Zhodnocení systému v roce 2011 Návrhy reformních opatření Vliv daní a dávek na redistribuci (EU-SILC 2006-2010) Pracovní dokument č. 5 projektu HC185/10 Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování doc. Ing. Jan Pavel, Ph.D. a kol. 2011
Obsah Úvod 3 I. Ukazatele motivace k práci v roce 2011 4 I.1. Analýza typových domácností OECD 4 I.2. Analýza distribuce ukazatelů motivace k práci ve společnosti 8 I.3. Shrnutí 9 II. Problematika nečerpání sociálních dávek 11 II.1. Příspěvek na bydlení 11 II.2. Dávky hmotné nouze 11 II.3. Nečerpání sociálních dávek shrnutí 12 III. Návrhy reformních opatření 13 III.1. Zvýšení hodnoty daňového zvýhodnění na vyživované dítě u domácností s více dětmi 13 III.2. Redukce sazby daně z příjmů fyzických osob u domácností s více dětmi 14 III.3. Redukce sazby pojistného 15 III.4. Zavedené odpočtu od základu daně pro domácnosti s třemi a více dětmi 15 III.5. Nahrazení slev na dani odpočtem, jehož výše je závislá na hodnotě daňového základu 16 III.6. Úprava dnešní podobu slevy na partnera s nízkým příjmem 17 III.7. Úprava výše a nároku na rodičovský příspěvek 18 III.8. Zavedení konceptu, kdy výchova dětí je hlavním příspěvkem do průběžného důchodového systému 19 IV. Vliv daní a dávek na 21 IV.1. Vliv daní na redistribuci příjmů Lorenzovy křivky 22 IV.2. Vliv dávek na redistribuci příjmů Lorenzovy křivky 26 IV.3. Vliv daní na redistribuci příjmů Giniho koeficienty 29 IV.4. Vliv dávek na redistribuci příjmů Giniho koeficienty 32 V. Příloha 1 35 2
Úvod Předložený dokument představuje další dílčí výsledky řešení projektu HC185/10 Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování. V první části jsou analyzovány ukazatele motivace k práci v roce 2011 a to jak na základě typových domácností, tak i jejich reálná distribuce. Ukazuje se, že k žádným významnějších posunům nedošlo a že současný systém nevykazuje podstatnější distorze. Další část stručně analyzuje problém nečerpání vybraných sociálních dávek. Následuje několik návrhů (resp. reformních námětů) na změny současného daňového a dávkového systému, resp. podporu rodin s více dětmi. Jak již však bylo uvedeno, současný systém daní a dávek žádné významnější distorze neprodukuje a jeho podstatná reforma tak nijak urgentní nutné. Spíše je vhodné se zaměřit na individuální práci s osobami, které spadnou do systému hmotné nouze. Poslední část dokumentu analyzuje vliv daní a dávek na redistribuci příjmů s využitím aparátu Lorenzových křivek a Giniho koeficientů, přičemž kalkulace byly provedeny na datech z EU- SILC2006-2010. Výsledky ukazují, že téměř pro všechny domácnosti je klíčovým redistribučním faktorem rozložení hrubých příjmů. Daňový a dávkový systém toto rozložení pouze mírně korigují. 3
I. Ukazatele motivace k práci v roce 2011 Předmětem této kapitoly je analýza dopadů interakce daňového a dávkového systému na hodnoty ukazatelů motivace k práci. Analýza volně navazuje na výsledky prezentované v Pracovním dokumentu č. 2 Analytická studie obsahující zhodnocení daňových a dávkových reforem z let 2007 až 2010. Současný stav (resp. stav roku 2011) je zkoumán jak z pohledu tzv. typových domácností, tak i z pohledu reálné distribuce hodnot ukazatelů motivace k práci ve společnosti. V rámci analýzy je pracováno s následujícími třemi ukazateli: METR (EP), NRR (ST) a NRR (LT). Jejich vymezení, jakož i způsob kalkulace je podrobně popsán v již zmíněném Pracovním dokumentu číslo 2, a proto mu zde již nebude věnován samostatný prostor. Změny v daňovém a dávkovém systému, které byly provedeny s účinností od roku 2011, byly ve své podstatě relativně kosmetické. Z hlediska simulovaných daní a dávek se jednalo v případě daně z příjmů fyzických osob o redukci základní slevy na poplatníka o 1200 Kč a v případě dávek o podstatné omezení