HODNOCENÍ PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI PODLE METODIKY RADY PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE prof. RNDr. PhDr. Antonín Slabý, CSc. studijní materiál ke kurzu Hodnocení výsledků VaV Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové Projekt Informační, kognitivní a interdisciplinární podpora výzkumu je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
HODNOCENÍ PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI DLE METODIKY RADY VLÁDY PRO VÝZKUM VÝVOJ A INOVACE Antonín Slabý Abstrakt: Přednáška se zabývá výzkumem, hodnocením výzkumu, relevantními institucemi, předpisy, databázemi, způsobem hodnocení. Stav dynamické oblasti je postižen v období poloviny roku 2011 Klíčová slova: scientometry, hodnocení výsledků výzkumu Abstract: The lecture deals with research, evaluation research, relevant institutions, regulations, databases, evaluation method. Status dynamic area is affected during the mid 2011 Keywords: evaluation of research results Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády České republiky Při plnění úkolů Rada spolupracuje s ústředními správními úřady a institucemi zabývajícími se výzkumem a vývojem. Rada předkládá jednou za rok vládě zprávu o své činnosti a podle potřeby informace o situaci v oblasti výzkumu a vývoje. Působnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen Rada ) je stanovená zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Složení RV pro výzkum v létě 2011: současný premiér (RNDr. Petr Nečas), bývalá ministryně školství (Miroslava Kopicová), zástupci vysokých škol (Petr Fiala MU, ČKR, Stanislava Hronová VŠE, Vladimír Haasz RVŠ, ČVUT, Tomáš Opatrný UPOL, Václav Hampl UK, Rudolf Haňka VŠE), zástupci České Akademie věd (Jiří Drahoš CH, Karel Aim CH, Pavel Hobza CH,Karel Oliva ČJ), zástupci Svazu průmyslu a dopravy (Jaroslav Míl, Jiří Cienciala, Pavel Kafka, Zbyněk Frolík (Linet)), zástupce Rady veřejných výzkumných institucí Karel Pospíšil. Jde tedy o orgán poměrně representativní 2
Rada pro výzkum, vývoj a inovace zabezpečuje zejména 1. přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě, 2. kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou, 3. přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předložení vládě, 4. hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou, 5. návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky, 6. zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky 7. zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě, 8. úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, 9. zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací, 10. jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí, 11. zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací, 12. návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle 5a, 13. zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise, 3
14. plnění dalších úkolů a povinností stanovených zákonem, jiným právním předpisem nebo uložených vládou. Vzkaz RV pro současnost a zejména nejbližší budoucnost Zastavte další výdaje státního rozpočtu Změňte systém financování Važte výdaje na prestižní výsledky Zvyšte aplikovanost/aplikovatelnost, Používejte standardních scientometrických databází a ukazatelů k hodnocení Zpřísněte hodnocení (od RIV zvolna k excelenci ) Nerozvíjejte všechny obory Odstřihněte neperspektivní instituce od zdroje peněz Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR Je to specialita českého státu. Veřejná část tohoto systému se skládá se z následujících pěti vzájemně propojených databází Centrální evidence aktivit CEA Centrální evidence projektů CEP Centrální evidence výzkumných záměrů CEZ Rejstřík informací o výsledcích RIV Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích VES Popisy údajů z jednotlivých částí CEA je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), ve které jsou shromažďovány informace o příjemcích, poskytovatelích a výši podpory dle 2 odst. 2 písm. h) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Údaje do CEA předávají poskytovatelé podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky a Akademie věd České repub 4
