V stavní a edukativní projekt RoÏmbersk rok 2011 Petr PAVELEC A NOTACE: Text rekapituluje pfiípravu a prûbûh v stavního a edukativního projektu RoÏmbersk rok 2011, iniciovaného jihoãesk m pracovi tûm Národního památkového ústavu. Projekt obsahuje dva základní celky cestovnû poznávací ãást a v stavu RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami. Hlavním zámûrem projektu bylo pfiipomenout historické dílo rodu RoÏmberkÛ, vyzdvihnout jeho Ïivou kontinuitu a poukázat na dosud nevyuïité potence prezentace roïmberského odkazu v oblasti kultury a cestovního ruchu. Ve stadiu realizace projekt motivoval statisíce lidí k aktivnímu pfiístupu ke kulturnímu dûdictví a spojil desítky státních i privátních subjektû ke spolupráci v této oblasti. 1 Péãe o kulturní dûdictví a jeho prezentace mohou mít fiadu podob, vycházejících z rûzn ch forem tematického zamûfiení, z rûzn ch úhlû pohledû nebo z orientace na rozliãné cílové skupiny. RoÏmbersk rok 2011 pfiedstavuje projekt modelov, tematicky iroce pojat a s v raznou potencí dlouhodobého a mnohoãetnû modifikovatelného rozvoje. Jak naznaãuje název, tématem projektu je kulturní dûdictví spjaté s rodem RoÏmberkÛ. V znam tohoto rodu, jeho historické pûsobení i stále aktuální odkaz jsou v eobecnû známé a není nutné je detailnûji rozebírat. RoÏmberkové disponovali po dobu témûfi ãtyfi staletí nezpochybàovanou pfiednostní pozicí v ãeském státû, v znamnû zasahovali do vnitrostátních i mezinárodních událostí a ve své doménû na jihu âech vytvofiili kulturní dílo, jehoï produkty uïívají lidé v mnoha ohledech i v 21. století. Jedním z nejv znamnûj ích správcû a uïivatelû roïmberského dûdictví je dnes Národní památkov ústav, respektive jeho jihoãeské pracovi tû, v jehoï péãi se nacházejí nûkdej í roïmberské rezidence a sídla RoÏmberk, âesk Krumlov, TfieboÀ, Kratochvíle a Nové Hrady. NPÚ pracuje s roïmbersk m dûdictvím také v oblasti v konu památkové péãe, neboè fiada nejv znamnûj ích mûstsk ch i vesnick ch památkov ch rezervací a zón na jihu âech, mnoïství industriálních památek, jedineãn fenomén tfieboàské rybniãní soustavy a velk poãet jednotliv ch nemovit ch i movit ch kulturních památek mají svûj roïmbersk pûvod i historii. Projekt RoÏmbersk rok 2011 iniciovalo jihoãeské pracovi tû Národního památkového ústavu Obr. 1. Státní hrad RoÏmberk (okres âesk Krumlov), od poloviny 13. století do roku 1302 rezidence pánû z RoÏmberka. (Foto archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích) u pfiíleïitosti ãtyfistého v roãí úmrtí posledního muïského ãlena rodu RoÏmberkÛ, Petra Voka. 1 V obecné rovinû bylo zámûrem projektu pfiipomenout historické dílo rodu RoÏmberkÛ, vyzdvihnout jeho Ïivou kontinuitu a poukázat na dosud nevyu- Ïité potence jeho prezentace v oblasti kultury 1 Petr Vok z RoÏmberka zemfiel na zámku v Tfieboni dne 6. 11. 1611. 400
Obr. 2. Poutaã na hranicích Jihoãeského kraje s logem projektu RoÏmbersk rok 2011 od Daniela Dûdka. (Foto Petr Pavelec, záfií 2011) Obr. 3. Slavnostní zahájení praïské v stavy RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami, pfied lodïií Vald tejnského paláce. AngaÏmá jihoãesk ch mûst a obcí v projektu RoÏmberského roku bylo symbolicky vyjádfieno pomocí defilé vlajek s roïmbersk mi atributy v obecních znacích. (Foto Martin GaÏi, 18. kvûten 2011) a cestovního ruchu. Projekt tvofií dva základní celky pilífie. První z nich je orientovan na cestovnû poznávací aktivity a pracuje s nástroji motivujícími irokou vefiejnost k náv tûvám a poznávání domácích i zahraniãních lokalit spjat ch s roïmbersk m dûdictvím. Souãasnû mûla tato ãást projektu iniciovat ve vybran ch lokalitách dal í specificky orientované v stavní, edukativní a kulturní aktivity. Cílem druhé ãásti projektu bylo uspofiádat