Z expozé ministra financí âr k návrhu státního rozpoãtu âr na rok 2002*

DT: 336.12 (437) klíčová slova: státní rozpočet makroekonomie Z expozé ministra financí âr k návrhu státního rozpoãtu âr na rok 2002* K pûvodnímu vládnímu návrhu státního rozpoãtu Návrh státního rozpoãtu povaïuje kaïdá vláda za klíãov hospodáfiskopolitick dokument, dokument, v nûmï formuluje cíle a smûry ekonomické a fiskální politiky. Souãástí materiálû, které nyní vláda pfiedkládá, jsou kromû vlastního návrhu zákona o státním rozpoãtu i standardní podklady, které charakterizují návrh rozpoãtu, a nûkteré dal í doplàující informace. Jedná se zejména o informace o rozpoãtech územních samospráv, o zprávu o oãekávaném v voji státních finanãních aktiv a pasiv a o podrobnou informaci o hospodafiení vefiejn ch rozpoãtû. Na vûdomí Poslanecké snûmovnû je dále poskytnut stfiednûdob v hled státního rozpoãtu âr na roky 2003 a 2004. Ten charakterizuje podstatné souvislosti, které budou profilovat rozpoãtové hospodafiení v dvou letech následujících po roce 2002. Makroekonomick v voj Prvním z fundamentálních principû, z nichï vychází rozpoãtová metoda, je anal za makroekonomického v voje. Závûry této anal zy byly základem pro prognózu makroekonomického v voje na rok 2002 i pro v hled na roky následující. Pfiedkládan návrh státního rozpoãtu ve své kvantitativní ãásti pfiedev ím reflektuje hospodáfisk v voj v pfiedcházejících mûsících a jeho základní tendence v období nadcházejícím. Hospodáfiství âeské republiky se v souãasnosti nachází ve vzestupné fázi ekonomického cyklu. SoubûÏnû s pokraãováním ekonomického rûstu v prvním pololetí 2001 se poprvé od 2. ãtvrtletí 1996 meziroãnû zv ila i celková zamûstnanost v národním hospodáfiství. Pokraãovala tak tendence ke sni- Ïování nerovnováhy na trhu práce, nicménû intenzita tohoto zlep ování se sniïovala. * V klad ministra financí âr Jifiího Rusnoka pfiednesen v Poslanecké snûmovnû Parlamentu âr pfii prvním ãtení pûvodního a nového návrhu státního rozpoãtu. Do textu, redakce zafiadila i tabulky shrnující v voj konsolidovan ch vefiejn ch rozpoãtû jejich pfiíjmy, v daje a schodky a v voj vefiejného dluhu od r. 1998 do r. 2002. Poslanecká snûmovna pûvodní vládní návrh státního rozpoãetu v prvním ãtení (18. fiíjna 2001) zamítla. Vláda proto pfiipravila návrh nov, kter obhajoval ministr Rusnok pfied poslanci 9. listopadu 2001. Zkrácení v chozího textu a mezititulky: redakce. 62 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2

Inflace mûfiená indexem spotfiebitelsk ch cen se letos vyvíjí ponûkud netypicky. Nejprve se v ãervnu a v ãervenci neoãekávanû v raznû zv ila, av ak v záfií prudce poklesla a vrátila se na pûvodní trajektorii svého v voje. Za cel rok 2001 pak odhadujeme, Ïe se inflace s vysokou pravdûpodobností udrïí a to moïná i v raznû pod hranicí 5 %. Vnûj í nerovnováha se mírnû prohloubila. Podíl bûïného úãtu na hrubém domácím produktu se dostal tûsnû nad hranici 5 %. Pokraãující pfiíliv pfiím ch zahraniãních investic v ak tento deficit bûïného úãtu více neï pokryl a kurzové efekty vedou k mírnému posilování kurzu koruny. Pozitivní charakteristikou souãasného ekonomického v voje je pokraãování znaãné investiãní aktivity. Meziroãní pfiírûstek hrubého domácího produktu ve stál ch cenách za první pololetí leto ního roku dosáhl 4 %. Hospodáfisk rûst byl taïen pfiedev ím domácí poptávkou. Pfiíspûvek ãistého exportu k rûstu HDP dosahuje zatím záporn ch hodnot, a to jiï pût po sobû jdoucích ãtvrtletí. Tento v voj na jedné stranû bezesporu souvisí se zpomalením rûstu v zemích hlavních obchodních partnerû, tedy v zemích Evropské unie, na druhé stranû a v nemen í mífie s vy ím efektem nasávání dovozu v rûstové fázi ekonomiky. Na stranû poptávky se zv il kladn pfiíspûvek v dajû na koneãnou spotfiebu domácností, pfiíspûvek hrubé tvorby kapitálu vzrostl zejména v dûsledku vy ích investic do fixního kapitálu. Zv ení strukturálního podílu prûmyslu na stranû tvorby HDP souvisí zejména s vy í závislostí prûmyslu na exportu, neï je tomu u sluïeb. Základní charakteristikou makroekonomického rámce pro rok 2002 je pomûrnû dynamick ekonomick rûst za stabilní nezamûstnanosti i zamûstnanosti pfii neakcelerujícím cenovém rûstu, ãili stabilitû cenového rûstu, ale i pfii pomûrnû vysoké úrovni vnûj í nerovnováhy, pfiedev ím, jak uï jsem uvedl, v dûsledku dovozní nároãnosti roz- ifiování produkãního potenciálu ekonomiky. Tento v voj by mûl probíhat v prostfiedí takové kombinace monetární a fiskální politiky a pfiípadnû hospodáfisk ch politik ostatních, která by umoïnila dosáhnout dlouhodobého cíle, tzn. rûstu a rozvoje ekonomiky vãetnû její konvergence k zemím Evropské unie. RÛst prûmyslové v roby byl velmi dynamick. V prvním pololetí dosáhl 8,6 % v meziroãním srovnání, za leden aï srpen je to necel ch 8 %. lo zejména o vysoké tempo v vozu zboïí a v prvním pololetí o mírn rûst zamûstnanosti v prûmyslu. Pfii meziroãním témûfi rovnomûrném zv ení produktivity práce a prûmûrné mzdy se jednotkové mzdové náklady zv ily jen o 0,3 %. Je tû dynamiãtûj í v voj v prvním pololetí zaznamenalo stavebnictví, kde index rûstu za leden aï srpen pfiedstavuje necel ch 15 % a kde se pozitivnû vyvíjí i produktivita práce a jednotkové mzdové náklady; ty za první pololetí klesly o necel ch 7 %. Na druhé stranû vy í zapojení na velk ch stavbách, zejména na státních zakázkách a velk ch investicích do prûmyslu, znamenalo i rûst podílu mezispotfieby, a tím i mírné sníïení podílu, kter mûla pfiidaná hodnota pocházející ze stavebnictví na tvorbû hrubého domácího produktu. Pfiedpokládáme, Ïe leto ní roãní inflace bude niï í neï 5 %, ãili niï í neï pûvodnû uvaïovan ch 5,1 %. Pfiedpokládáme, Ïe proti rûstu cen bude Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2 63

