Strategický plán města Plzně Technická infrastruktura Datum konání workshopu
Workshopy 17. 3. 2016 - Marketing města a cestovní ruch 22. 3. 2016 - Občanská vybavenost 29. 3. 2016 - Životní prostředí 30. 3. 2016 - Hospodářský rozvoj a podnikatelské prostředí 31. 3. 2016 - Obyvatelstvo a bydlení 4. 4. 2016 - Technická infrastruktura 5. 4. 2016 - Územní rozvoj 7. 4. 2016 - Doprava
Program workshopu Přivítání a představení účastníků Harmonogram zpracování strategického plánu Tematická analýza Technická infrastruktura SWOT analýza Diskuse Závěr
Harmonogram zpracování Zpracování analytické části včetně projednání listopad 2015 září 2016 Zpracování návrhové části říjen 2016 březen 2017 Projednání návrhové části duben 2017 září 2017 Zpracování SEA květen 2017 září 2017 Schválení návrhové části říjen 2017 prosinec 2017
Tematická analýza Technická infrastruktura je rozsáhlý a složitý technicko-ekonomický systém. TI se z technického hlediska člení na subsystémy: Energetika (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství) Vodní hospodářství (vodárenství, odkanalizování a čištění odpadních vod) Elektronické komunikace (telekomunikace, ICT) ---------------------------------------------------------------------------------- Odpadové hospodářství (řešeno v tematické analýze Životní prostředí )
Energetika - elektroenergetika Strategický význam elektroenergetiky - jedinečnost a nenahraditelnost elektrické energie - závislost ostatních infrastrukturních systémů na elektřině (doprava, telekomunikace, zdraví a bezpečnost obyvatel, zásobování vodou a teplem, VO ) - důležitá součást kritické infrastruktury na všech úrovních (stát, region, obec) Praktický význam elektroenergetiky - snadná přeměna elektřiny na jiný druh energie - teplo, světlo, pohyb
Energetika - elektroenergetika - distribuci elektrické energie pro Plzeňský region zajišťuje společnost ČEZ Distribuce, a.s. - napojení z nadřazených uzlů 400/110 kv Chrást a 400(220)/110 kv Přeštice - transformaci VVN/VN zajišťuje ve městě sedm transformoven - transformaci VN/NN zajišťuje více než 770 distribučních a zákaznických stanic - příkon veřejného osvětlení ve městě je cca 3 MW a roční spotřeba cca 11 GWh - dva významní producenti elektrické energie ve městě (Plzeňská teplárenská, a.s. a Plzeňská energetika, a.s.) - teoretická soběstačnost města ve výrobě EE při vážných poruchových stavech - v praxi jsou provozovatelé těchto zdrojů vázáni smluvními vztahy na poskytování Podpůrných služeb společnosti ČEPS, a.s. - PE, a.s. disponuje nezávislým zdrojem EE s možností rychlého startu ze tmy - základní podmínka pro vznik ostrovního provozu
Energetika - elektroenergetika Problémy veřejného ostrovního provozu : - nutná dohoda pěti subjektů Město - Producenti EE - ČEZ - ČEPS - vysoké investice (rozpadová automatika) - absence legislativy definující ostrovní provoz města Další zdroje EE ve městě: - MVE - 14 instalací s roční produkcí cca 10 GWh - FVE - cca 700 instalací s roční produkcí cca 14 GWh - bioplynová stanice na ČOV s roční produkcí cca 7 GWh Elektrická trakce - PMDP - napájení 600 V=; 8 měníren, dynamický dispečink - ČD - napájení 25 kv~, trakční transformovna 110/25 kv
Energetika - plynárenství - distribuci ZP zajišťuje společnost RWE GasNet, s.r.o. - vysoký stupeň plynofikace města včetně okrajových částí (podmínky pro přechod na individuální a lokální vytápění ZP) - dostatečná kapacita ve zdrojích i v páteřních rozvodech - v r. 2015 bylo evidováno 74 576 odběrných míst - výkyvy ve spotřebě ZP (výkyvy ve spotřebě způsobují zejména rozdílné klimatické podmínky ve sledovaných letech a dále připojování nových a odpojování stávajících zákazníků)
Energetika - plynárenství Struktura spotřeby ZP v r. 2015 podle kategorie odběru MWh Celkem domácnost maloodběr velkoodběr a střední odběr
