Větrná mapa České republiky



Podobné dokumenty
VĚTRNÁ ENERGIE V ČR. Krajský úřad Plzeňského kraje ČSVE. Mgr. Michal Janečekč ČSVE

5. prosince 2007, Hotel Marriot Courtyard Praha. jednatel společnosti a ředitel úseku elektráren

Obnovitelné zdroje energie a úspory úloha státu. do regulovaných cen. XIV. jarní konference AEM 2. a 3. března 2010 Poděbrady. Josef Fiřt předseda ERÚ

Fotovoltaika z pohledu ERÚ

VELETRH KOMUNITÁRNÍCH PROGRAMŮ II Hradec Králové,

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

Podpora obnovitelných zdrojů energie v roce 2013

Systém podpory bioplynových stanic v roce Ing. Jan Malý

Solární energie v ČR a v EU

Potenciál OZE a jeho pozice v energetickém mixu v dlouhodobé perspektivě pohled MPO

Obnovitelné zdroje energie v ČR a EU

Stanovisko Energetické sekce Strany zelených k výstavbě větrných elektráren na území ČR

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie

CESTOU DO SKANZENU? ANEB CO SE CHYSTÁ V ČESKÉ ENERGETICKÉ POLITICE

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Fotovoltaické elektrárny a jejich dopady na ekonomiku České republiky

Problematika integrace OZE do sítí z pohledu ERÚ. Roman Polák & Zdeněk Peták Energetický regulační úřad

ROČNÍ ZPRÁVA O PROVOZU ES ČR 2013

Cíle a limity ČR v oblasti obnovitelných zdrojů energie

KRITICKÁ ANALÝZA NÁVRHŮ MPO

Větrná energetika z pohledu investora

Příležitosti moderní energetiky pro českou ekonomiku MARTIN SEDLÁK 25. ZÁŘÍ 2018, PRAHA ODBORNÁ KONFERENCE INTELIGENTNÍ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA"

Obnovitelný sektor v Česku změny v energetice. Konference BIOMASA, BIOPLYN & ENERGETIKA , Třebíč

VĚTRNÁ ENERGIE V KOSTCE

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2015,

Předběžné regulované ceny 2012

ROZVOJ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Jak nám větrné elektrárny mohou ulehčit život

Podpora obnovitelných zdrojů energie v roce 2013

Ekonomické dopady výstavby fotovoltaických a větrných elektráren v ČR , Praha

HROZÍ ČESKU ZAMOŘENÍ VĚTRNÝMI ELEKTRÁRNAMI?

Výkupní ceny a zelené bonusy za elektřinu z fotovoltaiky

Ceny energií a vliv POZE na konkurenceschopnost průmyslu

Vývoj na trhu s elektřinou v roce 2013

Fotovoltaika v ČR. Radim Sroka, Bronislav Bechník Czech RE Agency. Fotovoltaika současnost, vývoj a trendy, Envi A, Ostrava

Zavedení podpory tepla v rámci nového zákona o podporovaných zdrojích. Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Úvodem. Jednání zástupců ČSVE v zájmu oboru Členské příspěvky ČSVE. Vážení členové,

Projekt TAČR TD Náklady OZE , Praha

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č.

Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu

Strategie ERÚ pro rok 2013 a příprava na IV regulační období

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora výroby elektřiny z OZE a KVET v roce Rostislav Krejcar

Dobrý den, Dámy a Pánové,

Energeticky soběstačná obec, region

Jak se tvoří cena elektřiny?

Příležitosti v čisté ekonomice: možnosti obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, Leading Minds Forum, Praha

475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů

Podpora obnovitelných zdrojů energie z pohledu MŽP

Podmínky připojení výroben na síť ČEZ Distribuce, a.s.

F O T O V O L T A I K A a OZE

Síťové aspekty integrace OZE. Energie pro budoucnost XVII, Amper 2016 BVV, Brno,

Dotační možnosti OP PIK

Větrná energetika v číslech

Srovnání efektivnosti využití slunečního záření pro výrobu elektřiny a výrobu tepla - možnosti solárního ohřevu a podmínky pro vyšší využití

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

Ekonomika obnovitelných zdrojů energie. Jak je podporovat? A jak dlouho ještě?