liky) nebo územní samosprávné celky. Obsah CEA, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb., nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zvláštními právními předpisy a Provozním řádem IS VaVaI. Přímé vyhledávání ve veřejně přístupných údajích CEA umožňuje vyhledávat data od roku 2009. CEP je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), ve které jsou shromažďovány informace o projektech výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Údaje do CEP předávají poskytovatelé účelové podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. Obsah CEP, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb., nařízením vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje (od 1. ledna 2010 nahrazeno nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), zvláštními právními předpisy a Provozním řádem IS VaVaI. Přímé vyhledávání ve veřejně přístupných údajích CEP umožňuje vyhledávat data od roku 1993 CEZ je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), ve které jsou shromažďovány informace o výzkumných záměrech podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Údaje do CEZ předávají poskytovatelé institucionální podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. Obsah CEZ, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb., nařízením vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje (od 1. ledna 2010 nahrazeno nařízením vlády č. 397/2009 Sb., 5
o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), zvláštními právními předpisy a Provozním řádem IS VaV. Přímé vyhledávání ve veřejně přístupných údajích CEZ umožňuje vyhledávat data od roku 1998. Výzkumné záměry ale končí či skončily a nikdy už nebudou RIV je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu, experimentální vývoje a inovací (IS VaV), ve které jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/ /2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Údaje do RIV předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. Obsah RIV, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaV. Přímé vyhledávání v RIV je umožněno pomocí uživatelské aplikace. Poznámky k databázi RIV (Rejstřík Informací o Výsledcích) Přímé vyhledávání v RIV je umožněno pomocí uživatelské aplikace. RIV navazuje na databázi RIP (Registr informací o publikacích výzkumu a vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích), která byla provozována Úřadem vlády ČR do roku 1995. RIV obsahuje údaje o výsledcích výzkumu a vývoje uplatněných od roku 1993. Tvar je dosti dílem AV (která ho nyní kritizuje). Původně určen k hromadění výsledků ke grantům vědy českých poskytovatelů (Vazba na CEP, CEZ), bez ohledu na kvalitu těchto výsledků Postupně přechod k databázi prestižnějších publikací s vazbou nebo bez vazby na grant (k tomu vazba na veřejné či neveřejné zdroje), vývoj druhů a jejich definic. Z toho je spousta 6
neplodných diskusí na UHK daných specifikou UHK, neexistencí záměrů druhého kola na UHK. Měření kvality kvantitou (jako všechny indexy ) Srovnávají se nesrovnatelné obory K potlačení rozdílu různé modifikátory Každý rok dochází ke změnám pravidel a to i v období po odevzdání dat. Uplatňují se různé zájmy. Nepracuje se podle schválené metodiky (retroaktivita). Předpisy nejsou dodržovány (cena bodu na rok 2011 slibována neměnná, ale poklesla 4 krát,. protože se počet vykázaných bodů zvýšil 5 krát) Hodnotu modifikovaného bodu si nikdo neumí spočítat. Transformace z nemodifikovaných bodů na modifikované nejsou dobře dokumentovány a není dost informací o nich. Přesto odfiltrováno asi 2/3 nekvalitních publikací pomocí různých klasifikátorů ČR je publikačním tygrem (ale jen z hlediska kvantity ) Pro UHK to zase není úplně nevýhodné (uvažujeme li připravované hodnocení peer review na základě excelence.) VES je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaV), ve které jsou shromažďovány informace o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji vyhlašovaných podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). VES od roku 2001 neobsahuje informace o veřejných zakázkách ve výzkumu a vývoji (viz http://www.centralni adresa.cz). Údaje do VES předávají poskytovatelé účelové podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. Obsah VES, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaV. Přímé vyhledávání ve veřejně přístupných údajích VES umožňuje vyhledávat data od roku 2000. Přístup k veřejným datům je z adresy http://www.vyzkum.cz/ 7
