměstnanosti nějaká nelogičnost, která by měla být zákonodárcem změněna? Co byste v této zákonné úpravě změnil? 19. Myslíte si, že úprava zaměstnávání OZP je dostatečná? Mají OZP dostatečný přístup k zaměstnání? Odpověď generálního ředitelství Úřadu práce ČR: K Vaší žádosti si Vám dovolujeme sdělit: K bodu 1. Vzhledem ke skutečnosti, že zpracování statistických údajů za rok 2014 dosud není uzavřeno, neboť plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce České republiky do 15. února následujícího roku, dovolujeme si Vám poskytnout údaje za rok 2013. Statistické údaje za rok 2014 budou k dispozici ve druhé polovině roku 2015. Veřejná správa plnila povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále také OZP ) v povinném podílu dle ustanovení 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ), následujícím způsobem: Přímé zaměstnávání v pracovním poměru 4 606 osob Odebírání výrobků a služeb za 1854 osob Odvod do státního rozpočtu za 863 osob. K bodu 2. Státní orgány plní svou povinnost zaměstnávat povinný podíl osob se zdravotním postižením zejména přímým zaměstnáváním v pracovním poměru. K bodu 3. Možnost organizačních složek státu plnit povinný podíl formou odvodu do státního rozpočtu byla upravena z toho důvodu, že pokud organizační složka státu v době účinnosti právní úpravy, kterou ve své žádosti uvádíte, nesplnila povinnost povinného podílu a byla-li jí uložena v této souvislosti pokuta za nesplnění povinného podílu, vznikla této organizační složce státu povinnost odvést finanční prostředky do státního rozpočtu. K bodu 4. Finanční prostředky vybrané v souvislosti s plněním povinného podílu jsou odváděny do státního rozpočtu. Tyto finanční prostředky nejsou výlučně určeny pro další podporu zaměstnávání OZP, na podporu zaměstnávání OZP je ze státního rozpočtu ročně
vynakládáno několikanásobně více finančních prostředků, než činí odvody do státního rozpočtu v rámci plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. K bodu 5. Statistiku týkající se plnění povinného podílu vede Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve svém informačním systému. V roce 2013 plnili zaměstnavatelé povinný podíl následujícím způsobem: Přímé zaměstnávání OZP v pracovním poměru 86 669 osob. Odebírání výrobků a služeb za 59 620 osob. Odvod do státního rozpočtu za 11 806 osob. K bodu 6. Poskytování podpory při rekvalifikaci je upraveno zákonem o zaměstnanosti. Dle ustanovení 109a odst. 3 zákona o zaměstnanosti může Úřad práce České republiky po úspěšném absolvování zvolené rekvalifikace uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání uhradit cenu rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení. Dle ustanovení 109a odst. 4 zákona o zaměstnanosti v případě, že bude Úřad práce České republiky cenu rekvalifikace hradit, vydá uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání před zahájením rekvalifikace potvrzení o tom, že po předložení dokladu o úspěšném absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace. Úřad práce České republiky může hradit cenu rekvalifikace pouze po dobu, po kterou je uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání. K bodu 7. V souladu s ustanovením 109a odst. 5 zákona o zaměstnanosti je Úřadem práce České republiky uhrazena rekvalifikačnímu zařízení cena rekvalifikace nebo její poměrná část, pokud uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání z vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci. Jiné náklady hrazeny nejsou. K bodu 8. Nastavení celkové finanční částky, kterou může Úřad práce vynaložit na rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, je pro oblast rekvalifikací upravena pouze v ustanovení 109a zákona o zaměstnanosti týkajícím se zvolené rekvalifikace. K bodu 9. Investiční pobídky se poskytují podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory je dána nařízením vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů. Záměr získat investiční pobídku podává žadatel u Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která vypracuje k podkladům pro poskytnutí investiční pobídky posudek, který spolu s podklady předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu k rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky a k vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Teprve na základě tohoto rozhodnutí o příslibu investiční pobídky je možné Úřad práce České republiky požádat o uzavření dohod o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. K bodu 10. Podle ustanovení 107 zákona o zaměstnanosti nelze příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti podle části třetí a páté zákona o zaměstnanosti poskytovat organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Obce, jako představitelé samosprávy, do této skupiny zaměstnavatelů nepatří, proto při splnění podmínek dle zákona o zaměstnanosti jim lze příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti poskytnout.
