Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000-2010 Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Michaela Jurová Jana Šerháková Brno 2012
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Michaele Jurové za odborné vedení, cenné připomínky a konzultace v oblasti dané problematiky, které mi pomohly bakalářskou práci vypracovat. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Idě Vajčnerové, PhD. za konzultaci dotazníku.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000 2010 vypracovala samostatně za použití pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 16. května 2012
Abstract Šerháková, J. The development and analysis of the travel insurance market during the years 2000 2010. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2012. In the bachelor thesis I dealt with the development of the travel insurance market and the using of the travel insurance at present. The aim of my work was to describe the development of the travel insurance and then, by means of questionnaires, learn the present situation in the travel insurance market and recommend travel agencies ways to increase sales of the travel insurance for foreign tours. Keywords Travel insurance, insurance, insurance sector, insurance market, risk, travel agency. Abstrakt Šerháková, J. Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000-2010. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, 2012. V bakalářské práci jsem se zabývala vývojem pojistného trhu s cestovním pojištěním a využívání pojištění v současné době. Cílem mé práce bylo vyhodnotit vývoj pojistného trhu a pomocí dotazníkového šetření zjistit současnou situaci na trhu s cestovním pojištěním a doporučit cestovním kancelářím, jakými způsoby zvýšit prodej cestovního pojištění k jejich zahraničním zájezdům. Klíčová slova Cestovní pojištění, pojištění, pojišťovnictví, pojistný trh, riziko, cestovní kancelář
Obsah 9 Obsah 1 Úvod, cíl a metodika práce 12 1.1 Úvod...12 1.2 Cíl práce...12 1.3 Metodika práce...13 2 Riziko 15 2.1 Definice rizika...15 2.2 Členění rizika...15 2.3 Pojistné riziko...16 2.4 Vztah k riziku...16 2.5 Zabránění realizace rizika a eliminace jeho důsledků...17 3 Pojištění a pojišťovnictví 18 3.1 Pojišťovnictví...18 3.2 Pojištění a pojmy vyplývající z pojistné smlouvy...19 3.3 Členění pojištění...21 4 Cestovní pojištění 23 4.1 Definice cestovního pojištění...23 4.2 Porovnání s Evropským průkazem pojištěnce...24 4.3 Porovnání s pojištěním na embosovaných platebních kartách...25 4.4 Klasifikace cestovního pojištění v České republice...25 4.5 Všeobecné ustanovení cestovního pojištění...27 4.6 Prodejní kanály cestovního pojištění...29 5 Pojistné produkty cestovního pojištění 32 Pojištění léčebných výloh...32 Pojištění úrazu...32 Pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví nebo věci třetí osoby...33 Pojištění cestovních zavazadel...33
10 Obsah Asistenční služba...33 Pojištění zimních sportů...34 Pojištění nebezpečných sportů...34 Pojištění nákladů veterinární léčby...35 Pojištění domácnosti během cesty...35 Pojištění právní pomoci...35 Pojištění stornovacích poplatků...35 Pojištění náhrady nevyužité dovolené...36 Pojištění přerušení cesty...36 Pojištění zpoždění letu...36 Pojištění zpoždění zavazadel...36 Pojištění proti únosu letadla...37 Pojištění zachraňovacích nákladů...37 Pojištění zásahu horské služby...37 6 Pojistný trh 38 6.1 Segmentace pojistného trhu...39 6.2 Faktory ovlivňující pojistný trh...40 6.3 Ukazatele úrovně pojistného trhu...41 7 Vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním 43 8 Vyhodnocení dotazníkového šetření 52 9 Doporučení pro cestovní kanceláře 63 10 Diskuze 69 11 Závěr 71 12 Literatura 74 13 Seznam použitých zkratek 77 14 Seznam grafů 78
Obsah 11 15 Seznam tabulek 79 Dotazník Chyba! Záložka není definována.
12 Úvod, cíl a metodika práce 1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1 Úvod V dnešní době je cestování běžnou součástí našeho života. Důvodem k podniknutí zahraniční cesty může být cokoliv. Někteří lidé cestují z pracovních důvodů, jiní cestují, aby se naučili jazyky a získali nové zkušenosti a někteří podnikají své zahraniční cesty, protože si chtějí odpočinout od každodenní reality. Většina lidí, kteří jedou do zahraničí na dovolenou, se na ni těší celý rok. A i přes to, že mají vše dokonale naplánované, mohou se na své cestě setkat s nepříjemnostmi. Stejně tak jako v běžném životě lidé čelí různým rizikům, tak ani na dovolené se jim nemusí vyhnout. Riziko na cestovatele číhá na každém kroku jejich vysněné dovolené. Může se realizovat v podobě úrazu, krádeže zavazadla nebo ztráty cestovních dokladů. Pro tyto případy by si lidé měli před cestou uzavírat pojistnou ochranu v podobě cestovního pojištění. Cestovatel má na výběr ze širokého spektra cestovních pojištění od jednotlivých pojišťoven. Dále si může vybrat, jaká rizika bude chtít pojistit jaké druhy pojistných produktů využije. Tím výběr ovšem ještě nekončí. Důležitým kritériem u cestovního pojištění je i výše pojistných limitů. V dnešní době šetření bohužel většina lidí cestovní pojištění podceňuje a sjednává si jen nízké limity plnění a jen základní rizika. Nezřídka se také stává, že lidé do zahraničí vycestují naprosto bez uzavření pojistné ochrany. Cestovní pojištění jak již jsem zmínila, bývá občas podceňováno. Lidé si myslí, že právě jim se nemůže nic stát. Ovšem toto chování je velmi riskantní a paradoxní. Pojistné je oproti ceně za ošetření v cizí zemi naprosto nepatrnou částkou. Cena za pojištění léčebných výloh v zahraničí se pro běžnou turistickou cestu pohybuje kolem 17 Kč na den. Běžně člověk sedmnáct korun utratí ani nemrkne okem, a proto by se neměl vůbec rozmýšlet nad tím, zda si cestovní pojištění koupí nebo ne. Cestovní pojištění by mělo být součástí zavazadla každého cestovatele stejně jako doklady, fotoaparát nebo peníze. 1.2 Cíl práce Bakalářská práce na téma Vývoj a analýza pojistného trhu s cestovním pojištěním v období let 2000 2010 popisuje vývoj ukazatelů úrovně pojistného trhu s cestovním pojištěním a využívání cestovního pojištění v současnosti. Záměrem práce je na základě ukazatelů pojistného trhu a dotazníkového šetření zmapovat využívání cestovního pojištění při zahraničních cestách. Dílčím cílem práce je seznámení se základními pojmy z oblasti cestovního pojištění
