METODY A ZPŮSOBY UMISŤOVÁNÍ DŘÍVÍ NA TRH V PODMÍNKÁCH PRIVÁTNÍHO A KOMUNÁLNÍHO VLASTNICTVÍ LESŮ

SBORNÍK METODY A ZPŮSOBY UMISŤOVÁNÍ DŘÍVÍ NA TRH V PODMÍNKÁCH PRIVÁTNÍHO A KOMUNÁLNÍHO VLASTNICTVÍ LESŮ Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci opatření I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost Programu rozvoje venkova ČR. LEDEN 2013

2

Obsah: 1. část: Les jako investice... 5 1.1 Formy investování... 5 1.2 Normální les... 5 1.3 Návratnost investice do lesa... 6 1.3.1 Složené a jednoduché úrokování... 6 1.3.2 Modelové hospodaření v lese v průběhu 100 let výchozí stav: holina... 8 2. část: Umisťování dříví na trhu, nejdůležitější aktivita vlastníka lesa... 9 2.1 Analýza determinantních faktorů procesu prodeje dříví v podmínkách ČR... 9 2.1.1 Základní členění procesu prodeje dříví... 9 2.1.2 Metoda prodeje dříví... 10 2.1.3 Způsob prodeje dříví... 11 2.1.4 Měření... 13 2.1.5 Lokalita prodeje... 15 2.2 Popis analyzovaného stavu... 16 2.3 Schéma procesu způsobu prodeje dříví... 20 2.4 Hledání zákazníka... 22 2.5 Prodej dohodou... 22 2.5.1 Formy dohod po podpisu kontraktu... 23 2.6 Prodej s oslovením konkurence... 25 2.6.1 Typy aukcí/dražeb... 25 2.6.2 Klady a zápory typů aukcí a doporučení pro obchod s dřívím... 28 2.6.3 Současně uplatňované metody hledání zákazníka s oslovením konkurence při prodeji dříví30 3. část: Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence... 32 3.1 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence... 33 3.1.1 Hledisko způsobu prodeje... 33 3.1.2 Hledisko metody prodeje... 33 3.2 Obecný popis procesu prodeje... 34 3.2.1 Stanovení termínu prodeje těžeb... 34 3.2.2 Určení výše těžebního etátu a struktury těžeb (dle dřeviny, hmotnatosti, kvality)... 35 3.2.3 Výběr porostů dle nadefinovaných parametrů... 36 3.2.4 Příprava a vyznačení porostů určených k těžbě... 37 3.2.5 Šetření a popis základních charakteristik prodávaných porostů... 38 3.2.6 Stanovení mezní ceny... 38 3.2.7 Předložení nabídky porostů k prodeji... 39 3.2.8 Organizace a konání vlastního prodeje, stanovení ceny... 39 3.2.9 Sepsání kupní smlouvy... 39 3.3 Návrhy smluv... 39 3.3.1 Typy smluv... 39 3.3.2 Srovnání jednotlivých smluv... 40 3.3.3 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence jako věci budoucí. 40 3.3.4 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence jako naděje... 41 3.3.5 Prodej práva těžit dříví po porostních jednotkách s oslovením konkurence... 42 3

3.4 Komentář návrhu smlouvy... 43 3.4.1 Obecné aspekty smlouvy o prodeji dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence... 43 3.4.2 Možné přílohy smluv... 52 4. část: Závěr a doporučení... 53 5. Použitá literatura... 56 4

1. část: Les jako investice 1.1 Formy investování - Fondy, stavební a penzijní spoření - Cenné papíry - Zlato - Umělecké a sběratelské předměty - Podnikání, realizace myšlenky, technologie, patenty - Nemovitosti bytové domy, pozemky, zemědělská půda - Lesní půda, lesy Les je forma hmotného statku, který má za normálních podmínek přinášet svému vlastníkovi výnos. Specifika lesního majetku - dlouhá produkční doba v řádu 100 let - požadavky a omezení daná lesním zákonem a dalšími závaznými předpisy (myslivost, volný vstup do lesa apod.) - mimoprodukční funkce lesa půdoochranná, vodohospodářská, rekreační, myslivost, krajina, zlepšení ovzduší,, souhrnně ekologické a sociální funkce lesa 1.2 Normální les Téměř od počátku hospodářské úpravy lesů bylo její zaměření orientováno především na definování stavu lesa, který by byl schopen zabezpečit nepřetržitou a vyrovnanou těžbu (výnos). Vytvořila se tak představa normálního či vzorového lesa. Pojem normálního lesa byl ze začátku spojován s představou ideálního lesa, který je obhospodařován holosečným hospodářským způsobem. Postupně byla tato představa doplňována o úpravu lesů výběrných. Později se však ukázalo, že formám podrostního hospodářství nevyhovuje ani jedna z výše uvedených modelových představ, a proto byl vypracován i model normálního lesa podrostního. Obecně je možno konstatovat, že normální les je modelem hospodářského souboru, který má zabezpečit nepřetržitost a vyrovnanost výnosu (těžeb). 5

Model normálního lesa holosečného Model holosečného lesa je spojován s podmínkami, které formulovali HUNDESHAGEN (1826) a HEYER (1841). Abychom mohli o daném hospodářském souboru hovořit jako o lese normálním je zapotřebí, aby vyhovoval následujícím podmínkám: normální počet a rozloha věkových tříd normální prostorové uspořádání věkových tříd normální přírůst, který odpovídá plnému zakmenění normální zásoba normální etát Takto definovaný normální les bývá také označován jako les tabulkový, neboť jeho produkční vývojový proces má být zachycen v růstových tabulkách. Dále se předpokládá, že je tvořen z porostů stejnověkých, stejnorodých a normálně zakmeněných, jehož jednotlivé věkové třídy jsou normálně (rovnoměrně) plošně zastoupeny. Již z napsaného je evidentní, že tato představa je představou ideální a tudíž nedosažitelnou. Dokonce bývá uváděno, že nejen z hlediska stability, ale i produkce je považován za les nevyhovující. Přesto se však do dnešní doby v lesním hospodářském plánování některých jeho prvků používá (např. normální zastoupení věkových stupňů či normální paseka). 1.3 Návratnost investice do lesa Příklad: Pořízení 1000 ha hospodářského lesa s vyrovnanou věkovou strukturou v průměrných růstových podmínkách ČR, nákupní cena cca: 60 000 Kč/ 1 ha, tj 60 milionů Kč Průměrný čistý výnos z 1 ha lesa s vyrovnanou věkovou strukturou v průměrných růstových podmínkách ČR: 2 000 Kč/ 1 ha ročně, tj. 2 miliony Kč Rentabilita vloženého kapitálu: 2 / 60 = 3,33 % 1.3.1 Složené a jednoduché úrokování Jednoduché úrokování Konečná hodnota vloženého kapitálu se zvyšuje každým rokem o stejnou částku odpovídající úrokovému %. Investor si každý rok úrok vybere. 6