pûsobit zejména konkurenãní prostfiedí na domácím trhu, na národohospodáfiské úrovni v podstatû stagnující jednotkové mzdové náklady a dále mírnû posilující mûnov kurz koruny. Pfiedpokládaná stabilizace cen minerálních paliv na svûtov ch trzích by mûla tlumit rûst cen této v znamné vstupní komodity. Pro rok 2002 odhadujeme míru inflace na 4,6 % pfii oãekávaném pfiíspûvku administrativních cenov ch opatfiení ve v i 1,6 p.b. Pokud jde o trh práce, ve zb vající ãásti tohoto roku a v roce 2002 oãekáváme, Ïe bude pokraãovat tendence ke stabilizaci hlavních indikátorû; jsme si v ak vûdomi toho, Ïe pûjde o pûsobení mnoha protichûdn ch aspektû. V obou letech pfiedpokládáme velmi mírn pokles rozsahu potenciální pracovní síly. Zatím nevíme pfiesnû, jak chování pfiíslu n ch vûkov ch kategorií ovlivní novela zákona o dûchodovém poji tûní, která zpfiísàuje podmínky pro odchod do pfiedãasného dûchodu. Podle prvních signálû v ak oãekáváme, Ïe postupnû dojde k posílení tendence k odkládání odchodû do starobních dûchodû. V prûmyslu a stavebnictví oãekáváme pokraãování tendence k rûstu produkce spí e rûstem produktivity práce, ãili pfii stagnaci, pfiípadnû mírném poklesu zamûstnanosti. Ve struktufie nezamûstnanosti roste podíl dlouhodobû nezamûstnan ch. To je velk sociální i spoleãensk problém. Ukazuje se, Ïe pûsobení ekonomického rûstu a pfiím ch zahraniãních investic nenabízí irokou nabídku zamûstnání ménû kvalifikované a ménû flexibilní pracovní síle. Tito lidé obtíïnû nacházejí uplatnûní na trhu práce a v raznû tak pfievaïují v kategorii dlouhodobû nezamûstnan ch. Myslím, Ïe tento problém si i nadále vyïaduje na i bedlivou pozornost, a vláda si je toho plnû vûdoma. Od konce roku 1999 dochází k rûstu podílu deficitu bûïného úãtu. Tento rûst není dramatick, nicménû tato tendence existuje. Na zaãátku, tj. na pfielomu roku 1999/2000, byl jist v raznûj í skok, jehoï pfiíãinou bylo zv - ení cen dováïen ch surovin. Od roku 2000 pak pfiistupuje pûsobení dal- ího faktoru, a tím je zvy ující se deficit obchodní bilance. Zejména jde o dovoz strojû a zafiízení pro investiãní úãely a s tím spojen i následn dovoz pro mezispotfiebu. Naopak rûst dovozu pro finální spotfiebu je zatím v raznû pomalej í. Pokud jde o export, pfievaïují zde pozitivní tendence. Zejména mám na mysli dynamick v voj exportu do státû s vyspûlou trïní ekonomikou a stejnû tak, moïná je tû v znamnûj í, je zmûna struktury exportu ve prospûch v robkû s vy ím stupnûm zpracování, zvlá tû v kategorii v robkû s vysokou technickou úrovní. Dovolím si tedy souãasn v voj povaïovat za relativnû pfiízniv. Budoucí v voj obchodní bilance by v ak mohl b t v znamnû ovlivnûn nûkter mi jiï dnes zfieteln mi riziky. Nejvût ím rizikem je samozfiejmû ekonomické ochlazení v zemích EU, zejména v Nûmecku jako na em nejvût ím obchodním partnerovi. Navíc lze dnes jen tûïko serióznû vyhodnotit moïné potenciální dûsledky, které bude mít pro ãesk zahraniãní obchod probíhající váleãn konflikt ve stfiední Asii. Dal ím rizikem je meziroãní zhodnocení nominálního mûnového kurzu vûãi euru, zejména v souvislosti s masivním pfiílivem zahraniãních inves- 64 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2

tic. RovnûÏ pfiípadné zrychlení dynamiky dovozu pro spotfiebu pfii narûstajících, pfiípadnû vysok ch poptávkov ch impulzech by mohlo problémy obchodní bilance dále prohloubit. Po zváïení tûchto rizik odhadujeme, Ïe deficit obchodní bilance v roce 2002 dosáhne zhruba úrovnû roku 2001, tj. okolo 150 mld. Kã, pfiiãemï podíl skupiny minerálních paliv na tomto schodku je cca 80 mld. Kã. Zhor ení salda obchodní bilance bude provázeno mírnû se zvy ujícím pfiebytkem bilance sluïeb, i kdyï i zde máme jisté otazníky, pokud jde o doposud se pfiíznivû vyvíjející bilanci v oblasti mezinárodní turistiky. Ta je dnes samozfiejmû v urãitém ohroïení. Na druhé stranû se v bilanci v nosû a pfievodû bezesporu pozitivnû projeví platby od kodného obûtem nuceného nasazení. Proto pro rok 2002 odhadujeme deficit bûïného úãtu ve v i 5,3 % HDP, coï znamená zhruba stabilizaci na leto ní úrovni. Tento schodek bude pokryt pfiebytkem na finanãním úãtu, jehoï základem bude zejména pfiíliv pfiím ch zahraniãních investic. Pokud jde o odhad rûstu implicitního deflátoru HDP, odhadujeme ho pro rok 2002 na úrovni 3,7 %. Pokud jde o smûnné relace, tzn. pomûr cen dovozu a v vozu, odhadujeme, Ïe ve srovnání s leto ním rokem zûstanou na stabilní úrovni. Ta se v ak v leto ním roce proti roku 2000 zlep uje. Tento scénáfi ekonomického rûstu v sobû, jak uï jsem uvedl, má jistá rizika. K nim patfií zejména ceny na svûtov ch trzích, pfiípadné dûsledky na vnûj í nerovnováhu a pfiípadnû zrychlení inflace. Na druhé stranû fiada faktorû hovofií spí e pro to, Ïe tato rizika budou