Úvodní obrazovka rozhraní má v roce 2011 následující tvar Tato aplikace je určena pro vyhledávání ve veřejně přístupných údajích Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, provozovaného podle 30 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění zákona č. 110/2009 Sb. Zveřejněním veřejně přístupných údajů plní Rada pro výzkum, vývoj a inovace jako provozovatel povinnost podle 10 nařízení vlády 397/2009 Sb. ze dne 19. října 2009 o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací od 1. 1. 2010. Novinka (2.3.2011) Jsou zveřejněna data hodnocení výsledků výzkumných organizací v roce 2010. www.isvav.cz/h10 Pro vkládání dat do IS VaVaI můžete použít aplikaci Vklap. provoz aplikace více o aplikaci Celkem 26 poskytovatelů, 245 programů, 467 soutěží, 5 055 subjektů, 36 140 projektů, 889 výzkumných záměrů, 634 623 výsledků. Tuto aplikaci pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace provozuje Výpočetní a informační centrum Českého vysokého učení technického v Praze. Vyvinul MathAn Praha, s.r.o. v rámci projektu MI20042007. Verze aplikace 1. 6. 13. Datové schéma ISVAV_WEB5_00177.Podpora uživatelů na e mailové adrese nebo telefonním čísle 224 234 797 (v pracovních dnech 9 16 hod.). Hodnocení vědy K hodnocení je používáno výsledků scientometrie. Scientometrie je vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace. V rámci scientometrie byla vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědec 8
kých publikací, zejména různé typy indexů které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Jsou jedním z přístupů k hodnocení vědecké práce a to zdaleka nejpoužívanějším. Nejpoužívanější jsou citační ohlas, impakt faktor, Hirschův index (budou zmíněny dále). Základní východiska (pocházejí od společnosti ISI, jež bude zmíněna dále): Každý autor používá při vzniku článku, příspěvku do sborníku aj. obvykle řadu pramenů. Může na ně navazovat, používat jako argumenty pro podporu svých výsledků apod. Předpokládá se, že je li práce některého autora citována jiným autorem, znamená to, že je čímsi zajímavá a že její autor má tudíž určité odborné renomé. Rovněž tak se předpokládá, že je li citován článek z některého časopisu, má tento časopis určitou odbornou úroveň. Duchovní otec projektu, Eugen Garfield, vyšel ze tří základních předpokladů: každá důležitá práce, je citována v dalších publikacích čím je významnější, tím častěji bude citována nejdůležitějším zdrojem informací ve vědě jsou odborné časopisy (nejnovější výsledky bádání) 95% významných vědeckých prací je publikováno, nebo citováno, v poměrně malém množství časopisů Z toho vyplývá dosti obecně přijatý názor: centrální úloha časopisů, jiný účel knih, despekt ke konferencím, ke kterému se přiklonila i RV. Pozn. o otci zakladateli scientometrie ISI, WOS Eugenu Garfieldovi 9
Narozen 16. září 1925, New York, USA) je americký vědec a zakladatel bibliometrie a scientometrie. Je považován za jednoho ze průkopníků empirické informační vědy. Dodnes aktivně vystupuje na konferencích věnovaných scientometrii. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, ISI Web of Science. Studoval na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul bakaláře (B. S.) v chemii, magisterský titul v roce 1954 v knihovnické vědě. Doktorát obdržel v roce 1961 v oboru lingvistiky na University of Pennsylvania.Od roku 1955 pracoval jako konzultant farmaceutické firmy a specializoval se na vědecké informace. V tomto oboru stanovil Current contents (Seznamy obsahů relevantních odborných časopisů). V roce 1955 navrhl v článku v uznávaném časopise Science (Svazek 122, číslo 3159, strany 108 111), aby se systematicky shromažďovaly citace vědeckých publikací se srozumitelnými citačními zvyklostmi. V roce 1963, osm let po zveřejnění jeho základních myšlenek, představil svůj první vědeckocitační index (Science Citation Index). Již roku 1960 založil Institut pro vědecké informace (Institute for Scientific Information (ISI)), v jehož vedení zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. Tato instituce vypracovala různé pravidelné vydávané citační zvyklosti, vedle Science Citation Index také Social Sciences Citation Index (od roku 1973), Arts & Humanities Citation Index (od roku 1978) a Index Chemicus. Dnes existují tyto zvyklosti pod značkou Web of Science jako databáze. V roce 1986 se stal zakládájícím redaktorem The Scientist, odborného časopisu pro biomedicínu, který vychází jedno za dva týdny. Za své velké zásluhy obdržel četné čestné doktoráty a byl vyznamenán několika cenami. Mezi tyto ocenění patří cena Award of Merit, kterou uděluje American Society for Information Science and Technology, kterou dostal v roce 1975 a v roce 1983 získal Patterson Crane Award od American Chemical Society. Jeho podstatná publikace k tématu: Citation indexing. Its theory and application in science, technology, and humanities, New York: Wiley 1979 10
