Středoevropská studia

Středoevropská studia I. Politologie, veřejná správa a regionalistika Blok A - Politologie 1. Politika jako předmět zájmu politické vědy Hlavní teoretické přístupy k politice, vznik, vývoj, členění a metody politologie. Policy analysis a trojdimenzionální pojetí politiky, politický rozhodovací proces, politické sítě a politický prostor, politický cyklus. Politická kultura, koncept a modely politické komunikace. 2. Politická filozofie Členění politické filozofie, vztah k politické vědě, politické teorii a dějinám politického myšlení, hodnoty pluralismu a současná politická filozofie. Politické myšlení vybraných autorů: K. R. Popper, H. Arendt, R. Aron, C. Schmitt, M. Foucault. 3. Politická ideologie Doktrinální charakter politické ideologie. Klasické politické ideologie (podstata, znaky a vývoj). Charakteristika a současné hlavní proudy staronových politických ideologií. Environmentalismus. Feminismus. Fašismus a nacionální socialismus, komunismus, islámský fundamentalismus aj. 4. Politické strany a zájmové skupiny Definice politických stran a hnutí, typologie politických stran. Duvergerovo a Sartoriho pojetí stranických systémů. Problematika cleavages. Zájmové skupiny a jejich členění, pluralitní a neokorporativní model demokracie. 5. Volby a volební systémy Podstata, funkce a znaky voleb v demokracii, volební právo, volební geografie (gerrymandering) a volební procedura. Charakteristika většinových, poměrných a smíšených volebních systémů. Relativně a absolutně většinové systémy. Hlavní proměnné listinných poměrných systémů, jednojmenné přenosné hlasování. Limitované hlasování, jednojmenné nepřenosné hlasování, smíšené volební systémy. 6. Politická geografie Pojem a metody politické geografie, základní školy. Mentální, politické a propagandistické mapy. Regiony a státy, suverenita a mezinárodní uznání, závislá území. Hlavní znaky státu, etnicky homogenní a heterogenní státy. Typologie států (unitární, regionální a složené státy). Administrativní struktura států. 7. Geopolitika Geopolitika a geostrategie, polarizační teorie. Německá geopolitika organická teorie, teorie pan-regionů. Hlavní směry a představitelé angloamerické geopolitiky vojenská námořní doktrína, teorie Heartlandu, teorie Heartland Rimland, teorie

letecké moci, teorie geopolitických a geostrategických regionů, astropolitika, tzv. kritická geopolitika, současná americká a ruská geostrategie. 8. Komparace politických systémů Definiční přístup k politickým systémům, podstata a funkce. Systémová teorie a strukturní funkcionalismus. Komparativní metoda v politologii, koncepce a modely komparativní analýzy. Klíčové subsystémy politického systému: ústavní pořádek, politické režimy jako formy vlády, moc výkonná, zákonodárná a soudní, stranické a volební systémy, zájmové a nátlakové skupiny. Parlamentarismus a prezidencialismus. 9. Politické systémy Spojeného království a Spojených států amerických Westminsterský model, instituce panovníka a premiéra, vláda a parlamentní většina. Dolní sněmovna a volební systém FPTP, Sněmovna lordů. Proces devoluce, skotská, waleská a severoirská autonomie. Politické strany. Americký federalismus a ústava. Volba, postavení a pravomoci prezidenta USA. Kongres a jeho funkce. Oddělení moci, ústavní systém brzd a protiváh, Nejvyšší soud. Politické strany. 10. Politické systémy Německa a Rakouska Racionalizovaný parlamentarismus SRN, kancléřský princip, konstruktivní vyjádření nedůvěry. Spolkový sněm a Spolková rada, kooperativní federalismus. Personalizovaný proporční volební systém, systém dvou a půl strany. Současný stranický systém. Historické kořeny tzv. proporční demokracie, stranické tábory, rakouský federalismus. Národní rada a proporční volební systém s klauzulí, Spolková rada. Spolkový prezident a kancléř, spolková vláda. Sociální partnerství a úloha profesních komor. 11. Politické systémy Francie a Švýcarska Charakteristické rysy páté republiky, exekutivní dyarchie postavení a pravomoci prezidenta a premiéra, kohabitace. Národní shromáždění, volební systém, polarizovaný pluralismus. Stranický systém. Direktoriální systém vlády. Kolektivní hlava státu, formule magique, rotující prezident. Perfektní bikameralismus, Národní rada a Rada států. Prvky přímé a zastupitelské demokracie ve Švýcarsku, typy referend a lidových iniciativ, intenzivní kantonalismus. Politické strany. 12. Politické systémy Španělska a Itálie Přechod Španělska k demokracii, postavení a role panovníka, vótum konstruktivní nedůvěry, asymetrický bikameralismus Cortes Generales, Autonomní komunity a regionální stát, ústavní soudnictví a ombudsman. Strany a stranický systém. Italský vyrovnaný bikameralismus, smíšený volební systém. Partitocrazzia, nestabilní koaliční vlády, úřad prezidenta. Krize italské společnosti, sílící regionalizace, úloha ústavního soudnictví. Strany a stranický systém. 13. Teorie demokracie Antické teorie demokracie, Platónův a Aristotelův koncept demokracie. Teorie pluralitní demokracie, pluralistické pojetí vztahu stát - společnost jedinec, kontinentální a britský model lidských a občanských práv. Polyarchie R. Dahla. Konsociační demokracie, konsenzuální a westminsterská demokracie.

