KONTAKT 1/09 Odborný a vědecký časopis pro zdravotně sociální otázky Šéfredaktor: Dylevský Ivan Odpovědný redaktor: Dolista Josef Technický redaktor: Ježková Eva REDAKČNÍ RADA Balogh Zoltan (HU), Gerzmava Otar (GE), Hubík Stanislav (CZ), Krčméry Vladimír (SK), Longo Leonardo (I), Makela Anu (FIN), Novotný Jozef (SK), Papp Katalin (HU), Rakovič Miloslav (CZ), Stránský Pravoslav (CZ), Šoltéz Ladislav (SK), West Daniel J., jr (USA) Horáček Jaroslav (CZ), Kozlová Lucie (CZ), Levická Jana (SK), Masár Oto (SK), Mojžíšová Adéla (CZ), Navrátil Leoš (CZ), Rosina Jozef (CZ), Tóthová Valérie (CZ), Velemínský Miloš (CZ), Jazyková korektura: Vitoň Jan Překlad: Rakovič Miloslav VYDAVATEL Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta Trnavská univerzita v Trnavě, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva K otištění jsou přijímány rukopisy týkající se zdravotně sociální problematiky, ošetřovatelství, kvality života, právních otázek ve zdravotnictví, filozofické etiky, bioetiky a filozofické antropologie. Časopis Kontakt vychází dvakrát ročně. Všechny příspěvky jsou recenzovány. ADRESA REDAKCE Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta KONTAKT Boreckého 27 370 11 České Budějovice Objednávky přijímá redakce Tel: +420 389 037 834 E-mail: kontakt@zsf.jcu.cz Tiskárna Vlastimil Johanus Číslo 1/2009 vyšlo v květnu 2009 ISSN 1212-4117
Ročník 11 Číslo 1 2009 OBSAH Editorial (I. Dylevský)... 5 Editorial (J. Dolista)... 7 OŠETŘOVATELSTVÍ Vyhodnocení kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici pomocí vybraných indikátorů (P. Papoušková, J. Otásková, I. Brabcová)... 9 Postoj študentov ošetrovateľstva ku chronickej dermatóze psoriáze (M. Tomašíková, Ž. Fetisovová)... 22 Ošetřovatelská diagnostika v kontexte praxe založenej na dôkazoch (E. Gurková, K. Žiaková)... 32 Pohled studentů na lékaře v rámci ošetřovatelské praxe (H. Volný, S. Bártlová)... 38 Hygiena rúk obsahová analýza kurikulárních dokumentov študijného programu ošetrovatelstvo (S. Kelčíková)... 47 ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ VĚDY Vliv canisterapie na dítě s dětskou mozkovou obrnou (A. Lejčarová, M. Skálová)... 56 Obsah a zhodnocení celoživotního vzdělávání krátkodobých kurzů pro všeobecné sestry (R. Prokešová, L. Rolantová, V. Tóthová)... 64 BIOMEDICÍNA Celoplošný screening sluchu novorozenců na neonatologickém oddělení nemocnice České Budějovice (P. Hlavničková, M. Hanzl, J. Tomášková)... 72 POPULARIZACE VĚDY Dočkáme se univerzální chřipkové vakcíny? (J. Patočka)... 76 Praktická instrukce pro dlouhodobou stabilizaci pozornosti základ práce se stresem (P. Zach, J. Mrzílková, S. Kučová)... 81 Srovnání popisu buddhistických osmi vědomí se strukturou mozku u člověka (P. Zach, J. Mrzílková, S. Kučová)... 85 RECENZE Hampl, F., Rádl, S., Paleček, J.: Farmakochemie (J. Patočka)... 90 Fischer, O. a kol.: Úvod do filosofie pro pomáhající profese (J. Vitoň)... 91 ZPRÁVY Zpráva ze středisek ekologické výchovy Pavučina (V. Soukupová)... 94 Péče porodních asistentek poskytovaná těhotným ženám ve Finsku (M. Gallasová)... 95 SOLIDARITA PRO ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU (Soubor recenzovaných příspěvků z Mezinárodního sympozia ošetřovatelství )... 99 Editorial (V. Tóthová)... 101 I. POTŘEBA ROZVOJE OŠETŘOVATELSKÉ KOMUNITNÍ PÉČE Klient s revmatoidní artritidou v komunitní péčí (A. Rolantová, V. Vlasáková)... 103 Ošetřovatelství v systému komunitní zdravotní péče (S. Bártlová)... 109 Význam sebekoncepce a sebeřízení (self management) ženy v prevenci onkogynekologických chorob (J. Laholová)... 115 Kontakt 1/2009
OBSAH Životný štýl kysuckej rodiny a jeho vplyv na zdravie (G. Vörösová, M. Gonščáková)... 119 Sestra a senior pri strate sebeopatery (Ľ. Poledníková, A. Slamková, E. Baráthová )... 124 Zdravie a prevencia cez prizmu povolania sestry (V. Simočková, M. Zamboriová )... 131 Manažment ošetrovateľskej starostlivosti o ľudí so špeciálnymi potrebami v komunite (A. Solgajová, M. Líšková)... 137 Školská sestra potreba budúcnosti, alebo súčasnosti? (M. Boledovičová et al.)... 142 Životní spokojenost českých dětí jako významný koncept ovlivňující zdraví (E. Hlaváčková et al.)... 149 Oblast edukace u dětí a dospívajících v primární péči o zdraví (Y. Vrublová)... 156 Podpora duševného zdravia u seniorov s deficitom sebeopatery (D. Zrubcová, Z. Schmidtová)... 160 Využití modelu M. E. Levine v komunitní péči o seniora (A. Machová)... 164 Importance of the screening in tumour-diseases prevention (Papp Katalin, V. Tóthová)... 169 Specializační vzdělávání pro všeobecné sestry a porodní asistentky v komunitní péči e-learningem (S. Bártlová, M. Marková)... 175 Mobilná komunikácia a vysokoškoláci (V. Jakušová, M. Kilíková)... 178 II. OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE ORIENTOVANÁ NA ZDRAVÍ MINORIT A SUBKULTUR Specifika romského etnika ve vztahu k poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče (D. Šlechtová, O. Bürgerová)... 187 Využití piktogramů při poskytování ošetřovatelské péče ženám vietnamské komunity (J. Chrásková, L. Šimůnková)... 193 Používání tradiční čínské medicíny příslušníky čínské a vietnamské minority (L. Rolantová, V. Tóthová)... 201 Specifika v ošetřování příslušníků čínské minoritní skupiny v České republice (P. Scholz, V. Tóthová)... 210 III. SESTRA A PACIENT V KLINICKÉM OŠETŘOVATELSTVÍ Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace (I. Vachtová, A. Hudáčková)... 218 Kvalita vedenia ošetrovateľskej dokumentácie v praxi (M. Kilíková)... 232 Educational function of a nurse concerning nutrition of patients with intestinal stoma (J. Glińska, A. Iszczek, R. Markert, B. Brosowska, M. Lewandowska)... 239 Zkušenosti s měřením kvality života dotazníkem WHOQOL-BREEF u vybraných skupin Pacientů (R. Bužgová, M. Hájková, A. Jasioková)... 246 Postavení sestry v multidisciplinárním týmu (S. Bártlová, I. Chloubová)... 252 IV. ETICKO-FILOZOFICKÉ ASPEKTY V PÉČI O ZDRAVÍ Etické a právní aspekty eutanazie (E. Prošková)... 257 Etika v procesu globalizace (J. Vitoň)... 266 INSTRUKCE PRO AUTORY... 269 Kontakt 1/2009