Obnovitelné zdroje energie: zaměřeno na PVE

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

3. České energetické a ekologické fórum

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

Obnovitelné zdroje z pohledu provozovatele přenosové soustavy

Proč fotovoltaické elektrárny pro zemědělce? Ing. Bohumil Belada Farmtec a.s.

Využití větrné energie v podmínkách Vysočiny

Geotermální projekt Litoměřice Veřejná diskuze Gotický hrad Litoměřice

Podpora obnovitelných zdrojů energie v roce 2014

Bioplyn ve skupině ČEZ. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón

Jaká je současnost a budoucnost podpory OZE z pohledu ERÚ v celosvětovém kontextu

Ing. Marián Belyuš, ČEPS, a.s.

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií v dopravě a ve výstavbě a provozování budov

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

Zkušenosti se současným právním prostředím a energetickou legislativou v ČR

Zákon o podporovaných zdrojích. rizika a příležitosti

Podpora výroby elektřiny z fotovoltaiky z pohledu ERÚ. Rostislav Krejcar Energetický regulační úřad

Cenové rozhodnutí POZE č. 1/2014

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

Příležitosti pro financování energeticky úsporných projektů

3.1.Obecné požadavky na umístění větrných elektráren na území Olomouckého kraje

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu

VĚTRNÁ ENERGIE V KOSTCE

Střešní fotovoltaický systém

PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Cape Verde Kapverdská republika

Utrum pro statisíce domácností, firem a obcí

Využití tepla a nízkouhlíkové technologie OP PIK jako příležitost

Co přinesl nový zákon o obnovitelných zdrojích? (zákon o podporovaných zdrojích) Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu

Fotovoltaika - legislativa. Ing. Stanislav Bock 24. května 2011

Zveřejněno dne

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Další podpora OZE v ČR potřeby a možnosti

Jaderná elektrárna Dukovany v kontextu Státní energetické koncepce

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Bezpečná integrace OZE do ES ČR. Tisková konference ČSRES dne

Tisková zpráva. ERÚ připravuje zastavit finanční podporu pro nové podporované energetické. zdroje

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

Podpora výroby elektřiny z OZE, KVET a DZ. Rostislav Krejcar

Transkript:

VĚTRNÉ PARKY V ČR, POTENCIÁL, PLÁNY A ZKUŠENOSTI Problematika integrace obnovitelných zdrojů do energetických sítí Praha, 16.4.2009 Ing. Pavel Prchal

Větrná mapa České republiky

Kde mají VtE šanci? celková plocha ČR 78 864 km 2 lokality s nízkým větrným potenciálem - 72 500 km 2 plocha vhodná pro VtE ( 6 m/s) 6 364 km 2 CHKO, národní a přírodní parky 12 000 km 2 (při požadavku na zřízení dalšího 2 km ochranná pásma 24 000 km 2 při požadavku na zřízení dalšího 5 km ochranná pásma 45 000 km 2 ) NATURA 2000 14 630 km 2 koridory velkých tažných ptáků 39 000 km 2 lesy 27 500 km 2 vojenské radary 42 000 km 2 letecké koridory 5 200 km 2 velká letiště + ochranná pásma (14 x) 9 900 km 2 malá letiště + ochranná pásma (85 x) 6 600 km 2 kolik skutečně zůstane???? km 2

Moravskoslezský kraj Lesy

Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE

Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP

Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez.

Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez. Ptačí oblasti

Moravskoslezský kraj Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez. Ptačí oblasti Evropsky význ. lokality

Moravskoslezský kraj... jak je to s možností vyvedení výkonu z VtE?

Moravskoslezský kraj Studie Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny

Moravskoslezský kraj navrhuje: 50m až 500m - odstupová vzdálenost od ÚSES - lze toto omezení aplikovat obecně na všechny prvky ÚSES? 3000m - odstupová vzdálenost kolem CHKO, ptačích oblastí a přírodních parků, 200m od Evropsky významných lokalit - limity nemají oporu v zákoně o ochraně přírody a krajiny 5km - odstupová vzdálenost od sakrálních staveb (kostely, kaple, křížové cesty) - to znamená každá vesnice!!!!