14. Koncepty participační a deliberativní demokracie Přímá a reprezentativní demokracie, techniky přímé demokracie v zastupitelské demokracii. Teoretická východiska a koncepty participační demokracie. Deliberativní demokracie. 15. Teorie elit Teorie elit, poručnická demokracie. Klasický elitismus V. Pareta a G. Moscy, R. Michels a tzv. železný zákon oligarchie. G. Sartori. H. Lasewell. Demokratické elitářství J. A. Schumpetera. 16. Totalitarismus a totalitní režimy Teorie a typologie totalitarismu, dva teoretické přístupy k totalitarismu. Koncepce totalitního teroru H. Arendtové, kritéria totalitního systému podle C. J. Friedricha a Z. Brzezińského. G. Sartori a ideologizace politiky, charakteristika totalitarismu J. J. Linze. 17. Autoritativní režimy a hybridní demokracie Teorie a typologie autoritativních a jiných typů nedemokratických režimů. Typologie na základě modernizace. Teorie autoritativních režimů J. J. Linze, Stephenova a Linzova teorie posttotalitaritarismu, členění posttotalitních režimů a sultanistické režimy. Neliberální demokracie, defektní demokracie, elektorátní (volební) demokracie a pseudodemokracie, delegativní demokracie.

Blok B - Veřejná správa a regionalistika 1. Stát, veřejná správa a správní věda Definice státu, stát jako instituce, státní a veřejná moc. Typy a formy organizace státu. Soukromá, veřejná a státní správa, zájmová a územní samospráva. Základní organizační principy veřejné správy a její vývoj v evropských zemích. Zásady organizace státní správy, místní a regionální správa. Pojem, předmět a metody správní vědy, věda správního práva. 2. Systémy organizace veřejné správy ve vybraných státech Institucionální charakter správy, veřejná správa, veřejná moc, veřejný sektor. Veřejnoprávní korporace, paralelní vládní a nevládní organizace, úřad jako organizační jednotka. Místní a regionální správa v Anglii, Francii, Německu. Evropský správní a právní prostor (Rada Evropy a Evropská unie). 3. Současné problémy a reformy veřejné správy Vztah státní správy a samosprávy. Lidský faktor ve veřejné správě, personální management. Technologie veřejné správy obecná teorie inovací, kontrola výkonu veřejné správy, evaluace, audit, monitoring, ombudsman, e-government. Charakter, příčiny a problémy reforem (redukce počtu zaměstnanců, decentralizace, rozdílné pojetí a cíle reforem v západních demokraciích a postkomunistických zemích), NPM, aktivity mezinárodních organizací (PUMA, OECD, SIGMA). 4. Regionalizace a regionalismus Regionalizace jako metoda diferenciace prostoru. Význam regionalizace, subjektivní a objektivní faktory. Tradiční a moderní pojetí regionalismu. Formy a projevy regionalismu. Autonomismus, separatismus a iredentismus. 5. Typologie regionů Definice regionu. Typologie regionu (přirozené/společenské, homogenní/heterogenní) s příklady. Hranice a velikost regionů. Řád a hierarchie regionů. 6. Osídlení a jeho struktury Definice a vývoj osídlení. Příčiny nerovnoměrnosti osídlení. Sídla a obce velikost, funkce, hierarchie. Urbanizované a rurální regiony. Aglomerace, konurbace, megalopole. 7. Regionální politika Definice, vznik a vývoj regionální politiky. Hlavní vývojové etapy (neoklasický, keynesiánský, nemarxistický, neokonzervativní a institucionální přístup), jejich charakteristika, kladné a záporné stránky. Hlavní nástroje regionální politiky. 8. Transhraniční a interregionální spolupráce Typologie transhraničních regionů, příklady ze Střední Evropy. Rozdíly mezi transhraniční a interregionální spoluprací. Vývoj a význam těchto forem spolupráce. Euroregiony a INTERREG základní charakteristika 9. Makroregionální formy evropské integrace Hlavní makroregionální integrační iniciativy Benelux, CBSS, CEI, CEFTA, BSEC, SPSEE, SEECP, SECI, EMFTA. Typologie podle zaměření, základní charakteristika,

