roník 14. 2/2003 Milí farníci a poutníci! S radostí a vdností se modlím pi slavení mše svaté: Vzdáváme díky za to, že smíme stát ped tebou a mžeme ti sloužit. Zvlášt si pipomínám toto podkování, když letos prožívám ticáté poutní období zde u Panny Marie Ktinské. Je to pro mne veliká milost, veliký a nezasloužený dar. Nkteí nazývají poutní chrám: Semper Magnificat stále velebí rád se pipojuji. Ticet let.snažil jsem se, aby chrám byl právem nazýván Perla Moravy. Byl jsem si vdom: K tomu nestaí, aby záil jen po stránce stavební, ale aby pedevším byl živým chrámem. asto íkávám: I kdyby kostel byl pozlacený, drahými kameny vykládaný, nebylo by to všechno. Nejlepší ozdobou jsou naši poutníci. Na otázku: Kdy je náš kostel nejkrásnjší, odpovídám: Tehdy, když je plný. Jak se vše podailo, co se opravilo, zda pibylo poutník, mže nejlépe zhodnotit Pán Bh. Snažil jsem se vše konat ke cti a sláv Boží a Panny Marie. Je-li pro Vás, jak píšete, každá chvíle zde prožitá, pohlazením, pak i pro m jsou pohlazením Vaše pouti, Vaše láska a vdnost Pann Marii. Prosme spolen o pímluvu naší nebeské Matky, Panny Marie. Vždy pravdivá jsou slova písn: Kdo se k tob vine, nikdy nezahyne! Zplna srdce Vám všem žehnám P. Tomáš Prnka
Vitraje kostela Panny Marie, Matky církve v Bezin nkolik myšlenek výtvarníky Umlecká technika spojování sklenných ástí olovnými pásky a cínem je velmi stará. K nejvtšímu rozšíení a oblib vtrají /hovorov vitráž / došlo ve stedovku, kdy se vitráže staly souástí snad všech kostel a kaplí, ale také mnohých reprezentaních civilních staveb i soukromých obydlí. Základní technologické postupy pi vytváení barevných oken se po staletí nezmnily. V umní 20. století nabyla vitráž opt postavení svébytného umleckého projevu. Výtvarné možnosti vitrážové techniky se dodnes rozšiují a sklenná díla, vznikající v tsné spolupráci výtvarníka se specializovanou dílnou, nacházejí znovu místo tam, kde se uplatovala nejastji ve stavbách sakrálních. Téma vitráží v Bezin vychází ze zasvcení kostela Pann Marii, Matce církve. Východiskem je motiv ochranného plášt Panny Marie, se kterým se setkáváme pedevším ve stedovkém výtvarném umní. Na tchto obrazech nebo plastikách Panna Maria rozevírá svj pláš, pod nímž nacházejí útoišt malé postaviky vících. Také vitráže v Bezin vytváejí prsvitný pláš, který ze tí stran obepíná celý kostel a dodává jeho interiéru slavnostní zlatavé svtlo. Postavy ochraovaných nebylo poteba znázorovat jsou to pece všichni, kteí kostel navštíví. V boních oknech mohou vitráže pipomínat andlské perut. Andlé podle tradice provázejí Pannu Marii pi mnoha píležitostech od Zvstování až po její Nanebevzetí. Podle jednoho starého textu však andly mohl skuten spatit jen ten, jehož srdce bylo isté. V nkterých ástech jsou vitráže tém prhledné. Vnitek kostela tak není pohledov izolován od svého okolního prostedí, ale opticky a duchovn mže vyzaovat i navenek. Svtlo prochází stavbou a vitráže mohou svou barevností a svými liniemi psobit i pi pohledu zvení. Stejné materiály i výtvarná technika se uplatují i u oltáe a ve svatostánku jako ervený kotou vného svtla. Celkovým umleckým zámrem nebyla doslovná ilustrace uvedených myšlenek, ale také vytvoení prostoru pro osobní zamyšlení a vlastní interpretaci. Prsvitné materiály, vznikající tavením sklenné hmoty a barevných pigment žijí svým vlastním životem, mní se podle roní doby a pírodního prostedí i podle okamžitého osvtlení. Mohou, ale také reagovat na krajinu duše tch, kteí se na n dívají a kteí zde pednášejí svoje prosby a svoje podkování. V tomto tichém dialogu spatuji dležitou souást smyslu, který výtvarné umní v sakrálním prostoru napluje. Návrhy vitráží a celková výtvarná koncepce: Karel Rechlík Realizace vitráží: Jií Klaška Architektonická spolupráce: Ladislav Mller Investor: ímskokatolická farnost Ktiny Rok dokonení: 1996 Karel Rechlík