minimální. Predikce Ministerstva financí âr byla zpracována v koordinaci s renomovan mi institucemi, které se na trhu v âr pohybují. V sledky jsou v konfrontaci s reáln m v vojem prûbûïnû upfiesàovány; o nûkter ch z nich se je tû zmíním. Domnívám se, Ïe kvalita a validita tûchto odhadû je velmi solidní. Plnûní rozpoãtu v roce 2001 NavrÏen rozpoãtov rámec a pfiedev ím pak souhrnné rozpoãtové veliãiny pfiíjmû a v dajû se opírají nejen o odhady jiï zmínûn ch makroekonomick ch indikátorû, ale rovnûï o odhadované v sledky plnûní státního rozpoãtu v leto ním roce. Oba tyto faktory v znamnû ovlivàují zamûfiení pfiedkládané rozpoãtové strategie vlády pro pfií tí fiskální rok. V tomto kontextu pokládám za potfiebné Vás informovat o základních tendencích a pravdûpodobn ch v sledcích rozpoãtového hospodafiení v roce 2001. V dobû, kdy byl návrh rozpoãtu, kter máte pfied sebou, sestavován, byly informace vyuïitelné pro odhad koneãn ch v sledkû hospodafiení státu v leto ním roce, které mûlo Ministerstvo financí k dispozici, je tû znaãnû neúplné. V prûbûhu plnûní rozpoãtu v prvním pololetí se totiï zdálo, Ïe by mohlo dojít k v padku daàov ch pfiíjmû s negativním dopadem na v sledné saldo státního rozpoãtu. V souãasné dobû jiï máme k dispozici zcela aktuální údaje o pokladním plnûní rozpoãtu v 1. 3. ãtvrtletí 2001. Ty ukazují, Ïe na e pololetní odhady byly znaãnû pesimistické, zejména pokud jde o odhad daàového inkasa. Pro Va i informaci: pokladní plnûní rozpoãtu k dne - nímu dni pfiedstavuje schodek ve v i 20 mld. Kã, coï je hodnota na úrovni minul ch mûsícû a hodnota niï í neï v pololetí tohoto roku. Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2 65

Pokud jde o pfiíjmy z daní a poplatkû, dosáhly ke konci záfii tohoto roku 263,1 mld. Kã, coï pfiedstavuje 73,2 % celoroãního rozpoãtu. Lze tedy reálnû oãekávat, Ïe do konce roku bude naplnûn cel rozpoãtovan objem daàov ch pfiíjmû, byè v ponûkud jiné struktufie, neï byl pûvodní pfiedpoklad. Nepfiízniv v voj nepfiím ch daní, zejména u DPH, bude více neï kompenzován velmi pfiízniv m v vojem inkasa danû z pfiíjmû právnick ch osob; to ke konci záfií jiï pfiesáhlo celoroãní rozpoãtovan objem o 3 %. To znamená, Ïe ke konci záfií jsme se dostali na úroveà 103 % rozpoãtovaného pfiíjmu. Oãekávan v padek nepfiím ch daní bude dále kompenzován i lep ím inkasem danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti. Rozpoãet na rok 2002 Celkov rozpoãtov deficit v roce 2002 dosáhne podle pfiedloïeného návrhu 52,2 mld. Kã, a to v dûsledku finanãních tokû realizovan ch prostfiednictví kapitoly Operace státních finanãních aktiv zde velkou ãást v dajû kapitoly tvofií úhrada oãekávané ztráty Konsolidaãní banky, dnes jiï âeské konsolidaãní agentury, za rok 2001 ve v i 40 mld. Kã. Pfiedpokládám, Ïe celková v e rozpoãtového deficitu bude iroce diskutována. Proto bych chtûl zdûraznit jeden aspekt této problematiky, kter se obvykle opomíjí. Úhrada ztráty Konsolidaãní banky je v podstatû úhradou nákladû spojen ch s transformací na í ekonomiky, zejména jejího bankovního sektoru. Nejen v pfií tím roce, ale i v letech následujících nebude státní rozpoãet schopen tyto náklady uhradit z bûïn ch pfiíjmû a tuto zátûï transformace bude nutné rozloïit do budoucích let. Dovolte mi nyní, abych od obecn ch principû pfiípravy návrhu státního rozpoãtu na rok 2002 pfie el ke konkrétním charakteristikám jednotliv ch rozpoãtov ch veliãin. Pfiíjmy rozpoãtu v roce 2002. Celkové pfiíjmy státního rozpoãtu v roce 2002 jsou navrhovány ve v i 700 mld. Kã, v daje pak ve v i 752,2 mld. Kã a deficit ve v i 52,2 mld. Kã. Pokud jde o pfiíjmovou stránku rozpoãtu, chtûl bych pfiedev ím zdûraznit, Ïe odhady daní, které jsou rozhodující ãástí pfiíjmû jak na úrovni státního rozpoãtu, tak na úrovni vefiejn ch rozpoãtû jako celku, jsou v tomto návrhu zcela korektní a reálnû oceàují citlivost daàov ch pfiíjmû na v voj ekonomiky, hrubého domácího produktu a ostatních makroekonomick ch agregátû. DaÀové pfiíjmy by v pfií tím roce mûly dosáhnout 369,6 mld. Kã; implicitní souãástí tohoto odhadu je celoroãní efekt zv ené v konnosti daàov ch a celních orgánû v rozsahu dodateãného inkasa ve v i 4,5 mld. Kã. Pfiíjmy z pojistného na sociální poji tûní jsou odhadovány na úrovni 259,2 mld. Kã; vyznaãují se vysokou rûstovou dynamikou, která vychází z leto ní skuteãnosti a z predikce mzdového v voje v pfií tím roce. Státní rozpoãet by mûl v roce 2002 hospodafiit s pomûrnû velk m objemem mimofiádn m pfiíjmû. Jimi bude pfiedev ím v raznû vy í pfiíjem ze splátek u vládních úvûrû. Zde se jedná o dohody, které vláda nedávno uzavfiela s Ruskou federací o deblokaci dluhu, a následné dohody uzavfiené se 66 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2