Energetika - teplárenství - dodávku tepla do soustavy CZT zajišťují společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. a Plzeňská energetika, a.s. (dva teplárenské kogenerační zdroje) - vysoká spolehlivost dodávky tepla (propojení rozvodů PT, a.s. a PE, a.s.) - diverzifikovaná palivová základna PT, a.s. (uhlí, biomasa) - nízká cena tepla (v porovnání s ostatními většími městy má nižší cenu tepla pouze Hradec Králové) - mírně klesající spotřeba tepla (důvodem jsou realizovaná úsporná opatření na straně zákazníků a mírnější zimy v posledních letech)
Kč / GJ Energetika - teplárenství Porovnání ceny tepla v Plzni s cenami tepla v jiných větších městech 800 750 700 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Rok Průměrná cena v ČR Plzeň Brno Ostrava Olomouc Liberec Hradec Králové
Vodní hospodářství - vodárenství - výrobu a dodávku pitné vody pro Plzeň a část regionu zajišťuje společnost Vodárna Plzeň, a.s. - pouze jeden povrchový zdroj surové vody (Brno, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové - více zdrojů vody, většinou podzemních) - zmodernizovaná a kapacitní úpravna vody (kapacita 1000 l/s, roční objem upravené vody cca 13 mil. m 3 ) - na veřejný vodovod je připojeno cca 98% obyvatelstva - vyšší cena vodného a stočného (v porovnání s ostatními většími městy má vyšší cenu vodného a stočného pouze Liberec) - mírně klesající spotřeba vody (důvodem je vysoká cena vodného a stočného a používání úsporných spotřebičů v domácnostech; vloni po 20-ti letech mírný nárůst z důvodu abnormálně teplého a suchého léta) - nejvýznamnější projekty v posledním období - Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně
Vodní hospodářství - odkanalizování - odvodněná plocha města je cca 2500 ha - na kanalizaci je napojeno cca 95% obyvatelstva - kanalizace převážně jednotná (oddílná se řeší u nové zástavby a v okrajových částech města) - zmodernizovaná ČOV - přetěžování stok i recipientů při větších deštích (výstavba retenčních nádrží a stok) - nejvýznamnější projekty v posledním období - Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně a Čistá Berounka
Vodní hospodářství Největší problémy vodního hospodářství - absence VH infrastruktury v některých okrajových částech města - chybějící havarijní zdroj surové vody - stáří vodovodní a stokové sítě (místně i více než 100 let) - vysoká investiční náročnost staveb a rekonstrukcí ve VH (velká finanční zátěž pro městský rozpočet i v případě kofinancování) - náročná majetková příprava VH staveb
Elektronické komunikace - velký počet operátorů poskytujících veřejné telekomunikační služby (nerozsáhlejší telekomunikační sítě v Plzni provozuje společnost Česká telekomunikační infrastruktura, a.s.) - metropolitní síť (propojení městských, krajských a státních institucí ve městě - správce SITMP - cca 150 km optických kabelů) - prostřednictvím MAN poskytuje SITMP nejen propojení, ale i obsah (informační systém MP a výukové prostředí PilsEDUNet) - velký technický pokrok oboru masivní rozvoj bezdrátových technologií
Technická infrastruktura Společné problémy TI z pohledu investora: - vysoká investiční náročnost staveb a rekonstrukcí - negativní vliv suburbanizace území na dostavbu TI (neekonomičnost a nereálnost staveb TI) z pohledu samosprávy: - časová a prostorová koordinace liniových staveb - limity využití území (hygienická, ochranná a bezpečnostní pásma) - vliv staveb TI na krajinný ráz
(v tis. Kč) Technická infrastruktura Výdaje na TI z rozpočtu města 370 000 350 000 330 000 310 000 290 000 270 000 250 000 230 000 210 000 190 000 170 000 150 000 130 000 110 000 90 000 70 000 50 000 30 000 SR 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Investiční výdaje 5 117 19 258 48 044 137 644 148 796 105 768 94 713 103 854 105 432 129 064 87 635 315 939 Provozní výdaje 83 788 67 846 79 815 94 588 46 992 40 952 56 500 32 689 38 774 37 220 27 286 32 890 Celkové výdaje 88 905 87 104 127 859 232 232 195 788 146 720 151 213 136 543 144 206 166 284 114 921 348 829