členské státy, problémy, vazby na EU. Historické paralely a okolnosti vzniku Visegrádské skupiny. Kulturní, politické a ekonomické faktory středoevropského prostoru. Hlavní faktory spolupráce a strategické projekty. Organizační struktura a řízení Visegrádské spolupráce. 10. Základní pojmy etnické teorie a identity Etnikum, národ a jeho znaky. Jazyk a národ, etnické a kulturní procesy. Národnostní, jazyková a kulturní politika. Identita jako kulturně podmíněný konstrukt, vztah my oni. Národní identita jako součást sociální identity, proces konstruování etnické identity, její základní komponenty a determinanty. 11. Modely vztahů mezi národy a státy. Faktory ovlivňující vznik a zánik národů. Jazykový, územní a nestabilizovaný model národa, příklady vytvořených států. Národy bez vlastního státu. Příklady úspěšné revitalizace národů. Etnická struktura evropských států. 12. Integrační procesy v Evropě a vývoj Evropské unie Počátky západoevropské integrace (Montánní unie, Euratom, EHS) a její postupné rozšiřování. Slučovací smlouva ES, budování jednotného vnitřního trhu. Schengenská dohoda, Maastrichtská smlouva a další prohlubování EU. Lisabonská smlouva. Rozšíření EU. 13. Organizační struktura a činnost EU Budování evropských institucí a jejich charakteristika a kompetence (Rada EU, Evropská rada, Evropská komise, Evropský parlament, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů ). Tři pilíře EU. Společné a koordinované politiky EU. Dělba pravomocí EU a členských zemí.

II. Střední Evropa v moderní době Blok C - Moderní dějiny středoevropských zemí 1. Politický, ekonomický a sociální vývoj Československa 1918-1939 Hlavní principy československé demokracie, ústavní pořádek, stranický a volební systém, moc zákonodárná a výkonná. Politický systém tzv. Druhé republiky. Základní tendence hospodářského vývoje, specifika ekonomických cyklů a jejich dopad do sociální sféry, vlivy mezinárodních vztahů na československé hospodářství. 2. Proměny politického systému v Československu v letech 1945 1989 Základní znaky tzv. lidové demokracie (1945 1948), totalitního komunistického systému (1948 1956) a různých forem posttotalitního systému do roku 1989. Typologie politických režimů v jednotlivých obdobích, vývoj ústavního pořádku, charakter státní moci, systém Národní fronty, úloha a výsledky voleb. Změny správního členění a vývoj soustavy národních výborů. 3. Hospodářský vývoj Československa v letech 1945 1989 Válečné ekonomika a změny ve struktuře národního hospodářství. Smíšená ekonomika přechodného období 1945-1948. Ekonomický vývoj v období komunistického režimu - hospodářské mechanismy sovětského bloku, charakteristika jednotlivých etap, pokusy o reformu, srovnání s dynamikou srovnatelných zemí Západu. 4. Základní principy politického systému a ústavní instituce České republiky ve středoevropském kontextu Transformace politického systému ČR ve středoevropském kontextu. Rozpad československé federace a vznik ČR. Základní principy politického systému ČR. Charakteristika ústavních institucí (parlament, prezident, vláda, soudní systém, kontrolní orgány, Česká národní banka) a jejich srovnání v rámci Visegrádu. 5. Polsko mezi světovými válkami. První světová válka a obnovení polského státu. Války o hranice. Dmowski a Piłsudski. Ústavní režim do roku 1926. Státní převrat a režim sanace. Hlavní politické síly. Mezinárodní postavení Polska. 6. Druhá světová válka a Polsko. Od Mnichova k září 1939. Přepadení a čtvrté dělení Polska. Generální gouvernement a oblasti včleněné do Říše. Rysy okupační politiky. Odboj, podzemní stát, povstání. Teherán, Jalta, Postupim. Nástup sovětizace země. 7. Od Lidového Polska k Solidaritě. Následky světové války, občanská válka a její aktéři. Polský stalinismus. Rok 1956. Národní komunismus PSDS. Březen 1968, události roku 1970. Vznik Solidarity a její význam. Pád komunistického režimu. Výsledky jednání u kulatého stolu. 8. Vývoj samostatné Slovenské republiky po pádu komunismu Rok 1989 na Slovensku, formování opozice, přechod k občanské společnosti. Otázka slovenské samostatnosti, pomlčková válka, rozpad ČSFR. Ústavní systém SR. Mečiarismus. Slovenská zahraniční politika.