Ztracené děti Před třiceti sedmi roky opustila zemskou přitažlivost nevelká kosmická sonda Pioneer 10, která se na dlouhou dobu stala jediným výtvorem člověka, určeným jiným civilizacím. Přístrojem nesoucím poselství od lidí jiným tvorům. Na boku sondy je pozlacená hliníková destička, která na ploše 8x21cm nese kryptogram obsahující vše podstatné o Zemi a člověku. Opravdu vše?! EDITORIAL Bytosti, které vypustily tuto automatickou sondu, žijí v planetární soustavě určené nejbližšími pulzary. Jejich systém se skládá z deseti planet, přičemž na třetí nejbližší Slunci byl zkonstruován tento létající přístroj. Jednotlivá tělesa jsou od sebe různě vzdálena. Inteligentní tvorové, kteří obývají planetu, žijí v párech a zde jsou jejich obrazy. (C. E. Sagan, L. Saganová, F. D. Drake 1972) Text poselství s důmyslným určením polohy naší Země, sluneční soustavy a její struktury je zdánlivě dokonalý a dekódovatelný snad každým tvorem, jenž dosáhl civilizačního stupně, který mu dovoluje zachycení sondy. Je na ní i realistický obraz obyvatel planety: postava dospělého muže a dospělé ženy. Jakkoliv je dopis chytrý a maximálně obsažný, vloudila se do něho dost závažná chyba. Lidský druh, lidská civilizace se kosmu prezentuje jako svět dospělých párů. V poselství chybí svět dětí. Kontakt 1/2009 5
Frapantní opomenutí vypovídá o způsobu našeho myšlení lépe než obsáhlé traktáty. Pokud sonda asi za 10 milionů let dosáhne oblasti, ve kterých lze předpokládat existenci systémů podobných našemu světu (souhvězdí Aldebaran), bude to značně matoucí informace o civilizaci, která kdesi a kdysi existovala a v historicky prvním dopisu jiným biologickým systémům zatajila své děti. Dětství, tj. období od oplození vajíčka až do ukončení růstu, reprezentuje téměř třetinu průměrné délky života. Přitom prvních 280 dní prenatálního vývoje je zřejmě nejzajímavějším a nejdramatičtějším obdobím života. Je také téměř jisté, že právě mimořádně dlouhé dětství a život v malé komunitě tlupy ne tedy život v páru a také ne v rodině, jak ji chápeme dnes, jsou základní znaky, kterými jsme se vyčlenili z řady primátů. Civilizace (kultura) a biologická dominance rodu Homo jsou totiž důsledkem a výsledkem mezigeneračního předávání zkušeností. Zatajování dětí v kosmickém měřítku je jen malou podivností naší tzv. civilizace, a není zdaleka jedinou. Vždyť téměř pět set let po Vesaliově první systematické anatomii lidského těla neexistují relevantní údaje o tvarových a strukturálních rozdílech ve stavbě dětských kostí, svalů, orgánů, topografických relací rostoucího těla atd. Stejně rudimentární je i fyziologie dětského organismu. Kontakt není ani astronomickým nebo kosmologickým časopisem a není ani časopisem pediatricky zaměřeným. Přesto stojí za zamyšlení, jestli by nebylo vhodné věnovat přiměřenou pozornost i problematice ošetřování dětských pacientů, jejich postavení v léčebných zařízeních, sociální problematice vysloveně dětské populace atd. Zapírat děti se nevyplácí ani ve společnosti, ani v kosmu. Jednou budou dospělí! Ivan Dylevský šéfredaktor 6 Kontakt 1/2009
Solidarita rozhoduje o kvalitě mravního jednání EDITORIAL Stanislav Stark tvrdí ve své knize, že začátek 21. století charakterizuje, oproti 19. a 20. století, klesající důvěra v lidský rozum. Postupně nastupuje vláda iracionality, nastupuje doba, ve které lidé nahlížejí na svět spíše partikulárně a končí jednotný výklad dějin. Podobně se to projevuje v otázkách morálky, protože není žádná jednotná morálka, která by mohla být nápomocná v globalizovaném světě k jednotnému etickému cítění. Filozofie 19. a 20. století byla orientovaná antropologicky, dnes je více zaměřena např. z pozice Michaela Foucaulta, na jazykové projevy člověka. Dějiny člověka podle tohoto autora jsou projevem různých jazykových vyjádření a ty pak také určují lidskou činnost. Zkoumat určitou dobu znamená zjišťovat, jak lidé té určité doby pojmenovávali věci, jevy, jak formulovali své uvažování. Foucault však uznává i ekonomickou determinaci společenského života spolu s dalšími determinanty. Pochopit člověka znamená tedy rozumět jeho projevům, formám myšlení i činnosti. Foucault si uvědomuje, že posuzujeme člověka na základě obecného určení a přiřazení k lidskému rodu, ale současně je ho nutně vidět v jeho konkrétním zařazení do společnosti a jeho individuální určitosti. Zde se vidí potřeba zkoumat člověka z psychologické stránky, zjistit, jak člověk sám o sobě uvažuje, jak prožívá lidské společenství a jaké zkušenosti má se světem, co je v cítění člověka standardní a co se vymyká normě. Je zřejmé, že svět je nehotový, nedokonalý, interpretace světa jsou otevřené. Foucault nenabízí jednotný pohled na člověka, dokonce mluví o zániku filozofie, filozofie je spíše systém obrazů, které nejsou definitivní podobně jako jejich interpretace. Francois Lyotard pokračuje ve filozofických úvahách tohoto typu, dále pak Jacques Derrida i americký myslitel Richard Rorty. Otázka pravdivosti je významná ve filozofii Rortyho. Podle něj naše poznávací činnost netvoří jednotný systém a výsledky naší poznávací činnosti nejsou ani věrohodné. Pravda závisí na dovednosti užívat jazyk, na výběru pojmů, kterých užíváme. Ne tedy objektivita, ale subjektivita rozhoduje o našem poznání. Zde je zřejmé, jak rozdílná jsou někdy stanoviska filozofů a přírodovědců. Přesto nemůžeme odmítat koncepce současných filozofů, protože i kdyby se mýlili, výrazně poukazují na komplexnost světa, na procesy, které nás ovlivňují, i když jim nerozumíme nebo si je neuvědomujeme především v oblasti lidské komunikace nebo nekomunikace. Důležité ale je, že Rorty zdůrazňuje princip solidarity, který vede k upevnění lidského společenství, k síle lidské soudržnosti. Solidarita rozhoduje o kvalitě mravního jednání. Solidarita je mravní povinnost. Pokud uznáváme legitimní možnost nejednotné mravní plurality, pak v tématu solidarity bychom ji připustit neměli. Solidarita je kritériem mravní kvality lidské společnosti. Josef Dolista odpovědný redaktor Kontakt 1/2009 7
