(sledované období: 4. 9. 2014 8. 10. 2014) JUDr. Nataša Randlová/Mgr. Barbora Kudrhalt Suchá Advokátní kancelář Randl Partners, www.randls.com, člen Ius Laboris Právnická firma roku 2012 v kategorii Pracovní právo Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 204/2014 Sb. dne 26. 9. 2014 Účinnost: 1. 1. 2015 Novela nařízení vlády o minimální mzdě byla schválena aod 1. ledna 2015 tak opět dojde ke zvýšení minimální měsíční mzdy na 9 200 Kč a minimální hodinové mzdy na 55 Kč (původní návrh nařízení vlády počítal se zvýšením pouze na 9 000 Kč; současná měsíční sazba je 8 500 Kč a hodinová 50,60 Kč). Tyto sazby minimální mzdy platí pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy i dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, s výjimkou zaměstnanců pobírajících invalidní důchod na ty se i nadále vztahuje měsíční minimální mzda 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč. Spolu se zvýšením minimální mzdy dojde také k valorizaci nejnižších úrovní zaručené mzdy ve všech 8 skupinách prací odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce (výjimka se opět vztahuje pouze na osoby pobírající invalidní důchod). Nové úrovně zaručené mzdy budou: Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu v Kč za měsíc 1. 55,00 9 200 2. 60,70 10 200 3. 67,00 11 200 4. 74,00 12 400 5. 81,70 13 700 6. 90,20 15 100 7. 99,60 16 700 8. 110,00 18 400 Uplatňování minimální mzdy v pracovněprávních vztazích Výše uvedená měsíční sazba minimální mzdy se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin. Pro zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu (například v dvousměnném, třísměnném, nepřetržitém pracovním režimu, popřípadě sjednanou v kolektivní smlouvě nebo stanovenou ve vnitřním předpisu) je třeba i nadále dle nařízení vlády úměrně zvýšit sazbu hodinové minimální mzdy. Typické případy uvádíme níže: Stanovená týdenní Výše hodinové pracovní doba minimální mzdy 40 hodin 55 Kč 38,75 hodiny 56,80 Kč 37,5 hodiny 58,70 Kč Naopak při sjednané kratší pracovní době či v případech, kdy zaměstnanec odpracuje v kalendářním měsíci méně než stanovenou týdenní pracovní dobu, se sazby měsíční minimální mzdy snižují úměrně odpracované době (zde byla novelou nařízení upravena formulace, která způsobovala výkladové problémy). 2 WWW.MZDOVAPRAXE.CZ
Pokud by při zúčtování mzdy bylo zjištěno, že mzda zaměstnance je nižší než minimální mzda, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek do výše minimální mzdy. Do mzdy se pro tyto účely nezapočítávají mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Naopak započítávají se odměny, bonusy, osobní ohodnocení a další variabilní složky mzdy. Další dopady zvýšení minimální mzdy Minimální mzda neslouží pouze pro účely nároku zaměstnanců na mzdu, plat či odměnu z dohod. Je používána celou řadou právních předpisů jako výchozí hodnota pro nejrůznější výpočty, které tak bude od 1. ledna 2015 nutné opět upravit. Například dle zákona o zaměstnanosti nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti, z níž měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nově tedy 4 600Kč. Stejnou částkou je limitována i výše příspěvku na zapracování a příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program. Zvýšení minimální mzdy se rovněž projeví ve výši odvodů na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů (tj. osoby bez příjmů ze zaměstnání či podnikání, za které pojistné neplatí ani stát; např. studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní neevidovaní na Úřadu práce ČR). Pro tyto osoby je vyměřovacím základem pro pojistné minimální mzda a nová výše měsíčního odvodu tak bude činit 1 242 Kč (nyní 1 148 Kč). Vyšší pojistné na zdravotní pojištění budou rovněž povinni hradit zaměstnavatelé v případě neplaceného volna (s výjimkou např. zaměstnanců pojištěných v cizině) či neomluvených absencí zaměstnanců. Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci budou trvat celý měsíc, výše pojistného vycházející z nové hodnoty minimální mzdy bude činit 1 242 Kč. Pokud budou trvat po dobu kratší, připočte se do vyměřovacího základu za každý jejich kalendářní den poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2015 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2015 a o zvýšení důchodů v roce 2015 Vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 208/2014 Sb. dne 30. 9. 2014 Účinnost: 1. 1. 