Ú Z E M N Í P L Á N K L A D N O

Ú Z E M N Í P L Á N K L A D N O O D Ů V O D N Ě N Í NÁVRH PRO VYDÁNÍ CZ.1.06/5.3.00/0807461 LISTOPAD 2015 1

ZAKÁZKA: Územní plán Kladno ETAPA ZAKÁZKY: Návrh pro vydání dle 54 stavebního zákona - ODŮVODNĚNÍ POŘIZOVATEL: Magistrát Statutárního města Kladna, Úřad architektury a územního plánování, Náměstí Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno Ing. arch. František Müller, frantisek.muller@mestokladno.cz Ing. arch. Petra Hadravová, petra.hadravova@mestokladno.cz ZPRACOVATEL: Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc., HLAVNÍ PROJEKTANT PROJEKTANTI: Ing. Petr Kohoutek Ing. Václav Jetel, Ph.D. Ing. Václav Jetel st. Ing. Kamila Svobodová, Ph.D. Ing. Pavla Žídková RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Bc. Eva Linhartová CZ.1.06/5.3.00/0807461 - Registrační číslo projektu N/13/01/10 - Zakázkové číslo objednatele listopad 2015 - datum zpracování červen 2015 - datová báze podkladů pořizovatele 2

OBSAH ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO... 6 A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU... 6 B. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM... 7 C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ... 11 D. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ... 14 E. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ.. 16 F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 16 G. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50, ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA. 19 H. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY... 41 I. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY... 41 I. 1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení a vybrané varianty.... 41 I. 1. 1. Urbanistická koncepce.... 41 I. 1. 2. Limity využití území.... 43 I. 1. 3. Dopravní infrastruktura.... 49 I. 1. 4. Technická infrastruktura... 63 I. 1. 5. Občanská vybavenost... 74 I. 1. 6. Veřejná prostranství... 77 I. 1. 7. Koncepce uspořádání krajiny a ochrany životního prostředí... 78 I. 1. 8. Územní systém ekologické stability... 83 I. 1. 9. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití... 84 I. 1. 10. Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu... 87 3

I. 1. 11. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit... 92 I. 1. 12. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo... 94 I. 1. 13. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv... 96 I. 1. 14. Stanovení pořadí změn v území... 96 I. 1. 15. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu... 97 I. 1. 16. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie... 98 I. 1. 17. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt... 99 I. 2. Vztah k rozboru udržitelného rozvoje území... 100 I. 2. 1. Hospodářská základna... 100 I. 2. 2. Dopravní infrastruktura a dopravní systém... 102 I. 2. 3. Technická infrastruktura... 104 I. 2. 4. Veřejná vybavenost... 106 I. 2. 5. Bydlení a bytový fond... 107 I. 2. 6. Geologie a horninové prostředí... 109 I. 2. 7. Hydrologie... 110 I. 2. 8. Půda a půdní fond, klimatologie... 112 I. 2. 9. Zatížení životního prostředí... 114 I. 2. 10. Ochrana přírody a krajiny... 116 J. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH... 117 K. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ... 118 K. 1. Širší územní vztahy.... 118 K. 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.... 119 L. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ... 122 4

M. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE... 123 N. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA... 124 N. 1. Zemědělský půdní fond... 125 N. 2. Pozemky určené k plnění funkce lesa... 133 N. 3. Vyhodnocení záboru koridorů pro umístění dopravní infrastruktury... 133 N. 4. Vyhodnocení záborů ZPF dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí... 135 O. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ... 137 P. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK... 137 Q. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU... 144 R. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ147 S. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ... 150 T. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO VRÁCENÍ PŘEDLOŽENÉHO NÁVRHU ÚP POŘIZOVATELI S POKYNEM K ÚPRAVĚ ZASTUPITELSTVEM MĚSTA (DLE 54 ODSTAVCE 3 ZÁKONA 183/2006SB. V PLATNÉM ZNĚNÍ)... 159 U. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP KLADNO PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 171 V. ÚDAJE O ZOHLEDNĚNÍ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OBSAŽENÝCH V SOUHLASNÉM STANOVISKU K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVÁDĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČJ. 046708/2014/KÚSK Z 8. 4. 2014... 173 X. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ... 178 Y. PŘÍLOHY.... 178 Y. 1. Seznam obrázků a tabulek... 178 5

