Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2013-2018 Zpracovatel: Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje 1/46
Obsah: 1. Úvod do problematiky vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2. Počet dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2.1. Děti v předškolním vzdělávání 2.2. Žáci v základním vzdělávání 2.3. Žáci ve středním vzdělávání 3. SWOT analýza 4. Vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 5. Integrace a inkluze dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 5.1. Integrace 5.1.1 Skupinová integrace 5.1.2 Základní školy praktické 5.1.3 Individuální integrace 5.2. Inkluze 5.3. Asistent pedagoga pro žáky zdravotně postižené 6. Mateřské školy speciální 6.1. Třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a integrace dětí v předškolním vzdělávání 7. Vzdělávání žáků základní školy speciální a přípravný stupeň základní školy speciální 7.1. Základní škola speciální 7.1.1 Integrace žáků základní školy speciální 7.2. Přípravný stupeň základní školy speciální 7.3. Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením 8. Zřizování jednotlivých tříd s upraveným vzdělávacím programem 9. Školy při zdravotnických zařízeních 10. Vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných a přípravné třídy základní školy 11. Poradenství v Libereckém kraji 11.1. Pedagogicko-psychologické poradny 11.2. Speciálně pedagogická centra 11.3. Poradenské služby ve školách 12. Odklady povinné školní docházky 13. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středních školách 14. Ústavní a ochranná výchova 15. Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů 16. Kontrolní činnost Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 17. Ekonomické zajištění koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 18. Záměry Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje pro oblast vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji pro následující období 18.1. Shrnutí cílů Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2013-2018 Seznam příloh Seznam zkratek Seznam grafů, tabulek a map 2/46
1. Úvod do problematiky vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji Vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen žáků ) se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP ) je upraveno zejména ustanovením 16 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen školský zákon ) a dalšími prováděcími předpisy. Požadavky na kvalitu péče o všechny žáky postupně vzrůstají. Legislativu ovlivňují i doporučení Evropské unie, jejíž snahou je standardizovat v členských státech základní principy školského systému. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR se mimo jiné zabývá řešením aktuálních otázek rovných příležitostí. Na tento strategický dokument navázal Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 (schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje, usnesení č. 89/12/ZK ze dne 20. 3. 2012). Jedním z jeho cílů je vytvořit koncepci péče o žáky se SVP, případně upravit síť této péče tak, aby odpovídala aktuálním potřebám, zlepšila kvalitu a efektivitu vzdělávání těchto žáků. Následující graf znázorňuje počty žáků se zdravotním postižením v Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012. Graf č. 1 Počty a podíly žáků ve všech MŠ, ZŠ a SŠ v Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012 2878; 4,23% 1577; 2,32% žáci bez SVP ve speciálních třídách individuálně integrovaní 63 642; 93,46% Poznámka: počty žáků nadaných a zdravotně znevýhodněných jsou v grafu zahrnuty v počtech žáků bez SVP, neboť nejsou ve školní matrice individuálně sledovány. 3/46
2. Počet dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2.1. Děti v předškolním vzdělávání Počty všech dětí v mateřských školách (dále jen MŠ ) od roku 2005/2006 do roku 2011/2012 stouply o 18,3 %. V grafu č. 4 to ukazují žluté sloupce. V roce 2012 došlo k nárůstu počtu všech dětí v MŠ o více než 500 dětí. Podíl dětí se SVP ze všech dětí v MŠ má naopak v posledních letech mírně klesající tendenci. Příčinou může být prodlužující se pobyt těchto dětí v rodinné péči, např. v návaznosti na sociální systém státu, nižší počty především integrovaných dětí do mateřských škol při současném tlaku na kapacity předškolních zařízení, ale i depistáž případné poruchy až při plnění povinné školní docházky. Graf č. 4 Podíly dětí MŠ a dětí MŠ se speciálními vzdělávacími potřebami 2005/2006 až 2011/2012 125% 14% 115% 114,02% 118,27% 12% 105% 95% 100,00% 100,29% 102,48% 106,67% 109,15% 10% 8% Děti MŠ 6% 85% 75% 4% 2% jen SVP 65% 5,65% 5,28% 5,26% 4,95% 5,18% 4,97% 4,81% 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 0% 4/46
2.2. Žáci v základním vzdělávání V roce 2012 došlo k nárůstu počtu žáků o 173 (tj. 0,43 %) žáků v základních školách (dál jen ZŠ ). Opačný trend než u MŠ však vykazuje počet žáků se SVP na ZŠ. Počet žáků se SVP narostl v základním vzdělávání o 84 žáků. Z následujícího grafu č. 6 je zřejmé, že podíl žáků se SVP se od roku 2009/2010 trvale zvyšuje, což neodpovídá klesajícímu podílu těchto žáků v MŠ. Jedním z důvodů může být diagnostika žáků v počátečním období povinné školní docházky. Graf č. 6 Podíly žáků ZŠ a žáků ZŠ se speciálními vzdělávacími potřebami 2005/2006 až 2011/2012 105% 20% 100% 95% 90% 85% 100,00% 96,06% 93,03% 89,96% 87,58% 86,99% 87,42% 18% 16% 14% 12% 10% Žáci ZŠ 80% 8% 75% 70% 65% 8,89% 8,41% 8,34% 8,35% 8,31% 8,61% 8,81% 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 6% 4% 2% 0% jen SVP 5/46
2.3. Žáci ve středním vzdělávání Z absolutního počtu žáků středních škol je vidět v posledních letech trvalý výrazný pokles v této věkové kategorii, který koresponduje s demografickým vývojem a byl již několik let předpokládán. Vývoj počtu žáků se SVP ve stejné věkové kategorii neodpovídá celkovému vývoji. Po výrazném nárůstu (v roce 2008/2009 až na 753 žáků) sice došlo k poklesu (v roce 2010/2011 na 636 žáků), ale v roce 2012, i přes výrazný pokles počtu žáků v hlavním vzdělávacím proudu, je zjevná narůstající tendence podílu žáků se SVP. Graf č. 8 Podíly žáků SŠ a žáků SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami 2005/2006 až 2011/2012 105% 10% 100% 9% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 96,13% 94,04% 92,36% 88,63% 83,72% 2,89% 3,20% 3,35% 3,73% 3,66% 3,34% 3,53% 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Žáci SŠ (denní forma vzdělávání) jen SVP Graf č. 8 zobrazuje tuto skutečnost v podílech počtu žáků ve středních školách (dále jen SŠ ). V porovnání s rokem 2005/2006, kdy ze všech žáků středních škol bylo se SVP pouze 2,89 %, v roce 2011/2012, kdy je v uvedených školách 83,72 % žáků (tj. o 3 496 méně, než v roce 2005/2006), stoupl podíl žáků se SVP na 3,53 % (tj. 634 žáků, a to je i v absolutním počtu více, než v počátečním sledovaném roce). Ve vyšších odborných školách v působnosti Libereckého kraje nejsou vykazováni žádní studenti se SVP. 6/46
3. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY (Strenghts) S1 Celokrajská síť škol vzdělávající žáky se SVP S2 Působení pedagogicko-psychologických poraden v každém okrese Libereckého kraje S3 Existence speciálně pedagogických center pro všechny druhy postižení S4 Individuální přístup k žákům se SVP S5 Dobrá úroveň integračních posudků poradenských zařízení S6 Rostoucí počty individuálně integrovaných žáků S7 Velká nabídka kurzů pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti vzdělávání žáků se SVP S8 Realizace projektu Poradenství v Libereckém kraji S9 Zájem o aktuální dění a budoucí organizaci vzdělávání žáků se SVP mezi odbornou veřejností PŘÍLEŽITOSTI (Opportunities) O1 Zapojení sociálních partnerů O2 Pozitivní legislativní změny O3 Výzvy v rámci dalšího programového období EU O4 Mimorozpočtové zdroje O5 Lepší uplatnitelnost na trhu práce pro žáky se SVP O6 Zvýšení osvěty o možnostech vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP v rámci mediálně diskutovaných aktuálních témat O7 Zvýšení kapacit zařízení sociální péče pro středně těžce a těžce postižené žáky po ukončení školní docházky SLABÉ STRÁNKY (Weaknesses) W1 Nerovnoměrnost pokrytí speciální péče v jednotlivých oblastech W2 Předčasné ukončování docházky na středních školách W3 Nedostatek potřebných diagnostických nástrojů pro školská poradenská zařízení W4 Vysoká bariérovou škol W5 Omezené prostředky veřejných rozpočtů W6 Nárůst klientely v poradnách W7 Nedostatek asistentů pedagogů W8 Legislativně nepřesná definice sociálně znevýhodněného žáka W9 Nízká připravenost škol na péči o nadané žáky W10 Malé znalosti veřejnosti, pedagogů a rodičů o nových trendech ve vzdělávání RIZIKA (Threats) T1 Obecná nechuť přijímat změny T2 Vysoká nákladovost speciálního vzdělávání T3 Změny v legislativě nedostatečně podpořené finančními prostředky veřejných rozpočtů T4 Vliv samospráv na organizaci škol T5 Reforma financování regionálního školství T6 Potřeby speciálního vzdělávání nemusí vždy reagovat na demografický vývoj T7 Malá informovanost zákonodárců, pedagogů i veřejnosti o nových tendencích ve vzdělávání T8 Chybí systém v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků Na území Libereckého kraje je v různých formách zajištěno vzdělávání žáků se SVP. Trendem i v Libereckém kraji je zvyšování počtů integrovaných žáků, což však na druhé straně přináší problémy jako například nedostatek asistentů pedagoga, zvyšující se počty klientů školských poradenských pracovišť, zajištění financování z prostředků regionálního školství. Výrazně do organizace zasahuje nejednotnost zřizovatelských funkcí. Posunem ve vzdělávání žáků se SVP jsou připravované legislativní změny, které jsou zároveň provázeny různě laděnými ohlasy odborné i laické veřejnosti. Příležitostí je využití Výzev v rámci programovacího období 2014 2020 EU. 7/46
CZ0 Česká republika CZ011 Hlavní město Praha CZ021 Středočeský kraj CZ031 Jihočeský kraj CZ032 Plzeňský kraj CZ041 Karlovarský kraj CZ042 Ústecký kraj CZ051 Liberecký kraj CZ052 Královéhradecký kraj CZ053 Pardubický kraj CZ061 Kraj Vysočina CZ062 Jihomoravský kraj CZ071 Olomoucký kraj CZ072 Zlínský kraj CZ081 Moravsko-slezský kraj Návrh koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP v Libereckém kraji 2013-2018 (27. 5. 2013) 4. Vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Při porovnání počtu žáků se SVP za jednotlivá zdravotní postižení s počty žáků vykazovaných v ostatních krajích České republiky (dále jen ČR) byly zjištěny následující skutečnosti: Z rozboru podílů žáků ve speciálních třídách podle druhu postižení je zřejmé, že některé z nich vykazují v Libereckém kraji nadprůměrné hodnoty, někdy dokonce nejvyšší podíly žáků se SVP v porovnání s ostatními kraji ČR. Například ve školním roce 2010/2011 došlo v Libereckém kraji ve speciálních třídách k největšímu nárůstu podílu žáků s kombinovanými vadami, a to na nejvyšší podíl mezi kraji ČR (viz graf č. 10). Rovněž procento žáků s tělesným postižením ve speciálních třídách je nejvyšší ze všech krajů. Graf č. 10 Podíly počtu dětí, žáků, studentů s kombinovanými vadami ve speciálních třídách 0,70% 0,60% 0,57% 0,50% 0,50% 0,49% 0,41% 0,42% 0,40% 0,30% 0,37% 0,37% 0,29% 0,32% 0,36% 0,37% 0,38% 0,61% 0,32% 0,33% 0,27% 2009 2010 0,51% 0,50% 0,20% 0,38% 0,35% 0,32% 0,31% 0,36% 0,41% 0,43% 0,44% 0,36% 0,41% 0,31% 0,27% 0,10% 0,00% I u žáků se SVP individuálně integrovaných v běžných třídách MŠ, ZŠ a SŠ se hodnoty pro Liberecký kraj v porovnání s ostatními kraji v mnoha druzích postižení ukázaly jako nadprůměrné či dokonce nejvyšší v ČR. Například stejně jako u speciálních tříd, také v individuální integraci vykazuje Liberecký kraj spolu s Krajem Vysočina nejvyšší hodnotu podílu žáků s kombinovanými vadami. Ve školním roce 2010/2011 došlo navíc k nárůstu žáků vykázaných s kombinovanými vadami. Nejvyšší procento integrovaných žáků spolu s Jihočeským krajem je evidován i u sluchově postižených žáků, ačkoliv ve školním roce 2010/2011 na území Libereckého kraje došlo k mírnému poklesu. Další nadprůměrné hodnoty individuálně integrovaných žáků v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou u tělesně postižených žáků, žáků s vadami 8/46
