test
1.Technické materiály dělíme na: A kovy, přírodní B oceli, nekovy, vrstvené materiály, syntetické Cmateriály, provozní a materiály, provozní a pomocné látky pomocné látky C kovy, nekovy, D kovy, nekovy, kombinované materiály kombinované materiály, provozní a pomocné provozní paliva a brusiva látky
2.Ocel je: A je Fe+C (kterého je B je slitina Fe+C (kterého maximálně od 2,14 % Bje maximálně 2,14% + do 5% + ostatní ostatní legující prvky) legující prvky) C je slitina Fe+C (kterého D je Fe+C (kterého je je maximálně 3,14% + maximálně od 2,14 % do ostatní legující prvky) 8% + ostatní legující prvky)
3.Ostatní legující prvky jsou prvky, které jsou: A nežádoucí dostanou se do B nežádoucí dostanou se do materiálu při výrobě( Si, P A) materiálu při výrobě ( Cr, Mo, žádoucí prvky, které V, W, Co ) přidáváme ke zlepšení žádoucí prvky, které mechanických vlastností ( V, přidáváme ke zlepšení Cr, Mo, W, Co atd. ) mechanických vlastností ( P, Si, atd. ) C pouze žádoucí prvky, které přidáváme ke zlepšení mechanických vlastností ( Si, P, atd. ) D pouze nežádoucí dostanou se do materiálu při výrobě( Cr, Mo, V, W, Co )
4.Podle složení dělíme oceli na: A kyslíkové a slitinové C konstrukční a nelegované D B tvářené a legované D uhlíkové a slitinové
5.Podle čistoty dělíme oceli na: A slitinové a rychlořezné C uhlíkové a wolframové B obvyklých jakostí a Bušlechtilé D kvalitní a podřadné
6.Největší procento železa obsahuje: A ocelek C hnědel D B krevel D magnetovec
7.Vsázku pro vysokou pec tvoří: A železná ruda koks (palivo) kychtový plyn podporuje hoření B B železná ruda koks (palivo) struskotvorné přísady (mají čistící účinky) C železná ruda černé uhlí palivo struskotvorné přísady (mají čistící účinky) D železná ruda koks (palivo) saze obsahují potřebný uhlík
8.K K produktům vysoké pece patří: A ocel, struska, B litina, ocel, vysokopecní vysokopecní plyn Cstruska C surové železo, D železná ruda, slitiny vysokopecní struska, barevných kovů, vysokopecní plyn vysokopecní struska
9.Proces přeměny surového železa v ocel se nazývá: A cementování C žíhání B B zkujňování D eloxování
10.Přeměna surového železa a ocelového odpadu v ocel probíhá v: A kyslíkových konvertorech B v kuplovnách a a elektrických pecích Amartinských pecích C v tandemových a kalících D v kuplovnách a kalících pecích pecích
11.Litina se vyrábí: Technické materiály A ze železné rudy a B ze surového železa a odpadových surovin Bv odpadových surovin v kuplovnách nebo v kuplovnách nebo v elektrických pecích, elektrických pecích, taví taví se při teplotě se při teplotě 1200 C 1200 C C ze surového železa a D z legovaných ocelí a odpadových surovin v ocelových odpadových kuplovnách, taví se při surovin ve vysoké peci, teplotě 1800 C taví se při teplotě 1600 C
12.Litina je: A slitina Fe+C (2,14% B slitina Fe+Ni (2,14% 8% )+Si,Mn, P C4% )+W,Mn, P C slitina Fe+C (2,14% 4% )+Si,Mn, P D slitina Fe+C (0,1% 2% ) +Si,Mn,Co
13.Litinu dělíme na: Technické materiály A šedou, tvárnou, bílou, B konstrukční, tvárnou, temperovanou Abílou, temperovanou C šedou, tvárnou, nástrojovou, temperovanou D šedou, nástrojovou, bílou, legovanou
14.Pevnost a houževnatost šedé litiny snižuje: A ferit B lupínkový grafit B C globulární cementit D cementární perlit
15.Podle teploty tání dělíme neželezné kovy: A nízkotavitelné W, Mo, Ni B nízkotavitelné Sn, Zn, Pb vysokotavitelné Sn, Zn, BPb vysokotavitelné W, Mo, Ni C nízkotavitelné Sn, W, Pb vysokotavitelné Zn, Mo, Ni D nízkotavitelné Ni, Zn, Pb vysokotavitelné W, Mo, Sn
16.Hliník má: Technické materiály A hustotu 2700 kg/m 3, B hustotu 4700 kg/m 3, bod bod tání 660 C, mezi Atání 260 C, mezi slitiny slitiny hliníku patří dural hliníku patří stelit a a siluminium, vyrábí se alpaka, vyrábí se z z bauxitu bauxitu C hustotu 2700 kg/m 3, bod tání 660 C, mezi slitiny hliníku patří burel a siluminium, vyrábí se z galenitu D hustotu 1700 kg/m 3, bod tání 660 C, mezi slitiny hliníku patří dural a ferosilisium, vyrábí se z bauxitu
17.Měď má: A hustotu 9960 kg/m 3, B hustotu 8960 kg/m 3, bod bod tání 1483 C, tvoří Btání 1083 C, tvoří slitiny slitiny bronz (Cu+Sn) bronz (Cu+Sn) a mosaz (Cu+Zn) a mosaz (Cu+Zn) C hustotu 8960 kg/m 3, bod tání 1083 C, tvoří slitiny dural (Cu+Sn) a tombak (Cu+Zn) D hustotu 4960 kg/m 3, bod tání 1683 C, tvoří slitiny pakfong (Cu+Sn) a mosaz (Cu+Zn)
18.Plasty plasty dělíme: Technické materiály A termoplasty (teplem se B termoplasty (teplem se nevytvrzují) reaktoplasty Avytvrzují) reaktoplasty a a elastomery (teplem se elastomery (teplem se vytvrzují) nevytvrzují) C termoplasty a duromery(teplem se nevytvrzují) reaktoplasty a plastomery (teplem se vytvrzují) D termoplasty a plastomery (teplem se vytvrzují) reaktoplasty a elastomery (teplem se nevytvrzují)
19.Mezi termoplasty nepatří: A polypropylen PP C polyethylen PE B B polyreutan D polyvinylchlorid PVC
20.Mezi reaktoplasty a elastomery nepatří: A fenolformaldehyd C polyamid C B epoxidy D silikony
21.Mezi pomocné technické materiály nepatří: A chladící kapaliny C paliva a maziva B B hutní polotovary D brusné a leštící prostředky
Použité zdroje: FISCHER, Ulrich. Základy strojnictví.. 1.vyd. Praha: Europa- Sobotáles, 2004, 290 s. ISBN 80-867-06095. HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN 80-718-3265-0. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění.. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno,s.r.o.,2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. KŘÍŽ, R., VÁVRA, P. a kol. Strojírenská příručka. Praha: Scientia, spol. s r. o., 1996. 220 s. ISBN 807183-024-0.