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo statutárního města Kladna rozhodlo svým usnesením odst. G ze dne 24. 4. 2007 o pořízení nového Územního plánu, který v souladu s požadavky zákona č.183/2006 Sb. nahradí Územní plán sídelního útvaru města Kladna. Zastupitelstvo statutárního města Kladna schválilo zadání Územního plánu Kladno svým usnesením odst. H. ze dne 8. 12. 2009. V roce 2010 byl na základě výběrového řízení vybrán zpracovatel Územního plánu Kladno. Dne 15. 11. 2011 byl veřejně projednán koncept Územního plánu Kladno včetně dokumentace Vyhodnocení vlivů konceptu Územního plánu Kladno na životní prostředí z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivu konceptu Územního plánu Kladno na udržitelný rozvoj území. Na základě vyhodnocení stanovisek, připomínek a námitek ke konceptu Územního plánu Kladno byly zpracovány Pokyny pro zpracování Územního plánu Kladno, které schválilo Zastupitelstvo statutárního města Kladna na svém mimořádném zasedání dne 25. 4. 2012. Po zpracování návrhu Územního plánu Kladno a upravené dokumentace Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí se konalo společné jednání o návrhu Územního plánu Kladno dne 28. 11. 2012. Od 1. 1. 2013 vešel v platnost zákon č.350/2012 Sb., který novelizoval některá ustanovení zákona č.183/2006 Sb. Dle přechodných ustanovení a metodiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR byl návrh Územního plánu Kladno včetně přepracované dokumentace Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí s vystavením pro veřejnost v termínu 6. 4. - 6. 5. 2013 v souladu s požadavkem zákona č.350/2012 Sb. Po vyhodnocení připomínek, za účasti určeného zastupitele, byl územní plán zpracovatelem upraven a v listopadu 2013 dokumentace předána k veřejnému projednání. Upravený návrh ÚP Kladno včetně dokumentace Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí byl vystaven k nahlížení od 30. 11. 2013 do 23. 12. 2013 a veřejně projednán dne 16. 12. 2013. Na základě doručených námitek a připomínek byl zpracován návrh rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek, který byl dne 14. 2. 2014 rozeslán dotčeným orgánům a krajskému úřadu. Na základě stanoviska odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje jako nadřízeného orgánu ze dne 7. 3. 2014, byl návrh rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek doplněn a upraven. Upravený návrh územního plánu pro druhé veřejné projednání, na základě pokynů pořizovatele, byl odevzdán zpracovatelem 15. 4. 2014. Po opakovaném veřejném projednání 6

dne 24. 6. 2014 zastupitelstvo Statutárního města Kladno projednalo a schválilo rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek a vydalo Pokyny k úpravám návrhu ÚP Kladno po opakovaném veřejném projednání. Podle těchto pokynů zpracovatel návrh a odůvodnění ÚP Kladno upravil a předal zastupitelstvu v červenci 2014. Zastupitelstvo Statutárního města Kladna rozhodlo na svém zasedání dne 17. 6. 2015 o pořízení dílčích úprav a novém projednání návrhu ÚP a vydalo Pokyny pro zpracování úprav. Upravený návrh územního plánu pro třetí veřejné projednání, na základě pokynů pořizovatele, byl odevzdán zpracovatelem 7. 8. 2015. Třetí opakované projednání návrhu se konalo dne 22. 9. 2015. Na základě vyhodnocení doručených námitek a připomínek bylo ve spolupráci s určeným zastupitelem rozhodnuto o námitkách a vypořádání připomínek a provedeny drobné úpravy návrhu, které nemají povahu podstatných úprav ve smyslu 53, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. B. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Při práci na návrhu územního plánu Kladno byl prověřen soulad s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 (dále jen APUR ČR), schválené vládou ČR dne 15. 4. 2015 usnesením č. 276. Republikové priority. (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. ÚP Kladno respektuje širší územní vztahy města, především polohu v Metropolitní rozvojové oblasti Praha a to vyváženým rozvojem funkce bydlení a rekreace a ostatních funkcí města v měřítku úměrném dosavadnímu tempu urbanizace. Tomu je podřízena jak koncepce navržených ploch změn v území, tak i koncepce ochrany jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot 7

Pro přirozenou regeneraci krajiny navrhuje ÚP upřesnění a doplnění místního územního systému ekologické stability o interakční prvky, z nichž část posiluje retenční schopnost území. Jsou důsledně stabilizovány plochy lesní a ostatní přírodní zeleně. Je stabilizována niva Dřetovického potoka jako VKP a lokální biocentrum, včetně břehových porostů a jsou navrženy nové, resp. obnoveny bývalé vodní plochy. Vymezením ploch V, VS výroba, výrobní služby a skladování zemědělská a lesní výroba, NZ plocha zemědělská, NL plocha lesní a stanovením podmínek jejich využití se umožňuje a podporuje ekologicky únosný rozvoj primárního sektoru. Plně jsou přitom respektována omezení vyplývající ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Návrh ÚP Kladno představuje vyvážený kompromis mezi realisticky a odůvodnitelně stanovenými rozvojovými cíli, potřebou chránit dochované přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území (podrobněji viz dále) a místním charakterem jednotlivých územní částí města, tvořícího severozápadní část Metropolitní rozvojové oblasti Praha. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Navržený typ rozvoje města se opírá především o rozsáhlé vymezené plochy přestavby průmyslových brownfields, zastavitelné plochy a stabilizaci stávajících funkčních ploch, v jejichž rámci se navrhuje nové využití a modernizace bývalých i stávajících areálů těžké průmyslové výroby na základě specifických návrhů řešení, jež budou předmětem regulačních plánů a územních studií jednotlivých vymezených transformačních území (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména 8

formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. ÚP Kladno až na výjimky dané regulativy prostorového uspořádání území a specifickými podmínkami využití ploch v zásadě nenavrhuje zastavitelné plochy a plochy přestavby, do nichž by bylo možné umísťovat nové stavební dominanty území. Stávajícími dominantami, které ovlivňují krajinný ráz, jsou historické stavby kostela a Magistrátu v centru města, bytové domy v sídlištích a podél ulice P. Bezruče a průmyslové objekty Energocentra. Umístění nových dominant v zastavitelných plochách a plochách přestavby s negativními důsledky na krajinný ráz brání též podmínky prostorového uspořádání ploch zemědělské výroby VZ, ploch výroby V, VS a ploch bydlení BH a smíšených městských ploch SM. Umístění nových urbanistických a architektonických dominant na území města je podmíněno zpracováním studie a vyhodnocením vlivů na krajinný ráz. Lokality soustavy Natura EVL Krnčí- Voleška a zvláště chráněná území přírody vyskytující se se v území města jsou spolu s údolní nivou Dřetovického a Vrapického potoka a ostatními významnými krajinnými prvky plně respektovány. Stejně tak i ochrana přírody a krajinného rázu, vyplývající z polohy města u hranic Přírodního parku Džbán. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní ÚP Kladno stanovuje v podmínkách ploch s rozdílným způsobem využití povinnost vsakovat srážkové vody na pozemku vlastníka. Podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod jsou stanoveny v regulativech ploch nezastavěného území města. 9

Dále byl prověřen soulad s dostupnou dokumentací Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Krajský úřad Středočeského kraje pořizuje Zásady územního rozvoje v souladu s ust. 7 odst. 1 stavebního zákona platného od 01. 01. 2007. Úkoly územního plánování, vyplývající z Politiky ÚR jsou koncepcí návrhu ÚP Kladno splněny. Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo o vydání ZÚR SK dne 19. 12. 2011 usnesením č. 4 20/2011/ZK. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012. Dle 187 odst. 3 stavebního zákona nahrazují ZÚR SK pořízené a schválené územní plány velkých územních celků. ZÚR SK nabyly účinnosti dne 22. února. 2012 a jsou tudíž pro návrh řešení ÚP Kladno závazné. ZÚR SK stanovují mj. následující priority: Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů: ÚP Kladno návrhem urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny představuje vyvážený kompromis mezi řešením rozvojových potřeb města, zachováním hodnot kulturní krajiny, ochranou míst krajinného rázu a hodnot přírodního prostředí. Hlavními nástroji je navržený systém ploch s rozdílným využitím, podmínky prostorového uspořádání těchto ploch, specifické podmínky využití jednotlivých ploch a stabilizace cílové charakteristiky krajiny (S 09 krajina sídelní, podtyp C.1 a U 05 krajina příměstská (v menší části území města Motyčín, Hnidousy, Vrapice)), obsažené v kapitolách B, C, E a F. Návrh ÚP Kladno v kap. F. 2 stanovuje zásady ochrany krajinného rázu v nezastavěném území města i v zastavitelných plochách a v plochách přestavby. Návrh ÚP Kladno respektuje územní systémy ekologické stability, ochranná a bezpečnostní pásma veřejné vybavenosti, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů i ostatní limity využití území na území města a územně je stabilizuje v grafické části odůvodnění (výkres č. 9) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os dle Politiky územního rozvoje ČR (2008) a vymezují rozvojové oblasti a rozvojové osy krajského významu. Pro obce ležící v rozvojových oblastech a rozvojových osách ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: pro rozvoj bydlení sledovat možnosti transformace ploch v zastavěném území sídel a využití dosud volných ploch vymezených v zastavitelném území v územních plánech obcí: 10