Kritika scientometrie (která nám ale příliš nepomůže ) Jde o měření kvality kvantitou Sám Garfield důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Scientometrie nemůže být hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků. Libovolné dané scientometrické hodnocení navíc zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. Scientometrie je široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli. Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politickoekonomickém nátlaku. Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současnosné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity. Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM). 11
Druhy ukazatelů (citačních indexů) vztažených k časopisům Impakt faktor Impakt faktor (IF, činitel dopadu) měřítkem kvality vědeckých časopisů definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech těchto článků. Příklad: Impakt faktor časopisu za rok 2004 = počet citací zveřejněných v roce 2004 na články vydané v letech 2002 a 2003 počet všech článků vydaných v letech 2002 a 2003 vyvinut Eugenem Garfieldem, zakladatelem ISI Institute for Scientific Information, který je nyní částí Tomson Reuters je uváděn na tři desetinná místa (bibliometrický indikátor) je platný jen pro daný časopis a pro daný rok. neplatí pro jednotlivé články, ani pro jejich autory. Většina časopisů má impact faktor nižší než 2. Za vysoký impakt faktor jsou považovány hodnoty nad 4. Impakt faktor vyšší než 10 je přímo hvězdný 12
Jornal Citation Report a IF JCR je od r. 1975 za účelem analýzy excerptovaných časopisů: kolikrát byl časopis citován žebříčky a rejstříky podle oborů Účelem je měření zájmu o srovnávání různých časopisů ze stejného oboru nedá (neměl by) se používat na interdisciplinární porovnávání publikační výkonnosti (podmínky se v jednotlivých vědných oborech velmi liší), ale IF odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti (umožňuje statisticky odhadnout, jaký by mohly mít citační ohlas další články, jestliže budou v časopise zveřejněny s důsledky pro hodnotitele a časopis pokud se to nepotvrdí. Immediacy Index Immediacy Index (index bezprostřední odezvy) ukazuje, jak často jsou články vydané v daném roce citovány ještě v témže roce. Jedná se tedy o měřítko rychlosti odezvy. Příklad: Immediacy index časopisu za rok 2004 = počet citací zveřejněných v roce 2004 na články vydané v roce 2004 počet všech článků vydaných v roce 2004 Total Cites: celková citovanost časopisu. Articles: počet publikovaných článku v časopisu v daném roce. Cited Half life: po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků. Uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň 100 a vícekrát citovány. Citing Half life: napomáhá při hodnocení stáří většiny článků, jež cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 100 nebo více dokumentů. Source Data: informace o počtu tzv. "non review" a "review" článků, o počtu citací v těchto článcích a o průměrném počtu citací připadajících na jeden článek časopisu. 13
Cited Journal: abecední přehled časopisů, které citovaly vyhledaný titul. Citing Journal: abecední přehled časopisů, které citoval vyhledaný titul. Impact Factor Trend Graph: grafické zobrazení hodnoty IF v posled ních pěti letech. H index ( Hirshův index) je výdobytek poslední doby. H index Hirvyšší, než je pořadové číslo článku dle počtu citací. ( často bez autocita cí, bez citací mateřské univerzity) Jde o jeden z moderních a preferovaných indexů citačníhotro ohlasu vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pra shův index vztažený k autorovi a všem jeho záznamům udává, kolik článků daného autora dosahuje citovanosti covníkem. Oproti prostému citačnímu ohlasu jednotlivého článku jde u H indexu o určitý hromadný ukazatel citovanosti. Vyšší hodnotu H indexu má autor, u kterého má "vyšší" počet článků "vyšší" citovanostt Implementovánn je ve WoS i SCOPUSu h index je vhodnější pro odrostlejší badatele, tj. profesory, docenty, postgraduální studenty 14