Z našich poutí Putování k Pann Marii Ktinské zahajujeme od roku 2000 vždy 1. kvtna. Pro? 1. kvtna 1750 byla dostavna naše mariánská svatyn, penesena milostná socha na hlavní oltá a zábrdovický opat Kryštof Matuška celý areál benedikoval. Proto jsme v jubilejním roce 2000 slavili velkou dkovnou pou. V dalším roce 2001 jsme zahájili desetiletou pípravu na ktinské jubileum, které nám pipomíná nápis na kaplice v Bukovince: Zde se roku 1210 zjevila Panna Maria Ktinská. Patí Ktiny k našim nejstarším poutním místm. I letos jsme se sešli 1. kvtna v Bukovince. V 17 hodin byla v kostele mše svatá, posvtili jsme nový obraz, který namalovala paní Marie Geršlová z Habrvky. Poté jsme se vydali ke zmínné kaplice. U ní jsme si vykonali májovou pobožnost a zazpívali starobylou píse o pvodu milostné sochy: Pozastav se mj poutníku, chci ti zpívati, o Matice svatoktinské vypravovati. Jak svj poátek vzala, ktinská Panna Maria, nejkrásnjší, nejistjší, Matika milá. V píštím roce, dá-li Pán Bh, se sejdeme v Bukovince potvrté. Hasiská pou se konala 4. kvtna za krásného sluneného poasí. V 10 hodin vyšel prvod od místního koupališt ke kostelu. Hasii ve stejnokrojích, s prapory, nová i starší hasební technika, vše velmi krásn ladilo a pro všechny krásná podívaná. O pl 11. hodin jsme v kostele slavili poutní bohoslužbu. Místní duchovní správce se pi promluv zamýšlel nad starobylým hasiským heslem: Bohu ke cti, vlasti ke sláv a bližnímu ku pomoci. Po mši svaté ped kostelem jsem posvtil novou automobilovou stíkaku pro jednotu Brno-Obany. Poté následovaly ukázky hasební techniky. Dobrá vc se podaila.
Pou brnnské mládeže do Ktin Hle, tvá matka... motto, nad kterým mladé celého svta vybízí zamýšlet se tento rok Svatý Otec Jan Pavel II. Proto se i tento citát z Jan 19,27 stal nosnou myšlenkou tradiního putování mladých lidí z brnnského dkanátu do starobylého poutního místa ve Ktinách. Oznaení tradiní je vskutku na míst. Organizátoi ze skupiny Elpis ji letos zorganizovali již po osmé. Každý rok vychází z jiného místa a putují pšky jinými cestami až ke zmiovanému cíli. Na míst srazu - prostranství u novostaveb v Brn-Útchov pivítal asi 120 poutník generální viká brnnské diecéze Mons. Jií Mikulášek. Mimo jiné pipomnl mladým sílu modlitby a obti a vyzval je, aby tak, jak modlitba umožnila brzké ukonení války v Iráku vetn zamezení eskalace konfliktu do okolních zemí, aby i jejich modlitba a ob bhem putování pispla k dalšímu upevnní míru a stabilizace situace v této oblasti. Moderátoi poté mladým pedali tradiní nši, do které mli možnost vhazovat napsané své osobní prosby a již také tradiní Poutní kíž - symbol tohoto putování, posvcený ped dvma lety bývalým apoštolským nunciem v R arcibiskupem Mons. Giovannem Coppou. Jako v loském roce se v záptí objevil tajemný Poutník, který úastníky vedl krásnou jarní pírodou. Kde se zastavil, probíhal pipravený program. Zastávky byly celkem ti. Poprvé to bylo na obd, podruhé na vytvoení velkého ržence z papírových kuliek jednotlivých úastník jako symbolická odpov na aktuální výzvu Svatého Otce ve vyhlášeném roku ržence, aby mladí lidé našli odvahu a objevili krásu a skryté poklady, které tato modlitba nabízí. Tetí zastávkou pak byla práv zmiovaná modlitba sv. ržence s novými tajemstvími svtla. Na schodišti ped kostelem ve Ktinách mladé srden pivítal zdejší knz P. Tomáš Prnka. Podpoil mladé v modlitb sv. ržence, jako mocného prostedku v boji proti zlu a pokušení. Na schodišti poutníci propojili Poutní kíž s vytvoeným ržencem a takto ho penesli až k oltái, kde bude opt bhem celého poutního období umístn. Ve ktinském chrámu pak pokraoval spolený asi hodinový program spolu s mladými, kteí piputovali z okolních dkanát - tento projekt tzv. Hvzdicovité pouti, jak ho organizátoi pracovn nazvali, má umožnit mladým sousedních dkanát alespo jednou za rok se spolen setkat. Úastníci pouti se rozdlili na tyi skupinky ty roních období podle msíce svého narození. Jejich úkolem bylo uvažovat nad pínosem nkteré mariánské slavnosti svého roního období ve svém osobním život. Výsledky svého zamyšlení pak jednotlivé skupiny prezentovali na zaátku homilie bhem koncelebrované mše svaté, kterou celé setkání vrcholilo. Spolu s hlavním celebrantem Mons. Mikuláškem ji koncelebrovalo celkem 8 knží, z nich vtšina šla s mladými celou trasu. Byl mezi nimi i brnnský dkan Václav Slouk a otec Josef Havelka povený prací s mládeží brnnského dkanátu. Nkteí poutníci pijeli až na tuto mši, takže se odhaduje, že v dob slavení liturgie zde bylo více jak 200 mladých. Tato akce má již své pevné místo v ktinském poutním kalendái, proto se i otec generální viká s mladými louil vtou: Tak zase za rok nashledanou! Jií Messner
Vyškovská pou Vyškovští dovedou dobe zorganizovat putování do Ktin. Tradiní pou se koná po staletí. Pravideln picházejí 3 nedli po svátcích svatodušních. Letos mimoádn o týden díve. ást poutník vychází asn ráno ješt ped východem slunce a putují celou trasu /asi 20 km/ pšky. Druhá ást jede autobusy, vystoupí v Bukovince a pipojí se k pšímu procesí. Tetí ást jede až ke kostelu. Nkteí jedou na kolech nebo svými osobními auty. Spolen za zpvu mariánských písní a hudby vcházejí do mariánské poutní svatyn. O pl 11. hodin sloužil mši svatou starobrnnský opat ThDr. Ing. Lukáš Evžen Martinec, OSA. Na závr bohoslužby posvtil nov restaurované vyškovské votivní obrazy. Pastoraní asistent Jií Štreit podal následující výklad k historii votivních obraz. Vyškováci putovali do Ktin již dávno ped tmito tragickými událostmi, ale teprve po požáru uinili slib pro všechny generace. Vyhoelý interiér kostela byl vyzdoben obrazem Panny Marie Ktinské. 1. obraz požáru msta Vyškova: V roce 1753 žila ve Vyškov dívka Viktorie Veselá. Bylo jí 17 rok a její milý byl ve Vyškov tesaem. Protože v té dob nebyla pro tesae práce, rozhodl se odejít za prací do svta. Viktorie však mla strach, že si ve svt najde jinou a již se nevrátí. Chtla mu tedy zajistit práci doma. Proto na jae roku 1753 zapálila nkolik dom ve Vyškov. Požár však byl záhy uhašen a nezpsobil velkou škodu. Proto nešastná Viktorie svj plán zopakovala dne 9. ervence 1753. Tentokrát požár zachvátil celý Vyškov, vyhoel i vyškovský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Požár ml tragické následky. Uhoelo pi nm osm lidí. Zaalo vyšetování, protože dva požáry tak krátce po sob, to nemohla být náhoda. Pravda vyšla najevo a Viktorie Veselá byla odsouzena k trestu smrti upálením. /ím kdo zachází, tím také schází./ Rozsudek byl vykonán a Viktorie se tak stala poslední popravenou ve Vyškov. V kriminálním archivu v Brn jsou dosud uloženy protokoly z výslech Viktorie Veselé. Vyškovští obané však nechtli, aby se podobná vc opakovala. Nechali namalovat obraz požáru msta, pinesli jej do Ktin s prosbou, aby Panna Maria Ktinská na pímluvu svatého Floriána msto Vyškov od dalších požár uchránila. Slíbili, že budou každý rok, 3. nedli po slavnosti Seslání Ducha svatého putovat do Ktin, aby si vyprosili její ochranu. 2. obraz povodn msta Vyškova Dne 30. srpna 1814 se rozvodnila eka Haná protékající Vyškovem. Voda zaplavila špitál a kapli svaté Anny, severní ást námstí s pilehlými domy a nkteré z nich úpln zboila. Proto vyškovští obané nechali namalovat druhý votivní obraz a pinesli jej do Ktin s prosbou, aby Panna Maria Ktinská, na pímluvu svatého Mikuláše, uchránila Vyškov dalších povodní. Oba obrazy znázorují tragické události, Pannu Marii Ktinskou, vyškovské mšany a zobrazení msta. První svatého Floriána, ochránce proti ohni, nápisy: Vischcovia ex voto 1753 a Ora pro nobis sancta Dei Genitrix Vyškov slibem 1753 a oroduj za nás svatá Boží Rodiko. Druhý svatého Mikuláše, ochránce proti nebezpeí vody a na moi a stejné latinské nápisy jako na prvním.
Slovo poutníka V naší farnosti se Letnice poítaly jako rovnocenné s Vánocemi a Velikonocemi. Pro naši farnost byly Letnice významné také tím, že se na svatodušní pondlí putovalo do Ktin podkovat Matice Boží za ochranu, kterou všem po celý rok u Syna vyprošovala. Vždy v pondlí ráno o pl tvrté zvony oznamovaly tuto radostnou událost, na kterou se všichni tšili. Po pobožnosti se vyhrnulo z kostela mohutné procesí se soškou Panny Marie na nosítkách. Neslo ji osm družiek, které se stídaly se svobodnými chlapci. Muzikanti zaali hrát a z nkolika stovek hrdel zaznlo Nastokrát bu pozdravena, ó Matiko Ktinská zvony poutníky doprovázely až do chvíle, kdy zmizeli v lesích Moravského krasu. V samém ele šli ministranti, kteí se stídali v nesení kížku, ovneného modínovým vnekem. První zastávka byla v hospod na Lhotkách, kde se snídalo. To již procesí pešlo do ktinské farnosti. Poutníci se pomodlili všechny ti ržence, pezpívali mariánské písn a na obzoru se brzy objevila Bukovinka a Bukovina a pak už bylo vidt ktinskou vž. Jak na fae zjistili, že se blíží njaké procesí, vítali je radostným hlasem zvon. Z fary vyšel knz, aby poutníky pivítal. Mše svaté byly jedna za druhou a ke stolu Pán pistupovaly zástupy vících. Po poslední mši svaté se poutníci rozešli mezi krámky, aby koupili nco tm, kteí museli zstat doma. Stánky byly plné okolád, cukrkandlu, špalk, mejdlíek, pendrek a rzných jiných lahdek. Na odbyt šly také chutné párky. Dti se tšily na kolotoe a houpaky. Na závr pouti se konalo požehnání a rozlouení. Písní Chválu vzdejme, Moravané, kterou složil ktinský fará Bernard Pátek, konila pou a jednotlivá procesí se rozcházela do všech svtových stran. I my, osvžení pobytem u Matiky Boží, jsme se vydali na 25 km dlouhou cestu dom. Vraceli jsme se s nadšením, plní dojm a pi prchodu vesnicemi jsme rozdávali svaté obrázky nebo cukrlátka. Vyizovali jsme pozdravy od Panny Marie Ktinské a doporuovali, aby ji v brzké dob také navštívili. Pi cest zpt nás ekala