Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava Katedra Finance a řízení Třebíčské památky zapsané do seznamu UNESCO, jejich financování a hospodaření s finančními prostředky Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Semrádová Jitka Jihlava 2008
Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou památek zapsaných na seznamu UNESCO a zejména problematikou třebíčských památek, jejich financováním a hospodařením s nimi. Práce je rozčleněna do tří částí: V první části jsou objasňovány teoretické pojmy, související s organizací UNESCO. Dále jsou v ní uváděny všechny památky zapsané na seznamu UNESCO v České republice. Nejrozsáhleji jsou popisovány památky UNESCO v městě Třebíč. V druhé části jsou zobrazeny rozpočety města Třebíč v minulých letech, ale také výhled do budoucna a zejména kolik finančních prostředků šlo z rozpočtu města na památky UNESCO a jejich další financování. Ve třetí části práce, jsou shrnuty získané poznatky. Annotation The bachelor work deals with problems in the register of UNESCO and especially problems memories in Třebíč and its financing and managing with it. The bachelor work is divided into three parts. In the first part there are explained theoritical notions which are related to organization UNESCO. There are evocate all memories written in the register of UNESCO in the Czech republic. The most extensive are described memories in tlen Třebíč. In the second part are figured the budgets of tlen Třebíč in last years, but the aspect to future too and especially how many financial instruments are from budget of tlen for memories UNESCO and its next financing. In third part of work there summarized the obtained data. 1
Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu architektu Luboru Herzánovi a jeho kanceláři za čas, který mi věnovali a hlavně za poskytnutí potřebných informací. Děkuji také vedoucí bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové za cenné rady a připomínky, poskytované při zpracování této bakalářské práce. 2
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Jihlavě dne 26.dubna 2008 3
Osnova: Strana 1) Úvod. 6 2) Co je vlastně organizace UNESCO. 8 a) Orgány Unesco 8 b) Aktivity Unesco 9 c) Světové dědictví 10 3) UNESCO v České republice 12 a) Seznam památek, které jsou u nás k vidění 13 i) Biosferické rezervace 13 ii) Kulturní památky 14 b) Třebíč a UNESCO 24 4) Památky UNESCO v Třebíči 25 a) Bazilika sv. Prokopa 25 b) Cesta od Baziliky do židovské čtvrti 30 c) Židovská čtvrť 30 d) Židovský hřbitov 39 5) Zápis památek do seznamu UNESCO. 42 a) Náležitosti aspirujících památek 42 b) Součásti nominační dokumentace 43 c) Postup při nominaci 47 d) Kandidatura Třebíčských památek 48 e) Výhody zařazení na seznam UNESCO 49 f) Nevýhody zařazení 50 6) Rozpočety města Třebíč. 51 a) Přehled podpory v letech 2002-2008 51 b) Rozpočet za rok 2006 53 c) Rozpočet za rok 2007 56 d) Rozpočet na rok 2008 60 e) Rozpočtový výhled na roky 2008-2011 63 f) Kolik peněz jde ročně na památky UNESCO z EU 68 7) Zdroje financování památek UNESCO 69 4
8) Financování na regeneraci památek UNESCO 71 9) Strategie rozvoje města do budoucnosti.. 73 a) Katalog projektů pro rok 2007 73 b) Grantový program pro rok 2007 75 c) Rozvoj a údržba židovské čtvrti 85 d) Návrh strategie rozvoje města Třebíč 86 e) Programové prohlášení rady města Třebíče 87 10) Závěr 91 a) Můj pohled na hospodaření a financování Třebíčských památek UNESCO 91 b) Je rozpočet města dostatečný? 92 5
1) ÚVOD Na úvod bych ráda uvedla proč jsem si vybrala zrovna toto téma pro svoji bakalářskou práci. A odpověď je velice jednoduchá, když jsem nastoupila na svoji prázdninovou praxi, byl mi představen pan architekt Herzán a jeho práce s Třebíčskými památkami UNESCO, a jeho práce mě natolik zaujala, že jsem se rozhodla toto téma zpracovat jako svoji bakalářskou práci. A dalším důvodem proč jsem si vybrala toto téma bylo, že já sama pocházím z Třebíčského okresu a nemám téměř tušení kolik zajímavých památek zapsaných do seznamu UNESCO se nachází kousek od mého rodiště a přišlo mi to jako velmi zajímavá zkušenost pro život, zjistit jak se vlastně mé rodné město stará o tolik vzácné památky a kdo všechno mu v tomto snažení pomáhá. Cílem této práce je zjistit jaký užitek přináší památkám, že jsou zapsány v seznamu UNESCO a kolik peněz jde na financování památek ročně z městského rozpočtu a z jakých dalších zdrojů je možné památky UNESCO financovat a jakou výší. Práce se tedy zabývá problematikou financování třebíčských památek UNESCO a je rozčleněna do tří částí: V první části objasňuji teoretické pojmy, které souvisí s organizací UNESCO, s jejími orgány, s problematikou zápisu památek na seznam UNESCO. Dále zde uvádím seznam všech památek zapsaných na seznamu UNESCO v České republice a jejich rozdělení. Nejrozsáhlejší části je však popis památek UNESCO v městě Třebíč mezi které patří Bazilika sv. Prokopa, Cesta od Baziliky k Židovské čtvrti, Židovská čtvrť a Židovská hřbitov. Druhá část mé práce je zaměřena prakticky a to zejména na rozpočet města Třebíč v minulých letech, ale také výhled do budoucna a zejména kolik finančních prostředků je z rozpočtu města věnováno na památky UNESCO. Dále se zabývám dalšími možnostmi, prostředky a zdroji ze kterých jsou památky UNESCO financovány. 6
Ve třetí části práce, tedy závěru, shrnuji získané poznatky a uvádím svůj názor na financování a hospodaření s památkami UNESCO. Základním pramenem informací byla kancelář pana architekta Lubora Herzána a internet. 7