soubornou roïmberskou v stavu, která by poprvé v historii na jednom místû shromáïdila, smysluplnû uspofiádala a vhodnû prezentovala soubor nejv znamnûj ích roïmbersk ch artefaktû. Aktivity tûchto dvou celkû ale nemají pevné hranice, naopak, vzájemnû se prolínají, inspirují a obohacují, a tím stupàují úãinnost a dynamiku celého projektu. Projekt vznikl na jafie roku 2009. V záfií téhoï roku pfiipravilo NPÚ k jeho propagaci publikaci RoÏmberkové návrh v stavního a poznávacího projektu, 2 v níï byly definovány dûvody, obsah, hlavní cíle i dal í moïnosti rozvoje projektu. JiÏ v této fázi pfiípravy projekt obsahoval v echny pozdûji rozvinuté atributy jasnû specifikovanou v stavní i cestovnû poznávací ãást s akcentovanou úlohou RoÏmberského paláce na PraÏském hradû, funkci roïmbersk ch cestovních pasû k motivaci cestovnû poznávacích aktivit i moïnost dal ího rozvoje projektu se zamûfiením na jiné v znamné aristokratické rody ãesk ch a moravskoslezsk ch dûjin. Po projednání návrhu s vedením MK âr vydal ministr kultury Václav Riedlbauch rozhodnutí, jímï zfiídil pracovní t m k pfiípravû projektu a autora tohoto textu povûfiil jeho vedením. 3 V roce 2010 byl projekt zafiazen mezi hlavní úkoly stanovené Ministerstvem kultury âr Národnímu památkovému ústavu, zpracován a ministerstvem byl schválen rozpoãet v stavní ãásti projektu; 4 poté jiï nic nebránilo jeho intenzivní pfiípravû. Hned od poãátku bylo zfiejmé, Ïe NPÚ se v pfiípadû takto iroce koncipovaného zámûru neobejde bez partnerû. Po vzájemné dohodû se do projektu zapojil pfiedev ím Jihoãesk kraj, kter následnû rozvinul fiadu samostatn ch aktivit, naplàujících základní koncept projektu. Kraj pfiedev ím vypsal grantovou soutûï na podporu aktivit RoÏmberské- 2 3 ho roku, dotovanou tfiemi miliony korun. 5 Tato pfievorû z rodu RoÏmberkÛ. Pozadu nezûstala ani soutûï vnesla do projektu zásadní energii a motivovala fiadu subjektû k organizaci roïmbersk ch berské v stavy. mûstská muzea a organizovala dal í men í roïm- aktivit. Do soutûïe se pfiihlásilo 89 úãastníkû Souãasnû s grantovou soutûïí Jihoãeského kraje vydal NPÚ na podporu cestovnû poznávacích a k finanãní podpofie jich bylo vybráno 51. Jednalo se pfiedev ím o rûzné druhy historick ch mûstsk ch slavností, hudební a divadelní produkce, lokalitách a reáliích na zaãátku roku 2011 knihu aktivit a jako základ pro orientaci v roïmbersk ch speciální gastronomické aktivity, dûtské programy, v tvarné soutûïe a podobnû. V pfiípadû mûst- v ní celkem 120 domácích i zahraniãních lokalit RoÏmberkové, cestovní prûvodce. 6 Pfiedstavuje se sk ch slavností lo nûkdy o roïmberské modifikace tradiãních periodick ch slavností, v nûkter ch spjat ch rûzn m zpûsobem s RoÏmberky. Kniha mûstech ale RoÏmbersk rok podnítil realizaci slavností vûbec poprvé. Mnohé z tûchto akcí mûly nûkolikadenní prûbûh nebo se uskuteãnila fiada 2 PAVELEC, Petr. RoÏmberkové (1611 2011) 400 let, návrh v stavního a poznávacího projektu. âeské Budûjovi- repríz, zejména v pfiípadech hudebních a divadelních produkcí a dûtsk ch programû. Vcelku tak poãet realizovan ch aktivit podpofien ch grantovou v âesk ch Budûjovicích, sign. D 1367; D 1368; D 1369. ce, 2009 interní tisk uloïen v knihovnû NPÚ ÚOP soutûïí je tû v znamnû narostl. Navíc se bûhem 3 Jmenování ze dne 28. 4. 2010, ã. j. MK5691/2010 roku k roïmbersk m aktivitám pfiidávaly i dal í OPP, Pfiíkaz ministra kultury ã. 9/2010 ze dne 28. 4. subjekty s obdobn mi realizacemi, i kdyï nebyly 2010. Dal ími ãleny pracovního t mu byli: V. Applová, podpofieny grantem. Jihoãesk kraj zapojil do projektu také vlastní zfiizované kulturní organizace, tou ková, F. tangl. E. Fuãíková, M. GaÏi, K. Hrabáková, P. Ma itová, A. Ma- které posléze bûhem jubilejního roku realizovaly 4 Zápis porady vedení MK âr ze dne 2. 