příjemců sociálního příplatku. Vzhledem k tomu, že v současné době je jeho vyplácení vázáno na zdravotní situaci dítěte nebo rodiče, o které nejsou v EU-SILC dostupná data, není tato dávka nadále simulována. I.1. Analýza typových domácností OECD Tato kapitola analyzuje současný daňový a dávkový systém na tzv. typových domácnostech, což je standardní přístup používaný OECD nebo Evropskou komisí. Jeho výhodou je rychlost a přehlednost výstupů, nevýhodou neznalost konkrétní distribuce ukazatelů motivace k práci ve společnosti. Analyzováno je šest typů domácností, když u každé z nich jsou kalkulovány hodnoty ukazatelů pro interval 0-200 % průměrné mzdy. Velikost kroku u ukazatele METR (EP) je nastavena na 1 %. Při výpočtech bylo předpokládáno, že domácnost žije v obci mezi 1 a 2 tis. obyvateli. Typové domácnosti jsou definovány následovně: jedna osoba bez dětí dále jen 1+0+0; jedna osoba ve věku 40 let se dvěma dětmi (4 a 6 let) dále jen 1+0+2; manželský pár ve věku 40 let (jeden z manželů zaměstnán, druhý nepracuje) dále jen 1+1+0; stejně jako v případě 3, avšak se dvěma dětmi (4 a 6 let) - dále jen 1+1+2; 4
manželský pár ve věku 40 let (jeden z manželů s příjmem ve výši 67 % průměrné mzdy, druhý zaměstnán) dále jen 2+0+0; stejně jako v případě 5, avšak se dvěma dětmi (4 a 6 let) - dále jen 2+0+2. Sledované ukazatele, resp. jejich vývoj, jsou analyzovány graficky. Na ose X je měřena velikost hrubé mzdy vyjádřené jako % průměrné mzdy, na ose Y potom hodnota sledovaného ukazatele. Grafy 1-18: Ukazatele motivace k práci pro jednotlivé typové domácnosti 1+0+0 1+0+2 METR (EP) % 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy METR (EP) % 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy 120 120 100 100 80 80 NRR (LT) % 60 NRR (LT) % 60 40 40 20 20 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy % průměrné mzdy 120 120 100 100 80 80 NRR (ST) % 60 NRR (ST) % 60 40 40 20 20 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy % průměrné mzdy 5
1+1+0 1+1+2 METR (EP) % 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy METR (EP) % 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy 120 120 100 100 80 80 NRR (LT) % 60 NRR (LT) % 60 40 40 20 20 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy % průměrné mzdy 120 120 100 100 80 80 NRR (ST) % 60 NRR (ST) % 60 40 40 20 20 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy % průměrné mzdy 2+0+0 2+0+2 METR (EP) % 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy METR (EP) % 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy 6
120 120 100 100 80 80 NRR (LT) % 60 NRR (LT) % 60 40 40 20 20 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy % průměrné mzdy 120 120 100 100 80 80 NRR (ST) % 60 NRR (ST) % 60 40 40 20 20 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy % průměrné mzdy Zdroj: vlastní výpočty Grafická analýza typových domácností neukazuje na nějaký systematický problém v hodnotách a vývoji ukazatelů motivace k práci. Z hlediska METR (EP) můžeme identifikovat několik situací, kdy dochází k překročení 100 % sazeb či dojde k pádu do záporných hodnot. Druhý případ se vztahuje k daňovému bonusu, kdy domácnostem po překročení určité hranice pracovního příjmu (polovina minimální mzdy v kalendářním měsíci) prudce vzroste čistý příjem v důsledku možnosti inkasovat zápornou daň. To lze z hlediska motivačního považovat za pozitivní. Překračování hranic 100 % u METR (EP) jistě představuje nevhodný stimul. Setkáváme se s tímto efektem dvakrát. Poprvé se tak stane, pokud domácnost vypadne ze systému dávek hmotné nouze, podruhé, když přichází o přídavky na děti. Ačkoliv to systému přináší efekt stupňovité progrese, jedná se spíše o teoretickou situaci, o které můžeme na základě provedených výpočtů mikrosimulačního modelu uvést, že k ní téměř nedochází (viz následující kapitola). 7