9. Maďarsko jako součást sovětského bloku (1948-1956). Charakteristika vnitropolitického, ekonomického a kulturního vývoje. Ústava 1950, socialistická industrializace a kolektivizace. Nagyův pokus o reformy, revoluce 1956 - vývoj událostí, důsledky. 10. Kádarismus 1956 1989 Ekonomický vývoj, politické, hospodářské a společenské změny. Nástup J. Kádara k moci, 60. léta nový hospodářský mechanismus, drobné podnikání a volné ceny. Hospodářská stagnace v 70.- 80. letech. Maďarské demokratické fórum. 11. Pád komunismu v Maďarsku Rok 1989, formování opozice, přechod k občanské společnosti, pohyb ve sféře společenské a kulturní. Strukturální změny ekonomiky a životního stylu, inflace, sociálně patologické jevy. Politické strany a seskupení. 12. Meziválečné Německo Výmarská republika Základní charakteristiky společensko politického vývoje v Německu: etapa 1918/1919-1923 (poválečný rozvrat, revoluční vlna, počátky konsolidace, politické spektrum); etapa 1924-1929 (hospodářská a politická stabilizace, pozice Německa v Evropě); etapa 1929-1933 (krize, nástup nacionálního socialismu). 13. Meziválečné Německo nacionálně socialistický režim Výchozí podmínky pro převzetí moci v Německu nacionálními socialisty v roce 1933. Hlavní rysy ideologie a politického programu NSDAP. Budování totalitního státu (likvidace opozice, nástroje upevňování moci a represe, postoje německé společnosti, role židovské otázky ). Zahraniční politika nacistického Německa a cesta k rozpoutání války v roce 1939. 14. Sjednocení Německa a jeho důsledky v 90. letech Předpoklady sjednocení Německa v roce 1990 (systémové změny ve středovýchodní Evropě na konci 80. let, vnitřní situace ve Spolkové republice Německo a v Německé demokratické republice). Stěžejní problémy sjednocovacího procesu (hospodářské, sociální a politické aspekty). Úloha Německa v evropské politice v 90. letech. 15. Vznik Rakouské republiky a její vývoj do r. 1938 Příčiny a okolnosti rozpadu Habsburské monarchie, vznik rakouské První republiky. Politický a hospodářský vývoj rakouského státu v letech 1918 1938. Rakouská zahraniční politika a idea Panevropy. Vztahy Rakouska s Německem a rozvoj národně socialistického hnutí v Rakousku ve 30. letech. 16. Rakousko v letech 1938 1955 Příčiny a okolnosti zániku rakouské První republiky. Rakousko součástí nacistického Německa (hospodářský a vojenský podíl na válečném úsilí Třetí říše, protinacistický odboj). Obnova rakouského státu po skončení Druhé světové války politický a hospodářský vývoj Druhé republiky v letech 1945 1955, okupační režim. 17. Rakousko ve druhé polovině 20. století Okolnosti jednání o Státní smlouvu a obnova nezávislosti Rakouska. Politický a hospodářský vývoj Rakouska ve druhé polovině 20. století. Rakouská zahraniční politika a vstup Rakouska do EU. Rakousko-české vztahy po r. 1989.