obor (citovanost průměrné práce v molekulární biologii je vyšší než např. v matematice) nelze automaticky porovnávat h indexy lidí pracujících v citačně příliš odlišných oborech WoS zpracovává postupně i stále starší práce v současnosti jsou k dispozici záznamy za léta 1945 2007 Ani H index nepostihuje mnohé citační artefakty, např. časté publikování prací s mnoha spoluautory diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech. pro jeho užívání a srovnávání, zejména mezi obory, platí proto podobná omezení, jako u jiných scientometrických indexů, ale Pozn: Index vytvořil a zavedl 2005, americký fyzik Jorge E. Hirsh. Jeho podstatná publikace k tématu Hirsch J. E. (2005): An index to quantify an individual s scientific research output. Proc. Natl. Acad. Sci. 102:16569 16572 V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, zejména citační rejstříky. ISI Web of Knowledge, Scopus, částečně i jiné, např PubMed, u nás částečně ASEP, RIV ad. Web of Knowledge je profesionální databáze provozovaná v současnosti firmou Thomson Reuters, která ISI (The Institute for Scientific Information) koupila Logo a sídlo firmy: 15
ISI Web of Knowledge vytvářený na půdě amerického The Institute for Scientific Information (ISI), kt nabízí tyto nástroje: Web of Science a Journal Citation Reports Journal Citation Reports poskytuje výsledky analýz citovanosti vztažených na časopisy lze zjistit: které časopisy jsou takto sledovány k excerpční politice ISI sledované časopisy podle oborů, zemí, nakladatele pro sledovaný časopis jednak základní údaje (počty článků, počty citací), jednak kvantitativní charakteristiky hodnotící kvalitu (impakt faktor, index bezprostřední odezvy, tzv. poločas citace aj.) vše v časových řadách za posledních 10 let WoS je on line placená akademická služba provozovaná společností Thomson Reuters. Je to nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje soubor vysoce kvalitních databází s informacemi o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích. Obsahuje bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů z celého světa (Citační rejstřík), Je možno přistoupit i k plným textům, pokud jsou zdrojová periodika předplacena u vydavatele. WoS poskytuje bibliografické a citační údaje o článcích z více než 13000 vědeckých časopisů ze 115 odborných oblastí. Má více než 50 milionů záznamů. Aktualizace dat je týdenní. Týdenní přírůstek je přibližně 25.000 nových záznamů, 800 000 000 citačních odkazů. Retrospektiva databáze je od roku 1945. WoS poskytuje přístup k následujícím 7 databázím: Science Citation Index (SCI), Social Science Citation Index S(SSCI), Arts and Humanities Citation Index (A&HCI), Index Chemicus, Current Chemical, Proceedings Citation Index: Science Conference Proceedings Citation Index: Social Science and Humanities. 16
Podrobnosti k jednotlivým částem WoS citačním indexům rejstříkům (databázím): Science Citation Index Expanded sleduje citace ve vědeckých časopisech ze 150 oborů přírodních a technických věd od r. 1900, zdrojem je přes 7.100 periodik. Social Science Citation Index sleduje citace ve vědeckých časopisech z 50 oborů společenských věd od r. 1956, zdrojem je více než 2.100 periodik a dále také 3.500 hlavních světových přírodovědných a technických časopisů. Arts & Humanities Citation Index sleduje citace ve vědeckých časopisech z oborů humanitních věd a uměnovědy od r. 1975, zdrojem je přes 1.200 periodik a dále také vybrané články z více než 6.000 přírodovědných a společenskovědních časopisů. Conference Proceedings Citation Index Science (CPCI S) sleduje citace v konferenční literatuře ze všech oborů přírodních a technických věd od r. 1990. Conference Proceedings Citation Index Social Sciences & Humanities (CPCI SSH) sleduje citace v konferenční literatuře ze všech oborů společenských a humanitních věd a uměnovědy od r. 1990. Několik dalších poznámek k WoS Původně výběrová databáze v 50. letech 20. století od roku 1961 začaly vycházet rejstříky tiskem specifikem byla provázanost mezi příspěvky prostřednictvím citované literatury hlavní cíl databáze byl: nová možnost práce s věd prameny. Nepopisuje jen danou práci, ale i dokumenty, na jejichž podkladě vznikla (citované články, reference, použitá literatura). vedle obvyklých možností vyhledávání umožňuje vyhledávat dokumenty i podle citovaných článků tj. na základě jejich citačního propojení (citační link). Citační link je považován za propojení dvou článků zcela nové a nezastupitelné kvality 17