I.2. Analýza distribuce ukazatelů motivace k práci ve společnosti Následující tabulky obsahují informace o skutečné distribuci ukazatelů motivace k práci ve společnosti. Vzhledem k tomu, že oproti roku 2010 byly provedené reformy velmi malé, jsou taktéž velmi malé i změny v této distribuci. Prezentovány jsou údaje vztahující se ke všem domácnostem, kde alespoň jeden pracuje ( všechny ), dále domácnosti jednotlivce ( 1+0 ), úplné domácnosti bez dětí ( 2+0 ), úplné domácnosti s dětmi ( 2+X ) a neúplné domácnosti s dětmi ( 1+X ). Z hlediska ukazatelů METR (EP) je drtivá většina domácností seskupena v intervalu 31-40 %, což lze z hlediska motivačního považovat za optimální. Procento domácností zasažených sazbami nad 50 % je s výjimkou neúplných domácností s dětmi relativně malé. Také z hlediska ukazatelů NNR nelze uvedené hodnoty považovat za významně vysoké. Jejich případné snížení by sice na straně jedné mohlo vést ke zvýšení motivace k udržení a hledání si pracovního místa, na straně druhé by však došlo ke snížení sociálních jistot těch domácností, které se nachází v oblastech s nedostatečnou poptávkou na trhu práce. Tabulka 1: Rozložení domácností z hlediska hodnot METR (EP); údaje v % METR (EP) % Dom. 0-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91 a více Celkem více než 50 všechny 0,1 4,9 0,5 88,2 1,4 2,4 0,3 1,1 0,0 1,2 5,0 1+0 0,1 4,0 0,3 88,6 0,4 4,8 0,5 1,1 0,0 0,3 6,7 2+0 0,1 7,3 0,6 86,3 2,3 2,1 0,1 0,3 0,0 1,0 3,4 2+X 0,1 4,3 0,5 89,1 1,4 1,2 0,2 1,2 0,0 1,9 4,6 1+X 0,0 2,4 0,9 81,6 0,6 7,3 1,0 4,3 0,0 2,0 14,6 Zdroj: vlastní výpočty Tabulka 2: Rozložení domácností z hlediska hodnot NRR (ST); údaje v % NRR (ST) % Dom. 91 a Vážený 0-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 více průměr všechny 0,0 0,2 0,5 1,6 3,5 12,1 19,2 33,6 23,5 5,8 72,1 1+0 0,0 0,5 0,7 2,9 6,5 37,8 25,4 13,1 9,5 3,7 62,9 2+0 0,0 0,0 0,5 0,4 1,3 6,8 12,9 47,0 23,5 7,6 75,4 2+X 0,0 0,4 0,8 2,8 5,4 12,5 26,6 37,2 11,8 2,5 68,2 1+X 0,4 0,0 0,6 2,3 3,2 5,4 43,3 28,8 10,3 5,8 69,4 Zdroj: vlastní výpočty 8
Tabulka 3: Rozložení domácností z hlediska hodnot NRR (LT); údaje v % NRR (ST) % Dom. 91 a Vážený 0-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 více průměr všechny 0,7 3,6 8,9 16,3 25,8 19,9 13,4 7,2 3,1 1,1 48,9 1+0 2,2 14,5 28,2 20,3 13,6 9,6 5,1 3,8 1,9 0,8 36,5 2+0 0,1 1,2 4,8 18,9 32,6 18,5 11,2 6,0 5,0 1,6 50,5 2+X 0,5 2,0 8,1 19,1 34,9 22,3 8,9 3,1 0,6 0,6 46,2 1+X 2,7 10,1 13,5 24,6 14,7 17,7 8,6 4,2 1,3 2,7 42,3 Zdroj: vlastní výpočty Následující tabulka doplňuje předešlé údaje a zachycuje průměrnou míru přímého zdanění sledovaných domácností. Výsledky jednoznačně ukazují, že domácnosti s dětmi jsou daněmi a pojistným zatíženy podstatně méně. U úplných domácností je průměrné zdanění o cca 5 p.b. nižší, u neúplných domácností o téměř 9 p.b. Tabulka 4: Průměrné zdanění vybraných typů domácností Typ domácnosti Průměrný míra zatížení pojistným a daní z příjmů všechny 19,5 1+0 22,3 2+0 22,3 2+X 17,5 1+X 13,4 Zdroj: vlastní výpočty I.3. Shrnutí Na základě provedených analýz a to jak na typových domácnostech, tak i na reálných datech lze konstatovat, že v současné době není v českém daňovém a dávkovém systému nějaký prvek, který by systematicky demotivoval domácnosti zvyšovat své pracovní úsilí či snahu udržet si zaměstnání. Určitým problémem stále zůstávají vysoké hodnoty ukazatelů plynoucích z existence dávek hmotné nouze. Úprava jejich konstrukce pro implementaci redukčních koeficientů však již 9