2015 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo na základě zmocnění v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, parametry, ze kterých se bude vycházet při výpočtu důchodů v roce 2015. Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 je stejná jako za předchozí rok, tedy 25 903 Kč. Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu, který příjmy v uplynulém období zhodnocuje na příjmy v současné době, činí 1,0273 za rok 2013. První redukční hranice pro stanovení výpočtového základu důchodů bude v roce 2015 činit 11 709 Kč, druhá redukční hranice 106 444 Kč (třetí redukční hranice byla v rámci novelizace zákona o důchodovém pojištění zrušena, resp. sjednocena s druhou). Základní výměra všech důchodů (tj. částka starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu, která náleží všem příjemcům ve stejné výši bez ohledu na příjmy) bude v roce 2015 činit 2 400 Kč měsíčně, zvýší se tedy o 60 Kč. Procentní výměra vyplácených důchodů se zvýší o 1,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni 31. 12. 2014. V návaznosti na přípravu této vyhlášky vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 16. září 2014 tiskovou zprávu, ve které informuje o jejích dopadech a zlepšení finanční situace důchodců. Zpráva uvádí, že se výše důchodů zmrazená v minulosti má od roku 2015 opět každoročně navyšovat o třetinu růstu reálných mezd a 100 % nárůstu spotřebitelských cen. V příštím roce se mají důchody zvýšit v průměru o 200 Kč měsíčně. Například průměrný starobní důchod by měl vzrůst z 11 076 Kč na 11 276 Kč. V této souvislosti uvádí zajímavé údaje i tisková zpráva České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. září 2014. Dle ní dosáhla v prvním pololetí roku 2014 průměrná výše starobního důchodu 11 050 Kč. Muži pak pobírali vprůměru o 2200Kč vyšší důchod než ženy (u mužů průměr 12 237 Kč, u žen 10 028 Kč). Ke konci června 2014 evidovala ČSSZ celkem přes 2,86 milionu důchodců, z toho 2,35 milionu pobírajících starobní důchod (zbytek důchody invalidní, vdovské/vdovecké a sirotčí). Celý text tiskové zprávy MPSV naleznete na adrese www.mpsv.cz v sekci Média a veřejnost/tiskové zprávy MPSV (září). Text tiskové zprávy ČSSZ pak na www.cssz.cz. PRÁCE A MZDA 11/2014 3
Přehled stavu projednávaných předpisů Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů Sněmovní tisk: 82 Stav projednávání: prezident Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2014 č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) Sněmovní tisk: 71 Stav projednávání: prezident Návrh zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě Sněmovní tisk: 242 č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (soukromé spisovny) Sněmovní tisk: 149 Předpokládaná účinnost: 1. dnem 2. kalendářního měsíce č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zrušení zpojistnění odstupného) Sněmovní tisk: 252 č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (porodné) Sněmovní tisk: 255 č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Sněmovní tisk: 270 Předpokládaná účinnost: 1. dnem 2. kalendářního měsíce č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Sněmovní tisk: 271 Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. kalendářního měsíce Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě Sněmovní tisk: 275 Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. kalendářního měsíce č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (technická novela) Sněmovní tisk: 296 č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Stav projednávání: vláda Návrh vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí Stav projednávání: připomínkové řízení ukončeno Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2014 4 WWW.MZDOVAPRAXE.CZ
Návrh vyhlášky o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankynímmatkám do konce devátého měsíce po porodu, a o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích) Stav projednávání: připomínkové řízení ukončeno Předpokládaná účinnost: 1. dnem 2. kalendářního měsíce Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Stav projednávání: MPSV Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního měsíce Neschválené předpisy Návrh zákona o soukromém zdravotním pojištění cizinců při pobytu na území České republiky a o změně zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Sněmovní tisk: 243 Stav projednávání: Poslanecká sněmovna vzat zpět v 1. čtení Ústavní soud Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 52/13 k zjevně nepřiměřené výši spodní hranice pokuty za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Plénum Ústavního soudu vyhovělo dne 9. září 2014 návrhu Městského soudu v Praze a zrušilo ustanovení 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve slovech nejméně však ve výši 250 000 Kč. Částka 250 000 Kč byla tímto ustanovením určena jako minimální výše sankce, kterou je možno zaměstnavateli udělit za správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce. V průběhu řízení před Ústavním soudem došlo k novelizaci napadeného ustanovení a s účinností od 1. 