soukrom mi firmami o odkupu ãásti tohoto dluhu. âástka získaná touto finanãní operací ve v i 20, 4 mld. Kã je v pfiedloïeném návrhu rozpoãtu zapracována. Návrh rozpoãtu rovnûï pfiedpokládá zapojení dodateãn ch pfiíjmû z Fondu národního majetku ve v i 25,2 mld. Kã. Ty budou v souladu se zákonem o Fondu národního majetku vyuïity k pokrytí deficitu na tzv. dûchodovém úãtu a k pfieklenutí pfiípadné nerovnováhy mezi pfiíjmy a v daji u nemocenského a zdravotního poji tûní. Souãasnû je tfieba fiíci, Ïe tato ãástka pfiesnû odpovídá v dajûm potfiebn m na krytí dluhové sluïby státu u kapitoly v eobecná pokladní správa. Pokud jde o námitky proti pouïití dodateãn ch pfiíjmû z Fondu národního majetku, chtûl bych uvést, Ïe se nejedná o operaci neobvyklou ani nekorektní. V fiadû minul ch rozpoãtû, konkrétnû v letech 1993 aï 1995, jakoï i 1999 aï 2000, byly takovéto jednorázové pfiíjmy do rozpoãtû zapojovány. Myslím, Ïe nemusím zdûrazàovat, Ïe zásadní fie ení problematiky dûchodového úãtu mûïe pfiinést postupnû pouze jeho zásadní dûchodová reforma. Do té doby bude vznikat siln tlak na dodateãné zdroje státního rozpoãtu. JiÏ dnes je zfiejmé, Ïe proces fiskální konsolidace není záleïitostí pfiípravy jednoho rozpoãtu, ale bude vyïadovat úsilí dlouhodobé. Nejen v roce pfií tím, ale i v následujících nejbliï ích letech ponesou nadále vefiejné rozpoãty náklady transformace a privatizace, ale i náklady pfiípravy na vstup do Evropské unie. Správné vyuïití privatizaãních pfiíjmû spolu s masivním ekonomick m rûstem, pro kter jsme pfiipravili podmínky, by v ak mûlo vytvofiit urãit nárazník pro absorbování tûchto nákladû. Navíc v horizontu následujících dvou aï tfií let budou postupnû doznívat transformaãní náklady a v dûsledku toho by se mûly uvolnit znaãné zdroje v rozsahu pfiibliïnû 2 % hrubého domácího produktu pfiedev ím pro nezbytné financování konsolidaãních projektû a projektû rychlého zaãlenûní do Evropské unie. V daje rozpoãtu v roce 2002. Celkové v daje mají dosáhnout 752, 2 mld. Kã a meziroãnû se zv í o více neï 9 %. V znamnûj í neï samotn rozsah v dajû je jejich vnitfiní struktura. Ta vypovídá o sociálnû ekonomické orientaci vládní rozpoãtové politiky. Z tohoto hlediska byla jednou z podstatn ch charakteristik váha sociálních transferû v celkov ch v dajích. Dávky dûchodového a nemocenského poji tûní, dávky státní sociální podpory, ale i ostatní sociální dávky, dávky pasivní politiky zamûstnanosti a dávky sociální péãe poskytované prostfiednictví územních orgánû budou tvofiit více neï 43 % celkov ch v dajû státního rozpoãtu. Snaha o minimalizaci deficitu bûïného hospodafiení a nutnost uhradit v echny mandatorní v daje pak vedla vládu k tomu, aby prosadila princip úspornosti ve v ech ostatních oblastech, kde jsou úspory Ïádoucí a zdûvodnitelné. Jednou z tûchto oblastí byly i kapitálové v daje; ty se meziroãnû sniïují o 13,4 % a dosáhnou tak necel ch 46 mld. Kã. Optika indexového rûstu ãi poklesu je v ak pro hodnocení této oblasti nevhodná. Musíme si uvûdomit, Ïe velká ãást financování investiãních aktivit státu se jiï v leto ním roce pfienesla na dva státní fondy, a to Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond bydlení. Pfiímo ze státního rozpoãtu budou tak v pfií tím roce financovány pouze ty programy a projekty, Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2 67

které byly zahájeny v pfiedchozích letech. Na novû zahajované akce jsou rezervovány pouze 2 mld. Kã. Podobnû je tomu u dotací podnikatelsk m subjektûm. Pfiímé dotace klesají, ale finanãnû se posilují nové a efektivnûj í formy podpory podnikatelsk ch subjektû, jako jsou napfi. investiãní pobídky. Závûr Návrh státního rozpoãtu, kter Vám vláda pfiedkládá, bude jistû detailnû analyzován a hodnocen pfiíslu n mi v bory Poslanecké snûmovny. Pfiedpokládám, Ïe bude pfiedloïena celá fiada návrhû, jak m zpûsobem v dajové poloïky upravit, kde je tfieba zdroje ze tíhlit, kde naopak posílit. Stejnû jako v pfiedchozích letech je vláda pfiipravena diskutovat o rûzn ch variantách a zmûnách, aby koneãná podoba státního rozpoãtu vyjadfiovala vût inovou vûli Poslanecké snûmovny a reflektovala reálné potfieby rozvoje ãeské ekonomiky i ãeské spoleãnosti. SnaÏil jsem se v tomto úvodním vystoupení charakterizovat pouze základní filozofii pfiedloïeného návrhu, konkretizovat zvolená v chodiska a rozpoãtové zámûry. Podrobná dokumentace, která provází vlastní návrh zákona, je Vám v pfiedloïen ch materiálech k dispozici se irok m souborem informací, a to nejen o vlastním státním rozpoãtu, ale i o vefiejn ch rozpoãtech jako celku. Domnívám se, Ïe tedy máte k dispozici v echny nezbytné podklady k tomu, abyste mohli posoudit celkovou konstrukci rozpoãtu, jeho ekonomické, sociální, ekologické, bezpeãnostní a jiné aspekty. Závûrem bych Vás chtûl proto jménem vlády poïádat, abyste pfiedloïen návrh rozpoãtu posoudili, vyslovili mu podporu a propustili jej do druhého ãtení. K novému vládnímu návrhu státního rozpoãtu První verzi rozpoãtu projednávala Poslanecká snûmovna dne 18. fiíjna. Neschválila ji s tím, Ïe ve svém usnesení ãíslo 1742 formulovala konkrétní doporuãení, které parametry rozpoãtu by mûla vláda pozmûnit. Tato doporuãení vláda pfiijala jako projev snahy Poslanecké snûmovny o konstruktivní pfiístup k základnímu ekonomickému zákonu, kter m se bude fiídit hospodafiení státu v roce 2002. Proto také v echny návrhy poslancû zakotvené ve zmínûném usnesení Poslanecké snûmovny vláda v pfiepracované verzi svého návrhu akceptovala. ZároveÀ jsme v ak usilovali o to, aby zûstala zachována vnitfiní konzistence, funkãnost a programové zamûfiení rozpoãtu tak, aby vyjadfioval cíle vládní fiskální politiky i cíle celkové hospodáfiské politiky. Zmûny v návrhu rozpoãtu nebyly kosmetické, nebyly pouze formální. Mûly za následek sníïení celkového schodku rozpoãtu a omezení pfierozdûlovacích procesû v oblasti vefiejn ch financí prostfiednictvím státního rozpoãtu. Vedly na jedné stranû k úsporám ve v dajích, na druhé stranû k zaji tûní novû vznikl ch potfieb, které vypl vají ze zmûnûné mezinárodní a bezpeãnostní situace, jak se vyvíjí po 11. záfií tohoto roku. Pfii zpracování druhé verze návrhu státního rozpoãtu na rok 2002 se nicménû potvrdilo, Ïe vûcná v chodiska a ãíselná báze, na nichï spoãívá konstrukce státního rozpoãtu, byly od poãátku korektní; to dokazují i prûbûïné 68 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2