narazila na své hranice 1. Proto se domníváme, že eliminaci jejich demotivačních efektů je možné provádět pouze individuální prácí s příjemci. To však s sebou nese dodatečné náklady na administrativu systému. V rámci řešení projektu byla také provedena ex-ante evaluace dopadů změn plánovaných na rok 2012. Jedná se o parametrické změny (růst minimální mzdy, částek životního minima a normativních nákladů na bydlení), jejichž podoba byla známá na konci listopadu 2011. Výsledky provedených simulací ukazují, že z hlediska dopadů na hodnoty a distribuci ukazatelů motivace k práci se jedná o změny zanedbatelné. 1 Dávky hmotné nouze generují vysoké hodnoty METR (EP) téměř ve všech vyspělých zemích OECD. 10
II. Problematika nečerpání sociálních dávek Mikrosimulační model je založen na kalkulaci všech daňových povinností, jakož i dávkových nároků domácností. Tento přístup umožňuje v případě sociálních dávek identifikovat ty situace, kdy domácnost má (alespoň podle dostupných dat z EU-SILC) na určitou dávku nárok, ale podle prezentovaných údajů ji nečerpá. V zahraniční literatuře je tento problém označován jako non-take up. Prezentovaný mikrosimulační model při komparaci nároků a reálného čerpání dávek v roce 2009 indikuje problém nečerpání pouze u dvou dávek a to příspěvku na bydlení a dávek hmotné nouze. V následující části jsou stručně charakterizovány domácnosti, u kterých byl problém nečerpání identifikován. II.1. Příspěvek na bydlení Dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení je v modelu relativně výrazně nadhodnocována. V roce 2009 činí míra nadhodnocení z hlediska finančních prostředků cca 95 %. Z hlediska počtu domácností podle SILC2010 pobíralo tuto dávku v roce 2009 98,5 tis. domácností, zatímco model indikuje nároky u více než dvojnásobku (přes 200 tis. domácností). Domácnosti, které podle SILC dávku nečerpaly, avšak podle modelu na ni mají nárok, lze charakterizovat následovně. Z hlediska typu domácnosti se z téměř poloviny jedná o jednotlivce, další významnou složkou (27 %) jsou úplné domácnosti. Z více než 65 % se také jedná o bezdětné domácnosti. V případě typu bydlení se jedná jednoznačně o byty v bytových domech a nájemní bydlení (téměř 90 %), které jsou spíše (76 %) situovány ve větších městech (nad 10 tis. obyvatel). Další významnou charakteristikou těchto domácností je absence ekonomické aktivity v případě přednosty (70 %) a základní nebo střední vzdělání bez maturity (65 %). II.2. Dávky hmotné nouze V případě dávek hmotné nouze model indikuje mezeru mezi reálně uplatněnými dávkami a teoretickými nároky v rozsahu cca 35 % (z hlediska objemu). Podle SILC2010 v roce 2009 11
čerpalo tyto dávky 61 tis. domácností; naproti tomu model předpokládá nároky u cca 92 tis. domácností. Domácnosti, které podle SICL dávku nečerpaly, avšak podle modelu na ni mají nárok, lze charakterizovat podle následujících kriterií. Z hlediska typu domácnosti patří domácnosti, které nečerpající tyto dávky, dominantně do kategorií úplných domácností (53 %) a neúplných domácností (cca 30 %). Podíl domácností jednotlivců je zanedbatelný (5,9 %). Pokud se jedná o domácnosti s dětmi, pak jsou to zejména ty s jedním (31 %) a se dvěma dětmi (39 %). Rodiny s větším množstvím dětí příliš problémem nečerpání netrpí. V případě typu bydlení spadají domácnosti nečerpající dávky do kategorie nájemního bydlení (81 %), které je soustředěno ve středních městech (5-50 tis. obyvatel). Další významnou charakteristikou těchto domácností je absence ekonomické aktivity v případě přednosty (78 %) a základní nebo střední vzdělání bez maturity (67 %) II.3. Nečerpání sociálních dávek shrnutí Na základě výše provedených analýz lze konstatovat, že problém nečerpání sociálních transferů jak ze systému dávek státní sociální podpory, tak i hmotné nouze, má velmi podobné charakteristiky. Jedná se zejména o domácnosti bez ekonomické aktivity bydlící v nájemních bytech v bytových domech. Přednostou je osoba se vzděláním bez maturity. Neukazuje se zároveň, že by se jednalo dominantně o rodiny s dětmi. Otázkou zůstává, co je hlavní příčinou nepobírání těchto dávek. Roli může hrát nedostatečná informovanost o těchto dávkách. Dalším problémem může být schopnost těchto domácností prokazovat své výdaje na bydlení, což je při žádosti o příspěvek na bydlení, jakož i doplatku na bydlení povinné. 12