Jednoduché úrokování rok 0 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 10 rok 30 rok 50 rok 80 rok 100 Hodnota investice (K 0 ) 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 roky (n) 1 2 3 4 5 10 30 50 80 100 Úroková míra v % (p) 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 roční úrok v Kč (u) 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 úrok v Kč nabalovaně 100 200 300 400 500 1 000 3 000 5 000 8 000 10 000 Budoucí hodnota (K n ) 1 100 1 200 1 300 1 400 1 500 2 000 4 000 6 000 9 000 11 000 Vzorec: K n = K 0 + K 0. p / 100 Složené úrokování Úrok navyšuje hodnotu vloženého kapitálu a každý další rok je počítán jako úroky z úroků za předchozí období Složené úrokování rok 0 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 10 rok 30 rok 50 rok 80 rok 100 Hodnota investice (K 0 ) 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 roky (n) 1 2 3 4 5 10 30 50 80 100 Úroková míra v % (p) 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 roční úrok v Kč (u) 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 úrok v Kč nabalovaně 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000 Budoucí hodnota (K n ) 1 100 1 210 1 331 1 464 1 611 2 594 17 449 117 391 2 048 400 13 780 612 Vzorec: K n = K 0. 1,0p n Srovnání jednoduchého a složeného úrokování Jednoduché úrokování rok 0 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 10 rok 30 rok 50 rok 80 rok 100 Hodnota investice (K 0 ) 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 roky (n) 1 2 3 4 5 10 30 50 80 100 Úroková míra v % (p) 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 roční úrok v Kč (u) 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 úrok v Kč nabalovaně 30 60 90 120 150 300 900 1 500 2 400 3 000 Budoucí hodnota (K n ) 1 030 1 060 1 090 1 120 1 150 1 300 1 900 2 500 3 400 4 000 Vzorec: K n = K 0 + K 0. p / 100 Složené úrokování rok 0 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 10 rok 30 rok 50 rok 80 rok 100 Hodnota investice (K 0 ) 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 roky (n) 1 2 3 4 5 10 30 50 80 100 Úroková míra v % (p) 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 roční úrok v Kč (u) 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 úrok v Kč nabalovaně 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 Budoucí hodnota (K n ) 1 030 1 061 1 093 1 126 1 159 1 344 2 427 4 384 10 641 19 219 Vzorec: K n = K 0. 1,0p n 7

1.3.2 Modelové hospodaření v lese v průběhu 100 let výchozí stav: holina 200 000 Náklady a výnosy během 100 let hospodaření nad lesním porostem, úrok sazba 3% 0-200 000-400 000 PN (PČ i TČ) Úroky Správa -600 000-800 000 Výnos -1 000 000 Bilanci nákladů a výnosů v průběhu let zobrazuje červená přerušovaná čára. Z jejího průběhu vyplývá, že chyby v realizaci dříví mohou vést ke znehodnocení stoleté produkční doby a vytvoření ztráty. 8

2. část: Umisťování dříví na trhu, nejdůležitější aktivita vlastníka lesa 2.1 Analýza determinantních faktorů procesu prodeje dříví v podmínkách ČR Účelem je popsat možnosti a determinanty vstupující do procesu uplatňování nových způsobů prodeje dříví na pni. Za klíčové jsou pak považovány determinanty těch atributů způsobů prodeje dříví, které jsou jen částečně prověřeny dnešní praxí, a to především z pohledu právních a daňových aspektů. Základním legislativním předpisem popisujícím lesní prostředí je zákon o lese. Do analýzy procesu prodeje dříví vstupují dále občanský a obchodní zákoník, zákon o majetku ČR, v průběhu řešení dílčích částí se dále výstupy opírají o další zákony o oceňování majetku, o pozemkových úpravách, o DPH, transformační zákon apod. Je nutno zdůraznit, že modelově připadá v úvahu mnoho variant způsobů a metod prodeje dříví a jejich vzájemných kombinací (byť některých pouze na teoretické úrovni). Volbu konkrétní kombinace ovlivňuje především strategie a vůle kompetentního vlastníka lesa. 2.1.1 Základní členění procesu prodeje dříví Při snaze o systematický přístup k dané problematice je nutno provést dekompozici tohoto procesu na základě jeho dílčích atributů. Rozkladem procesu prodeje dříví z hlediska prodávajícího je tak docíleno popisu procesu probíhajícího k aktivaci nabídky (popsaného způsoby prodeje) a konfrontací se stranou poptávky (definováno metodami prodeje). Tyto dva oddělitelné a ve své podstatě samostatné procesy je nutno důsledně odlišovat a přistupovat k nim diferencovaně, i s vědomím jejich provázanosti věcné a časové. Shrňme si několik jejich zásadních atributů: Způsob prodeje dříví (na pni, zpracované dříví atd.) je spíše technologickou záležitostí, která má přímý dopad do procesu výroby. Jeho změna tak nemusí mít přímý dopad na vytvořené obchodní vztahy a může probíhat bez větších obtíží za nezměněného nastavení vnějších vztahů podniku. Na druhou stranu může být také prostředníkem k optimálnějšímu tržnímu zhodnocení produkovaného dříví. Některé sice zažité, avšak nesprávně aplikované procesy (například předjímání rozhodnutí kupujícího prostřednictvím výroby sortimentů pro předem neznámého kupujícího) totiž mohou probíhat přijatelným způsobem pouze za některých tržních situací. Z analýzy uvedené v následujících kapitolách vyplyne, že jednotlivý způsob prodeje dříví je výslednicí volby prodávané komodity, lokality prodeje a způsobu měření. Metoda prodeje (prodeje s oslovením konkurence, prodeje dohodou apod.) je výslednicí metody hledání zákazníka a metody nalezení ceny. Změna metody prodeje může být v konečném důsledku významným zásahem do tržních vztahů primárního producenta dříví a tudíž k ní musí být přistupováno mimořádně citlivě. Je evidentní, že volba kombinace způsobu a metody prodeje dříví primárním producentem dříví je nutně výslednicí jeho obchodních priorit. Je však současně pravdou, že každá ze zvolených kombinací, a nebo jen změna způsobu či metody prodeje dříví, bude mít jisté, objektivně dané, 9

kladné nebo záporné dopady na úroveň zhodnocení disponibilní dřevní suroviny. Cílem této práce je napomoci k nalezení těch, které přispějí k ekonomickému užitku objednatele. 2.1.2 Metoda prodeje dříví Metody prodeje, coby procesu hledání zákazníka a formy stanovení ceny, mohou být považovány za pojmenování podoby tržního aktu, jež má dopady a vazby na marketing a obchodní vztahy podniku. Ten pak podíl jednotlivých metod prodeje mění v závislosti na stavu trhu a firemních strategiích. Tyto změny se projeví především ve stavu trhu. Při vědomí, že užité metody prodeje jsou závislé především na firemních procesech a strategiích podniku, a jejich volba a možnosti jsou tak v režii tohoto podniku, je třeba konstatovat, že k jejich rozkladu a popisu je nezbytná úzká součinnost s majitelem lesa. Pro předběžnou názornost uvádíme v následující tabulce základní rozdělení metod prodeje. Na základě tohoto schématu se dále bude odvíjet diskuse o analýze a přístupu k metodám prodeje. Diferenciace metod prodeje Hromadný prodej Prodej dohodou 1) Veřejná dražba Prodej s oslovením konkurence Obálková metoda nabídkou Předkupní smlouva Za jednotkovou cenu Komoditní burza 1) Prodej dohodou je možný za podmínek, které byly získány při metodách prodeje s oslovením konkurence. Prodej na základě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou nebo na dobu určitou na několik let je možný jen v případě, nedojde-li k omezení hospodářské soutěže. V případě objednatele, jako podniku, který pravděpodobně na relevantním trhu dominance nedosahuje, je tato podmínka nejspíš splněna samozřejmě (úvaha snad může být při puristickém přístupu vedena nanejvýš a pouze o dominanci lokální). K nově užívaným metodám prodeje dříví patří obchodování prostřednictvím burz. Organizováním burzovních obchodů dříví je soustřeďování nabídky a poptávky po jeho určité komoditě do určitého místa a času a vytváření materiálních a informačních podmínek k tomu, aby je zájemci mohli nakupovat a prodávat, i když není fyzicky přítomno, za standardizovaných obchodních podmínek. V podmínkách ČR je tato metoda nově užívána od srpna roku 2005 na Českomoravské komoditní burze Kladno a od podzimu 2011 prodej dříví na pni v elektronických aukcích. 10

2.1.3 Způsob prodeje dříví Pod pojmem způsob prodeje dříví si lze ve zjednodušené podobě představit technologickou metodu realizace dřevoprodukce. Z toho nám vyplývá, že definovatelné způsoby prodeje dříví jsou v podstatě výslednicí užité komodity, k ní vztahujícího se způsobu měření (charakterizované metodou a lokalitou měření) a lokalitou prodeje. (viz. Příloha č.1. Schéma procesu způsobu prodeje dříví). Na definovanou komoditu se tak přímo váže měření a potažmo lokalita. Velmi důležitým aspektem je zachování základních principů korektního vztahu komodity, měření a lokality. Je nutno si uvědomit, že vždy je třeba měřit komoditu, která je skutečně předmětem prodeje a že prováděná měření musí mít cenotvorný smysl, tzn. lokalita prodeje komodity musí být shodná s lokalitou měření této komodity. Výsledky právě tohoto měření musí být uplatňovány při kvantifikaci prodávané komodity. Problematika způsobu prodeje dříví do značné míry souvisí s otázkou vnitřní efektivnosti procesu prodeje dříví a jako taková je tedy potenciálně méně závislá na rozhodnutí primárního producenta dříví, která mají obchodní povahu. 2.1.3.1 Komodita Komodita je obchodovatelný předmět (určitý druh zboží). Pro korektní průběh prodeje je limitující definice prodávané komodity a její ceny. Znamená to, že na definovanou komoditu musí být vázána sjednaná cena za šetřenou množstevní jednotku, přičemž všechny tyto parametry, včetně jejich zjišťování, musí být vázány na stejnou lokalitu. Pro další úvahy je vhodné si uvědomit, že v současné době převládá tradiční projekce komodity výřez (kusově měřené objemem) do většiny obchodních případů, a to i tehdy, kdy tomuto přístupu povaha obchodního případu naprosto neodpovídá. Pochopitelnost této skutečnosti spočívá v tom, že k definici nové komodity je zapotřebí její adekvátní popis, způsob její kvantifikace a povědomí o její trhem akceptované ceně. V posledních letech divergovaly způsoby i metody prodeje dříví u primárních producentů dříví natolik, že potřeba definice nových komodit se stala evidentní. Ale mechanismy vedoucí k obecnému přijetí nových komodit (hlavně problém vzniku informace o úrovni obecně akceptované ceny komodity) nejsou dostatečně silné. Jedním z důvodů je pravděpodobně vysoká míra koncentrace českého trhu, kde dominantní účastníci preferují k problematice definice komodity velmi tradicionalistický přístup. V případě prodeje dříví připadají v úvahu tyto komodity: - Strom (jedinec) - Soubor stromů (porost) - Výřez - Soubor výřezů - Právo (těžby apod.) 2.1.3.2 Strom (jedinec) Konkrétní stojící strom, situovaný samostatně nebo uvnitř porostu. Je charakterizován identifikací, lokalizací, dřevinou, výškou, výčetním průměrem, výškou nasazení zelené koruny, případně objemem, zkušebním vrtem apod. Klíčové je hovořit o této komoditě charakterizované objektivně zjistitelnými veličinami, které jsou této komoditě skutečně vlastní, nikoli projekcí jiných komodit ze stojícího stromu potenciálně vzniklých (například výřezů). 11

