Oznamovací povinnost orgánů veřejné správy

Transkript

1 Vzdělávací seminář Audit při realizaci projektu III. Název projektu: Metodická podpora a vzdělávání realizátorů projektů standardizace procesů v oblasti projektového řízení na MV ČR a v jím řízených organizacích Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/ Oznamovací povinnost orgánů veřejné správy Mgr. Pavel Bláha 1

2 Obsah semináře Vybrané právní předpisy ČR upravující oblast oznamovací povinnosti orgánů veřejné správy Státní orgány Územně samosprávné celky Vybrané předpisy EU upravující oblast oznamovací povinnosti orgánů veřejné správy Metodický pokyn Nesrovnalosti Právní předpisy upravující uvedenou problematiku 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) 129/2000 Sb., o krajích 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 2

3 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě 552/1991 Sb., o státní kontrole 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Právní předpisy upravující uvedenou problematiku Metodický pokyn Nesrovnalosti Metodický pokyn CHJ č. 12. Právní předpisy EU Smlouva o Evropské unii Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/1996, ze dne 11. prosince 1996, o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem Rozhodnutí Komise (ES, ESUO, Euratom) č. 352/1999, z 28. dubna 1999, o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 3

4 Právní předpisy EU Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, ze dne 18. prosince 1995, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství Nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 z 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) Organizační složky státu a státní orgány Zákon č. 219/2000 Sb., 7 Jménem státu činí právní úkony vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo zákon o majetku ČR nestanoví jinak Vedoucí organizační složky může pro určité právní úkony písemně pověřit jednáním jiného vedoucího zaměstnance této organizační složky. Další zaměstnanci organizační složky mohou jménem státu činit právní úkony pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem organizační složky. 4

5 Organizační složky státu a státní orgány Zákon č. 219/2000 Sb. 47 1) Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách a v Pozemkovém fondu ČR anebo z titulu pověření vykonávat jménem státu jeho práva akcionáře činí právní a jiné úkony týkající se majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem, popřípadě jeho správa řídí. Organizační složky státu a státní orgány Zákon č. 219/2000 Sb., 47 2) Osoby uvedené v odstavci 1 odpovídají za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím státu vznikla, v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů. Tím není dotčeno uplatňování odpovědnosti a sankcí vůči organizačním složkám podle zvláštních právních předpisů. 3) Smluvním přenesením výkonu činností uvedených v odstavci 1 na jinou osobu se odpovědnosti podle odstavce 2 nelze zprostit. 5

6 Organizační složky státu a státní orgány Zákon č. 219/2000 Sb. 48 1) Kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy a vnitřními předpisy při hospodaření s majetkem a při jeho správě u organizačních složek a Pozemkového fondu ČR provádějí věcně příslušné ústřední správní úřady a zřizovatelé těchto organizačních složek Pokud nejsou zřizovatelé provádí kontrolu Ministerstvo financí Nejvyšší kontrolní úřad podléhá kontrole podle zvláštních právních předpisů. Organizační složky státu a státní orgány Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 3 Pojmy e) neoprávněným použitím peněžních prostředků SR, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity 6

7 Organizační složky státu a státní orgány Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 3 Pojmy f) zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu = porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu Organizační složky státu a státní orgány Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 39 Finanční kontrola 1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole. 2) Ministerstvo, finanční úřady, správci kapitol a kraje zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu, prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Nár. fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu zákon č. 320/2001 Sb., 7

8 Organizační složky státu a státní orgány Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 39 Finanční kontrola 3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější. Územně samosprávné celky 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) 9a Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu - zákon č. 320/2001 Sb., Starosta 103 Odst. 4 písm. h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony 8

9 Územně samosprávné celky 129/2000 Sb., o krajích 2 odst. 4) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu - zákon č. 320/2001 Sb., Ředitel krajského úřadu 69 odst. 2) písm. a) zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze zvl. zákonů Územně samosprávné celky 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje 16f Předseda 1) Výbor regionální rady volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedy 2) Předseda je statutárním orgánem Regionální rady a zastupuje ji navenek. Ze své činnosti je odpovědný výboru. 18h Kontrola nakládání s veřejnými finančními prostředky Pro stanovení působnosti orgánu kontrolujícího řízení veřejných finančních prostředků u seskupení podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském seskupení se použije zákon o finanční kontrole 9

10 Územně samosprávné celky 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze 2 odst. 4 Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu - zákon č. 320/2001 Sb., 3 odst. 4 Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu Ředitel magistrátu 81 odst. 5 Územně samosprávné celky Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 15 Hospodaření podle rozpočtu a kontrola 1) ÚSC a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě(zákon č. 320/2001 Sb.) po celý rozpočtový rok. 2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob. 10