CZ0 Česká republika CZ011 Hlavní město Praha CZ021 Středočeský kraj CZ031 Jihočeský kraj CZ032 Plzeňský kraj CZ041 Karlovarský kraj CZ042 Ústecký kraj CZ051 Liberecký kraj CZ052 Královéhradecký kraj CZ053 Pardubický kraj CZ061 Kraj Vysočina CZ062 Jihomoravský kraj CZ071 Olomoucký kraj CZ072 Zlínský kraj CZ081 Moravsko-slezský kraj Návrh koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP v Libereckém kraji 2013-2018 (27. 5. 2013) řeči či u zrakově postižených žáků (nadprůměrný počet zrakově postižených v individuální integraci je potvrzením současného stavu, neboť v Libereckém kraji neexistuje speciální škola se zaměřením na zrakově postižené žáky). Graf č. 18 Podíly počtu dětí, žáků, studentů s kombinovanými vadami individuálně integrovaných 0,12% 0,11% 0,10% 0,10% 0,08% 0,08% 0,06% 0,06% 0,07% 0,10% 0,07% 0,06% 0,07% 0,10% 0,05% 0,11% 0,06% 0,05% 0,11% 0,06% 0,06% 2009 2010 0,04% 0,02% 0,06% 0,06% 0,05% 0,06% 0,05% 0,07% 0,07% 0,02% 0,02% 0,05% 0,06% 0,04% 0,03% 0,00% Liberecký kraj v celorepublikovém srovnání výrazně převyšuje hodnoty žáků se SVP hned v několika oblastech zdravotního postižení jak ve skupinové tak individuální integraci na školách a zařízeních. Cíl: Vytvořit metodický návod k lepšímu zajištění efektivního a spravedlivého vynakládání finančních prostředků na žáky se SVP v Libereckém kraji. Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje (dále jen OŠMTS KÚ LK ) ve spolupráci s poradenskými pracovišti vytvořil pokyn k vykazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami závazný od září roku 2012 pro všechny školy a školská zařízení včetně poradenských pracovišť v Libereckém kraji. Pokyn k jednotnému vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami je přílohou č. 4 a je zveřejněn na www.edulk.cz. Pro účely výkaznictví se rozlišují žáci s různým stupněm míry postižení a v závislosti na míře vyrovnávacích, respektive podpůrných opatření. Konečné rozhodnutí v souladu s citovaným pokynem o míře postižení a vykázání v příslušném řádku výkazu stanovuje odpovědné poradenské pracoviště v závěru odborného posudku. Pro školu, respektive školské zařízení, je stanovení míry postižení v návaznosti na vykazování žáka závazné. Bez jednoznačného vyjádření poradenského pracoviště škola nemůže příspěvek na žáka se SVP požadovat. Pro potřeby financování žáků se SVP důsledně postupovat dle výše uvedeného pokynu. 9/46
CZ0 Česká republika CZ011 Hlavní město Praha CZ021 Středočeský kraj CZ031 Jihočeský kraj CZ032 Plzeňský kraj CZ041 Karlovarský kraj CZ042 Ústecký kraj CZ051 Liberecký kraj CZ052 Královéhradecký kraj CZ053 Pardubický kraj CZ061 Kraj Vysočina CZ062 Jihomoravský kraj CZ071 Olomoucký kraj CZ072 Zlínský kraj CZ081 Moravsko-slezský kraj Návrh koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP v Libereckém kraji 2013-2018 (27. 5. 2013) 5. Integrace a inkluze dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 5.1. Integrace Ve školských strategických dokumentech je kladen důraz na vyšší míru integrace a inkluze žáků se SVP. Regionální školství musí tento požadavek zohlednit. Ale i přes zvyšující se míru integrace je nutné dodržet v prvé řadě zájem a prospěch žáka. 5.1.1 Skupinová integrace Skupinovou integrací se rozumí třída s upraveným vzdělávacím programem (dále také speciální třída ) integrovaná do prostředí hlavního vzdělávacího proudu. Z porovnání výše podílů počtu žáků se SVP v Libereckém kraji a v ostatních krajích vyplývá, že je zde nadprůměrný počet žáků zařazován do speciálních tříd (do těchto tříd jsou zahrnuty i třídy základní školy speciální). Průměrná hodnota v ČR je v roce 2010/2011 pouze 3,30 %, ale v Libereckém kraji dosahuje 4,22 % (tj. 2 971dětí a žáků), což je druhá nejvyšší hodnota po Ústeckém kraji. Podrobné údaje jsou zobrazeny v následujícím grafu č. 27. Graf č. 27 Podíly počtu dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ve speciálních třídách 6,00% 5,44% 5,26% 5,00% 4,00% 3,00% 3,49% 3,30% 3,17% 3,19% 2,98% 2,89% 2,40% 2,34% 3,30% 3,24% 3,74% 3,41% 4,39% 4,22% 4,26% 4,12% 2,93% 2,66% 2,64% 2,33% 3,31% 3,02% 3,84% 3,68% 3,02% 2,92% 3,49% 3,36% 2009 2010 2,00% 1,00% 0,00% V případech skupinové integrace je vhodné klást důraz na podporu soužití běžných tříd a tříd s upraveným vzdělávacím programem, vytváření společných aktivit školních i volnočasových podpořených úpravou ŠVP. Důležitá je i příprava pedagogických pracovníků k správnému pochopení skupinové integrace. Pro zavedení skupinové integrace musí být vytvořeny materiální i personální podmínky pro výuku. Nevhodné jsou např. výrazně oddělené prostory obou typů tříd, oddělené vchody, šatny, odborné učebny, kabinety apod. Doporučuje se naopak společné využití odborných 10/46
CZ0 Česká republika CZ011 Hlavní město Praha CZ021 Středočeský kraj CZ031 Jihočeský kraj CZ032 Plzeňský kraj CZ041 Karlovarský kraj CZ042 Ústecký kraj CZ051 Liberecký kraj CZ052 Královéhradecký kraj CZ053 Pardubický kraj CZ061 Kraj Vysočina CZ062 Jihomoravský kraj CZ071 Olomoucký kraj CZ072 Zlínský kraj CZ081 Moravsko-slezský kraj Návrh koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP v Libereckém kraji 2013-2018 (27. 5. 2013) učeben, možnosti společného vzdělávání žáků ve výchovách, družinách, využití částečné integrace do nižších tříd běžného vzdělávacího proudu ve vhodných předmětech atd. Přestože při využívání všech možností skupinové integrace dochází k vysokým požadavkům na organizaci výuky, zpravidla tato opatření představují úsporu provozních prostředků (provoz budovy, společné využití odborných učeben, pomůcek). 5.1.2 Základní školy praktické Změnou školského zákona jsou zvláštní školy školami základními. Zároveň je opatřeními navrženými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy požadována integrace žáků základních škol do základních škol praktických. Tato opatření byla přijata MŠMT v souvislosti s rozsudkem Evropského soudu ve věci D. H. a ostatní proti ČR. Vzhledem k výše uvedenému musí i Liberecký kraj řešit formy organizace vzdělávání žáků v základních školách praktických. Právě skupinová integrace se již na mnohých školách v kraji ukazuje jako vhodná forma postupného začlenění žáků základních škol praktických do základních škol. Především v menších městech a obcích je v době demografického propadu nejen cestou k postupnému začlenění, ale i ekonomicky a provozně vhodnější variantou. Návrhy doporučované skupinové integrace pro jednotlivé školy vzdělávající žáky se SVP v Libereckém kraji jsou uvedeny v příloze č. 3. Konkrétní kroky řešení zřizovatelských kompetencí škol v Libereckém kraji budou zpracovány do samostatného materiálu navazujícího na doporučení přílohy č. 3 koncepce. 5.1.3 Individuální integrace V počtech žáků s individuální integrací (viz následující graf č. 28) Liberecký kraj vykazuje hodnoty podprůměrné (v roce 2010 pouze 2,09 %, tj. 1 474 dětí a žáků, zatímco průměr České republiky byl 2,65 %). Přesto v Libereckém kraji dochází za uplynulé školní roky k nárůstu individuálně integrovaných žáků. Graf č. 28 Podíly počtu dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami individuálně integrovaných 6,00% 5,00% 4,77% 4,57% 4,00% 3,00% 2,00% 2,65% 2,63% 2,53% 2,53% 2,95% 2,99% 1,35% 1,37% 3,10% 3,13% 2,04% 2,32% 2,66% 2,54% 2,09% 1,86% 2,70% 2,70% 2,57% 2,58% 1,78% 1,63% 2,51% 2,42% 2,09% 2,13% 2,94% 3,22% 2009 2010 1,00% 0,00% 11/46