3. 2010 a zápis v pfiíslu n ch roïmbersk ch lokalitách men í v stavní projekty. Jihoãeské muzeum tak pfiipravilo vé, rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami ze dne z jednání pracovního t mu MK âr k projektu RoÏmberko- na tvrzi v Îumberku v stavu RoÏmberkové a rybníkáfiství v jiïních âechách a ve Waldviertelu, Jiho- 5 Jihoãesk kraj, Grantov program RoÏmbersk rok 17. 6. 2010. ãeská vûdecká knihovna uspofiádala prezentaci 2011, vypracoval: OKPP, OMVV, schválil: ZK 22. 6. 2010, s názvem Co jsme ãetli o RoÏmbercích, Regionální platn od: 22. 6. 2010, úãinn od: 1. 7. 2010, Zdroj: muzeum v âeském Krumlovû zorganizovalo v stavu RoÏmberské renesanãní kost my, Prachatické =1154&par[lang]=CS>. <http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v] muzeum pfiipravilo expozici Vyplacení pasovsk ch 6 HÁJNÁ, Milena. RoÏmberkové, cestovní prûvodce. âeské Budûjovice : NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, ÏoldnéfiÛ a Muzeum stfiedního Pootaví ve Strakonicích uspofiádalo v stavu Strakonice v dobû velko- 2011. ISBN 978-80-85033-04-5. 401
4 Obr. 4. Plakát na jednu z doprovodn ch v stav zafiazen ch do rámce RoÏmberského roku 2011 Corpus delicti roïmbersk ch zloãinû: Oldfiich II. z RoÏmberka otec ãesk ch tuneláfiû, klá ter Zlatá Koruna 25. 6. 30. 9. 2011. (Grafick návrh Tomá Halama) pfiinesla kromû jiného základní informace o nûkdej ích roïmbersk ch rezidencích, církevních fundacích, hospodáfisk ch provozech nebo o místech spjat ch s v znamn mi událostmi ve vztahu k roïmberskému rodu. Vy la ve dvou vydáních v celkovém nákladu 3700 v tiskû a bûhem RoÏmberského roku byla ze dvou tfietin vyprodána. V znamnou akceleraci cestovnû poznávací ãásti projektu podnítilo vydání dvanácti tisíc roïmbersk ch cestovních pasû s informaãní broïurou, obsahující 24 vybran ch roïmbersk ch lokalit. 7 Jejich náv tûvu bûhem RoÏmberského roku si drïitel pasu nechával potvrdit razítkem RÛÏe a po kompletaci v ech razítek mûl moïnost zúãastnit se slosování s ocenûním v hercû. NejdÛleÏitûj ím cílem cestování s roïmbersk m cestovním pasem se stal RoÏmbersk palác na PraÏském hradû. V jeho hlavním, renesanãním sále uspofiádal z podnûtu NPÚ Jihoãesk kraj v období od 8. 12. 2010 do 30. 8. 2011 mimofiádnû úspû nou prezentaci RoÏmberského roku s názvem Rok rûïe. Ta byla zapojena do prohlídkového okruhu PraÏského hradu a také díky tomu si na tuto expozici zakoupilo spoleãnou vstupenku témûfi 400 tisíc náv tûvníkû. PfieváÏnou vût inu z nich tvofiili cizinci, ktefií se pfii prohlídce prezentace mimo jiné dozvûdûli, Ïe jiïní âechy jsou krásn region s pfiírodním bohatstvím a mnoïstvím kulturních památek a Ïe toto území bylo kdysi doménou prvního aristokratického rodu âeského království. Pro Jihoãechy to zase byla ve vût inû pfiípadû vûbec první pfiíleïitost k náv tûvû nûkdej ího RoÏmberského paláce v Praze, kter v dobû svého vzniku ve druhé polovinû 16. století nemûl z hlediska architektonické kvality a velikosti v âechách srovnání. Jihoãesk kraj definoval projekt jako prioritní a stûïejní a jako takov ho také pfiedstavil na veletrhu cestovního ruchu Regiontour 2011 v Brnû a na dal ích prezentacích cestovního ruchu. V koordinaci s tûmito akcemi zaji Èoval Národní památkov ústav dal í aktivity RoÏmberského roku. V pfiedveãer v roãí úmrtí Petra Voka z RoÏmberka a poãátku RoÏmberského roku uspofiádal dne 4. 11. 