Prezentace pro tiskovou konferenci 12. červen Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady

Transkript

1 Zpráva o finanční stabilitě 2006 Prezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady

2 Finanční stabilita je jedním m z cílůc ČNB 2 Péče o finanční stabilitu je definována v Zákoně o ČNB jako jeden z jejích klíčových cílů. Součástí komunikace plnění tohoto cíle je i předkládání Zprávy o finanční stabilitě Poslanecké sněmovně parlamentu ČR v souladu s ustanovením Zákona o ČNB. ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.

3 Struktura ZFS Reálná ekonomika: makroekonomické prostředí, nefinanční podniky a domácnosti; 2. Trhy aktiv a finanční infrastruktura: finanční trhy, trhy nemovitostí a vývoj v oblasti infrastruktury 3. Finanční sektor: bankovní sektor, pojišťovny a penzijní fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé 4. Tématické články: kreditní riziko a zátěžové testy, indikátory finanční stability, přímé zahraniční investice a český podnikový sektor, nabídky převzetí a efektivnost českého kapitálového trhu.

4 Celkový vývoj v r pozitivní 4 Vývoj v roce 2006 lze z pohledu finanční stability hodnotit jako velmi úspěšný. Domácí makroekonomické prostředí se v roce 2006 vyvíjelo rovněžvelmi příznivě a aktuální prognózy pro nejbližší dva roky neukazují na významnější rizika. Nefinanční podniky vykázaly v roce 2006 velmi dobré výsledky, což vede k nízkým hodnotám míry defaultu. Růst zadlužení obyvatelstva není z pohledu finančního sektoru významným problémem a české domácnosti jako celek nelze považovat za předlužené.

5 existují pouze dílčíd rizika 5 vznik nadměrně optimistických očekávání ohledně dlouhodobého vývoje ekonomiky na základě vnímání aktuální příznivé fáze hospodářského cyklu; obnovení tlaků na nadměrně rychlé zhodnocování koruny; převaha úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům s plovoucí sazbou nebo fixní sazbou do jednoho roku; růst zadlužení nízkopříjmových skupin a zvýšení počtu domácností, které nejsou schopné splácet své závazky; rychlý růst cen nemovitostí v některých regionech, který nemusí mít vždy zcela fundamentální povahu.

6 Makroekonomický vývoj 6 Vývoj světové ekonomiky byl v roce 2006 z hlediska finanční stability příznivý: došlo k dalšímu urychlení celosvětového hospodářského růstu, česká ekonomika udržela vysoký růstu i díky vyššímu než očekávanému růst v eurozóně. Rizikové faktory: cena ropy, potenciální ochlazení ekonomické aktivity v USA, honba za výnosem, která se může projevit v obnovení tlaků na nadměrně rychlé zhodnocování koruny, potenciál pro vznik nadměrně optimistických očekávání ohledně budoucího vývoje české ekonomiky.

7 Úvěrová dynamika 7 Příznivé ekonomické prostředí zvyšovalo v roce 2006 poptávku po úvěrech: meziroční tempo růstu klientských úvěrů se ke konci roku 2006 zrychlilo až k téměř 20 %, meziroční tempo růstu úvěrů podnikové sféře dosáhlo téměř 21 %, v sektoru domácností pak více než 30 %, úvěry poskytované společnostem podnikajícím s nemovitostmi vykazovaly průběžně dynamiku % a od konce roku 2002 vzrostl jejich objem třikrát.

8 Sektor nefinanční podniků 8 Nefinanční podniky vykázaly v roce 2006 velmi dobré výsledky. Ve srovnání s EU-12 je zadlužení podniků (40 % HDP) stále na relativně nízké úrovni, rizikovým prvkem je převaha úvěrů poskytnutých s plovoucí sazbou nebo fixní sazbou do jednoho roku. Specifickým rysem struktury české ekonomiky je silná role zpracovatelského průmyslu: může např. zvyšovat závislost české ekonomiky na globální poptávce po určitých produktech, mezinárodní srovnání však ukazuje, že míra koncentrace produkce do jednotlivých odvětví je nízká a významnější role velkých podniků je běžná.

9 Sektor domácnost cností 9 V roce 2006 pokračoval rychlý růst úvěrů obyvatelstvu: obyvatelstvo přispělo k celkovému ročnímu růstu bankovních úvěrů téměř 50% podílem, dynamicky rostly zejména úvěry na bydlení. V distribuci dluhu mezi jednotlivé příjmové kategorie nedošlo k výraznějším změnám: nadále pokračuje nastolený trend zadlužování zejména vysokopříjmových skupin, současně dlouhodobě roste i zadlužení nízkopříjmových skupin, počet nařízených exekucí vzrostl na 309 tisíc, meziroční růst však výrazně zpomalil a došlo ke zrychlení exekučního řízení.

10 Sektor domácnost cností 10 České domácnosti jako celek nelze považovat za předlužené: půjčky domácností jako procento HDP dosahovaly na konci roku 2006 téměř 20 %, zatímco průměr zemí EU15 se pohybuje nad 60 %, poměr finančních závazků k finančním aktivům dosahuje 48 %, poměr k celkovým aktivům 26 %, navzdory rychlé dynamice bankovních úvěrů domácnostem převyšuje jejich agregovaný příjem z přijatých úroků stále jimi zaplacené úroky.