v sledky hospodafiení roku 2001, jak je sledujeme podle denního pokladního plnûní. Dosvûdãují to rovnûï nové predikce a verifikované predikce základních makroekonomick ch indikátorû. Zmûny v rozpoãtu na rok 2002 Není nutné, abych u této druhé verze opakoval základní v chodiska a principy, ani strukturální charakteristiky návrhu rozpoãtu. Ty se zásadnû nezmûnily. Chtûl bych v ak Va i pozornost obrátit k tûm zmûnám v rozpoãtu, kter mi vláda reagovala na doporuãení Poslanecké snûmovny a které vyjadfiují vûli vlády dosáhnout irokého konsenzu o podobû, obsahu i kvantitativních proporcích pfiedloïeného rozpoãtového dokumentu. Sv m usnesením Poslanecká snûmovna doporuãila vládû provést v návrhu rozpoãtu tyto následující zmûny: bod 1: zreálnit pfiíjmy státního rozpoãtu a zmûnit jejich strukturu, bod 2: pfiíjmy z Fondu národního majetku pouïít v rámci rozpoãtu pfiednostnû na úhradu dluhové sluïby, bod 3: revidovat oãekávanou ztrátu âeské konsolidaãní agentury podle aktuálních odhadû, bod 4: usilovat o zachování podílu v dajû státního rozpoãtu na rok 2002 na hrubém domácím produktu na úrovni roku 2001, bod 5: zv it vlastní pfiíjmy krajû a toto zv ení promítnout do pfiíjmû a v dajû státního rozpoãtu, bod 6: posílit nezbytné v daje v rezortech Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraniãních vûcí v dûsledku souãasné mezinárodní situace a zv en ch poïadavkû na bezpeãnost, bod 7: zv it rozpoãet vysok ch kol. Zreálnûní pfiíjmû rozpoãtu. Pokud jde o zreálnûní pfiíjmû státního rozpoãtu a zmûnu jejich struktury, byl pfiístup vlády následující. Byly provûfieny odhady daàov ch pfiíjmû v návaznosti na makroekonomickou predikci Ministerstva financí ze záfií t. r. PÛvodní verze rozpoãtu vycházela z ãervnov ch makroindikátorû. Vzhledem k v sledkûm pokladních plnûní státního rozpoãtu za leden aï záfií byly provedeny urãité korekce. Ve druhé verzi návrhu státního rozpoãtu se zreálnil celkov objem daàov ch pfiíjmû tím, Ïe pfii zachování celkového objemu byly na minimum zredukovány tzv. dov bûry daàov ch nedoplatkû z minul ch let, které v první rozpoãtové pfiedloze ãinily 4,5 mld. Kã. Kapitálové pfiíjmy u kapitol Ministerstva dopravy a spojû a Ministerstva obrany byly v obou pfiípadech sníïeny o jednu miliardu Kã, celkovû tedy o 2 mld. Kã, a to na základû nového ohodnocení reáln ch moïností prodeje nepotfiebného majetku, kter tyto rezorty spravují. Objem dotace z Fondu národního majetku byl oproti první rozpoãtové verzi sníïen o 4,6 mld. Kã. Do rozpoãtu byly novû zapojeny pfiíjmy od âeskoslovenské obchodní banky, a. s., a to ve v i 8,5 mld. Kã z transakce t kající se IPB, které vypl vají z plnûní státní záruky. Pfiíjmy z Fondu národního majetku. Snûmovna vládû doporuãila, aby pfiíjmy z Fondu národního majetku byly pfiednostnû pouïity na úhradu dluhové sluïby. Nov návrh státního rozpoãtu poãítá s dotací z Fondu národ- Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2 69

ního majetku ve v i 22,6 mld. Kã. Tato ãástka pokryje podstatnou ãást, tj. více neï 95 %, pfiedpokládan ch v dajû na dluhovou sluïbu. Vzhledem k v voji cenov ch indexû a vzhledem k oãekávanému v voji úrokov ch sazeb je v ak moïné, Ïe tato ãástka bude schopna pokr t i 100 % dluhové sluïby. Chtûl bych na tomto místû zdûraznit, Ïe pfiíjmy státního rozpoãtu v zásadû nejsou oma liãkovány, nemají tedy konkrétní cedulky v tom smyslu, Ïe by bylo pfiedem urãeno jejich pouïití na urãité konkrétní v daje. Nicménû pouïití v ech rozpoãtov ch prostfiedkû musí v kaïdém pfiípadû b t v souladu s rozpoãtov mi pravidly. Ztráta âeské konsolidaãní agentury. Aktualizovan odhad ztráty âeské konsolidaãní agentury za rok 2001 je v novém návrhu rozpoãtu sníïen o 6 mld. Kã. Byl tedy sníïen z pûvodních 40 mld. Kã na úroveà 34 mld. Kã v novém návrhu. DÛvodem tohoto sníïení je zpfiesnûn odhad ztrát operací, které se t kají b valé IPB. Souvisí to jak s tempem pfiedávání tûchto aktiv, tak s jejich v tûïností a s náklady na jejich financování. Podíl v dajû rozpoãtu na HDP. V bodu 4 Poslanecká snûmovna doporuãila nezvy ovat podíl v dajû rozpoãtu na hrubém domácím produktu. Mohu jednoznaãnû konstatovat, Ïe rozsah pfierozdûlování hrubého domácího produktu prostfiednictvím státního rozpoãtu se nezvy uje. Ve druhé verzi vládního návrhu státního rozpoãtu na rok 2002 ãiní celkové v daje 736,6 mld. Kã, coï pfiedstavuje 32,08 % oãekávaného hrubého domácího produktu v bûïn ch cenách. Meziroãnû se tento podíl dokonce o nûco sni- Ïuje konkrétnû o 0, 07 p.b., protoïe v leto ním roce ãiní analogick podíl 32,15 %. Pro dosaïení stejného podílu v dajû státního rozpoãtu na hrubém domácím produktu v obou sledovan ch