2.1.3.3 Soubor stromů (porost) Soubor je uspořádaný celek charakterizovaný určitými společnými znaky. Jakýkoliv lesní porost jako takový můžeme považovat za soubor stromů, musí však být jednoznačně prostorově ohraničený. Za vlastnosti souboru stromů považujeme jeho identifikaci, lokalizaci, dřevinnou skladbu, plochu, klasifikaci (kmenovina, tyče a tyčky, pařezina a koruny, deklasovaní jedinci), zařazení do tloušťkových stupňů a k nim příslušné výšky, počet jedinců a případně jejich objem, kvalitativní prvky (nasazení zelené koruny, zkušební vrty apod.). Soubor pak můžeme ještě dělit např. na základní a výběrový. Je nutné si uvědomit, že na komoditu strom a soubor stromů nelze při prodeji nahlížet jako na stromy skládající se ze souborů výřezů, nýbrž skutečně jako na stromy a soubory stromů coby celky. I kalkulovaná cena potom musí být sjednávána na jednotku stromu, tzn. ks stromu (nebo obtížněji m3 stromu, což velmi nedoporučujeme) a v případě souboru stromů za tento soubor jako celek a nebo kalkulačně na základě v porostu měřitelných jednic (počet stromů s jejich taxačními charakteristikami, zjistitelné kvalitativní znaky). Z pohledu zájemce (kupujícího) mají popisné charakteristiky stromu či souboru stromů nejen cenotvorný význam, ale také umožňují sledovat obchodní strategie firmy (zaměření se na výrobu určitého sortimentu apod.) a v neposlední řadě možnost kontroly a vyhodnocení prezentovaných charakteristik (prodejcem) přímo v terénu (a posouzení skutečného stavu komodity a s tím souvisejícího stanovení maximální ceny, kterou je ochoten nabídnout). Prodej těchto komodit je situován na lokalitu na pni. Je možné, že při prodeji porostu jako celku úhrnem bude problematika popisu této komodity z tradičního hlediska naprosto "nelesnická", poněvadž může jít v podstatě pouze o plošné vymezení. 2.1.3.4 Výřez Výřez je částí kmene (či tlustých větví), vzniklý příčným krácením. Výřezy se obvykle klasifikují, dle jejich použitelnosti, technologickými vlastnostmi, dřevinou, rozměry (délka a průměr středový, čela, čepu), objemem a přípustným rozsahem vad. Na vývoji jemnosti definice výřezů a permanentním stavu zaostávání "lesnického" trhu za "dřevařským" v míře obchodního uchopení jemnosti této definice lze dokumentovat obtížnost procesu vzniku nové komodity, byť se jedná jen o mírné modifikace definic komodit původních, a třeba jen o modifikace kvantitativní. 2.1.3.5 Soubor výřezů Soubor výřezů je seskupením několika výřezů stejné nebo rozdílné jakostní třídy. Je charakterizován technologickými vlastnostmi, dřevinami, rozměry (délka a průměr středový nebo čela či čepu, případně zařazení do tloušťkových stupňů), objemem a přípustným rozsahem vad. Výřezy mohou být také sdružovány a to do výřezů sdružených délek, sdružených jakostí nebo sdružených sortimentů. Tato komodita může být prodávána úhrnem. Realizace prodeje výřezu (souboru výřezů) již vyžaduje, oproti prodeji stromu (souboru stromů), provedení určitých technologických operací před samotným prodejem (těžba, soustřeďování apod.). Ty musí (za předpokladu konsistence shody okamžiku a lokality cenotvorného měření, přechodu vlastnictví, odpovědnosti a dispozice) provést (nechat provést) prodejce ve vlastní režii a znamená to, při tvorbě určité přidané hodnoty na základě sortimentace, zvýšení operačních a provozních nákladů. K prodeji komodity výřez (soubor výřezů), jeho kvantifikaci (měření) a přechodu vlastnictví a odpovědnosti na kupujícího dochází na lokalitě některé z fází zpracování (pařez, vývozní místo, odvozní místo), dle smluvního ujednání. V této 12

variantě nese primární producent zodpovědnost za rozhodnutí o prvotním technologickém zpracování suroviny, včetně příslušných rizik i naděje na výhodnější alokaci a prodej. 2.1.3.6 Právo Jedná se o převod výhradního práva k předem stanovené komoditě či službě. Jako příklad lze uvést právo (či povinnost) těžby, kdy může být sjednána i možnost odkupu vytěžené hmoty. Tento právní úkon lze pojmenovat jako poskytnutí práva smluvní straně těžit dříví pro sebe. 2.1.4 Měření Měření je úzce spjato s komoditou, ke které se váže. Ve všech případech je nutností, aby byla měřena komodita, která je skutečně předmětem prodeje. Zároveň musí být zachován cenotvorný smysl takového měření. Samozřejmostí je oboustranná akceptace (dodavatel-odběratel) měření a jeho kontrolovatelnost. Je třeba řešit odpovědnost za měření, ke kterému lze přistupovat odlišně u známých a prověřených smluvních partnerů a u ostatních. (V případě ostatních smluvních partnerů by se kupříkladu předpokládalo dodání popisných materiálů komodity identifikace, lokalizace, množství, kvalita atd. (s možností udání množství a kvality bez záruky), které by musel prodávající připravit, a které by byly závazné pro dodavatelsko-odběratelský vztah. Kupující by potom měl možnost ověření těchto popisných charakteristik a zvážení svých obchodních rizik. V případě druhém by se jako účelné a ekonomické řešení nabízelo zplnomocnění jedné ze smluvních stran k závaznému provádění měření obchodované komodity, jehož výsledky by sloužily jako podklad pro kvantifikaci předmětu prodeje. Tím by se zamezilo dvojímu měření a celý proces by se zjednodušil a napřímil. Je ale nezbytné si uvědomit, že ujednání o tom, kdo, kdy a kde bude dříví měřit (v podstatě ujednání o množství, kvalitě a přeneseně i o ceně dříví) je ponecháno zcela na vůli smluvních stran. V souvislosti se stanovením způsobu měření musíme také brát v úvahu ustanovení 40 zákona č. 289/1995 Sb., podle kterého je vlastník lesa povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení LHP (včetně provedené těžby). Dnes je toto zabezpečeno měřením jednotlivých surových kmenů či výřezů, což by odpovídalo způsobu měření při prodeji výřezu nebo souboru výřezů. V případě prodeje dřeva na stojato by mohl být k měření oprávněn i nevlastník lesa (kupující) nebo by byl prodej uskutečněn dokonce zcela bez měření. V zákoně ale není stanoveno, jakým způsobem je vlastník lesa povinen údaje zapisované do LHE zjišťovat a měřit, z čehož vyplývá, že lze použít jakoukoliv z metod obecně uznávaných v odborné lesnické praxi, zejména tedy metodu taxační (navíc sám ukazatel maximální výše těžeb je odvozován pomocí taxačních metod měření). Obecně můžeme měření rozdělit na měření dříví na pni - měření stojících stromů - výška a výčetní průměr, určení počtu jedinců, eventuelně zásoby porostu (objemu jedince), jeho (především vnější) kvalitativní znaky; lokalizace na pni, měření při pni - měření pokácených stromů či jejich výřezů délka a průměr (čela, středový, nebo čepu), určení jejich objemu, četnosti, kvalitativní zařazení; lokalizace na některé z fází zpracování (P, VM, OM). 13

Rozklad procesu měření je znázorněn v následující tabulce. Diferenciace jednotlivých procesů měření Podle lokality měření v lese na pni fáze zpracování pařez vývozní místo odvozní místo Podle použité metody Dle jednotek měření objemové měření stanovení objemu komodity v m3, ke kterému bude přiřazena jednotková cena (Kč/m3) měření na kusy klasifikace četnosti komodity dle zvolených kritérií, ke které bude přiřazena jednotková cena (Kč/ks) Dle způsobu měření odhad obecně můžeme odhad nazvat metodou, kterou užíváme k určení parametru základního statistického souboru (komodity) na základě hodnot zjištěných ve výběrovém souboru statistické metody použití metod studujících matematické zpracování hromadných jevů, využívající výsledků teorie pravděpodobnosti podrobná měření zjišťování vybraných taxačních veličin komodity na základě exaktně stanovených metod Objemy výřezů se zjišťují podle kubírovacích vzorců. Nejpoužívanější je Huberův vzorec, dále Smalliánův vzorec. Zásobu porostu můžeme zjišťovat několika metodami, které mají rozdílné přesnosti. Obecně používanými metodami měření jsou: Podrobná měření Průměrkování naplno Metoda ÚLT, JHK, LOT Určení hmoty podle taxačních tabulek Růstové modely (SIMOD) 2.1.4.1 Statistické metody Relaskopická metoda Metoda zkusných ploch Vzhledem k diferenci růstových podmínek v ČR, je nutné zajistit v tomto rámci seriózní metodu cenotvorného měření. Z různých šetření vyplývá, že užívané taxační tabulky nevyhovují stejně pro celou naši republiku. Z tohoto důvodu doporučujeme využívat metod, založených na zjištění 14

tvarové křivky stromů v daném těžebním prvku, jejíž výsledky jsou srovnatelné s přesností měření pokáceného dříví při pni, například metoda LOT. Metoda lokálních objemových tabulek (LOT) je nástrojem ke stanovení objemu v porostech na stojato na základě metodiky stanovené prostřednictvím matematickostatistických analýz a díky lokálnosti se těsně přimyká ke skutečným hodnotám. Tato metodika je tak významným posunem v možnostech měření dříví na stojato. Předpokladem k jejímu užití je vytvoření modelu pro zájmové území na základě exaktně stanovených taxačních veličin. V současné době je model zpracován do podoby počítačových programů, které po zadání hodnot z lokálních měření vygenerují příslušné diskrétní hodnoty objemů. 2.1.5 Lokalita prodeje Při respektování zásady, že při každém prováděném měření na porostech (jedincích) by měl být zachován cenotvorný charakter, musíme v ideálním případě považovat lokalitu měření také za lokalitu prodeje. Lokalita prodeje je pak v podstatě výslednicí komodity a způsobu, respektive lokality, měření. Při situaci, kdy by byla lokalita měření a lokalita prodeje odlišná, by mohlo docházet, při přesunech mezi těmito lokalitami, k různým změnám kvality a kvantity prodávané komodity (dřevní hmoty) a měření by se pak nevztahovala ke skutečně prodávané komoditě.. V úvahu přicházejí tyto lokality prodeje: - lokalita na pni - lokalita při pni (P) - lokalita VM - lokalita OM Lokalita na pni K této lokalitě se váže prodej komodity soubor stojících stromů či stojící strom. Cílem měření je zjištění celkové zásoby nebo počtu jedinců a základních charakteristik dle dřevin, jako klasifikace jedinců (kmenovina, tyče a tyčky, koruny a pařezina, deklasovaní jedinci), zařazení do tloušťkových tříd (dle D1,3) a zjištění příslušných výšek, nasazení zelené koruny, zkušební vrty apod. Lokalita při pni Lokalita P (pařez) je lokalita v místě růstu jedince. Umístění komodity na lokalitu P je charakterizováno určitým počtem technologických operací, které je třeba provést ke skácení jedince, porostu. Na lokalitě P přichází v úvahu prodej již pokácených a zpracovaných stromů, komodita výřez nebo soubor výřezů. Cílem měření je zjištění objemu/četnosti výřezů dle jednotlivých technologických parametrů. Lokalita VM Lokalita VM (vývozní místo) je charakterizována přísunem hmoty z lokality P a odsunem hmoty na lokalitu OM. Jedná se v podstatě o fázi soustřeďování (při některých technologiích může být vynechána). Jsou pro ni charakteristické technologické operace související s přesunem dřevní hmoty. 15

Využití této lokality přichází v úvahu například při prodeji výřezu nebo souboru výřezů. Primární producent by měl povinnost předmětné výřezy lokalizovat na vývozním místě. Zde by proběhl proces měření, ocenění a přechodu vlastnictví na kupujícího. Lokalita OM Lokalita charakterizovaná jako konečná pro dopravu dřevní hmoty speciálními lesními mechanismy. Následuje odvoz dřevní hmoty z lesních skladů k dalšímu zpracování. Analogický postup jako při lokalitě VM. 2.2 Popis analyzovaného stavu Analyzované procesy prodeje dříví (komodita stojící strom či soubor stojících stromů) nejsou v České republice dlouho používány. Provedli jsme verifikaci těchto procesů z hlediska právního a ekonomicko-hospodářského a nabízíme nyní k diskusi následující závěry. Výsledkem zavedení nového procesu prodeje dříví na pni je souběžně vznik nové komodity dřevo na pni, přičemž prodej tohoto zboží (ve variantě jednotlivý strom a skupina stojících stromů ) má svá specifika a bylo nutné jej podrobit důkladnému rozboru. Stěžejním bodem bylo posouzení legálních možností prodeje dříví na pni a to odděleně od pozemku na kterém stojí. V této souvislosti je nutné vycházet z faktu, že za součást pozemku, coby věci hlavní, jsou považovány i veškeré porosty, které se na něm nacházejí. Naše judikatura sice zná několik výjimek z tohoto ustanovení, žádná však nejde optimálně aplikovat na námi řešenou problematiku. Navíc uzavření smlouvy, na jejímž základě by vlastnické právo k porostu přešlo odděleně na kupujícího ještě před jeho těžbou, by patřilo mezi obchody s vysokou mírou právního rizika (a mohlo by zakládat neplatnost pro právní nemožnost plnění a pro rozpor se zákonem). Lesní porost je tak považován za součást lesního pozemku (věci hlavní), kde součástí je myšleno vše, co k pozemku podle jeho povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím tento pozemek znehodnotil. V právním smyslu není lesní porost samostatnou věcí ani není způsobilým předmětem samostatných ujednání a je vždy ve vlastnictví vlastníka věci hlavní (pozemku) a sdílí proto rovněž právní osud této věci. Vzájemná neoddělitelnost součásti a věci hlavní není omezována pouze na neoddělitelnost fyzickou nebo technickou a znehodnocení není chápáno pouze jako znehodnocení funkční popř. poškození věci, nýbrž v zásadě jako vznik jakékoliv újmy. Z předešlých výkladů vyplývá, že za stávající legislativní situace nemůže docházet k samostatnému převodu vlastnictví stojícího porostu bez současného převodu vlastnictví pozemku, na němž porost roste. Právní řád ČR však připouští, aby ještě před smýcením bylo dříví na pni prodáno osobě odlišné od vlastníka pozemku, ovšem s tím, že k přechodu vlastnického práva na kupujícího dojde nejdříve těžbou, tj. právně oddělením součásti od věci hlavní. Pak by se porost stal věcí movitou a vlastnické právo k němu by se nabývalo převzetím (popř. předáním). Oddělení právního režimu lesního porostu od pozemku určeného k plnění funkcí lesa tedy možné je, ovšem nikoliv v nejširší v úvahu připadající variantě (přechod vlastnického práva k porostu na kupujícího současně s uzavřením smlouvy), nýbrž ve variantě omezené (přechod vlastnického práva k dříví na kupujícího až po těžbě), kdy až do oddělení porostu má uzavřená kupní smlouva pouze závazkověprávní, nikoliv věcněprávní účinky. Taková kupní smlouva pak může mít buď podobu kupní smlouvy o koupi věci budoucí (kdy jde o plnohodnotnou kupní smlouvu, ovšem na věc, která dosud neexistuje), nebo tzv. koupi budoucích užitků. V úvahu připadají i jiná právní řešení: nájem a 16

podnájem, který ovšem v případě lesů ve státním vlastnictví v tomto okamžiku nepřipadá v úvahu ( 4 zákona č. 289/1995 Sb.), a možnost zřízení věcného břemene, které by bylo obdobou služebnosti užívané u nás do roku 1950. Vzhledem k nastolenému směru řešení se však těmito variantami nebudeme dále zabývat. Zvolená koncepce prodeje věci budoucí, kdy k přechodu vlastnického práva ke stromům dochází až po jejich smýcení, byť je smlouva uzavřena dříve, nevyžaduje žádný z úředních souhlasů, neboť nejde o nakládání s lesem (ani při sporném výkladu tohoto pojmu coby spojení lesních porostů a lesních pozemků), nýbrž o převod vlastnictví ke stromům provedený formou smlouvy o prodeji stojícího porostu. V přípustné variantě prodeje stojícího porostu pak dojde k tomu, že vedle vlastníka lesa začne existovat ještě subjekt, který stojící lesní porost koupil; tím ovšem není myšlen jeho aktuální vlastník (kterým s ohledem na definici lesa zůstává vlastník lesa, tj. vlastník pozemku), nýbrž pouze vlastník budoucí, přičemž si musíme uvědomit, že lze prodat i věc, která v okamžiku uzavření smlouvy ještě neexistuje, což pro prodej budoucích plodů věci výslovně umožňuje i občanský zákoník v 595 ( Tomu, kdo koupí budoucí užitky nějaké věci úhrnem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno ). Důležitá je také skutečnost, že prodej dříví úhrnkem je již znám z období platnosti občanského zákoníku obecného z roku 1811. Prodej úhrnkem byl myšlen jako prodej věci tak, jak stojí a leží, bez měření, počítání a vážení. Možnost prodeje úhrnem otevírá zajímavým způsobem prostor směrem k ekonomicky a organizačně velmi efektivním variantám způsobu prodeje dříví. Při uzavření kupní smlouvy o koupi věci budoucí je zřejmé, že vlastník pozemku bude mít po celou dobu trvání uvedeného časového intervalu (od prodeje do započetí těžby) právní postavení vlastníka lesa podle zákona č. 289/1995 Sb. a také veškerá jeho práva a povinnosti. Smluvně tedy musí být upraven právní režim porostů pro časový interval od uzavření smlouvy do provedení těžby. Je třeba si však uvědomit, že i při uzavření kupní smlouvy o prodeji porostu na stojato zůstává nositelem práv a povinností vyplývajících ze zákona č. 289/95 Sb. vlastníkovi lesa vlastník pozemku (dodržení pravidel při těžbě, obnově, výchově atd.), a to bez ohledu na případné ujednání o přechodu nebezpečí vzniku škody na prodávané věci. K provádění zásahů vyplývajících z povinností vlastníka lesa může být na základě smluvního ujednání povinen kupující, který se přitom bude řídit pokyny vlastníka pozemku, a pro případ, že by své povinnosti neplnil, bude vlastník pozemku oprávněn provést zásah sám na náklady kupujícího se sjednanou povinností kupujícího k náhradě škody ve výši případně udělené pokuty. Každopádně plnění povinností vlastníka pozemků nemůže být považováno za porušení kupní smlouvy. Ohledně škod by tedy korektní aplikací v úpravě smluvních vztahů mezi vlastníkem pozemku a kupujícím odpovídalo ujednání, podle kterého by k přechodu nebezpečí na porostu na kupujícího došlo okamžikem započetí těžby. Dále by bylo ujednáno, že případnou nahodilou těžbu v prodaném porostu po uzavření smlouvy bude provádět rovněž kupující. Tento stav lze řešit blokací možnosti úpravy kupní ceny a výslovným ujednáním, že poškození způsobené kupujícím není vadou prodávané věci. V případě prodeje jednotlivých stromů (v případě výchovných zásahů) by koncepce nebezpečí vzniku škody byla stejná s tím, že vlastník pozemku může oprávněně požadovat změnu poměrů jednotlivých splátek kupní ceny v neprospěch kupujícího s cílem zajistit se proti škodám vzniklým výchovnou těžbou na vychovávaném porostu. Může však dojít i k úpravě ceny ve prospěch kupujícího, a to v případě, že by v období od uzavření kupní smlouvy až do přechodu vlastnického práva k porostu došlo k výraznému zhoršení jeho kvality. Jak již bylo popsáno, riziko nebezpečí škody na porostu přechází na kupujícího současně s přechodem vlastnictví. Důležitými atributy kupní smlouvy, kromě standardních vycházejících z obecných předpisů, pak jsou určitost právního úkonu, což ve vztahu k předpokládané smlouvě znamená uvést přesnou definici předmětu koupě (a zvláště u varianty prodej jednotlivého stromu 17

musí být jednoznačná identifikace, který strom je prodáván) a dále také ujednání o způsobu terénního označení stromů (porostů), které jsou prodávány. Vhodnou součástí je také lokalizace v terénu - uvedení pozemkové parcely, eventuelně její část, (nutností by bylo v případě smlouvy o koupi budoucích užitků, poněvadž tyto užitky jsou vázány právě k pozemku, ze kterého plynou). Dalším parametrem je smluvní vymezení doby, v níž musí být prodaný porost vytěžen (jako časový interval od uzavření smlouvy do provedení těžby). Spolehlivé zajištění smlouvy pro případ, že vlastník lesa lesní pozemek ještě před provedením těžby převede na třetí osobu je možný pouze použitím věcněprávních nástrojů zapisovaných do katastru nemovitostí a doprovázený složitým schvalovacím procesem. Existence obchodní komodity dříví na pni otevírá možnosti dalšího obchodování s touto komoditou (jako s kterýmkoliv jiným zbožím), tzn. převod porostu koupeného na stojato z kupujícího č.1 na jiné osoby (kupující č.2), a to ještě před provedením těžby. V takovém případě by došlo ke vzniku další kupní smlouvy mezi kupujícím č. 1 a kupujícím č. 2, povinnosti z původní smlouvy uzavřené s vlastníkem lesa by však zůstaly na kupujícím č.1. Lepší variantou by tak bylo uzavření trojstranné dohody o změně účastníků právních vztahů za účasti kupujícího č. 1, kupujícího č. 2 a vlastníka pozemku. Otázkou ovšem zůstává posouzení vhodnosti a účelnosti takovéto možnosti (převod porostu koupeného na stojato na jiné osoby), přičemž jako žádoucí se, v období zavádění komodity dříví na pni, jeví smluvní zabránění této možnosti. V otázce volby odpovídající sazby DPH je v prvním případě koncepce smlouvy jako smlouvy o koupi věci v budoucnu vzniklé, přičemž jejím předmětem je budoucí převod vlastnictví k budoucím movitým věcem, tedy ve smyslu 2, odst. 1, písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. dodání zboží. Prodávanou komoditou je tedy dříví, u kterého pouze v důsledku nemožnosti převést vlastnické právo ke stojícím porostům dochází k posunu přechodu tohoto vlastnictví na dobu pozdější (po vytěžení). Jelikož porost jako věc hromadnou ani jednotlivý strom nelze zařadit do žádné ze skupin zboží podléhající snížené sazbě daně, byla by uplatňována sazba základní. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění ve smyslu 9, dost. 1, písm. a) by byl den přechodu vlastnického práva na kupujícího, tj. nejdříve den, kdy by porost jako věc hromadná vznikla oddělením od pozemku. V druhém případě koncepce smluvního vztahu jako poskytnutí práva smluvní straně těžit dříví pro sebe by se z hlediska uplatnění DPH jednalo o převod práva čili poskytnutí služby, a platnou by v tomto případě bylo opět použití základní sazby DPH. Otázkou ovšem zůstává, jak koncipovat takovou smlouvu, aby její obsah odpovídal definovaným požadavkům a přitom se lišil od smlouvy kupní. Účelem takové smlouvy totiž je opět dosažení stavu, kdy se oprávněný ze smlouvy stane vlastníkem vytěženého dříví a bude s ním moci nakládat. Rozdíl mezi převodem práva smluvní straně těžit dříví pro sebe a koupí věci s odloženým přechodem vlastnictví je možný pouze v případě, že právo těžit dříví pro sebe je převáděno jako část práva vlastníka lesa v lese hospodařit (nejen právo provést těžbu, ale také právo rozhodnout kde a v jaké intenzitě) kdy podle 2, písm. d) zákona č. 289/1995 Sb. se hospodařením v lese rozumí i těžba lesních porostů. Převodem práva vytěžit pro sebe stromy či porosty označené k těžbě vlastníkem lesa by nebylo považováno pouze právo dříví vytěžit, ale současně i povinnost v dohodnutém rozsahu a čase provést (analogie k povinnosti kupujícího převzít zboží podle 447 obchodního zákoníku či 588 zákoníku občanského). Aby bylo dosaženo odlišení od kupní smlouvy a současně nebylo omezeno právo vlastníka lesa činit všechna hospodářská rozhodnutí, získal by i zde kupující vedle práva vlastnického (respektive před ním) navíc právo rozhodnout o vybraných atributech těžby, stanovených předem v určitých definovaných rámcích. V tomto případě se nám nabízí možnost postoupení těchto dílčích práv: volba termínu těžby, volba pořadí těžby porostů, volba obnovních 18