Úvod, cíl a metodika práce 13 a porovnání s pojištěním na embosovaných platebních kartách a Evropským průkazem pojištěnce. V tomto porovnání se budu snažit vyzdvihnout důležitost uzavírání cestovního pojištění při zahraničních cestách. Druhým dílčím cílem práce bude zmapovat a popsat vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním pomocí ukazatelů úrovně pojistného trhu. Jako třetí a nejdůležitější cíl bakalářské práce jsem si stanovila na základě dotazníkového šetření vyhodnotit uzavírání cestovního pojištění a na základě odpovědí respondentů doporučit cestovním kancelářím a agenturám, jak by mohly zvýšit prodej cestovního pojištění k jejich zájezdům. Práce je rozdělena do několika částí. V první části literárních rešerší bude čtenář seznámen s definicí rizika, jak přistupují lidé k riziku a jak je možné riziku přecházet a eliminovat jeho negativní dopady. Dále bude popsáno pojištění a oblast pojišťovnictví. V další části se čtenář seznámí s pojmy cestovního pojištění a na základě porovnání cestovního pojištění s Evropským průkazem pojištěnce a pojištěním na embosované platební kartě bude vyzdvihnuta nutnost k uzavírání cestovního pojištění. V rámci cestovního pojištění budou čtenáři představeny pojistné produkty, které si může k základnímu pojištění léčebných výloh sjednat. V neposlední řadě se bude čtenář moci seznámit se způsoby uzavření cestovního pojištění. V praktické části se zaměřím na vývoj pojistného trhu s cestovním pojištěním a tento vývoj popíšu pomocí ukazatelů úrovně pojistného trhu. V praktické části bude také vyhodnocen provedený dotazníkový průzkum. Z jeho výsledků určíme současné vyžívání cestovního pojištění mezi respondenty a také se seznámíme s jejich motivací k uzavírání nebo neuzavírání cestovního pojištění. Z odpovědí budu také čerpat při vypracování doporučení pro cestovní kanceláře a agentury, které bude uvedeno na závěr práce. 1.3 Metodika práce Pro zpracování části literárních rešerší bylo především čerpáno z literárních zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury na konci práce. Při vypracování kapitoly o cestovním pojištění a pojistných produktech, které jsou na trhu nabízeny, bylo čerpáno především z internetových zdrojů a všeobecných pojistných podmínek pojišťovny UNIQA a. s. a České pojišťovny a. s.. Tyto dvě pojišťovny jsem si pro vypracování vybrala z následujících důvodů. Česká pojišťovna a. s. je největší pojišťovnou na českém pojistném trhu a je velmi dobře vnímaná širokou veřejností. UNIQA pojišťovna a. s. patří sice mezi méně známé a levnější pojišťovny, ale nabízí velmi kvalitní cestovní pojištění s vysokými pojistnými limity za velmi příjemné ceny. Já a moje rodina osobně vždy při
14 Úvod, cíl a metodika práce zahraničních cestách využíváme cestovní pojištění pojišťovny UNIQA a. s. U ostatních pojišťoven bývají pojistné produkty i pojistné podmínky obdobné. Je ale vždy důležité seznámit se právě s pojistným produktem té pojišťovny, u které jsme si cestovní pojištění uzavřeli. Toto seznámení by měl klient provést vždy před zahájením zahraniční cesty. Internetové zdroje a všeobecné pojistné podmínky, ze kterých jsem v této části práce čerpala, jsou rovněž uvedeny v seznamu literatury. V praktické části byla data pro přehlednost zpracovávána v grafech a tabulkách. Data týkající se ukazatelů pojistného trhu jsem čerpala z výročních zpráv České asociace pojišťoven, které jsou vystaveny na jejich internetových stránkách. Pro přesnost dat jsem čerpala z nejaktuálnějších výročních zpráv. Využila jsem tedy jen výroční zprávy za roky 2002 2010. Vývoj spotřeby výjezdového cestovního ruchu jsem čerpala ze stránek Českého statistického úřadu. Data potřebná pro druhou část praktické části jsem čerpala z dotazníkového šetření, které jsem provedla. Dotazník jsem zveřejnila na internetu na webu Vyplňto.cz a pro jeho vyhodnocení jsem využila popisnou statistiku. Stejně jako při hodnocení vývoje pojistného trhu i zde jsem pro přehlednost a lepší prezentaci výsledků použila grafy a tabulky.
Riziko 15 2 Riziko 2.1 Definice rizika Riziko je definováno v zákoně o pojistné smlouvě (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line]) jako míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Riziko se dá také chápat jako možnost vzniku události, která má odchylný výsledek od cíle a navíc má určitou objektivní pravděpodobnost. Z definice rizika je nezbytné vycházet při následném definování pojištění a pojišťovnictví, protože právě pojištění vzniklo jako nástroj, který má eliminovat negativní dopady spojené s realizací rizika. (Ducháčková, 2009, s. 15) Většinou je riziko chápáno jako určitý druh nejistoty. Mezi těmito pojmy je však velký rozdíl. Riziko se od nejistoty liší tím, že je ho možné popsat pomocí určité pravděpodobnosti. Z toho tedy vyplývá, že riziko je nejistota, která je kvalifikovaná pomocí pravděpodobnosti. Statisticky lze riziko charakterizovat jako stupeň nejistoty daný mírou variability sledovaného jevu. (Vávrová, 2001, s. 18) Mezi pravděpodobností a rizikem platí nepřímá úměra což znamená, že s klesající pravděpodobností určité situace roste riziko. 2.2 Členění rizika V závislosti na dané situaci mohou při realizaci konkrétního rizika vzniknout výhradně negativní odchylky od cíle šlo by o čisté riziko, nebo mohou vzniknout pozitivní i negativní odchylky od cíle v tomto případě by šlo o spekulativní riziko. Spekulativní riziko vzniká v případě hazardních her, sázení a jiných spekulací. A spekulativní riziko nemůže být nikdy předmětem pojištění. (Ducháčková, 2009, s. 15) U čistého rizika můžeme sledovat jeho dvě stránky. Jedná se o stránku subjektivní a stránku objektivní. Subjektivní stránka neboli riziko subjektivní je takové riziko, které je spojeno s činností člověka jsou to například rizika, která jsou spojena s neopatrností lidí a jejich charakterovými vlastnostmi. Součástí subjektivního rizika je také morální riziko, které má za následek pojistný podvod a protiprávní obohacování pojištěného. Morální riziko je charakterizováno tím, že se změní pravděpodobnost realizace rizika v důsledku změny v chování pojištěného po uzavření pojištění. Na rozdíl od subjektivních rizik jsou rizika objektivní nezávislá na lidské činnosti a vznikají na základě objektivně daných skutečností. Příkladem objektivního rizika může být přírodní katastrofa. (Vávrová, 2001, s. 19)