letech bylo nutné kromû verifikace oãekávané ztráty âeské konsolidaãní agentury za rok 2001 pfiistoupit i k bolestivému sníïení nûkter ch v dajov ch poloïek státního rozpoãtu. Toto sníïení se t kalo zejména následujících poloïek. Za prvé se jedná o prostfiedky na mzdy a související v daje ve státních organizacích, a to jak u centrálních úfiadû, tak u dal ích organizaãních slo- Ïek státu a ve státních pfiíspûvkov ch organizacích. Celkovû se jedná o 1,5 mld. Kã. Toto úsporné opatfiení znamená krácení v dajû na vlastní mzdy o 1,1 mld. Kã a krácení souvisejících v dajû, tzn. pojistného a pfiídûlû do fondu kulturních a sociálních potfieb, o 400 mil. Kã. Rozpoãtovan nárûst prûmûrn ch platû o 7,4 %, kter je v této druhé verzi státního rozpoãtu zaji tûn, umoïàuje variabilní pfiístup k vlastnímu promítnutí zv - eného objemu prostfiedkû na platy do individuálních platû zamûstnancû. Vytváfií se dostateãn prostor pro realizaci úpravy platov ch tarifû, a to teoreticky od poãátku roku. Problém je v ak s termínem schválení rozpoãtu a s pfiípravou a schválením pfiíslu n ch vládních nafiízení, pokud jde o nutnost stihnout realizaci této záleïitosti k 1. lednu. Rozumnûj í a to vláda bude také navrhovat je stanovení vy ího nárûstu platov ch tarifû s ãasov m posunem napfi. k 1. dubnu 2002. Úvahy o definitivním termínu a formách úpravy platov ch tarifû budou jistû je tû pfiedmûtem jednání se sociálními partnery. Druhá poloïka se t ká bûïn ch v dajû kapitol státního rozpoãtu; zde do- lo k redukci o cca 1,3 mld. Kã. Toto sníïení je plo né a v podstatû zna- 70 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2

mená, Ïe v echny rozpoãtové kapitoly byly nuceny sníïit své bûïné v daje o 1,2 % rozpoãtovan ch v dajû. Chci upozornit, Ïe v rámci bûïn ch v dajû nebyly sniïovány v daje na v zkum a v voj, prostfiedky urãené pro vysoké kolství a v daje na sociální dávky. Úspory byly hledány pfiedev ím v nákladech na provoz organizací státní správy a jejich podfiízen ch sloïek. A koneãnû za tfietí, pro dosaïení onoho stejného podílu v dajû na hrubém domácím produktu bylo nutné sníïit v daje na dluhovou sluïbu o cca 1,4 mld. Kã, a to vzhledem k oãekávané niï í ztrátû Konsolidaãní banky, niï ímu celkovému deficitu rozpoãtu, k v voji toho deficitu v prûbûhu pfií tího roku, a zejména vzhledem k oãekávanému v voji úrokov ch sazeb. Posílení pfiíjmû krajû. Aby vláda mohla splnit tento bod usnesení Poslanecké snûmovny Parlamentu, vyuïila skuteãnosti, Ïe dne 1. 11. schválila Poslanecká snûmovna ve tfietím ãtení novelu zákona ã. 243/2000 Sb., o rozpoãtovém urãení v nosû nûkter ch daní územnû samosprávn m celkûm a nûkter m státním fondûm. Podle této novely, která by mûla nab t úãinnosti k 1. lednu pfií tího roku, budou mít krajské samosprávy v pfií tím roce k dispozici vlastní daàové pfiíjmy, tj. podíl na daàov ch pfiíjmech vefiejn ch rozpoãtû. Dopad tohoto zákona na státní rozpoãet v roce 2002 a to jak na jeho pfiíjmovou, tak na jeho v dajovou stranu ãiní 10, 6 mld. Kã. Aby byla k 1. 1. 2002 zaji tûna konzistence a proveditelnost obou zákonn ch norem tzn. zákona o státním rozpoãtu i zákona o rozpoãtovém urãení daní, byly do této druhé vládní verze rozpoãtové pfiedlohy promítnuty nové principy alokace celkového daàového inkasa, a to ve znûní schváleném Poslaneckou snûmovnou (citovaná novela zákona 243/2000 Sb.). Vláda tento postup pokládá za korektní. Jedná se o analogii s návrhem rozpoãtu na leto ní rok, kter byl sestaven jiï v intencích nového zákona o rozpoãtov ch pravidlech, pfiestoïe tento zákon vstoupil v platnost aï od 1. ledna 2001. Vy í v daje na obranu a bezpeãnost. Poslanecká snûmovna doporuãila posílit v daje v tzv. silov ch rezortech a v kapitole Ministerstva zahraniãních vûcí. Vláda proto do druhé verze návrhu státního rozpoãtu dodateãnû zahrnula v daje urãené na fie ení mimofiádn ch událostí, které by v âeské republice mohly nastat v souvislosti s mezinárodním bojem proti terorizmu, resp. které bude povinna âeské republika nést s pfiípadn m vysláním sv ch vojensk ch jednotek do míst konfliktû. Tyto v daje jsou rozpoãtovány v kapitole Ministerstva zahraniãních vûcí ve v i 500 mil. Kã. Tato ãástka by mûla b t rozdûlena v následující struktufie. Na zaji tûní bezpeãnosti zastupitelsk ch úfiadû i ústfiedí Ministerstva zahraniãí je vyãlenûno 270 mil. Kã, z toho kapitálové v daje ãiní 175 mil. Kã, pro zastupitelské úfiady 75 mil. Kã a pro ministerstvo 100 mil. Kã, na bûïné v daje je vyãlenûno 95 mil. Kã; dále byly posíleny v daje na zaji - tûní provozu zastupitelsk ch úfiadû ve v i 200 mil. Kã; zb vající ãástka 30 mil. Kã je urãena na nav ení prostfiedkû pro pfiedvstupní komunikaãní strategii. V kapitole v eobecná pokladní správa byla vytvofiena ve v i 1, 1 mld. Kã nová poloïka pod názvem zvlá tní v daje na obranu a bezpeãnostní opatfiení státu. Finanãní prostfiedky z této poloïky budou uvolàovány pro ka- Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2 71