2) UNESCO 1 Je organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, byla založena v Londýně na ustavující diplomatické konferenci 4. listopadu 1945. Jejím hlavním úkolem je usilovat o udržení mezinárodního míru rozvíjením spolupráce mezi státy v oblasti výchovy, vědy a kultury, prosazováním úcty k lidským právům a právnímu řádu. Sídlí v Paříži. Československo bylo jedním z 20 zakládajících členů UNESCO, Česká republika je členem organizace od 22. února 1993. a) Orgány UNESCO: Generální konference UNESCO: je nejvyšším orgánem. Skládá se ze zástupců všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Pro přijetí důležitých rozhodnutí, jako je změna Ústavy, volba generálního ředitele je třeba dvoutřetinové většiny hlasů. Pro rozhodnutí o jiných otázkách stačí prostá většina hlasů. Řádné zasedání Generální konference se koná každé dva roky, zpravidla na přelomu října a listopadu. Hlavním úkolem zasedání je projednání a schválení programu a rozpočtu UNESCO na následující dvouletí. Počátkem řádného zasedání Generální konference probíhá v plénu všeobecná rozprava, v níž vedoucí delegáti (obvykle ministři školství, kultury a zahraničních věcí) vyjadřují své názory nejen k programu a rozpočtu na následující dvouletí, ale reagují i na širokou škálu otázek spadajících do působnosti UNESCO. Vedle pléna pracuje 6 programových komisí a 4 výbory. Výkonná rada UNESCO: dohlíží na realizaci přijatého programu. Projednává všechny důležité otázky před jejich předložením Generální konferenci a podílí se na přípravě budoucích programů. 1 http://cz.unesco-czech.cz/, http://pamatky_unesco.a4.cz/, http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=11752&ido=8591&idj=1&amb=1 8
Sekretariát: štáb mezinárodních úředníků, kteří pracují jak v sídle UNESCO v Paříži, tak v řadě regionálních a subregionálních úřadovnách po celém světě. Je výkonnou a servisní složkou UNESCO. Sekretariát tvoří přibližně 1 800 úředníků v ústředí a 600 v poli. Ti nesmí být závislí na vládách členských zemí. V čele sekretariátu stojí generální ředitel a jeho funkční období trvá 6 let. b) Aktivity UNESCO 2 Vzdělání a výchova: v celosvětovém měřítku je hlavní snaha UNESCO podporovat gramotnost. Na tomto poli spolupracuje s dalšími organizacemi spadajícími pod OSN jako UNICEF, UNDP a Světová banka. Přírodní vědy: zde se UNESCO koncentruje na vytvoření sítě vědeckých institucí a školících středisek v rámci rozvojového světa. Sociální vědy: UNESCO se zabývá aktuálními problémy jako urbanizace, spolužití kultur, migrace, lokální dopady globálních procesů, sociální soudržnost a další v rámci svého programu Management sociální transformace (MOST). Kultura: UNESCO usiluje o zachování kulturní různorodosti, ať už se jedná o řeč, architekturu, literaturu, výtvarné umění nebo hudbu. K nejznámějším aktivitám napomáhajícím ochraně kulturních památek patří práce na Seznamu světového dědictví, který v současné době obsahuje téměř 650 kulturních památek Vedle toho existuje červený seznam, jehož obsahem jsou památky, jimž hrozí zničení. Komunikace, informace, informatika: UNESCO se zasazuje za svobodu slova. V rámci programu pro rozvoj komunikace podporuje vzdělávání žurnalistů, zakládání rádiových stanic, novin a tiskových agentur v zemích třetího světa. Vedle toho usiluje o zlepšení výměny dat a s tím souvisejících problémů celosvětové statistiky, databáze, standardizace databázových systémů, archivy, ochrana autorských práv. 2 http://cz.unesco-czech.cz/, http://pamatky_unesco.a4.cz/ 9
V poslední době se ve zvýšené míře koncentruje na problémy spojené s novými informačními technologiemi. Kultura míru: UNESCO se věnuje interdisciplinárně předcházení konfliktů, výchově k míru, lidským právům, demokracii, mezinárodnímu porozumění a toleranci, odstranění diskriminace, integrace menšin a problémy spojené s migrací. c) Světové dědictví 3 Seznam světového dědictví patří mezi mediálně nejznámější aktivity UNESCO. Dnes je na něj zařazeno 721 památek 554 kulturních, 144 přírodních a 23 smíšených ve 124 státech. Seznam bývá aktualizován po dalším setkání WHC v červnu 2002. Konvence o ochraně světového dědictví vstoupila v platnost v roce 1975. Vedle Seznamu světového dědictví existuje ještě Seznam světového dědictví v ohrožení, který obsahuje významné památky, kterým hrozí zničení nebo vážné poškození. Smyslem tohoto seznamu je nasměrovat pozornost světové veřejnosti právě na tyto památky a zabránit tak jejich devastaci, což se v minulosti již několikrát povedlo. Památky na Seznam zařazuje Výbor světového dědictví. V jeho pravomoci je též vyškrtnutí památek. O zařazení rozhoduje na základě návrhu příslušného ministerstva dotyčného státu. Za kulturní dědictví jsou považovány: - památníky - architektonická díla - díla monumentálního sochařství a malířství 3 http://cz.unesco-czech.cz/, http://pamatky_unesco.a4.cz/ 10
- prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí - kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy - skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy - lokality - výtvory člověka - kombinovaná díla přírody a člověka - oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska. Za přírodní dědictví jsou považovány: 4 - přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska; - geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody; - přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy. 4 http://cz.unesco-czech.cz/, http://pamatky_unesco.a4.cz/ 11
3) UNESCO v ČR 5 České země mají bohaté a pestré dějiny. Lidé, kteří přišli ze všech koutů světa, zde postavili a vyzdobili stovky zámků, kostelů i klášterů a současně se podíleli na celkové architektonické podobě českých měst. V České republice bylo také vyhlášeno šest biosferických rezervací UNESCO. Dvanáct památek již bylo zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO: Praha Telč Český Krumlov Žďár nad Sázavou Kutná Hora Lednicko Kroměříž Holašovice Litomyšl Olomouc Brno Třebíč historické centrum historické centrum historické centrum Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře historické centrum valtický areál areál Arcibisk. zámku a Květné a Podzám. zahrady unikátně dochovaná vesnice jihočeského typu renesanční zámek a historické centrum města sloup Nejsvětější Trojice vila Tugendhat románsko-gotická bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť V ČR byly vyhlášeny tyto biosferické rezervace UNESCO: Třeboňsko, Pálava, Křivoklátsko, Šumava, Krkonoše, Bílé Karpaty. 5 http://pruvodceceskem.cz/pamatky-unesco, http://pamatky_unesco.a4.cz/, http://www.unesco.org/whc/nwhc/pages/sites/main.htm, http://www.czecot.com 12
a) Seznam památek UNESCO v ČR: i) Biosférické rezervace UNESCO Třeboňsko Třeboňsko je jednou z mála chráněných krajinných oblastí vyhlášených v rovinaté krajině po staletí kultivované člověkem. Přesto se zde zachovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty. Pálava Pálava patří sice rozlohou k nejmenším, ale významem k těm nejdůležitějším chráněným krajinným oblastem České republiky. Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava Pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně vysokou zachovalost přírody i bohaté vodní zdroje je Šumava často nazývána,,zelenou střechou Evropy. Krkonošský národní park (KRNAP) KRNAP je jedním z nejvýznačnějších chráněných přírodních území u nás a řadí se mezi největší parky v Evropě. Křivoklátsko Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko vyniká nejrozsáhlejším komplexem listnatých a smíšených lesů ve vnitrozemí Čech. Na skalách, strmých srázech a v hluboce zaříznutých údolích Berounky a jejích přítoků se vyskytuje řada vzácných rostlin a živočichů. Bílé Karpaty Bílé Karpaty představují dokonalý příklad pozoruhodné kombinace dobře zachovaných přírodních biotopů a prostředí, které bylo citlivě vytvořeno člověkem. 13
ii) Kulturní památky UNESCO v ČR Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému byl postaven na začátku 20. let 18. století. Je jedním z nejlepších děl architekta Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Kostel je obklopen hřbitovem. Podle legendy se prý nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami, a proto Santini zvolil pro stavbu symboliku pěticípé hvězdy - půdorys má tvar hvězdy, kostel má pět východů, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Hlavní oltář představuje mučedníka, kterého vynášejí andělé na nebesa. Postranní oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům. Vrchol kopule je ozdoben monumentálním jazykem světce (symbol sv. Jana Nepomuckého) v ohnivém kruhu. Praha - historické centrum Praga caput regni (Praha - hlava, hlavní město království) má Praha vepsáno ve svém znaku. A jistě plným právem. Od svého vzniku hrála vždy důležitou úlohu v dějinách národa, země i Evropy. Od středověku měla pověst jednoho z nejkrásnějších měst na světě a byly jí dávány přívlastky zlatá, stověžatá, koruna světa, kamenný sen. Po staletí vzdávaly Praze hold významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se vyznal W. A. Mozart, L. van Beethoven, G. Apollinaire, P. I. Čajkovskij, F. M. Dostojevskij, A. Rodin, O. Kokoschka i britská královna Alžběta II. či papež Jan Pavel II. aj. Jednotlivé části hlavního města, Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město, byly budovány od 11. století. Kromě Pražského Hradu s katedrálou sv. Víta nebo 14
Karlova mostu zde bylo postaveno množství kostelů a paláců, které dohromady tvoří velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství. Pražský hrad je nejkrásnějším hradním komplexem v České republice. Nachází se v srdci hlavního města Prahy. Je učebnicí stavebních slohů, pohřebištěm českých knížat a králů a v neposlední řadě také sídlem prezidenta. Založení se datuje do doby kolem roku 880 a jeho zakladatelem byl kníže Bořivoj. Nejstarší dochovanou stavbou je románská bazilika sv. Jiří z r. 921, do podoby Hradu však nejvíce promluvila gotika. V areálu Pražského hradu můžete rovněž zhlédnout nejrůznější výstavy a trvalé expozice. Praha je naší nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Od roku 1992 je historické jádro o rozloze 866 hektarů zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vila Tugendhat v Brně Vila Tugendhat v Brně - Černých Polích se stala první památkou moderní architektury v České republice a čtvrtou na světě, která byla poctěna tímto prestižním oceněním. Stavba z let 1929-1930 nese jméno po majiteli brněnské textilky Fritzi Tugendhatovi, jenž nechal tento skvost meziválečné funkcionalistické architektury postavit pro svou rodinu. Prosklenou vilu ve svahu nad Brnem navrhl v roce 1928 proslulý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, který dokázal využít špičkových materiálů a moderních technologií počátku 20. století. Ocelový skelet vily s okny od stropu až k zemi a se štíhlými pochromovanými sloupy nesoucími jednotlivá podlaží umožnil opticky propojit halu se zahradou v jeden celek. Objekt byl vybaven zařízením, jež navrhl autor projektu, a vytápěn i ochlazován pomocí klimatizace. 15
Dnes je vila v majetku města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti a současně i zajistí její celkovou rekonstrukci. Stavba je odborníky označována za průlomové dílo moderní architektury v mezinárodním měřítku. Vila Tugendhat byla na seznam UNESCO zapsána v roce 2001. Telč Telč, nazývaná Moravské Benátky, je skutečnou perlou jihomoravského regionu. Starověká královská vodní pevnost byla založena ve 13. století na křižovatce frekventovaných obchodních cest. K nejvýznamnějším památkám náleží vedle impozantního renesančního zámku s anglickým parkem především náměstí s unikátním nenarušeným komplexem historických domů v renesančním a barokním stylu. V dnešním kulturním životě Telče hraje významnou roli výtvarné umění a hudba. Zámek Jde o rozsáhlý renesanční zámecký komplex ze 17. století, původně gotický hrad pánů z Hradce, postavený zejména podle plánů B. Maggiho z Arogna. V okolí se nachází krásná zahrada a park. Uvnitř zámku pak honosné historické interiéry s jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. V zámeckém zahradním ochozu najdeme Galerii malíře Jana Zrzavého. V bývalém purkrabství je dnes muzeum s etnografickými sbírkami (pohyblivý betlém) a expozicí o historii města (model města z roku 1895). Zámek je spolu s centrem města od roku 1992 zapsán do seznamu UNESCO. 16
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Barokní sloup, který vznikl v letech 1716-1754, je dokladem tehdejší zjevné religiozity biskupského města. Spojuje se v něm motiv církevního triumfálnosti a víry Uvedením barokního sloupu mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO se dostalo všeobecného uznání i Olomouci. Toto historické město bývalo hlavním městem Moravy a od roku 1063 i sídlem biskupů. Dnes je po Praze druhou největší památkovou rezervací. Nejvýznamnější církevní stavbou je chrám sv. Václava z roku 1109, v němž byl roku 1306 zavražděn poslední přemyslovský král Václav III. Chrám byl v letech 1883-1890 přestavěn do novogotické podoby. Dalšími významnými stavbami jsou Přemyslovský palác, Hradisko (největší premonstrátský klášter v Evropě) a opevněný kostel sv. Mořice z 15. - 16. století s proslulými varhanami. V malé kapli na náměstí sv. Václava se nachází madona z roku 1483, jedna z nejcennějších gotických soch v České republice. Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci byl zapsán do seznamu UNESCO v roce 2000. Litomyšl Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku, vycházejícího z italských podnětů. Šlechtický rod Pernštejnů zde nechal přestavět ve druhé polovině 16. století původní středověký hrad na renesanční zámek. Zámek představuje mimořádný příklad původní italské arkádové stavby, která byla přizpůsobena českému prostředí, a ukazuje šlechtické sídlo v době středoevropské renesance i jeho pozdější rozvoj pod vlivem nových uměleckých směrů. Zámek si přes úpravy interiérů především na konci 18. století zachoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochována je také řada hospodářských budov a zahrada. Město Litomyšl je rodištěm velkého českého skladatele Bedřicha Smetany. 17
Lednice Romantický zámek Lednice se nachází v rozsáhlém přírodním areálu na břehu řeky Dyje. Původně zde stála stará gotická tvrz, připomínaná již roku 1222, kterou markrabě Přemysl daroval Liechtenštejnům. Ti tu sídlili s malou přestávkou až do konce druhé světové války. V 16. století tvrz přestavěli na renesanční zámek, jenž nechali na konci 17. století barokně upravit vídeňským architektem J. B. Fischerem z Erlachu. Současnou podobu dala zámku novogotická přestavba tudorského typu z let 1846-1858, jejímž autorem byl Jiří Wingelmüller. Barokní zdivo zůstalo většinou zachováno, nový vzhled získaly fasády, doplněné o řadu přístaveb a nových prvků, jako cimbuří, balkóny, arkýře, komíny, věžičky a další. Romantický novogotický vzhled získaly také interiéry s vynikajícími ukázkami bohaté řezbářské výzdoby. Pozornost poutá především vřetenové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v modrém sále, reliéf stromu života ze slonové kosti či mramorové krby. Valtický zámek stojí na místě hradu pasovského biskupa z konce 12. století. V roce 1395 koupili i toto panství Liechtenštejnové, hrad několikrát přestavěli a v 16. století renesančně upravili na manýristický zámek. Za třicetileté války byl zámek těžce poškozen švédskými vojsky. Později byly poničené objekty kompletně přestavěny do současné podoby - na barokní rezidenci. Přestavba trvala do roku 1730 a podíleli se na ní přední umělci své doby, J. B. Fischer z Erlachu, A. a J. K. Ernové, D. Martinelli a další. Liechtenštejnové vytvářeli po staletí z okolí obou zámků ucelený krajinářský komplex. Nechali vysázet alej, spojující obě liechtenštejnská sídla do jednoho areálu. Zámecký areál v Lednici doplnily honosné budovy raně barokní jízdárny, minaretu v maurském stylu od knížecího architekta Josefa Hardtmutha a skleníku podle vzoru londýnské zimní zahrady. 18
Konečnou podobu získal Lednicko-valtický areál v 19. století v období romantismu. V anglickém parku byla vybudována řada romantických staveb, například Apollónův chrám, empírový chrám Tří grácií a na bývalé moravskorakouské hranici hraniční zámek. V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. O důvodu vzniku minaretu v Lednici kolují různé dohady. Alois Liechtenstein chtěl původně postavit kostel, ale nezískal od obce pro jeho stavbu pozemek a tak se rozhodl ze vzdoru vztyčit na svém pozemku symbol islámu. Je nejstarší dochovanou rozhlednou na našem území a zároveň nejvyšší stavbou tohoto typu v neislámské zemi. Kutná Hora - historické centrum s chrámem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci Katedrála sv. Barbory, patřící k nejcennějším dílům vrcholně a pozdně gotické architektury v Čechách, byla založena kolem roku 1380. Stavbu prováděla do roku 1420 huť Petra Parléře. Do začátku husitských válek byl postaven katedrální chór s věncem kaplí, poté byla stavba na několik let přerušena. Teprve po skončení náboženských nepokojů pokračovala dostavba katedrály, na níž se mezi jinými podíleli Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt. V polovině 16. století se chudnoucí město rozhodlo finančně stále více náročnou stavbu ukončit. Roku 1626 přišli do Kutné Hory jezuité, kteří katedrálu převzali a začali ji opravovat. Provedli několik barokních zásahů do interiéru, vnější vzhled chrámu změnila sedlová střecha, jež nahradila původní stanovou, a pavlač spojující chrám s novou jezuitskou kolejí. Do dvacátého století ji uvedla restaurátorská akce z konce devatenáctého století, na níž se podíleli nejvýznamnější purističtí stavitelé Ludvík Lábler a Josef Mocker. 19
V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století. Nejstarší je výzdoba kaple s živě podanými ikonograficky ojedinělými motivy práce místních razičů mincí. Ucelená výzdoba Smíškovské kaple je ve střední Evropě výjimečná dokonalým perspektivním vyjádřením prostoru a krajiny, portrétním zachycením postav i prvními motivy zátiší. Nejstarší klášter cisterciáků v Čechách byl založen roku 1142 v Sedlci. Pozdější objev stříbrných rud, přičítaný mnichu Antonínovi ze sedleckého kláštera, přinesl bohatství i slávu nejen Kutné Hoře, která vyrostla roku 1276 nedaleko Sedlce, ale poskytl také finanční prostředky na stavbu monumentálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Tato pětilodní bazilika byla první gotickou stavbou francouzského katedrálního typu v Čechách. Roku 1421 podlehla katedrála spolu s klášterem útoku husitských vojsk a vyhořela. Obnovena do dnešní podoby byla až na přelomu 17. a 18. století Janem Blažejem Santinim. Objevený styl, který zde uplatnil - barokní gotika - nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy v pozoruhodné jednotě. Doba rozkvětu netrvala dlouho. Roku 1783 byl cisterciácký klášter zrušen císařem Josefem II.. Kostel byl odsvěcen a upraven na sklad mouky. Roku 1812 se sem přesunula tabáková výroba a bývalé opatství je od té doby nepřístupné. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je od roku 1995 společně s Kutnou Horou zapsána v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kroměříž Kroměříž získali roku 1110 olomoučtí biskupové. Jeden z nich, Bruno ze Schauenburku, si tu ve 13. století v místech slovanského hradiště nechal vybudovat gotický hrad. Na přelomu 15. a 16. století došlo k přestavbě hradu v renesanční sídlo s čtyřkřídlou budovou s velkou věží. Koncem třicetileté války, v roce 1643, byl zámek zpustošen švédskými vojsky a na jeho místě vybudován honosný raně barokní palác. 20
Biskup Karel Liechtenštejn sem povolal z Vídně italské císařské architekty F. Luchese a G. P. Tencallu, kteří se podíleli i na dalších stavbách po požáru obnovovaného města. Z původního hradu zůstala spodní část hlavní věže, přestavěná v honosnou čtyřiaosmdesátimetrovou věž. Na půdorysu původního hradu byla vystavěna třípodlažní budova, obklopující nádvoří s arkádami a fasádami členěnými řadami oken. K dalším stavebním úpravám došlo po velkém požáru zámku v roce 1752 a v 19. století. V revolučních letech 1848-1849 tu zasedal říšský ústavodárný sněm, jenž sem byl přeložený z Vídně. Uvnitř zámku vznikla řada bohatě vyzdobených interiérů s vynikajícím dobovým zařízením i sbírkami. Interiéry sloužily třem funkcím - reprezentačním účelům, prezentaci uměleckohistorických sbírek a hospodářské správě biskupství. Z desítek sálů vynikají trůnní, sněmovní a manský sál, lovecká síň, carský salon, stará knihovna a letní byt. Zámecká obrazárna soustřeďuje díla evropských malířů 15. - 18. století. Zastoupeni tu jsou například Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st. Jedná se o druhý nejcennější soubor obrazů v Čechách. Podzámecká zahrada byla založena již ve středověku. Později došlo k její renesanční a barokní úpravě. V 19. století byla změněna na romantický anglický park o rozloze šedesáti čtyř hektarů, v němž se nacházejí tři rybníky a řada romantických staveb - pompejská a Colloredova kolonáda, čínský pavilon a Maxův dvůr. Po vzoru renesančních zahrad byla koncipována květná zahrada z druhé poloviny 17. století, jejíž střed tvoří osmiboká, bohatě zdobená rotunda. Kolem ní byla vybudována monumentální kolonáda dlouhá dvě stě čtyřicet čtyři metry. Za zmínku stojí také Lví kašna, kašna Tritonů či čtvercové a kulaté bludiště. Kroměřížské zahrady patří mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě. Spolu se zámeckým areálem jsou od roku 1998 zapsány do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. 21
Holašovice Holašovice jsou jedním z nejlépe zachovaných a nejpůsobivějších dokladů jihočeské architektury druhé poloviny 19. století. Kolem rybníka uprostřed návsi se řadí jednotlivé statky, celkem dvaadvacet budov s malovanými barokními štíty a zahradou za stavením. Rybník sloužil k chovu ryb. Celá tato oblast je dodnes proslulá svým rybníkářstvím. Obec je živoucí připomínkou selské tradice, jak je známa například z nejslavnější české opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Vesnice se ostatně představila ve filmové verzi opery. Jihočeská vesnice Holašovice je považována za perlu selského baroka. Holašovice leží 14,5 km západně od Českých Budějovic a byly zapsány do seznamu památek UNESCO v roce 1998. Třebíč - Židovské město a basilika sv. Prokopa Třebíč je městem mimořádných církevních památek, z nichž nejslavnější je románsko gotická bazilika sv. Prokopa. Chrám byl původně zasvěcen Panně Marii, ale kvůli poškozením, která utrpěl během válek, byl více než dvě století používán ke světským účelům. Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět využívána církví. K nejcennějším částem baziliky patří krypta s původní, více než sedm set let starou výdřevou stropu, zaklenutí kněžiště křížovou kamennou klenbou, rozeta ve východní části a severní portál, který je vynikající kamenickou prací. Současnou podobu interiéru baziliky vytvořil Kamil Hilbert v letech 1924-35. Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě. Pozoruhodně zachované židovské město zůstává dodnes cenným svědectvím o soužití Židů a křesťanů. Unikátní židovská čtvrť s velice hustou zástavbou, křivolakými uličkami, temnými zákoutími, klenutými průchody a romantickými náměstíčky zahrnuje více než 120 obytných domů. Ty doplňují budovy bývalých židovských 22
institucí - například radnice, školy, rabinátu a chudobince. Zadní synagoga byla kompletně zrekonstruována a v jejím interiéru, zdobeném unikátními nástěnnými malbami z počátku 18. století, je umístěna expozice o historii zdejšího ghetta a pořádají se tu různé kulturní akce - výstavy, koncerty, shromáždění a semináře. V Přední synagoze je dnes modlitebna Československé církve husitské. Původní židovský hřbitov byl v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek. Kolem 3000 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1625, se nachází ve vzrostlém parku s neopakovatelnou tajemnou atmosférou. Součástí hřbitova je obřadní síň z roku 1903 s unikátně dochovaným interiérem, kde se dodnes provádí pohřební obřady podle starých židovských tradic. Dnes patří k nejzachovalejším a nejlépe udržovaným židovským hřbitovům v České republice. Po Jeruzalému, jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány do seznamu UNESCO. Na seznam UNESCO bylo Židovské město a basilika sv. Prokopa v Třebíči zapsány v roce 2003. Český Krumlov Český Krumlov je mimořádným architektonickým skvostem, jehož význam potvrzuje zápis města na listinu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992. Nad meandry řeky Vltavy se vyvinul jedinečný soubor městské zástavby, především ze 16. století, spolu s rozsáhlým areálem hradu a zámku, druhým největším zámeckým komplexem České republiky hned po Pražském hradu. Historické sídlo rodu Rožmberků zahrnuje řadu zámeckých budov, slavný maškarní sál, unikátní nedávno zpřístupněné barokní divadlo, zámeckou zahradu s rokokovou fontánou a letohrádek Bellarie s otáčivým hledištěm - dějiště sezónních divadelních představení. Výraznou dominantou města je chrám sv. Víta, cenné dílo jihočeské gotiky. 23
b) Třebíč a UNESCO: Město Třebíč má v současnosti 39 000 obyvatel a leží v malebné krajině podhůří Českomoravské Vysočiny, 60 km západně od největšího moravského města Brna a 40 km jihovýchodně od metropole kraje Vysočina-Jihlavy.Praha je vzdálená 190 km, Vídeň 120 km. Přes Třebíč vede železniční trať č. 240 Brno- Jihlava, silnice I/23 Brno-České Budějovice a silnice II/360 Vratěnín-Svitavy. Dálnice D1 vede přes Velké Meziříčí 20 km severovýchodně od Třebíče. Další možný příjezd do Třebíče je po silnici I/38 Znojmo- Jihlava s odbočkou v Moravských Budějovicích. V Třebíči a okolí lze vidět celou řadu zajímavostí. Třebíč je dvanáctým a zatím posledním městem v ČR, jehož památky se objevily na prestižním Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Navíc z Třebíče je v okruhu 2 hodin jízdy autem dostupných dalších 12 lokalit v České Republice a Horním Rakousku zapsaných v seznamu UNESCO. Taková hustota památek UNESCO nemá na světě obdoby V Třebíči se zápis týká tří památek: Bývalé židovské čtvrti, židovského hřbitova a románské baziliky sv. Prokopa, jež je dokladem ranně křesťanské sakrální architektury. 24
4) Památky UNESCO v Třebíči 6 a) Bazilika sv. Prokopa Opatský chrám, původně zasvěcený Panně Marii, byl budován od I. poloviny 13. století jako součást benediktinského kláštera, založeného v roce 1101. Bazilika patří ke skvostům středověkého stavitelství. Je postavena v románském slohu s četnými gotickými prvky. Značně utrpěla při obléhání Třebíče uherskými vojsky Matyáše Korvína v roce 1468 a po zániku kláštera v roce 1525 pak byla po více než 2 století používána ke světským účelům jako konírna, obilní sýpka i sklad piva. Po obnově provedené architektem F.M.Kaňkou v letech 1725-1731 byla znovu využívána k sakrálním účelům a zasvěcena sv. Prokopu. K nejcennějším částem patří krypta s původní, více než 7 století starou výdřevou stropu mezi kamennými žebry klenby, zaklenutí kněžiště křížovou kamennou klenbou, kolové okno - rozeta ve východní části apsidy a severní portál - Porta Paradisi - vynikající kamenická práce v kombinaci žulosyenitu a pískovce, obnovená v roce 1862. Současnou podobu interiéru baziliky vytvořil architekt Kamil Hilbert v letech 1924-35. Od roku 2002 je bazilika národní kulturní památkou. Nádvoří zámku Zde se kdysi nacházelo benediktinské opatství, které bylo založeno roku 1101 moravskými Přemyslovci. Bohatě vybavený klášter se stal významným náboženským, kulturním a hospodářským centrem a v neposlední řadě i významnou vojenskou pevností. Svou pozici si udržel až do doby husitských válek. Postupný úpadek dovršilo dobytí uherskými vojsky v roce 1468. Poté bylo panství odňato církvi a klášter od 16. století přestavován na šlechtický zámek. V držení rodu Valdštejnů setrvalo třebíčské panství od počátku 17. století do konfiskace v roce 1945. 6 http://www.trebic.cz/unesco/ 25
Dnes zde sídlí Muzeum Vysočiny s unikátními expozicemi lidových betlémů, vltavínů, dýmek a dalších regionálních zajímavostí. Exteriér Opatský chrám, původně zasvěcený Panně Marii, byl budován od první poloviny 13. století jako součást benediktinského kláštera, založeného v roce 1101. Bazilika patří ke skvostům středověkého stavitelství. Je postavena v románském slohu s gotickými prvky. Značně utrpěla při obléhání Třebíče uherskými vojsky Matyáše Korvína v roce 1468 a více než dvě století pak byla používána ke světským účelům. Po obnově, provedené stavitelem Františkem Maxmiliánem Kaňkou v letech 1725-1731, byla znovu využívána k sakrálním účelům a zasvěcena svatému Prokopu. V roce 2002 se bazilika stala národní kulturní památkou. 26
Chrámová předsíň s portálem Nádherná vstupní sloupová předsíň chrání před povětrnostními vlivy skvostný půlkruhový románský portál. Po zásluze je nazýván Rajskou bránou (Porta paradisi). Každá strana portálu má celkem 11 žulových sloupků, mezi nimiž jsou rozmanité rostlinné a geometrické motivy z pískovce. Kruhové okno Kruhové okno - rozeta ve východní části apsidy je ozdobou baziliky. Vnitřní obvod okna zdobí originální středoevropský motiv. Po obou stranách rozety se nacházejí stejně velká kruhová okna s neogotickou výplní. Románská rozeta připomíná desetidílné okno katedrály v Remeši. 27
Interiér Interiér dělí dva vítězné oblouky do tří částí. Kněžiště a mnišský chór mají původní klenbu, zatímco klenba v hlavní lodi byla poškozena při dobývání kláštera vojsky Matyáše Korvína v 15. století. V 18. století stavitel Kaňka nahradil těžce poškozený strop novou barokní klenbou. Současnou podobu vtiskl interiéru baziliky v třicátých letech 20. století architekt Kamil Hilbert. Odstraněním omítky nechal vyniknout kamennou krásu středověké architektury. Opatská kaple Opatská kaple se nachází na konci severní boční lodi. Zde můžete nalézt cenné raně gotické nástěnné malby ze 13. století (druhé nejstarší v České republice). 28
Trpasličí galerie Další zajímavostí třebíčské baziliky je úzký ochoz, tzv. "trpasličí galerie", nacházející se zvenčí v její východní části. Tato drobná galerie, vystavěná v raně gotickém stylu v první polovině 13. století, patří k nejoriginálnějším architektonickým prvkům baziliky a je ve světě něčím zcela ojedinělým. Krypta K nejcennějším částem baziliky patří rozsáhlá románská krypta, jejíž gotickou klenbu podepírá 50 sloupů a polosloupů, z nichž každý má originální hlavici. Původní více než sedm století stará výdřeva stropu mezi kamennými žebry klenby navozuje atmosférou středověku. 29
b) Cesta od baziliky do židovské č tvrti Vstupní brána Po prohlídce baziliky projdeme vstupní bránou zámeckého areálu... c) Židovská č tvrť První zmínka o židech v Třebíči pochází z roku 1338. Rozvoj židovského osídlení lze v tomto prostoru soustavně sledovat až od konce 16. století. Typickým ghettem, jasně odděleným od ostatních částí města a spravovaným vlastní nezávislou samosprávou bylo území pouze v letech 1723-1848. Tehdy byl rozvoj území limitován jeho hranicemi-řekou Jihlavou a strmými skalnatými stráněmi a vzrůstající počet obyvatel (svého vrcholu dosáhl r. 1835-1490 obyvatel) se musel směstnat na plošně limitované území.zástavba s velkou hustotou (cca 15 obyvatel v domě) dala vzniknout unikátní urbanistické struktuře a bizardní architektuře s mnoha křivolakými uličkami, klenutými průchody, stinnými zákoutími a dalšími prvky, vytvářejícími neopakovatelnou atmosféru čtvrti Po rozsáhlých politických změnách r. 1848 se postupně začal stírat náboženský rozdíl mezi židovským osídlením městského centra na levém břehu řeky Jihlavy a křesťanským osídlením na pravém břehu řeky. Původní náboženské rozdělení města na křesťanskou a židovskou část bylo nahrazeno majetkovou separací. Bohatší Židé 30
se stěhovali na pravý břeh Jihlavy, křesťanská chudina naopak infiltrovala do bývalého židovského ghetta, které se postupně přeměňovalo na ghetto sociální. Nedostatek peněz na údržbu a opravy domů vedl k postupnému pustnutí celého území, které vyvrcholilo v 80. letech 20. století snahami o jeho plošnou demolici. Na druhé straně nedostatek peněz způsobil, že území se vyhnuly zásadnější modernizační tendence a zůstala zachována jeho největší hodnota - takřka neporušená urbanistická struktura. Začátkem 90. let 20 století došlo k radikálnímu přehodnocení pohledu na hodnotu území a od té doby je mu postupně navracena jeho původní tvář, naplněná novým životem. Kromě návratu bydlení zde najdeme řadu restaurací, vináren, uměleckých galerií, ateliérů, nechybí ani možnost ubytování v penzionu či hostelu. Skutečnými perlami židovské čtvrti jsou dvě synagogy. Přední synagoga na Tichém náměstí slouží od roku 1954 jako modlitebna Československé církve husitské, Zadní synagoga na Blahoslavově ulici byla v posledních letech kompletně zrekonstruována a její interiér, zdobený unikátními nástěnnými malbami z počátku 18. století slouží k pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních aktivit. Na ženské galerii je umístěna stálá výstava židovské kultury s řadou cenných předmětů používaných v občanském i náboženském životě zaniklé židovské komunity,jejíž poslední dějství ukončil nacistický holokaust v době II. světové války. Vstup Židovská čtvrť v Třebíči byla zapsaná 3. července 2003 do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je mimořádně zachovalým dokladem židovské kultury na Moravě a je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou na seznamu UNESCO. Nejcennější na tomto území je zachování historického půdorysu a hmotové skladby, které se vyvíjely ve stísněných podmínkách mezi řekou Jihlavou a skalním masivem kopce Hrádku. Návštěvníka obklopí tajemná atmosféra křivolakých uliček, temných zákoutí, klenutých průchodů 31
a dalších charakteristických prvků. Nezapomenutelný je i pohled z náhorní plošiny Hrádku na romantickou skladbu střech židovské čtvrti. V současné době v Židovské čtvrti již nežijí původní obyvatelé. Proto také objekty, například radnice, rabinát, nemocnice, chudobinec nebo škola, neslouží svému účelu. Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 2 Při vstupu do židovského města stojí památkově chráněný dům s renesančním jádrem a loubím na třech kamenných sloupech. Tento dům současně tvořil bránu, která oddělovala ghetto od křesťanské obce. Brána společně s dráty či řetězy nataženými napříč ulicemi Blahoslavovou, Na Výsluní a Pomezní uzavírala ghetto na noc, sobotu, neděli a po dobu náboženských svátků obou vyznání. 32
Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 5 Představuje typický dům židovské čtvrti s motivem charakteristickým pro výstavnější zástavbu moravských ghett - jednosloupovým rohovým loubím. Budova s renesančním jádrem a klenbami a opěrným pilířem je situována na severní straně v malebném zákoutí. Přízemí většiny židovských domů bylo využito jako obchodní krámky a řemeslnické dílny, patra a dvorní křídla pak sloužila k bydlení. Vzorně opravený dům byl právem prohlášen za kulturní památku. Radnice Od 17. století byla sídlem správy politicky samostatné židovské obce. Dům se starším barokním jádrem obsahuje v přízemí valené klenby s lunetami. Historizující fasáda pochází ze stavební úpravy v roce 1899 podle projektu třebíčského stavitele Jaroslava Herzána. 33
Rabinát Rabinát čili bydliště a kancelář rabína se nacházel v domě naproti vchodu do Přední synagogy. Jádro domu pochází ze 17. století z období baroka, které se připomíná klenbami v interiéru a mohutným opěrným pilířem na průčelí. Kdysi zde bývaly dva prodejní krámy. Jedním z nich prý byla i pekárna macesů. Prvním rabínem třebíčské židovské komunity, o němž existuje písemný doklad z konce 16. století, byl Aron Nepole. Po něm se na postu rabína vystřídalo dalších nejméně 13 učených mužů. Za působení rabína Joachima Josefa Pollaka kolem poloviny 19. století existovala v Třebíči významná ješíva, tj. rabínské učiliště. Přední synagoga Synagoga zvaná též Stará škola stojí v západním sektoru ghetta. Barokní budova postavená v letech 1639-1642 na místě starší dřevěné svatyně má hlavní sál zaklenutý neckovou klenbou. Dnešní novogotická úprava pochází z let 1856-1857. Synagoga tradičního vnitřního rozvrhu obsahovala 114 míst pro muže v sále a 80 míst pro ženy na galerii v patře. V letech 1953-1954 budovu podle projektu architekta Máčela pro své bohoslužebné účely adaptovala Církev československá husitská a využívá ji takto dodnes. Ve vestibulu byla po válce zazděna kovová 34
schránka s pamětní listinou popisující minulost synagogy a se seznamem obětí nacistické rasové perzekuce z Třebíče. Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 25 Mimořádně dochovaný dům nám dává názornou představu o původním vzhledu zástavby třebíčské židovské čtvrti. Památkově chráněná budova s barokním jádrem, s balkonem vyloženým na kamenných krakorcích a se vzácně zachovanou empírovou fasádou s pilastry, palmetovým dekorem a figurálními motivy. V přízemí domu zůstaly dochovány kované dveře do kvelbu a kamenné ostění portálků s vyhloubenými drážkami po stranách. Do těchto rýh se zasunovala prkna, aby se zabránilo pronikání vody dovnitř při povodních. V tomto domě žil legionář Leopold Pokorný, po němž se dnes ulice jmenuje. 35
Prostranství před Zadní synagogou V těsné blízkosti Zadní synagogy se nachází informační centrum a penzion, kde se lze ubytovat a nechat se unést atmosférou židovské čtvrti. Zadní synagoga Nazývána je též "nová" (Neuschul), pochází z roku 1669. Po roce 1837 byla přistavěna z její severní strany v patře nová část ženské galerie (podle židovských náboženských tradic nesměli být muži a ženy ve svatostánku v jednom prostoru). Od roku 1926 přestala být synagoga využívána k bohoslužebným účelům a sloužila jako skladiště. Zanedbání základní stavební údržby vedlo v polovině 80. let 20. století až k havarijnímu stavu budovy. Složitá a nákladná komplexní rekonstrukce byla ukončena slavnostním otevřením synagogy v roce 1997. V jejím interiéru zaujmou odborníky i laiky především unikátní nástěnné malby z počátku 18. století. Dnes slouží synagoga k pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních aktivit. V prostorách ženské galerie je umístěna stálá výstava židovské kultury s řadou cenných předmětů používaných v občanském i náboženském životě zaniklé židovské komunity, jejíž poslední dějství ukončil nacistický holocaust v době 2. světové války. Zadní synagoga je denně přístupná pro veřejnost. Kvalifikovaní průvodci nabízejí odborný výklad a lze zde zakoupit řadu publikací a upomínkových předmětů. 36