Moravskoslezský kraj navrhuje: 600m odstupová vzdálenost od obytných území (srovnej s předch. bodem) a 1000m od obytných území v rekreačních krajinných celcích popírá smysl hlukové studie 5km odstupová vzdálenost VtE od historických zahrad a parků neumísťovat VtE do harmonické krajiny nejednoznačný výklad, subjektivní hodnocení

Moravskoslezský kraj navrhuje: nevhodnost umístění VtE v okruhu 5km od významných rekreačních a lázeňských komplexů umísťování VtE v územích se zvýšenou pohledovou citlivostí není vhodné dle studie jde o 50 % kraje!!! významným pohledovým horizontům vymezit ochranná pásma: Z hlediska kulturního kontinua v ČR je proto možné na horizonty lokalizovat stavby výjimečných kvalit nebo symbolického významu (např. mobilní operátoři?)

Moravskoslezský kraj navrhuje: Velmi významné kulturní dominanty Uhlířský vrch, Mariánská Pole v Krnově, hrad Starý Jičín, Štramberská Trúba, Radhošť, Praděd a Lysá hora ochranné pásmo dané viditelností stavby/prostoru do vzdálenosti 25 km!!...a výsledek studie...?

Moravskoslezský kraj z celkové rozlohy Moravskoslezského kraje, tj. 5554 km 2, je přibližně 5537 km 2 nevhodných pro umístění větrných elektráren, což je 99,7%! Jinými slovy, vymezuje pouze 0,3%, tj. 17 km 2, jako plochy ostatní tj. podmínečně vhodné pro výstavbu větrných elektráren. Zarážející je, že tyto plošky jsou mnohdy na lokalitách, které jsou z hlediska větrného potenciálu naprosto nevhodné.

Vysočina Lesy

Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE

Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP

Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez.

Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez. Ptačí oblasti

Vysočina Lesy Oblasti vhodné pro VTE CHKO a NP Přírodní parky a rez. Ptačí oblasti Evropsky význ. lokality

Vysočina Dokumenty: Zásady územního rozvoje kraje Vysočina Energetická koncepce kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina

Předpoklad vývoje instalací v ČR MW 3000 2750 2500 2521 2159 2000 1500 1000 500 0 1604 1022 11001169 1000 949 866 802 715 376 490 605 275 192 119 60 200720082009201020112012201320142015201620172018201920202025203020402050 Předpoklad Nezávislé odborné komise Předpoklad ČSVE

Potenciál OZE v ČR Závěr Pačesovy komise: Z obnovitelných zdrojů energie by v České republice bylo možno vyrobit 49,8 TWh elektřiny Biomasa 26% Solární energie 37% Geotermální en. 20% Vodní energie 5% Větrná energie 12% 49,8 TWh = 70% hrubé spotřeby elektřiny v ČR v roce 2007 Zdroj: Nezávislá odborná komise

Bude to u nás jako v Rakousku? MW 600 500 400 Plánované množství kapacity v jednotlivých krajích ČR a v Rakousku 369 527 300 186 200 100 67 26 80 49 26 43 119 115 65 27 63 133 0 Zdroj: UFA AVČR, IGW

VtE v ČR v roce 2008 - kraje stav k 31.12.2008

Vyhodnocení úspěšnosti záměrů ve zjišťovacím řízení EIA z celkového množství podaných oznámení v ČR 100% 90% 80% 70% 16/23 60% 50% 40% 17/47 13/36 30% 4/16 8/29 12/48 20% 10% 0% 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj:http://tomcat.cenia. cz

Vyhodnocení úspěšnosti záměrů v dokumentaci EIA z celkového množství podaných oznámení v ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 2/7 10/30 20% 10% 1/12 3/21 3/23 5/36 0% 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj:http://tomcat.cenia.cz

Vývoj projektů VtE v letech 2003-2008 v EIA 2500 2000 EIA celkem 1906 MW 100 % 1500 1000 500 Souhlasná stanoviska 532 MW 27,9 % zrealizované záměry 146 7,7 % 0 Zdroj:http//tomcat.cenia.cz

Mají vůbec VtE nějaký přínos? Vyrobí něco? 35 % 35% 28% Vestas V 52-850 kw, ø rotoru 52m, výška věže 74m 30% 25% Vestas V 90-2 MW, ø rotoru 90m,výška věže 80m 20% 13 % 15% Vestas V 90-2MW, ø rotoru 90m, výška věže 105m 10% 5% 0% Zdroj: ERÚ 74 m 80 m 105 m

Mají vůbec VtE nějaký přínos? Vyrobí něco? kwh 7 000 000 6 132 000 6 000 000 4 905 600 5 000 000 4 000 000 3 000 000 Vestas V 52-850 kw,ø rotoru 52m, výška věže 74m Vestas V 90-2 MW,ø rotoru 90m, výška věže 80m Vestas V 90-2 MW,ø rotoru 90m, výška věže 105m 2 000 000 967 980 1 000 000 0 74m 80m 105m Zdroj: ERÚ

1000 MW - cíl do roku 2012 Příklad: Počet VtE dle různých technologií, potřebný ke splnění očekávaného podílu elektřiny vyrobené z větru. 1000 MW potenciál instalovaného výkonu. 2,5 TWh = 2,5 mld kwh potenciál výroby z VtE. 1200 2582 ks Vestas V 52-850 kw, ø rotoru 52m, výška věže 74m 1000 800 Vestas V 90-2 MW, ø rotoru 90m,výška věže 80m 600 400 510 ks 408 ks Vestas V 90-2MW, ø rotoru 90m, výška věže 105m 200 0 74 m 80 m 105 m Zdroj: ERÚ

Mají VtE v ČR nízkou účinnost? Důvody úspěšného startu oboru v ČR: Dostatek větrných míst Minimum starých strojů (17 ks již demontováno) Začínáme s nejmodernějšími technologiemi

Jsou VtE v ČR výrazně dotovány? Fakta: v současnosti není možné žádat o jakékoliv dotace na výstavbu VtE (OPPI sice zná OZE, ale na VtE nebyla a ani nebude vypsána výzva) jediná podpora oboru je formou výkupních cen

Jsou VtE v ČR výrazně dotovány? Pro zdroje uvedené do provozu v roce 2009 fotovoltaika geotermální energie bioplynové stanice malé vodní elektrárny spalování biomasy větrné elektrárny 12,79 Kč/kWh 4,50 Kč/kWh 3,55 4,12 Kč/kWh 2,70 Kč/kWh 2,48 4,49 Kč/kWh 2,34 Kč/kWh Zdroj: ERÚ

Zdroj: ČEZ, OZE Libor Kičmer, Hospodářský výbor PS PČR 3.4.2008 Je elektřina z větru drahá?

Očekávaný vývoj cen elektřiny Kč/kWh 3,5 3 2,5 III.Q. 2010 2 Výkupní cena Prognóza vývoje Tržní cena Prognóza vývoje 1,5 1 0,5 0 I. 2004 II. 2004 III. 2004 IV. 2004 I. 2005 II. 2005 III. 2005 IV. 2005 I. 2006 II. 2006 III. 2006 IV. 2006 I. 2007 II. 2007 III. 2007 IV. 2007 I. 2008 II. 2008 III. 2008 IV. 2008 I. 2009 II. 2009 III. 2009 IV. 2009 I. 2010 II. 2010 III. 2010 IV. 2010 I. 2011 II. 2011 III. 2011 IV. 2011 I. 2012 II. 2012 III. 2012 IV. 2012 I. 2013 II. 2013 III. 2013 IV. 2013 Zdroj: IGW, ČNB, ERÚ, EEX

Domácnosti rozdělení ceny elektřiny operátor trhu - 0,1% DPH - 16% systémové služby ČEPS 4% příplatek decentralizovaným výrobcům - 0,3% přenos elektřiny - 2,5% distribuce elektřiny - 28% silová elektřina - 46% spotřební daň - 0,7% Zdroj: MPO, ERÚ vícenáklady na KVET - 0,6% vícenáklady na obnovitelné zdroje - 0,5%

Ekonomika projektů VtE Je třeba vzít v úvahu: cena technologie (dle typu VtE) cca 80 mil. Kč výkupní cena garantována po dobu 15-ti let (dle zák. č. 180/2005 Sb.) financování bývá rozloženo na 12-14 let (úroky) provozní náklady (údržba a servis technologie) pojištění technologie

Děkuji vám za pozornost Ing. Pavel Prchal místopředseda České společnosti pro větrnou energii www.csve.cz