16 Riziko Čistá rizika můžeme také členit na rizika s relativní pravděpodobností a rizika s absolutní nahodilostí. Rizikem s relativní pravděpodobností je smrt pojištěného, protože určitě víme, že tento stav nastane, ale nevíme, kdy přesně k němu dojde. U rizik s absolutní nahodilostí může k pojistné události dojít, nebo také nemusí nikdy nastat. Dalším rozdělení rizik by bylo rozdělení na rizika pojistitelná a rizika nepojistitelná. Pojistitelné riziko je z hlediska komerční pojišťovny takové, na které může komerční pojišťovna sjednat pojistnou smlouvu, a to na základě pojistně-technických podmínek. (Martinovičová, 2003, s. 9) Pojišťovna může uzavřít pojištění pouze na čisté riziko, které má náhodný charakter. Pojistitelné riziko je takové, které splňuje kritéria pojistitelnosti podle Martinovičové (2003, s. 9): 1. Kritérium identifikovatelnosti riziko musí být jednoznačně určeno 2. Kritérium vyčíslitelnosti škoda způsobena realizací rizika musí být vyčíslitelná 3. Kritérium ekonomické přijatelnosti rizika- pojišťovna příjme do pojištění jen rizika ekonomicky vyrovnaná 4. Kritérium nahodilosti projevu rizika vznik události musí mít nahodilý charakter, který je nepředvídatelný, neočekávaný a nezamýšlený 2.3 Pojistné riziko Pojistné riziko můžeme definovat jako možnost vzniku pojistné události, při níž pojišťovna na základě sjednané pojistné smlouvy vyplácí pojistné plnění. Pojistné riziko musí být vymezeno obsahově, časově a místně. (Vávrová, 2001, s. 19) Rozlišujeme různé typy pojistných rizik. Podle Vávrové (2001, s. 20) existují následující kategorie pojistných rizik: Rizika živelná Rizika sociálně politická Rizika obchodně finanční Rizika ostatní - osobní, dopravní, riziko odcizení a vandalství, somážní, strojní, odpovědnostní, moderní rizika moderní riziko je například atomové riziko nebo riziko poškození životního prostředí v důsledku ekologické havárie 2.4 Vztah k riziku Rizika je možné také členit podle ochoty jedince dané riziko podstoupit. Existují tři možné přístupy k riziku. Prvním z nich je averze k riziku, kdy se jednotlivec
Riziko 17 snaží riziku vyhnout. V rámci cestovního ruchu by si jednotlivec uzavřel vždy cestovní pojištění při své zahraniční cestě, aby důsledky rizika co nejvíce omezil. Jedná se o nejčastější přístup k riziku. Druhým možným přístupem k riziku je vyhledávání rizika. Vyhledávání rizika je typické pro jedince, kteří se nebojí riskovat. Na příkladu z cestovního ruchu by šlo o jedince, který do zahraničí vycestuje bez cestovního pojištění a spoléhá na to, že se mu žádná nehoda během cesty nestane. Možnou výhodou v případě neuzavření pojištění by bylo ušetření nákladů za pojistné. Pokud se ovšem během cesty stane nehoda, pak veškeré náklady hradí jednotlivec sám a tyto náklady mnohonásobně převýší pojistné. Třetí možný postoj k riziku je neutrální vztah. (Martinovičová, 2003, s. 11-12) 2.5 Zabránění realizace rizika a eliminace jeho důsledků Ekonomický subjekt se snaží riziku vyhnout nebo alespoň jeho realizaci omezit pomocí různých preventivních opatření. Těmito preventivními opatřenimi mohou být například alarmy, protipožární hlásiče nebo ochranná opatření proti úrazu. Za preventivní opatření ale také můžeme považovat finanční krytí, které slouží k eliminaci důsledků realizace rizika. Existují dvě možnosti finančního krytí. První možností je, že si ekonomický subjekt vytvoří individuální rezervu a důsledky realizace rizika bude financovat pomocí tzv. samopojištění. I přes nižší náklady než v případě pojištění je zde velká nevýhoda toho, že vytvořená rezerva nemusí být dostatečná při vzniku velké škody, nebo může být vyčerpána v důsledku několika škod po sobě. Druhou možností finančního krytí je uzavření pojištění a tím přenesení rizika na třetí subjekt. (Ducháčková, 2009; Vávrová, 2001)
18 Pojištění a pojišťovnictví 3 Pojištění a pojišťovnictví 3.1 Pojišťovnictví Pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční eliminaci rizik ovlivňující činnost lidí. (Ducháčková, 2009, s. 170). V podmínkách České republiky je pojem pojišťovnictví chápán jako specifické odvětví ekonomiky zabývající se pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností v oblasti komerčního pojištění. Dalšími institucemi, které se podílejí na fungování v oblasti pojišťovnictví, jsou instituce provádějící dozor nad oblastí pojišťovnictví, asociace pojišťoven, asociace a svazy zprostředkovatelů pojištění, samostatní likvidátoři pojistných událostí a ostatní subjekty. (Ducháčková, 2009, s. 170) Orgánem, který vykonává dohled nad institucemi činnými v oblasti pojišťovnictví je v České republice Česká národní banka. Oblast pojišťovnictví a všechny její subjekty jsou povinny řídit se zákonem o pojišťovnictví. (Zákon č. 277/2009, 19. 3. 2012, [on-line]) Pojišťovnictví se dá také definovat jako odvětví národního hospodářství, které se zabývá poskytováním pojistné ochrany a úhradou škod, které vznikly na základě nahodilých událostí. Pojišťovnictví plní roli stabilizátoru ekonomické úrovně podniků a životní úrovně obyvatel. (Čejková, 2003, s. 100) Oblast pojišťovnictví se rozlišuje na dva odlišné pojišťovací systémy. První z nich je systém státního sociálního zabezpečení, který je regulovaný státem a patří sem sociální pojištění, zdravotní pojištění a nemocenské pojištění. Státní sociální zabezpečení je povinné pro všechny občany České republiky. Druhým systémem pojišťovnictví je pojišťovnictví komerční neboli soukromé, kde působí komerční pojišťovny za účelem dosažení zisku. Komerční pojišťovnu můžeme definovat jako finanční instituci, která přebírá od svých klientů pojistná rizika a zaručuje jim pojistnou ochranu za poskytnuté pojistné. Podle zákona o pojišťovnictví (Zákon č. 277/2009, 19. 3. 2012, [on-line]) jsou pojišťovnami tuzemské pojišťovny, pojišťovny z jiného členského státu a také pojišťovny ze třetí země. Komerční pojišťovny můžeme rozčlenit podle šíře zaměření jejich činností na pojišťovny univerzální a specializované (např. pojišťovny poskytující pouze cestovní pojištění jako jsou: Evropská cestovní pojišťovna a. s. nebo ADRIA Way družstvo), životní a neživotní (cestovní pojištění spadá do činnosti neživotních pojišťoven). (Ducháčková, 2009, s. 170-171)