K bodu 11. Zákonem č. 367/2011 Sb. došlo s účinností od 1.1.2012 k novelizaci ustanovení 113 zákona o zaměstnanosti, na základě kterého je umožněno poskytovat příspěvek na společensky účelná pracovní místa pro všechny uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem a kteří vyžadují zvýšenou péči při zprostředkování, zaměstnání až po dobu 12 měsíců. Nedošlo ke snížení počtu pracovních míst pro OZP, neboť novelizace zákona o zaměstnanosti týkající se vymezování chráněných pracovních míst, zvýšila zájem zaměstnavatelů o přijímání OZP do pracovního poměru. Názorně to potvrzují i statistické údaje týkající se vyplácení příspěvku podle ustanovení 78 zákona o zaměstnanosti, který je vázán na institut chráněných pracovních míst: Za rok 2011 3.282.404.000 Kč. Za rok 2014 4.018.724.000 Kč. K bodu 12. Krajské pobočky Úřadu práce České republiky vedou v souladu s ustanovením 68 zákona o zaměstnanosti evidenci OZP, kterým poskytují služby podle zákona o zaměstnanosti. Jedná se zejména o tyto kategorie osob: OZP, kterým Úřad práce České republiky zprostředkovává zaměstnání, tedy osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání; v roce 2014 bylo v evidenci uchazečů o zaměstnání celkem 60 849 OZP. OZP, na které jsou poskytovány příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti; v roce 2014 se jednalo celkem o 1 108 OZP umístěných na chráněných pracovních místech a 125 OZP, na jejichž pracovní místa byl poskytnut příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů dle ustanovení 76 zákona o zaměstnanosti. OZP, na které je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání OZP dle ustanovení 78 zákona o zaměstnanosti; v roce 2014 byl tento příspěvek poskytnut na 36 147 OZP. K bodu 13. Pracovní rehabilitace je upravena v ustanovení 69 zákona o zaměstnanosti. Jedná se zejména o cílené a komplexní činnosti zaměřené na přípravu OZP k výkonu pracovní činnosti, tj. získání pracovních návyků a dovedností, které jsou pro ni vhodné vzhledem k typu zdravotního postižení. Chráněná pracovní místa jsou pracovní místa, která zaměstnavatel přizpůsobil pro práci OZP a jsou v písemné dohodě mezi Úřadem práce České republiky a zaměstnavatelem takto definována. Často je s těmito chráněnými pracovními místy spojeno i poskytování příspěvku. K bodu 14. Podle ustanovení 83 zákona o zaměstnanosti každý zaměstnavatel, který zaměstnává zákonem o zaměstnanosti stanovený počet zaměstnanců, podává do 15.2. následujícího kalendářního roku písemné hlášení o zaměstnávání OZP, případně o náhradním plnění této povinnosti. Hlášení zaměstnavatele Úřad práce České republiky vyhodnotí, a jestliže dojde k závěru, že zde není v celém rozsahu splněna povinnost zaměstnávání OZP, předá podklady Státnímu úřadu inspekce práce k výkonu kontrolní činnosti ve smyslu ustanovení 125 zákona o zaměstnanosti. Stejně tak nahlásí Státnímu úřadu inspekce práce, že má podezření, že zaměstnavatel by měl hlášení podat a nepodal jej. K bodu 15.
Ukládání pokut za neplnění povinného podílu není v kompetenci Úřadu práce České republiky. S touto žádostí o informaci se obraťte na Státní úřad inspekce práce, neboť správní delikty podle zákona o zaměstnanosti v prvním stupni projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce. K bodu 16. Viz odpověď k bodu 15. K bodu 17. Státní orgány jsou v souvislosti s plněním povinného podílu zaměstnávání OZP také kontrolovány. Státní orgány plní povinný podíl nejvíce formou přímého zaměstnávání v pracovním poměru, jak je zřejmé z přehledu za rok 2013 uvedeném v odpovědi k bodu 1. K bodu 18. Úřadu práce nepřísluší hodnotit platnou a účinnou právní úpravu obsaženou v zákoně o zaměstnanosti. K bodu 19. Rozhodně lze konstatovat, že osoby zdravotně postižené mají přístup k uplatnění na trhu práce, oproti zdravým lidem, ztížený, což je dáno jednak jejich hendikepem a také možnostmi zaměstnavatelů ve stávajících pracovních podmínkách přizpůsobit pracovní místo pro práci osoby zdravotně postižené. Novely příslušných právních předpisů týkající se zaměstnávání OZP jsou navrhovány a přijímány průběžně podle vyhodnocování nastavených nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce České republiky v maximální možné míře podporuje osoby zdravotně postižené při vstupu případně návratu na trh práce. Poskytnuté informace Vám zasíláme elektronickou cestou na e-mail, ze kterého jste zaslala Vaši žádost o poskytnutí informací. S pozdravem