III. Návrhy reformních opatření Výsledky předešlých kapitol jednoznačně ukazují, že současný stav v oblasti daní a dávek je z hlediska ukazatelů motivace k práci bez větších problémů. Následující část se věnuje analýze několika návrhů, které jsou zaměřeny na příjmovou podporu domácností s více dětmi nebo se snaží o zvýšení motivace systému k participaci na trhu práce. Ke každému návrhu je připojena základní analýza výhod a nevýhod daného řešení, a pokud to informace obsažené v EU-SILC umožňují také simulace dopadů na veřejné rozpočty. III.1. Zvýšení hodnoty daňového zvýhodnění na vyživované dítě u domácností s více dětmi Podstata návrhu: Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 11 604 Kč ročně. Na třetí a každé další dítě se daňové zvýhodnění na vyživované dítě zdvojnásobuje. Výhody navrhovaného řešení: lze zacílit jen na rodiny s třemi a více dětmi nízké rozpočtové náklady (daňové výdaje) než v případě plošných dávek, lze zacílit jen na ekonomicky aktivní domácnosti nižší rozpočtové náklady, lze nastavit jako slevy jen do výše daňové povinnosti; zde nastaveno jako nonwastable (payable) sleva (tj. stejně jako nynější bonus), přenos administrativních nákladů z vlády na soukromý sektor (zaměstnavatele; zaměstnance podávající DP a neuplatňující tento odpočet u zaměstnavatele), nikdy nejsou regresivní výhoda pro systém s více sazbami daně, možnost preference žádoucí struktury domácností (např. rodin s více než dvěma dětmi). Nevýhody navrhovaného řešení: nevyužijí je nejchudší domácnosti (které jsou ekonomicky neaktivní resp. málo aktivní a nevytvoří dostatečný základ daně) děti z těchto rodin jsou trestány za neaktivitu svých rodičů, komplikují daňový systém rostou vyvolané náklady daňového systému, nelze aplikovat jen na příjmy z ekonomické aktivity, pokud existuje syntetické zdanění příjmů. 13
Výsledky provedených simulací Opatření se projeví poklesem daňových příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu cca 1,4 mld. Kč. Dopadne na cca 68 tis. domácností, u kterých dojde v průměru k nárůstu čistých příjmů o cca 5 %. Zároveň dojde k redukci průměrného zdanění z 10,3 % na 6,1 %. III.2. Redukce sazby daně z příjmů fyzických osob u domácností s více dětmi Podstata návrhu: Daň ze základu daně činí standardně pro poplatníka 15 %. Pro poplatníka, který uplatňuje po celé zdaňovací období daňové zvýhodnění na 3 a více dětí, daň ze základu daně činí polovinu sazby, tj. 7,5 %. Výhody navrhovaného řešení: zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nízké rozpočtové náklady (daňové výdaje) než v případě plošných dávek, možnost preference žádoucí struktury domácností (např. rodin s více než dvěma dětmi) Nevýhody navrhovaného řešení: nelze aplikovat jen na příjmy z ekonomické aktivity, pokud existuje syntetické zdanění příjmů, silná komplikace v daních, problémy s přesným vymezením rodin, problémy se změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období, vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly vychýlení struktury domácností. Výsledky provedených simulací Opatření se projeví poklesem daňových příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu cca 4 mld. Kč, úspora na straně výdajů bude činit cca 40 mil. Kč. Dopadne na cca 68 tis. domácností, u kterých dojde v průměru k nárůstu čistých příjmů o cca 13 %. Zároveň dojde k redukci průměrného zdanění z 10,3 % na 2,8 %. Opatření se také pozitivně projeví na hodnotách METR (EP) u těchto domácností. Většina z nich se přesune do intervalu 10 až 30 %. 14