Pro individuální integraci žáka musí být vždy posouzena i vhodnost kolektivu, klima třídy, připravenost pedagoga. Předpokládá se příprava kolektivu třídy pro přijetí integrovaného žáka. V souladu s demografickou křivkou klesají v průměru i počty žáků v běžných třídách, což vytváří podmínky pro individuální integraci. Ve školním roce 2011/2012 činily průměrné počty žáků v běžných třídách 19,89 a ve speciálních třídách (včetně tříd základních škol speciálních) 8,06. Bez pedagogické asistence, i s ohledem na míru potřeb podpůrných opatření integrovaných žáků, se doporučují tři individuálně integrovaní žáci v běžné třídě ZŠ. Při doporučení k integraci zejména u žáků vzdělávaných v oboru 79-01-B/01 základní škola speciální bude školním poradenským zařízením doporučen typ integrace vhodný pro žáka. 5.2. Inkluze Inkluze je uváděna mezi hlavní požadavky strategických dokumentů OECD, Evropské unie i České republiky. Inkluzi lze definovat jako vyšší stupeň integrace. Inkluze vychází z práva dítěte navštěvovat běžnou školu v místě bydliště. Vhodným řešením je též tzv. flexibilní inkluze, kdy žáci jsou administrativně zapsáni do třídy, ze které dle svých vzdělávacích možností odchází na oddělenou výuku vybraných předmětů. Požadavek inkluze v sobě nese kromě maximální sociální soudržnosti i vysoké nároky na materiální či personální zajištění (bezbariérovost škol, všestrannost a odbornost pedagogů, počty pedagogů ve třídě, respektive asistentů pedagogů apod.), to vše s dopady na regionální rozpočet. Cíle: Podporovat všechny formy integrace zejména tam, kde jsou žákovi, respektive skupinám žáků prospěšné, s ohledem na žáky se SVP i žáky běžného vzdělávacího proudu. Podporovat skupinovou integraci jako formu soužití všech žáků v jedné škole či školském zařízení. Formy integrace začlenit do vzdělávání škol a školských zařízení jako nezbytnou přípravu na požadavky možné budoucí inkluze. Podporovat osvětu pedagogických přístupů, které postupně zvyšují vzájemnou toleranci žáků, cílenou osvětou škol i zřizovatelů měnit vnímání společnosti k začleňování zdravotně postižených žáků, ale i například sociálně znevýhodněných žáků a dosáhnutí větší sociální soudržnosti. Ke skupinové integraci v Libereckém kraji přistupovat zejména v souvislosti se začleněním základních škol praktických do ZŠ tam, kde je tato integrace již provozně i sociálně možná. V ostatních případech vést školy ke krokům vedoucím k budoucí skupinové integraci, ať již v podobě cílených aktivit s žáky v hlavním vzdělávacím proudu, volnočasovými programy, osvětou žáků, případně rodičů apod. 12/46
Oslovovat zřizovatele škol, zpravidla zástupce obcí, aby docházelo k osvětě obyvatel o možnostech integrace v MŠ a ZŠ a tato byla konkrétními pobídkami i ze stran zřizovatelů podporována. V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nabízet kurzy k přípravě pedagogů na integraci a inkluzi, k udržení pozitivního klimatu školy, k seznámení se s možnostmi vhodných aktivit vedoucích k integraci a inkluzi a k seznámení s komunikačními nástroji pro osvětu pedagogů, žáků i rodičů. Nevylučovat možnost inkluze na těch školách, kde jsou již nyní materiální, sociální i personální podmínky zajištěny. 5.3. Asistent pedagoga pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Hlavní činnosti asistenta pedagoga: pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání Úvazek asistent pedagoga hrazený z prostředků OŠMTS KÚ LK musí z převážné části pokrývat činnosti vymezené v prvních třech bodech. Cíl: Dle možností regionálního rozpočtu hradit účelně úvazky, případně částečné úvazky na pozice asistenta pedagoga. Poskytovat souhlas s funkcí asistenta pedagoga pro pomoc ve třídě k individuálně integrovanému žákovi v odůvodněných a poradenským zařízením doporučených případech. Při udělování souhlasu se zřízením funkce asistenta pedagoga pro žáky se zdravotním postižením postupovat zejména dle následujících zásad: prostředky na asistenta pedagoga jsou poskytovány zejména v pomoci při výuce individuálně integrovaným žákům prostředky na asistenta pedagoga pro potřeby skupinové integrace budou poskytnuty výjimečně, po doložení reálné potřeby a s ohledem na organizaci výuky ve třídě v odůvodněných případech lze poskytnout souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga pro žáka zdravotně znevýhodněného, u něhož díky míře zdravotních obtíží je výuka značně ztížena až znemožněna doporučení potvrdí příslušné školské poradenské pracoviště po konzultaci s pedagogem školy a to s ohledem na míru zdravotního postižení žáka, počet žáků ve třídě, klima třídy 13/46
na asistenta pedagoga nebude zpravidla touto formou přispíváno pro potřeby druhého pedagoga, respektive asistenta pedagoga ve třídě základní školy speciální, neboť zvýhodněný počet pedagogů v těchto třídách je zohledněn normativním financováním nejčastěji částečný úvazek asistenta pedagoga se poskytuje zpravidla na období jednoho školního roku OŠMTS KÚ LK pro potřeby pedagogické asistence přihlédne k požadavkům odborné kvalifikace asistenta pedagoga ve smyslu zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění při řádném zdůvodnění v žádosti o úhradu úvazku na asistenta pedagoga může ředitel školy rozhodnout o využití úvazku asistenta pedagoga pro více individuálně integrovaných žáků ve třídě či škole přednostně je úvazek asistenta pedagoga přiznáván pro žáky plnící povinnou školní docházku školy, které vykazují integrované žáky, již dostávají v příspěvku od krajského úřadu částku na zajištění podpůrných opatření pro žáky se SVP a jejich využití se předpokládá i pro potřeby asistenta pedagoga rozsah služeb poskytovaných asistenty pedagoga v rámci kraje v daném roce vychází z reálných možností daných rozpočtem udělení souhlasu se zřízením pedagogického asistenta i při doložení objektivní potřeby školy není nárokové V této oblasti usilovat o podporu rozšíření prostředků na asistenty pedagoga i ze zdrojů regionálního rozpočtu Libereckého kraje. 14/46
