Příloha k č. j. : MV-23694-1/PO-2008 Počet listů: 4 ZABEZPEČENÍ PLNĚNÍ ÚKOLŮ CIVILNÍ OCHRANY A OCHRANY OBYVATELSTVA JEDNOTKAMI POŽÁRNÍ OCHRANY Úvod Zkušenosti z řešení mimořádných událostí, a to zejména při povodních, ukázaly potřebu mít připravené organizované skupiny osob, které by plnily specifické úkoly v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. K organizovaným, ale zatím ne zcela připraveným skupinám v uvedené oblasti patří jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. Ty plní mimo jiné i úkoly civilní ochrany a ochrany obyvatelstva vyplývající ze zákona č. 133/85 Sb., o požární ochraně a konkrétně z 30 vyhlášky MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. I když existuje oprávněná možnost obcí zřizovat zařízení civilní ochrany ( 15, odst.3, zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů) není tato možnost prakticky využívána. Jednou z příčin je nízké povědomí o této možnosti a téměř nulové zkušenosti s praktickým využíváním zařízení CO. Všechny obce s nepatrnými výjimkami využívají osvědčené síly a to jsou jednotky požární ochrany. Nespornou výhodou je skutečnost, že téměř každá obec měla a má svoji vlastní jednotku požární ochrany. S těmito jednotkami dokáže HZS kraje úspěšně spolupracovat, organizovat jejich činnost a metodicky řídit jejich odbornou přípravu. To všechno vytváří předpoklady, aby se HZS a jednotky PO jako jedna ze základních složek IZS staly základním pilířem pro zabezpečení ochrany obyvatelstva v souladu s Koncepcí ochrany obyvatelstva na léta 2013 s výhledem do roku 2020 (usnesení vlády ČR č. 165 ze dne 25. února 2008). Navrhované řešení vychází rovněž z plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany a využívá legislativních možností předurčit jednotky PO k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Snahou je, aby takto přeurčené jednotky byly systémovými prvky podílejícími se na plnění úkolů při záchranných a likvidačních pracích a vytvářely základní mechanismus umožňující veliteli zásahu, hasičskému záchrannému sboru kraje nebo starostovi obce zabezpečit úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Předpokládá se i aktivní zapojení občanských sdružení, která působí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva a to zejména při zabezpečení základní přípravy a výcviku a při výběru vhodných příslušníků jednotek PO k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. I. Základní ustanovení 1. Zabezpečování úkolů na úseku ochrany obyvatelstva jednotkami PO je nutné plnit zejména v rámci obce, správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo kraje. Tato činnost doplňuje provádění záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systému. 2. Pro činnosti JPO na daném teritoriu jsou určující zejména havarijní plán kraje, popř. vnější havarijní plán kraje a plošné rozmístění jednotek PO kraje a z nich vyplývající : a) zdroje možných rizik vzniku mimořádné události a stupně nebezpečí katastrálních území obcí, 1
b) rozsah a obsah úkolů k zabezpečení ochrany obyvatelstva vyplývající z havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, c) seznam jednotek PO zabezpečujících plošné pokrytí, jejich dislokace a předurčení podle základní tabulky plošného pokrytí pro jednotlivá katastrální území obcí, množství a druh věcných prostředků využitelných pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva. 3. Pokud nelze zabezpečit plnění úkolů ochrany obyvatelstva pouze jednotkami PO, doporučuje se vytvořit z nich základ pro odřady, které budou plnit úkoly ochrany obyvatelstva. Kromě jednotek PO je možné do těchto odřadů zařazovat zařízení civilní ochrany nebo smluvně zajištěné právnické osoby a podnikající fyzické osoby. II. Analýza stavu zajištění úkolů civilní ochrany (CO) a ochrany obyvatelstva (OOB) jednotkami PO 1. Právní aspekty Při řešení zajišťování úkolů ochrany obyvatelstva se vychází z potřeb základního článku veřejné správy, kterým je obec. Ze zákona č. 133/85 Sb., o požární ochraně, obec zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a podílí se na úkolech při ochraně obyvatelstva. Obec je také oprávněna zřizovat pro plnění svých úkolů na úseku ochrany obyvatelstva zařízení CO. Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce plní i úkoly obecního úřadu v oblasti ochrany obyvatelstva ve smyslu 15 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, kde je stanoveno, že při zřizování zařízení k plnění úkolů ochrany obyvatelstva postupují obce podle zvláštního zákona, tj. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Ve smyslu 70 zákona č. 133/85 Sb., o požární ochraně, jednotka požární ochrany plní zejména tyto základní úkoly: a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků, b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, c) plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel. 2. Analýza potřeb a) Pomoc zásahovým jednotkám. Zkušenosti z řešení mimořádných událostí a krizových situací ukázaly, že zásahové jednotky, jejichž prioritním posláním je záchrana životů či zdraví obyvatelstva nebo majetku, v řadě případů vykonávaly činnosti, které mohly být zabezpečeny jiným způsobem. Pokud by tyto činnosti vykonávaly jiné síly a prostředky, vytvořil by se větší časový prostor na samotný zásah, odpočinek nebo střídání příslušníků, ošetření používané techniky apod. K takovým úkolům, které by ulehčily práci zásahovým jednotkám patří např. zajištění logistické podpory jejich činnosti, zajištění náhradních zdrojů elektřiny při práci v noci, evakuace osob, pomoc při provádění některých složitějších činností (dekontaminace osob a techniky, ochrana proti povodním a záplavám, nouzové přežití osob atd.). 2
b) Provádění základních činností v ochraně obyvatelstva a poskytování odborné pomoci dobrovolníkům, občanům určeným provádět některé činnosti a postiženému obyvatelstvu. Při katastrofách velkého rozsahu jakými byly povodně v roce 2002 pracovala na postiženém území řada dobrovolníků bez potřebných znalostí a zkušeností. V současném období, kdy nelze počítat s masovým nasazením AČR k plnění úkolů ochrany obyvatelstva lze spoléhat především na dobrovolnou, popř. nařízenou pomoc. Občané provádějící určité činnosti by měli mít možnost obracet se na připravené odborníky v oblasti ochrany obyvatelstva, kterými by mohli být právě vyškolení členové JSDH obcí. Jednalo by se například o stavění protipovodňových hrází, používání vysoušečů, odstraňování následků mimořádné události, provizorní řešení těchto následků (stržená střecha, výpadky elektřiny nebo dodávek vody). Výše zmínění členové JPO by byli schopni, nejen provádět základní činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva, ale i poskytovat potřebné informace jak občanům postiženým mimořádnou událostí, tak osobám zapojujícím se do výpomoci jako dobrovolníci. c) Provádění specifických činností (předurčené jednotky). V souvislosti s řešením některých specifických mimořádných událostí jako např. neprůjezdnost dálnice D1, železniční neštěstí, bylo potřebné zabezpečit prostředky pro nouzové přežití obyvatelstva. Tyto prostředky, jako např. kontejner nouzového přežití pro 25-50 osob nebo základna humanitární pomoci pro 150 osob, již existují. Není však pro zabezpečení jejich provozu vyškolen dostatečný počet osob pro obsluhu. 3. Analýza možností Vybudovaný systém jednotek PO garantuje základní pomoc každému katastrálnímu území obce. Stávající systém odborné přípravy členů JSDH obcí (především velitelů JPO a velitelů družstev) lze poměrně pružně (doplněním učebních osnov), rozšířit o problematiku ochrany obyvatelstva. K provádění odborné přípravy je možné prioritně využívat i ústřední hasičské školy SH ČMS. Systém odborné přípravy předurčených jednotek PO pro oblast ochrany obyvatelstva lze rovněž přizpůsobit novým potřebám a začlenit je do systému vzdělávání dobrovolných jednotek PO, které provádějí jednotlivé HZS krajů. Do těchto dobrovolných jednotek lze zařazovat momentálně nezařazené členy jednotek PO, kteří mají zájem podílet se na řešení mimořádných událostí, ale nemohou být zařazeni v klasické zásahové jednotce. Lze zde rovněž připustit zařazování