už pouze jedna zastávka u studánky na Javorové. Po deseti minutách se poutníci s naplnnými plucárky dali opt do pohybu. Z Velké íky se šlo pes Malou až ke Kamenné Boud a potom Mokrou alejí ke Dvma Bímm pes Troják a potom pes vážanské selské lesy až dom. Tam nás už vítaly zvony z našeho kostela. Pan fará nám pišel spolu s ministranty naproti až k lesu. Po slavném požehnání s loretánskou litanií se znovu rozezvuely zvony, aby ohlásily klekání a píchod poutník dom. Tak tomu bylo až do roku 1948, kdy komunisti pou k Panny Marii zakázali a pronásledovali všechny, kteí i pesto do Ktin putovali. Po dlouhá léta se každým rokem do Ktin jezdí autobusem a to v íjnu na Pannu Marii Ržencovou. A jezdíme tam i nyní a pan dkan Tomáš Prnka nás vždy ped trnem Matiky Boží Ktinské rád vítá. Tšíme se vždy do Ktin jako naši pedkové, kteí sem picházeli pšky a bosí. /Pro Letní Pramínek napsal Alois Benda./
Pozdravy a ohlasy našich poutník Chtla bych Vám podkovat za pravidelné zasílání Pozdravu ze Ktin. Tentokráte mi pinesl opravdovou útchu v mé situaci a pocítila jsem duchovní sounáležitost s celou kesanskou rodinou. Mrzí mne, že se nemohu zúastnit ani jedné velikononí bohoslužby, protože mám dlouhodobé závažné zdravotní problémy, od kterých mi lékai zatím nedovedli pomoci. Prosím Vás, abyste na mne vzpomnl modlitbou, pi mši svaté a poprosil Pannu Marii o pímluvu. V roce 1990 jsem poktil tymsíního chlapce jménem Josef. V šesti letech ho srazilo auto. Utrpl znané pohmoždniny, zvlášt hlavy. Dva msíce byl pod pístroji v dtské nemocnici v Brn. Podrobil se operaci hlavy a dalším nároným procedurám. V kritických dnes se obrátili nejbližší s dvrou k Pann Marii Ktinské. A jejich prosba byla vyslyšena. Ztratil sice rok ve škole, ale dnes je v poádku. Nezapomnli podkovat Pann Marii u jejího trnu ve Ktinách. Tradiní ivanovická pou do Ktin. tyi autobusy z Ivanovic, Orlovic a Švábenic zastavily ped obcí Ktiny. Za doprovodu muzikant se prvod poutník pomalu blížil ke ktinské mariánské svatyni. Mládež v hanáckých krojích nesla sochu Panny Marie. Za hlaholu zvon pivedl duchovní správce Otec Miroslav prvod do pekrásného chrámu, kterým by se mohla chlubit mnohá evropská metropole. O pl 11. hod. sloužil mši svatou Otec Miroslav spolu se sloupským panem faráem Františkem Kozárem a P. Vlastimilem Vakem z Moravských Prus. Pro všechny pítomné byla tato pou ohromným zážitkem na dlouhá léta. Zárove jsme se louili s naším Otcem Miroslavem, který od nás odchází do jiné farnosti. Jak jsme byli u vás ve Ktinách z Chotboe, tak jsem si koupil v kostele Vaše bylinky, aje. Jak si je vezmu, tak se mi zdá, že mn pomáhají. Proto Vás prosím, abyste mi poslal 10 krabiek na dobírku. Dkujeme za krásné pohlazení na duši prohlídkou Vašeho kostela. Maria, dkujeme za zdar operace naší mamky a oroduj za nás. Pane vložili jsme svoji cestu do Tvých rukou, doufáme v Tebe. Rodina T. z Brna. Byla jsem zde poprvé, vedla m touha poznat chrám, o kterém jsem tolik slyšela. Bylo mi zde s bevnovskými poutníky tuto sobotu úžasn v duši, nadje pišla do mého srdce. Kéž Bh, pastý nás všech, Tvrce všeho, chrání svou láskou, dobrotou a odpuštním celý svt. A prosby v tomto chrám vroucí a opravdové a jsou vyslyšeny. Díky Bohu, že jsem zde mohla být s ostatními. Pekrásné místo klidu a lásky. Napište i vy své dojmy a zážitky, které máte o našem pekrásném poutním míst. S Vaším svolením je uveejníme.