11 Finanční trhy 11 Během roku 2006 a na počátku roku 2007 došlo k několika epizodám, které testovaly úroveň averze k riziku hlavních hráčů na světových finančních trzích. dopad na české finanční trhy byl však poměrně omezený, česká koruna zůstávala stabilní; to naznačuje silnější sklon investorů diferencovat mezi jednotlivými zeměmi regionu podle jejich ekonomických fundamentů. Dopad korekcí na světových trzích na české finanční trhy byl v roce 2006 tlumen také záporným úrokovým diferenciálem české koruny oproti euru i dolaru.

12 Trhy nemovitostí 12 Po období cenové stagnace v letech došlo v roce 2006 k obnovení růstu cen nemovitostí: v Praze rostly nabídkové ceny bytů ke konci roku 2006 téměř 25% meziročním tempem. Porovnání vývoje cen bytů a příjmů indikuje možnost začínající bubliny na trzích nemovitostí: podíl cen bytu v Praze k ročním mzdám se ke konci roku 2006 přiblížil úrovni z konce roku 2003, poměr cen bytů a příjmů v Praze je ve srovnání s německými či rakouskými městy poměrně vysoký, také srovnání výnosů z nájemného a jiných aktiv ukazuje, že ceny nemovitostí jsou poměrně vysoké, v případě poklesu cen bytů stavěných developery by se splácení některých úvěrů mohlo stát problematickým.

13 Finanční zprostředkov edkování 13 Finanční zprostředkování v ČR měřené objemem aktiv finančních institucí v roce 2006 meziročně vzrostlo o 7 %. Vzhledem k obdobnému růstu nominálního HDP se hloubka finančního zprostředkování měřená podílem aktiv finančního sektoru na HDP v zásadě nezměnila a nadále se pohybuje kolem 130 %. Aktiva celého finančního sektoru v relativním vyjádření k HDP jsou ve srovnání se zeměmi eurozóny zhruba třetinová, stejně je tomu u aktiv bank a celkové finanční investice pojišťoven jsou zhruba pětinové.

14 Bankovní sektor 14 V bankovního sektoru nedošlo v roce 2006 z pohledu finanční stability k významnějším změnám: nefinanční podniky zůstávají nejvýznamnějšími klienty bank, jejich podíl na celkových úvěrech klesl ke 45 %, podíl domácností naopak postupně vzrostl až k současným téměř 40 %. Nejvýznamnějším zdrojem financování úvěrů jsou stále depozita klientů: dlouhodobě se udržují na úrovni zhruba 1,5-1,8násobku úvěrů klientům, tento poměr je v ČR stále více než dvojnásobný oproti průměru v EU.

15 Bankovní sektor 15 Bankovní sektor v ČR uzavřel rok 2006 s čistým ziskem necelých 38 mld. Kč, což je o zhruba 3 % méně než v roce předchozím. Vyplacené dividendy převyšující 27 mld. Kč dosáhly v roce 2006 svého historického maxima. V roce 2006 došlo k mírnému poklesu kapitálové přiměřenosti na necelých 11,5 %: všechny jednotlivé banky však překročily 8% hladinu regulatorního minima, pokles kapitálové přiměřenosti může znamenat i efektivnější využití kapitálu.

16 Úvěrové riziko 16 Podíl ohrožených úvěrů na celkových úvěrech činil na konci roku ,6 % a meziročně tak poklesl o 0,5 p.b. Alternativní indikátor úvěrového rizika pro sektor podniků - 12-měsíční míra defaultu - se v roce 2006 pohyboval okolo 3 % a nejeví v posledních letech tendenci k poklesu. Úvěry na bydlení uzavřely rok 2006 s 1,6% podílem ohrožených úvěrů: zhruba 64 % hypotečních úvěrů je plně zajištěno nemovitostí, ukazatele LTV (loan-to-value) vykazoval na konci roku 2006 hodnotou necelých 53 %, což je o 2 p.b. méně než před rokem.

17 Sektor pojišťoven oven 17 Růst předepsaného pojistného v posledních letech zpomalil. Poměry finančních investic z životního i neživotního pojištění k HDP zůstávají v relaci k vyspělým zemím EU poměrně nízké. Pojišťovny splňovaly kritéria solventnosti, tj. měly vlastní zdroje vyšší nebo na úrovni požadované míry solventnosti: Agregovaná disponibilní solventnost dosahovala 3,4násobku požadované solventnosti na trhu životního pojištění a 3,8násobku na trhu neživotního pojištění. Ke stabilitě pojišťoven přispěla vysoká rentabilita kapitálu, která v roce 2006 překročila 25 %, rentabilita aktiv dosáhla 4,5 %.

18 Závěr 18 Existující tendence ve finančním sektoru i v ekonomice jako celku vytvářejí dobré předpoklady i pro udržení finanční stability v příštích letech. Ekonomické subjekty by však měly přistupovat k přijímání úvěrů a realizaci investic s vědomím, že ekonomická dynamika sebou přináší i méně příznivé fáze hospodářského cyklu.

19 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. Kontakt na Referát finanční stability ČNB: