2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE 2

KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok 2007 1

2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE 2

VZTAH MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI Konfesijní stát identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Netoleranční: : jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r. 2000 Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Sekulární (světský) stát konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: : úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. 3

Listina základních práv a svobod Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. 4

Církve a stát po roce 1989 Obnova sekulárního státu postupné vytváření nového konfesního práva Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Od 1. 1. 1991 jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949. 298/1990 Sb. a 338/1991 restituční zákony 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku 2002. Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel. 5

Současný model vztahu státu a církví v ČR Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu Některým církvím přiznává zvláštní práva ( 7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let. 6

Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi 10.000) Postup: : 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor + 300 podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, 10.000 podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: : 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na www.mkcr.cz. Nejsou v nich školy ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. 7

Financování církví Modely financování církví v Evropě: Státní dotace: Belgie, Řecko Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko Církevní příspěvky: Rakousko Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva Výnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku Dobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí 8

Současný model financování církví v ČR Katolické církvi bylo v letech 1990 91 91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. 9

Financování církví v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Luterská evangelická církev a.v. v České republice Náboženská společnost českých unitářů Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku 10

Počet duchovních v letech 2000-2004 Název 2000 2001 2002 2003 2004 Církev římskokatolická celkem 2 462,10 2 428,00 2 542,36 2 591,55 2 619,24 Českobratrská církev evangelická 253,00 243,00 231,00 262,00 245,74 Církev československá husitská 252,20 253,00 280,16 321,68 374,53 Slezská církev evangelická augsburského vyznání 77,50 69,00 75,50 74,50 85,00 Pravoslavná církev v českých zemích 109,53 124,00 129,08 143,01 148,33 Apoštolská církev 90,00 98,00 105,00 119,00 142,00 Církev bratrská 65,50 67,00 81,00 80,20 86,69 Církev řeckokatolická 30,00 32,00 31,00 41,00 37,15 Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 8,00 8,00 8,00 8,73 10,54 Evangelická církev metodistická 33,45 39,00 33,77 36,66 39,81 Jednota bratrská 50,00 45,00 55,00 62,00 64,40 Luterská evangelická církev a.v. v ČR 11,00 11,00 13,20 12,82 12,50 Starokatolická církev v ČR 28,00 32,00 32,00 33,00 34,00 Federace židovských obcí v ČR 26,90 27,00 31,00 33,00 36,51 Náboženská společnost českých unitářů 3,10 4,00 3,21 3,00 3,00 Ostatní církve a náboženské společnosti celkem 1 038,18 1 052,00 1 108,92 1 230,60 1 320,20 CELKEM 3 500,28 3 480,00 3 651,28 3 822,15 3 939,44 11

Financování CNS v letech 2000-2004 v tis. Kč 2000 2001 2002 2003 2004 Počet duchovních 3 501 3 480 3 651 3 824 3 941 Platy duchovních 422 537 462 197 537 282 605 896 639 994 Pojistné duchovních 146 336 159 486 185 635 209 577 222 736 Platy administrativy 31 798 33 240 32 986 34 000 34 000 Pojistné administrativy 11 004 11 434 11 433 11 776 11 866 Platy celkem včetně pojistného 611 675 666 357 767 336 861 249 908 596 Prostředky na věcné náklady církví a náb. spol. 38 833 40 700 40 117 39 700 37 000 Prostředky na údržbu církevního majetku 1 ) 12 030 24 745 25 300 25 300 23 058 Program kulturních aktivit 1 014 3 101 1 547 2 321 2 276 Prostředky na odstranění následků povodní 2 ) - - - 5 501 - CELKEM 663 552 734 903 834 300 934 071 970 930 12

Základní platy duchovních Platový stupeň Počet let započitatelné praxe Platová třída I. II. III. IV. V. 1. do 3 let 9 070 10 040 11 130 12 570 14 260 2. do 6 let 9 540 10 570 11 720 13 270 15 060 3. do 9 let 10 040 11 090 12 300 13 950 15 860 4. do 12 let 10 500 11 660 12 910 14 650 16 650 5. do 15 let 11 020 12 160 13 500 15 360 17 420 6. do 18 let 11 500 12 710 14 090 16 060 18 230 7. do 21 let 11 960 13 260 14 690 16 730 19 010 8. do 24 let 12 460 13 790 15 270 17 410 19 820 9. do 27 let 12 940 14 310 15 870 18 110 20 620 10. nad 27 let 13 420 14 850 16 470 18 810 21 410 13

Problémy současného právního stavu Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem 14