VYHODNOCENÍ KVALITY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE V ČESKOBUDĚJOVICKÉ NEMOCNICI POMOCÍ VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ Evaluation of the nursing care quality in the Hospital České Budějovice based on selected indicators Petra Papoušková 1, Jiřina Otásková 2, Iva Brabcová 3 11: 1 270, 2009 ISSN 1212-4117 OŠETŘOVATELSTVÍ 1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství 2Nemocnice České Budějovice, a. s. 3Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství Summary The article acquaints the reader with results of research examination focused on the evaluation of the nursing care quality in the Hospital České Budějovice based on selected indicators. The main intention of the research was to identify the considered indicators of the nursing care quality and subject them to evaluation. The research work was implemented between January 2007 and March 2008 with the use of a quantitative method. It included three audits of the nursing care Hand washing, Keeping of nursing documentation and Catering of patients. At a further stage of the research, questionnaire examination of the satisfaction of patients with the care provided and satisfaction of nurses with occupational conditions was implemented. The accumulated data from the audit were processed with the help of the Microsoft Office Excel program. The SPSS 15.0 program was employed to process the data from the questionnaire examination. The results of the audit were of 92 % for Hand washing, 93 % for Catering of patients and 86 % for Keeping the nursing documentation. The questionnaire examination of the satisfaction of patients with the care provided revealed a high level of the satisfaction of patients with the nursing care (4,64), with behaviour and attitude of nurses (4,57) and cleanness and order at the department (4,49). The lowest degree of the evaluation by the patients was achieved in the case of the food quality (3,64) and satisfaction with the education granted by nurses giving medicines (4,12). In the evaluation of the satisfaction of nurses with occupational conditions, they were most satisfied with the possibility of taking advantage of professional knowledge and skill in the performance of the profession (4,71), with the work of the ward sister (4,44) and they also expressed a high level of satisfaction with the working collective (4,44). There was the lowest satisfaction of the nurses with the financial appraisal (2,14). Based on the results, it is possible to conclude that the management of the hospital provides its employees with quality occupational conditions, particularly in the field of the lifelong education and operational conditions. Key words: care quality evaluation nursing care indicator nursing audit satisfaction Souhrn Článek seznamuje čtenáře s výsledky výzkumného šetření, jehož tématem bylo vyhodnocení kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici pomocí vybraných indikátorů. Hlavním záměrem výzkumu bylo identifikovat sledované indikátory kvality ošetřovatelské péče a vybrané indikátory vyhodnotit. Výzkum probíhal od ledna 2007 do března 2008 a byl realizován kvantitativní metodou. Součástí výzkumu byla realizace tří auditů ošetřovatelské péče Mytí rukou, Vedení ošetřovatelské dokumentace a Stravování nemocných. V další fázi výzkumu proběhlo dotazníkové šetření spokojenosti pacientů s poskytnutou péči a spokojenosti sester s pracovními podmínkami. Kontakt 1/2009 9
OŠETŘOVATELSTVÍ Sebraná data z auditů byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel. Data z dotazníkového šetření byla zpracována v programu SPSS 15.0. Audit Mytí rukou dosáhl 92 %, Stravování nemocných 93 % a Vedení ošetřovatelské dokumentace 86 %. Dotazníkové šetření spokojenosti pacientů s poskytovanou péčí odhalil vysokou spokojenost pacientů s úrovní ošetřovatelské péče (4,64), s chováním a přístupem sester (4,57) a s čistotou a pořádkem na oddělení (4,49). Zároveň pacienti subjektivně nejhůře hodnotili kvalitu stravy (3,64) a spokojenost s edukací sester při podávání léků (4,12). Při vyhodnocení spokojenosti sester s pracovními podmínkami byly sestry nejvíce spokojeny s možností využití odborných znalostí a dovedností během výkonu svého povolání (4,71), s prací staniční sestry (4,44) a zároveň udávaly vysokou spokojenost s pracovním kolektivem (4,44). Nejméně byly respondentky spokojeny s finančním ohodnocením (2,14). Z výsledků lze říci, že vedení nemocnice zabezpečuje svým zaměstnancům kvalitní pracovní podmínky, především v oblasti celoživotního vzdělávání a provozních podmínek. Klíčová slova: hodnocení kvality péče ošetřovatelská péče indikátor ošetřovatelský audit spokojenost ÚVOD Hodnocení kvality péče je téma, kterému se věnuje mnoho prací i organizací. Joint Commission International vydala v roce 2002 International Accreditation Standards for Hospital. American Nurses Association definovala v roce 1999 základní kategorie indikátorů kvality ošetřovatelské péče. Systematickým vyhodnocováním kvality péče v České republice se zabývá Spojená akreditační komise ČR, která poskytuje akreditační služby zdravotnickým zařízením na území České republiky a realizuje pro odbornou i laickou veřejnost vzdělávací akce, které jsou zaměřeny na bezpečnost pacientů a zvyšování kvality poskytované péče. Mezi snahy Ministerstva zdravotnictví ČR patří řada seminářů se zaměřením na Nástroje zvyšování bezpečí pacientů ve zdravotnických zařízeních (2007) a vydání Knihy bezpečí (2008). Problematika kvality ošetřovatelské péče byla tématem práce Juráskové, D., Gutové, L. et al., 2004. Indikátory kvality jako nástroj řízení a kontinuálního zvyšování kvality ve zdravotnických zařízeních se zabýval Vlček, F., 2006. Knihy zabývající se touto tematikou Kreativní ošetřovatelský management a Především neublížit vydali v roce 2003 a 2005 Škrlová, M., Škrla P. Současný stav Kvalitu ošetřovatelské péče můžeme vyhodnocovat subjektivním nebo objektivním způsobem. Subjektivní hodnocení spočívá ve sledování subjektivního pocitu jednotlivých účastníků ošetřovatelského procesu. Jde především o vyhodnocení spokojenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí nebo spokojenosti sester s pracovními podmínkami. V současné době je kladen důraz na objektivizaci a kvantifikaci kvality ošetřovatelské péče na základě měřitelných indikátorů. Indikátory kvality jsou měřitelná kritéria, která v porovnání s určitým standardem, směrnicí nebo požadavkem ukazují, jak dalece bylo těchto norem dosaženo. Obecně lze říci, že indikátor kvality péče je kvantita, která nám něco říká o kvalitě. Jde tedy o číslo nebo procento. Indikátor může být zaměřen na negativní nebo pozitivní jevy, například počet pádů či dekubitů nebo počet pochval od pacientů za sledované období. Může být orientován na sestru, proces, klinickou událost nebo systém. Velmi důležité je, aby výsledek indikátoru kvality byl zasazen do numerického kontextu, který nám umožňuje porovnat něco s něčím. To znamená uvádět počet pádů pacientů k celkovému počtu pacientů nebo přímo v procentech. Bez tohoto kontextu jsou indikátory pouze statistikou, ne prostředkem rozvíjení kvality. Indikátory kvality mohou být zaměřeny jak na ošetřovatelskou, tak na léčebnou péči (Škrla, Škrlová, 2003, 2005; Vlček, 2006). Americká ošetřovatelská asociace (American Nurses Association ANA) definovala základní kategorie indikátorů kvality ošetřovatelské péče. Patří sem struktura ošetřovatelského personálu, celkový počet hodin ošetřovatelské péče o pacienta za den, výskyt dekubitů, pády, spokojenost pacienta s léčbou bolesti, spokojenost pacienta s celkovou péčí, spokojenost pacienta s mírou edukace a poskytování informací, spokojenost pacienta s ošetřovatelskou péčí, výskyt nemocničních nákaz, 10 Kontakt 1/2009