2010 na hradû RoÏmberku, nejstar í roïmberské rezidenci, tiskovou konferenci k zahájení RoÏmberského roku. Zúãastnilo se jí vedení NPÚ, MK âr, hejtman Jihoãeského kraje a místopfiedseda AV âr a pfiední znalec roïmberské historie prof. Jaroslav Pánek, kter svou úãastí a dal í angaïovaností podpofiil vûdecké ambice projektu. Kromû toho se tiskové konference zúãastnili také pfiedstavitelé nûkdej ích roïmbersk ch mûst, kasteláni roïmbersk ch hradû a reprezentanti roïmbersk ch církevních fundací. Pfiítomna byla mimo jiné starostka mûsta RoÏmberka, zaloïeného RoÏmberky kolem roku 1250, pfievor cisterciáckého opatství ve Vy ím Brodû, zaloïeného v roce 1259 Vokem I. z RoÏmberka, vikáfi krumlovského farního kostela sv. Víta, vybudovaného v první polovinû 14. století Petrem I. z RoÏmberka, biskup ãeskobudûjovické diecéze a dal í osobnosti, ãímï se hned od poãátku cílenû poukazovalo na kontinuitu a aktuální v znam roïmberského dûdictví. Do skupiny cestovnû poznávacích aktivit RoÏmberského roku zafiadil NPÚ jako první akci otevfiení novû vybudovaného Hradního muzea v âeském Krumlovû dne 10. 1. 2011, jehoï nová expozice zahrnuje kromû jiného také jedineãné památky z doby RoÏmberkÛ. Jedná se napfiíklad o stfiedovûké vitráïe z hradní kaple sv. Jifií, zaloïené v roce 1334 Petrem I. z RoÏmberka, dále fragmenty stfiedovûk ch kachlû z ãeskokrumlovského hradu nebo obraz Zasedání zemského soudu, poukazující na ãelní pozici RoÏmberkÛ ve státû. V jimeãnû dûleïitou aktivitou NPÚ v rámci RoÏmberského roku se stalo dokonãení projektu Renesance renesance na zámku Kratochvíle. Nûkolikalet projekt zahrnující restaurování renesanãní vily a její novou interiérovou instalaci akcentující Ïivotní styl posledních RoÏmberkÛ byl zavr en dne 30. 6. vernisáïí vûnovanou roïmberskému jubileu. Na nûkdej ím roïmberském hradû v Nov ch Hradech byla v rámci RoÏmberského roku pfiipravena v stava RoÏmberské Novohradsko, v b valém cisterciáckém klá tefie ve Zlaté Korunû se pfiipomínaly temné stránky roïmberské historie v stavou Corpus delicti roïmbersk ch zloãinû aneb Oldfiich II. z RoÏmberka, otec ãesk ch tuneláfiû, na hradû RoÏmberku se uskuteãnila prezentace kvûtinov ch aranïmá s názvem RoÏmberská rûïe, v âeském Krumlovû byla pfiipravena didaktická v stava o krumlovském stfiedovûkém rukopisu Liber de pictus a nejaktivnûji se do cestovnû poznávacích akcí NPÚ zapojila správa zámku v Tfieboni, kde bûhem RoÏmberského roku probûhla fiada akcí, zakonãen ch v stavou Rozlouãení s Petrem Vokem ve dnech 4. 11. 30. 11. 2011. Ekonomické multiplikaãní efekty v ech roïmbersk ch aktivit budou teprve pfiedmûtem anal z, v mluvn je ale uï nyní pfiíklad roïmberské Kratochvíle, kde se díky prûbûïnému informování o pfiipravovaném otevfiení nové instalace a skuteãnosti, Ïe Kratochvíle hrála v znamnou roli i v dal ích prezentacích RoÏmberského roku, zvedla meziroãnû náv tûvnost o 40 %. K RoÏmberskému roku se pfiipojovaly i dal í subjekty, které se tradiãnû vedle své hlavní ãinnosti vûnují kulturnímu dûdictví. Do této skupiny patfií pfiedev ím âeská po ta, která vydala dne 9. bfiezna 2011 novou po tovní známku RoÏmberkové s vyobrazením posledních dvou ãlenû rodu. Vydání známky iniciovala ãlenka emisní komise PhDr. Markéta Pánková, fieditelka Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze. Návrh známky zhotovil akademick malífi a grafik Oldfiich Kulhánek, rytinu provedl Milo Ondráãek. Spoleãnû se známkou byla vydána také kaligraficky zdobená obálka. Tiskov list obsahuje ar ík s jednou známkou, která má rozmûry 50 x 40 mm a katalogové ãíslo A0676. Ar ík po tovní známky RoÏmberkové byl vyti tûn v nákladu 70 tisíc kusû a jeho slavnostní pfiedstavení vefiejnosti probûhlo na zámku v Tfieboni 10. bfiezna 2011. Podobnû vstoupila do projektu také âeská národní banka, která dne 19. fiíjna 2011 vydala stfiíbrnou minci v nominální hodnotû 200 Kã k v roãí úmrtí Petra Voka z RoÏmberka. Mince o prûmûru 31 cm a váze 13 gramû byla na základû celostátní anonymní soutûïe vyhlá ené âeskou národní bankou realizována podle návrhû Jaroslava Bejvla a Petra Horáka. Na líci mince je vyobrazen klá ter ve Vy ím Brodû a rozlomen pohfiební tít Petra Voka. V opisu stojí název státu âeská 7 Cestovní pas i informaãní broïuru vydal Jihoãesk kraj. 402