pitoly Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Bezpeãnostní informaãní sluïby, a to podle skuteãn ch potfieb, které nastanou. Vláda tímto postupem chtûla zajistit, aby potfiebné prostfiedky byly operativnû dosaïitelné pro kteroukoliv ze tfií kapitol, a to v takovém rozsahu a na takové úãely, jaké vyplynou z aktuální bezpeãnostní situace. Vy í v daje na vysoké koly. I tomuto doporuãení snûmovny vláda plnû vyhovûla. Byly posíleny v daje v kapitole Ministerstva kolství, mládeïe a tûlov chovy o 2 mld. Kã s urãením na financování vysok ch kol. Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy rozepsalo pfiidûlené prostfiedky následovnû: Na zv ení poãtu studentû celkem 1,150 mld. Kã, z toho na pokrytí zv en ch mzdov ch prostfiedkû 484 mil. Kã, na pokrytí ostatních bûïn ch provozních v dajû vãetnû vûcn ch v dajû na jiï akreditované studijní programy 666 mil. Kã. Na zv ení dotací na ubytování a stravování studentû 30 mil. Kã, na uskuteãnûní rozvojov ch programû 420 mil. Kã. V rámci toho pak na pokraãování zahájen ch programû 280 mil. Kã, na vyhlá ení nov ch programû 140 mil. Kã. Na podporu studia v doktorsk ch studijních programech 110 mil. Kã, fond vzdûlávací politiky coï je podpora projektu aktivit, které pfiesahují rámec jedné vefiejné vysoké koly 50 mil. Kã. Na bûïné v daje vázané na investice zahrnuté do programu financování ISPROFIN 240 mil. Kã. Dal í úpravy rozpoãtu. Kromû úprav ve v dajové stránce rozpoãtu, které poïadovala Poslanecká snûmovna, byly ve druhé verzi vládní rozpoãtové pfiedlohy provedeny dvû dal í dílãí úpravy. Byly to úpravy, které se snaïily reagovat na poloïky, které byly v pûvodním návrhu velmi silnû omezeny, a poloïky, které jsou velmi citlivé, zejména s ohledem na financování regionû. Byla zv ena dotace na dopravní obsluïnost území v kapitole okresní úfiady a v kapitole v eobecná pokladní správa celkem o 500 mil. Kã. Tímto opatfiením bude zaji tûno, Ïe celkov objem v dajû na zaji tûní dopravní obsluïnosti území zûstane v roce 2002 na úrovni roku leto - ního. Byla zv ena dotace na základní kolství v obcích o 100 mil. Kã v kapitole okresní úfiady a v eobecná pokladní správa. Tyto dodateãné prostfiedky umoïní, aby dotace, resp. tzv. pfiíspûvek na Ïáka základní koly a dítû v matefiské kole, zûstala zachována opût na úrovni roku 2001. Po promítnutí v ech v e uveden ch zmûn do druhé verze rozpoãtové pfiedlohy do lo ke sníïení celkového deficitu o 6 mld. Kã z pûvodních 52,2 mld. Kã v první verzi na 46,2 mld. Kã ve druhé verzi, pfiiãemï deficit rozpoãtu v uï ím pojetí, to znamená bez kapitoly operace státních finanãních aktiv, je zachován ve v i 10,0 mld. Kã. Celkové v daje vãetnû transferu, kter probíhá ve vztahu ke krajûm, byly sníïeny o více neï 16 mld. Kã. Závûr Vláda se snaïila pfiistoupit k doporuãením Poslanecké snûmovny vstfiícnû, tak aby doporuãení mohla realizovat v úplnosti a korektnû. Domnívám se, Ïe tedy nic nebrání tomu, aby pfii dne ním prvém ãtení byla nová vládní rozpoãtová pfiedloha schválena a postoupena do ãtení druhého. 72 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2

Mohu Vám slíbit, Ïe vláda i pfii následném podrobném projednávání zákona o státním rozpoãtu na rok 2002 bude velmi vnímavá k návrhûm poslancû, které povedou k efektivnûj ímu rozpoãtovému hospodafiení v následujícím roce. SUMMARY JEL Classification: A1, E6 Keywords: state budget macroeconomics Exposé to the 2002 State Budget Discussion in the Czech Parliament Jifií RUSNOK Czech Minister of Finance The paper presents a shortened version of Finance Minister Jiri Rusnok s addresses to the lower house of the Czech Parliament in which he sketched the main macroeconomic, political and financial assumptions of the government s 2002 state budget proposal. As the government s proposal was approved by the lower house in the second reading, we include both the minister s presentations. TABULKOVÁ P ÍLOHA VÝVOJ VEŘEJNÉHO DLUHU v mld. Kč a jeho podíly na HDP konsolidovaný vládní dluh podíl na HDP v % 1998 1999 2000 2001 2002 1998 1999 2000 2001 2002 skutečnost skutečnost předběžný projekce projekce skutečnost skutečnost předběžný projekce projekce Hrubý konsolidovaný dluh veřejných rozpočtů 240,0 275,2 332,4 428,3 452,5 13,1 14,6 17,0 20,1 19,7 Státní dluh 193,6 226,8 287,4 358,3 401,1 10,5 12,0 14,7 16,8 17,5 Dluh mimorozpočtových fondů 15,0 16,6 14,3 22,2 0,0 0,8 0,9 0,7 1,0 0,0 Dluh veřejného zdravotního pojištění 1,7 1,2 0,7 0,5 0,4 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 Dluh územně samosprávných celků 39,2 40,3 41,4 47,3 51,0 2,1 2,1 2,1 2,2 2,2 Domácí 175,4 215,1 269,8 9,5 11,4 13,8 Zahraniční 33,9 28,7 29,8 1,8 1,5 1,5 Neidentifikováno 30,7 31,4 32,8 1,7 1,7 1,7 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2 73

PŘÍJMY KONSOLIDOVANÝCH VEŘEJNÝCH ROZPOČTU v mld. Kč a jejich podíly na HDP konsolidované veřejné rozpočty podíl na HDP v % 1998 1999 2000 2001 2002 1998 1999 2000 2001 2002 očekávaná očekávaná skutečnost skutečnost skutečnost skutečnost předběžný skutečnost skutečnost skutečnost skutečnost předběžný A PŘÍJMY vč. splátek půjček 737,0 806,8 815,9 937,4 1 180,5 40,1 42,7 41,6 44,0 51,4 I PŘÍJMY (III + VI + VII) 709,4 744,0 781,0 861,9 893,4 38,6 39,4 39,9 40,4 38,9 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV + V) 699,6 734,9 770,3 850,8 878,0 38,1 38,9 39,3 39,9 38,2 IV DAŇOVÉ PŘÍJMY (1+2+4+5+6+7) 652,6 688,2 720,8 777,5 820,2 35,5 36,5 36,8 36,5 35,7 1 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů 162,5 165,4 174,1 195,4 198,3 8,8 8,8 8,9 9,2 8,6 1.1 fyzických osob 94,9 95,3 