Návrh ploch pro bydlení, ploch rekreace, ploch výroby a skladování a ploch veřejné infrastruktury je koncipován s přihlédnutím k poloze města v Metropolitní rozvojové oblasti OB 1 Praha. Využívá přednostně dosud nezastavěné části intravilánu města a dosud volné plochy, vymezené v zastavitelném území ÚPSÚ Kladno, tj.zejména v přestavbových územích, vymezených k podrobnějšímu řešení regulačními plány č. 1 3 a územními studiemi č. 1-7 respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: Návrh ÚP Kladno upřesňuje a územně stabilizuje návrhem ploch přírodních NP skladebné části ÚSES regionálního a nadregionálního významu na území města, tj.: nadregionální biokoridor K 54 Pochvalovská stráň Karlštejn, Koda. Jeho ochranná zóna v šíři 2 km zasahuje do řešeného území v ploše cca 65 ha v k.ú. Kladno a Rozdělov. regionální biocentrum RC 1472 Kožová hora, na které navazuje regionální biokoridor RK 1138 Kožová hora K 54 propojující biocentrum Kožová hora s regionálním biocentrem RC 1471 Záplavy ležícím mimo řešené území. nefunkční regionální biokoridor RK 1134 Vinařická hora Třebusice propojující regionální biocentra RC 1470 Vinařická hora a RC 1469 Třebusice. Skladebné části ÚSES jsou zakresleny ve výkresech č.4 a 9 Z vydaných ZÚR SK dále vyplývají následující požadavky: ZÚR stanovují pro krajinný typ krajiny sídelní tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty: V souladu s lokálním charakterem zástavby v jednotlivých částech města jsou ve třech základních funkčních typech plochy bydlení BH, BI, SM, jejichž podmínky využití podrobně stanovují jejich obytný standard při současném zachování urbanistických a architektonických hodnot dochovaného prostředí Přírodní a kulturní hodnoty řešeného území jsou identifikovány v kapitolách C, E a K, zakresleny ve výkresu č. 4 a 9 grafické části dokumentace. Systém funkční regulace území a podmínky prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití, obsažené v kapitole F zajišťují ochranu těchto hodnot. Návrh zastavitelných ploch nezasahuje do Přírodního parku Džbán. Dokumentace návrhu Územního plánu Kladno je v souladu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou Středočeským krajem. Územní plán Kladno respektuje všechny záměry ZÚR převzaté z koncepce dopravy, koncepce technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability, které mají dopad na řešené území. Podrobnější vyhodnocení obsahuje kap. K. 2. Odůvodnění. C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA 11

OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Dokumentace návrhu Územního plánu Kladno naplňuje požadavky zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, které se týká cílů a úkolů územního plánování, zejména požadavků na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavků na ochranu nezastavěného území. Navrhovaná prostorová regulace byla řešena s ohledem na různé urbanistické struktury v historicky utvářených lokalitách města. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území a s ohledem na účelné využití a prostorové uspořádání území, na hospodárné využívání veřejné infrastruktury. Z hlediska využívání území je tedy územně plánovací dokumentace v souladu s cíli a úkoly územního plánování. CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 18 odst. 1) - návrh ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, posiluje environmentální, sociální a ekonomický pilíř; cíl je vyhodnocen v samostatné příloze k návrhu územního plánu - Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území; 18 odst. 2) - návrh ÚP zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území, vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj ploch pro bydlení, veřejnou infrastrukturu, rekreaci a výrobu, čímž posiluje společenský a hospodářský potenciál území, upřednostňuje veřejný zájem před soukromým; 18 odst. 3) - ÚP je zpracován v součinnosti s orgány územního plánování; 18 odst. 4) - Územní plán respektuje a podporuje ochranu přírodních a kulturních hodnot území, zakládá na civilizačních hodnotách území, chrání krajinu stanovením koncepce krajiny, která usměrňuje rozvoj sídel a koordinuje ochranu významných funkcí krajiny. ÚP vymezil zastavitelné plochy a koridory, plochy přestavby a plochy změn v krajině s ohledem na architektonické, urbanistické, kulturní, přírodní a historické hodnoty území s podmínkami pro zásahy do území. Zastavitelné plochy byly vymezeny na základě vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch; 18 odst. 5) - ÚP vymezuje na území města Kladna plochy s rozdílným způsobem využití, které stanovují hlavní, přípustné, nepřístupné a popř. podmíněně přípustné využití. Plochy v zastavěném území mají vymezené využití v souladu s 18 odst. 5) SZ; 18 odst. 6) - ÚP vymezuje plošné a liniové prvky technické infrastruktury v souladu se SZ, na nezastavitelných plochách umožňuje vymezení technické infrastruktury za podmínky, že neznemožní jejich dosavadní využití (dle vymezených ploch s rozdílným způsobem využití). 12

ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 19 odst. 1 písm. a) 19 odst. 1) písm. b) 19 odst. 1) písm. c) 19 odst. 1) písm. d) 19 odst. 1) písm. e) 19 odst. 1) písm. f) 19 odst. 1) písm. g) 19 odst. 1) písm. h) 19 odst. 1) písm. i) 19 odst. 1) písm. j) 19 odst. 1) písm. k) 19 odst. 1) písm. l) 19 odst. 1) písm. m) - Návrh ÚP respektuje základní úkoly územního plánování, byl proveden detailní průzkum a analýza území, na základě které byly vyhodnoceny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území; - ÚP v souladu se SZ stanovil koncepci rozvoje území, která obsahuje urbanistickou koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a koncepci uspořádání krajiny; - ÚP vyhodnotil stávající rozvojové plochy a plochy změn v území a navrhnul udržitelný rozvoj území s ohledem na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty v území, byla prověřena potřeba změn v území s ohledem na možné přínosy, problémy a rizika změny - ÚP vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití, kde stanovuje požadavky na využívání a prostorové uspořádání území s ohledem na architektonické, urbanistické a estetické hodnoty území v souladu se SZ, zásadně nevyužívá nástroje pro uspořádání v území v rozsahu regulačního plánu nebo územního rozhodnutí; - ÚP vymezil plochy přestavby v zastavěném území a plochy změn v krajině na území města Kladno a stanovil podmínky plošného a prostorového uspořádání území; - ÚP stanovuje v souladu se SZ pořadí provádění změn v území (etapizaci); - ÚP vytváří v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, respektuje záplavové území a navrženou koncepcí krajiny posiluje ekologickou stabilitu území a přirozený rozliv vody při povodních; - ÚP vytváří podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn svou diverzifikací a polyfunkčností ploch, které umožňují reagovat na změny v politické a hospodářské sféře; - Návrhem zastavitelných ploch a ploch přestavby na správním území města Kladno ÚP vytváří podmínky pro kvalitní bydlení a rozvoj sídelní struktury s ohledem na urbanistické a přírodní hodnoty území; - ÚP vytváří hospodárné podmínky pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury a koncepcí veřejné infrastruktury minimalizuje dopady na prostředky z veřejných rozpočtů; - ÚP vytváří podmínky pro civilní ochranu, zajišťuje prostory pro evakuaci osob a skladování materiálu civilní ochrany, respektuje záplavové území a řeší nouzové zásobování vodou a elektrickou energií v souladu s 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.; - ÚP vymezuje plochy přestavby z důvodů nevhodného využívání území; - ÚP vytváří podmínku pro ochranu území dle zvláštních předpisů jako jsou například zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní 13

zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh ÚP nevymezuje kompenzační opatření. 19 odst. 1) písm. n) 19 odst. 1) písm. o) ÚP respektuje stávající vodní zdroje, ochranná pásma vodního zdroje I. a II. stupně, chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin, navrhované zastavitelné plochy a plochy změn v krajině neohrozí přírodní zdroje; Urbanistická koncepce a koncepce krajiny zohledňuje architektonické, urbanistické, estetické a přírodní hodnoty území, je založena na ochraně krajinného rázu a nemovitých kulturních památek; 19 odst. 2) Součástí ÚP je vyhodnocení vlivů na životní prostředí, na udržitelný rozvoj území a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu. D. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Kladno je zpracován a projednán v souladu s požadavky zákona č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích právních předpisů. Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ČÁST PRVNÍ ( 1-3) - ČÁST DRUHÁ ( 4-5) - ČÁST TŘETÍ ( 18-20) - ( 22) - Územní plán je zpracován dle pokynů stavebního zákona, použité termíny v územním plánu jsou v souladu s termíny dle SZ; Územní plán je v součinnosti s výkonem veřejné správy, s orgány obce, orgány kraje a ministerstvem; Územní plán respektuje cíle a úkoly územního plánování (viz kap.c), byl vyhotoven v tištěné a elektronické verzi v rozsahu a počtu dle schváleného zadání územního plánu a předán pořizovateli; Návrh ÚP byl veřejně projednán 16.12.2013 a na základě pokynů pořizovatele proběhlo v rozsahu změn druhé veřejné projednání 14

24.6.2014. Na základě pokynů schválených zastupitelstvem města 17.6.2015 byl zpracován návrh ÚP pro 3. veřejné projednání; ( 24) - Zpracovatel územního plánu je autorizovaným architektem pro obor územní plánování je v souladu se SZ; ( 43) - Územní plán stanovuje všechny body uvedené v odst.1, vymezuje plochy pro územní studii dle odst.2, respektuje a zpřesňuje cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje a politikou územního rozvoje, neobsahuje náležitosti podrobnosti regulačního plánu nebo územního rozhodnutí; ( 44) - Zastupitelstvo města rozhodlo v souladu se SZ o pořízení územního plánu z vlastního podnětu; ( 47) - Zadání územního plánu bylo schváleno dle SZ dne 8.12.2009; ( 50-56) - Návrh územního plánu byl pořízen a zpracován dle pokynů pro zpracování a dle zadání územního plánu, následné úkony budou provedeny v souladu se SZ; ( 57) - Není uplatněno; ( 58-60) - Zastavěné území bylo vymezeno dle 58 zákona č. 183/2006 Sb. a dle metodického pokynu Vymezení zastavěného území Ministerstva pro místní rozvoj (duben 2007), další úkony budou provedeny v souladu se SZ; ( 101) - V návrhu ÚP byla uplatněna předkupní práva dle SZ pro nově vymezená veřejná prostranství; ČÁST ČTVRTÁ ( 170) - V návrhu ÚP byly v souladu se SZ uplatněny VPS a VPO, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ÚP bylo vypracováno dle Přílohy 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., grafická část byla vypracována v měřítku 1:10 000, 1:5 000 a 1:50 000 viz tabulka. Výkres číslo Obsah Měřítko Poznámka 1. Výkres základního členění území 1 : 10 000 2 listy A1 2. Hlavní výkres: urbanistická koncepce využití území 3. Hlavní výkres: urbanistická koncepce prostorové uspořádání území 1 : 5 000 1 list A0 1 : 10 000 2 listy A1 4. Hlavní výkres: koncepce uspořádání krajiny 1 : 10 000 2 listy A1 5. Hlavní výkres: koncepce dopravní infrastruktury 6. Hlavní výkres: koncepce technické infrastruktury 7. Hlavní výkres: koncepce občanského vybavení a veřejných prostranství 8. Výkres veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanaci ODŮVODNĚNÍ 1 : 10 000 2 listy A1 1 : 5 000 1 list A0 1 : 10 000 2 listy A1 1 : 5 000 1 list A0 9. Koordinační výkres 1 : 5 000 1 list A0 15