REPUBLIKA a v fiádku pak nominální hodnota mince 200 Kã. Na rubové stranû je vyobrazen Petr Vok z RoÏmberka a po obvodu je vpravo text PETR VOK Z ROÎMBERKA a letopoãty 1611 2011. Slavnostní pfiedstavení mince probûhlo 4. listopadu 2011 pfied v roãím úmrtí Petra Voka na zámku v Tfieboni. Zcela zásadní roli v projektu RoÏmbersk rok 2011 pfiedstavovala v stava RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami, která se uskuteãnila ve dnech 18. 5. 21. 8. 2011 ve Vald tejnské jízdárnû v Praze. PÛvodnû se pfiedpokládalo, Ïe v stava probûhne v Císafiské konírnû na PraÏském hradû a v poslední tfietinû roku 2011 bude pfienesena do novû budované zámecké galerie v âeském Krumlovû. Z organizaãních dûvodû byla ale nakonec k uspofiádání v stavy vybrána praïská Vald tejnská jízdárna a pfienesení v stavy do âeského Krumlova se ukázalo jako neschûdné z finanãních i bezpeãnostních dûvodû. Zejména v pfiípadû v jimeãnû cenn ch exponátû zapûjãitelé odmítali akceptovat jiné místo neï prestiïní a bezpeãnostnû nejlépe vybaven prostor Vald tejnské jízdárny. Podobnû jako v cestovnû poznávací ãásti projektu, ani zde se NPÚ neobe el bez partnerství. V tomto pfiípadû se spolupofiadatelem v stavy stala Národní galerie jako zapûjãitel souboru nejcennûj ích exponátû a provozovatel Vald tejnské jízdárny a Senát Parlamentu âr jako majitel Vald tejnského paláce. Na zápûjãkách témûfi 700 exponátû pak dále spolupracovalo 65 státních, municipálních i privátních subjektû. Úlohy komisafie v stavy se ujal autor tohoto textu, jako kurátofii byli angaïováni Roman Laviãka z NPÚ na stfiedovûkou ãást a Eli ka Fuãíková pro ran novovûk. Zá titu nad v stavou pfievzali pfiedseda Senátu Parlamentu âr Milan tûch, první místopfiedseda vlády a ministr zahraniãních vûcí Karel Schwarzenberg, ministr kultury Jifií Besser, hejtman Jihoãeského kraje Jifií Zimola a pfiedseda Akademie vûd âr Jifií Draho. Zá tity byly v tomto obsazení zvoleny zámûrnû, s pfiihlédnutím k historick m aktivitám RoÏmberkÛ, to jest jejich státoprávní roli, zahraniãní angaïovanosti, kulturní úloze, pûsobení v jihoãeské doménû a vlivu na rozvoj vûd. Koncepce v stavy vznikala postupnû na pûdorysu nûkolika základních skuteãností. Prvotním impulsem bylo jiï zmínûné rychle se blíïící ãtyfisetleté jubileum vymfiení rodu. Dûjinn v znam RoÏmberkÛ i siln moment v roãí vybízely k zámûru uchopit téma pokud moïno celostnû, v irokém ãasovém zábûru a tematické bohatosti, i kdyï bylo moïné uvaïovat i o odli n ch, na ãasové ose nezávisl ch a tematicky úïeji koncipovan ch fie eních. Celostní vnímání tématu podpofiil také název v stavy, pfievzat z titulu navrïeného profesorem Jaroslavem Pánkem pro soubûïnû vznikající roïmberskou monografii s v stavním katalogem. Nikoliv nepodstatnou úlohu pfii koncipování v stavy sehrála také pfiekvapivá skuteãnost, Ïe tak v znamné a v pravém slova smyslu populární téma nebylo formou reprezentativní v stavy aï dosud zpracováno, a autofii tak stáli pfied moïností pokusit se vûbec poprvé v historii na jednom místû shromáïdit, tematicky smysluplnû uspofiádat a prezentovat soubor nejdûleïitûj ích roïmbersk ch artefaktû. I v pfiípadû v stavy bylo snahou organizátorû poukazovat na Ïivou kontinuitu roïmberského dûdictví. Za její pfiíklady lze povaïovat trvalé kulturní vyuïívání nûkdej ích roïmbersk ch rezidencí, funkãnost pûvodnû roïmbersk ch hospodáfisk ch provozû nebo Ïivot v roïmbersk ch mûstech a obcích. V této souvislosti je pfiíznaãné, Ïe na území nûkdej ího roïmberského dominia existuje dodnes více neï 60 mûst a obcí, které mají ve znaku rûzné podoby roïmberské erbovní rûïe