spokojenost ošetřovatelského personálu (ANA, 2008). Mezi další ošetřovatelské indikátory patří sledování katetrálních infekcí, výsledky ošetřovatelských auditů nebo mimořádných událostí. Mimořádná událost v ošetřovatelské péči je incident, při kterém dojde k zanedbání ošetřovatelské péče. Jde o situaci, při které může dojít k poškození pacienta. Mezi tyto události patří medikační pochybení sester, záměna pacientů, ztráta částečné nebo celé dokumentace, problémy s identifikací pacienta, svévolný odchod pacienta z nemocnice, pokus o sebevraždu nebo dokonaná sebevražda (Jurásková, Gutová et al., 2004). Sledováním indikátorů kvality a kompetentními intervencemi vedoucími k pozitivní změně zařízení prokazuje, že plní jeden z hlavních principů kontinuálního zvyšování kvality, tedy řízení kvality na podkladě analýzy dat. Bez efektivního využívání výsledků indikátorů kvality si dnes kvalitní léčebnou a ošetřovatelskou péči nelze ani představit (Marx, 2006). Cíl výzkumu Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat kontinuálně sledované indikátory kvality ošetřovatelské péče v Nemocnici České Budějovice, a. s., a vybrané indikátory vyhodnotit. V souladu s obecným cílem šetření byly stanoveny čtyři specifické cíle. 1. Identifikovat sledované indikátory kvality ošetřovatelské péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. 2. Vyhodnotit vybrané indikátory kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici. 3. Zjistit vztah mezi pohlavím a spokojeností pacientů se stravou. 4. Zjistit vztah mezi pohlavím a celkovou spokojeností pacientů s poskytnutou péčí. Metodika Výzkum probíhal od ledna 2007 do března 2008 a byl realizován kvantitativní metodou. Ve spolupráci s náměstkyní pro ošetřovatelskou péči byly zmapovány kontinuálně sledované indikátory kvality ošetřovatelské péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. (viz příloha 1). V rámci plánu auditů pro rok 2007 byly koordinovány, realizovány a vyhodnoceny audity v oblastech Mytí rukou, Vedení ošetřovatelské dokumentace a Stravování nemocných. V auditech byly použity metody dotazování a pozorování. Hodnocení probíhalo dle kontrolních kritérií (viz přílohy 2, 3, 4). Následně proběhlo šetření spokojenosti pacientů s poskytnutou péčí a spokojeností sester s pracovními podmínkami technikou dotazníků. Charakteristika souboru Výzkumný vzorek k prvnímu auditu Mytí rukou tvořilo 28 sester Nemocnice České Budějovice, a. s. Výzkum byl určen pro 14 stanic českobudějovické nemocnice. Na každé stanici byly dotazovány dvě sestry. Výzkumný vzorek pro druhý audit Vedení ošetřovatelské dokumentace tvořilo 40 sester Nemocnice České Budějovice, a. s., a 40 otevřených ošetřovatelských dokumentací. Výzkum byl určen pro 20 stanic českobudějovické nemocnice. Na každé stanici byly dotazovány dvě sestry a byly vybrány dvě ošetřovatelské dokumentace. Výzkumný vzorek k třetímu auditu Stravování nemocných tvořilo 48 sester Nemocnice České Budějovice, a. s., 48 pokojů a 48 pacientů. Výzkum byl určen pro 24 stanic českobudějovické nemocnice. Na každé stanici byly dotazovány dvě sestry a byly vybrány dva pokoje a dva pacienti. Počet auditovaných sester a stanic určila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Výzkumný vzorek pro vyhodnocení spokojenosti sester s pracovními podmínkami tvořilo 63 sester Nemocnice České Budějovice, a. s. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků, z toho se jich vrátilo 63. Žádný dotazník nebyl vyřazen, návratnost dotazníku činila 78,8 %. Výzkumný vzorek pro vyhodnocení spokojenosti pacientů s poskytnutou péčí tvořilo 69 pacientů Nemocnice České Budějovice, a. s. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků, z toho se jich vrátilo 69. Žádný dotazník nebyl vyřazen, návratnost dotazníků činila 86,3 %. Počet oslovených sester a pacientů určila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. OŠETŘOVATELSTVÍ Kontakt 1/2009 11
OŠETŘOVATELSTVÍ Tabulka č. 1 Plán výběru audity Počet sester Počet dokumentací Počet pokojů Počet pacientů Počet stanic Audit 1 28 - - - 14 Audit 2 40 40 - - 20 Audit 3 48-48 48 24 Tabulka č. 2 Plán výběru dotazníkové šetření Počet rozdaných dotazníků Počet zpracovaných dotazníků Návratnost Spokojenost sester 80 63 78,8 % Spokojenost pacientů 80 69 86,3 % Zpracování dat Data z auditů byla zpracována a vyhodnocena pomocí programu Microsoft Office Excel. Data z dotazníkového šetření byla zpracována v programu SPSS 15.0 frekvenčními statistickými ukazateli průměr, směrodatná odchylka, modus, medián, minimální a maximální hodnota. Dále byly použity kontingenční tabulky. Kontingenční tabulky byly doplněny Pearsonovým testem chí kvadrát, který umožňuje testovat nezávislost řádkové a sloupcové proměnné. Pro vyhodnocení statistických testů byla stanovena 95% hladina spolehlivosti a 5% hladina významnosti. Modul Exact Test umožnil provádět spolehlivé statistické testy nezávislosti i pro tabulky, které vykazují malé očekávané četnosti v některých buňkách. VÝSLEDKY OŠETŘOVATELSKÝCH AUDITŮ V ČESKOBUDĚJOVICKÉ NEMOCNICI Výsledky auditu Mytí rukou Audit proběhl na 14 stanicích nemocnice a auditovaných sester bylo 28 (100 %). Prvních 11 kritérií auditu se týkalo teoretických znalostí sester v oblasti hygienického zabezpečení rukou ve zdravotnickém zařízení. Na šest otázek v této části auditu (1, 2, 3, 5, 9, 11 viz příloha 2) odpověděly sestry zcela správně. Na otázku (4) Jaká je postačující doba k mechanickému mytí rukou (MMR)? a otázku (6) Jaká je expoziční doba dezinfekčního prostředku po nanesení na ruce? správně odpovědělo 24 (86 %) sester. Sestry chybovaly také u otázky (7) Jaká je doporučená dávka dezinfekčního prostředku pro HDR?. Zde odpovědělo správně 25 (89 %) sester. U otázky (8) Jakým způsobem budete postupovat při kontaminaci rukou biologickým materiálem? správně odpovědělo 22 (79 %) sester. A 27 sester (96 %) správně odpovědělo na otázku (10) Jaké dezinfekční prostředky na vaší stanici používáte?. Druhá část auditu byla zaměřena na praktické dovednosti. Auditorky sledovaly mechanické mytí rukou u auditovaných sester. Výkon byl rozdělen do osmi kroků (viz příloha 2, 12. 19. kritérium auditu). Zcela správně sestry provedly pouze mytí vnitřních stran prstů (kritérium 15); 22 (79 %) sester naneslo tekuté mýdlo na mokré ruce. Správné mytí hřbetu prstů a kloubů v dlani druhé ruky (16. kritérium), rotační mytí obou palců (17. kritérium) a mytí konečků a bříšek prstů otáčivým pohybem v dlani (18. kritérium) provedlo 25 (89 %) sester; 26 (93 %) sester opakovalo každý krok MMR 5, po dobu 30 sekund. Celková úspěšnost auditu byla 92 %. 12 Kontakt 1/2009