6. Mateřské školy speciální Kapacity mateřských škol speciálních v Libereckém kraji jsou téměř naplňovány. Jsou zřizovány zejména pro děti se středně těžkým až těžkým postižením. Graf č. 29 60 Počet dětí ve speciálních mateřských školách V Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012 56 50 40 34 38 38 35 30 24 23 25 25 22 25 24 27 Kapacita Počet dětí 20 10 0 ZŠ a MŠ pro sluchově postižené, Liberec, E. Krásnohorské 921 ZŠ a MŠ pro tělesně postižené, Liberec, Lužická 920/7 MŠ spec. Jablonec n. N., Palackého 37 MŠ spec. Jablonec n. N., U přehrady 4 MŠ speciální Semily, Na Olešce 433 ZŠ spec. a MŠ spec. Jilemnice, Roztocká 994 ZŠ spec. a MŠ spec. Turnov, Kosmonautů 1641 Pozn.: MŠ Jablonec n. N., U přehrady je elokovaným pracovištěm MŠ Jablonec n. N., Palackého, mají stanovenu společnou kapacitu. Cíl: Kapacitu mateřských škol speciálních využívat především k předškolní výchově dětí, jejichž vzdělávání je vzhledem ke zdravotnímu postižení v tomto typu školy vhodnější. Do mateřských škol speciálních přijímat děti se středně těžkým až těžkým postižením. Děti s lehkým postižením, ale i děti se středně těžkým až těžkým postižením, pro něž je integrace vhodná, přijímat do běžných tříd, případně tříd s upraveným vzdělávacím programem v MŠ hlavního vzdělávacího proudu. Dle podmínek měnit některé speciální mateřské školy na MŠ běžného typu s výraznými prvky integrace a inkluze. 15/46
6.1. Třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a integrace dětí v předškolním vzdělávání Do tříd s upraveným vzdělávacím programem pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských školách Libereckého kraje jsou často přijímány děti s lehkými vadami, nejvíce je to patrné u vad logopedických. Počty dětí s různými stupni logopedických vad se zvyšují. Cíl: Zaměřit se na aktivity vedoucí ke včasné depistáži a nápravám logopedických vad ve všech stupních již od předškolního vzdělávání. Maximálně podporovat integraci dětí s lehkými logopedickými vadami do běžných tříd mateřských škol. Seznámit ředitele a pedagogy mateřských škol s požadavky na maximální odstranění drobných logopedických vad u co největšího počtu dětí před nástupem k povinné školní docházce pomocí vhodného přístupu pedagoga, integrací mezi děti bez vad řeči a spoluprací s dalšími odborníky. Začlenit nápravu lehkých logopedických vad podpořených odbornou kvalifikací vybraných pedagogů do ŠVP MŠ. Řešením logopedických vad dětí v rámci možností resortu školství není dotčena možnost využít služeb klinického logopeda v rámci resortu zdravotnictví. Především pro středně těžké až těžké vady se nadále v Libereckém kraji dle 16 školského zákona vydává souhlas se zřízením tříd s upraveným vzdělávacím programem. Tyto třídy budou povolovány s ohledem na naplněnost kapacit mateřských škol speciálních, které jsou svým materiálním a pedagogických zázemím pro děti se SVP určeny. 16/46
7. Vzdělávání žáků základní školy speciální a přípravný stupeň základní školy speciální 7.1. Základní škola speciální V základních školách speciálních jsou vzděláváni žáci se středně těžkým a těžkým zdravotním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem. Porovnáním zabezpečení vzdělávání v základní škole speciální (dále jen ZŠ speciální ) v jednotlivých krajích (graf č. 30 v příloze), se ukazuje, že v Libereckém kraji je tato péče od roku 2009 nad průměrem ČR. Ve školním roce 2010/2011 vykazují školy v našem regionu třetí nejvyšší počet žáků hned po Ústeckém a Pardubickém kraji. V Libereckém kraji navštěvuje tyto školy 0,44 % všech žáků. Z grafu č. 31 je zřejmé, že kapacity oboru ZŠ speciální nejsou v žádném okrese Libereckého kraje naplněny (kapacita celkem je v rejstříku škol vedena pro 388 žáků, ale skutečně zapsaných je pouze 298 žáků). Celkově lze v Libereckém kraji nakládat s více než 24 % volné kapacity oboru ZŠ speciální, proto není třeba ji navyšovat. Pouze z pohledu dostupnosti je vhodné péči v rámci celého kraje vyvážit dle skutečných potřeb. Graf č. 31 Kapacita a naplněnost oboru ZŠ speciální v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 400 388 350 300 298 250 200 Kapacita oboru ZŠ speciální 150 100 133 108 125 Skutečné počty žáků 50 60 51 70 56 83 0 Liberec Jablonec nad Nisou Česká Lípa Semily Liberecký kraj Současný stav: 1. Celkové kapacity na školách v Libereckém kraji převyšují skutečné potřeby téměř o 25 %, rovněž kapacity přípravného stupně ZŠ speciální převyšují skutečné potřeby téměř o 54 %. 2. Rozložení kapacit ZŠ speciální je v jednotlivých regionech kraje značně nerovnoměrné, nejvíce kapacit je v rejstříku škol a školských zařízení vedeno v okrese Semily. 3. Zvyšují se počty žádostí o nové kapacity ZŠ speciální v souvislosti s integrací žáků do tříd základní školy praktické. 17/46
Cíl: Počty škol a tříd vzdělávající v oboru 79-01-B/01 ZŠ speciální nad současné kapacity v Libereckém kraji nenavyšovat. V příštích letech vyvážit kapacity oboru 79-01-B/01 ZŠ speciální mezi okresy v Libereckém kraji dle skutečných potřeb. Nadále ve spádových oblastech podporovat ZŠ zaměřené na jednotlivá zdravotní postižení včetně středně těžkého až těžkého mentálního postižení (základní školy speciální), a to s ohledem na vysoký stupeň zajištění odbornými pomůckami a specializací pedagogických pracovníků. Podporovat ty ZŠ speciální, jež v současné době splňují náročné podmínky vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením a dalšími vadami, především s ohledem na zajištění bezbariérovosti, vybavenosti potřebnými výukovými a kompenzačními pomůckami, v logických spádových oblastech s přiměřenou dopravní dostupností. Za výhodu považovat souběžné zajištění potřebné zdravotní rehabilitační péče žáků. 7.1.1 Integrace žáků základní školy speciální V případě individuální integrace žáka vzdělávaného v oboru ZŠ speciální do tříd základní školy praktické je posuzována nejen schopnost žáka včlenit se do třídního kolektivu, ale i míra pozitivního či negativního ovlivnění ostatních žáků vůči integrovanému žákovi s případnými projevy rizikového chování. V tomto směru je velmi důležitá profesionální role pedagoga, který může rizika integrace, především ve vztahu k ostatním žákům, významně ovlivnit. Pro