10. Výkres širších vztahů 1 : 50 000 1 list A1 11. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000 1 list A0 vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Plochy s rozdílným způsobem využití byly vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. E. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Územní plán Kladno byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle zvláštních právních předpisů a dle jejich uplatněných stanovisek byl upraven. Rozpory ve smyslu ustanovení 4 odst. 7 stavebního zákona a ustanovení 136 odst. 6 správního řádu při projednávání návrhu územního plánu byly řešeny a výsledek je součástí dokladové části. F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Součástí návrhu Územního plánu Kladno je vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na udržitelný rozvoj území (dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.), včetně části A vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na životní prostředí (dále jen vyhodnocení SEA ) a části B vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na území Natura 2000 (dále jen naturové hodnocení ). Část A: Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů územních plánů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. bylo zpracované Ing. Pavlou Žídkovou, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, která je podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. držitelem autorizace MŽP k posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení SEA bylo vypracováno na základě požadavku orgánu posuzování vlivů na životní prostředí Krajského úřadu Středočeského kraje uplatněného k návrhu zadání územního plánu Kladna č.j. 130810/2009/KUSK-OŽP/Tuč ze dne 9.9.2009. Vyhodnocení SEA (listopad 2013) hodnotí návrh Územního plánu Kladno, příp. ve srovnání s řešením v konceptu. Vyhodnocení SEA je zpracováno s využitím připomínek vznesených při veřejném projednání Územního plánu. Současně došlo k aktualizaci hodnocení předloženého ke konceptu Územního plánu Kladno (z června 2011). 16

Orgán posuzování vlivů na životní prostředí příslušný podle 20 písm. b) a 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, vydal souhlasné stanovisko s podmínkami k posouzení vlivů provádění Územního plánu Kladno na životní prostředí v souladu s ustanovením 10g cit. zákona. Dále ve stanovisku č.j. 078854/2014/KUSK z 6.6.2014 uvádí, že podmínky souhlasného stanoviska k vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na životní prostředí byly zapracovány do územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí (SEA) z listopadu 2013 konstatuje, že Územní plán Kladno nepřináší významné negativní vlivy na životní prostředí - je akceptovatelný, že se jedná o potřebný základní plánovací dokument území a že splňuje nároky kladené právními předpisy i požadavky na základní úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, stejně jako požadavky trvale udržitelného rozvoje a s ním související ochranu přírody. Vyhodnocení SEA dále navrhuje tato obecná opatření pro realizaci územního plánu jako celkové koncepce: Vlivy na půdu - Při povolování obytné zástavby postupovat tak, aby byla zachována kompaktnost území, obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků, funkčnost investic do půdy a aby bylo zamezeno vodní a větrné erozi nezpevněných pozemků. Dopravní zátěž území - Pro konkretizaci vedení ploch a koridorů pro dopravu aktualizovat dopravní model Kladna se zohledněním nových návrhových ploch. Na základě výsledků tohoto modelu a případného hlukového posouzení kritických míst zpracovat konečné vyhodnocení potřebnosti a přínosu dopravního řešení města. Hluková a imisní zátěž - Při umisťování podnikatelských aktivit a obslužných ploch (zejména parkovišť) v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebo nejpozději ve fázi územního řízení konkretizovat vliv hlukové a imisní zátěže a navrhnout potřebná protihluková opatření. Z hlediska imisní zátěže podporovat podle možností vytápění CZT, ušlechtilými palivy (zemní plyn, elektické energie, obnovitelné zdroje) nebo výstavbu energeticky úsporných staveb a úpravu staveb stávajících (zateplených, případně energeticky pasivních). Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií - Při budování parkovacích ploch je doporučeno přednostně použít zatravňovací panely. U případně produkovaných odpadních technologických vod a u vod potenciálně znečištěných (z parkovacích ploch se souvislým povrchem) vyžadovat, aby jejich čištění bylo zajištěno v místě jejich vzniku, pokud nejsou napojena na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Změny odtokových poměrů - Podle dispozičních možností jednotlivých nově navrhovaných rozvojových ploch důsledně požadovat, aby neznečištěné dešťové vody byly přednostně zasakovány co nejblíže místa jejich vzniku, nebo byly odváděny za použití retence do místních vodotečí kromě míst, kde to geotechnické poměry nedovolují. V takových místech zajistit napojení ploch na veřejnou 17