% 100% 98% 96% 94% 92% 90% 88% 86% 84% 82% 80% 78% 76% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 OŠETŘOVATELSTVÍ Otázka Graf č. 1 Vyhodnocení auditu Mytí rukou Výsledky auditu Vedení ošetřovatelské dokumentace Audit probíhal na 20 stanicích. Dotazováno bylo 40 sester (100 %) a kontrolou prošlo 40 ošetřovatelských dokumentací (100 %). Audit byl zaměřen na komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace. V první části auditu auditorky kladly sestrám otázky týkající se vedení ošetřovatelské dokumentace. Ve druhé části auditu auditorky provedly kontrolu vybrané otevřené dokumentace. Na otázku (3) Zahrnuje ošetřovatelská dokumentace teplotní tabulku? odpovědělo správně 17 (43 %) sester. Na kritérium (4) Zahrnuje ošetřovatelská dokumentace hlášení sester? odpovědělo správně 29 (73 %) sester. Jasná identifikace sestry u záznamů v dokumentaci byla zjištěna u 26 (65 %) dokumentací (10. kritérium). Veškeré záznamy: datum, čas a podpis sestry obsahovalo 27 (68 %) dokumentací (11. kritérium). Čas podání léků byl zaznamenán u 32 (80 %) dokumentací (18. kritérium). Všechny záznamy byly čitelné u 39 (98 %) dokumentací (15. kritérium) a u stejného počtu dokumentací obsahoval každý formulář dokumentace identifikaci zdravotnického zařízení (13. kritérium). Celková úspěšnost auditu byla 86 %. % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Otázka Graf č. 2 Vyhodnocení auditu Vedení ošetřovatelské dokumentace Kontakt 1/2009 13
OŠETŘOVATELSTVÍ Výsledky auditu Stravování nemocných Audit probíhal na 24 stanicích. Auditem prošlo 48 sester (100 %), 48 pokojů (100 %) a 48 pacientů/klientů (100 %). Správný počet doporučených jídel u pacientů s DM uvedlo 40 (83 %) sester (4. kritérium). Znalost diety č. 10 prokázalo 36 (75 %) sester (7. kritérium); 44 (92 %) sester správně charakterizovalo dietu č. 4 (6. kritérium) a stejný počet sester uvedlo, že mají na oddělení kontakt na nutričního specialistu (8. kritérium); 39 (81 %) pacientů bylo spokojeno s úpravou stravy (kritérium 17.) a 45 (94 %) pacientů uvedlo, že jsou spokojeni s teplotou a množstvím stravy (kritérium 18., 19.). Celková úspěšnost auditu byla 93 %. 100% % 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Otázka Graf č. 3 Vyhodnocení auditu Stravování nemocných Výsledky dotazníkového šetření Spokojenost sester s pracovními podmínkami Respondentky zaznamenávaly odpovědi na hodnotící škále, kde hodnota 5 znamenala nejvyšší spokojenost a hodnota 1 nejnižší. Výsledky byly zpracovány pomocí váženého aritmetického průměru. Z tabulky je patrné, že nejspokojenější byly respondentky s využitím svých znalostí a schopností při práci (hodnota 4,71) a nejméně spokojeny byly s finančním ohodnocením (hodnota 2,14). Rozptyl v odpovědích vyjadřuje hodnota směrodatné odchylky (druhá odmocnina rozptylu), nejvyšší homogenitu v odpovědích respondentky vyjádřily v otázce týkající se spokojenosti s využitím svých znalostí a schopností při práci 0,607, nejvyšší názorová nesourodost respondentů byla v oblasti spokojenosti s organizací směn, kde směrodatná odchylka dosáhla nejvyšší hodnoty 1,255. 14 Kontakt 1/2009
Využití znalostí a schopností při práci Spokojenost s prací staniční sestry Spokojenost s pracovním kolektivem Tabulka č. 3 Spokojenost sester s pracovními podmínkami N Minimum Maximum Mean Std. Deviation 63 2 5 4,71 0,607 63 2 5 4,44 0,819 63 2 5 4,44 0,713 OŠETŘOVATELSTVÍ Přátelské personální vztahy na pracovišti Bezproblémová komunikace s přímým nadřízeným 63 1 5 4,35 0,744 63 1 5 4,32 0,964 Spokojenost sester na oddělení 63 1 5 4,25 0,879 Dobré podmínky od zaměstnavatele pro odborný růst či vzdělání 63 1 5 3,90 1,174 Spokojenost s organizací směn 63 1 5 3,86 1,255 Spokojenost s pracovním prostředím Pochvala za dobře odvedenou práci 63 1 5 3,73 1,096 63 1 5 3,02 1,225 Spokojenost s finančním ohodnocením 63 1 5 2,14 1,120 Valid N (listwise) 63 Výsledky dotazníkového šetření Spokojenost pacientů s poskytovanou péčí Respondentky zaznamenávaly odpovědi na hodnotící škále, kde hodnota 5 znamenala nejvyšší spokojenost a hodnota 1 nejnižší. Výsledky byly zpracovány pomocí váženého aritmetického průměru. Z tabulky je patrné, že nejspokojenější byli respondenti s úrovní ošetřovatelské péče (hodnota 4,64) a nejméně spokojeni byli se stravováním (hodnota 3,64). Rozptyl v odpovědích vyjadřuje hodnota směrodatné odchylky (druhá odmocnina rozptylu). Nejvyšší homogenitu v odpovědích respondenti vyjádřili v otázce týkající se spokojenosti s úrovní ošetřovatelské péče (0,568). Nejvyšší názorová nesourodost respondentů byla v otázce spokojenosti se stravováním, kde směrodatná odchylka dosáhla nejvyšší hodnoty (1,124). Kontakt 1/2009 15
OŠETŘOVATELSTVÍ Tabulka č. 4 Spokojenost pacientů s poskytovanou péčí N Minimum Maximum Mean Std. Deviation Spokojenost s úrovní ošetřovatelské péče 69 3 5 4,64 0,568 Spokojenost s chováním a přístupem sester 69 2 5 4,57 0,757 Spokojenost s čistotou a pořádkem na oddělení 69 2 5 4,49 0,720 Celková spokojenost během hospitalizace 69 2 5 4,46 0,698 Spokojenost s chováním a přístupem lékařů 69 2 5 4,45 0,777 Spokojenost s podáním informací od sester 69 2 5 4,43 0,813 Spokojenost s podáním informací od lékařů 69 2 5 4,35 0,855 Spokojenost s průběhem vizit na oddělení 69 2 5 4,33 0,816 Spokojenost s organizací při příjmu na oddělení 69 3 5 4,30 0,773 Spokojenost s hygienickým zařízením na oddělení 69 1 5 4,26 0,918 Spokojenost s denním režimem na oddělení 69 2 5 4,16 0,964 Spokojenost s poučením o lécích, které jsou podány pacientům/klientům 69 1 5 4,12 1,105 Spokojenost se stravou 69 1 5 3,64 1,124 Valid N (listwise) 69 Při statistickém vyhodnocení sesbíraných dat byla testovaná významnost vztahu mezi pohlavím respondentů a spokojeností se stravou. Tabulka č. 5 Chi-Square Test Value Df Asymp. Sig. (2-sided) Exact Sig. (2-sided) Exact Sig. (1-sided) Point Probability Pearson Chi-Square 3,069(a) 4 0,546 0,573 Likelihood Ratio 3,229 4 0,520 0,557 Fisher's Exact Test 2,915 0,586 Linear-by-Linear Association 0,117(b) 1 0,732 0,751 0,409 0,080 N of Valid Cases 69 a) 4 cells (40,0%) have expected count less than 5. The minimum expected count is 1,86. b) The standardized statistic is,342. Na základě hodnoty Exact signifikace v prvním řádku hodnot (0,573), která je větší než 5 %, lze prohlásit, že zkoumané proměnné (pohlaví respondentů a spokojenost se stravou) nejsou na sobě závislé. Následně byl testován vliv pohlaví respondenta na celkovou spokojenost s hospitalizací. 16 Kontakt 1/2009