většinu žáků vzdělávaných v oboru ZŠ speciální je vzhledem k míře mentálního postižení i přidružených vad možnost integrace do základní školy praktické nevhodná. Integrace je příznivá pro malé procento žáků především na hranici lehkého a středně těžkého mentálního postižení. Vždy však musí být posouzena řada doplňujících okolností jako např. emoční a sociální cítění žáka, počet žáků ve třídě i její klima, podmínky pro vzdělávání integrovaného žáka, možnosti a praxe pedagoga atd. Cíl: Při splnění všech podmínek pro integraci a na základě doporučení školského poradenského zařízení povolovat kapacity k individuální integraci žáků ZŠ speciální do základní školy, respektive základní školy praktické. V případech individuální integrace žáků ZŠ speciální povolovat kapacity na jednotlivých školách zpravidla do maximálního počtu třech žáků. V případě potřeb konkrétní integrace využívat přednostně stávající dostupné volné kapacity jiných nenaplněných škol v dosahu bydliště žáka. Pro účely integrace žáků ZŠ speciální do ZŠ vytipovat páteřní školy vhodné pro tuto integraci, zejména s ohledem na podmínky a spádovost oblastí. Individuální integraci žáka ZŠ speciální do ZŠ bude navrhovat příslušné školské poradenské pracoviště spolu s vyjádřením zákonného zástupce žáka, a to po zvážení všech podmínek pro integraci žáka. 18/46
7.2. Přípravný stupeň základní školy speciální Přípravný stupeň ZŠ speciální umožňuje nezbytnou přípravu na vzdělávání dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Jedná se o typ školského zařízení, ve kterém není plněna povinná školní docházka. Příprava na vzdělávání v přípravném stupni respektuje vývojové zvláštnosti těchto dětí v době nástupu k povinnému vzdělávání. Podrobnosti o přípravném stupni ZŠ speciální jsou uvedeny v Informaci MŠMT o přípravném stupni základní školy speciální č. j. 6123/2009-61. Liberecký kraj vykazuje vysoce nadprůměrné počty dětí v přípravném stupni, ve školním roce 2010/2011 dokonce nejvyšší ze všech krajů republiky. Z grafu č. 35 je zřejmé, že Liberecký kraj disponuje více než dvojnásobnou kapacitou oproti potřebě. Graf č. 35 Kapacita a naplněnost přípravného stupně ZŠ speciální v okresech Libereckého kraje ve školním roce 2011/2012 50 40 43 30 20 20 Kapacita přípravného stupně Skutečné počty dětí 10 12 12 13 10 0 6 5 2 3 Liberec Jablonec nad Nisou Česká Lípa Semily Liberecký kraj Cíl: Třídy přípravného stupně ZŠ speciální dle 16 školského zákona povolovat v kapacitách odpovídajících možnostem veřejných prostředků a s ohledem na volné kapacity v oblasti. Třídy přípravného stupně ZŠ speciální povolovat při ZŠ speciálních, které splňují pedagogické i materiální podmínky pro výuku žáků s těžkým postižením. V jednotlivých okresech zohledňovat kapacitu dle skutečných potřeb. V příštích letech nezvyšovat kapacity přípravných stupňů ZŠ speciální v kraji nad 36 žáků tj. 6 tříd přípravného stupně v Libereckém kraji. Integrace jednotlivých žáků v přípravném stupni není pedagogicky s ohledem na různý stupeň vzdělávání možná do tříd ZŠ speciální. 19/46
7.3. Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením Dle školského zákona jsou vzděláváni i žáci s hlubokým mentálním postižením. Jejich způsob vzdělávání, odpovídající duševním a fyzickým možnostem žáka, stanoví krajský úřad, a to na základě doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Ve školním roce 2011/2012 se v Libereckém kraji dle 42 školského zákona vzdělávalo celkem 22 žáků. Forma vzdělávání je určena s ohledem na místní podmínky, možnosti dítěte a rodiny dítěte, dostupnosti základní školy či ZŠ speciální. Cíl: Při stanovení vzdělávání žáků dle 42 školského zákona upřednostňovat nejbližší školu, která bude žáka vzdělávat, a to s ohledem na ztížené mobilní možnosti žáků. Stanovovat vzdělávání dle 42 na dobu doporučenou příslušným školským poradenským pracovištěm. Vzdělávání zajišťovat v co nejvyšší míře speciálním pedagogem. V případě, že v místě trvalého pobytu žáka není možnost jej vzdělávat za stanovených podmínek spádovou, popřípadě jinou základní školou, zajistí vzdělávání příslušné poradenské pracoviště, popř. nejbližší ZŠ speciální. 20/46
8. Zřizování jednotlivých tříd s upraveným vzdělávacím programem Při udělování souhlasu dle školského zákona OŠMTS KÚ LK posuzuje objektivní potřeby zřízení třídy spolu s možnostmi regionálního rozpočtu. Každoročně OŠMTS KÚ LK vydává a zveřejňuje Pokyn k postupu pro podání žádosti o udělení souhlasu se zřízením jednotlivých tříd, oddělení nebo studijních skupin pro děti a žáky se zdravotním postižením, přípravných tříd v základních školách a přípravných stupňů při základní škole speciální. Specifika jednotlivých typů tříd povolovaných OŠMTS KÚ LK dle 16 školského zákona (dále i speciální třídy ) a předpokládaný rozsah kapacit v následujícím období jsou také popsány v kapitolách 5, 6.1, 7.2 a 10. Cíl: Zefektivnit síť tříd s upraveným vzdělávacím programem povolovaných dle 16 školského zákona, s důrazem na skutečné potřeby a dostupnost. Pro udělení souhlasu se zřízením některého typu jednotlivé třídy s upraveným vzdělávacím programem zohledňovat skutečné potřeby zajištění vzdělávání formou skupinové integrace potvrzené příslušným školským poradenským pracovištěm. Souhlas s výukou ve třídě s upraveným vzdělávacím programem povolovat při zajištění pedagogickými pracovníky s odpovídající odbornou kvalifikací. Při udělování souhlasu zohledňovat další skutečnosti jako demografický vývoj, rozložení obdobných tříd či jiné odpovídající formy vzdělávání v daném regionu a dostupnost zřizované třídy pro cílovou skupinu. 21/46
