Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající výnosu z dražeb povolenek jiné, než podle odstavce 5 věty druhé jsou účelově vázány na kompenzaci nákladů s podporou výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) v ceně elektrické energie. Úplné znění: 7 Dražba povolenek a využití výnosů z dražby (1) Povolenky pro provozovatele zařízení pro obchodovací období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující obchodovací období, které nejsou přiděleny bezplatně podle tohoto zákona, jsou draženy v souladu s pravidly stanovenými nařízením Evropské komise (dále jen Komise ) o dražbách povolenek8). (2) V obchodovacím období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a v každém následujícím obchodovacím období se vydraží 15 % povolenek určených pro provozovatele letadel. (3) Povolenky ze zvláštní rezervy pro provozovatele letadel podle 13 odst. 4, 5 a 6, které nebyly přiděleny, se vydraží v souladu s pravidly stanovenými přímo nařízením Komise o dražbách povolenek8). (4) Povolenky draží operátor trhu. (5) Výnos z dražeb povolenek podle odstavců 1, 2 a 3 je příjmem státního rozpočtu. Alespoň 50 % z výnosu z dražeb povolenek je účelově vázáno na dodatečné financování činností vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů, na podporu inovací v průmyslu, na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost včetně výstavby a rekonstrukce soustav zásobování tepelnou energií, snižování energetické náročnosti budov a zvyšování účinnosti užití energie v průmyslu a energetice, na podporu vědy a výzkumu v oblasti efektivního nakládání se zdroji, na podporu úspor energie na straně spotřebitelů, na adaptační opatření, na plnění mezinárodních závazků České republiky a rozvojovou pomoc v oblasti ochrany klimatu, na náklady spojené s fungováním a správou Evropského systému obchodování a správou rejstříku a na podporu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědecko-technického rozvoje v oblasti snižování emisí skleníkových plynů z dopravy, zejména z civilního letectví. (6) Výdaje odpovídající výnosu z dražeb povolenek podle odstavce 5 věty druhé jsou v roce 2013 realizovány prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, v letech 2014 až 2015 z 35 % realizovány prostřednictvím kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu a z 65 % prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, v letech 2016 až 2020 ze 40 % realizovány prostřednictvím kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu a z 60 % prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. (7) Pokud výdaje Státního fondu životního prostředí odpovídající výnosům z dražeb povolenek v letech 2013 až
2015 nedosáhnou 8 miliard Kč, bude zbývající část v letech 2016 až 2018 rovnoměrně doplněna z nároku Ministerstva průmyslu a obchodu podle odstavce 6. (8) Výdaje odpovídající výnosu z dražeb povolenek jiné, než podle odstavce 5 věty druhé jsou účelově vázány na kompenzaci nákladů s podporou výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) v ceně elektrické energie. Odůvodnění: 1. Povinné nákupy emisních povolenek jsou další finanční zátěží pro český průmysl, na který stát již nyní přenáší hlavní sumu nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) bez ohledu na jeho energetickou efektivitu. 2. Stávající podpora OZE je za hranicí ekonomických možností ČR. 3. ČR má celosvětově jednu z nejvyšších podpor POZE v přepočtu na jednoho obyvatele a v současné době kumulativně nejvyšší v EU. 4. Výše podpory ohrožuje konkurenceschopnost českých firem především pak českého průmyslu, který tvoří přes 30 procent HDP České republiky. 5. Příslušné dohledové státní orgány predikují dosažení závazků ČR vůči EK 13,5 % již v roce 2013. Podle již existujícího závazku na podporu Obnovitelných zdrojů energie (OZE) roku 2020 zaplatí Česká republika 900 mld. Kč, a to i v případě, že se podaří zastavit další růst podpory OZE prostřednictvím k tomu určených regulatorních a legislativních nástrojů. Převážná většina těchto peněz půjde na zdroj nejméně efektivní, tj. sluneční elektrárny (FVE), postavené v letech 2008-2010. Současná hodnota budoucích přímých nákladů (tj. již slíbených budoucích výdajů diskontovaných k současnosti) na podporu výkupu elektřiny z OZE činí v reálném vyjádření tedy z hlediska podílu na HDP srovnatelnou částku, která je 2-násobkem nákladů očištění bankovního sektoru koncem 90. let. Podpora OZE je tak dvakrát vyšší než činily tzv. náklady transformace. Převážnou část těchto nákladů přitom ponese ať již v cenách elektřiny či jinak - český průmysl, který bude souběžně zatížen povinným nákupem emisních povolenek, jehož výnosy půjdou státu. Elektřina pro průmysl v ČR je v současné době vedle Kypru, Malty a Slovenska nejdražší v Evropě, a protože jsou evropské ceny nad světovými, platí velcí čeští spotřebitelé za elektřinu téměř nejvíce na světě a to i v případě, že jsou energeticky téměř nebo úplně soběstační. Kumulace nákladů s regulativou na straně průmyslu a kumulace příjmů z regulace na straně státu, jenž zapříčinil systémové selhání v oblasti finanční podpory OZE, vytvářejí krajně asymetrickou situaci a o negativním důsledku na konkurenceschopnost českého průmyslu a exportu nelze pochybovat. To vše za situace, kdy průmysl byl v loňském i letošním roce jedním z mála rostoucích segmentů národní ekonomiky. Poplatek 16,8 za jednu megawatthodinu spotřebované elektřiny, kterým musí český průmysl přispívat na podnikání v oblasti OZE. Vyspělé evropské státy zatěžují svůj průmysl jen v
symbolické míře: Německo 0,5 /MWh, Francie strop maximálně 0,5 mil. /rok, Holandsko OZE jsou hrazeny přímo ze státního rozpočtu a průmysl je bez poplatků, atd. Osvobodit český průmysl od zátěže OZE na úroveň konkurenceschopnosti evropských zemí je nezbytné, ale o to více vzroste zatížení obyvatelstva, které platí rovněž vysoké ceny za elektřinu již nyní a v poměru ke kupní síle mnohem více, než nadmíru ekologicky orientované a celospolečenského konsensu schopné Německo, nebo státní rozpočet ČR, který se stále silněji propadá do dluhů. Pokud tedy nechce český stát přijít o průmysl, na jehož jinou než slovní podporu nemá na rozdíl od Německa a silných evropských ekonomik sílu, a pokud nechce zcela zbídačit své obyvatele, nabízí se využití dodatečných příjmů státu z prodeje emisních povolenek ve třetím obchodovacím období (EU ETS NAPIII) které stejně zaplatí český průmysl ke snížení nákladů souvisejících s OZE pro všechny občany i firmy. Stát se tímto způsobem pouze přihlásí k finančním závazkům, jež svou špatnou činností respektive nečinností způsobil, a využije k úhradě těchto závazků další prostředky (z EU ETS NAPIII), které bude v nadcházejících letech od průmyslu vybírat.
Průměrná podpora MWh z OZE
Zdroj: ERÚ Zdroj: ERÚ