Tabulka č. 6 Chi-Square Test Value Df Asymp. Sig. (2-sided) Exact Sig. (2-sided) Exact Sig. (1-sided) Point Probability Pearson Chi-Square 4,167(a) 3 0,244 0,213 Likelihood Ratio 4,586 3 0,205 0,213 Fisher's Exact Test 4,115 0,196 Linear-by-Linear Association 3,181(b) 1 0,074 0,084 0,052 0,029 N of Valid Cases 69 OŠETŘOVATELSTVÍ a) 4 cells (50,0%) have expected count less than 5. The minimum expected count is 0,46. b) The standardized statistic is 1,784. Na základě hodnoty Exact signifikace v prvním řádku hodnot (0,213), která je větší než 5 %, lze tedy prohlásit, že zkoumané proměnné (pohlaví a celková spokojenost pacientů s hospitalizací) nejsou na sobě závislé. Diskuse Audit Mytí rukou proběhl na jednotkách intenzivní péče a na odděleních ARO celkem na 14 stanicích. Na každé stanici byly dotazovány dvě sestry. Celková úspěšnost auditu Mytí rukou dopadla na 92 % (viz graf č. 1). Petr Škrla uvádí ve své publikaci Především neublížit, že dodržování doporučených opatření v oblasti hygieny rukou kolísá mezi odděleními, mezi profesionálními kategoriemi zdravotníků a podle pracovních podmínek. Studie naznačují, že k nozokomiální infekci dojde u 7 10 % všech hospitalizovaných pacientů (Haley, 1985) a že doporučená opatření dodržuje méně než 50 % lékařů a sester (Pittet, 1999). Jedna třetina (5) auditovaných stanic měla 100% úspěšnost, což ukazuje na dobré znalosti sester v dané problematice. Další oddělení dosáhla výsledků v rozmezí od 82 do 100 %. V teoretické části auditu nejvíce chybovaly sestry v osmé otázce, která se týkala postupu při kontaminaci rukou biologickým materiálem. Správně odpovědělo pouze 22 (79 %) sester. V praktické části auditu při mechanickém mytí rukou naneslo pouze 22 (79 %) sester tekuté mýdlo na mokré ruce. Otázkou je, proč 21 % sester nezná, a proto ani nedodržuje správný postup při mytí a dezinfekci rukou, přestože mají k dispozici mnoho informačních materiálů a také standard Hygienické zabezpečení rukou ve zdravotní péči. Celková úspěšnost auditu Vedení ošetřovatelské dokumentace dopadla na 86 % (viz graf č. 2). Petr Škrla uvádí ve své publikaci Především neublížit, že pokud není ošetřovatelská dokumentace vedena efektivně, odvádí sestru od důležitých úkolů a zvyšuje tak pravděpodobnost pochybení (Škrla, 2005). Jen tři stanice dosáhly v auditu ošetřovatelské dokumentace 100% výsledku: dvě stanice urologického oddělení (B a C) a stanice muži psychiatrického oddělení. Při kontrole otevřené dokumentace byly zjištěny tyto nedostatky: u 32 (98 %) kontrolovaných dokumentací nebylo možné jasně identifikovat sestru provádějící záznam do dokumentace. S tím souvisí i další zjištěný nedostatek, kdy 14 (35 %) dokumentací neobsahovalo úplné záznamy (datum, čas a podpis sestry) (viz graf č. 2). Úspěšnost auditu Stravování nemocných byla 93%. Více než jedna třetina stanic (10) měla 100% úspěšnost. Kritéria, která se týkala vizuální kontroly pokojů (viz příloha 4), dosáhla všechna 100 %. Tyto výsledky ukázaly na zajištění kvalitních provozních podmínek pro stravování pacientů. Z kritérií, která byla určena pro dotazování sester, dopadla nejhůře dvě kritéria. U otázky (4) Kolikrát denně by měl pacient s diabetickým onemocněním dostávat stravu? správně odpovědělo 40 (83 %) sester a u kritéria (9) Kdo má na starost odemykání finesy se stravou a kontrolu jejího obsahu? správně odpovědělo 39 (81 %) sester. Vyhodnocení spokojenosti sester s pracovními podmínkami probíhalo pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný vzorek tvořilo 63 (100 %) sester, nejvíce sester (41 %) bylo ve věku 21 30 let a nejvíce sester bylo se středo- Kontakt 1/2009 17
OŠETŘOVATELSTVÍ školským vzděláním (54 %). Sestry určily míru spokojenosti na hodnotící škále, kde hodnota 5 znamenala nejvyšší spokojenost a hodnota 1 nejnižší. Respondentky vyjadřovaly vysokou míru spokojenosti s pracovním prostředím (3,73). Českobudějovická nemocnice v posledních deseti letech prochází velkými rekonstrukcemi a opravami, oddělení se modernizují a již samotné uspořádání pracovního prostředí sestrám ulehčí práci. Na výsledek pracovního výkonu má velký vliv pracovní kolektiv a pracovní atmosféra. Jestliže sestry pracují v napjaté pracovní atmosféře, odrazí se to na jejich výkonu. Proto bylo velmi dobrým výsledkem zjištění, že sestry udávají spokojenost s pracovním kolektivem 4,44. S touto otázkou také souvisela otázka, zda jsou personální vztahy na pracovišti přátelské. I zde míra spokojenosti vyšla poměrně vysoko 4,35. Práce sester je založena na týmové spolupráci. Stačí jeden člověk, který tento tým narušuje, a změní se společné přátelské naladění všech členů týmu. Důležité je udržovat a stmelovat pracovní kolektiv tak, aby pracovní vztahy byly na přátelské úrovni, pak se všem bude pracovat lépe a všichni budou mít z práce dobrý pocit. Finanční ohodnocení patří k jednomu z důležitých prvků pracovní motivace. Sestry uváděly relativně nízkou míru spokojenosti s finančním ohodnocením (2,14). Zde se potvrdil jasný celorepublikový trend podhodnocování pracovního výkonu sester. A to je jeden z důvodů, proč sestry odcházejí a hledají si jiné pracovní uplatnění. Současná česká legislativa určuje sestrám povinnost celoživotního vzdělávání. Proto bylo velmi potěšujícím zjištěním, že sestry jsou spokojeny s podmínkami pro odborný růst a celoživotní vzdělávání, které jim vytváří zaměstnavatel 3,90. Českobudějovická nemocnice pořádá a nabízí dostatek vzdělávacích akcí pro sestry, kde mohou získat nové informace a v neposlední řadě také nezbytné kredity. Výzkumný vzorek dotazníkového šetření Vyhodnocení spokojenosti pacientů s poskytnutou péčí tvořilo 69 (100 %) pacientů, z toho bylo 37 (53,6 %) žen a 32 (46,4 %) mužů. Středisko pro kontrolu chorob (CDC) v Atlantě publikovalo v roce 2002 zprávu, že v USA jsou postiženy nozokomiálními infekcemi jen v akutních zdravotnických zařízeních každý rok nejméně dva miliony pacientů (IOM, 2000). V tomto dokumentu se také uvádí, že podle epidemiologických studií bylo možné nejméně třetině všech nozokomiálních infekcí předejít, ale v praxi se vzhledem k nedostačujícím nebo neexistujícím protiepidemiologickým opatřením zabrání pouze 6 9 % těchto infekcí (Škrla, s. 27). Proto je