osob, kteří nesplňují všechna kritéria zdravotní způsobilosti, ale mají zájem pracovat. V řadě případů lze zařadit ženy nebo starší členy. Dále je možné využívat dobrovolná občanská sdružení, která disponují značným počtem členů se zájmem pracovat v oblasti ochrany obyvatelstva. III. Základní zásady pro zřizování a nasazení jednotek PO k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a civilní ochrany 1. Zásady pro obce a) Obce se podílejí na výběru a připravenosti osob předurčených pro poskytnutí osobní a věcné pomoci při plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva. Obce zajišťují odbornou přípravu a ochranné prostředky pro předurčené osoby. Doporučuje se, aby obec měla k dispozici skupinu předurčených osob pro poskytnutí osobní a věcné pomoci při plnění 3
úkolů na úseku ochrany obyvatelstva v počtu vycházejícím z analýzy rizika na území obce, havarijního plánu kraje, vnějšího havarijního plánu, plošného pokrytí popřípadě krizového plánu kraje. Minimální počet předurčených osob by měl být roven alespoň základnímu početnímu stavu jednotky PO. b) Obce zajišťují podmínky pro činnost a vybavení pro svoje jednotky požární ochrany a osoby vyzvané k poskytnutí osobní a věcné pomoci. Obce zajišťují péči o zasahující v souladu s ustanovením 29 odst. 1 písm. e) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. c) Obce při výběru předurčených osob spolupracují s občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Obce se mohou smluvně dohodnout s uvedenými občanskými sdruženími, a to zejména s těmi, které jsou akreditovány, v souladu se zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů, pro plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva. 2. Zásady pro JPO a) Na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel jednotky provádí zásah podle zásad uvedených v 21 až 28 vyhlášky MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. b) Úkoly jednotek PO na úseku ochrany obyvatelstva plní všechny jednotky požární ochrany. Činnosti v jednotkách zajišťují čety, družstva o základním početním stavu 1+5 nebo o zmenšeném početním stavu 1+3, popřípadě operační skupiny. c) U JSDH obcí se na plnění těchto úkolů využívají všichni členové jednotky v počtu dle přílohy č. 4, vyhlášky MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek PO. Starosta obce, velitel jednotky, nebo velitel zásahu může pro zvýšení počtu osob pro plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva využít ustanovení o poskytnutí osobní a věcné pomoci na výzvu dle 18, zákona č 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, 20, zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů. Dále lze využít smluv uzavřených obcí s občanskými sdruženími (viz bod 1c). 3. Zásady činnosti JPO mimo území zřizovatele a) Jednotka požární ochrany může být vyzvána příslušným operačním střediskem HZS k plnění základních úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva i mimo území svého zřizovatele. V případě potřeby doplnění této jednotky o osoby předurčené pro poskytování věcné a osobní pomoci se postupuje obdobným způsobem jako by se jednalo o zásah ve vlastní obci. Předurčené osoby vyzve k pomoci starosta obce zřizující jednotku, vyzvanou k provádění záchranných a likvidačních prací. b) Při náhradě výdajů obcím v souvislosti s vysláním jednotky požární ochrany pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva mimo území svého zřizovatele uskutečněné na výzvu příslušného operačního a informačního střediska HZS se postupuje dle ustanovení 27 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů. c) Vybrané obce a jejich JSDH zajišťují plnění speciálních úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva i mimo své území na základě předurčenosti stanovené HZS kraje. 4