citovaný a citující články spolu souvisejí obsahově, funkčně, (ne jen formálně, jako v případě stejného autora nebo časopisu) CC (Current contents) Current contents je seriálový dokument (časopis) reprodukující obsahy nejnovějších čísel významných vědeckých časopisů z určité oblasti nebo oboru, s cílem informovat o aktuální článkové odborné literatuře. Vydává se od roku 1958 péčí ISI. Obsahuje tedy úplnou informaci o tom, jaké články se v konkrétním čísle periodika nacházejí. (Naproti tomu v excerpovaném časopise (periodiku) mohou být bibliografické záznamy článků pořizovány pouze výběrově, k nějakému tématu, oboru, pro potřeby bibliografie apod. ) Vychází jednou týdně. Existuje i v podobě online databáze a používá se jako služba) Karentovaný časopis Je registrovaný a zpracovávaný službou CC Časopisy jsou evidované v jedné ze 7 tematických sérií Current Contents Connect, které jsou dostupné v rámci portálu Web of Knowledge 1. Current Contents / Agriculture, Biology & Environmental Sciences 2. Current Contents / Arts & Humanities 3. Current Contents / Clinical Medicine 4. Current Contents / Engineering, Computing& Technology 5. Current Contents / Life Sciences 6. Current Contents / Physical, Chemical & Earth Sciences 7. Current Contents / Social & Behavioral Sciences Pozn: Karentování je proměnlivé kritérium, protože časopis může být do systému Current Contents zařazen i na krátkou dobu 18
Příklad: Karentovaných časopisů (CC) českých a slovenských je mezi 30 40 ks, př. 2007 to byly následující Acta Physica Slovaca SK 0323 0465 Acta Virologica SK 0001 723X Acta Veterinaria (Brno) CZ 0001 7213 Biologia SK 0006 3088 Bilogia Plantarum CZ 0006 3134 Ceramics Silikaty CZ 0862 5468 Collection of Czechoslovak Chemical Communications CZ 0010 0765 Computing and Informatics SK 1335 9150 Česká literatura CZ 0009 0468 Československá psychologie CZ 0009 062X Chemické listy CZ 0009 2770 Czech Journal of Animal Science CZ 1212 1819 Czech Journal of Food Sciences CZ 1212 1800 Ekonomický časopis SK 0013 3035 European Journal of Enthomology CZ 1210 5759 Filosofický časopis CZ 0015 1831 Filozofia SK 0046 385X Finance a úvěr Czech Journal of Economics and Finance CZ 0015 1920 Folia microbiologica CZ 0015 5632 Folia parasitologica CZ 0015 5683 Folia Zoologica CZ 0139 7893 General Physiology and Biophysics SK 0231 5882 Geologica carpathica SK 1335 0552 Historický časopis SK 0018 2575 Kovové materiály Metallic Materials SK 0023 432X Neoplasma SK 0028 2685 Physiological Research CZ 0862 8408 Photosynthetica CZ 0300 3604 Politická ekonomie CZ 0032 3233 Preslia CZ 0032 7786 Sociológia SK 0049 1225 Sociologický časopis Czech Sociological Review CZ 0038 0288 Studia Psychologica SK 0039 3320 Veterinární medicína CZ 0375 8427 Scopus je druhý nejdůležitější citační rejstřík. Je to komerční databáze EU provozovaná v současnosti Firmou Elsevier. Pohltila a obsahuje i celý ERIH. Logo databáze a firmy 19
Scopus je multioborová bibliografická, citační a referenční databáze vědecké literatury a kvalitních webových zdrojů. Databáze zahrnuje podle údajů z roku 2011 záznamy článků z více než 18 000 časopisů od více než 5 000 nakladatelů z celého světa z toho je zhruba 17 000 recenzovaných (angl. peer reviewed) titulů zahrnuje rovněž záznamy článků ze zhruba 1 200 open access časopisů 3 miliony 700 tisíc příspěvků ze sborníků z konferencí, ze 350 knižních edic a dalších zdrojů odborných informací. 33 milionů abstraktů odkazy na 386 milionů odborných webových stránek 22 milionů patentových záznamů Celkem Scopus obsahuje kolem 43 milionů záznamů. Z toho je asi 22 milionů záznamů dokumentů vydaných po roce 1996 (78 % z těchto záznamů zahrnuje i odkazy na použitou literaturu). Druhá polovina (asi 20,5 milionů) záznamů odkazuje na dokumenty vydané před rokem 1996. Databáze Scopus je aktualizována denně. Pozn ke Scopusu Scopus pokrývá časopisecké zdroje bez přerušení od roku 1996 výše, avšak jen u těch časopisů, jejichž vědecký obsah a další náležitosti jsou ve shodě s požadavky producenta. V takovém případě jsou v bázi dat záznamy všech v nich publikovaných příspěvků (pokrytí zdroje v databázi je tzv. Cover to Cover; podmínkou navíc ještě je, aby články odpovídaly sledovaným typům dokumentů). Informace z těch časopisů, které byly do databáze Scopus zahrnuty až po jejím zveřejnění na podzim roku 2004, jsou dostupné teprve od okamžiku zařazení daného titulu do databáze. Články ze starších ročníků nejsou tedy v databázi zpětně registrovány. Dále nejsou v úplnosti pokryty zdroje, jež nemají přiděleno ISSN nebo nejsou vydávány pravidelně. Příspěvky z tzv. trade journals (odborných časopisů), jež nesplňují požadavky na typ dokumentu nebo neobsahují odkazy na literaturu (angl. references), rovněž nejsou do této databáze zahrnuty. 20