potěšující, že pacienti udávali vysokou míru spokojenosti s hygienickým zařízením na oddělení (4,26) a s čistotou a pořádkem na oddělení (4,49). Nejvíce byli pacienti spokojeni s celkovou úrovní ošetřovatelské péče (4,64), a naopak nejméně se stravou (3,64). ZÁVĚR Předmětem výzkumného šetření bylo vyhodnocení kvality ošetřovatelské péče ve sledovaných oblastech pomocí vybraných indikátorů. Prvním krokem výzkumného šetření bylo zmapování indikátorů kvality ošetřovatelské péče, které českobudějovická nemocnice kontinuálně sleduje. Nemocnice průběžně sleduje 20 indikátorů kvality ošetřovatelské péče. V rámci výzkumného šetření bylo vybráno a vyhodnoceno pět indikátorů. Mezi tyto indikátory patřila realizace tří ošetřovatelských auditů a dotazníkové vyhodnocení spokojenosti pacientů s poskytnutou péčí a spokojenosti sester s pracovními podmínkami. Výsledky všech tří ošetřovatelských auditů dosáhly vysoké úspěšnosti, což svědčí o vysoké kvalitě poskytovaných služeb. Audit Mytí rukou dosáhl 92 % a Stravování nemocných, podnosový systém dosáhl dokonce 93 %. Audit Vedení ošetřovatelské dokumentace dosáhl 86 %. Tento výsledek je uspokojivý, přesto audit odhalil ve vedení dokumentace drobné nedostatky. Jde především o úplnost, čitelnost některých záznamů v dokumentaci. Dotazníkové šetření spokojenosti pacientů s poskytovanou péčí potvrdil vysokou spokojenost pacientů s úrovní ošetřovatelské péče, s chováním a přístupem sester a s čistotou a pořádkem na oddělení. Zároveň pacienti subjektivně nejhůře hodnotili kvalitu stravy a spokojenost s edukací sester při podávání léků. Mezi indikátory kvality péče patří i vyhodnocení spokojenosti sester s pracovními podmínkami. Sestry udávaly nejvyšší spokojenost s možností využití odborných znalostí a dovedností během výkonu svého povolání a dobrou organizační kulturou na pracovišti. Nejméně 18 Kontakt 1/2009
byly spokojeny s finančním ohodnocením. Z výsledků lze říci, že vedení nemocnice zabezpečuje svým zaměstnancům kvalitní pracovní podmínky především v oblasti celoživotního vzdělávání a provozních podmínek. LITERATURA ANA. Nursing Sensitive Quality Indicators for Acute Care Settings and ANA's Safety & Quality Initiative. [online], [cit. 2008-2-3]. Dostupné z: http:// www.nursingworld.org/mainmenucategories/ ThePracticeofProfessionalNursing/PatientSafetyQuality/ NDNQI/Research/QIforAcuteCareSettings.aspx. HALEY, R. W.: The efficacy of infection surveillance and control programs In: Preventing nosocomial infection in US hospitals. Am J Epidemiology. 1985, 121:182-205. Joint Commission International. Mezinárodní akreditační standardy pro nemocnice. Přel. D. Marx, I. Staněk. 1 vyd., Praha: Grada, 2004. 287 s. JURÁSKOVÁ, D.: Indikátory kvality ošetřovatelské péče PŘÍLOHA 1 a jejich sledování. [online], [cit. 2007-10-15]. Dostupné z: http://www.cskz.cz/ seznamy/13_juraskova_osetrovatelske_ind.ppt. JURÁSKOVÁ, D., GUTOVÁ, L. et al.: Sledování mimořádných událostí indikátory kvality zdravotní péče. Sestra, Praha: 2004, roč. 14, č. 2, s. 8 10. MARX, D.: Akreditace nemocnic: Současný stav v ČR a ve světě. In: Onkologická péče, Brno, 2006. Vol. 5, no. 4, s. 1 3. PITTET, D. et al.: Bacterial contamination of the hands of hospital. Arch Intern Med. 1999, 159:821-6. ŠKRLA, P.: Především neublížit: Cesta k prevenci pochybení v léčebné a ošetřovatelské péči. 1. vyd., Brno: NCO NZO, 2005. 162 s. ŠKRLA, P., ŠKRLOVÁ, M.: Kreativní ošetřovatelský management. Praha: Advent-Orion, 2003. 485 s. VLČEK, F.: Indikátory kvality jako nástroj řízení a kontinuálního zvyšování kvality ve zdravotnickém zařízení. In: Onkologická péče, Brno, 2006. Vol. 5, no. 4, s. 3 6. Přílohy č. 1, 2, 3, 4 viz následující stránky OŠETŘOVATELSTVÍ Přehled indikátorů kvality ošetřovatelské péče v Nemocnici České Budějovice, a. s., za sledované období 2007 2008 Indikátory ošetřovatelské péče Délka sledování Poznámka 1. Prevalence dekubitů dlouhodobě 2. Výsledky auditu Mytí rukou od roku 2006 (audit) Viz výzkum 3. Výsledky auditu Vedení ošetřovatelské dokumentace od roku 2007 (audit) Viz výzkum 4. Výsledky auditu Stravování nemocných od roku 2007 (audit) Viz výzkum 5. Spokojenost pacientů Viz výzkum 6. Spokojenost sester s pracovními podmínkami V rámci bakalářských a diplomových prací 8. Mimořádné události dlouhodobě V kompetenci náměstka pro kvalitu zdravotní péče 9. Pády dlouhodobě V kompetenci náměstka pro kvalitu zdravotní péče 10. Počet vzdělávacích akcí Koordinuje náměstkyně pro ošetřovatelskou péči; za rok 2006 bylo 93 pořádaných akcí 11. Nozokomiální nákazy dlouhodobě Ústavní epidemiolog 12. Katetrální infekce dlouhodobě Tento indikátor je sledován na ARO, JIP; staniční sestry mají povinnost hlásit výskyt katetrálních infekcí ústavnímu epidemiologovi 13. Edukace pacientů dlouhodobě Nemocnice zaměstnává na plný úvazek tyto edukační sestry: stoma sestru, diabetologickou sestru a edukační neonatologickou sestru 14. Úrazovost sester dlouhodobě Sleduje bezpečnostní technik 15. Nemocnost sester dlouhodobě Personalista, závodní lékař 16. Počet stížností na kvalitu péče dlouhodobě Náměstek pro kvalitu zdravotní péče 17. Počet písemných poděkování na kvalitu péče dlouhodobě V kompetenci náměstka pro kvalitu zdravotní péče 18. Čistota provozu dlouhodobě V kompetenci vedoucích pracovníků 19. Provozní režim dlouhodobě V kompetenci vedoucích pracovníků jednotlivých oddělení 20. Míra ošetřovatelské zátěže V rámci bakalářských a diplomových prací Kontakt 1/2009 19
OŠETŘOVATELSTVÍ PŘÍLOHA 2 Kontrolní kritéria k auditu Mytí rukou Dotazem na sestru: 1. Nachází se na oddělení standard č. 062 Hygienické zabezpečení rukou ve zdravotnickém zařízení? 2. Jsou na oddělení potřebné prostředky na mytí rukou (tekuté mýdlo, jednorázové ručníky, dezinfekční prostředek)? 3. Před čím je personál chráněn mytím a hygienickou dezinfekcí rukou (HDR)? 4. Jaká je postačující doba k mechanickému mytí rukou (MMR)? 5. Proč musí být ruce před aplikací dezinfekčního prostředku suché? 6. Jaká je expoziční doba dezinfekčního prostředku po nanesení na ruce? 7. Jaká je doporučená dávka dezinfekčního prostředku pro HDR? 8. Jakým způsobem budete postupovat při kontaminaci rukou biologickým materiálem? 9. Proč zaměstnanec musí odložit šperky před nástupem do služby? 10. Jaké dezinfekční prostředky na vaší stanici používáte? 11. Vyjmenujte jeden prostředek na regeneraci a ochranu rukou. Pozorováním: 12. Nemá sestra na rukou žádné prsteny, hodinky, řetízky, nalakované, dlouhé, gelové nehty? 13. Nanesla sestra tekuté mýdlo na mokré ruce? 14. Důkladně namydlila obě ruce (od zápěstí k prstům ruky, dlaň myje dlaň)? 