4. Zásady činnosti JPO při krizových stavech a) Pro případy vojenských krizových situací (plánování obrany státu) obec zvýší počet předurčených osob pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva v souladu s krizovým plánem kraje a dílčím plánem obrany (nařízení vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu). Obec zajistí zproštění předurčených osob z povinnosti vykonat mimořádnou vojenskou službu dle 17 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). b) V případě krizového a válečného stavu se rovněž využijí ustanovení o pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, popřípadě dobrovolné pomoci dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů a ustanovení zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany, ve znění pozdějších předpisů. IV. Postup HZS kraje při organizování JPO k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a CO 1. Hasičský záchranný sbor kraje ve spolupráci s určenými obcemi provede na základě havarijních plánů a předpokladu vzniku mimořádných událostí v územním celku určené obce analýzu potřeb zajištění plnění úkolů ochrany obyvatelstva regionu jednotkami požární ochrany a to z pohledu : místní působnosti (obec), územní působnosti (ORP, kraj, vnější havarijní plán), kde úkoly plní zpravidla předurčené jednotky PO, popř. ostatní složky IZS. 2. Na základě provedené analýzy, vytipuje jednotky PO (zejména JPO V), které svojí členskou základnou, technickým vybavením a garancí akceschopnosti budou určeny a následně odborně připravovány HZS kraje k plnění základních úkolů na úseku ochrany obyvatelstva v obcích (garance akceschopnosti bude dána stanoviskem obce). Základní odborná příprava velitelů těchto JPO může být svěřena ÚHŠ SH ČMS. 3. HZS kraje po dohodě s určenými obcemi předurčí jednotky PO obcí k plnění některých speciálních úkolů ochrany obyvatelstva. Předurčené jednotky zajišťují plnění speciálních úkolů na úseku ochrany obyvatelstva v obci vyvolaných specifickými riziky (povodňový plán, havarijní plán) i mimo území svého zřizovatele. Předurčenost těchto jednotek bude uvedena v poplachovém plánu kraje. V. Rozdělení JSDH obcí z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva a CO A. Jednotky PO plnící základní úkoly ochrany obyvatelstva, zejména pro potřeby svého zřizovatele. Jde o vytipované JPO kategorií JPO II, JPO III a JPO V vytipované HZS kraje. Každá jednotka plní stanovené úkoly s ohledem na nebezpečí na daném území a pomocí dostupných prostředků. Jednotky plní úkoly na území svého zřizovatele, nebo smluvně pokrytém území, v případě že se jedná o společnou jednotku požární ochrany. Plnění výše uvedených úkolů provádí jednotka na základě pokynů velitele zásahu, operačního střediska, popřípadě starosty obce. 5
Odborná příprava bude organizována HZS krajů tak, že do odborné přípravy velitelů JPO a velitelů družstev jak základní, tak cyklické bude zařazena teoretická a praktická část z problematiky ochrany obyvatelstva. Pro přechodné období bude problematika ochrany obyvatelstva a CO realizována formou specializačních kurzů velitelů u HZS krajů nebo v ÚHŠ SH ČMS v rozsahu 16 hodin. Tyto školy mohou být i v dalším období využívány k výuce v oblasti ochrany obyvatelstva a CO i po začlenění těchto témat do pravidelné přípravy velitelů. Úkolem velitelů bude získané znalosti aplikovat k přípravě svých jednotek. B. Jednotky PO plnící předurčené úkoly ochrany obyvatelstva zajišťují plnění speciálních úkolů na úseku ochrany obyvatelstva v obci vyvolaných specifickými riziky (povodňový plán, havarijní plán) i mimo území svého zřizovatele. Jednotky jsou povolávány prostřednictvím příslušných OPIS HZS kraje. Jde především o vybrané JPO kategorie JPO V o početním stavu 1+5 nebo se zvýšeným počtem členů (dle odkazu 5) přílohy 4 k vyhlášce č.247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany). Každá předurčená jednotka požární ochrany musí být schopna plnit i základní úkoly dané všem jednotkám PO. Seznam předurčených jednotek PO ke specifickým úkolům v oblasti ochrany obyvatelstva bude po schválení ředitelem HZS kraje vydán v plošném pokrytí kraje jednotkami PO a následně bude upraven poplachový plán IZS kraje. Tyto jednotky budou vybaveny speciálním dopravním prostředkem, charakteru mikrobusu s přívěsem, a dalším technickým vybavením potřebným k plnění předurčené činnosti. Jednotka plní úkoly