Pojištění a pojišťovnictví 19 3.2 Pojištění a pojmy vyplývající z pojistné smlouvy Pojištění je nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti. (Ducháčková, 2009, s. 31) Pomocí pojištění je tedy možné nahradit ztráty, ke kterým došlo v důsledku nahodilosti. Pojištění můžeme tedy chápat jako určitý druh finanční služby, jejímž předmětem je poskytování pojistné ochrany. Pojištění funguje na principu vytváření tzv. kolektivní rezervy, na jejíž tvorbě se podílejí všichni zúčastnění na pojištění. Tato rezerva se později rozděluje mezi členy kolektivu, u kterých došlo k realizaci čistého rizika. Výše příspěvků jednotlivých členů pojištění jsou rozlišeny podle pravděpodobnosti realizace rizika a pravděpodobné velikosti škody. Tyto příspěvky jsou nazývány pojistným. Pojistné je tedy cena za poskytnutou pojistnou ochranu. Pojistné rozlišujeme na pojistné jednorázové a pojistné běžné. Rozdíl mezi nimi je v tom, že jednorázové pojistné je pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednané a běžné pojistné je stanovené za jedno pojistné období, většinou na rok. (Ducháčková, 2009, s. 32) Základním právním dokumentem, který završuje dvoustrannou dohodu mezi pojistníkem (pojištěným) a pojistitelem o uzavření pojištění, je pojistná smlouva. V zákoně o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line]) je pojistná smlouva definována jako smlouva o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Pojistná smlouva musí vždy podle zákona č. 37/2004 Sb. obsahovat: určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena. Pojistná smlouva musí mít písemnou podobu. Pojistitel po uzavření pojistné smlouvy vydá pojistníkovi jako potvrzení o uzavření smlouvy pojistku. (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line]) Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy nebo datem, které bylo v pojistné smlouvě dohodnuto jako počátek pojištění. Zákon o pojistné smlouvě definuje několik možných způsobů zániku pojištění:
20 Pojištění a pojišťovnictví Uplynutí pojistné doby v případě, že bylo pojištění sjednané na dobu určitou. Pojištění může tímto způsobem zaniknout, pokud pojistník nebo pojistitel uvědomí nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby druhou stranu o zájmu ukončit toto pojištění. Pokud pojištění nezanikne, pak pokračuje za stejných podmínek dále. Nezaplacením pojistného pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty sjednané pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, která byla pojistníkovi doručena. Dohodou pojištění zaniká vzájemnou dohodou mezi pojistitelem a pojistníkem. V dohodě je určen okamžik zániku pojištění a způsob vzájemného vyrovnání závazků. Výpovědí výpověď může podat pojistitel i pojistník. o Pojištění zaniká ke konci pojistného období, pokud byla doručena písemná výpověď alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období. o Pojištění může být vypovězeno za strany pojistitele nebo pojistníka do 2 měsíc ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi začíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. o Pojistník nebo pojistitel mohou pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení o vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi začíná běžet měsíční výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. o Pojistník může vypovědět pojištění do 1 měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo do 1 měsíce ode dne zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Životní pojištění je možné vypovědět pouze posledním jmenovaným způsobem. Odstoupením pojistník nebo pojistitel mají možnost odstoupit od pojistné smlouvy do 2 měsíců ode dne, kdy zjistil, že při uzavírání smlouvy nebyly poskytnuty všechny potřebné informace pro uzavření nebo byly poskytnuté informace nepravdivé. Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva ruší od počátku. Pojistitel má povinnost do 30 dnů vrátit zapla-
Pojištění a pojišťovnictví 21 cené pojistné, od kterého se odečte, co již z pojištění plnil. V případě, že od smlouvy odstoupil pojistitel, tak se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Pojistník nebo pojištěný je povinen pojistiteli vrátit pojistné plnění v případě, že mu bylo z pojištění vyplaceno a přesahuje výši zaplaceného pojistného. Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit do 14 dní bez udání důvodu, pokud bylo pojištění sjednáno na dálku. V případě životního pojištění je tato lhůta prodloužena na 30 dní. Tento způsob odstoupení od smlouvy neplatí v případě uzavření cestovního pojištění, pokud bylo toto cestovní pojištění uzavřeno na dobu kratší než jeden měsíc. Odmítnutím vyplacení pojistného plnění pojištění zaniká dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění. Jiným důvodem pojištění může zaniknout také dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [on-line]) 3.3 Členění pojištění Pojištění můžeme členit ze čtyř hledisek dle formy pojištění, na pojistná odvětví, pojistné druhy a pojistné typy. Klasifikace pojištění dle jeho formy rozlišuje pojištění smluvní a zákonné. Smluvní pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy. Mezi smluvní pojištění patří pojištění dobrovolné, které vyjadřuje subjektivní pojistný zájem jednotlivce a dále sem patří pojištění povinně smluvní. Příkladem povinně smluvního pojištění by v oblasti cestovního ruchu bylo pojištění cestovní kanceláře proti úpadku, protože bez uzavření tohoto pojištění by cestovní kancelář nemohla prodávat své zájezdy. A jako příklad dobrovolného smluvního pojištění můžeme uvést cestovní pojištění, protože subjekt se sám rozhodne, zda si pojištění uzavře či nikoli. Pojištění povinně smluvní a dobrovolné patří do oblasti komerčního pojištění. Zákonné pojištění naopak vyjadřuje objektivní pojistný zájem. Do zákonného pojištění patří Zákonné pojištění odpovědnosti organizace za pracovní úrazy a nemoci z povolání a zvláštností je, že se toto pojištění neuzavírá na základě pojistné smlouvy, ale vzniká na základě existence skutečnosti stanovené v právním předpise. (Vávrová, 2001, s. 56; Ducháčková, 2009, s. 33) Dále členíme pojištění na pojistná odvětví - na pojištění životní a neživotní. Předmětem životního pojištění je riziko smrti a riziko dožití pojiš-
22 Pojištění a pojišťovnictví těné osoby a toto pojištění ve většině případů obsahuje spořící složku. Neživotní pojištění slouží ke krytí rizik, jako jsou rizika vztahující se k osobám úraz, nemoc nebo invalidita, dále rizika majetková, rizika související s finančními ztrátami a pojistná nebezpečí spojená s odpovědností za škodu. Podle pojistného druhu se pojištění člení na pojištění majetku, pojištění osob a pojištění odpovědnosti za škodu. Tato klasifikace pojištění vychází z občanského zákoníku. Pojištění majetku se vztahuje na poškození, zničení, odcizení nebo jiné škody na majetku pojištěného. Pojištění osob je pojištění fyzických osob pro případ úrazu, smrti nebo dožití sjednané doby konce pojištění. A pojištění odpovědnosti za škodu se týká škod na zdraví a majetku třetích osob, které pojištěný způsobil. (Vávrová, 2001, s. 60-61) Pojištění podle pojistného typu člení pojistné druhy na konkrétní typy pojištění. Například v případě pojištění majetkového by byly pojistnými typy pojištění zavazadel, pojištění nemovitosti, pojištění domácnosti atd. Pojištění můžeme dále členit podle délky trvání na pojištění krátkodobé, které se sjednává na dobu kratší než jeden rok a pojištění dlouhodobé. V neposlední řadě členíme pojištění podle způsobu zajištění budoucích závazků na pojištění rezervotvorné (obnosové) a pojištění rizikové (škodové). Během rezervotvorného pojištění je vytvářena rezerva, která je vyplacena až na výjimky vždy, a je vyplacena v případě dožití sjednaného věku nebo v případě smrti pojištěného. Kdežto u pojištění rizikového dojde k výplatě pojistného plnění, pouze pokud nastane pojistná událost. U rizikového neboli škodového pojištění nemůže být nikdy vyplaceno vyšší pojistné plnění, než je výše vzniklé škody.(ducháčková, 2009, s. 39)
Cestovní pojištění 23 4 Cestovní pojištění 4.1 Definice cestovního pojištění Cestovní pojištění je pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého bydliště včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním. (Victoria, 2008, [on-line]) Cestovní pojištění je dobrovolným pojištěním, které si může klient sjednat pro zahraniční cestu, ať už jede za prací nebo za rekreací. Toto pojištění mu v případě vzniku nečekané události může pomoci ze vzniklých nesnází. Cestovní pojištění se řadí mezi neživotní pojištění škodové. Z toho vyplývá, že klient nemůže nikdy dostat pojistné plnění vyšší než je vzniklá škoda. Výjimku ovšem tvoří pojištění úrazu, které si může klient sjednat jako připojištění, protože pojištění úrazu je obnosovým pojištěním. To znamená, že v případě smrti nebo vzniku trvalých následků z důvodu úrazu je pojištěnému vyplacena pevně sjednaná částka v pojistné smlouvě. Mezi obnosová pojištění patří další pojistné produkty, jako je pojištění zpoždění letu, pojištění zpoždění zavazadel, pojištění nevyužité dovolené a pojištění únosu letadla. Primárně má cestovní pojištění sloužit k úhradě nezbytných léčebných výloh, které vzniknou klientovi v důsledku úrazu nebo onemocnění v zahraničí. K hrazení léčebných výloh v České republice má každý občan svojí zdravotní pojišťovnu, ovšem v zahraničí je tato služba limitovaná a na většinu zákroků ani nemusí často stačit. Podle serveru měšec. cz (Cestovní pojištění, 1998-2012, [on-line]) se může banální zlomenina nohy, kdy byl pacient 2 dny hospitalizován a byla provedena drobná operace vyšplhat až na 400 000 Kč. Dále si ale klient může k základnímu cestovnímu pojištění, tedy k pojištění léčebných výloh v zahraničí připojistit ještě další rizika. Zpravidla je připojištěno ještě úrazové pojištění, které se vztahuje na poskytnutí náhrad v případě vzniku trvalých následků v důsledku úrazu a pro případ smrti v důsledku úrazu. V úrazovém připojištění není zahrnuté bolestné. Dalšími riziky, která si může klient připojistit, je odpovědnost za škodu na zdraví a věci třetí osoby, může si také připojistit zavazadla nebo storno poplatky. Cestovní pojištění si může klient sjednat jako základní pojištění léčebných výloh, jako pojištění léčebných výloh a vybraných druhů připojištění nebo si jej může sjednat jako komplexní balíček pojistných produktů. V dnešní době se profilují nejrůznější nabídky komplexních balíčků, které jsou určeny pro konkrétní skupiny osob například pojištění pro seniory obsahuje jiné pojistné
24 Cestovní pojištění produkty než cestovní pojištění pro rodiny či sportovce. (Krytí rizik cestovním pojištěním bez uvedení roku, [on-line]) 4.2 Porovnání s Evropským průkazem pojištěnce Evropský průkaz pojištěnce (EHIC) zaručuje občanu České republiky zdravotní ošetření v České republice, ve všech zemích Evropské unie, zemích Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku. V rámci České republiky je pojištěnci poskytována komplexní neboli plná zdravotní péče. V rámci zemí EU, EHP a ve Švýcarsku je pojištěnci hrazena z průkazu nezbytná zdravotní péče, tedy ošetření v důsledku vzniku úrazu nebo onemocnění, které zajistí, aby pojištěný nemusel ukončit předčasně návštěvu dané země. Tato péče je však spojena se zaplacením spoluúčasti. A v zemích, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu, je pojištěnci poskytnuta pouze nutná a neodkladná zdravotní péče. Tuto smlouvu má Česká republika uzavřenou například s Chorvatskem. (Daněk, 2009, [on-line]) Evropský průkaz pojištěnce vydává občanu České republiky jeho zdravotní pojišťovna, jako potvrzení, že se pojištěnec účastní na systému veřejného zdravotního pojištění, které je povinné pro všechny občany České republiky. Je zde ovšem celá řada omezení a možných problémů při náhradě léčebných výloh v zahraničí, proto odborná veřejnost nedoporučuje při zahraničních cestách spoléhat pouze na průkaz zdravotní pojišťovny. Jak již bylo zmíněno, náklady v cizích zemích mohou mnohonásobně převýšit náklady na ošetření, které by pacient hradil v České republice. Náhrada ošetření je následně vyplacena pacientovi podle tarifů za ošetření platných v České republice. V zahraničí také většinou platí jiná pravidla zdravotní péče než u nás. Dalším problémem je, že v zahraničí by klient české zdravotní pojišťovny musel platit za ošetření vysokou spoluúčast, která nebude klientovi ze zdravotního pojištění proplacena. Také si pro své ošetření pacient nemůžete vybrat ošetření v soukromém zdravotním zařízení, protože z Evropského průkazu pojištěnce je hrazena jen péče poskytnutá ve státním zdravotnickém zařízení. A navíc při zahraniční cestě hrozí i další rizika, na která se v žádném případě Evropský průkaz pojištěnce nevztahuje jako například pojištění zavazadel. Evropský průkaz pojištěnce neobsahuje ani nonstop asistenční službu v českém jazyce, což například pro turisty, kteří neovládají cizí jazyk, může být při vzniku nehody přímo děsivou představou. (Cestovní pojištění, 1998-2012, [on-line])
Cestovní pojištění 25 4.3 Porovnání s pojištěním na embosovaných platebních kartách Ve většině případů embosované platební 1 karty obsahují buď zdarma, nebo za určitý poplatek cestovní pojištění. Rozsah tohoto pojištění je ale u různých bank jiný a také se liší výší pojistných limitů. Většinou platí, že cestovní pojištění, které je k embosované kartě zdarma, má jen základní redukovaný rozsah pojištěných rizik s nízkými limity, které nemusí ve většině případů stačit. A ve většině případů toto cestovní pojištění zahrnuje pouze pojištění léčebných výloh. (Chvátal, 2008, [on-line]) Před odjezdem by se měl klient banky seznámit s pojistnými podmínkami, informovat se o rozsahu pojištění a výši pojistných limitů. Klient by si měl také ověřit, jaká je u pojištění stanovena maximální délka nepřetržitého pobytu v zahraničí, jaká je spoluúčast a jaké jsou výluky z pojištění (může být například pojištěna jen rekreační turistika, kam nespadá vysokohorská turistika, oblíbené vodní sporty v Chorvatsku ani zimní sporty). Tato pojištění mohou být omezena místem, kde se klient pohybuje, výší pojistného plnění nebo mírou rizika prováděných aktivit. (Ondrová, 2008, [on-line]) Klient banky si může k základnímu pojištění, které je buď zdarma, nebo za nízký poplatek připojistit další rizika, jako např. pojištění zavazadel, storno poplatků nebo odpovědnost za škodu. Například v rámci embosované karty od Komerční banky je bezplatně zahrnuto základní cestovní pojištění, kde limit pojistného plnění je až jeden milion korun a cestovní pojištění obsahuje pojištění léčebných výloh, náklady na repatriaci, náklady na ambulantní ošetření a právní pomoc. Toto cestovní pojištění také obsahuje pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví do výše jednoho milionu korun a pojištění odpovědnosti za škodu na věci do výše půl milionu korun. Zvláštností pojištění je, že je pojištěna držitelka (či držitel) karty a také jedno její dítě. V rámci tohoto pojištění funguje asistenční služba, na kterou se klient banky může v případě problémů obrátit. (Embosovaná karta, 2011, [on-line]) 4.4 Klasifikace cestovního pojištění v České republice Cestovní pojištění můžeme rozlišovat podle účelu cesty, délky cesty, typu pojištění, věku pojištěného, místa pobytu atd. Při klasifikaci budu vycházet ze všeobecných pojistných podmínek k cestovnímu pojištění UNIQA pojišťovny a. s. a všeobecných pojistných podmínek k cestovnímu pojištění České pojišťovny a. s.. 1 Kreditní i debetní
26 Cestovní pojištění Cestovní pojištění podle místa pobytu (UNIQA pojišťovna a. s.): o Zahraniční cesta cesta, při které jsou překonány hranice České republiky, většinou je pojištění rozlišeno na více geografických zón. Například UNIQA rozlišuje 2 geografické zóny Evropa (+ Egypt, Izrael, Maroko, Tunisko, Turecko) a celý svět. Jiné pojišťovny používají 3 zóny Evropa, svět bez USA, celý svět. o Tuzemská cesta cesta v rámci území České republiky, základní pojištění léčebných výloh nemá při tuzemské cestě význam, protože každý občan České republiky má svoji zdravotní pojišťovnu. Tuzemské cestovní pojištění se většinou sjednává jako úrazové pojištění, pojištění zavazadel a pojištění odpovědnosti za škodu na majetku a na zdraví třetí osoby. Cestovní pojištění podle délky cesty (Česká pojišťovna a. s.): o Pojištění krátkodobé cestovní pojištění sjednané na dobu 1 90 dní. o Pojištění dlouhodobé cestovní pojištění sjednané na dobu delší než 91 dní. Pojistným obdobím je v tomto případě jeden rok. o Pojištění opakovaných výjezdů - počet výjezdů do zahraničí není omezen, ale jeden pobyt v zahraničí nesmí přesáhnout 30 kalendářních dnů. Cestovní pojištění dle počtu pojištěných osob (UNIQA pojišťovna a. s): o Pojištění individuální pojištění pro jednu nebo více osob, které nelze dále definovat do rodinného pojištění. o Pojištění rodinné pojištění, kde je pojištěn manžel a manželka (druh a družka) a jejich děti (v rámci rodinného pojištění mohou být pojištěny až čtyři děti do věku 18 let). Je zde zvýhodněné pojistné oproti pojištění individuálnímu. o Pojištění skupinové pojištění pro skupinu osob, které cestují společně (může jít o zaměstnance jednoho podniku, žáky jedné školy nebo děti z letního tábora a podobně). Podle vzniku pojistného vztahu dělíme pojištění na: o Přímé individuální kdy zákazník podepsal pojistnou smlouvu přímo s pojišťovnou. o Zprostředkovatelské pojištění zprostředkovala cestovní kancelář a toto pojištění fakturovala jako součást zájezdu (cena pojištění je již zakalkulovaná v ceně zájezdu). Cestovní pojištění podle věku pojištěného (Česká pojišťovna a. s.): o Pojištěný do věku 6 let. o Pojištěný ve věku 7 18 let.
Cestovní pojištění 27 o Pojištěný ve věku 19 69 let. o Pojištěný ve věku 70 a více let. Cestovní pojištění podle účelu cesty (Česká pojišťovna a. s.): o Turistická cesta cesta a pobyt za účelem běžné rekreace, poznávacích cest a pobytů, oddechového a necíleného provozování rekreačních činností a cesty za účelem studijního pobytu. o Pracovní cesta cesta a pobyt za účelem výkonu práce zaměstnance nebo podnikatele. Dále sem řadíme cesty spojené s charitativní a dobrovolnou činností, au-pair a stáže. 4.5 Všeobecné ustanovení cestovního pojištění Cestovní pojištění se řídí právním řádem České republiky, zákonem o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (Zákon č. 37/2004, 19. 3. 2012, [online]) v platném znění, zákonem o pojišťovnictví (Zákon č. 277/2009, 19. 3. 2012, [on-line])v platném znění, příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, všeobecnými a zvláštními pojistnými podmínkami a smluveným ujednáním mezi pojistníkem a pojistitelem v pojistné smlouvě. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Vznik, průběh a konec cestovního pojištění Cestovní pojištění se sjednává před zahájením cesty. Všechny druhy cestovního pojištění, kromě pojištění stornovacích poplatků, vznikají podle VPP UNIQA pojišťovny a. s. od 0.00 hodin dne sjednaného v pojistné smlouvě jako počátek pojištění, nejdříve však od data a času sjednání pojištění uvedeného v pojistné smlouvě. Pokud se pojištěný z důvodu zásahu vyšší moci, jako je například živelná pohroma, nemůže vrátit ve sjednaném termínu návratu, cestovní pojištění se automaticky a bezplatně prodlužuje. Toto prodloužení může nastat také z důvodu odkladu letu nebo při hospitalizaci pojištěného v nemocnici z důvodu úrazu nebo akutního onemocnění. Prodloužení pojištění je ve stejném rozsahu jako pojištění sjednané mezi klientem a pojistitelem. Cestovní pojištění není možné ukončit během trvání pojištěné cesty, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Pokud by cestovní pojištění zaniklo v průběhu pojištěné cesty, pak by pojišťovna zadržela veškeré zaplacené pojistné. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Cestovní pojištění zaniká ve 24.00 hodin dne sjednaného v pojistné smlouvě jako konec pojištění. Cestovní pojištění dále může zaniknout odstoupením pojistníka, pojistitele od pojistné smlouvy nebo úmrtím pojištěného. Po-
28 Cestovní pojištění jištění také může zaniknout výpovědí, kterou podá pojistník či pojištěný před počátkem pojištění nebo v den počátku pojištění. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Zvláštností pojistného produktu pojištění stornovacích poplatků je, že toto pojištění nabývá účinnosti dnem následujícím po dni zaplacení pojistného. Pojištění storno poplatků zaniká okamžikem nástupu cesty nejpozději ve 24.00 hodin dne, který předchází dni uvedenému v pojistné smlouvě jako počátek pojištění. (VPP Česká pojišťovna a. s., 2011, [on-line]) Pojistné a pojistné plnění Za pojistnou ochranu platí pojištěný pojistné. Pojistné je jednorázovým pojistným, které je uvedeno v pojistné smlouvě. Výše pojistného se určuje na základě sazeb stanovených pojišťovnou pro jednotlivé druhy pojistných produktů zvlášť. Výše pojistného se odvíjí od místa pobytu či cesty, délky pobytu, závisí také na velikosti rizika, účelu cesty a věku pojištěného. Pojistné se většinou platí jednorázově, tedy na celou dobu cesty, a musí být zaplaceno před zahájením cesty. V případě nezaplacení pojistného před začátkem cesty by bylo cestovní pojištění neplatné. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Pojistné plnění je v případě vzniku pojistné události vyplaceno ve výši skutečně vynaložených nákladů, maximálně však do výše sjednaných limitů v pojistné smlouvě. Pojištěný v případě vzniku události musí oznámit asistenční službě tuto skutečnost. Po návratu má pojištěný povinnost neprodleně nahlásit škodní událost pojistiteli. Pojistitel má 3 měsíční lhůtu na její šetření. Po uzavření šetření se pojistné plnění vyplácí do 15 dnů. (VPP Česká pojišťovna a. s., 2011, [on-line]) Pojistitel může pojistné plnění snížit o náhradu škody, která byla poskytnuta pojištěnému třetí osobou. Pojistitel může pojistné plnění krátit také v případě, že pojištěný nedodržel smluvně sjednané povinnosti, například když pojištěný nahlásí událost pozdě nebo neposkytne veškeré potřebné informace k prošetření. Pokud došlo k pojistné události během prodloužení cestovního pojištění, pak pojistitel vyplatí pojistné plnění snížené o dlužné pojistné za tuto dobu prodloužení. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010; VPP Česká pojišťovna a. s., 2011,[on-line]) Obecné výluky z pojištění Pojistitel podle VPP České pojišťovny a. s. (2011, [on-line]) nemá povinnost poskytnout pojištěnému pojistné plnění v případě, kdy vznikla škoda v důsledku: úmyslného konání nebo úmyslného opomenutí ze strany pojištěného konání trestného činu nebo výtržnosti ze stany pojištěného
Cestovní pojištění 29 události, která mohla být předvídatelná nebo byla známá při vzniku pojištění nastoupení cesty poté, co Ministerstvo zahraničních věcí ČR nebo Světová zdravotnická organizace nedoporučila cestovat do dané oblasti požití alkoholu, narkotik a jiných omamných látek nebo zneužití léků sexuálně přenosných onemocnění nebo AIDS, onemocnění v důsledku epidemií užití, uvolnění nebo úniku látek, které způsobují jadernou reakci, jaderné záření či radioaktivní kontaminaci v souvislosti s válečnou událostí, vzpourou, povstáním nebo jiným hromadným násilným nepokojem, na nichž se pojištěný jakýmkoliv způsobem podílel v souvislosti se stávkou, živelnou událostí, mezinárodní mírovou misí, zásahem státní nebo úřední moci a teroristickým aktem účasti pojištěného na pokusech či výzkumných procedurách o dosažení extrémních výkonů účastí na provozování extrémních sportů nebo činností, které nejsou pojistitelné výkonu činností s vysokým rizikem, jako je např. záchranné a havarijní práce, práce s výbušninami, práce s vysokým rizikem popálenin nebo práce pod vodou, při níž jsou nezbytné potápěčské přístroje apod. Kromě obecných výluk z pojištění, které jsou obdobné u všech pojišťoven nabízející cestovní pojištění, existují také zvláštní výluky z pojištění u konkrétních pojistných rizik. 4.6 Prodejní kanály cestovního pojištění Cestovní pojištění je možné sjednat následujícími způsoby: Přímý prodej na pobočce pojišťovny tímto způsobem může klient uzavřít cestovní pojištění se všemi pojišťovnami nabízející tento produkt. Jedná se o základní způsob uzavření pojištění, který využívají hlavně starší lidé. Nevýhodou tohoto způsobu je jednak časová náročnost, nutnost navštívit pobočku osobně a nabídka pouze jedné konkrétní pojišťovny. Výjimku naposledy jmenované nevýhody tvoří makléři a nevýhradní pojišťovací zprostředkovatelé, kteří klientovi provedou srovnání pojištění od více pojišťoven a pomohou mu vybrat optimální produkty pro jeho cestu. Přímý prodej využívají tedy i zprostředkovatelé pojištění.