1. 2015 byla minimální výše pokuty snížena na 50 000 Kč, a to novelou zákona o zaměstnanosti č. 136/2014 Sb. Soulad nové dolní hranice sankce Ústavní soud nepřezkoumával (na základě podaného návrhu ani nemohl). Problematické ovšem je, že po účinnosti tohoto nálezu Ústavního soudu (tj. ode dne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů) již není technicky možné novelu, která měla minimální hranici pokuty upravit, aplikovat. Od účinnosti nálezu tedy není stanovena žádná minimální výše pokuty za umožnění výkonu nelegální práce, Státní úřad inspekce práce proto může uložit pokutu od 0 Kč do 10 milionů Kč. Lze ovšem očekávat, že chybu zákonodárci rychle napraví a například v rámci projednávané technické novely zákona o zaměstnanosti text daného ustanovení upraví tak, aby se od 1. ledna 2015 rozpětí pokuty pohybovalo od 50 000 Kč do 10 milionů Kč, jak bylo plánováno. Je samozřejmě otázkou, zda i tato výše nebude v budoucnu napadena u Ústavního soudu. Shrnutí podaných návrhů Městský soud v Praze se na Ústavní soud s návrhem na zrušení příslušné části zákona o zaměstnanosti obrátil v souvislosti s posuzovaným případem, kdy byla veřejné obchodní společnosti uložena pokuta 300 000 Kč za to, že dva její zaměstnanci-cizinci v průběhu jediného kalendářního dne pracovali mimo místo, které bylo uvedeno v jejich (platných) povoleních k zaměstnání; šlo přitom o výkon práce na základě řádně uzavřené pracovní smlouvy. Městský soud dospěl k závěru, že výše sankce v projednávaném případě neodráží skutečnou výši stupně společenské nebezpečnosti projednávaného správní- PRÁCE A MZDA 11/2014 5
ho deliktu a společnosti s pouhými dvanácti zaměstnanci a vlastním kapitálem 70 000 Kč může způsobit významné existenční problémy, či být přímo likvidační. Návrh na zrušení předmětného ustanovení o minimální výši pokuty podal následně i Krajský soud v Hradci Králové, když posuzoval případ podnikající fyzické osoby, pro kterou měla uložená pokuta ve výši 250 000 Kč likvidační charakter. Ústavní soud přihlédl k argumentaci tohoto soudu jakožto vedlejšího účastníka řízení. Krajský soud odkázal především na předchozí nálezy Ústavního soudu týkající se zákazu likvidačních pokut a nemožnosti přihlédnout v rámci určování výše sankce k osobním a majetkovým poměrům delikventa (především nález ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 3/02). Odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu Ústavní soud, v souladu se svou předchozí rozhodovací činností, ustanovení zákona o zaměstnanosti zakotvující minimální pokutu za umožnění výkonu nelegální práce ve výši 250 000 Kč prohlásil za protiústavní. V rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod totiž paušalizuje závažnost protiprávního jednání, což vede k omezení možnosti správního orgánu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a k jeho poměrům. Dále je napadené ustanovení v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a s ústavní zásadou rovnosti podle čl. 1 Listiny, spočívající ve fakticky nerovném dopadu zcela shodných pokut na rozdílné delikventy: V tomto případě sice napadené ustanovení z formálního hlediska zachází se všemi subjekty stejně, avšak zásadním způsobem brání rozlišovat jejich majetkovou situaci. Jde zjevně o nepřiměřenou výši spodní hranice pokuty, která dosahuje ústavní dimenze a je zřejmé, že rozhodnutí správních orgánů by nemohla být v důsledku posuzované právní úpravy v nezanedbatelném množství případů spravedlivá, a tedy ani ústavně konformní. Úřad pro ochranu osobních údajů Projekt Zvýšení povědomí o ochraně dat mezi zaměstnanci pracujícími v EU a jeho výstupy Dne 18. září 2014 se v Úřadu pro ochranu osobních údajů uskutečnilo oficiální představení publikace Ochrana osobních údajů na pracovišti, vytvořené v rámci projektu Leonardo da Vinci 