98,3 103,8 117,2 5,2 5,0 5,0 4,9 5,1 1.2 právnických osob 67,6 70,1 75,8 91,6 81,1 3,7 3,7 3,9 4,3 3,5 2 Pojistné sociálního zabezpečení 263,1 271,3 287,4 310,6 336,0 14,3 14,4 14,7 14,6 14,6 4 Majetkové daně 10,4 11,1 10,4 11,0 12,8 0,6 0,6 0,5 0,5 0,6 5 Vnitřní daně ze zboží a služeb 202,9 228,2 233,7 250,5 263,0 11,0 12,1 11,9 11,8 11,5 5.1 DPH 119,4 138,3 145,9 152,2 160,5 6,5 7,3 7,4 7,1 7,0 5.2 spotřební daně 67,8 73,1 70,9 80,5 82,4 3,7 3,9 3,6 3,8 3,6 5.x ostatní daně a poplatky 15,7 16,7 16,9 17,8 20,1 0,9 0,9 0,9 0,8 0,9 6 Clo 13,6 12,1 13,6 10,0 10,0 0,7 0,6 0,7 0,5 0,4 7 Ostatní daňové příjmy 0,1 0,2 1,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY (8+9+10+12) 47,0 46,7 49,5 73,3 57,9 2,6 2,5 2,5 3,4 2,5 8 Příjem z podnikání a vlastnictví 17,2 14,2 18,0 28,6 14,5 0,9 0,8 0,9 1,3 0,6 9 Příjmy z poplatků a nahodilých prodejů 21,9 24,9 23,6 33,9 25,4 1,2 1,3 1,2 1,6 1,1 10 Přijaté sankční platby 1,7 1,9 1,8 1,7 1,7 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 12 Ostatní nedaňové příjmy 6,2 5,7 6,2 9,1 16,3 0,3 0,3 0,3 0,4 0,7 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY (13+15+16) 9,7 8,8 9,5 11,2 15,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,7 13 Prodej investičního majetku 7,0 6,0 6,3 7,0 10,9 0,4 0,3 0,3 0,3 0,5 15 Prodej pozemků a nehmotných aktiv 1,8 1,8 1,9 1,8 2,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 16 Ostatní investiční příjmy 1,0 1,0 1,3 2,4 2,5 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 VII PŘIJATÉ DOTACE (17+18+19+20) 0,0 0,3 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 17 Ze zahraničí 0,0 0,1 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 18 Od veřejných rozpočtů jiné úrovně vlády 19 Od náhradních institucí 0,0 0,2 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 20 Od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády PŘIJATÉ SPLÁTKY PŮJČEK 27,7 62,9 34,9 75,5 287,1 1,5 3,3 1,8 3,5 12,5 Domácí 21,9 58,9 31,8 72,6 265,6 1,2 3,1 1,6 3,4 11,6 z toho: privatizace (FNM + PF ČR) 15,5 26,0 20,5 59,5 259,3 0,8 1,41,0 2,8 11,3 Zahraničí 5,7 4,0 3,1 2,8 21,5 0,3 0,2 0,2 0,1 0,9 74 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2

VÝDAJE A SALDO KONSOLIDOVANÝCH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ v mld. Kč a jejich podíly na HDP konsolidované veřejné rozpočty podíl na HDP v % 1998 1999 2000 2001 2002 1998 1999 2000 2001 2002 očekávaná očekávaná skutečnost skutečnost skutečnost skutečnost předběžný skutečnost skutečnost skutečnost skutečnost předběžný B VÝDAJE POSKYTNUTÝCH PŮJČEK 765,2 817,9 877,9 1 035,6 1 109,9 41,7 43,3 44,8 48,6 48,3 I VÝDAJE vč. ČISTÝCH PŮJČEK 737,5 755,0 843,0 960,1 822,8 40,1 40,0 43,0 45,1 35,8 II VÝDAJE (III + IV) 752,7 796,4 867,9 1 022,7 1 099,4 41,0 42,2 44,3 48,0 47,9 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 658,6 693,4 751,7 898,4 972,7 35,9 36,7 38,4 42,2 42,4 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 151,4 161,3 171,0 199,2 205,8 8,2 8,5 8,7 9,3 9,0 1.1 platy zaměstnanců a ostat. platby za provedenou práci 62,6 69,4 70,3 79,5 73,0 3,4 3,7 3,6 3,7 3,2 1.2 povinné pojistné placené zaměstnavatelem 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1.3 ostatní neivestiční nákupy a související výdaje 88,7 91,8 100,6 119,6 132,8 4,8 4,9 5,1 5,6 5,8 2 Úroky 21,4 19,5 21,2 25,7 27,1 1,2 1,0 1,1 1,2 1,2 3 Dotace a ostatní běžné transfery 485,9 512,6 559,6 673,5 739,7 26,4 27,2 28,6 31,6 32,2 3.0 transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3.1 dotace 139,2 139,1 157,7 236,2 280,3 7,6 7,4 8,0 11,1 12,2 3.1.1.3 nefinančním veřejným podnikům 76,2 87,6 91,9 111,4 142,6 4,1 4,6 4,7 5,2 6,2 3.1.2 finančním institucím 33,2 17,5 27,4 81,5 96,2 1,8 0,9 1,4 3,8 4,2 3.1.4 ostatním podnikům 29,8 34,1 38,4 43,3 41,5 1,6 1,8 2,0 2,0 1,8 3.2 transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 3.3-4 transfery obyvatelstvu vč. nerizikovkých organizací 345,0 371,1 399,1 433,2 455,6 18,8 19,7 20,4 20,3 19,8 3.5 transfery do zahraničí 1,7 2,4 2,7 4,0 3,9 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4, 6+7) 94,1 103,0 116,2 124,3 126,6 5,1 5,5 5,9 5,8 5,5 4.6 pořízení investic 60,1 66,3 76,9 77,4 72,7 3,3 3,5 3,9 3,6 3,2 7 Investiční transfery 34,0 36,7 39,3 46,9 54,0 1,8 1,9 2,0 2,2 2,4 7.1 domácí 34,0 36,7 39,3 46,9 54,0 1,8 1,9 2,0 2,2 2,4 7.1.0 veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 7.1.1 veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 7.1.2 nefinančním veřejným podnikům 21,8 24,0 25,2 14,0 14,6 1,2 1,3 1,3 0,7 0,6 7.1.x ostatní 12,2 12,7 14,1 32,9 39,4 0,7 0,7 0,7 1,5 1,7 7.2 zahraniční 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 POSKYTNUTÉ PŮJČKY 12,5 21,5 10,0 12,9 10,5 0,7 1,1 0,5 0,6 0,5 Domácí 7,3 18,3 9,7 12,9 10,5 0,4 1,0 0,5 0,6 0,5 Zahraniční 5,2 3,2 0,3 0,0 0,0 0,3 0,2 0,0 V PŮJČKY mínus SPLÁTKY (čisté půjčky) -15,2-41,4-24,9-62,6-276,6-0,8-2,2-1,3-2,9-12,0 A - B SALDO vč. čistých půjček -28,2-11,1-62,0-98,2 70,6-1,5-0,6-3,2-4,6 3,1 AI - BII SALDO bez zahrnutí čistých půjček -43,3-52,5-86,9-160,7-206,0-2,4-2,8-4,4-7,5-9,0 AIII-BIII Saldo běžné bilance 40,9 41,4 18,6-47,6-94,7 2,2 2,2 1,0-2,2-4,1 A-B+2. Saldo primární bilance -6,8 8,4-40,8-72,5 97,8-0,4 0,4-2,1-3,4 4,3 Finance a úvûr, 52, 2002, ã. 2 75