Náš program v dalším období: V nedli 17. srpna budeme slavit tradiní svcení kvtin, bylin. Nabídneme Vám i náš velmi žádaný bylinný aj. Po mši svaté, která zane v 10,30, bude v ambitu pipravena ochutnávka teplých rzných bylinných aj. Zajišuje Rosa canina. K svcení si pineste kvtiny a byliny. Mžete si dát posvtit i ovoce. Dušikovou pou plánujeme v nedli 19. íjna za úasti strahovského opata Michaela Pojezdného, OPraem., který bude v 10,30 sloužit mši svatou za všechny + poutníky a + dobrodince. O pouti vyvšujeme úmrtní oznámení /parte/, jak je nám bhem roku posíláte. Svatohubertská pou je pipravena na nedli 9. listopadu. V 10,30 pi mši svaté zazní lesní rohy a myslivecké zpvy. V kostele bude umístna socha svatého Huberta, patrona myslivc, a poítáme i se specielní lesní výzdobou. Snad bude i njaké pekvapení. Pokraujeme v pobožnosti prvních mariánských sobot. 6. záí uvítáme poutníky z ejkovic i s jejich známým chrámovým sborem, 4. íjna z Moravských Prus, Bosonoh a další, mši svatou bude sloužit vícedkan Vlastimil Vank, 8. listopadu ekáme poutníky z Brna-Králova Pole a 6. prosince bude pobožnost spojena s mikulášskou nadílkou. Povede P. Pavel Kopecký, dkan z Letovic. Díky za pokrmy, které pinášíte a požehnané pak rozdáváme. Mžete si napsat i prosby, které s obtními dary položíme na oltá. Zaínáme vždy v 15,30. Fatimské pobožnosti pokraují v novém kostele v Bezin: ve stedu 13. srpna za úasti P. Miroslava Parajky z Dolních Louek, v pátek 12. záí /ne v sobotu 13. záí/ povede pobožnost P. Václav Novák z Budišova a poslední v pondlí 13. íjna za úasti novoíšského opata P. Mariana Kosíka, OPraem. Zaínáme vždy v 17,30. Jak pobožnosti prvních mariánských sobot, tak i fatimské zaínáme modlitbou ržence. Pamatujme na tuto modlitbu v letošním roce, který je rokem ržence. Dáváme do tisku náš oblíbený nástnný ktinský kalendá. ást nákladu zasíláme eským krajanm v rumunském Banátu. Za všechny Vaše modlitby, Vaši píze, Vaše dary upímné Pán Bh zapla! Na dobrodince pamatujeme u trnu Panny Marie Ktinské. Náš bžný úet u eské spoitelny Blansko. 1361998309/0800. Na požádání pošleme složenky. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Vydává ímskokatolická farnost, 679 05 Ktiny,.t. 516 439 189 Odpovídá P. Tomáš Prnka, r.. MK R E 11435