postupů a technologií. Tato rozhodnutí by ovšem nebyla sjednána jako zcela otevřená, nýbrž s možností volby z předem stanovených rozsahů (např. nejzazší časová hranice apod.). Platební režim, týkající se úhrady sjednané kupní ceny, by měl být dále předmětem společných smluvních ujednání. Nesporně můžeme tvrdit, že by měl splňovat tyto základní parametry: Motivace kupujícího na včasném provedení těžebního zásahu. Motivace kupujícího na racionálním provedení zásahu (zachování příslušných kvalitativních parametrů). Respektování základních ekonomicko-hospodářských rámců (sledování toku peněz v odvětví apod.). Platby poskytnuté kupujícím přede dnem zdanitelného plnění by byly zálohami, které by se i z hlediska DPH zúčtovávaly při konečné fakturaci. Skutečnosti vymezující povahu a možnosti prodeje pramení z legislativních předpisů. Ty, z dlouhodobého hlediska, prodělávají neustálý vývoj a je nutné se zmínit také o možných a vhodných legislativních změnách v souvislosti se zamýšleným prodejem dříví na pni. Můžeme konstatovat, že prodeji dříví na pni nebrání ustanovení žádného z platných právních předpisů. Ustanovení 2, odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. však brání tomu, aby bylo samostatně (tj. bez pozemku) převedeno vlastnické právo k porostu. Proto, při požadavku samostatného prodeje porostu, by bylo nutno provést změnu uvedeného ustanovení zákona č. 229/1992 Sb., ve smyslu možného převedení vlastnického práva k porostům na jinou osobu. Současně by však bylo vhodné provést i změny zákona č. 289/1995 Sb., spočívající v úpravě nejednoznačné definice pojmu les. 19

2.3 Schéma procesu způsobu prodeje dříví Způsob prodeje dříví Komodita *Při prodeji nutná definice komodity a ceny Výřez Soubor výřezů Strom Soubor stromů Práva Měření *Nutno měřit komoditu, která je skutečně předmětem prodeje. *Zachování cenotvorného smyslu měření. *Kontrolovatelnost výsledků. Metoda Lokalita Objemově Na kusy Les na pni Některá z fází zpracování Lokalita prodeje přímá vazba na Změna vlastnictví *Výslednice průsečíku komodity a jejího měření. Faktická dispoziční schopnost Přechod odpovědnosti za škody 20

Definice komodity a stanovení ceny Komodita Lokalita měření, prodeje, přechodu odpovědnosti, dispoziční možnosti Způsob měření Odhad Objem Statistika Stojící strom (y) Na pni Podrobná měření Odhad Kusy Statistika Podrobná měření Počet jednotek Proces PRODEJE P X Výřez (y) VM Objem Statistika Podrobná měření Přiřazení jednotkové ceny OM Právo Lokalita výkonu práva. Měření tech. jedn. na některé z fází zprac. Objem Rozsah 21 Odhad Statistika Podrobná měření

2.4 Hledání zákazníka Prodej dříví na pni s oslovením konkurence je metoda prodeje, která nemá v České republice dlouhou tradici. V novodobé historii českého lesnictví byly první úspěšné prodeje dříví na pni realizovány na začátku roku 2010 z komunálních a privátních majetků v rozsahu několika tisíc m 3. Začátkem roku 2011 zveřejnilo Ministerstvo zemědělství tzv. Dřevěnou knihu, která ukládala největšímu správci státních lesů, podniku Lesy České republiky, využívat jako jednu z metod prodeje dříví také prodej dříví na pni formou aukce v rozsahu 10 až 20% roční produkce dřeva. Od podzimu roku 2011 LČR nabízí trhu prostřednictvím elektronických aukcí objemy v řádu statisíců m 3 dříví na pni ročně. Tato metoda může být zajímavá také pro další majitele a správce lesa. Pro správce veřejných lesů je hlavním přínosem transparentnost prodeje, pro drobné majitele lesa pak dosažení tržní ceny bez nutnosti kvalifikovaných znalostí z oboru lesnictví a obchodu se dřevem. 2.5 Prodej dohodou Prodej dohodou spočívá v tom, že se zástupci prodávajícího a kupujícího dohodnou na podmínkách prodeje, tedy na ceně, množství, kvalitě, časovém rozměru plnění a dalších podmínkách. Jednání dohodou má své nesporné výhody, šetří náklady na vlastní výběr partnera, buduje dlouhodobé obchodní vztahy atd. V privátní sféře je často využívanou metodou prodeje. U správce státního lesa je prodej dohodou problematický. V zákonu o nejvyšším kontrolním úřadu je definován předmět kontrol hospodaření se státním majetkem a v 4 odstavec 1) se uvádí, že: 22