2, na kterém spolupracoval český, polský, bulharský a chorvatský úřad pro ochranu osobních údajů. Aktivita navázala na obdobný projekt z roku 2009, jehož výsledkem byla publikace o ochraně osobních údajů na pracovišti zejména z pohledu zaměstnavatele. Nová příručka, dostupná na adrese www.uoou.cz v sekci Publikace, se na problematiku zaměřuje tentokrát z pohledu zaměstnanců. Je tedy určena pro osoby, které hledají práci nebo už jsou zaměstnány, ať už ve veřejném nebo v soukromém sektoru. Příručka pokrývá celou časovou osu pracovního vztahu od hledání volného pracovního místa a zasílání životopisu možným zaměstnavatelům přes přijímací pohovor a dobu existence pracovněprávního vztahu až po pravidla, která platí pro zpracování osobních údajů bývalých zaměstnanců. Poslední kapitola se pak věnuje právům dotčených osob a roli dozorových orgánů pro ochranu osobních údajů. Připojen je i přehled základních pojmů z oblasti ochrany osobních údajů spolu s jejich definicemi. Příručka by tak měla zaměstnancům poskytnout ucelený přehled informací o tom, jaká mají v oblasti ochrany svých osobních údajů na pracovišti práva, jakým povinnostem podléhá zaměstnavatel či další subjekty a jak se mohou bránit proti případným neoprávněným zásahům do svého soukromí. Evropská unie Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v EU by měla vyřešit jejich mobilita Podle společné zprávy Evropské komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ze dne 23. září 2014 má zlepšení mobility pracovních sil zásadní význam pro evropské hospodářství. Jelikož by měl v letech 2013 až 2020 klesnout v Evropě počet lidí v produktivním věku o 7,5 milionu osob, musí EU účinněji využívat dovedností migrantů, aby zůstala konkurenceschopná. S cílem uspokojit budoucí poptávku po kvalifikovaných zaměstnancích zdůrazňuje zpráva potřebu tří politických opatření: zlepšit mobilitu pracovních sil v rámci EU, aby se zajistil dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, kde je jich třeba, 6 WWW.MZDOVAPRAXE.CZ
usnadnit integraci přistěhovalců ze zemí mimo EU, aby se zajistilo lepší využití jejich dovedností, přilákat více kvalifikovaných přistěhovalců z třetích zemí s cílem překonat nedostatek odborníků na trhu práce v EU. Zpráva dále zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky, jimž čelí pracovníci, kteří chtějí změnit zaměstnání, například zjednodušením uznávání zahraničních kvalifikací či poskytováním jazykového vzdělávání. Mezinárodní smlouvy Doplňková smlouva pozměňující smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými Sněmovní tisk: 136 Stav projednávání: Poslanecká sněmovna 2. čtení Senát souhlas s ratifikací Daňové aktuality Daňové aktuality Ing. Dana Trezziová/Ing. Kateřina Nováková BDO Tax s. r. o., www.bdo.cz Technická novela zákona o daních z příjmů a souvisejících předpisů Dne 24. září 2014 byl v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ve třetím čtení schválen návrh novely zákona o daních z příjmů. Tato novela by měla zejména odstranit nejasnosti a nepřesnosti, které vznikly v návaznosti na změny účinné od roku 2014, související s přijetím občanského zákoníku. Návrh zákona v současné chvíli čeká na schválení Senátem a podpis prezidenta. S výjimkou vybraných ustanovení by celá novela měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2015. Oproti původnímu návrhu došlo v procesu schvalování k vypuštění některých navrhovaných změn; některé změny byly naopak prostřednictvím pozměňovacích návrhů nově přidány. Plánované změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob a veřejnoprávního pojistného ve znění pozměňovacích návrhů vypadají následovně: Majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům má být osvobozen až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele. Zdanění příjmů autorů se vrací k úpravě platné v roce 2013, limit měsíčních příjmů však zůstává na úrovni roku 2014, tj. 10 000 Kč. Součástí návrhu zákona je také rozšíření limitace uplatnění paušálních výdajů. Stávající výše procentních paušálních výdajů by měla být zachována, nicméně pro všechny druhy příjmů ze samostatné činnosti by měl být zaveden limit pro uplatnění paušálu ve výši mezního příjmu 2 000 000 Kč. Dochází ke zpřísnění možnosti uplatnit daňové úlevy upojistného na soukromé životní pojištění. Osvobození nebude možné aplikovat v případě, kdy je na základě smlouvy možná výplata jiného příjmu, který PRÁCE A MZDA 11/2014 7