sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu



Podobné dokumenty
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Základy buněčné biologie

Digitální učební materiál

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

prokaryotní Znaky prokaryoty

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Prokaryotní a eukaryotní buňka

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Schéma rostlinné buňky

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Digitální učební materiál

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Martina Bábíčková, Ph.D

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Buňka. základní stavební jednotka organismů

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Úvod do mikrobiologie

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Souhrnný test A. 3. c,d

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Název: Hmoto, jsi živá? I

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Zemědělská botanika. Vít Joza

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Charakterizuj jedince, populaci a společenstvo a popiš základní taxonomii organismů, uveď příklady.

Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Krista PRVOCI. Obecné znaky:

1. Buňka základní funkční jednotka organismu

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Chemické složení buňky

Přijímací test z chemie a biologie, bakalářský obor Bioinformatika,

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Mendělejevova tabulka prvků

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích kapalná voda, vodní pára a led.

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Transkript:

Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O mikrobiogenní 0,1-0,001% Zn,Mn,Cu,I stopové 0,001% F,B,Br,Si,Se sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu -fce zásobní a stavební bílkoviny fungují v buňce jako rozpouštědla -makromolekuly vytvářejí dlouhé řetězce aminokyselin sacharidy fce zásoba energie glukóza,škrob,glykogen stavební fce celulóza,chytin nukleové kyseliny RNA a DNA 1 / 9

-uchování, přenos a uplatnění genetické informace -alkaloidy ochrana pro rostliny(jedovaté) -barviva a pigmenty rozpustné ve vodě, pigmenty v tucích -hormony -pryskyřice -éterické oleje anorganické látky voda rozpouštědlo, prostředí pro reakce, udržování tělesné teploty, rozvod látek Stavba a struktura Prokaryotní buňka mají bakterie, sinice a prchlorophyta Eukaryotní buňka stavba eukaryotní buňky -velikost 10-100 nanom -tvar kulatý, oválný, krychlový aj. -buněčné povrchy, cytoplazma, organely membránové a nemembránové Buněčné povrchy -plazmatická membrána obal všech buněk -výběrově polopropustná(selektivně semitermeabilní) skládá se-2 vrstvy fosfolitidů(=skladba plazmatických membrán) -hydrofilní přitahuje H2O -hydrofóbní odpuzuje H2O -v membráně molekuly bílkovin transportní fce průchod látek přes membránu 2 / 9

-cholesterol stavební fce -polysacharidy hledají a váží na sebe molekuly Buněčná stěna -na povrchu rostlin a hub -pevná, chrání, davá tvar -termiabilní=úplně propustná -rostliny celulóza -houby chytin apozice = postupné tloustnutí buněčné stěny v ní otvory==>komunikace mezi buňkami Cytoplazma -vyplňuje veškerý prostor buňky -směs roztoků, které mají proměnlivé složení -obsahuje organické a anorganické látky -ph 6,8 až 7 hyaloplazma=hustší cytoplazma, méně organel, směrem ven granuloplazma=řidší cytoplazma, více organel, směrem dovnitř fce:umožňuje transport látek -základ buňky je cytoplazma -protoplazma cytoplazma a organely Membránové organely -buněčné jádro mají všechny eukaryotní buňky 3 / 9

-jaderný obal dvojtý obal plazmatické membrány -uvnitř jádra karyyoplazma -jadérko -chromatin=hmota -obsahuje genetickou informaci =>chromozony diploidní 2sady chromozonů -haploidní 1 sada chromozonů fce: uchování a přenos gen.informace řídí buňku Související organely -endoplazmatické retikulum fce:tvorba všech látek, které buňka potřebuje nebo vyloučí pryč -drsné či hladké -golgiho komplex -soubor měchýřků a cysteren, ve kterém dochází k chemické úpravě látek vytvořených v retikulu -rostlinné I živočišné buňky -mitochondrie -dýchací centrum buňky -dochází zde ke štěpení jednoduchých organických molekul za přítomnosti kyslíku -buňky roslin, hub I živočichů 4 / 9