i technickými prostředky, které jim k plnění úkolů ochrany obyvatelstva zapůjčí HZS nebo jiná organizace. Odborná příprava bude probíhat tak, že předurčené jednotky PO, každá o minimálním početním stavu 1+5, se zúčastní odborné přípravy se závěrečným cvičením, kterou bude organizovat HZS kraje ve spolupráci s obcemi a příslušným krajem. Velitelé těchto jednotek a velitelé družstev absolvují základní odbornou přípravu (rozšířenou o oblast ochrany obyvatelstva) nebo specializační kurz pro tuto oblast. VI. Základní úkoly všech jednotek PO Každá jednotka požární ochrany musí být schopna na území svého zřizovatele plnit tyto následující úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva a civilní ochrany: 1) Podílet se na varování obyvatelstva o znát způsob a místo odkud se standardním způsobem provádí varování a informování obyvatelstva, obsluhovat toto zařízení a znát jeho pokrytí, o předávat informace o hrozícím nebezpečí a následném způsobu chování obyvatelstvu, o provádět náhradní varování a informování obyvatelstva (osobním kontaktem, mobilním rozhlasovým zařízením apod.). 2) Podílet se na evakuaci obyvatel o poskytovat občanům informace k přípravě evakuačního zavazadla a k zásadám opuštění bytu, o znát místa soustředění obyvatel k evakuaci, popřípadě umět je zvolit, o obsluhovat evakuačního střediska (označení, evidence osob, poskytování základních informací), o dle možností mít přehled o osobách se sníženou schopností pohybu nebo neschopných samostatného pohybu a zajistit jejich evakuaci. 6
3) Podílet se na nouzovém přežití obyvatelstva a humanitární pomoci o zřizovat provizorní (stacionární) místo pro soustředění osob (do 30 osob) a zajistit péči o ně po dobu 6 hodin (přístřeší, světlo, teplo strava) s využitím místních podmínek, o definovat požadavky na zásobování osob a humanitární pomoc, o informovat obyvatelstvo o problémech v případě výpadku dodávky plynu nebo elektrického proudu, o znát základní normy stravy a vody pro obyvatelstvo, o zřizovat a obsluhovat místo pro výdej užitkové vody, o podílet se na rozdělování humanitární pomoci obyvatelstvu, o podílet se na technicko pomoci v oblasti infrastruktury nouzovém zásobování energií nouzovém osvětlení nouzovém zásobování vodou. 4) Podílet se na označování oblastí s výskytem nebezpečných látek o poskytovat informace o základních zásadách činnosti při úniku nebo nálezu nebezpečné látky, o poskytovat informace o nebezpečí při úniku nebezpečné látky, o stanovit předběžnou nebezpečnou zónu, o aplikovat improvizované (nouzové) ochranné prostředky. 5) Provádět záchranné a likvidační práce o zajištění bezpečnosti při pohybu ve výškách a nad volnou hloubkou, o poskytování informací a zajištění vlastní bezpečnosti při nebezpečí infekce, ohrožení ze zvířat, nebezpečí pádu, zasypání, utonutí a intoxikace, o provádění základních ženijních prací a odstraňování stavebních sutin dle pokynů velitele zásahu, o zabezpečení stavebních konstrukcí budov (nosná část a plášť střech) narušených větrem a krupobitím, o odstraňování polomů a vývratů. Při povodních: o poskytování informací o místech v katastru své obce, ve kterých hrozí nebezpečí vzniku povodně (záplavová území vodních toků, náplavová místa a místa soustředění vody při přívalových deštích a rychlém tání sněhu, o zajišťování hlásné povodňové služby, o odstraňování překážek z vodního toku, o zajištění objektu proti vniknutí vody pomocí jednoduchých prostředků (pytle s pískem, fólie, a pod), o provádění a organizace výstavby protipovodňových hrází, o odstraňování následků povodní v obytných a veřejných prostorech (čerpání vody, odstraňování naplavenin, a pod), o poskytovat informace o použití vysoušečů. 6) Podílet se na dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku o zná organizaci místa pro provádění dekontaminace obyvatelstva, o provádět vybrané činnosti mimo nebezpečnou zónu při provádění dekontaminace obyvatel (výdej náhradních oděvů, regulace pohybu osob a dopravních prostředků apod.), o provádět dekontaminaci techniky a terénu s využitím improvizovaných prostředků. 7