30 Cestovní pojištění Sjednání pojištění v cestovní kanceláři nebo agentuře v případě nákupu dovolené u cestovní kanceláře nebo cestovní agentury je klientovi nabídnuto sjednání cestovního pojištění. Výhodou je, že se klient dále o uzavření cestovního pojištění nemusí starat. Nevýhodou naopak je, že cestovní kancelář má sjednanou rámcovou smlouvu pouze s jednou pojišťovací společností, a proto klientovi nabídne jen jedno konkrétní pojištění od její smluvní pojišťovny. Klient zde tedy nemá možnost výběru z více variant. Prodej přes internet uzavření pojištění tímto způsobem je v současné době velmi populární a rozšířené. Největší výhodou je, že klient nemusí nikam chodit a sjednání pojištění je opravdu rychlé. Pro uzavření pojištění jsou dostupné různé programy, které klientovi srovnají nabídky pojišťoven a doporučí klientovi určitý typ pojištění. Problémem ovšem je, že toto pojištění nemusí být optimální, protože srovnávací programy fungují na bázi nejnižší ceny. Klient nemusí mít pokryta veškerá potřebná rizika, protože neví o nutnosti připojištění. Pojištění může ale také klient uzavřít přímo na webové stránce každé pojišťovny, která cestovní pojištění nabízí. Při on-line sjednání pojišťovna většinou poskytuje slevu 5-10 %. Sjednání pojištění telefonicky většina pojišťoven má na svých webových stránkách odkaz pro sjednání cestovního pojištění přes telefon. Klient má možnost zavolat do pojišťovny přímo nebo může na webových stránkách zadat své kontaktní údaje a počkat až se mu pracovník pojišťovny ozve. Pracovník pojišťovny nebo zprostředkovatelského servisu pomůže klientovi vybrat a následně uzavřít vhodný pojistný produkt pro jeho cestu. Prodej prostřednictvím sms tento způsob sjednání cestovního pojištění ocení klient v případě cesty na poslední chvíli, nebo když si pojištění zapomene uzavřít. Klient jednoduše odešle na číslo pojišťovny požadavek o uzavření cestovního pojištění a v odpovědi mu přijde číslo pojistné smlouvy, výše pojistného a bankovní spojení k úhradě. Pojištění přes sms je uzavřeno v okamžiku zaplacení pojistného. Tento způsob pojištění má například Česká podnikatelská pojišťovna a. s., Generali pojišťovna a. s., UNIQA pojišťovna a. s.. Sjednání pojištění přes bankomat pojištění je možné sjednat na všech bankomatech Poštovní spořitelny a. s. a ČSOB pojišťovny a. s.. Uzavření pojištěné je rychlé a vztahuje se na majitele účtu a až na 4 další osoby. Pojistné si bankomat strhne z účtu klienta a klient od bankomatu obdrží stvrzenku o uzavření pojištění, na které je uvedeno číslo pojistné smlou-
Cestovní pojištění 31 vy. Pojištění z bankomatu je možné sjednat pro nejčastěji navštěvované destinace. (Hrušová, 2010, [on-line])
32 Pojistné produkty cestovního pojištění 5 Pojistné produkty cestovního pojištění Jak již bylo zmíněno, existuje mnoho druhů rizik při zahraniční cestě, a proto také existuje mnoho druhů pojistných produktů. V dnešní době si může klient pojišťovny vybrat opravdu ze široké nabídky jednotlivých pojišťoven a z nabízených pojistných produktů si může vybrat pojištění přesně odpovídající jeho požadavkům. Klient pojišťovny si může vybrat z následujících produktů. 2 Pojištění léčebných výloh Pojištění léčebných výloh jak již bylo zmíněno, se považuje za základní cestovní pojištění, které je v rámci cestovního pojištění sjednáváno vždy. Předmětem pojištění jsou nutné a prokazatelné náklady, které vznikly pojištěnému v rámci nezbytného lékařského ošetření v důsledku úrazu nebo náhlého vzniklého onemocnění pojištěného. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Z pojištění léčebných výloh jsou hrazeny náklady na urgentní ambulantní ošetření včetně poskytnutých medikamentů a náklady na dobu nezbytně nutné hospitalizace ve standardním pokoji. Pojištění léčebných výloh se také vztahuje na náklady na ošetření zubním lékařem, které bylo nutné v důsledku úrazu nebo náhlého vzniku problému. Většinou jsou však hrazeny pouze nezbytné a neodkladné náklady, které byly vynaloženy za účelem utišení bolesti. Toto pojištění ovšem také poskytuje náhradu za převoz pacienta do jeho země a náklady na repatriaci. V rámci pojištění léčebných výloh jsou pojištěny rekreační sporty. Podle VPP pojišťovny UNIQA a. s. (2010) mezi rekreační sporty patří ty sporty, které nejsou považovány za zimní sporty a za nebezpečné sporty. Výjimku tvoří krátkodobé adrenalinové aktivity provozované na plážích místními provozovateli v přímořských letoviscích, které byly přímo na pláži zakoupeny patří sem například jízda na banánu, jízda na vodním skútru, parasailing, vodní lyžování, potápění s instruktorem a podobně. Pojištění úrazu Předmětem úrazového pojištění v cestovním pojištění je smrt pojištěného následkem úrazu nebo trvalé následky úrazu pojištěného, přičemž k tomuto úrazu došlo během pojištěné cesty. Předmětem pojištění úrazu jsou i náklady na hospitalizaci pojištěného v nemocnici v důsledku úrazu. Úrazem se rozumí neo- 2 Pro vypracování pojistných produktů jsem čerpala z pojistných podmínek UNIQA pojišťovna a. s., Česká pojišťovna a. s. a z internetových stránek Ušijte si pojištění na míru, Orbion.cz.
Pojistné produkty cestovního pojištění 33 čekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt. (VPP UNIQA pojišťovna a. s., 2010) Za úraz se považuje zlomenina, vykloubení kosti, natržení svalů, vazů, šlach a pouzder. Za úraz se také podle všeobecných pojistných podmínek pojišťovny UNIQA a. s. (2010) považují události, které jsou nezávislé na vůli pojištěného, jako je smrt utonutím, poranění způsobené popálením, opařením, po úderu bleskem či elektrickým proudem, a za úraz je také považována nákaza tetanem nebo vzteklinou. Pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví nebo věci třetí osoby Předmětem pojištění jsou škody, které pojištěný způsobil během pojištěné cesty třetí osobě na jeho věcech či zdraví a je za tyto škody právně odpovědný podle občanskoprávních předpisů daného státu, na jehož území ke škodě došlo. Škoda se považuje za pojistnou událost, pokud k ní došlo v běžném občanském životě při provozování běžných turistických činností jako je například rekreace, zábava nebo rekreační sport. Pojistné plnění nemůže být vyplaceno, pokud škoda vznikla v důsledku protiprávního jednání. Pojištění cestovních zavazadel Předmětem pojištění cestovních zavazadel jsou věci osobní potřeby, u kterých můžeme prokázat, že jsou ve vlastnictví pojištěného a jsou obvyklé pro účel, charakter i délku jeho cesty. Dále jsou pojištěny také věci, které si pojištěný pořídil během cesty. K pojistné události dojde v okamžiku odcizení zavazadla nebo v případě poškození či zničení zavazadla a jeho obsahu. Podmínkou při odcizení zavadla je, že zavazadlo musí být odcizeno ze zabezpečeného místa např. z uzamčeného hotelového pokoje a ne z volného prostranství před hotelem. Asistenční služba Základní podoba asistenční služby je vždy obsažena v pojištění léčebných výloh. Asistenční služba je služba, která je klientovi k dispozici 24 hodin denně a pomáhá mu řešit rychle a efektivně naléhavé události, které klienta během jeho cesty nepříjemně překvapily. Poskytuje mu informace a rady v českém jazyce. Pokud dojde během cesty k události, například ke ztrátě zavazadel, cestovních dokumentů nebo nehodě, je klientovou povinností obrátit se na asistenční službu své pojišťovny, která mu problém pomůže vyřešit. V případě že tak klient neučiní, mohlo by mu být odmítnuto pojistné plnění v rozsahu jím požadovaným.