kanalizaci. Zachovávat retenční schopnosti udržováním zatravněných pásů podél vodotečí a vodních ploch. Vliv na krajinný ráz - Ve správním území města neumisťovat větrné elektrárny a fotovoltaické panely na volné půdě. Vyhodnocení SEA dále doporučuje z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí specifické podmínky využití dílčích ploch. Výsledky vyhodnocení SEA včetně doporučených specifických podmínek využití dílčích ploch byly zohledněny v textové i grafické části územního plánu. Část B: Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Posouzení vlivu koncepce Územního plánu Kladno na předmět ochrany soustavy NATURA 2000 bylo zpracováno RNDr. Tomášem Kurasem, Ph.D., autorizovanou osobou k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., Kotlářova 2770/40, 700 30 Ostrava-Zábřeh. Závěrem posouzení je, že navržená koncepce územního plánu nebude mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Natura 2000. Na základě vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území lze konstatovat, že: řada návrhů a doporučení k posílení vyváženosti všech tří pilířů udržitelného rozvoje území je v ÚP a jeho doprovodných dokumentech (SEA) obsažena. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady realizace ÚP byly minimální, nebo byly zcela odstraněny; významné negativní vlivy územního plánu dle závěrů vyhodnocení SEA nejsou u navržené varianty ani u ÚP jako celku zjištěny a nastíněná ohrožení, popř. možné negativní vlivy jsou v dalším zpracování podrobné projektové dokumentace zvládnutelné, aniž by došlo k ohrožení životního prostředí budoucích generací; u rozsáhlejších záměrů na realizaci zastavitelných ploch pro výrobu a skladování a tras komunikací bude nutné počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů záměrů podle zákona č.100/2001 Sb. v platném znění; uplatnění územního plánu nebude mít vliv na zhoršení současných podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Vliv změny na posílení hospodářského pilíře a s ním související posílení sociální soudržnosti obyvatel je pozitivní. řešením ÚP nedojde k zhoršení současného stavu nebo k prohloubení nevyváženosti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v území ÚP navrhuje řešení vedoucí k zlepšení výchozího stavu v území (zejména v oblastech, ve kterých v rozboru udržitelného rozvoje území byly zjištěny nejzávažnější disproporce mezi jednotlivými pilíři a zároveň byly zjištěny nepříznivé ukazatele dokumentující nevyvážený stav v jednotlivých pilířích). 18

za nejzávažnější negativní vliv je považován rozsáhlý zábor půdy včetně půd nejvyšší bonity, který je možno považovat za akceptovatelný jen s ohledem na dlouhodobost působení územního plánu. G. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA 19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

H. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje podle 50 stavebního zákona bylo zohledněno v textové části návrhu Územního plánu Kladno v části Odůvodnění, v kapitolách F., G., H a v části návrhové, v kapitole L. Podrobné údaje o zohlednění opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předkládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí jsou uvedeny v kap. V Odůvodnění. V této kapitole jsou dále uvedeny údaje o zohlednění specifických opatření pro jednotlivé vybrané plochy. I. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY I. 1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení a vybrané varianty. I. 1. 1. URBANISTICKÁ KONCEPCE. (odůvodnění kapitoly A-C návrhu územního plánu) K 1. 1. 2010 mělo Kladno 69 938 obyvatel. Od roku 1990 počet obyvatel města Kladna mírně klesal, v posledním období se však tento trend obrátil v mírný růst počtu obyvatel. Regionální význam města Kladna plně nereflektuje jeho velikost, a to především z těchto důvodů: blízkosti hl. m. Prahy, které je o několik řádů vyšším centrem osídlení s velmi silným atrakčním potenciálem polohou mezi mezinárodně významnými radiálními dopravními tahy rychlostních silnic R6 a R7, což podporuje spádování obcí v koridorech obou rychlostních komunikací spíše do Prahy, než do Kladna neuspokojivým stavem železničního spojení Kladno - Praha, kde je zásadní modernizace stále jen v přípravě. Stavba úseku Hostivice Kladno je ovlivněna návazností na I. etapu rychlodráhy na Letiště Ruzyně. výraznou ztrátou velkého počtu pracovních příležitostí v důsledku zániku či útlumu tradičních odvětví hornictví a hutnictví, jež však byla z podstatné míry kompenzována nabídkou pracovních míst v Praze. I když ve městě nebyl vytvořen větší počet nových pracovních příležitostí, odpovídajícímu velikosti města i jeho poměrně intenzivně urbanizovanému prostoru Kladenské aglomerace, 41