15. V poloze dlaň ke dlani provedla mytí vnitřní strany prstů? 16. Provedla mytí hřbetu prstů a kloubů v dlani druhé ruky? 17. Provedla rotační mytí obou palců? 18. Provedla mytí konečků a bříšek prstů otáčivým pohybem v dlani? 19. Při MMR opakovala sestra každý krok 5 po dobu 30 sekund? PŘÍLOHA 3 Kontrolní kritéria k auditu Vedení ošetřovatelské dokumentace Dotazem na sestru: 1. Je každému pacientovi/klientovi vedena ošetřovatelská dokumentace? 2. Zahrnuje ošetřovatelská dokumentace ošetřovatelskou anamnézu? 3. Zahrnuje ošetřovatelská dokumentace teplotní tabulku? 4. Zahrnuje ošetřovatelská dokumentace hlášení sester? 5. Zahrnuje ošetřovatelská dokumentace ošetřovatelský plán? 6. Zahrnuje ošetřovatelská dokumentace sesterskou překladovou zprávu? 7. Zahrnuje ošetřovatelská dokumentace Barthelův test? 8. Jak se provede oprava chybného údaje v ošetřovatelské dokumentaci? Kontrolou dokumentace: 9. Je ošetřovatelská anamnéza vypsána do 24 hodin? 10. Lze z ošetřovatelské dokumentace jasně identifikovat sestru, která provedla záznam? 11. Obsahují veškeré záznamy datum, čas a podpis sestry? 12. Obsahuje každý formulář ošetřovatelské dokumentace příjmení a jméno pacienta/klienta? 13. Obsahuje každý formulář ošetřovatelské dokumentace identifikaci zdravotnického zařízení a oddělení? 14. Jsou záznamy do ošetřovatelské dokumentace prováděny propisovací tužkou? 15. Jsou všechny zaznamenané údaje do formulářů ošetřovatelské dokumentace čitelné? 16. Jsou chybné záznamy v ošetřovatelské dokumentaci opravovány pouze jednoduchým vodorovným škrtnutím? 17. Obsahuje přepis datum, čas a podpis sestry, která záznam opravila? 18. Obsahuje zápis časovaných léků časový údaj, kdy byl lék podán? 19. Obsahuje ošetřovatelská dokumentace ošetřovatelský plán? PŘÍLOHA 4 Kontrolní kritéria k auditu Stravování nemocných Dotazem na sestru. 1. Je na oddělení standard č. 006 Stravování nemocných? 2. Jsou na oddělení potřebné pomůcky pro stravování pacientů? 20 Kontakt 1/2009
3. Máte na oddělení k dispozici mikrovlnnou troubu pro ohřev stravy pacientům? 4. Kolikrát denně by měl pacient s diabetickým onemocněním dostávat stravu? 5. Jakým způsobem je zajištěn pitný režim u soběstačných i nesoběstačných pacientů? 6. Charakterizujte dietu č. 4. 7. Charakterizujte dietu č. 10. 8. Máte na oddělení k dispozici kontakt na nutričního terapeuta? 9. Kdo má na starost odemykání finesy se stravou a kontrolu jejího obsahu? 10. Jakým způsobem je pacientům podáváno ovoce a pečivo? 11. Do jaké doby je nutné navrátit zamčenou finesu zpět před budovu? 12. Do kolika hodin je nutné nahlásit změny v počtu diet ve stravovacím programu? OŠETŘOVATELSTVÍ Pozorováním: 13. Pacienti mají na stolkách k dispozici skleničky. 14. Pacienti dle své soběstačnosti mají přístup k tekutinám. 15. Pacienti zaujímají vhodnou polohu k příjmu stravy. 16. Jídelní stolek je čistý a upravený. Dotazem na pacienta: 17. Jste spokojen/a s úpravou stravy? 18. Jste spokojen/a s teplotou stravy? 19. Jste spokojen/a s množstvím stravy? Petra Papoušková et al. brabcova@zsf.jcu.cz Kontakt 1/2009 21
OŠETŘOVATELSTVÍ POSTOJ ŠTUDENTOV OŠETROVATEĽSTVA KU CHRONICKEJ DERMATÓZE PSORIÁZE Attitude of nursery students to chronic dermatosis psoriasis Martina Tomašíková, Želmíra Fetisovová 11: 1 270, 2009 ISSN 1212-4117 Univerzita Komenského v Bratislavě, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav nelekárskych študijných programov Summary The probability of the occurrence of a poor health condition in chronic patients can also be associated with insufficient support from the social environment. Ever increasing body of evidence indicates that this may be an important factor in the resulting health condition (Kaplan, 1996; Bartlová, 2005; Křivohlavý 2001). The support on the part of the social environment was defined in many ways. In certain studies, it is characterized as a count of social contacts maintained by a certain person, i.e. extent of the social network. More recent studies demonstrate requirements for a solidarity and unity with the social communication network and mutual obligatoriness. The social network belongs to important predictors of the life span. Members of the social network include people, who are fond of us, who respect us and who can always be considered reliable. In our work, we are interested in accepting of and tolerance to chronic patients on the part of students of nursery. The group included 287 students of the bachelor and master studies in the study programme of nursery. The questionnaire was administered by direct contacts with respondents and due to this, a 100% rate of return was provided. It consisted of 12 items: 6 closed, 4 semi-open and 2 open. In the second part, we presented to respondents 6 particular situations, which they can encounter within the framework of the common social life. These situations were based on results from a questionnaire presented to 128 patients with psoriasis within the framework of solving our grant projects of the JLF UK and MFN. The results obtained indicate that the respondents are mostly well informed about the type of the disease. In their surroundings, 78 % students came in contact with the disease; 85 % knew the disease before starting their studies; 37 % were affected by their studies in their view of the disease; 89 % students would not like to deal with dermal diseases in practice and 11% are able to admit their professional orientation in this field, too. Key words: support by social environment quality of life psoriasis tolerance accepting social tolerance Súhrn Pravdepodobnosť výskytu zlého zdravotného stavu u chronicky chorých môže súvisieť aj s nedostatočnou podporou sociálneho prostredia. Čoraz väčšie množstvo dôkazov naznačuje, že môže byť dôležitým činiteľom výsledného zdravotného stavu (Kaplan, 1996; Bartlová, 2005; Křivohlavý, 2001). Podpora zo strany sociálneho prostredia bola definovaná mnohými spôsobmi. V niektorých štúdiách je charakterizovaná ako počet sociálnych kontaktov udržovaných danou osobou, čiže ako rozsah sociálnej siete. Novšie štúdie poukazujú na potrebu spolupatričnosti a prináležitosti k sieti sociálnej komunikácie a vzájomnej záväznosti. Sociálna sieť patrí k významným prediktorom dĺžky života. K príslušníkom sociálnej siete zaraďujeme ľudí, ktorí nás majú radi, uznávajú nás a my sa na nich môžeme spoľahnúť. V práci sa venujeme akceptácii a tolerancii ku chronicky chorým jedincom zo strany študentov ošetrovateľstva. 22 Kontakt 1/2009