stejnû jako Jihoãesk kraj. Nûkteré z tûchto mûst a obcí spoleãnû s Jihoãesk m krajem poskytly své prapory k slavnostnímu defilé pfii vernisáïi v stavy v zahradû Vald tejnského paláce a posléze také do vestibulu Vald tejnské jízdárny, kde vytvofiily ãestnou stráï v stavy a symbol nepfieru ené kontinuity roïmberského dûdictví. Emblémem v stavy se stal roïmbersk jezdec, odkazující na v znam rodu i jeho dûjinnou dynamiku. PÛsobiv motiv ozbrojeného jezdce uïívali RoÏmberkové od prvních generací vedle pûtilisté rûïe jako paralelní rodov znak, vyhrazen pro vladafie roïmberského domu. Renesanãní tukov reliéf roïmberského jezdce ze zlatého sálu zámku Kratochvíle, graficky zpracovan Danielem Dûdkem a Martinem GaÏim, se stal základem vizuálního stylu v stavy promítnutého do reklamní grafiky i v stavních publikací, postava roïmberského jezdce (inspirovaná idealizovan m vylíãením Voka I. z RoÏmberka ve ver ích z konce 13. století) vítala náv tûvníky ve vestibulu v stavního prostoru a fiada autentick ch vyobrazení jezdce na peãetích, mincích, pfiedmûtech denní potfieby nebo pohfiebních praporech pûsobila jako leitmotiv celé expozice. Architekti Jan Roháã a Bronislav Stratil navrhli pro v stavu v zásadû minimalistické architektonické fie ení, jehoï hlavním cílem byl funkãní, logicky uspofiádan a esteticky kultivovan prostor pro prezentaci vlastních exponátû. Stfiídmá edivá barevnost stûn vytvofiila neutrální pozadí, ãervené akcenty evokovaly barvu roïmberské rûïe a ãela pfiíãn ch stûn oïivily architektonické a dekorativní motivy ze znám ch roïmbersk ch lokalit. 5 6 Obr. 5. Mince vydaná âeskou národní bankou u pfiíleïitosti RoÏmberského roku 2011, avers a revers. (Grafick návrh Jaroslav Bejvl a Petr Horák) Obr. 6. Po tovní známka s motivem posledních RoÏmberkÛ vydaná âeskou po tou u pfiíleïitosti RoÏmberského roku 2011. (Grafick návrh Oldfiich Kulhánek, rytina Milo Ondráãek) 403
7 8 Obr. 7. Vald tejnská jízdárna v Praze, v stava RoÏmberkové: prûhled expozicí, v popfiedí Madona z Vimperka. (Foto Hugo Moc, srpen 2011) Obr. 8. Vald tejnská jízdárna v Praze, v stava RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami, model ãeskokrumlovské vûïe a portrét Viléma z RoÏmberka. (Foto Roman Laviãka, srpen 2011) Úvodní pfiíãn panel mûl za úkol zpomalit vstup do expozice a poskytnout divákovi ãas a prostor k usebrání pfiedtím, neï bude mít moïnost prûhledu expoziãním celkem. Na vstupní stranû panelu byl prezentován obrazov triptych s rodovou legendou o dûlení rûïí, smûrem do expozice roïmberská genealogie a mapy roïmberského dominia. Obvod v stavního prostoru rozãlenili architekti do oddûlen ch sektorû v jejich vlastní terminologii kaplí, jeï vytvofiily prostor k ãlenûní ãasové osy a oddûlení dûleïit ch témat zafiazen ch do pfiíbûhu expozice roïmberské dûjinné cesty. Tu na v stavû reprezentovaly v bûrovû pfiedev ím osobnosti (zejména Vilém a Petr Vok z RoÏmberka), lokality (Vy í Brod, Kájov, âesk Krumlov, Kratochvíle a dal í), specifická roïmberská témata (roïmberské stavitelství, kunstkomora, zbrojnice, knihovna, hudba, rybníkáfiství, alchymie a jiné). Pomyslnou ãasovou osu otevfielo mytologické téma obrazového triptychu Dûlení rûïí a v rovinû doloïitelné historie autentická listina krále Václava I. z roku 1250, v níï je poprvé písemnû uveden zakladatel rodu Vok I. z RoÏmberka. Prioritní postavení RoÏmberkÛ v âeském království pfiedstavily dva zásadní dokumenty: vûbec poprvé vystaven iluminovan rukopis básnû Rosa Rosensis z roku 1497, oslavující domnûl anticky boïsk pûvod RoÏmberkÛ, a originál tisku Vladislavského zemského zfiízení z roku 1500, kodifikující pfiednostní pozici RoÏmberkÛ ve státû. Na stfiední osu v stavního prostoru byly jako dominantní nadãasové artefakty situovány obrazy Mistra TfieboÀského oltáfie a Madona z Vimperka. 