III.3. Redukce sazby pojistného Podstata návrhu: Sazba pojistného na důchodové pojistné/nemocenské pojištění u zaměstnance se za každé třetí a další dítě, které s ním žije ve společné domácnosti, snižuje o 0,5 procentního bodu. Výhody navrhovaného řešení: zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nízké rozpočtové náklady než v případě plošných dávek, dopady jen pro osoby s příjmy podléhající pojistnému (zaměstnání, samostatná výdělečná činnost). Nevýhody navrhovaného řešení: komplikace v systému pojistného zanášení pojistného selektivními úlevami jako u daní z příjmů, problémy s přesným vymezením a změnami rodin v rámci ročního pojistného období vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly vychýlení struktury domácností. Výsledky provedených simulací Opatření se projeví poklesem pojistných příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu cca 0,8 mld. Kč, úspora na straně výdajů bude činit cca 40 mil. Kč. Dopadne na cca 68 tis. domácností, u kterých dojde v průměru k nárůstu čistých příjmů o cca 2,5 %. Zároveň dojde k redukci průměrného zdanění z 10,3 % na 9,7 %. Opatření se mírně pozitivně projeví na hodnotách METR (EP) u těchto domácností. III.4. Zavedené odpočtu od základu daně pro domácnosti s třemi a více dětmi Podstata návrhu: Od základu daně lze za zdaňovací období odečíst 12 000 Kč na třetí a další dítě. Výhody navrhovaného řešení: lze zacílit jen na rodiny s třemi a více dětmi nízké rozpočtové náklady, lze zacílit jen na ekonomicky aktivní domácnosti nižší rozpočtové náklady, lze nastavit jako odpočty jen do výše daňové povinnosti nižší rozpočtové náklady, 15
přenos administrativních nákladů z vlády na soukromý sektor (zaměstnavatele; zaměstnance podávající DP a neuplatňující tento odpočet u zaměstnavatele), v systému jedné sazby DPFO nejsou regresivní, možnost preference žádoucí struktury domácností (např. rodin s více než dvěma dětmi), Nevýhody navrhovaného řešení: nevyužijí je nejchudší domácnosti (které jsou ekonomicky neaktivní resp. málo aktivní a nevytvoří dostatečný základ daně) děti z těchto rodin jsou trestány za neaktivitu svých rodičů, komplikují daňový systém rostou vyvolané náklady daňového systému - přenos nákladů z vlády na soukromý sektor (zaměstnavatele; zaměstnance podávající DP a neuplatňující tento odpočet u zaměstnavatele), nelze aplikovat jen na příjmy z ekonomické aktivity, pokud existuje syntetické zdanění příjmů, problémy s přesným vymezením rodin (proto vhodné navázat na stávající definici), problémy se změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období (možno omezit jen na případy beze změny ve zdaňovacím období), vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly vychýlení struktury domácností. Výsledky provedených simulací: Opatření se projeví poklesem příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu cca 0,1-0,2 mld. Kč. Dopady na rozpočty zasažených domácností jsou relativně malé (méně než 1 %). Téměř neovlivňuje hodnoty ukazatelů METR (EP). III.5. Nahrazení slev na dani odpočtem, jehož výše je závislá na hodnotě daňového základu Podstata návrhu: Zrušit koncept superhrubé mzdy, daňový základ je dán hrubou mzdou. 15 % sazba daně z příjmů je nahrazena 20 % sazbou daně z příjmů. Základní sleva na poplatníka ve výši 1970 Kč měsíčně ( 35ba) je nahrazena proměnlivou odečitatelnou položkou. 16