K občerstvení slouží přilehlý bufet, kvalitní ubytování nabízí penzion U synagogy, umístěný v sousedním domě. Ulička s prampouchy Propojuje Subakovu ulici s Havlíčkovým nábřežím. Jedná se o typický prvek zástavby moravských židovských čtvrtí. Bloky hustě řazených patrových domů oddělují úzké křivolaké uličky, které tu a tam rozčleňují klenuté rozpínací oblouky, takzvané prampouchy. Uličky bývaly dlážděny nepravidelnými říčními valouny - kočičími hlavami. Tyto motivy jsou častou inspirací místních výtvarných umělců. Ještě bizarnější středověkou komunikaci představuje soutka čili úzká ulička mezi štíty sousedních domů, kterou je možno vidět v ulici L. Pokorného mezi domy čp. 27 a 28. 37
Chudobinec Jedná se o budovu barokního původu složité dispozice se vstupy z několika různých výškových úrovní - dokumentuje tak jev typický pro židovské čtvrti zvaný kondominium, to znamená reálné rozdělení domu na několik dílových vlastníků, a to horizontálně i vertikálně. Dům sloužil jako chudobinec třebíčské židovské obce a dokládal tak názorně výrazné charitativní cítění komunity. Existoval po celé 19. století, v roce 1908 jej obec nově zařídila, takže nakonec tvořil celý areál včetně domečků kolem dvorku při Skalní ulici. Vozová cesta Židovskou čtvrť spojuje s nedalekým hřbitovem vozová cesta, vystavěná roku 1886. Z tohoto výše položeného místa se naskýtá jedinečný pohled na střechy domů v židovské čtvrti i na nedalekou baziliku sv. Prokopa. 38
Pohled na židovskou čtvrť Cestou vystoupáme do těsné blízkosti parku Hrádek, odkud se naskýtají nádherné pohledy nejen na třebíčské památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO, ale na celé město Třebíč. d) Ž i d o v s k ý h ř b i t o v Původní židovský hřbitov umístěný od ranného středověku pravděpodobně poblíž benediktinského kláštera byl v době obléhání kláštera Matyášem Korvínem v roce 1468 zničen a přemístěn byl v 17. století na severní svah kopce Hrádek. Kolem 3000 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1631 se nachází ve vzrostlém parku. Neopakovatelná tajemná atmosféra okouzlí každého návštěvníka. Součástí hřbitova je obřadní síň z roku 1903 s unikátně dochovaným interiérem, kde je možné dodnes provádět pohřební obřady podle starých židovských tradic. I židovskému hřbitovu hrozila v 80. letech 20. století likvidace, ale skupině místních nadšenců se jej podařilo zachránit a postupně obnovit. Dnes patří k nejzachovalejším a nejlépe udržovaným židovským hřbitovům v české republice Od roku 2002 je Národní 39
kulturní památkou. S židovskou čtvrtí, vzdálenou cca 500m je propojen původní vozovou cestou. Obřadní síň Vedle kované brány, jíž se vchází na židovský hřbitov, stojí obřadní síň z roku 1903 s kompletně dochovaným exteriérem i interiérem, v němž zaujme mimo jiné i bohatě zdobené porcelánové rituální umyvadlo - kior. 40
Exteriér Židovský hřbitov byl založen za městem ve svahu nad Týnským potokem zřejmě na počátku 17. století (písemně doložen roku 1636) a v roce 1888 byl rozšířen o novou část. Svou rozlohu takřka dvanácti tisíc čtverečních metrů patří k největším v České republice. Na ploše pohřebiště, ohrazeného masivní kamennou zdí, se podle tradice nalézá téměř 3000 náhrobků (nejstarší pochází z roku 1625), mezi nimi též cenné kameny barokního a klasicistního typu. Je to také místo posledního odpočinku řady významných osobností, mj. rabínů otce a syna Pollakových. Jeden z nejcennějších a nejlépe udržovaných židovských hřbitovů na Moravě je právem chráněn jako národní kulturní památka. Jako součást židovské čtvrti byl v roce 2003 byl zařazen na seznam UNESCO. 41
5) Zápis památek do seznamu UNESCO 7 a) Náležitosti památek aspirujících na zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO Nezbytné podmínky Nejdůležitější podmínkou je výjimečnost statku. Měl by to být světový unikát, protože Seznam světového dědictví UNESCO je zamýšlen jako výběr toho nejlepšího z nejlepších, co se památek týče je jakousi extraligou památek. Památka, ať už přírodní nebo kulturní, musí vyhovovat některým z těchto bodů: 1) představovat mistrovské dílo lidského tvůrčího génia 2) vykazovat významnou vzájemnou výměnu lidských hodnot během určitého časového období nebo v určité světové kulturní lokalitě, a to v oblasti rozvoje architektury nebo techniky, monumentálního umění, urbanismu nebo vytváření krajiny 3) představovat jedinečné nebo alespoň výjimečné svědectví o kulturních tradicích nebo civilizaci dosud existující či již zaniklé 4) být vynikajícím příkladem určitého typu budovy nebo architektonického či technologického souboru nebo krajiny, jež ilustruje určité významné období historie lidstva 5) být vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlování nebo využívání půdy, typického pro určitou kulturu či kultury, a to zvláště v případě, kdy by tyto prvky mohly být narušeny v důsledku vzniku nevratných změn 6) být přímo nebo hmatatelně spojena s událostmi nebo živými tradicemi, myšlenkami či vírou, uměleckými a literárními výtvory výjimečného univerzálního významu 7 http://www.unesco.org/, http://www.mzv.cz/ 42
Při posuzování, zda památku zařadit na Seznam se posuzuje hodnota památky 50% a rozvojové programy 50%. Komisaři se zaměřují především na: - zachování památky pro budoucnost (způsob ochrany, urbanistické plánování, záměry vlastníků s objekty, legislativa týkající se ochrany památek, struktura dotčených orgánů, množství a organizace financí na ochranu památek). Je nezbytné mít vypracovaný územní plán dotčených ploch, protože z něj se dá mnohé vyvodit. Památky musí mít vymezeny ochranné pásmo. - zpřístupnění turistům (ubytování, doprava, odstavná stání, orientace) - zamezení poškození způsobených rozvojem cestovního ruchu. U přírodních památek je nezbytné navíc vypracovat Strategický plán rozvoje cestovního ruchu. Ten je nezbytný kvůli regulaci dopadů zvýšeného cestovního ruchu, který je u přírodních památek mnohem patrnější, než u kulturních. - rozvoj infrastruktury v lokalitě. V současnosti se dá říci, že UNESCO se brání dalším zápisům. Soudí, že památek je již na Seznamu dost a tak by další položky snižovaly úroveň dříve zařazených. Větší šanci na zařazení mají památky v zemích třetího světa UNESCO si myslí, že tím podpoří rozvoj v těchto zemích. Větší šanci mají též málo zastoupené památky technické a přírodní. Jako samozřejmost se bere, že památka je autentická, že nejde o nějakou kopii či skanzen. b) Součásti nominační dokumentace Nominační dokumentaci vypracovává SÚPP v Praze. Identifikace statku a) stát b) název země, oblasti, nebo regionu c) jméno památky nebo souboru památek 43