-kristy=zachyceny dýchací enzymy -matrix=základní hmota ATP-vytváří molekuly ATP, kde se ukládá či štěpí energie -semiautonomní=polosamostatné -plastidy =váčky, měchýřky -pouze rostlinné buňky 3 typy-chloroplasty -chromoplasty -leukoplasty -chloroplasty =pozůstatky sinic, dělí se sami -dělí se sami -obsahují:fotosyntetické pigmenty chlorofl doplňkové pigmenty fykocyanin fykoerytrin fykoxantin -uložen v thylakoidech chlorofyl=probíhá základní fce -chromoplasty -žlutá, červená, černá -karatenoidy-xantofyly, karotiny 5 / 9

-leukoplasty -obsahují zásobní látky(škrob) -vakuola -v rostlinných buňkách -vakuolizace vytvoření 1 vakuoly z více mladých vakuol -tonolast na povrchu membrány -uvnitř buněčná šťáva roztok obsahuje trávicí enzymy -lysozom -drobné kulovité váčky -výhradně u živočichů -fce:obsahujá trávicí enzymy štěpící, trávicí fce -vezikuly -fce:uložení zás. Látek plazmodesma=umožňuje komunikaci mezi ostatnímu buňkami Nemembránové organely -bičík -na povrchu buňky -organela pohybu 6 / 9

=flagellum -tvořen mikrotubulemi -centrioly -podílejí se na dělení -pouze u živočišné buňky -2 centrioly při dělení se oddělí, každá se přesune na jinou stranu buňky -cytoskelet -vnitřní kostra buňky skelet=kostra -mikrotubuly=zpevňovací fce -mikrofialenty=pružná vlákna -jsou v ní zachyceny veškeré organely -umožňuje pohyb cytoplazmy -ribozomy -u všech typů buňěk I prokaryotní Prokaryotní buňka -nemá ohraničené jádro -nemá membránové organely -buněčná stěna murein 7 / 9

plazmatická membrána -téměř stejná jako u eukaryotní buňky -výběrově polopropustná -často vchlípeniny membrány -nad plazmatickou membránou pouzdro -glykokalix=výběžky -chemické rozlišení -nukleoid zastupuje jádro -plazmidy malá molekula DNA -ribozomy buněčná inkluze zásobní látky -reprodukce dělení buňěk amitóza=nepřímé dělení, takto dělení nádorových buňěk -mitóza = 1 buňka mateřská 2 buňky dceřinné -1.fáze karyokineze, 2.fáze cytokineze Eukaryotní buňka Střední lamela amyloplast Plazmatická membrána Buněčná stěna chloroplast mitochondrie Jádro Golgiho aparát Drsné a hladké endoplazmatické retikulum vakuola Prokaryotní buňka pouzdro Buněčná stěna Cytoplazmatická membrána cytoplazma ribozomy plazmid pili bičík nukleoid Živočišná buňka Cytoplazmatická membrána Lizozomy místo vakuol Rostlinná buňka Buněčná stěna Plastidy a barviva 8 / 9

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Buňka - maturitní otázka z biologie Zás.látky tuk a glykogen mitochondrie Nemají buněčnou stěnu Golgiho aparát centrioly ribozómy Endoplazmatické retikulum vakuola Zás.látky olej a škrob Plazmatická membrána mitochondrie plazmodezmy cytoskelet Endoplazmatické retikulum ribozómy Golgiho aparát 1665 - Robert Hook - pozoroval strukturu korku a objevil malé komůrky, buňky, a pojmenoval je cellula. Pozoroval i živé buňky. 1781 Fontana definoval jádro s jadérkem 1837 - Jan Evangelista Purkyně - objevil principální analogii v základní stavbě rostlin a živočichů - jsou tvořeny z malých strukturálních elementů - zrníček buněk. 1838 - Mathias J. Schleiden (botanik) 1839 - Theodor Schwann (zoolog): Mikroskopická studia o shodě ve struktuře a růstu živočichů a rostlin Více studijních materiálů na Studijni-svet.cz. Navštivte také náš e-shop: Obchod.Studijni-svet.cz. 9 / 9