Technická infrastruktura - financování Doplnění vodohospodářské infrastruktury - r. 2006-2008 vodárenské soubory Lobzy a Vinice; retenční nádrže Gera a Bolevec; kanalizace Valcha; kanalizační systém Křimice, Radčice a Lochotín - celková hodnota vynaložených investic: cca 1,7 mld. Kč (75% z EU; cca 64 mil. Kč ze SFŽP; zbytek půjčka města) Čistá Berounka - etapa II část A, část B - r. 2010-2015 intenzifikace ČOV II; retenční nádrž na ČOV I; kanalizace Radobyčice; Úslavský kanalizační sběrač - celková hodnota vynaložených investic: cca 680 mil. Kč (85% z EU; 5% ze SFŽP; 10% svazek obcí povodí Berounky) Rekonstrukce a modernizace úpravny vody v Plzni - celková hodnota vynaložených investic: cca 1,1 mld. Kč (623 mil. Kč z EU; 37 mil. Kč ze SFŽP; zbytek město)
SWOT analýza silné a slabé stránky - hodnocení vnitřních faktorů příležitosti a hrozby - hodnocení vnějších faktorů, které souvisí s okolním prostředím
SWOT analýza silné stránky dlouhodobý koncepční přístup k energetice nízká cena tepla v porovnání s ostatními městy větší velikosti diverzifikace energetických zdrojů vysoká bezpečnost a spolehlivost energetických provozů možnost ostrovního provozu ve vymezené části elektrické distribuční soustavy dostatečná kapacita zdrojů zmodernizovaná úpravna vody a ČOV krátká lhůta oprav vodovodních řadů a stok alternativní produkty a služby poskytované oběma teplárnami vzájemná záloha dodávek tepla společností Plzeňská teplárenská a Plzeňská energetika rozsáhlá a fungující metropolitní síť
SWOT analýza slabé stránky vysoká energetická náročnost velké části stávajících budov nízký podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů vzhledem ke strategii Evropa 2020 jediný zdroj pitné vody stáří vodovodních řadů a kanalizačních stok a sběračů chybějící VH infrastruktura nebo omezená kapacita sítě v některých okrajových částech města nedostatečná koordinace přípravy infrastrukturních staveb mezi zainteresovanými složkami omezené napojení areálu PT, a.s. na veřejnou komunikaci dožívající zařízení na výrobu tepla smlouvy na dodávku uhlí platné pouze do roku 2021
SWOT analýza - příležitosti potenciál ZČU při řešení náročných technických projektů nové inteligentní systémy řízení distribuce energie snižování energetické náročnosti budov realizace moderních energetických zdrojů s vyšší efektivitou připojení nových odběratelů tepla k již vybudované soustavě CZT disponibilní kapacita upravené vody v PT, a.s. využití energetického potenciálu komunálního odpadu realizace opatření pro předcházení krizových stavů v energetice Národní plán rozvoje sítí nové generace dotační tituly
SWOT analýza - hrozby nedostatek hnědého uhlí pro teplárenství růst ceny tepla nepředvídatelné výkyvy cen paliv a energií na velkoobchodních trzích nedostatek finančních zdrojů na modernizaci a rozvoj technické infrastruktury konzervativní přístup k technickým a technologickým inovacím prolomení kybernetické bezpečnosti dispečinků havárie na jediném zdroji vody zpřísňování emisních limitů a zvyšování nákladů na ekologizaci výrobních procesů nejistota v energetické legislativě
Další postup 5. 4. 2016 odeslání podkladů po workshopu: SWOT analýza k hodnocení metodika hodnocení Do 11. 4. 2016 zaslat zpět obodovanou SWOT (týden) Do 15. 4. 2016 celkové vyhodnocení SWOT analýzy (tak, aby jste stihli zpracovat do konce dubna celou tematickou analýzu)
Děkuji za pozornost Ing. Irena Vostracká email: vostracka@plzen.eu tel.: 378 035 000 Ing. Petr Bílek email: bilek@plzen.eu tel.: 378 035 011 Ing. Eva Velebná Brejchová email: brejchova@plzen.eu tel.: 378 035 041 www.ukr.plzen.eu