11 Územně samosprávné celky Zákon č. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 22 Porušení rozpočtové kázně 1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu a) územního samosprávného celku, b) městské části hlavního města Prahy, c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo d) svazku obcí. Oznamovací povinnost z. 320/01Sb., 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě 22 Podávání zpráv o výsledcích finanční kontroly odst. 6) O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují kontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly. 11

12 Oznamovací povinnost z. 320/01Sb., Za závažné zjištění se považuje a) zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu (trestní řád) státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin b) zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující Kč. 7) Splněním povinnosti podle odstavce 6 písm. b) není dotčena povinnost kontrolního orgánu sdělit příslušnému správci daně zjištění o porušení rozpočtové či daňové kázně podle daňového řádu Oznamovací povinnost z. 320/01Sb., 25 Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců 3) V případech závažných zjištění postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle 22 odst. 6 obdobně 2 Vymezení pojmů d) vedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a) v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obci starosta obce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, 12

13 Oznamovací povinnost Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole kontrolní orgány uvedené v 2 Státní kontrolu ve smyslu tohoto zákona vykonávají: ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, místní orgány státní správy a orgány územní samosprávy, pokud vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, ostatní orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží specializovaná kontrola, odborný dozor nebo inspekce podle zvláštních předpisů Oznamovací povinnost Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole 12 Povinností kontrolních pracovníků je f) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly 13 Kontrolní pracovníky může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí kontrolního orgánu. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům dle 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 13

14 Oznamovací povinnost Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole 24 Kontrolní orgány oznamují orgánům činným v trestním řízení podezření z trestné činnosti zjištěné v průběhu kontroly dle 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Oznamovací povinnost Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 8 1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. 14

15 Oznamovací povinnost Metodický pokyn Nesrovnalosti za účelem harmonizace postupů v oblasti nesrovnalostí dle práva ES v rámci právních předpisů České republiky byl připravený v souladu s vnitrostátní i evropskou právní úpravou a všem subjektům je doporučeno se jím řídit Dále i metodický pokyn CHJ č. 12 Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Pojmové znaky nesrovnalosti Za nesrovnalost se považují skutečnosti, které naplňují následující pojmové znaky 1. Porušení komunitárního práva za porušení komunitárního práva je nutné považovat i porušení jakéhokoliv národního právního předpisu. 2. Ohrožení nebo poškození finančních zájmů EU v důsledku porušení komunitárního práva došlo k ohrožení nebo porušení finančních zájmů EU. 3. Jednání hospodářského subjektu členské státy mají povinnost oznamovat nesrovnalosti, které jsou definovány jako jakékoli porušení právního předpisu EU vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu 15

16 Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Kategorie nesrovnalostí Nesrovnalost jako porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech nebo podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Kategorie nesrovnalostí Systémové nesrovnalosti Jedná se o chybu spojenou s fungováním systému a objevující se u více projektů. Vyskytne se v důsledku vážných nedostatků v řídících a kontrolních mechanismech a je provázena zvýšenou četností opakujících se nesrovnalostí. 16

17 Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Kategorie nesrovnalostí Ostatní nesrovnalosti nelze podřadit předcházejícím dvěma typům jde zejména o případy nesrovnalostí vzniklých u veřejných výdajů uskutečněných podle jiných zákonů, např. podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, kdy poskytovatelem na další úrovni poskytování prostředků je banka. V těchto případech je zřejmá možnost podvodného jednání patří sem i nesrovnalosti spojené např. s porušením zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nesrovnalosti spočívající v podezření na spáchání trestného činu atd. 17

18

19 Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Oznamovací povinnost - nesrovnalosti 1

20 Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Oznamovací povinnost - nesrovnalosti 2

21 Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Povinnost hlásit nesrovnalost vzniká: okamžikem obdržení zprávy z IA; okamžikem obdržení zprávy od PAS; okamžikem obdržení protokolu z ukončené VSK ; okamžikem obdržení protokolu NKÚ (po vypořádání námitek); okamžikem obdržení zprávy z kontroly provedené EK Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Podezření ze spáchání trestného činu: Rozhodným okamžikem pro vznik povinnosti hlásit nesrovnalost je zahájení úkonů trestního řízení podle 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. 3

22 Oznamovací povinnost - nesrovnalosti Vnitřní úroveň hlášení nesrovnalostí Vnitřní úroveň se týká subjektů na národní úrovni, tj. zejména hlášení mezi subjekty zapojenými do implementace operačního programu až po úroveň pracovníků sítě AFCOS. Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí navazuje na vnitřní úroveň hlášení a popisuje informační povinnost ve vztahu k EK. Partnerem na poli hlášení nesrovnalostí je pro centrální kontakt. bod v oblasti správně-právní a pro NSZ v oblasti trestně-právní na straně EU úřad OLAF Děkuji za pozornost Rád zodpovím Vaše dotazy Pavel Bláha pavel.blaha@cb.mpsv.cz