Proměnlivá odečitatelná položka roste sazbou 60 % z výše příjmu poplatníka s maximální hodnotou u průměrné mzdy, poté je snižována sazbou 40 % z výše příjmu nad úrovní průměrné mzdy. Výsledky provedených simulací: opatření je rozpočtově pozitivní (cca +8 mld. Kč), opatření snižuje výrazně hodnoty METR (EP), viz následující tabulka Tabulka 5: Rozložení domácností z hlediska hodnot METR (EP) po provedené reformě; údaje v % METR (EP) % Dom. Celkem 91 a 0-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 více než více 50 všechny 0,1 48,6 3,0 39,8 4,7 1,0 0,4 0,8 0,5 1,1 3,8 Zdroj: vlastní výpočty Nevýhody návrhu: nový prvek daňového systému, na výpočet relativně složité (komplikace při stanovování záloh), pravděpodobně růst vyvolaných nákladů. III.6. Úprava dnešní podobu slevy na partnera s nízkým příjmem Podstata návrhu: Současná podoby slevy na partnera s nízkým příjmem sice na jedné straně finančně pomáhá rodinám, kde partner má nízký, nepravidelný nebo žádný příjem, na druhou stranu ale nemotivuje (nebo spíš odrazuje) od získání zaměstnání s pravidelnou měsíční mzdou nad 6 tis. Kč. Navrhuje se proto nahradit tento nástroj proměnlivým daňovým zvýhodněním dostupným pouze pro rodiče s dětmi do 4 let. Alternativně lze uvažovat, že na daňové zvýhodnění má nárok osoba pobírající rodičovský příspěvek. Daňové zvýhodnění by bylo obdobou daňového zvýhodnění na dítě (daňová sleva a daňový bonus) s následujícími parametry: 17
o maximální výše by nabývalo při hrubém příjmu menším než 8 tis. Kč, pro úroveň příjmů mezi 8 a 16 tis. Kč by výše daňového zvýhodnění lineárně klesala a při příjmu větším než 16 tis. Kč by daňové zvýhodnění bylo nulové Očekávané dopady: daňová podpora je omezena pouze na rodiče s nízkým nebo středním příjmem, u kterých dále podporuje jejich vstup na trh práce během nebo krátce po rodičovské dovolené, současný nástroj je využívaný rodinami, kde partner nemá žádné nebo pravidelné pracovní příjmy. Nový nástroj by v této situaci nepřiznal podporu žádnou, ta by byla přiznána teprve tehdy, pokud by daná osoba získala pracovní příjem v minimální výši. Zvýšenou nabídku práce lze očekávat od: o žen, které mají děti do 4 let věku a které jsou dnes vystaveny nákladům, které souvisí s prací na částečný pracovní poměr lze předpokládat zvýšenou poptávku po práci osob, které se pohybují v sektoru péče o dítě (veřejné, soukromé jesle, školky, ) III.7. Úprava výše a nároku na rodičovský příspěvek Podstata návrhu: Dnešní rodičovský příspěvek je poskytován ve třech úrovních, s podmínkou, že dítě je mladší 4 let (existují výjimky) a že osoba po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě. Jestliže si osoba zajistí hlídání a vrátí se na do práce i na část dne, fakticky ztrácí nárok (existují výjimky). Nová základní měsíční výše dávky činí 7 600 Kč (dnešní standardní výše RP) a nárok na ni je podmíněn pouze věkem dítěte (3 roky). Domácnost má možnost čerpat dávku ve zvýšené výši, maximálně však do výše 12 000 Kč. Nárok na zvýšenou dávku má pouze rodina, která je vystavena nákladům na zajištění péče o děti vyšším než 7 600 Kč a zároveň tyto náklady nepřevyšují částku ve výši 40 % mzdy osoby, která se navrací na trh práce. Dávka kompenzuje náklady na péči o dítě v minimální výši 7 600 Kč, na vyšší dávku má nárok osoba, pokud její mzda je vyšší než 19 000 Kč a pokud náklady na zajištění péče o dítě přesáhnou uvedených 7 600 Kč. Dávka může mít podobu sociální dávky nebo daňové slevy nebo kombinace obou. Osoba navracející se na trh práce je definovaná jako osoba, která v uplynulých 12 měsících strávila s dítětem delší dobu na mateřské nebo rodičovské dovolené. 18