8 V stavu nav tívilo bûhem tfií mûsícû 30 040 náv tûvníkû. Uspofiádání v stavy podnítilo také zcela zásadní kroky v oblasti vûdeckého v zkumu roïmberského dûdictví. Bûhem pfiípravy v stavy byly objeveny nebo znovuobjeveny nûkteré artefakty zprostfiedkující no- 8 K podrobnostem o v stavû viz PAVELEC, Petr; LAVIâKA, Roman; FUâÍKOVÁ, Eli ka. Koncepce a pfiíprava v stavy. In PÁNEK, Jaroslav; FUâÍKOVÁ, Eli ka; GAÎI, Martin; LAVIâKA, Roman; PAVELEC, Petr; IMÒNEK, Robert (red.). RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami. âeské Budûjovice : NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, 2011. 751 s. ISBN 978-80-85033-31-1; GAÎI, Martin (ed.). RoÏmberkové : Struãn prûvodce v stavou. âeské Budûjovice : NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, 2011. 204 s. ISBN : 978-80-85033-33-5. 404
vé informace a otevírající ãasto pfiekvapivé souvislosti. Jednalo se napfiíklad o dosud neznámé a témûfi zapomenuté portréty Petra Voka a Viléma z RoÏmberka, kreslen inventáfi Polyxeny z Lobkovic s pfiedmûty z nûkdej í roïmberské kunstkomory, nová zji tûní o fiádu lebky Petra Voka z RoÏmberka, objevné informace o triptychu Dûlení rûïí z telãského zámku, nové informace o stfiedovûk ch oltáfiích z kostelû na roïmberském dominiu a dal í. Tyto informace a v sledky dal ího rozsáhlého v zkumu roïmbersk ch reálií na ly své místo v podobû syntetick ch studií a dal ích textû v knize RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami, kolektivní monografii 82 autorû, zahrnující také aktuální roïmberskou bibliografii o 2800 poloïkách a katalog exponátû v stavy. 9 Knihu vydal Národní památkov ústav a její slavnostní uvítání se uskuteãnilo dne 21. fiíjna ve Zlatém sále zámku Kratochvíle. Vydavatel a autofii knihu pfiedstavili vefiejnosti pod klenbou sálu se tukov m reliéfem RoÏmberského jezdce ve zlaté zbroji, jehoï reprodukce zdobí také obálku nové roïmberské monografie a tvofiila vizuální styl velké roïmberské v stavy. RoÏmbersk rok motivoval i dal í vûdecké aktivity mimo pûdu NPÚ. Kromû fiady pfiedná kov ch cyklû zamûfien ch na RoÏmberky do lo i na dal í kniïní poãiny. Nakladatelství Academia vydalo biografii Viléma z RoÏmberka od Jaroslava Pánka. Nakladatelství Veduta vydalo monografie Simony Kotlárové: Jan III. z RoÏmberka, generální pfievor johanitského fiádu a vladafi roïmberského domu, Anny Kubíkové: Petr I. z RoÏmberka a jeho synové, a Romana Laviãky a Roberta imûnka: Páni z RoÏmberka 1250 1520. JiÏní âechy ve stfiedovûku.nakladatelství Lidové noviny zafiadilo na rok 2011 do svého ediãního plánu knihu kolektivu specialistû z Jihoãeské univerzity pod vedením Václava BÛÏka Svûty posledních RoÏmberkÛ, Státní oblastní archiv v Tfieboni vydal tradiãní sborník Archivum Trebonense, vûnovan 400. v roãí úmrtí Petra Voka z RoÏmberka. Za skvûlou ukázku aplikovaného v zkumu v této oblasti lze povaïovat novodobé uvedení dramatické básnû na oslavu RoÏmberkÛ Rosa Rosensis. BáseÀ pro RoÏmberky sloïil na sklonku 15. století nizozemsk humanista, básník a filolog Jacob Canter, moderní pfieklad básnû z latiny pofiídil Jakub imek, o hudební doprovod se postaral renomovan hudební historik Martin Horyna a scénické provedení realizoval opakovanû v prûbûhu RoÏmberského roku soubor Dy kanti. 10 RoÏmberské téma zaznûlo v raznû i na mezinárodní úrovni. V pfiedveãer RoÏmberského roku se ve dnech 28. ãervna 3. ãervence 2010 uskuteãnil v jihoãeském Tábofie XXV. mezinárodní kongres Spoleãnosti pro vûdu a umûní, jehoï spoleãenskovûdní sekce zafiadila aktuálnû téma RoÏmberkové, jejich odkaz, v znam pro souãasnou historickou vûdu a její interdisciplinární pfiístupy. 