Správní právo Pojem a prameny správního práva Ve ejná správa, její subjekty a vykonavatelé Formy innosti ve ejné správy Kontrola ve ejné správy JUDr. Martin Šimák, Ph.D.
Správní právo - pojem, len ní správní právo soubor ve ejnoprávních norem, upravujících innost a organizaci ve ejné správy (VS) sou ást ve ejného práva - tzn. nad azenost subjektu ve ejné správy má siln jší postavení (persona potentior) len ní správního práva (SP): obecné SP: úprava zásad, pojm a institut spole ných pro celou ve ejnou správu zvláštní SP: obsahuje hmotn právní úpravu jednotlivých správních odv tví (obor innosti VS), obsaženo v mnoha normách (stavební, sdružovací, vodní právo aj.) hmotné SP vs. procesní SP
Správní právo - prameny SP = zásadn právo psané (lex scripta) a) Ústava R základní zásady rozd lení moci ve stát b) Listina základních práv a svobod každý má právo domáhat se (ochrany) svého práva u soudu nebo u jiného orgánu (ve ejné správy) l. 36 a 37 c) zákony d) podzákonné p edpisy na ízení vlády k provedení zákona a v jeho mezích (generální zmocn ní dle l. 78 Ústavy R) vyhlášky ministerstev a jiných správních ú ad slouží k provedení zákona a v jeho mezích, mohou být vydány pouze na základ zákonného zmocn ní ( l. 79 odst. 3 Ústavy R) na ízení obcí, na ízení kraj (p enesená p sobnost) vyhlášky obcí, vyhlášky kraj (samostatná p sobnost)
Ve ejná správa len ní ve ejné správy: státní správa samospráva úst ední místní územní zájmová len ní VS z obsahového hlediska: obory (odv tví) VS nap. vnit ní správa, bezpe nost, sociální v ci, zdravotnictví, školství, doprava, kultura, ochrana životního prost edí atd.
Subjekty ve ejné správy subjekt VS má zp sobilost mít práva a povinnosti, je nositelem odpov dnosti za výkon VS druhy subjekt VS: a) stát právnická osoba ve ejného práva vykonává státní správy p ímo svými orgány(ministerstva, správní ú ady) nebo p enesením (delegací) na jiné subjekty b) jiné subjekty (FO a PO) výkon státní správy i samosprávy ve ejnoprávní korporace: mají pr. subjektivitu), len ní: územní (obce, kraje) osobní (zájmová sdružení, profesní komory), v cné ve ejný ústav a ve ejný podnik: asto i subjekty soukromého práva, které však p sobí jako správní orgány, ástí své innosti vykonávají i samosprávu (nap. NB, VZP, autorizované STK) jiné subjekty (FO i PO): na základ zmocn ní nebo zákona plní ur. obecn prosp šné cíle
Vykonavatelé ve ejné správy vykonavatelem m že být: subjekt stát (tj. eská republika) obec kraj PO - ve ejnoprávní korporace FO + PO soukromého práva non-subjekt orgány státu ministerstva, ú ady (OSSZ, finan ní ú ad, ú ad práce) = tzv. organiza ní složky státu na základ zákona vykonává (provádí, realizuje) sv ené úkoly v ur ité oblasti ve ejné správy (doprava, školství, dan, sociální zabezpe ení, evidence obyvatel, stavební ízení apod.)
Zásady innosti ve ejné správy princip legality výkon VS je pln pod ízen zákonu VS nesmí konat ani protizákonn (contra legem) ani vedle zákona (praeter legem), nesmí p ekro it hranice zákona l. 2 odst. 3 Ústavy R ve ejná moc nesmí init nic, co jí zákon výslovn neukládá princip kontinuity VS je innost permanentní, trvalá, musí být stále k dispozici omezení práva na stávku u n kterých inností (policie, ze ská služba, soudci) princip právní jistoty ochrana již nabytých práv, zákaz retroaktivity akt VS princip transparence innost subjekt VS podléhá stálé kontrole (vnit ní i vn jší)
Formy innosti ve ejné správy abstraktní forma: projevuje se vydáváním normativních správních akt tj. na ízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních ad, vyhlášky obcí a kraj, na ízení obcí a kraj jsou ur eny neur itému po tu adresát a spo ívají v druhovém vyjád ení v ci (školství, doprava ) typické znaky: podzákonnost, abstraktnost (obecnost), jednostrannost konkrétní forma: projevuje se vydáváním individuálních správních akt jsou ur eny konkrétním adresát m v konkrétní záležitosti jsou bezprost edn závazné pro ur ené subjekty
Formy innosti ve ejné správy individuální správní akty mohou být: a) konstitutivní p sobí právní následky tím, že zakládají, m ní i ruší právní vztahy p sobí pro futuro a ex nunc b) deklaratorní autoritativn potvrzují již existující právní vztahy nezakládají novou právní situaci p sobí pro praeterito a ex tunc
Obsahové náležitosti správních akt každý správní akt musí mít ur ité edepsané náležitosti, aby byl tzv. bezvadný, a sice tyto náležitosti: a) kompeten ní vydání aktu orgánem v cn, místn p íp. funk p íslušným b) obsahové výrok, od vodn ní, pou ení o odvolání (u rozhodnutí ve v ci samé) c) vn jší formy zásadn písemná forma d) procedurální dodržení stanovených postup pro vydání aktu (pravidla správního ízení) nespl uje-li správní akt požadované obsahové náležitosti, je vadný
Kontrola ve ejné správy p edm tem je kontrola, usm rn ní ve ejné správy provád na speciálními kontrolními orgány (NKÚ) nebo v rámci stanovených kontrolních postup (soudní kontrola) Parlament R: ur uje objem p íjm a výdaj VS (státní rozpo et, státní záv re ný ú et) právo interpelovat leny vlády právo vyslovit vlád ned ru z izování komisí, výbor, ad hoc vyšet ovacích komisí Nejvyšší kontrolní ú ad: nezávislý orgán, z ízený Ústavou R kontroluje hospoda ení se státním majetkem a pln ní státního rozpo tu
soudy: Kontrola ve ejné správy správní soudnictví zákon. 150/2002 Sb., soudní ád správní kontrola zákonnosti akt ve ejné správy vykonávají krajské soudy, Nejvyšší správní soud Ústavní soud: kontrola souladu zákon a podzákonných norem s Ústavou R (abstraktní kontrola ústavnosti, negativní zákonodárce) rozhodování o stížnostech osob proti rozhodnutí nebo zásahu orgánu ve ejné moci do ústavních práv a svobod (konkrétní kontrola ústavnosti) další nástroje kontroly ve ejné správy: právo na informace (zákon. 106/1999 Sb.), zásada ve ejnosti ízení, právo nahlížet do spisu, peti ní právo apod.