Očekávané dopady: Pokud budou nové dávky využívat převážně ženy, lze očekávat minimální rozpočtové dopady (ženy mají horší výdělkový profil a budou se vracet spíš na částečný úvazek). Pokud by nástroj využilo mmj. 50 tis žen se mzdou 24 tis. Kč, jsou dodatečné rozpočtové náklady dávky ve výši 1,2 mld. Kč. Lze ale očekávat zvýšenou poptávku po poskytovatelích péče o děti, kteří platí SZP a DPFO Zvýšenou nabídku práce lze zejména očekávat od žen, které mají děti do 3 let věku a které jsou dnes vystaveny nákladům, které souvisí s prací na částečný pracovní poměr III.8. Zavedení konceptu, kdy výchova dětí je hlavním příspěvkem do průběžného důchodového systému Podstata návrhu: Dnes existuje 28 % sazba na důchodové pojištění (21 % starobní a 7 % invalidní+pozůstalostní). Navrhuje se nahradit 21 % sazbu sazbou 23 % a za každé dítě, o které se matka a otec (případně pěstoun) řádně stará, snížit sazbu o 4 p. b., aniž by tím byly ovlivněny nároky na výši důchodových dávek. Výhody: sazba je snížena pouze pokud a pouze po dobu, kdy dítě vyrůstá s příslušnou osobou v jedné domácnosti, sazba může být snížena maximálně o 12 p.b., úprava vyžaduje přesun části důchodového pojištění ze strany zaměstnavatele na zaměstnance a to tak, že se nemění mzdové náklady a nemění se čistá mzda zaměstnance, o dnešní sazba dělena 6,5 % / 21,5 %, o nově by se byla sazba dělena v poměru 15 % / 10,5 % a současně by zaměstnavatel jednorázově zvýšil zaměstnancovu mzdu o 10 %, o na výše popsanou úpravu musí parametricky reagovat nastavení jiných daní a sociálních dávek. 19
Očekávané dopady: samotné opatření rozdělení sazeb je rozpočtově neutrální; opticky došlo k poklesu plateb na důchodové pojištění, ve skutečnosti se snížila pouze sazba, ale zvedl základ, opatření změny sazeb pro poplatníky s dětmi je téměř rozpočtově neutrální, opatření je pronatalitní a to převážně u osob, které se již nacházejí na trhu práce, opatření je zároveň prorodinné (rozvedení otcové nepečující o své děti nemají nárok), opatření působí ve směru trhu práce na matky na MD a RD, nabídka práce se naopak může snížit u úplných rodin s dětmi staršími 4 let. 20
IV. Vliv daní a dávek na Celoevropsky standardizované šetření European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC) se od roku 2005 provádí i v České republice (název: Životní podmínky). Údaje z tohoto šetření umožňují srovnávat nejen domácnosti v ČR, ale díky standardizaci i napříč EU. Tato možnost se týká i získání reprezentativních údajů o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, o jejich hrubých příjmech, daních a transferech domácnostem poskytovaným. Údaje v příslušné statistice EU-SILC odrážejí stav předchozího roku. V systematice typů domácností existují v EU-SILC pro naše účely tyto domácnosti: Tabulka 6: Systematiky typů domácností Kód typu domácnosti Popis domácnosti 109 První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba není, 3 a více dětí 100 První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba není, děti nejsou 101 První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba není, 1 dítě 110 První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba ekon. neaktivní, děti nejsou 111 První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba ekon. neaktivní, 1 dítě 119 První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba ekon. neaktivní, 3 a více dětí 112 První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba ekon. neaktivní, 2 děti 200 Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, děti nejsou 201 Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, jedno dítě 211 Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, jedna dospělá neaktivní, 1 dítě 209 Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, 3 a více dětí 210 Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, jedna dospělá neaktivní, žádné děti 202 Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, 2 děti 219 Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, jedna dospělá neaktivní, 3 a více dětí Zdroj: EU-SILC (2006-2010) Obecně tedy platí, že první číslo v trojmístném kódu označuje počet ekonomicky aktivních dospělých členů domácnosti, druhé číslo počet ekonomicky neaktivních dospělých členů domácnosti a třetí číslo počet dětí. Pokud jsou v domácnosti více jak 2 děti, je třetí číslo 9. 21