Blok D - Středoevropské společnosti a národy 1. Středoevropské státy a politické regiony Vývoj státních struktur a jejich hranic v prostoru Střední Evropy od Vestfálského míru do dnešní podoby. Regionalizace středoevropských států (historické a administrativní regiony, NUTS). Středoevropská struktura osídlení. 2. Transformace politických systémů ve střední a východní Evropě po r. 1989 Pád komunismu, transformace areálu střední a východní Evropy. Typy přechodu k demokracii dle S. Huntingtona: transformace, nahrazení a přesun. Průběh demokratizace v zemích střední a východní Evropy. Konsolidované, semikonsolidované a nekonsolidované demokracie. 3. Ústavní a vládní systémy v postkomunistických zemích Formy státu a vlády v postkomunistické prostoru. Ústavy komunistických zemí před rokem 1989. Proces přijetí nových ústav v postkomunistických zemích a volba politického režimu. Parlamentní versus prezidentský systém v postkomunistických státech. 4. Stranické a volební systémy středoevropských zemí Konfliktní linie a ideově-politické rodiny v postkomunistických zemích. Charakteristika a srovnání vývoje politických stran a stranických systémů České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Volební systémy a parlamentní volby v těchto zemích po roce 1989. 5. Stranický systém, volební systémy a volby v České republice Charakteristické znaky základních etap vývoje stranického systému (typologické určení, proměny hlavních subjektů, vztahy mezi nimi, konfliktní linie, polarita). Podstata a změny volebního systému do PS PČR, vliv voleb na utváření stranického sytému, volební systém do Senátu PČR. Komunální a krajské volby v posledním desetiletí (volební systém, hlavní trendy). Teorie voleb druhého řádu. 6. Vývoj a současnost české, slovenské a polské ústavnosti. Systematika ústav, ústavní vývoj v letech 1945 1989. Novelizace ústav od roku 1989, Ústava ČR, Ústava SR, tzv. Malá ústava a Ústava PR z roku 1997. Soudní soustavy, postavení státního zastupitelství a prokuratury. 7. Státní správa a územní samospráva ve střední Evropě Ústřední a územní orgány státní správy v zemích Visegrádské čtyřky, Německa a Rakouska. Organizace, členění a financování územní samosprávy. Specifika místní správy v jednotlivých zemích a jejich komparace. Reforma veřejné správy v postkomunistických zemích střední Evropy.

8. Klíčové postavy sociálního myšlení ve střední Evropě v první polovině 20. století Vídeň jako centrum sociálního myšlení (S. Freud, P.F. Lazarsfeld, L. Wittgenstein). Klíčové postavy sociálního myšlení v Polsku (F. Znaniecki), na Slovensku (hlasistické hnutí, A. Štefánek) a v Maďarsku (K. Mannheim). Česká sociologie v evropském kontextu (T. G. Masaryk, I. A. Bláha, J. L. Fischer). 9. Základní trendy migrací ve střední Evropě ve 20. století Průmyslové migrace do velkých měst na přelomu 19. a 20. století (rozdíl ve vývoji střední a západní Evropy). Změny hranic po první a druhé světové válce, reemigrace a repatriace, nucené odsuny národnostních menšin a masové migrace obyvatelstva po roce 1945. Demografické a sociální důsledky tzv. socialistická industrializace a kolektivizace zemědělství. 10. Sociální transformace středoevropských zemí po roce 1989 Imigrace a emigrace ve středoevropských zemí, důsledky evropské integrace a vstupu do Evropské unie. Ekonomická transformace a změny sociální stratifikace v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Proměny české společnosti (sociální stratifikace rozvodovost, vzdělanostní společnost aj.). 11. Středoevropský nacionalismus jako multidimenzionální problém Nacionalismus v pohledech společenských věd (Herder, Renan, Gellner, Hroch aj.). Demokratický a liberální nacionalismus. Negativní vnímání nacionalismu jako agresivní ideologie, reakční, mytologický, autoritativní nacionalismus. Patriotismus (lokální patriotismus). Šovinismus jako protiklad nacionalismu. 12. Národnostní skladba současné střední Evropy, Národnostní menšiny autochtonní a alochtonní, nestátotvorné a státotvorné. Vztah majority a národnostních menšin. Postavení národnostních menšin v postkomunistických zemích střední a východní Evropy po roce 1989. Otázky globalizace a multikulturality. 13. Vývoj a současné problémy etnických menšin v ČR. Zvláštnosti historického vývoje národnostní struktury ČSR a ČR. Autochtonní menšiny a nové národnosti. Národnostní struktura soudobé ČR. Postavení, problémy a perspektivy národnostních menšin v ČR.