11 V závûru RoÏmberského roku se zase uskuteãnil vzpomínkov veãer Pocta rûïi uspofiádan Velvyslanectvím âeské republiky pfii Svatém stolci a âesk m historick m ústavem v bazilice sv. Praxedy v ímû. 12 Nepostradatelnou funkci informaãního svorníku a rozcestníku v ech aktivit RoÏmberského roku plnily speciální webové stránky www.rozmberskyrok.cz, jejichï provoz a prûbûïnou aktualizaci relevantních informací zaji Èoval Jihoãesk kraj spoleãnû s NPÚ. PrÛbûh RoÏmberského roku potvrdil zájem institucí i vefiejnosti o tento typ aktivit a bez nadsázky lze konstatovat, Ïe projekt inspiroval statisíce lidí k aktivnímu pfiístupu ke kulturnímu dûdictví. Bude je tû nutné sumarizovat a vyhodnotit získané informace a zku enosti vãetnû multiplikaãních ekonomick ch efektû a dopadû. K tomu poskytne základ konference úãastníkû a organizátorû projektu, kterou uspofiádá NPÚ dne 8. prosince 2011 na zámku v Jindfiichovû Hradci. Zde bude vytvofien prostor pro prezentaci a vyhodnocení aktivit realizovan ch bûhem RoÏmberského roku a souãasnû také probûhne diskuse o moïn ch modifikacích projektu a jeho pokraãování v dal ích letech. Nabízejí se rûzné formy aktivit ve vztahu k roïmberskému dûdictví, jiï ale bez jubilejního rámce, a také pfiíprava projektû zamûfien ch na jiné aristokratické rody, respektive na odkaz s nimi spojovan. Realizace projektu potvrdila a prakticky ovûfiila základní teze formulované jiï v iniciaãní publikaci 13 projektu z roku 2009, to jest Ïe: 1. Projekt RoÏmbersk rok 2011 plnû koresponduje se v emi základními cíli Státní kulturní politiky na léta 2009 2014. 2. RoÏmberské v roãí v roce 2011 je jedineãnou pfiíleïitostí k pfiipomenutí tohoto specifického kulturního dûdictví. 3. Projekt nabízí moïnosti iroké spolupráce regionálních subjektû, praïského centra i sousedních rakousk ch, nûmeck ch a dal ích zahraniãních regionû v oblasti kulturního dûdictví. 4. V rámci projektu vzniká rozsáhl prostor pro tvorbu poznávacích interaktivních programû pro dûti, mládeï, koly, rodiny s dûtmi (semináfie, pracovní dílny, cestovní mapy a pasy, soutûïe a dal í). 5. Na projekt lze v budoucnu navázat obdobnû koncipovan mi aktivitami, zamûfien mi na dal í aristokratické rody, které se v raznû zapsaly do ãesk ch dûjin (Pern tejnové, Lichten tejnové, Schwarzenbergové a dal í). 6. V rámci evropského integraãního procesu je projekt vhodn k pfiipomínání historické sounáleïitosti a sdílení spoleãného kulturního dûdictví ve stfiedoevropském prostoru, respektive v nûkdej- ích zemích Koruny ãeské, v Rakousku, Nûmecku, Polsku nebo Maìarsku. 9 Obr. 9. Titulní strana kniïního prûvodce v stavou RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami ve Vald tejnské jízdárnû v Praze. (Grafick návrh Daniel Dûdek, 2011) 9 PÁNEK, Jaroslav; FUâÍKOVÁ, Eli ka; GAÎI, Martin; LAVIâKA, Roman; PAVELEC, Petr; IMÒNEK, Robert (red.), cit. v pozn. 8. 10 Podrobnosti o projektu na internetu : <http://www. dyskanti.com>. 11 Podrobnosti na webu Jihoãeské univerzity: < http:// www.jcu.cz/news/>. 12 Zá titu nad veãerem pfievzal ministr kultury âr Jifií Besser, dûkan kardinálského kolegia a emeritní státní tajemník kardinál Angelo Sodano a ãeskobudûjovick biskup Mons. Jifií Paìour. Pfiítomné hosty a publikum pozdravil mimo tituláfie také hejtman Jihoãeského kraje Jifií Zimola a starosta mûsta TfieboÀ Jifií Houdek, ktefií veãeru také udûlili zá titu. Oba zdûraznili pfiínos rodu RoÏmberkÛ pro materiální, ale také duchovní rozvoj jiïních âech. Souãástí slavnostního veãera byl rovnûï referát místopfiedsedy AV âr a fieditele âeského historického ústavu v ímû prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc., vûnovan rodu RoÏmberkÛ. Po referátu následoval koncert TfieboÀsk ch pi tcû s názvem âeská a evropská renesanãní a barokní flétna. 13 PAVELEC, Petr, cit. v pozn. 2, s. 7. 405