9. Školy při zdravotnických zařízeních MŠ a ZŠ zpravidla na dětských odděleních nemocnic zajišťují vzdělávání žáků po dobu jejich pobytu. Péče o tyto žáky se v poslední době výrazně změnila. Zejména se zkracuje doba pobytu žáků v nemocnici, průměrná doba pobytu žáků se pohybuje v rozmezí 4-7 dní. Dítě je vzděláváno s ohledem na jeho zdravotní stav a pokyny ošetřujícího lékaře. Zpravidla není vzděláváno po celou dobu pobytu (vyloučen bývá den lékařského zákroku, bezprostřední regenerace po zákroku). Počty žáků se v průběhu školního roku výrazně mění. Zároveň jsou počty zvláště u předškolních dětí ovlivněny možností pobytu s rodinným příslušníkem, který péči o dítě zajišťuje sám bez požadavků na pedagogy v nemocnici. Organizaci výuky ZŠ při nemocnicích ovlivnila i možnost rozdílných ŠVP. Škola při nemocnici mnohdy obtížně navazuje na výuku žáka v kmenové základní škole, nemá k dispozici příslušné učebnice a doprovodné učební pomůcky. Výuka je v některých předmětech jen orientační. Výuka v zařízeních s dlouhodobějšími pobyty žáků je odlišná, pravidelná a pro žáky nenahraditelná. V Libereckém kraji se jedná o Dětskou léčebnu ve Cvikově a oddělení dětské psychiatrie Králův Háj odloučené pracoviště Krajské nemocnice v Liberci. Žáci jsou přijímáni na dobu delší než jeden měsíc (nezřídka i na dobu 6 měsíců) a plnění povinné školní docházky je při pobytu v těchto zdravotnických zařízeních nezbytné. Cíl: Pro krátkodobé pobyty žáků ve školách při nemocnicích využít pedagogických pracovníků vychovatelů pro dopolední, v potřebných případech též odpolední činnost. V případě krátkodobých pobytů žáků ve školách při nemocnicích podporovat výchovnou činnost se žáky, která však nevylučuje pomoc při přípravě na vzdělávání v kmenové škole žáka. V zařízeních pro dlouhodobé pobyty žáků, popřípadě oddělení nemocnic, kde se předpokládá dlouhodobý pobyt žáka, je pozice pedagogického pracovníka - učitele nadále nezbytná. 22/46
10. Vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných a přípravné třídy základní školy Pro usnadnění nástupu k povinné školní docházce jsou pro sociálně znevýhodněné žáky zřizovány přípravné třídy ZŠ. Cílem těchto tříd je před vstupem do ZŠ vyrovnat řadu disparit, které u dítěte vznikly často méně podnětným rodinným prostředím. Školy rovněž mohou žádat o zřízení pracovní pozice asistentů pedagoga pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí často provází další rizikové jevy, jako kázeňské problémy, šikana, horší prospěch, absence, předčasné odchody ze středního vzdělávání. Programem rozvoje Libereckého kraje 2004-2006 byly vymezeny tzv. hospodářsky slabé oblasti, konkrétně se jedná o Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, centrální Semilsko a západní Českolipsko. S nepříznivým hospodářským vývojem úzce souvisí i problémy v oblasti sociální a demografické. Cíl: Přípravné třídy pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí povolovat při základních školách především v hospodářsky slabých oblastech při splnění objektivní naplněnosti třídy. Při udělování souhlasu ke zřízení přípravné třídy posuzovat splnění podmínek jako je naplněnost třídy, doporučení příslušného školského poradenského pracoviště, existence jiné přípravné třídy ve městě či obci, personální i hmotné zabezpečení třídy. Přípravnou třídu pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí nepovolovat při základní škole vzdělávající pouze dle programu základní školy praktické a základní školy speciální. Dle potřeb udělovat souhlas se zřízením pracovní pozice asistenta pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí s hlavním záměrem pomoci žákovi při výuce a usnadnění komunikace mezi školou a rodinou žáka. Financování asistentů pedagoga bude i nadále řešeno především využitím prostředků rozvojových programů MŠMT. 23/46
11. Poradenství v Libereckém kraji Pedagogicko-psychologické poradny (dále jen PPP ) a speciálně pedagogická centra (dále jen SPC ) zajišťují poradenskou činnost pro žáky a jejich zákonné zástupce. Potýkají se však se stále rostoucími počty klientů a to i přesto, že žáků ve školské soustavě Libereckého kraje trvale ubývá (od roku 2008 vzhledem k roku 2011 již o 2 294). Graf č. 37 Počty klientů pedagogicko-psychologických poraden podle stupně vzdělávání ve školních letech 2008/2009 až 2010/2011 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 2008/2009 2009/2010 2010/2011 1 000 0 MŠ a MŠ spec. ZŠ 1. stupeň ZŠ 2. stupeň SŠ VOŠ Rodiče a jiní Celkem Předpokládané důvody nárůstu klientely: 1. Kvalitnější poradenské služby PPP a SPC při podpoře a začleňování žáků do vzdělávacího procesu 2. Zvýšené požadavky rodičů na PPP a SPC 3. Šetření klientely z jiných krajů poradenské zařízení nesmí odmítnout klienta 4. Nové právní normy Nárůst klientů doprovází problémy s dodržováním zákonných lhůt pro stanovení diagnózy, vytvoření individuálního vzdělávacího plánu, mnohdy ztížené ještě špatnou spoluprací s rodiči klientů. Poradenským službám napomáhá projekt Poradenství v Libereckém kraji, který dosud zajišťuje přibližně dvacet úvazků odborných pracovníků, možnosti dalšího vzdělávání i oblast metodické spolupráce a výměny zkušeností v této oblasti. K ukončení realizace projektu dojde v roce 2013. Cíl: Hledat možnosti navázání na projekt Poradenství v Libereckém kraji po skončení jeho realizace. Předložit projekt obdobného charakteru v novém programovém období. 24/46
11.1. Pedagogicko-psychologické poradny PPP poskytují především základní pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické poradenství. V Libereckém kraji působí celkem čtyři PPP se spádovou dostupností v každém okrese Libereckého kraje. Jejich zaměření jsou mimo standardizované činnosti v kraji mírně rozdílná. Výhodou z pohledu klienta je možnost volby PPP v rámci celého Libereckého kraje. Na PPP budou nadále v souvislostech s nastavením priorit v rámci koncepce vzdělávání žáků se SVP v kraji kladeny zvýšené požadavky v oblastech: - osvěty v oblasti odkladů povinné školní docházky - působení v záměrech zkvalitnit péči o nadané žáky - součinnost při dodržování jednotného vykazování žáků se SVP dle pokynu OŠMTS KÚ LK. Cíl: Sjednotit standardizované činnosti PPP. Snížit administrativní zátěž PPP. Zvýšit aktivity v oblastech odkladů povinné školní docházky a péče o nadané žáky. Opatření Zajistit jednotný evidenční počítačový program PPP pro snížení administrativní zátěže a získání možností srovnatelných výstupů pro potřeby dalšího rozvoje. Využívat výstupy projektu Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb VIP III realizovaného Národním ústavem pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Zvýšit osvětu v oblasti odkladů povinné školní docházky. Na každé PPP určit odborníka odpovědného za péči o nadané žáky. Odborníci budou metodicky vedeni krajským koordinátorem pro péči o nadané žáky. 11.2. Speciálně pedagogická centra V Libereckém kraji působí celkem 5 SPC poskytujících služby při zkvalitnění výchovně vzdělávací činnosti pro různá zdravotní postižení žáků. Všechna jsou součástí ZŠ a MŠ, jedno je součástí ZŠ a MŠ při zdravotnickém zařízení (tabulka č. 8). SPC z velké části pracují s žáky, pedagogy a rodiči přímo na školách. Největším problémem se ukazuje nárůst klientely, přičemž časová náročnost u většiny klientů vzhledem k nutnosti práce v terénu je poměrně vysoká. Terénní zjištění dále ukazují, že rozložení služeb SPC v kraji je nerovnoměrné, nejvíce je zaznamenána absence SPC v okrese Česká Lípa, přičemž poradenská činnost na školách je zpravidla zajištěna dojíždějícími odborníky SPC z Liberecka, Jablonecka a Turnovska. V návaznosti na opatření přijatá MŠMT k naplňování výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti ČR je navrženo řešení respektující stanovisko MŠMT a to oddělení závislosti škol, zejména základních škol praktických, od školských poradenských zařízení. 25/46