není míra nezaměstnanosti nadměrně vysoká. Tato situace je však výsledkem vysoké vyjížďky obyvatel Kladna za prací či vzděláním, zejména do hl. m. Prahy. Významný obytný potenciál Kladna spočívá v příznivém krajinném zázemí (město je z větší části obklopeno lesy), v rozvinuté občanské vybavenosti zejména v oblasti zdravotní a sociální péče, školství, kultury a sportu), v relativně dobré kvalitě bytového fondu a i v široké škále nabídky obchodních zařízení a služeb. Slabou stránkou, ale zároveň velkou příležitostí je nové využití rozsáhlých nevyužívaných území výrobních ploch (brownfields), především ve východní části města. Proto návrh ÚP Kladno vymezuje celkem šest transformačních území Halda, Švermov, Poldi sever, Vojtěšská huť, Bresson a Podprůhon a stanovuje jejich místně diferencované polyfunkční využití. Mezi slabé stránky statutárního města Kladna patří nízká intenzita bytové výstavby. Právě nízký počet nových bytů (tj. bytů s vyšším standardem) je pravděpodobně jednou z příčin stagnace počtu obyvatel v dlouhodobém průměru posledních 20 let. Na tuto situaci reaguje návrh ÚP Kladno vymezením dostatečného množství zastavitelných ploch a ploch přestavby pro bydlení v bytových i rodinných domech, mj. i ve vhodných lokalitách transformačních území. Statutární město Kladno, vzhledem k relativně malé velikosti 1 svého správního území, limitujícím kvalitám přírodního prostředí existujícím geologickým rizikům v části svého území a některým dalším faktorům, v podstatě vyčerpalo možnosti extenzívního územního rozvoje. Naopak disponuje mimořádně velkým potenciálem rozvoje v bývalých průmyslových plochách, zejména v areálech Vojtěšská huť a Poldi ležících v blízkosti historického centra s přímým možným napojením na budoucí rychlodráhu. Návrh ÚP Kladno proto navrhuje ukončit rychlodráhu přestupním terminálem až v Dubí a dále navrhuje vybudovat nové přestupní uzly integrované dopravy Sletiště, Kladno - centrum, Ostrovec a Švermov. Tím by se městský úsek rychlodráhy stal páteří městské a regionální dopravy mezi zastávkami Kladno jih/velké Přítočno Dubí. Na území statutárního města Kladna se vyskytuje množství kulturně civilizačních hodnot, které je třeba chránit. Jsou to zejména: Nemovité kulturní památky Stavby průmyslové architektury, které jsou součástí kulturně historického dědictví Území s archeologickými nálezy Území s urbanistickými hodnotami Území města Kladna má vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Kulturně historický potenciál řešeného území je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických. Správní území města 1 Zejména ve vazbě na počet obyvatel. 42

Kladna má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Většina v budoucnu prováděných zemních prací bude podléhat odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolá potřebu záchranného archeologického výzkumu, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům změn využití území proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR, resp. jeho pověřené pracoviště. V území města Kladna se nachází kromě kulturních památek, zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Celkový ráz krajiny dotvářejí i historicky cenný zámecký park, další veřejné parky a zahrady u soukromých vil a obytných domů, kde je třeba chránit jak celkovou původní kompozici, tak i dendrologickou skladbu druhů dřevin při jejich obnově. Urbanistická koncepce města se navrženým návrhem ÚP Kladno nemění. Navrženým systémem podmínek pro využívání ploch s rozdílným způsobem využití se zpřesňuje funkční uspořádání a prostorová organizace města a zabezpečuje se na lepší úrovni ochrana jeho dochovaných hodnot. Návrh zastavitelných ploch i ploch přestavby a časové vymezení jejich postupné zástavby odpovídají reálnému vývoji demografické situace. Převážná většina ploch změn je organizována do větších, souvislých územních celků, jejichž urbanistické řešení i územní vazby postupně budou ověřovány podrobnějšími územními studiemi. Navržené veřejně prospěšné stavby a opatření veřejné infrastruktury, spolu s vymezením koridorů staveb dopravní infrastruktury přispějí k dopravnímu zklidnění centra města a ke zlepšení kvality životního prostředí v něm (podrobněji viz kapitola K. 1. 2. Návrh rozvojových ploch i koridorů hlavních staveb veřejné infrastruktury v maximální možné míře respektuje uspořádání krajiny a krajinný ráz, zejména v chráněných územích přírody. Podrobné vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Kladno na životní prostředí (zpracovatel Ing. Pavla Žídková) a ve Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Kladno na evropsky významnou lokalitu a oblast soustavy Natura 2000 (zpracovatel RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.). I. 1. 2. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ. Z územně analytických podkladů (dále jen ÚAP ) pro řešení ÚP Kladno vyplývají následující limity využití území: Limity vyplývající z ÚAP a mající dopad na řešené území I. Limity prostředí (geologie, hydrologie, půdní fond, zatížení životního prostředí, příroda a krajina) Sesuvná a poddolovaná území a území jiných geologických rizik 43