Cíl: Prověřit ekonomické, materiální a personální možnosti sloučení SPC v jedno speciálně pedagogické centrum s krajskou působností. Zpracovat analýzu, která prověří ekonomické, provozní, personální, organizační a další podmínky vedoucími k návrhu na sloučení SPC. 11.3. Poradenské služby ve školách Poradenské služby na školách zabezpečují zpravidla výchovní poradci a školní metodici prevence. V souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR je cílem v návaznosti na podporu integračních procesů postupně zřizovat pozice speciálního pedagoga nebo školního psychologa na ZŠ a SŠ. Cíl: Podporovat práci metodiků prevence a výchovných poradců na školách. Práce metodiků prevence a výchovných poradců ve škole podporovat prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků tak, aby tyto pozice byly ve školách plněny nejen formálně, ale s důrazem na skutečné potřeby žáků a v souladu s aktuálními trendy a problematikami v daných oblastech. 26/46
12. Odklady povinné školní docházky Počet odkladů povinné školní docházky se v Libereckém kraji pohybuje kolem 25 %. Toto procento je vyšší než celorepublikový průměr 22 %. Současný přístup k výuce na 1. stupni základních škol se výrazně změnil. Vzhledem k demografickým vlivům jsou počty žáků v prvních třídách podstatně nižší průměrný počet žáků na 1. stupni základních škol je cca 20 a ve speciálních třídách cca 8. To umožňuje individuální přístup k žákovi, v souvislosti se ŠVP se nabízí nové přístupy ve vzdělávání založené na aktivitě žáků, mění se pohled pedagoga na žáka i vyučovací a výchovné metody. Je možné, aby žák spolu se svými vrstevníky a individuálním přístupem pedagoga vyrovnal drobné nedostatky např. logopedické, grafomotoriky apod. Dochází i k neodůvodněným odkladům povinné školní docházky, což žáky ve vývoji poškozuje. Cíl: Ve spolupráci s PPP zvyšovat osvětu v mateřských školách, mezi pedagogy prvních stupňů základních škol, mezi rodiči předškolních dětí i dětskými lékaři při šetření odkladů povinné školní docházky. Podporovat činnosti mateřských škol a základních škol, PPP, které vedou ke spolupráci s rodiči předškolních dětí a pedagogů v MŠ právě v době rozhodování o odkladech povinné školní docházky. Vytvořit standard školní připravenosti k zahájení povinné školní docházky a zveřejnit ho na stránkách www.edulk.cz. Šetření školní připravenosti provádět nejdříve od 1. dubna. 27/46
13. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středních školách V Libereckém kraji se žáci se SVP vzdělávají nejvíce v oborech 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 41 Zemědělství a lesnictví a 23 Strojírenství. Tyto obory vzdělání převládají u nabídky dvouletých i tříletých oborů a z velké části navazují na obory vzdělání kategorie H a dále obory vzdělání kategorie M, L0 maturitní obory (podrobněji grafy 42 a 43 v příloze). Liberecký kraj v porovnání s průměrem ČR je krajem s vysokým procentem populace pouze se základním vzděláním (graf č. 44 v příloze). Toto procento při srovnání podílu obyvatel ve věku 20-24 let v roce 2009 činilo 10,1 %, tj. o 2,3 % více než je průměr podílu v ČR. Pouze základní vzdělání má také vliv na špatnou zaměstnatelnost těchto lidí na trhu práce. Častou příčinou absolvování pouze základního vzdělání jsou předčasné odchody ze SŠ. Pokud se žákovi nepodaří dokončit SŠ, mají tyto skutečnosti přímý vliv na jeho budoucí uplatnění na trhu práce a kvalitu soukromého života. Podíl nezaměstnaných absolventů bez kvalifikace činí více jak pětinu všech nezaměstnaných absolventů a tento podíl neklesá pod 1 % (např. v září 2011 nezaměstnaných absolventů činil 5,9 %, absolventů bez kvalifikace 1,1 %) tabulka č. 9. Poměrně vysoké je i procento nezaměstnaných, kteří absolvovali střední školu s oborem C, E a J - zejména určené pro žáky se SVP. Z celkového počtu uchazečů o práci je největší procento zastoupeno u oborů C (28,90 % ve 3. čtvrtletí roku 2011), lepší je potom situace u oborů E, které představují 2,80 % nezaměstnaných uchazečů o práci ve 3. čtvrtletí roku 2011 (tabulka č. 9). Velký zájem o návaznost péče je z řad zákonných zástupců těch žáků, kteří absolvovali ZŠ speciální a nemohou vzhledem ke svému zdravotnímu postižení, zpravidla míře mentálního postižení, ve vzdělávání na SŠ pokračovat. Je velmi důležité, aby dovednosti získané absolvováním povinné školní docházky žáci dále rozvíjeli, popřípadě udržovali. Pokud k tomuto nemají možnost, zpravidla získané znalosti ztrácí ve velmi krátké době. Žáci s poruchami učení a chování, případně s dalším zdravotním postižením (bez mentálního postižení): Žáci zpravidla nemají obtíže při dalším studiu ve SŠ, z velké části studují i obory maturitní. Žáci s lehkým mentálním postižením: Žáci se téměř ze 100 % po ukončení základní školy praktické hlásí na dvouleté i tříleté obory vzdělání a ve vybraných oborech se začnou vzdělávat. Velkým problémem se však jeví vysoké procento těch žáků, kteří předčasně ze studia odejdou. Důvodem nebývají nezvladatelnost či náročnost učiva ve střední škole, ale nejčastěji znevýhodněné ekonomické a sociální zázemí rodin žáků. Žáci se při předčasných odchodech ze škol potýkají s ekonomickým zajištěním dojíždění či pobytu v domově mládeže či s nezájmem rodin o vyučení žáka a o jeho lepší uplatnění na trhu práce. Tyto zpravidla prvotní příčiny přinesou postupně i další doprovodné jevy jako zhoršení prospěchu, absence, kázeňské problémy atd. Přičemž při přerušení vzdělávání je procento návratu žáka či absolvování jiného oboru vzdělání velmi mizivé. 28/46